• acc

    Zdar. Zrejme si driv nebo pozdejc poridim novou vidlu, dle referenci tady na BF bych asi sel do EPICONU od Milana1. Neco mi ale neni uplne jasny. Když se koukam na ten graf – viz.foto, tak to je prece staticka charakteristika, která bude pri dynamickym zatizeni vypadat uplne jinak..ne? Zkratka nejsem uplne presvedcenj o vypovidaci hodnote takovy charakteristiky. No ale jelikoz to evidentne funguje, tak v tom nemam jasno.

    0 0
    • mr.antik  

      to určitě, taky to má určitě nějaký štelování, mnohem důležitější je, jakou charakterstiku bude mít ta vidle za rok nebo dva.

      0 0
    • vlk  

      JJ to je jasný. Grafy jsou jen začátek. Takové základní rozlišení, které také může být docela k ničemu, když si třeba koupíš skvělou vidlu, kde bude nefunkční tlumení nebo budeš porovnávat 2 vidlice s 2 různými typy tlumení nebo budou různé odpory apod.Podle grafů si vybereš jen přibližně, a pak stejně půjdeš a budeš někde zkoušet už z uzšího okruhu vidlic co jsi si vybral, budeš o nich shánět recenze v časácích apod. Ono na vidli není důležitá jen ta křivka. Takže budeš stejně zase na začátku :) Akorát je to další síto, které ti některé vidle ze skupiny uvažovaných vyřadí.

      0 0
    • acc  

      No jako „regulačník“ bych tu vidli vystavil jednotkovymu skoku – pustil z pul metru „cihlu“ a sledoval bych chovani – zmenu zdvihu v case, ptotoze to pak odpovida realnymu zatezovani vidlice (imho). Kdyz to prezenu, tak jestlize vidlici zatizim svou vahou a ona poklesne o 80mm, tak me bude nejvice zajimat jestli se tak stane do 1/4s nebo do dvou minut..

      No nevim, kazdopadne je to zajimavy tema a ten mech.system – pruzina + tlumic lze celkem jednoduse matematicky popsat(kdyz bych to nekde opsal ze sesitu:) a pak by to srovnavani mohlo byt uchopitelnejsi..

      No jak rikam – nevim:)

      0 0
      • ivaneck  

        konecne mezi svymi :o). Tak me napada, ze ten test, co ma na strankach Milan, s tim prejizdenim cihly, vlastne neni daleko od Diracova pulsu mi regulacnici mi rozumeji :))

        0 0
        • martt  

          ano, ten test je dobry

          uplny diracov impulz dosiahnes ked prejdes po dobre nabrusenom nozi. Len co na to pneumatika? :-)

          0 0
    • acc  

      No koukam, ze to nikoho nezajima..dle predpokladu:) Ale je to jako jako kdyz rtutovej teplomer vystavim teplotnimu skoku o pet stupnu..tak za nejakou dobu se ustali..ale kdyz to udelam 10× do minuty…

      0 0
      • MlokCZ  

        Grafy a jejich vypovídací hodnota už se tu řešili tolikrát, že už nemám moc sílu na takový dotaz reagovat a někoho přesvědčovat, co všechno z grafů vyčte.

        Graf řekne o vidlici toho velmi mnoho. Jediné, co tam nevyčteš je tlumení, ovšem tady není situace nijak moc složitá u XC vidlic. Pokud vynecháme některé nejlevnější vidlice, které mají tlumení zmršené, tak většina vidlic má tlumení na zcela srovnatelné úrovni a při jízdě nejsou žádné znatelné rozdíly. Určitě to platí např. všechny slušné RS jako Tora, Recon, Reba, RVL, Suntourky Epic, Axon. Pro srovnání těchto konkrétních vidlic ti o chodu vidlice tedy graf řekne vlastně úplně vše. Trošku lépe jsou na tom s tlumením Foxky, ovšem je otázka, co z toho je poznat u vidlice se 100mm zdvihem.

        A všechno ostatní z grafu vyčteš, včetně pasivních odporů vidlice.

        0 0
        • martt  

          Nemas pravdu.

          Prave charakteristika tlmica je pre jazdne vlastnosti najdolezitejsia. V amaterskych podmienkach je ale nezmeratelna a v profi podmienkach (u vyrobcov tlmicov, ladicov podvozkov) problematicky interpretovatelna.

          Pasivne odpory sa z tej jednej krivky tiez urcit nedaju. Musel by si merat charakteristiku oboma smermi a z jej hysterezy by bolo mozne urcit pasivne odpory.

          Co sa z tej jednej krivky da dobre zistit je aka bude velkost sagu pre urcite zatazenie a ci je pruzenie linearne, progresivne alebo nejak zmrsene.

          0 0
          • MlokCZ  

            Tak ještě jednou. Nikde netvrdím, že tlumení není důležité, ale pro vyjmenované typy je zcela srovnatelné a v praxi při jízdě rozdíl nerozpoznatelný. A při výběru vidlice to tedy nehraje žádnou roli. I provedení tlumení u Talase se pozná v praxi jen v některých situacích. A někteří ani rozdíl mezi Talasem a tlumením třeba u RVL nedokáží rozeznat vůbec. A tohle je maximální rozdíl jaký může u těch slušných vidlic v tlumení být (znovu opakuji, neberu v úvahu levné kousky vidlic, kde bylo tlumení úplně zkažené a tím vidlice zcela znehodnocená, o těch se to ale ví, které to jsou).

            Pasivní odpory se dají zjistit zcela dostatečně z odtrhu vidlice a toto porovnání je pro praxi zcela dostačující, drobnější rozdíly jsou jízdou stejně nerozpoznatelné. Jediný problém je v tom, že se může kus od kusu trochu lišit a že tedy dva různé kusy stejného modelu nebudou na tom stejně (ovšem i tady se z více měření ví, v jakém rozsahu se který model pohybuje). A pak ještě může být problém u extra citlivých vidlic, kde už hraje roli jestli odtrh je 2kg nebo 4kg a nepřesnost metody a měření už může mít vliv (ovšem tohle se týká pouze pár vidlic a jen upravených, neupravené vidlice takhle citlivé v 99% případech stejně nejsou). Žádné další přesnější měření potřeba opravdu není, nemusíš do toho zatahovat žádné další složitosti.

            Už jsem měřil v praxi dost vidlic (samozřejmě ne tolik jako má změřeno třeba Milan1) a vždy z naměřené grafu byla jasná předem citlivost vidlice v praxi a vždy se to jízdou potvrdilo.

            0 0
            • martt  

              Tak mi povedz ako urcis pasivny odpor vidlice, ktora ma v plne vysunutom stave silu pozitivnej pruziny 300 N, negativnej 100 N. Ak by mala pasivny odpor 10 N, tak bude mat silu potrebnu na odtrh 210 N. Ak bude mat pasivny odpor patkrat vacsi (50 N), tak sila potrebna na odtrh bude 250 N.

              Ty ale zmeras len ten pociatocny bod grafu, raz 210 a druhy krat 250 N. O pasivnych odporoch sa z tohto udaju neda povedat vobec nic.

              Pritom takato vidla moze byt velmi dobre naladena napr. na stokiloveho jazdca.

              0 0
              • MlokCZ  

                Dáváš extrémní situace, které v praxi nebívají obvyklé (takové naladění vidlice nebude vhodné pro nikoho a bude při odlehčení vidlice klepat pořád na doraz nebo v horším případě, když tam doraz nebude tak kov na kov). Ale i tam máš zcela jednoduchý postup, jak si změřit pouze samotné pasivní odpory i pro tuto extrémní situaci. Stačí postavit kolo na váhu, trošku zatížit (něčím statickým na řídítkách), aby vidlice nebyla ve zcela vysunutém stavu. Tím navodiš ustálený stav. A pak změříš odtrh z tohoto ustáleného stavu a už měříš pouze statické odpory.

                0 0
                • MlokCZ  

                  no fuj *nebývají

                  0 0
                • MlokCZ  

                  Ve většině případů se vidlice ustálí na takovém aktuálním zdvihu, kdy se vyrovná síla pozitivní a negativní pružiny a tedy odtrhem měříš jen pasivní odpory.

                  0 0
                  • martt  

                    nase vidly su nezatazene celkom jasne na doraze (na tej gume). Asi maju slabe negativne pruziny, zjavne nerataju so zavodnym pouzitim, pripadne s mojou bojovou vahou cez sto kil :-)

                    Az si na to doma spomeniem a zozeniem nedigitalnu vahu, tak tych nasich par vidiel premeriam. Mame aj jednu upravenu milanom, poznal vahu jazdca, tak uvidim, ci je tam silnejsia neg. pruzina a bod odtrhu bude nizsie.

                    0 0
              • martt  

                aby bolo jasne o com hovorim, v prilohe je ten konkretny pripad. Ty namerias ale len krivky iduce smerom hore (so sipkami nahor) a z nich sa neda povedat ake su pasivne odpory.

                Navyse pasivne odpory sa mozu menit podla polohy, tak by tie merania hysterezy bolo treba spravit vo viacerych bodoch pocas zdvihu.

                A posledny bod, pasivne odpory sa skladaju z casti zavinenej statickym a dynamickym trenim. Takze aj vidla s vysokym statickym trenim moze byt v terene kde sa stale hybe velmi citliva.

                0 0
                • MlokCZ  

                  Já nic proti měření, co popisuješ nemám, ale proč to takhle komplikovat? Cílem měření není co nejsložitějším měřením co nejpřesněji pospat vidlici. Ale co nejjednodušším způsobem změřit tak, aby se daly vidlice srovnávat mezi sebou a podle měření se dalo předem určitě, jak vidlice chodí, aniž bys na níc jel. A tohle přesně graf splňuje, protože to co na něm nenaměříš už jde stejně v praxi mimo rozlišovací schopnost jezdce (tedy samozřejmě až to tlumení).

                  Při dynamickém pohybu už stejně u vidlice bude převažovat vliv tlumení. Vidlice s velkým statickým třením nikdy být v praxi citlivá nemůže nebo už jsi někdy takovou viděl? Vidlice nění nikdy v neustálém pohybu. Citlivost se projeví na malých překážkách, kde necitlivá vidlice se ani nehne, takže nemůže být o neustálém pohybu vidlice ani řeč.

                  Já to beru z pohledu z praxe, tam prostě z grafu vidlice určím chování, které dokážu v praxi zaregistrovat (samozřejmě ne to již zmiňované tlumení, tam můžu řešit akorát rozdíly Foxky x ostatní).

                  Pokud víš o konkrétním případě dvou vidlic, kde při jízdě jasně popíšeš nějaký rozdíl v chování, který nedokážu odečíst z grafu, tak sem s tím (samozřejmě to musí být pouze z těch slušných vidlic, kde není pokažené tlumení, které celý chod vidlice zruší; a ještě prosím vynechat Foxky, kde to tlumení také komplikuje, i když i tam se popsatelný rozdíl dá jasně poznat, jestli je způsoben tlumení nebo ne).

                  0 0
                  • martt  

                    ja som tie grafy nikdy nemeral ale u vidiel co mame v rodine zaznamenavam pocas jazdy celkom citelne rozdiely medzi jednotlivymi vidlami.

                    Co graf nijak nezobrazi, je vakel, ktory na Axone bol obrovsky uz z vyroby, dalej sa ale nezvacsuje.

                    Sorry, koncim uz, musim robit nieco aj v praci a nielen sa vykecavat

                    0 0
                    • MlokCZ  

                      Tak jasně, vakl nezobrazí, ale na to nepotřebuješ graf. To poznáš hned.

                      Já si prostě ověřil už na více vidlicích, že když jsem viděl předem graf (pokud není vidlice v dobrém stavu, třeba dlouho ježděná a nesevisovaná, tak to musí samozřejmě být graf té konkrétní vidlice), tak vidlice pak chodila přesně jak jsem si dle grafu představoval (beru vidlice jen se slušnym tlumením, levné vidlice, kde je pokažené jsem nikdy ani moc nezkoušel a neřešil).

                      0 0
                    • paulovic  

                      ak sa dobre pamätám, tak na Milanovej stránke je uvedené "Za předpokladu, že vidlice nemá problémy s hladkým chodem a má patřičně fungující tlumič " z čoho mi vyplýva, že vidla musí byť funkčná a nie mať vakel ako tvoja. Odpory na tvojom axone sú podstatne menšie ako na FOXe lebo tam už tomu nebráni nič a vidla ide na vzduchovom vankúši. Až ked ju dostaneš do funkčného stavu, tak môžeš spraviť graf. Dalšia vec je neupravený tlmič Axon. další problém s chodom a výpovedná hodnota grafu je preč, lebo sa nedá aplikovať v praxi. Ladenie nespočíva vo výmene vazeliny za olej.

                      0 0
                      • martt  

                        Ona je vo funkcnom stave, ved Matus na nej jazdi. Tlmic milan upravil, tlmi to lepsie ako predtym. Dokonca sa mi zda, ze aj ten vakel sa po jeho uprave trocha zmensil ale neviem, ci si to len nenavravam. Tazko porovnavat stav pred a po uprave ked nemas zaroven po ruke oba stavy. Rozhodne ta vidla chodi po uprave lahsie. Lockovanie opacneho chodu sa mi zda tiez celkom rozumne, ak by sa este zasunula ku spodku, tak by to bolo uplne super. Ja vidim tu upravu pozitivne a iste vies, ze s kritikou nemam problem. :-)

                        Inac aj ten moj Epicon (len pre presnost NEUPRAVOVANY) na ktorom som presiel dokopy ani nie desat hodin a este aj to vacsinou po asfalte uz zacina mat vakel. Asi sa uz vytlacila vazelina z puzdier. Neviem, ci Suntour naschval robi take volne puzdra alebo mam smolu.

                        0 0
                        • paulovic  

                          potom beriem späť. Naposledy som ju mal v ruke, ked si ju nemal upravenú a vakel bol odhadom 1,5–2mm.

                          0 0
                          • martt  

                            Ano bol strasny. A to od nova. Ked si clovek uvedomi, ze tie puzdra su od seba snad 10cm, tak tam museli byt vole radu desatin mm.

                            0 0
                        • paulovic  

                          "Neviem, ci Suntour naschval robi take volne puzdra alebo mam smolu. " nemáš ho rád a on to cíti :o))))

                          0 0
    • martt  

      Mas pravdu. Vypoveda to len o statickom zatazeni a este navyse v inom uhle ako v realnej prevadzke. Zmerat dynamicke charakteristiky je ale mimo moznosti kazdeho z nas.

      Ak Ta zaujimaju charakteristiky tlmicov, niekde na sieti je dizertacna praca s kopou charaktoristik tlmica, pruzenia a aj celeho systemu.

      0 0
      • martt  

        Som nechal chvilu hrabat na disku a nasiel to, ta problematika je neskutocne zlozita. Priklad nameranych odoziev na impulz je v prilohe.

        Cele je to tu www.fm.tul.cz/…ferat_rv.pdf

        0 0
        • vlk  

          To vypadá solidně. Díky. Zase nějaké čtení na volné večery.

          0 0
        • milan1  

          Tak jsem se na to konečně podíval a mám tuhle rozhodující otázku. Dokážeš z předloženého materiálu vyvodit jakýkoliv použitelný závěr?

          0 0
          • martt  

            Ak ma byt zaverom konkretne doporucenie typu: „vezmem Epicon, kvoli mensiemu kompresnemu tlmeniu prevrtam dierku v tlmici z 1,2mm na 1,5mm a kvoli neskorsiemu otvoreniu ventila zosilnim pruzinku planzety“, tak taketo doporucenie samozrejme dat neviem a v podstate ma prakticke upravy vidiel ani nejak moc nezaujimaju.

            Ak ma ale zaujima akym matematickym modelom sa da tlmic namodelovat, aku ma frekvencnu, aku hysterezu maju charakteristiky tlmica, ako sa da namodelovat sustava neodpruzena hmota, tlmic, pruzenie, odpruzena hmota, tak je to zaujimava literatura.

            0 0
            • milan1  

              Nevím, jestli zkresluješ záměrně? Závěrem rozumím tohle. Co hledá onen matematický model, který jsi předložil, dokážeš to popsat? Má nějaký oparvdu prakticky vužitelný výsledek, který lze aplikovat a nebo je to zkoumání již hotového dílu pouze pro samo zkoumání?

              0 0
              • Luka  

                jeho teorii poznání lze aplikovat na celé jsoucno, ale s jedinou výjimkou – a tou je teorie poznání samotná. Aplikována sama na sebe sebe samu totiž vyvrací: buď je OMYLEM, anebo ji NEVÍME.

                ;) kluci, berte to s klidem.. stejne to ctete jen vy dva…

                0 0
                • milan1  

                  Nechci filozofovat ani se předhánět v teoriích nemajících smysl. Téma tohoto threadu jako již mnoho předchozích je opět jednoduchý graf charakteristiky, který prý nění dostatečně vypovídající, rád bych věděl, kam nás zavede to nekonečné zkoumání složitějších cest. Že by nakonec k tomu, že si to zjednodušíme namísto stálého hledání složitostí?

                  0 0
                  • Luka  

                    milane, kam to povede? tam, ze to zas a jen budete cist a pitvat jen vy...... nezlob se na me, proste mi to pripomina uz milion podobnych debat, kde skace jeden prispevek za druhym a nic se neda cist (dlouhe, neprehledne, nepresne nebo navzajem se chytajici za slova a odkazujici hore dole na dalsi prispevky…)

                    PS: pisnu ti mailik a domluvime servis moji Marusky. potrebuje novy tesneni, nejak „drhne“ :)

                    0 0
                    • milan1  

                      Vím, že mě chceš zarazit v něčem, co ti připadá nebezpečné Ale právě proto, že bez vyřešení se tahle problematika stále dokola opakuje, tak bych rád objasnil právě s těmi, kteří chtějí a pronikají do problematiky hlouběji vyřešit alespoň základ toho, na co se stále naráží a bude narážet v případných dalších opakujících se připomínkách.

                      0 0
                      • Luka  

                        ano tak ne nebezpecne, jako proste uplne zbytecne. skoda energie, slov i mista na disku. to si myslim… ale komu neni rady, tomu neni pomoci ;)

                        0 0
                        • milan1  

                          No, ona se tady řeší mnohdy globální politika s nulovým praktickým dopadem. Svoje síly vynakládám tam, kde si myslím, že to nějaký praktický dopad může mít a to je v tomhle případě objasnění praktických důsledků v oboru, kterému je tento prostor určen.

                          0 0
                          • Luka  

                            vzdavam se! ;) Hodne stesti. a uz se priste udrzim a necham vas zit vasim vlastnim retorickym zivotem :)

                            0 0
                          • martt  

                            Vidim, ze kym som bol na obede, sa tu rozputala pekna diskusia. Luka, ktora to sice necita (vid citat „ctete to iba vy dva“), sa nas snazi utlmit, mozno by sme ju mali napruzit a potom skumat jej tlmiace charakteristiky :-)

                            Aby som sa vratil k meritu veci, tento thread zacal otazkou: „Když se koukam na ten graf – viz.foto, tak to je prece staticka charakteristika, která bude pri dynamickym zatizeni vypadat uplne jinak..ne?“

                            Moja odpoved na tu otazku je: ANO DYNAMICKA CHARAKTERISTIKA BUDE VYZERAT UPLNE INAC

                            Dalej som pridal odkaz na clanok, kde tie dynamicke charakteristiky su. Ak sa Ti nezdaju dost prakticke, tak je tam ten model porovnavany s konkretnym stvrtinovym modelom Skody Favorit, teda skutocnym kolesom, zavesenim kolesa, tlmenim, pruzenim a simulaciou odpruzenej hmoty.

                            S Tebou to nijak nesuvisi a znova opakujem, ze tie charakteristiky co meras su cisto staticke.

                            0 0
                            • Luka  

                              me nenapruzis, nevypruzis ani neodpruzis ;)) … ale odhadl si to dobre: necetla jsem to. po prvnich 2–3dlouhych prispevcich jsem to nechala bejt :) to se totiz cist ani neda :)

                              0 0
                            • milan1  

                              Pokusím se odpovědět i pro Luku. Zatímco Gfaf ukazuje mnoho údajů a může si ho změřit a ověřit každý sám, (neměřím a nepředkládám ho jenom já). Tak Martt se stále dokola snaží nalézt složitosti dynamického chování s konkrétním svým odkazem na práci z jiného oboru, ze které sám nedokáže vyčíst nic praktického než to jediné – je to složité na popis. Je nutné přiznat, že ta práce, na kterou odkazuje neukazuje opravdu nic jiného a nemá jediný prakticky využitelný závěr. Moje stále obhajované tvrzení naproti zní, nezabývajte se složitostmi, které jsou ve Vašich systémech běžných vidlic plus mínus stejné a hledejte odpovědi právě v tom grafu, který Vám ukáže to nejpodstatnější, co jízdou vnímáte. Kdyby Martt hledal opravdu odpovědi požadoval by po předloženém materiálu odpovědi na to, jaký vliv má na komfort jízdy změna pružiny při stejném tlumiči? Nebo, jaký může mít vliv špatně nastavený tlumič? A kdyby opravdu chtěl konkrétní odpovědi na takovéhle otázky a v podobě, která zobrazuje co nejpraktičtěji samotný výsledek, tak takové odpovědi u mě na stránkách najde už dávno.A to nikoliv z oboru autosedaček a tlumičů vozu favorit ale kupodivu konkrétně pro bikové odpružení.

                              0 0
                              • martt  

                                Obavam sa, ze sa nechapeme.

                                Ten Tvoj graf je jednoducho zmeratelny, preto ho meraju aj v casopisoch. Neukazuje ale nic co by definovalo dynamicke spravanie sa vidle. Navyse sme tu uz ten graf detailne rozobrali vratane matematickeho modelu vzduchovej vidle, ktory velmi pekne modeloval skutocne namerane hodnoty. Tym padom beriem ten graf ako fakt a dalej ma nezaujima.

                                Zatial sme sa ale nedopracovali k namodelovaniu dynamickeho spravania sa vidlice. Na Tvojej stranke je niekolko grafov prejazdu tehlou. Ako tu niekto poznamenal, spravanie vidle v tomto pripade by sa dalo namodelovat ako odozva na diracov impulz. Ja si myslim, ze skor je to odozva na dva jednotkove skoky. A toto je vec, ktoru by som rad rozdiskutoval, teda ako kvantifikovat, zobrazit a namodelovat dynamicke spravanie sa vidle.

                                Pritom je uplne jedno, ci sa ako realizacia toho modelu vezme bicyklova vidlica alebo autove pruzenie alebo dokonca nejaky filter v elektronike lebo ich principy funkcie su rovnake.

                                0 0
                              • martt  

                                este drobna poznamka, okrajovo suvisiaca s touto diskusiou.

                                Na Tvojej webstranke chyba obrazok www.tuning-test.cz/…rafy/0.2.gif

                                Alebo aspon mne sa nezobrazi vo Firefoxe

                                Tie dynamicke merania co mas na tej stranke povazujem rozhodne za zaujimave.

                                0 0
      • milan1  

        Jako vždy tady vedeš debaty o ničem. Graf charakteristiky je základ a když tohle nezvládneš přijmout, nemá cenu se pouštět do dalšího rozebírání. Jen tak mimochodem informace, které získáš opravdu od zkušeného jezdce se plně kryjí s tím, co ukazuje graf. Nějaké další informace o činnosti tlumení od jezdce nečekej, to už by musel být opravdu zběhlý testovací jezdec, který testuje různá nastavení a pod přísným technickým dohledem. Takoví jezdci zde neexistují a tak dohady začátečníků cože asi tam dělá ten tlumič a jak zázračný vliv má, to rozhodně nevyřeší. Ono ostatně není asi smyslem běžného jezdce se orientovat oparvdu v detailech, které vyžadují už velice jemné rozlišování a spoustu technicky podložených zkušenosti. Vím, co dělá tlumení a vím to jednak z měření a testování samozřejmě i jízdou. Znám vliv, který má samotná pružina a jak se navzájem ovlivňuje pružina s tlumičem. Jsou to zákonitosti tak jemné a tak těžko postřehnutelné jezdcem, že nedávám nikomu naději na to aby rozeznal jednotlivý drobný krok v nastavení. Když se ovšem takových kroků udělá několik a správným směrem, tak už i jezdec dokáže samotnou jízdou rozeznat rozdíly, těžko je ovšem popíše a charakterizuje. Takhle vypadá praxe a z této praxe sděluju zcela oprávněně, že sledování grafu charakteristiky a pochopení, co vše se z něho dá vyčíst je jednoznačným a velice objektivním ukazatelem, který může být pomůckou pro mnoho jezdců. Podporuji samozřejmě mloka a spol, kteří opakují stále a dokola všem neznalým, že graf je vztažen k jinak funkční vidlici s nepokaženým tlumičem. Debaty lidí, kteří nic neřeší a jenom filozofují nepřináší nic. Jen tak mimochodem ten graf charakteristiky tady již při prvním nasazení zcela jasně odhalil významě rozdílné možnosti anstavení reby Dual air a U turnových verzí. Stejně dobře a plně korespondující se zkušeností jezdců se ukázala problematická FOX talas 36 a další plně srovnatelné a praxí podpořené detaily. proč tedy pořád dokola přesvědčovat nepřesvědčitelné a hledající víc problémů, než řešení? Grafy jde samozřejmě krásně dokumentovat spousta věcí, namátkou třeba zásadní rozdíly v provedení ocelových pružin a vzduchových verzí. Kdokoliv tomu nevěří a hledá jakési záhady zopakuji ještě jednou, nepřeskakujte do vyšší technické, když jste ještě neprošli ani základními znalostmi. Grafy jsou prostě základ a přeskočit nejdou.

        0 0
        • fousek  

          No dovolim si takovej muj blbej poznatek z praxe. Mam Drop-offa kterej se kapku zadira, takze co mereni to by byl jinej vysledek, pak mam Toru, ta jde maslove a dokonce ma malilinkaty SAG jen u stojiciho kola a pak mam MX pro, ktera taky kapku pridrhava, ale ne tolik jako drop-off. Me zjisteni, pri jizde v terenu je nejhorsi Tora, po ni MX pro a nejlepsi Drop-off (spary na panelove ceste cejtim na vsech vidlich) u toho Drop-offa sem si rikal ze je tam velkej rozdil ve zdvihu, ale ta MX pro ma naopak mensi zdvih nez Tora a nasucho se jevi proti Tore jako nepouzitelna vidlice. Takze se ptam jak je tohle mozny?

          0 0
          • milan1  

            To je jednoduché, třeba bys mohl někoho zkušeného nějak záhadně přesvědčit, že pružinová Tora podle tvého popisu citlivá zcela propadla proti vzduchové a problematické MX, mě z toho prostě vychází jen pořádný zmatek. Zkus obhájit své pocity proti lidem, co mají zkušenosti s oběma vidlicema. Graf nepředkládáš a jak píšu popisy mě tak ohromují, že se vzdávám jakéhokoliv vysvětlování.

            0 0
          • mr.antik  

            co to je lepší a horší?… třeba jde tora zbytečně do zvihu a když zdvih potřebuješ tak najednou už není z čeho… nebo se pod tebou zbytčně houpe…

            0 0
          • vlk  

            Těžko říct. Třeba nemáš Toru dobře nastavenou.

            Jinak k Milanovi:K tomu řešení tlumení. Já to vidím tak, že prostě už asi skoro všichni chápou grafy pružiny, co co znamená a jak se to dá případně doupravit apod. a chtějí jít dál a řešit tlumiče i když „dobře“ fungující.

            Jako co se týká tlumičů a ovlivňování charakteristi­ky(když neberu v úvahu klasické ladění) při dynamické jízdě. Prostě třeba proč se stává to, že některé vidlice při dlouhých sjezdech tuhnou(ať už jsou pružinové nebo vzduchové) a jiné netuhnou. Proč některá řešení tlumiče mají při určitém nastavení jakoby větší rozsah použitelnosti. Myslím tím, že když vidli nastavím, aby kopírovala dobře terén při malé rychlosti, tak při velké je třeba přetlumena a obráceně.-že vždy jakoby se nastavila ideálně na určitý rozsah třeba pro rychlost 15–25km/h a jiná připadá Ok v rámci tlumení 15–40 apod.řek bych že všechny klasické tlumiče dělají principielně to samé, ale i tak jakoby mezi nimi občas byly rozdíly. Dost lidí třeba tvrdí, že pozná rozdíl mezi tlumením u RS hydracoil II(otevřená olejová lázeň u RS) a nynějším systémem co RS nejčastěji používá(stejný jako TCP). Ty tlumiče jsou třeba pro mne v tomto ohledu zatím záhadou. Pružiny a vzduchové komory už byly řešeny tolikrát, že to není třeba.

            0 0
            • milan1  

              Budeš se divit ale i v takových případech, které popisuješ se bez grafu neobejdeš. Tlumič nedělá nic jiného, než že zpomaluje chod pružiny zpět. U XC vidlic se v převážné většině jedná o zcela jednoduchý průtok oleje jedním daným otvorem, který se za jízdy samozřejmě nemění. Přitažením expanze se dosáhne jednoduchého efektu, který mám změřený a zdokumentovaný. Vidlice se prostě díky většímu útlumu nedokáže vracet na rychlých nerovnostech a pružina je více stalčená. A jsme u grafu charakteristiky, více stlačená pružina je samozřejmě větší odpor při počátečním odtržení a kydž by ses chtěl uvedenou problematikou zabývat opravdu komplexně. Navrhuju ti tenhle postup. Změř sag ve sklonu sjezdu, kde dosahuješ uvedeného efektu. Z grafu charakteristiky odečteš zatížení statické. (Tohle bude ale velmi obtížné odměřit.) Potom bys měl mít k dispozici metodu, jak odměřit skutečnou hodnotu stlačení, kterou v uvedené oblasti dosahuješ. Takový videozáznam by nebyl od věci. Z takto získaných hodnot by potom šla odvodit pravděpodobná příčina problému. V případě přílišného stlačení bude na vině příliš utažený expanzní útlum, který drží pružinu stlačenou více, než odpovídá jízdní situaci a v případě, že zjistíš menší zanoření, může se jednat o příliš velký útlum kompresní (případně se dostáváš v zatížení na hranici, kdy nastává v grafu charakteristiky nějaký dramatický zlom) Vše tohle mohou být příčiny, které způsobí poskakování po vrcholcích nerovností s efektem pro ruce stejným jako je přílišné stlačení vidlice. V obou případech se dostáváš na větší míru odtržení a menší komfort. No a poslední problematikou zcela mimo, je problematika mazání. To je zda tvůj systém neztrácí mazací schopnosti právě v oblasti drobných rázů. Takhle by mohlo vypadat zkoumání opravdu zapálených.Jedině nad výsedky se dá diskutovat a ne dohadovat se co by asi mohlo, nebo nemohlo. Debatou se k opravdovým výsledkům nedá dobrat.

              0 0
        • martt  

          Milan, Ty si praktik, ktory rozobral a upravil kopu vidlic a svoju pracu robis dobre. To Ti nik neberie. Ja som s Tvojou pracou tiez spokojny.

          Na druhej strane ale zjavne nechapes ako funguju dynamicke systemy.

          Ten graf, ktory vzdy uvadzas je ovplyvneny iba pruzinou so statickym zatazenim. Je uplne jedno aky je tam tlmic a ci tam vobec tlmic je a graf bude rovnaky (aby som bol presny iba pokial bude casova konstanta systemu kratsia ako rychlost stlacania vahy).

          Pre skutocne jazdne vlastnosti je ale relevantny prave tlmic.

          Tvoje grafy ale vlastnosti tlmica nijak nezohladnuju.

          Tymto konstatovanim zacal acc tento thread. To konstatovanie je jednoznacne pravdive a ani sebedlhsim prispevkom to nemozes vyvratit.

          Takze to vobec neber ako svoju kritiku, je to opis faktu a keep smiling.

          0 0
          • milan1  

            A tady k tomu mám Marte jednu přímou odpověď, tvůj Axon je mimojiné upraven právě v oblasti tlumiče, kdybych neměl znalosti v oblasti tlumení nikdy by tvůj Axon takhle nechodil. Právě Axon je typ, který má hlavní problém právě v tlumiči. Úprava ovšem nebyla jenom na něm a limity, které dosahuji na vidlicích nemáš bohužel k dispozici. Axon, do roku výroby 2006 nebyl právě má oblíbená vidlice a to proto, že jeho základní konstrukce nedávalea předpoklady dosahovat takových výsledků, jako u obdobné řady XC PRO. A k systému jako takovému. Na svých stránkách mám přesně dokumentováno co proběhlo při úpravě vidlice XC PRO. je tam vliv úpravy samotného tlumiče a jeho přínos a taky změna nastavení pružiny, vše tohle platí v praxi i pro tvého Axona. Ty jednotlivé kroky u tvé vidlice byly podobné a celkový výsledek, který rozeznáš jednoznačně jízdou, to je to, co říkám a popisuju, že když jsou kroky podniknuty správným směrem je velice jednoduché rozeznat je potom jízdou. Myslím, že studijního materiálu a praktický dosažený výsledek jsou dost podnětné. Jenom na závěr zopakuju, hodnoty na mých stránkách se vztahují k XC PRO, tvůj Axon je bohužel o trochu horší a je to dáno jeho základem, který nedosahuje kvalit XC PRO.

            0 0
        • martt  

          A este nieco. Mas neskutocnu schopnost postvat si proti sebe ludi.

          Nechapem napriklad naco bola dobra na moj prispevok

          >> Mas pravdu. Vypoveda to len o statickom zatazeni a este >> navyse v inom uhle ako v realnej prevadzke. Zmerat dynamicke >> charakteristiky je ale mimo moznosti kazdeho z nas. >> >> Ak Ta zaujimaju charakteristiky tlmicov, niekde na sieti >> je dizertacna praca s kopou charaktoristik tlmica, >> pruzenia a aj celeho systemu.

          Tvoja odpoved

          Jako vždy tady vedeš debaty o ničem.

          co je cista nezmyselna zadrapka, kedze v mojom prispevku na ktory reagujes nie je jedina fakticka chyba. .

          0 0
          • milan1  

            Musím říct, že nerozumím tvému zájmu o dynamické chování systému a to, že mě podsouváš, že mě tahle otázka nezajímá. Tak předně podívej se prosím pořádně na mé stránky, měření TUNING-TEST to hlavní a výhradně moje, je dynamické měření na stroji, který maximálně zohledňuje opravdové jízdní podmínky a ukazuje ti detaily jinde a jiným měřením nezjistitelné. Uakazuji a vysvětluji na svých stránkách změřené hodnoty které ukazují dokonce i to, jak do daného systému promlouvá pneumatika, to je něco, co tě ani v úvahách dosdud nenapadlo. Pro všechny pochybovače je samozřejmě vše změřené ověřeno i jízdou a na výsledky plně korespondují s měřením. Přes tohle všechno nezatahuji vždy složité děje do debat, kam to nepatří. Dosud jsem zde nenalezl ani náznak pokroku, který by mě inspiroval k tomu aby se zde uvedená problematika mohla probírat. Takovým doslovným krokem zpět jsou stále pochybovačné debaty právě o tom grafu charakteristiky. Ten graf charakteristiky naproti tomu není můj vynález, je používán už dávno, mým vkladem v této oblasti je jeho systém zjednodušeného měření v domácích podmínkách a to měření, kterému přikládám zvláště pro laiky velice důležitou váhu. Tímto měřením a pochopením se mnoha lidem dokáže objasnit cože to vlastně vnímají a případně i oceňují na vidlicích. Nechápu, proč se tady pravidelně do těchhle debat zapojijí lidé, kteří nikdy nic nevyzkoušeli a stále hledají problémy kde prostě nejsou. Mé a případně Mlokovy dlouhé příspěvky vycházejí z potřeby vysvětlit dalším a dalším že to tak je ale jak je vidět kdekdo si myslí, že bojujeme jenom za své pravdy. Nikoho z nás už nebaví stále dokola opakovat že to tak je a ža to má smyl. Klidně si hrajte na svém písečku záhadností, vzhlížejte k čemukoliv co Vám připadne mít punc odbornosti ke které můžete vzhlížet ale nic vlastního neřešit. Tohle je prostě něco, co si má možnost ověřit každý sám a nemusí mnohdy podléhat masážím od jakýchsi vzdálených útržků informací, které právě ty lovíš na internetu a které ti přijdou jako extra významné. A neboj se, znám dostatečně dynamické měření tlumičů samotných a vím naprosto jasně že takové měření nemůže laikovi ani zapálenému znalci nic říct. Je navíc prakticky prováděno v jednom jediném režimu rychlosti a získáš jenom informativní výsledek, který můžeš použít v systému, do kterého zapadá a který pracuje s takto změřenými hodnotami. Nikdy a nikde v odpružení samozřejmě nepracuje tlumič samostatně ale vždy v interakcí s pružinou. Tato samostatná měření tlumiče jsou potom jenom útržky, které bez komplexního systému do kterého zapadají nemají téměř žádnou použitelnou a vypovídající hodnotu. To proto, že systém pružina s tlumičem je prostě jednotka a já tu jednotku taky jako celek dynamicky opravdu měřím. A to dokonce tak, že výsledky jsou čitelné i pro laika, tohle ti ale zřejmě nepřipadne natolik podnětné, protože to neodpovídá tvým zjištěním, že kdosi kdesi měří samostatný tlumič a vypadá to dostatečně odborně. Tyhle výsledky tě jistě uspokojí pro svojí podobu ale pro tebe jako uživatele i zapáleného laika, co se snaží odhalit zákonitosti svého pružení jsou na nic. Na závěr můžu říct jediné. Měření grafu je tak jednoduché a přináší tak jednoznačně vypovídající výsledky, že je zcela nezastupitelné a je doslova s podivem, jak jednoduchým způsobem lze získat takovou kupu podstatných informací o vidlicích. To, jak je to přínosné a jednoduchost užití snad dojde jedině ve srovnání s obtížností měřit obdobné hodnoty u stavby zadní. Možná, že toto srovnání a představa o obtížnosti měžení vzadu dá trochu vyniknout něčemu, co se v případě odpružení předního jeví tak snadné. A jak je vidět snadné věci lidi často velmi lehce podceňují.

            0 0
        • pit  

          Hmmmm…z tvojich prispevkov ma uz dlhsiu dobu laka dat ti otazku: Jazdis ty vobec na biku???

          0 0
    • kesu  

      z toho grafu poznas chovani vidle jakoby za predpokladu ze bude stlacovana pomalinku,jakmile ji budes stlacovat rychle tak se do chodu promitne prumer otvoru kterym protejka olej (at uz tam nebo zpet).Nicmene jak uz psal mlok chovani tlumicu vidlic na XC(rekneme do 130mm)zdvihu je velice srovnatelny.Co se tyka vyssich zdvihu (rekneme od 160mm vyse) tak tam uz jednotlive nastaveni komprese(at uz nizko ci vysokorychlostni) tak i navratu popripade moznost ovlivnit progresivitu konce zdvihu je dost specificka.V tehle kategorii uz gtaf sice neni spatny ale rekneme ze o vidlici neprozradi az tolik.Nicmene clovek kupujici si vidlici teto kategorie vetsinou vi co chce,preci jen pocet modelu v tomhle segmentu neni az tak siroky

      0 0
      • voytaa  

        Ty vidlice jsou tady nějaký prokletí, se železnou pravidelností se tady prostě objeví a vždycky se tu lidi krásně pohádají,že? Nicméně teď asi píchnu do vosího hnízda a zeptám se na jednu věc, která mi už v hlavě leží dost dlouho. Kdykoliv se tu někdo tu někdo zeptá na nějakou vidlici, okamžitě přispěchá Milan s dlouhatánským vysvětlujícím elaborátem, abysme všichni pochopili, že má zase pravdu. K tomu mu vždy zdatně sekundují Mlock a podobně a ohání se nějakými grafy. Tak by mě zajímalo, proč už Milane dávno nepracuješ někde u RS, Foxe, Maruny nebo tak? Neber to jako útok proti tvé osobě, ale být šéfem nějaké takové firmy, hodně bych se zajímal o člověka, který za relativně levný peníze dokáže z obyčejné vidlice udělat dělo. Já osobně většinou u těch grafů vidím dvě silně podobný křivky. Opravdu ten rozdíl pozná i někdo jiný než právě závodník a testovací jezdec?

        0 0
        • Jirik123  

          Jo vidlice, to je prokleti tohodle fora:-) Do tehle threadu se chodim jenom bavit, protoze nemam znalosti na to abych necim hodnotnym prispel. Ale vysledoval jsem, ze klicova slova pro to aby se v threadu na 100% objevil milan1 jsou: suntour, graf, epicon:-)

          Pritomnost milana1 je zaruka nekonecnych debat, ktere se casto zvrhnou ve slovickareni, osobni utoky, vytahovani starych krivd a psani super dlouhych prispevku, ktere stejne nikdo necte.

          Zajimave je, ze skladba jeho oponentu se casem meni. Obcas nekdo odpande (vysilenim?), ale novy oponent se vzdy objevi a kolobeh pokracuje:-)

          Toto prosim berte jen jako postrehy „nezavisleho pozorovatele“, nevim kdo nese hlavni vinu na tomto stavu a ani to neni mysleno jako utok na kohokoliv;-)

          0 0
          • mar_tin1  

            a ten, kto tie dlhe prispevky necita, sa nic nedozvie a potom tu stale pise rovnake „argumenty“ stale dookola. pretoze v tych dlhych prispevkoch sa casto skryva prave to podstatne, co sa milan a mlok snazia ludom vysvetlit

            0 0
        • Lišák  

          „Opravdu ten rozdíl pozná i někdo jiný než právě závodník a testovací jezdec?“

          Pozná.

          0 0
          • voytaa  

            A v tom případě nasleduje ta druhá otázka- proč to nedělají už ty firmy s neporovnatelně větším zázemím, možnostmi?

            0 0
            • Jirik123  

              prece nebudou delat spickove vidlice za 5000, to by byly sami proti sobe.

              0 0
              • voytaa  

                Tak Milan tvrdí,že vylepší každou,tak by to jen posunuli, za měsíc by konkurence zkrachovala a bylo by, ne?

                0 0
                • Jirik123  

                  tak jim to porad:-)

                  souhlasim s tim co psal martt. milan si s tim pohraje a poladi ti to podle prani. Individualnim pranim zakaznika se v tovarne se seriovou vyrobou budou asi tezko zabejvat.

                  0 0
                  • voytaa  

                    Souhlasím s tím, že když si vyladíš vidlici na míru,určitě se ti na ní pojede líp. Ale Milan tady mluví i o vyladění vidlice všeobecně, že vymění pružiny,mazání a vidlice se tím vylepší pro kohokoliv. Ale tyhle změny by přece mohli provádět i výrobci sami i v sériích

                    0 0
                    • Jirik123  

                      vsak oni to delaji, ale za takovou vidli si pak nezaplatis 5k, ale treba 15k.. pritom vyrobni cena tech vidlic se urcite nijak zasadne nelisi. to je proste marketing.

                      0 0
                      • voytaa  

                        Na tom bohužel něco bude, marže u kol bude možná ještě vyšší než u aut

                        0 0
            • martt  

              myslim, ze on to robi s laskou a peclivo. To sa pri velkovyrobe moc neda. Tam dostanes konfekciu a dovidenia.

              0 0
            • fousek  

              Mozna proto ze ty vidlice potrebujou vyrobit co nejrychlejs, takze si s kazdym kouskem nemuzou dovolit hrat treba hodinu a zkoumat proc to nejde tak jak si predstavujou, Milan se tim zivi a evidentne na to cas ma

              0 0
            • paulovic  

              prečo by to robili? nikto sa nebude hrať s každou jednou vidlou a hladať odpory. Stlačiť – povoliť a je odkontrlolované. Ako perfektný príklad uvediem Manitou. Ked kúpiš vidlu, tak chodí strašne stuha a v návode sa dozvieš, že potrebuje 20 hodín zábehnúť. Myslíš že niekto v tomto stave vidly skontroloval a hladal všetky vôle a upravoval niečo aby to malo hladký chod? Radšej napíšu do manuálu 20 hodín zábehu. To máš aj s autami … aj drahé a luxusné autá sa dávajú upravovať … perčo to nevedia spraviť hned vo výrobe?

              0 0
              • martt  

                S tymi luxusnymi autami je to ale trocha inac. Ak kupis auto co normalne stoji 100 tisic EUR a nechas ho za dalsich sto tisic upravit, tak zjavne chces nieco uplne extra a na peniaze zase az tak nepozeras.

                Uprava najlacnejsej vidlice ktora uz ma rozumne tlmenie (rozumej epicona) by skor zodpovedala kupe dacie a jej upravu na uroven snad fabie alebo niecoho takeho.

                Apropos Manitou: ako vies mame tri kusy. Vsetky chodili od zaciatku dobre a s primeranou udrzbou chodia dobre do dnes.

                0 0
    • delfyn  

      bod za snahu:)

      0 0
    • jecnak  

      Ja bych si pred polozenim takoveho dotazu udelal spis jasno v tom co dela tlumic/tlumeni a v tom co pruzina/pruzeni a nemixoval to dohromady. Jiste, ze jsou dynamicke charakteristiky taky zajimave, ale urcite ne pro nas.

      0 0
    • acc  

      Tak přeci. Zdravím kolegy regulačníky:)

      0 0
    • acc  

      Tim svym dotazem sem nechtel nikoho rozcilovat ani rozebirat jiz rozebrane. Nicmene po precteni vsech prispevku tvrdim o stat.char. stale to same. Prejizdeni cihly a tim vlastne modelovat vstup do systemu je asi to nejrozumejsi pro bike vidlice…(imho) Milan1 je zbytecne vztahovacnej!Nikdo nehani tvoji praci – spis naopak!Ne? Tim si ho nechci predchazet..aby mi pak az mu dam svou treba nenariznul..:o)

      0 0
      • milan1  

        Vidím, že ani po přečtení tebou spuštěné diskuze tě nic neoslovilo a neposunil ses ani o kousek dál. Jde o to, že jsi nějak přesvědčen a vnímáš jenom to o čem jsi byl přesvědčen už předtím. Navážu tady na Jecnaka, který má kousek nad tebou zcela jednoduchou a přesnou poznámku, vychází to z praxe zkušeného jezdce a je to o tom, že by se neměly míchat dohromady dvě věci najednou. Já ti k tomu přidám další praktický postřeh. Oblast XC vidlic, těch které se zde nejvíce probírají mají prakticky totožné tlumiče. To je ten zájklad, který ti stále uniká. Je to obsaženo v celkem jednoduché poznámce o tom, že se dají porovnávat vidlice s nepokaženým tlumičem. Tahle „maličkost“ je to zásadní, co bylo i v této debatě opakováno již několikrát a stále nevidím dopad tohoto tvrzení. Právě v této situaci se potom není čemu divit, že to, co jezdec rozezná je zcela jednoduše vykresleno právě oním grafem. A to je třeba říct, že se musí jednat o zkušeného jezdce. Tady se už mnohokrát a prakticky potvrdilo, že vlastně jezdci ani nevědí, co jim uvnitř dělá pruřina a co tlumič. Takže i k vlastnímu poznání, co že to vlastně vnímám je graf velmi podnětný. Ocení ho každý, kdo není líný a kdo se sám přičiní a naopak bojují proti němu pravidelně lidé, kteří nikdy nic ani nezkusili změřit a ověřit. Přitom je to tak jednoduché.

        Graf prostě a jednoduše ukáže každému pilnému člověku mnohem víc, než jedna neplodná diskuze která se snaží udělat „vědecky podložený“ a „odborný dojem“. Hledat totiž matematické závislosti a modely, kterým ani ti, co je sem vložili vůbec nerozumí, to není řešení. Problematika odpružení jako celku a jeho dynamického chování je v detailech opravdu velmi složitá ale to, co je zde předkládáno jako matematicky vhodný přístup je pouhé čarování s čísly a pokulhávání za opravdovou praxí. Kdo se podívá do jednoho zde předloženému odkazu a dobere se detailů pozná, že matematický model je vytvožen na základě zjednodušeného praktického měření, kterému se snaží dát jenom matematický popis. Okrajové a nezapadající hodnoty se jednoduše ořezají, principy, které to způsobily se nehledají a co je rozhodující je dostat vše do pěkných a přehledných obrázků. Tohle nemá s praxí a praktickými výsledky nic společného, to je tvorba, jenom pro tvorbu, to nehledá příčiny a praktická řešení. Tím neříkám, že pokročilejší metody matematického modelování nemají šanci ale zrovna Marttem pžedkládaná problematika je naší skutečné praxi tak vzdálená, že nemůže přinést nic plodného a metody zde obdivované jsou k současné praxi a jejím výsledkům stejně vzdálené, jako batolení se děcka proti sportovnímu běžci. Praxe totiž vše rozsoudí a tam prostě a jednoduše zaručuju, že můžeš použít všechny doporučované a obdivované výpočetní metody zde uvedené a pokud bys jenom s nimi stvořil odpružení pro bike, tak levné RST bude proti tomu Kingem.

        Nechci stále dokola přesvědčovat nepřesvědčitelné ale poprosím, pochybujte si a hledejte svá lepší řešení ale než začnete pochybovat, vyzkoušejte si to, co je tak jednoduché A následně se snažte aby ve všem, co budte předkládat bylo také řešení něčeho lepšího a nikoliv zmatená informace „podívejte se, jak je to složité, to nemůžeme řešit“ Jak je to složité v praxi opravdu vím a přesto pro běžné použití stále budu propagovat tak jednoduchá měření jako je graf charakteristiky.

        0 0
        • martt  

          Hledat totiž matematické závislosti a modely, kterým ani ti, co je sem vložili vůbec nerozumí, to není řešení.

          :-)

          Sorry Milan, musim znova reagovat. Toto jednoducho nie je pravda. Ten model Ti velmi vela povie o spravani sa realnej vidle. Napr. pri rychlostnom modeli vidis v prvej derivacii zrychlenia a v druhej inflexne body zrychlenia, teda body, v ktorych na tlmic neposobi ziadna sila.

          Oblast XC vidlic, těch které se zde nejvíce probírají mají prakticky totožné tlumiče.

          toto tvrdenie sice moze byt pravdive (nemam s vidlicami prakticke skusenosti az na tych par co vlastnime), ale prave tlmic je vec, ktora musi byt napasovana na charakteristiku pruziny a vahu odpruzenu aj neodpruzenu, tak aby kontakt s votovkou bol co najlepsi. V tomto nastaveni moze velmi pomoct dobry model a simulacia.

          V praxi tiez neskusas vzdy nanovo kolko je 2+2 ale spocitas to.

          Tato debata zacala konstatovanim, ze „tak to je prece staticka charakteristika, která bude pri dynamickym zatizeni vypadat uplne jinak..ne?“, ktore je jednoducho pravdive.

          0 0
          • milan1  

            Jaké jsou souvislosti zrychlení k pohybu rámu (podvozku) ? Všiml sis, jak je model zatěžován? síla jde odspodu v ose tlimiče, odpovídá tohle praxi? u vidlice je tohle zatížení, které nejde v ose dost rozhodující a poznáš ho v paxi velmi zřetelně, tady do hry vstují odpory vidlice. Dosud jsi je jakso opoměl a to je rozhodně velká chyba při matematické analýze, to už by ale bylo hóódně složité. A ohromení nad tím, že se jinak chová tlumič při stálé rychlosti a při zrychlení? copak tohle nevyvolá i pružina? Zkus samotnou pružinu zatěžovat konstantní rychlostí (jednotky m/s) a následně rázem, tedy dynamickým zrychlením jednotka m/s/2) Tohle jsou jenom postřehy abys viděl, že neodsuzuju bez prozkoumání.

            0 0
            • martt  

              Len tak mimochodom, Tvoj graf merias tiez bez predneho kolesa ked je vidla zatazovana v inom uhle ako pri skutocnej jazde.

              Jaké jsou souvislosti zrychlení k pohybu rámu (podvozku)?

              ak chceme charakterizovat spravanie sa systemu, potrebujeme poznat vlastnosti jeho jednotlivych prvkov. Pre podvozok (hocijaky aj bicyklovy) potrebujes namodelovat styri zakladne veci:

              • neodpruzenu hmotnost
              • odpruzenu hmotnost

              a ich spojenie pomocou:

              • charakteristiky pruziny (to je to co meraju Tvoje grafy)
              • charakteristikou tlmica (to je to zlozitejsie a cco by som rad videl tiez nejak kvantifikovane)

              Pre vyjadrenie charakteristiky tlmica sa pouziva ten rychlostny model. Z neho vidis zavistost sily tlmenia na rychlosti piestu v oboch smeroch pohybu. Chlapik tam dalej analyzuje prechodove javy tohto systemu, teda bod, kde sa smer posobenia sily obracia a kde sa prejavuje hystereza, ktora je btw. velmi dolezita prave pre ten komfort jazdy, vid pekackove cvakanie vidle ked sa zatvara ventil.

              Mne sa zda, ze stale pouzivame rozny pojmovy aparat. Ty sa stale pytas. „V com mi to pomoze pri vylepsovani vidle“ a ja Ti stale odpovedam „V pochopeni toho sa ta vidla sprava“. Teda nie v tom, ci zmenit nejaku pruzinu, puzdro, tesnenie alebo dierku v tlmici.

              Ta praca je dizertacna praca, teda nieco co odovzdas po niekolkorocnej praci vo vyskume ked chces titul PhD (byvale CSc) a nemusi mat nutne prakticky vysledok. Dolezite je, ze sa snazi namodelovat deje v existujucom systeme. Az dalsim krokom by bolo za pomoci fungujuceho modelu optimalizovat spravanie sa realnych sustav.

              Pred par rokmi neexistovali bezdestruktivne metody testovania bezpecnosti karoserii. Praktici hovorili „naco su nam modely ked to mozeme rovno buchnut do crash testu“. Medzitym sa podarilo natolko zdokonalit modely konecneho poctu prvkov (Finite Elemente Rechnung neviem ako sa to presne povie po Slovensky, profesionalne som uz moc dlho vonku), ze crashtesty sa robia v pocitaci a az nakoniec sa robi realny crashtest.

              Nieco podobne by mohlo byt pre odpruzenie, teda, ze vsetko namodelujes a optimalizujes v pocitaci a az potom to realizujes a vysledna realizacia sa sprava presne ako Tvoj model. K tomuto cielu je ten model potrebny.

              Uz je skoro 12:00, takze ja v tomto socializme v praci koncim a prajem pekny vikend.

              0 0
              • milan1  

                A stále dokola, graf není ?moje měření" skutečné „moje měření je dynamické“ a zohledňuje toho daleko více, než tebou obdivovaný matematický model. Považuju ho ovšem za natolik nesrozumitelné pro laiky, že se po zkušenostech zvláště zde ani nenamáhám s nějakým objasňováním dějů. Skutečné výsledky z tohoto dynamického měření jsou ostatně know-how, které se stejně nedá uvolňovat a hlásat do světa steajně tak, jako se nedostaneš k opravdovým výsledkům u výrobců s vlastním vývojem. Zopakukuju naposledy. To, co odlišuje ve skutečném provozu dnešní vidlice a co je doslova rozhodující jsou pasivní odpory a osazení pružinou, včetně řešení koncových dorazů. Tohle vše dokáže zobrazit graf měřený v časopisech, naše měření – domácí ukáže vše, kromě koncového dorazu. Měření je vypovídající a přesnější, než nejasné výpovědi samotných jezdců a nejde to opravdu oklamat. Konec, vše.

                A k matemetické analýze jak jí předkládáš. je to jenom nástroj a ty se vzhlížíš v něm a nikoliv v tom jak je použit a jaké výsledky přinesl, to právě nerozeznáš. Jsi v pozici sochaře, kterého nezajímá socha ale to, že někdo kromě ručního dláta použil pneumatické kladivo. To, že pro samotný výsledek je rozhodující idea a mít jasno čeho chci dosáhnout platí stejně v té sochařině. Jako v našem oboru. Kdo má ideu a jde za ní dosáhne jí oběma způsoby, kdo jí nemá, ten si bude prohlížet jenom to bourací kladivo ale s velkým zápalem.

                Najdi si pro sebe odpovědi jaké chceš ale nemíéchej hrušky s jablky a neposuzuj pořád dokola, že chci nahradit dynamické chování statickým měřením. Statické měření je prostě tebou nepochopená metoda, která vzhledem k jednoduchosti je zcela nezastupitelná v rámci laického posuzování.

                0 0
                • martt  

                  Statické měření je prostě tebou nepochopená metoda, která vzhledem k jednoduchosti je zcela nezastupitelná v rámci laického posuzování.

                  nepodsuvaj mi laskavo somariny, ktore som nepovedal.

                  Samozrejme, ze staticke meranie je MNOU POCHOPENE. Nevyjadruje vobec dynamicke spravanie sa vidlice. Ci v nej ten tlmic je alebo nie, bude to staticke meranie rovnake. Pritom jazdne vlastnosti s tlmicom a bez tlmica budu diametralne odlisne.

                  0 0
                  • milan1  

                    Napsáno bylo tolik a nemá to význam, končím.

                    0 0
                  • jecnak  

                    To vypada ze jsi to nakonec pochopil. Supr je, ze se o tom s tebou Milan nehada a ty s nim jo. Nebo mi mozna neco stale unika.

                    0 0
                • martt  

                  graf není „moje měření“

                  aby som predchadzal zbytocnemu nedorozumeniu, z opatrnosti som pouzival vyraz „milanove meranie“. V buducnosti budem pokracovat s vyrazom „staticne meranie“.

                  terminus „milanove meranie“ som pouzival po skusenostiach z tohto fora, ked sa milan dvakrat rozculil, ze nebol spomenuty v nejakom casopise, kde opublikovali jeho grafy a po druhykrat, ked sme ktosi dal vlastnorucne namerany graf svojej vidlice a z obrazku zmazal milanov copyright.

                  Takze, to bola jednoducho slusnost z mojej strany. Ak si to nezelas, tak ten termin samozrejme prestanem pouzivat, staci sa jasne vyjadrit.

                  0 0
                  • vlk  

                    Popravdě tu slušnost si můžeš klidně odpustit.Ty grafy nejsou Milanovy.V ča­sopisech byly při různých testech už dávno dřív.A co se týká motorek tak tam jsou takové grafy odnepaměti.

                    0 0
                  • milan1  

                    Martte tobě vždy uniknou pravé souvislosti a podání ve tvé překroucené verzi je opravdu už pravidlem. vybereš vždy to, co se ti hodí. Takže časopis, který uveřejnil měření byl Cyklo servis, kterému jsem právě to své měření nabízel a byl jsem odmítnut. To, že se jednalo o moje řešení bylo rozeznatelné proto, že měření končilo na hodnotách dosažených oním domácím měřením, nebylo provedeno až do koncových hodnot. Do doby než jsem tohle uvedl neexistovala nikde žádná obdoba takovýchto měření v domácích podmínkách. Vše bylo měřeno na drahých strojích a také až do koncových hodnot maximálního zdvihu. Takže graf charakteristiky není opravdu moje měření ale jeho domácí podoba zcela evidentně využitá právě oním konkrétním časopisem již ano. Tohle vše co tady opakuju mám na úvodu svých stránek a stačí si přečíst, že metody a hlavně postupy jsou majetkem Tuning-testu a používání bez uvedení zdroje není možné. Prosím tebe nedělaj zase guláš z tebou překroucených informací ale sanž se pochopit, není to zase tak složité!

                    0 0
                    • vlk  

                      „že metody a hlavně postupy jsou majetkem Tuning-testu a používání bez uvedení zdroje není možné.“ Tak to teda pr. Milane to už trochu přeháníš. Máš ty postupy patentované? To domácí měření s váhou už před Tebou používalo mnoho lidí. nejsi první. Já to taktéž používal a sám si se tu tomu kdysi divil, že jsem to používal již dávnopřed Tebou -neříkej že si na to nevzpomínáš. A přede mnou to používalo mnoho jiných. Také jsem to nevymyslel. Takže by jsi měl trochu ubrat. Pokud jsi to vymyslel, tak tě musím sklamat ale vymyslel jsi už dávno vymyšlené :)

                      0 0
                    • martt  

                      Prosím tebe nedělaj zase guláš z tebou překroucených informací ale sanž se pochopit, není to zase tak složité!

                      Asi som fakt pripeceny. Mohol by si mi svoj nasledujuci odstavec prelozit do ludskej reci? Teda kedy Ta je nutne spomenut a kedy nie? Nerobim si srandu, snazim sa s ludmi vychadzat korektne…

                      Tohle vše co tady opakuju mám na úvodu svých stránek a stačí si přečíst, že metody a hlavně postupy jsou majetkem Tuning-testu a používání bez uvedení zdroje není možné.

                      0 0
                      • vlk  

                        Jednoduše, když si zkopíruješ z jeho stránek ten prázdný graf(s těmi stupnicemi) a do toho něco vložíš(nakreslíš svůj graf), tak by tam mělo být Milanovo logo. Zrovna tak když někam umístíš grafy z jeho stránek(na to ale potřebuješ i jeho svolení). Když si uděláš stupnici a graf sám(třeba ve photoshopu) tak ho nikde uvádět nemusíš. On měření za pomoci váhy nevymyslel, tak si nemá princip měření co nárokovat.Tak to vidím já.

                        0 0
                        • milan1  

                          Je na místě si udělat malou rekapitulaci. Graf charakteristiky v podání domácího měření stvožil zřejmě Vlk. On prokázal jeho přesnost k profesionálnímu měření, on dal dříve než já k dispozici popis a výklady, co že to vlastně ten graf ukazuje, on bojoval na těchto stránkách svými výklady za praktické užití a vždy našel dost „vlastních podkladů a měření“ které přiložil a zdokumentoval. Tak dost snění a vrátíme se do reality. V Pekáčkově threadu o grafech charakteristik uvedl Vlk jeden jediný graf a to se ještě vymlouval, že nemá váhu na které by to odměřil. A jako další realitu bych uvedl zdejší pro Vlka ostudné odhalení nicku Peslezdírou, který jenom potvrdil Vlkovo vyzvídání ohledně témat, které potom vydával za své objevy. Takže Vlku, doufám, že střet s realitou není moc bolestivý.

                          Ano dělám si myslím oprávněně nárok na měření vzniklá na základě zjednodušeného domácího provedení.

                          0 0
                          • vlk  

                            To sem čekal ubohost nad ubohost.

                            Napsal jsem již jednou, že jsem domácí měření nevymyslel, že to udělali již jiní dávno předemnou. Ano uvedl jsem jeden jediný graf a to díky tomu, že jsem si od přítelkyně půjčil mechanickou váhu. Od určitého roku máme totiž doma jen digitální a s tou to moc nejde.

                            Ještě na starém bike-foru když jsem si vybíral svoji nynější vidlici, tak jsem psal, jak u té předchozí jsem zjišťoval zůzné sag zanoření díky váze, jak jsem zjišťoval sag při sjezdech z kopce či výjezdech do kopce za pomocí váhy.Porovnával jsem naměřené hodnoty a průběh na různých grafech co byly tenkrát v bikerských časopisech a dle toho odhadoval jak se která vidlice vůči mé staré bude chovat. Později jsem to psal na net znovu s okazem do minulosti na můj thread-bylo to u kohosi kdo vybíral vidlu.A v tomto threadu jsi se divil, jak jsem na to přišel, že jsem ty grafy dělal před tebou.Tenkrát v těch prehistorických dobách :) jsme měli doma naopak váhu pouze mechanickou :).

                            To jen tak na okraj.Já se za grafy nebyl, ale ohledně grafů jsem byl vždy na Tvé straně-to si tu najdeš mnohokrát-jedna z nála věcí s kterou jsem s tebou souhlasil.

                            A k tomu tématu se psem leze dírou.

                            To už jsme řešili 1000X.já po psovi žádné informace nechtěl.Já jsem tehdá chtěl s tebou debatovat jak na úpravy a místo toho mi pes poslal popis tvých úprav. To že to jsem zcela jednoduché stupidní úpravy, který zvládne každý, kdo je aspoň trochu zručný pominu.Ale já stejným způsobem jako napsal pes upravil kamošovi vidlu dávno před tím, než si setu objevil(až teda na tu výměnu negativky). a zrovna tak znám kamoše, co na stejnou úpravu přišel zcela sám, aniž by něco na BF četl-už sem dávno nechodí.Stále otvíráš to samé.

                            Když tvrdím, že jsou úpravy lehké a že je zvládne skoro každý, tak mě napadaáš a když tvrdím, že dynamika u vidlic je již pokročilejší téma a je to dost složité, tak mě také napadáš.

                            Drzost lidí jako jsi ty nemá opravdu žádné meze. Ty grafy a vysvětlení co co v grafu znamená v rámci charakteristiky zveřejňovali bikerské časopisi dávno, než jsi s nějakým tuningem přišel. Systém z váhou je znám také již mnohem dřív. já jen nevymyslel.Mi­nimálně to muselo napadnout každého, kdo měl na ZŠ fyziku a v časácích uviděl první graf.

                            Si myslíš, že jsi něco extra. prezentuješ stále jen statické ladění, které děly stovky lidí před tebou.jenže to je pouze základ a hlavní váha je na dynamickém ladění. viděl jsi jak třeba ladí své tlumiče RB.jakým způsobem získávají dynamické grafy?

                            A jen tak na okraj. to ladění je pro mnoho nynějších vidlic nahouby.

                            Když mám např Toru a potřebuji, aby nebyla tak progresivní a přitom je na počátku již dost citlivá a má docela slušný sag při nastavení, při němž bych ji dostal na doraz.Hm tak ty zmenšíš komoru a dáš menší tlak.Takže je počátek ještě citlivější a větší sag, když ji nastavím, aby byl konec grafu stejně jako ten původní, tak je sag ještě větší.

                            Jo jenže to mi nahouby, když jsem tenkrát rešil obdobný problém, tak jsem potřeboval snížit progresivitu a přitom ponechat počátek chodu jak je.-to znamená zvětšení pozitivní komory-a zajímalo mě zda to u té dané vidle je možné ji zvětšit. A na to jsem se tenkrát ptal. Proto mi byla odpověď peslezedírou vlastně k ničemu. bylo to jen to co dávno mí kamoši i já dělali.jenže to nebyla ta vhodná úprava, co jsem tenkrát potřeboval.

                            Jen si dál blbni zdejší bikery co tomu nerozumí. ti co vědí o co jde, tak tě nepotřebují, si vystačí sami.

                            nezpochybňuji tvoji práci, ale jen říkám, že nejsi sám kdo to dělá a že nejsi žádný velký vynálezce, který to vše vymyslel. Ve vývojových oddělení výrobců vidlic je toto ladění z jejich pohledu amatérské.

                            A mart má pravdu s matematickými modely. V proengineeringu se dá nasimulovat vidlice ještě dříve než ji vůbec někdo začne vyrábět.jenže to ty zas nepochopíš, ty zůstáváš u svého praktického ladění. vpodstatě u toho jak u nás ve vesnici si chlapi za komančů laduily tlumiče a vyměňovali pružiny u škodovek :)

                            A jinak milane slušní lidé si za reklamu zaplatí, a slušní lidé také z výdělku odevzdávají daně.když už to děláš tak ve velkém, tak by jsi to mohl akceptovat. nenašel jsem totiž žádné IČO Tvé firmy.pravda je, že jsem po něm pátral naposledy před rokem :)

                            0 0
                            • milan1  

                              Bolí to, já to věděl. Stejně tak bolí to, když není uznána vlastní tvorba. Možná, kdyby sis ty dal práci a vše náležitě popsal a zpopularizoval nedělalo by mě rozhodně problém tohle jako tvůj přínos uznat.

                              0 0
                              • vlk  

                                „Možná, kdyby sis ty dal práci a vše náležitě popsal a zpopularizoval nedělalo by mě rozhodně problém tohle jako tvůj přínos uznat.“

                                • proč bych to dělal 99% lidí zde by to bylo k ničemu. Kdo chce tak se ozve skrze mail.Já nepotřebuji poplácání po ramenou a slyšet jak jsem dobrej.Mimo to, proč bych to dělal, stále tu opakovat a dokola psát něco co už tu bylo napsáno. V historii toho už je.Proč se tu musí vše prát 100×. To jako čím vícekrát se to napíše, tím vícekrát je to pravda.Mimo to já už vnitřnosti vidlí nestavím.Můj vrchol byl vytvoření zjednodušeného tetralogicu-což se za měsíc ježdění stejně pokazilo. Dnes na to nemám čas a když čas strávený takovým hraním věnuji práci, tak si za tu dobu vydělám na novou vidli a nemusím nic vyrábět.

                                Ani ty dlouhosáhlé diskuze už nečtu celé. jen mi vadí, že si někdo přivlastňuje obecně známé věci s kterými pravděpodobně jako první přišli domácí tuneři motorek apod.

                                0 0
                          • vlk  

                            PS: Dodnes nechápu, proč mi tenkrát vlastně odpovídal zrovna peslezedírou. A naopak mě štve, že mi tenkrát vůbec něco poslal, poněvaďž by jsi nemohl tvrdit ty své nesmysly. PS: Pádlista na starém bf dělal u marzocchi stejné ladění jako psal pes. Někteří na to časem přijdou co jsi vlastně zač. Ty obviňuješ některé, že ti kradou nápady, tak já z toho obviňuji tebe.

                            a to, že někdo dělá nějaké úpravy neznamená, že má povinnost je rozšiřovat na Bf či tvořit nějaké stránky. To jen ke mně, že jsem nebyl dostatečně aktivní. Musím totiž pracovat a vydělávat si slušnou prací a nemám tak čas stále být na BF.

                            0 0
                            • milan1  

                              Tohles s Pádlistou neměl vytahovat. Právě tvé ohánění se o Pádlistově postupu a tvůj velký obdiv k Pádlistovu přínosu jsou body proti tobě. Základní ladění hladinou oleje u Marzocchi není nic neobvyklého, je to naprostý základ a tvůj podivný obdiv nad tímto „objevem“ je právě ukázkou nezkušenosti. Kdybys už v té době znal graf charakteristiky a jeho využití doložil bys již tenkrát a náležitě vše graficky. Právě na takovýchhle detailech poznávám, jak na tom ve skutečnosti jsi se znalostmi a praxí.

                              0 0
                              • vlk  

                                Ubohost nad ubohost. „tvůj podivný obdiv nad tímto "objevem“ je právě ukázkou nezkušenosti."-já to právě neberu za nic extra.Já to beru za normál, co dokáže každý.

                                0 0
                              • vlk  

                                PS:No v tehdejší době jsem to věděl.Už tenkrát velo popisovalu grafy vidlic a u marzocchi se u pružin divili jak je progresivní, už tenkrát třeba ve velu popisovali citlivost vidlic podle počátku bodu odtržení apod.

                                0 0
                                • vlk  

                                  PS: v podstatě mi je to jedno.já když bych měl čas si vždy vidlu upravím ke svému obrazu, jak budu chtít, a tady na BF se na to mohu vykašlat. Už mě nebaví stále odrážet nějaké útoky a hádky apod.

                                  0 0
                                  • milan1  

                                    Tohle je reakce na tvé stále stejné vstupy do problematiky a opakované jak na běžícím pásu. ladění Marzocchi je podle tebe objeveno Pádlistou a řeší se to hladinou oleje. Každý, kdo se opravdu orientue v problematice grafů musí naprosto přesně vědět, že hladinou oleje a tedy objemem vzduchové komory může vyřešit koncový doraz, nikoliv včak počátek chodu. Mohu na nedalekém threadu o ladění Marzocchi opět zdokumentovat tuto tvojí mylnou představu a „tvrzení“ že to je jednoduché a že to zvládne každý. Jestli navíc používáš takové obraty jako je tahle tvá citace:

                                    Jen si dál blbni zdejší bikery co tomu nerozumí. ti co vědí o co jde, tak tě nepotřebují, si vystačí sami."

                                    Uvedu proto cosi, co jsem psal už kdysi, počátek kroku u Marzocchi jde řešit jedině výměnou negativní pružiny. U Marzocchi nastává tento problém, Marzocchi má různě dlouhé plunžry, to je rozhodující právě pro ladění. V případě, že chceš opravdu vyladit Marzocchi, tak musíš mít dostatečnou zásobu pružin a zkoušet. Hraje se při tom na tyto hodnoty, delší pružina mi zmenší zdvih, současně k ní mohu ladit jiný objem komory a jiné tlaky, prostě může vzniknou úplně jiné naladění, než které je k dispozici v továrním nastavení. nezbytnou pomůckou v tomto je právě Graf charakteristiky. Právě graf charakteristiky a jeho zpřístupnění pro širší veřejnost je vlastně uvolněním know- how a poskytnutí výsledků vlastního měření, je doslova nápovědou, že už nemůže nic přesnějšího být. je to opravdu o mnoho víc, než je tvá „zkušenost“ schopná rozeznat. Kdo se opravdu o takovéhle ladění pokusí má měřítko a také rozezná, že to není tak jednoduché, jak ho zrovna takový borec, jako ty přesvědčuje. To, že měním nastavení hlavně na počátku je zde zdokumentováno několikrát a tys to viděl, bohužel díky praktické nezkušenosti nikdy nerozeznal a stále si myslíš a co je horší snažíš se rozšiřovat, že dělám ladění jenom hladinou oleje. Když zcela nezkušený nepraktik jako ty něco posuzuje většinou je to zatíženo takovýmhle omylem.

                                    Upozorňuju tě ža dosud jsem od tebe nikdy nečetl žádné informace o způsobu ladění takto komplexně, nerad bych se dočkal aby ses za čas vytasil se „svými“ poznatky, že to je vlastně logické a že to je minimálně tvůj objev.

                                    A jen tak mimochodem, jak se podivuješ proč s tebou komunikoval po jednom takovém tvém povedeném výstupu Peslezdírou. Je to tady v historii a kdybys ůmyslně zapoměl, tak si to najdi, Zapomínáš velmi rychle a já ti to jenom lehce připomenu. Na psovi jsi mailem vyzvídal podrobnosti o konkrétním mém ladění na jeho vidlici, když peslezdírou následně objevil, jak vydáváš po čase tohle řešení za svoje, tak se neudržel a vmetl ti to tady přímo.Tvé „zapomínání“ na zdroje tvých objevů nejsou pro mě novinkou.

                                    Nelíbí se mi tvé pstupy a byl bych velmi rád kdybys napříště hovořil o něčem z čeho jde poznat opravdu vlastní tvorba.

                                    0 0
                                    • KubaBajk  

                                      Do tohoto threadu nepatřím,přesto jsi mi,myslím z velké části,odpověděl na mou otázku v mém threadu Tuning Marzocchi. Pokud se na Marzocchi ladí okamžik odtrhu pomocí výměny negativek,zřejmě nebude v mých možnostech si toto sám provést,neb je nemám a asi mít nebudu. Jen bych se zeptal,rozhoduje u okamžiku odtrhu jen délka negativní pružiny?Existují pružiny i s jiným průměrem drátu nebo s jiným stoupáním,pop­ř.kombinace?Jsou tyto pružiny originál?

                                      0 0
                                      • milan1  

                                        Právě proto, že to patří i do tvého threadu jsem to napsal i tam. Tohle opravdu nejsou „objevy“, to jsou zcela zásadní principy a jak píšu Graf je to hlavní a rozhodující. Pružiny nesmíš rozlišovat jen podle průměru drátů, jejich hodnoty, pokud bys měl zájem ukazuje opět graf a v případě ocelových pružin se jedná vždy o přímku a tvrdosti jsou udávány v hodnotách zatížení, které zkrátí pružinu vždy o určitou délu. Nenajdeš a nevybareš si samozřejmě pružiny takto udávaných hodnot ale o vlastnostech pružiny právě tohle vypovídá a nikoliv průměr drátu a průměr pružiny, jak se tady traduje.

                                        0 0
                                      • Lišák  

                                        Negativky je potřeba zkoušet různě silné (různé průměry drátu) i různé délky. To vše má vliv na chod vidlice na začátku zdvihu. Pochybuju, že jsou k dostání originál od výrobce vidlic.

                                        0 0
                                        • Lišák  

                                          Hmmm… Tak jsem žil v bludu. Myslel jsem si, že síla drátu je přímo úměrná síle pružiny :-/

                                          0 0
                                          • vlk  

                                            Tak občas se dají sehnat i v mototechnách či opravnách motorek různé pružinky. Já např. mám ve staré suntou vidli jako negativku. Pružinku do výfuku nějaké motorky :)

                                            0 0
                                          • milan1  

                                            Narazíš na různé dráty a zpracování, existují dokonce i provedení v nerezu. Stoupání je další prvek, který určuje výsledek.

                                            0 0
                                    • vlk  

                                      Pralezedírou jsem nikdy o nic nežádal. Zeptal jsem se tenkrát na jednoduchou otázku tebe a odpověděl mi pes.-nevím proč. Odpověď jsem dostal na něco zcela jiného než jsem se ptal.

                                      Ano u většiny vidlic co mají nenastavitelnou negativku se musí negativka řešit. U svých prvních ladění u Marzocchi jsem to neladil.Ono někdy ani nebylo třeba. Záleží totiž také dost na tlaku pozitivní komory.Lidé s kterými jsem se setkal u ladění vyměnit nutně negativku nepotřebovali. Měli na tolik nízký tlak v pozitivce, že to žehlilo i tak.

                                      Když jsem tvořil vnitřnosti pro suntoury, tak jsem negativní pružinu vyměňoval.-je to někde v minulosti, někde okolo roku 2004. Mimo to jsem přes mail lidem co to chtěli posílal návod, jak zjistit, jakou negativku tam mají dát. Ten návod se tenkrát nevztahoval na měření grafy ale na to jak se vidlice chová a co s tím udělat.

                                      Mylsi co chceš, já dostal mailem docela dost děkovných dopisů a jsem rád, že jsou ti lidé spokojeni.

                                      Já na tom nebudu nikdy vydělávat a tak beru jako pozitivní, když se do ladění lidé pouští sami a sami si to upravují.Nebudu jim nalhávat jak strašně složité to je, abych něco vydělal. Není to prostě nic těžkého.

                                      Nechápu proč stále chceě hledat někoho co něco vymyslel. Když už tak na to určitě jako první přišli ve vývojových oddělení pro vidlice na kola a před nimi a si pro vidle na motorky či auta.Ty tvé postupy se dělaly na motorkách už dávno. I v dobách mládí mého otce si kluci upravovali tlumení a pružení u motorek obdobnými způsoby. Ale já tě chápu, ty se prostě chceš zvyditelnit a budeš tvrdit, že jsi vše vlastně vymyslel ty a před tebou byla doba kamená.

                                      0 0
                                      • milan1  

                                        Jsi ve skutečnosti sprostější, než jsem čekal. Na Psovi jsi vyzvídal mailem, nikoliv zde. A jestli potom ještě přiznáš, že takto posbírané „zkušenosti“ rozesíláš opět mailem, jako „tvé“ rady a zkušenosti, nemám k tomu víc co říct. Jak se má tvá opravdová zkušenost a praxe, to vím moc dobře sám a je to rozeznatelné krásně zde z tvých reakcích, které se vždy krok za sdělenou informací mění a snažíš se působit dojmem velkého ladiče. Asi nejlepším tvým kouskem v tomto příspěvku je „obdiv“ nad vlsatním „laděním“ a vyzývání mne ať s tím skončím, že vše už bylo vynalezeno těmi velkými. Pro tvojí informaci, ti velcí se z mého hlediska tak velcí nejeví, opakují chyby, dělají vyložené nesmysly a to opakovaně. Ty ale zůsataň ve vědomí dokonalosti velkých a případné úspěchy v ladění připiš vždy sobě.

                                        Nakonec tě opravdu poprosím. Ve vědeckém světě se většinou odborníci odmítají bavit s někým, kdo dosud nic vlastního a přínosného nepublikoval. Udělej prosím tebe stejný krok a zkus něco vlastního, publikovat. Jak je vidět z tvé tajné mailové korespondence, tak potenciál k tomu musíš mít a podklady jistě taky.

                                        0 0
                                        • vlk  

                                          Tak o negativkách jsem lidem psal ještě před psem-v dobách ladění suntouru(2004). Jen se zeptej psa jak to bylo. Dal jsem v jednom threadu dotaz na tebe. Přišla mi mailem odpověď od psa. Já mu na to odpověděl, od mi dal další odpověď a já to pak ukončil. Dokonce jsem tu komunikaci tu dával na BF. Já nic milem nevyzvídal. Já dostal od něj mail jako první.Jak bych asi tak mohl vědět, že zrovna on o tom něco ví.Už jsem ti to tu vysvětloval 100× a dokonce jsem mailovou korespondenci i zveřejnil.Už se k tomu nikdy nebudu vracet.

                                          Jednak tě nevyzívám ať s tím zkončíš.Je vpořádku, že je někdo, kdo to ladí lidem co o tom nic neví. Jen tak dál. Jen bych si vyprosil obecné postupy, které tu jsou již odjakživa, aby jsi si přisuzoval a nebo si vymiňoval u nich používat svá loga apod.

                                          Já žádný obdiv ke svému ladění nemám. prostě když jsem měl čas tak jsem si hrál v dílničce a spíš to často nevyšlo než vyšlo. Já ze sebe žádného supr ladiče nedělám. Očekával jsem kdysi, že když se zmíním o ladění, že se přidají ostatní a že vznikne taková skupinka lidí co si s tím bude hrát. Nemám nutnost se před nikým vytahovat.

                                          Ano máš pravdu o věděckém světě něco vím. Publikuji v časopisek ohledně informatiky už nějakou tu dobu a dokonce jsem vyhrál i jednu státní cenu. Ano to je vědecký svět, to je odbornost.

                                          Ale to, že si skupinka bikerů ladí své vidle a sděluje si své názory na netu je úpln o něčem jiném.

                                          Mohl by jsi pochopit, že tady nejsi na nějakém vědeckém fóru , kde je skoro povinnost se vytahovat, že tady je to o lidech co jsou zapáleni pro věc jakožto pro svůj koníček.

                                          0 0
                                          • milan1  

                                            To není o vytahování, to je o doložení, kdo je autor a kdo je jenom zloděj informací, které v překroucené podobě vydává za své.

                                            0 0
                                          • martt  

                                            Ja som bol vedecky aktivny v rokoch 1986 az 1991, potom som s tym kvoli peniazom a nie kvoli nezaujmu skoncil. Plat v SAV bol v 1991 ca 2200,–Kcs a plat programatora v Rakusku ca 30 tisic ATS (vo vtedajsom ciernom kurze asi 150 tisic Kcs) a to je myslim velmi presvedcivy argument.

                                            Este aj po patnastich rokoch od konca mojej vedeckej kariery som nasiel behom par sekund dva z clankov na ktorych som sa podielal adsabs.harvar­d.edu/abs/1994MeS­cT…5.1287O cat.inist.fr/?a­Modele=afficheN&cpsid­t=10515070

                                            Inac tie mnou navrhovane zariadenia este aj dnes bezia napr. v atomovej elektrari v Bohuniciach, v Mochovciach, na cyklotrone v Dubne a nuclotrone v CERNe.

                                            Za tych par rokov som stihol byt aj spoluautorom na asi desiatich patentoch.

                                            0 0
                                            • Archer  

                                              Mimochodem – Dubna je krasné místo na bikovani ;)

                                              0 0
                                              • martt  

                                                Za komunizmu to bol taky ostrovcek konzumu oploteny ako vazenie. Holt o brucha vedcov sa bolo treba starat a chodili tam aj ludia zo zapadu. Takze na nejake bikovanie v okoli si mohol zabudnut :-)

                                                0 0
                                              • martt  

                                                teraz mi zaplo ci nahodou nemyslis slovo „cyklotron“…

                                                Napriek vyrazu cyklo nema s cyklistikou nic spolocneho, je to urychlovac :-)

                                                Kedze som s tymto off-topicom v threade o grafoch vidiel, tak debatu o cyklotrone koncim.

                                                0 0
                                                • Archer  

                                                  Ne :)

                                                  Bydlel jsem ~100km od Dubny. Nekolik krat jsem tam byl. Je to nadherne, krasne mesto na brehu Volgy. A priroda kolem taky super.

                                                  0 0
        • martt  

          a este nieco. Ja nehladam ako vidlu vylepsit. Ja hladam ako ju namodelovat a ako vyjadrit jej vlastnosti. A to nielen staticke.

          0 0
          • milan1  

            v tom hledání mě stále chybí praxe a skutečné využití toho hledání.

            0 0
            • martt  

              vid moj dlhy prispevok vyssie. V praxi sa to moze prejavit az bude existovat presny model.

              0 0
              • jecnak  

                Tato veta budiz zaramovana pro budouci tvurce MATRIXu. V praxi sa to moze prejavit az bude existovat presny model.

                0 0
                • martt  

                  co je na tom cudne?

                  na to aby existoval presny model potrebujes dostatocne presne namodelovat realitu a mat dostatok nameranych realnych dat na porovnanie.

                  0 0
            • martt  

              neda mi to a este som neodisiel.

              Tu som ale nasiel dalsieho chlapika, co modeluje spravanie sa napravy a porovnava to aj s realne nameranymi hodnotami. Dokonca na zaklade simulacie optimalizuje system.

              www.kme.zcu.cz/…ad/pavel.pdf

              0 0
              • MlokCZ  

                Já si vždy myslel, že celá tahle problematika je o tom, aby v praxi pomohla s výběrem nejvhodnější vidlice, dle požadavků jezdce, případně při úpravách vlastností vidle (a to jak základním nastavení jako je tlak vzduchu/výměna pružiny nebo případně zásahem do konstrukce ať už uživatelem nebo úpravou u Milana) a aby to bylo snadno a všemi a v tuhle chvíli použitelné.

                Stačí mě, když se najde jediné pro mě praktické využití těch prací a modelů, na které tu dáváš odkazy a co mě to přinese oproti grafům, z kterých si v tuhle chvíli dokážu na 95% představit chování vidlice a to právě proto, že stále platí, že rozdíly u slušných vidlic v tlumení jsou minimální (jak už jsem tu někde psal, u vidlic na XC-AM je zásadnější rozdíl v tlumení pouze u Fox a téměř nikdo tady na fóru ani ten rozdíl mezi tlumení Foxu a např. RS nedokáže ocenit).

                0 0
                • martt  

                  pozri to mas asi tak, ze ked ja kuknem do nejakej elektrickej schemy, tak z nej dokazem pochopit co sa tam deje a clovek, ktory do elektroniky nevidi, to nedokaze.

                  To tvrdenie, co tu bolo niekolkokrat opakovane, ze vsetky tlmice su rovnake by som rad videl kvantifikovane.

                  Jednoduchy hydraulicky tlmic s jednym ventilom a dvoma prietokovymi otvormi je najjednoduchsou realizaciou tlmica s jednym zlomov v nule rychlostnej charakteristiky.

                  Laicky teda ma rozne kopmresne (spravidla mensie) a expanzne (spravidla vacsie) tlmenie. Na zaklade tvojho tvrdenia „stále platí, že rozdíly u slušných vidlic v tlumení jsou minimální“ sa domnievam, ze vsetky tlmice v bicyklovych vidlach maju prave takuto charakteristiku.

                  Prosim o jasnu odpoved ANO alebo NIE, ci je to tak.

                  0 0
                  • MlokCZ  

                    Já ty tlumiče všechny rozebraný neměl, takže tohle je dotaz na Milana, pokud chce dále ještě v téhle diskuzi pokračovat. Takže jasnou odpověď ano ne ti napsat nemůžu.

                    Já to mám ověřené praxí, kde různé vidlice se stejným grafem patřící do skupiny vidlic s funčním tlumičem (tzn. např. všechny RS, tedy Tora, Recon, Reba, RVL, Pike, Suntoury Axon, Epicon), tak u nich nepoznám žádný rozdíl ve funkci za jízdy. U Foxek (konkrétně především u Talase, kterého jezdím dlouhodobě) rozdíl v tlumením sice poznám, ale není to v celku chování vidlice až tak zásadní rozdíl (oproti tomu vidlice s jiným průběhem je mnohžem větší rozdíl). No a když k tomu Milan, který všechny ty vidlice měl x-krát rozebrané včetně tlumičů řekne, že jsou i konstrukčně téměř totožné, tak tyhle 2 věci dohromady mi stačí k tomu, aby to byl pro mě fakt.

                    A když vezmu toho konstrukčně odlišného Talase (ohledně tlumení oproti třeba RS a Suntourům), který má rozdílné nastavení pro low/speed kompresi i expanzi (sice ne vše lze uživatelsky štelovat, uživatel nastavuje jen low speed expanzi a u RLC verze low speed kompresi, ale podstatné je, že jsou nastavené rozdílně low a high speed jak komprese, tak expanze). Tady je jasný konstrukční rozdíl a přesto většina lidí ani tento jasný konstručkní rozdíl neocení a nepozná jediný rozdíl. Já jsem bez vysvěltení přesné funkce tlumení Talase sice rozdíl v tlumení poznal, ale nedokázal ani popsat přesně, v čem ty rozdíly jsou. Bylo jasné, že tlumení je jiné, že se mi daří dosáhnout o trošku lepšího nastavení než předtím např. u Reby.

                    A jakýkoliv menší rozdíl v tlumeních než je RS x Fox je pro výběr už alespoň pro mě zcela nepodstatný. Ono kdyby Talas kromě rozdílného tlumení měl nějaké zásadní nevýhody (pro mě) např. oproti RVL, tak bych klidně i tenhle rozdíl v tlumení oželel a šel do jiné vidlice.

                    0 0
                    • milan1  

                      Mlok je tady jediný s kým jde posunout téma a to tak, že se respektujeme a snažíme se společně najít, jak je téma významné, co je důležité a co je prkotina na které nemá cenu se točit. Respektuju ho proto, že se opravdu poctivě snaží sám a prakticky k něčemu dopátrat, je důsledný a dokáže bezpečně a sám rozeznat co je podstatné. Tohle ostatním zde diskutujícím většinou chybí. Jedině s ním jsem mohl rozebírat odlišnosti expanzního útlumu, který je v Talasu. Jenom pro zajímavost, stejný a proti dalším značkám komplikovanější systém útlumu je již od počátku i ve všech TPC systémech Manitou a nikdo nikdy z jezdců sebezkušenějších to nikdy neodhalil. Tahle funkce je skutečně odlišná od jednodušších tlumičů a dokáže jí rozlišit jezdec, který si poctivě stanoví přesnou jízdní zkoušku na porovnání. Kromě Mloka se ale nikdo takový v dosud neobjevil. Tak jaképak pokročilejěí debaty by se zde měly konat? Donedávna se i v časopisech opěvovalo skvělé tlumení u vidlic Marzocchi, systém tlumení SSV je ovšem právě po stránce funkce tlumiče téměř tím nejhorším co je k dispozici ale osazení v případě pruřiny a koncový doraz, tedy údaje plně zobrazitelné grafem charakteristiky by ukázaly podsatatu v čem by šla ta marzocchi považovat za lepší. Takže ptaktik by jasně a za pomocí grafu poznal, co jde opravdo ocenit. ale opět se dosud nikdo takový praktický nenašel, takl prosím Vás o čem to chcete pořád diskutovat jako pokročilejší, když tady, žádný pokjrok prostě vidět není a právě na stálých diskuzích o grafu charakteristiky je to enormě vidět. Chybí praxe, praxe a zase praxe a posuzování od oka a tvoření problémů a neřešitelných situací je tady jak na běžícím pásu namísto toho aby se dalo opravdu o něčem smysluplném diskutovat a rozebírat to.

                      0 0
                  • acc  

                    No pro me a pro mnoho dalsich u elektro zamerenim, je el.obvod daleko citelnejsi nez mech. nebo hydr. system – proto lze celkem jednoduze prevest mech. system na el.system. A vidlice prece neni kdovijak slozitej mech.system!

                    0 0
                    • martt  

                      vdaka za podporu.

                      Vidim to rovnako.

                      Je to rezonancny obvod tvoreny pruzinou a odpruzenou hmotnostou tlmeny fazovo zavislym odporom (fazovu zavislost sposobuje ventil v tlmici otvarajuci sa len jednym smerom pohybu).

                      Budenie je v pripade tehly jednotkovy skok a alebo dva po sebe iduce jednotkove skoky, pripadne diracov pulz.

                      Vystupom ak uvazujeme pohyb odpruzenej hmoty (ramu biku) budu tlmene oscilacie. Tento vystup je zaujimavy ak chceme co najpohodlnejsiu vidlu. Toto je pomerne jednoduche.

                      Ak chceme co najsportovejsiu vidlu je treba ako vystup optimalizovat silu pneumatiky na vozovku tak, aby bol mozny co najrychlejsi prejazd zakrutou. To je zlozitejsie.

                      0 0
                • vlk  

                  Nechci se Vám do toho chlapi míchat. Ale nemá smysl se vůbec dohadovat.

                  Já to vidím tak, že Martt pochopil grafy, statické měření, jak se to projevuje v praxi apod. ale nechce zůstat jen u tohoto bodu statického měření(který mnohým stačí), ale chce se posunout ještě někam dál. A to je správně.

                  Milan tu kdysi tvrdil, že nemá na BF lidi s kterými by se bavil na vyšší úrovni o dynamice a proto pro lidi z BF stačí statické grafy. No a když se tu někdo objeví, kdo chce koumat dál, byť i za pomocí matematických modelů(v tom martta chápu-myslím že má něco společného s oborem informatika) tak proti něm,u zbrojíte.

                  Já bych to vzal takhle, všichni víme k čemu jsou grafy a statická měření-jejich důsledky v praxi, tak proč bychom se nemohli odrazit dál a jít bádat nad dynamikou. Byť i je to pro některá již tak „málo“ rozlišující prvek.

                  Doufám, že mne neukamenujete.

                  0 0
                  • soc  

                    Tu máš šutr… Ale jo, já bych si taky rád popovídal o něčem dál, ale jak to tady někdo začne, tak je mu hned vytčeno, že nemá smysl pouštět se dál, že to stejně nechápe, že je to na hovno a nepoužitelné a tak podobně…

                    0 0
                  • milan1  

                    Pokud z předloženého nerozeznáš, že se v tom Martt doslova topí a že o nějakém přínosu k objasnění problematiky nemůže být ani řeč, tak se nedivím tvému příspěvku, která je ostatně doslovnou kopií již dříve tebou psané poznámky. Nevudím prostě žádný posun z té spousy zbytečně vynyložené námahy zde popsané. Zřejmě nerozeznáš, že se Martta snažím vtáhnout do praktického rozebírání ale reakce jsou prostě nulové, on se jenom vzhlíží v tom nástroji- Bouracím kladivu, jek píšu výše. Bavit se o tlumičích a jejich případně nadstandartních funkcích jde jedině s praktiky, kteří to vyzkoušeli a kteří jednoznačně dokáží prakticky rozeznat co tvoží ve funkci pružina a co tlumič. Kdo se tedy neorientuje v takovémto rozlišení, ten nemůže přinést do problematiky nic kladného ani prakticky využitelného. Tak mi nepodsouvej, že podceňuju účastníky a že je odkazuju jenom na statické měření. Případně mě můžeš dokázat na příkladech zde viditelných, že se někdo přehoupl kamsi výše, kam bys i ty rád směřoval. Právě proto platí, ten, kdo nevyužil dosus graf a hledá složitosti bez cíle a smyslu, ten nemá naději postoupit v debatích dál. Takových lidí, se kterými je vše možné posunout dál je zde pár a z nejbližších v této části diskuze je to jedině Mlok.

                    0 0
                    • vlk  

                      Ok, popravdě možná jsem marta třeba neodhad dobře. Vidím to tak, že k problematice lze přistupovat 2 možnými směry.

                      Jeden je ten, že vycházíte z praktických zkušeností, a dle toho též ladíte, upravujete apod-to je přímější cesta k cíli.

                      2 přístup je čistě přístup matematický/in­formatický. Jde o to, namodelovat určitý model vidlice. A na něm pak zkoušet čistě pokusmo co se stane, když se nějaká veličina někde změní, co to udělá s jednotlivými rovnicemi apod.Problém je namodelovat problématiku co nejpodrobněji.Ale lze toho dosáhnout i za pomocí fyzikálních zákonů a to bez jakýchkoliv praktických zkušeností. To zda se dobere badatel k využitelným výsledkům a zda si namodeluje danou problematiku správně je věc jiná.Nicméně i takto se dá dosáhnout jistých výsledků. jen je to jiná možná složitější cesta. Pokud se najde jedinec, který nemá zas tak moc praktických zkušeností ,ale přitom je např matematik či informatik, tak chápu, že si zvolí zrovna tuto cestu.

                      Sám bych rád pokračoval také v zkoušení a bádání nad vidlicemi.Já zůstal u grafů a u měření/teda spíše subjektivního vnímání dynamiky pomocí přejíždění cihly či toho jak jsi psal měření za pomocí kamery při sjezdech. Bohužel v nynější fázi svého života již na to nezbývá žádný čas a tak nepředpokládám, že se dostanu někam dál.Už ani nemám čas, abych díky tomu co vím upravil přítelkyni Toru(na lineárnější průběh). Tak Vám aspoñ přeji další úspěchy s úpravami a bádáním.

                      0 0
                      • milan1  

                        Proč bys měl odhadovat, nebo posuzovat Martta ? On sem dal odkaz a tvoje reakce na ten odkaz byla následující „To vypadá solidně. Díky. Zase nějaké čtení na volné večery.“ Bohužel z onoho odkazu se Martovi ani tobě nepovedlo nic kloudného vydolovat a i když jsem k tomu Martta vybízel, tek nevěděl co je tam vlastně řečeno a nevíš to jak je vidět ani ty. Ten materiál prostě popisuje matematické modelování, které není výpočtem samo o sobě a vlastně od nuly, jak si představuješ ale ten výpočet se jenom snaží mapovat a zjednodušeně popsat měření dosažené na skutečném modelu testující chování určité soustavy. To je ovšem v pořádku, i takhle se postupovalo třeba při bariárových testech, na které se odvolává martt. V obou případech je vždy praxe jako první a výpočet následuje. Nikdy ne naopak. Výpočty takto získané se následně modelují na novém příkladu a znovu upřesňují praxí, takhle probíhají ty vaše obdivované výpočetní metody. Ta konkrétní soustava v onom příkladu je bohužel pro nás dost zjednodušená, nedává výstup, který by byl jakkoliv použitelný a dojem z toho je prostě jediný. Někdo si s tím opravdu matematicky pohrál ovšem, když se podíváš podrobněji a prakticky, tak z toho nevypadne žádný použitelbný výstup, je to modelování pro modelování. Je to prostě klasický školní případ, který má za úkol využít nějak výpočetní metodu. na výsledku a použitelnosti prostě nezáleží. V tomhle se potom dokáže vzhlédnout právě člověk, který ve skutečnosti nic neřeší a který potřebuje jednoznačně autoritu pro něho dostatečně odborně zaštítěnou, ke které bude vzhlížet ovšem nic sám řešit nebude a tak nerozezná ani tu nepoužitelnost. A právě o tu použitelnost tady doslova bojujeme. Není to o přesvědčování Martta ani tebe ale přesvědčování málo zkušených jezdců, kteří jsou Vámi oslovováni asi takhle, nechte veškerých snah o jednoduché měření je to ve skutečnosti neuvěřitelně složité. Řešení moje a mnoha dalších praktiků zní – ano je to složité ale samotný jezdec a jeho hodnocení je ještě horší měřítko. To, co poznáte opravdu praxí a co dokážete vnímat, na to je ten jednoduchý graf tak spolehlivý a přesný až dost a má rozhodně platnost a to pro kohokoliv. Tohle je princip oněch bojů a rozhodně není dobré utéct od jednoduchého, čemu může porozumět kdekdo a zaměnit to za kupu nesmyslně pokroucených složitostí, které, jak je vidět nestudují ani ti, co je to prý zajímá.

                        0 0
                    • martt  

                      vidim, ze sa tu o mne debatuje bezo mna.

                      Ja nemam zaujem rozoberat vidlicu, teda nemam zaujem ju rozoberat fyzicky sroubovakom.

                      Mam ale zaujem rozoberat dynamicke spravanie sa vidlice pomocou matematickych modelov.

                      0 0
                    • martt  

                      Bez urazky, tie vidly upravujes dobre, ale napriek tomu mam taky pocit, ze prave Ty Milan nerozumies „co tvorí ve funkci pružina a co tlumič“

                      Pruzina spolocne s odpruzenou hmotou tvori rezonancny obvod.

                      Tlmic funguje ako tlmenie toho rezonancneho obvodu, teda v modele ako paralelne zaradeny rezistor. V pripade tlmica s lomenou rychlostnou charakteristikou ako dva rozne rezistory (pre expanziu a kompresiu) cez dve diody.

                      Budenie tohto modelu je profil vozovky.

                      Na to aby to clovek chapal potrebuje aj trochu matematickeho aparatu, riesenie diferencialnych rovnic, teoriu signalov atd. Ale myslim si, ze absolvent hocijakej technickej VS by tento aparat mal ovladat.

                      0 0
                      • Lišák  

                        Věřím, že pro praktické potřeby bajkování je „riesenie diferencialnych rovnic, teoriu signalov atd.“ celkem málo důležité. Podle mě je to poze pitvání detailů, pro praktické využití při domácím ladění vidlice docela zbytečné. Jistě, pro vývojový tým výrobce vidlic to bude jeden ze základních stavebních kamenů.

                        0 0
                      • milan1  

                        Martte už mě nebavíš a tvá vyjádření, že nevím, co dělá tlumič a co pružina je bohužel už pro mě hraniční. Přeci jsem tě jasně odkazoval na své stránky a každý, kdo si jen prohlédne měření tam uvedené a potom přesto použije tvrzení jako ty je diletant, který stejně nikdy nic nepochopí. Takže Martte, jedno překvapení tlumič a pružina nejsou v žádném případě rezonanční obvod jednoduše matematicky řešitelný, jak si to představuješ a opakuješ stále dokola. Tlumič totiž neřeší, že by jenom zastavoval rozkmitanou pružinu, jeho funkce a vlastně celého odpružení má daleko více úkolů a ty hlavní smysl nechápeš v sovislostech.

                        Odpružení je totiž systém, který se skládá z neodpružené a odpružené hmoty, pracují v něm pružiny, vidlice a pružina pneumatiky, dochází k interakci všech těchto složek a nesmí se zapomenout na odpory v pouzdrech. Tohle je naprostý základ, který je naprosto nutné respektovat. A nakonec pro tebe veliké překvapení. Úkolem tlumiče není zbrzdit kmity pružiny ale úkolem celé téhle soustavy jako celku je docílit maximální kontakt pneumatiky s vozovkou a tedy zajistit stálé a pokud možno rovnoměrné stlačení té pružiny, která je zastoupena pneumatikou. Současně s tím musí zajistit minimální pohyby odpružené hmoty a hlavně zajistit aby se nepřenášela ani špičkové a větším zrychlením zastoupené rázy, které při chodu odpružení vznikají. Tyto rázy jsou velmi důležité znát,a výpočtem na ně nikdy nepřijdeš. Kdy a jak vznikají mám prakticky změřeno a ověřeno mimojiné jízdou že tohle rozhodně rozeznáš. Vše tohle máš zdokumentováno u mě na stránkách, kdybys to ovšem rozeznal. Takovéhle detaily a jejich podstatu rozhodně neobjevíš samotnou jízdou a málokteré jiné, hlavně digitální měření je odhalí. A to bude pro tebe další šok odhalí se právě a jednoduše měřením analogovým, měření digitální by potřebovalo daleko vyšší snímkovou frekvenci, než se běžně v měření nepoužívá. Vše tohle ukazuju jasně u sebe a tohle je vše obsažené v mých měřeních.

                        A teď zhruba popis jak asi probíhá skutečný vývoj. Pro analýzu a sledování dějů jsou stále a vždy ve vývoji k dispozici potřeba opravdové funkční modely a já zrovna jeden takový funkční model používám. Takže asi o vlivu pružiny a tlumiče snad něco budu vědět. Žádný současný výpočet neřeší komplexní chování odpružení a ani jediný nikdy nevznikl na základě představ, které ty máš, to jest první výpočet a následně až praktický výsledek. Nejpokročilejší současné modely zřejmě fungují ve vozech Formule 1 a dále ve velkých automobilkách a ty rovněž nevznikly na základě výpočtu ale jenom a jedině na základě stálých měření v praxi a úpravou výpočetních modelů. Jistě tě tohle překvapí ale prostě výpočet dosud ve vývoji nění tím prvním ale tím, co pokulhává za praxí. Výpočtem se navíc nikdy ničeho nového v takto praktických oblastech nedosahuje. Dosahuje se toho jedině myšlenkou, ideou a její praktickou realizací.

                        A jen tak mimochodem, zkušenosti z jednoho oboru nebývají vždy plně přenositelné do oboru jiného. Jistě by ti mohlo lecos napovědět, že prostým změnšováním, či zvětšováním modelu na jiné řádově vyšší hodnoty se nedá dost dobře použít, výsledky se totiž změní. Tohle je jistě i pro tebe známý fakt, není to nic neobvyklého. Je to krásná ukázka jenom částečného převodu informací do toho přepočtu, které je proto platné vždy jen v určité oblasti.

                        Tak a už toho bylo opravdu dost. Od teď předveď už jenom něco kaldného, z čeho bude znát, že do problematiky opravdu vidíš a ne že jenom tápeš v rádoby odborném přístupu, který je ve tvém pojetí velice mimo.

                        Prosím další příspěvky veď už jenom v duchu toho, co prakticky můžeš přinést problematice a ukaž alespoň jeden praktický výsledek v našem oboru u tebou propagovaných postupů.

                        0 0
                  • MlokCZ  

                    Ale vždyť to tu Milan i napsal. On o té dynamice na stránkách toho má celkem dost a má to tam i pěkně zpracované (a to na základě reálného měření).

                    Já proti dynamickému měření nic nemám, pokud něco přinese v praxi.

                    Já si třeba nastudoval dost podrobně ty dynamické věci, co má Milan na stránkách, ale detaily, které to řeší stejně nedokážu v praxi přesně simulovat a rozpoznat v terénu. Na tohle by bylo již zcela nutné mít speciální jednu testovací trať, která by byla pořád stále naprosto stejná a hlavně měla by přesně upravené překážky, které dovolí některé detaily rozeznávat.

                    Schválně tu někdo zkuste popsat přesně rozdíly způsobené rozdílným tlumením mezi Talasem a RVL. A to na základě jízdních zkušeností. Tyhle dvě vidlice na plném zdvihu mají i velmi podobný průběh, takže se liší především tím tlumením. Pokud tohle nedokážete, tak k čemu bude dobré, že bude modelovat dynamické vlastnosti (a to je největší rozdíl, jaký v tom tlumení může být; když pak budeme srovnávat třeba RVL a Epicon, tak tam při jízdě nepozná nic zcela nikdo).

                    0 0
                    • milan1  

                      Já k tomuhle doplním. Měření, které mám na stránkách a používám ho výhradně pro sebe, nemůže přinést laikovi téměř nic. rozdíly v měření jsou mnohdy nepodstatné a jeden jediný krok nepřinese výsledek rozeznatelný jízdou. Už jsem to psal. Když je ale takových drobných kroků podniknuto několik, tak je jízdou už vše rozeznatelné i když velmi těžko pojmenovatelné. O tom, co je schopen vnímat jezdec jízdou a co jde získat měřením mám dostatek zkušeností ale přesvědčovat někoho o tom, jaký vliv má rozdíl zjištěný v měření na samotnou jízdu to je nesdělitelné. kdo by se zůčastnil případného testování poznal by sám, to je ovšem nemožné ale prakticky ověřitelný je ten graf a tam si může každý otestovat to své. proč se tady ale za své „pravdy“ bijí lidé nepraktičtí a zcela bez takových zkušeností, proti praktikům, kteří vše úspěšně odzkoušeli, te je něco, čemu nerozumím.

                      0 0
                  • paulovic  

                    Milan1 upravil technologiu merania charakteristiky tak, aby bola prístupná všetkým, ktorí majú snahu a chuť niečo robiť. Milan má aj iné merania, ale tie naozaj nemá dôvod len tak odovzdávať dalej. Na druhej strane Martt sa snaží o komplexné riešenia, ktoré sú v domácich podmienkach nerealizovatelné a prakticky nepoužitelné. Alebo ma vieš presvečiť o opaku v čom to pomôže priemerne, až lepšie zdatnému bikerovi?

                    K dynamike. Som za, treba ísť dalej, ale načo je dobré teoretizovanie ktoré nikam nevedie a nič pozitívne do tohoto športu neprinesie? Martt: urob dynamický test svojich vidlíc pred upravením, potom rozober tlmiče, uprav odpory a sprav ho znovu. Vieš popísať rozdiel tohoto merania a o čo sa posunula kvalita vidly? asi by som sa divil nad tvojim výkladom.

                    Ja sa považujem za šedý priemer, ale nakolko poznám niektoré tlmiče z vnútornej strany a to čo popisuje Mlok (H/L expanzia, FOX) mám dorobené na svojej XC-Pro a naozaj to funguje. Je zaujimavé, že nemám problém sa s Milanom porozprávať o akomkolvek dynamickom probléme podla popisov a vystačíme si s grafom charakteristiky a zopár meraniami.

                    V skratkem: ked chceš niečo riešiť, tak to urob a uved praktické výsledky, inak ti môže byť celá teoria vieš kde a len matieš a znechucuješ ludí, ktorí majú snahu niečo aspoň skúsiť. Zober klúč, rozober tlmič (radšej Manitou, Sunta by si nezložil) a pošpekuluj prečo je to vnútro vyrobené tak a nie inak, čo by mohlo pomôcť k lepšiemu výsledku …

                    0 0
                    • milan1  

                      Tímto bych představil Romana (Pauloviče) další, který má rozhodně do problematiky tlumní hodně co říct. Roman je zapálený praktik, který se do všeho vrhá s takovou vervou jako Martt ale na rozdíl od něho prakticky a za vynaložení opravdu hodně času. Konzultujeme spolu pravidelně a právě se ke mně chystá na druhou návštěvu. Zrovna on ve spolupráci se mnou stvořil na své vidlici přesně to, co zná Mlok z Talasu. je to proměnlivé expanzní tlumení. Roman si přivezl sám vyrobené díly, které vznikly podle mých doporučení právě na přestavbu tlumení. On poznal prakticky, jaký výsledek přinese takové tlumení a stejně jako Mlok vše otestoval mnohokrát a prakticky v terénu. Tento postup jsme zvolili právě proto, že úpravy složitějšího rázu, jako v tomto případě by byly již nákladné a existuje právě jenom málo lidí, kteří je vlastně požadují a kteří by je ocenili. Takže koho zajímá praktický výsledek a dopad s úpravami tlumení, tak tady je jeden z příkladů, že nejenom debaty ale i praktická řešení pro zapálené se dají vždy najít. samozřejmě s úpravou jsme nešli do něčeho neznámého a nevyzkoušeného. Vše byla obdoba a kopie již hotového mého řešení. V testování a přístupu a zapálení pro věc jsou si Mlok a Roman zcela rovnocení. Roman má ale ještě svoje praktické výsledky s úpravami ke kterým se dopracoval konzultacemi ale hlavně vlastní a rozsáhlou prací. Posodit tedy dokáží oba stejně a jistě s podobným výsledkem akorát Mlok se soustřeďuje navíc na komplet bike a celé odpružení a Roman jde víc do úprav a prakticky.

                      0 0
                      • martt  

                        btw ja romana osobne poznam uz par rokov a viem, ze vidle upravuje

                        0 0
                        • milan1  

                          Vím přesně od kdy vidlice upravuje a znám každý jeho krok od počátku, hádej s kým asi konzultoval?

                          0 0
                          • martt  

                            viem, ze s Tebou :-)

                            aj ja kade chodim, tade Ta chvalim, skutocne.

                            Len prosim Ta netvrd, ze staticky graf, ktory vyjadruje iba vlastnosti pruziny, dokaze nieco povedat aj o dynamickom sa spravani vidlice.

                            Sorry, idem k bedni, kuknut film, takze sa pripojim az zajtra

                            0 0
                            • milan1  

                              Co kdyby se zavedla zvláštní kolonka PRO MARTTA. Tam bys mohl opakovat stále dokola jedno a to samé a přes mnohá vysvětlení by se nemuselo nic měnit na tvých výrocích. Pro ztrátu energie která nemá žádný dopad opravdu končím, Vše podstatné bylo řečeno mnohokrát opakováno a stále zbytečně. Přeju ti dál příjené dotazování, kterého se nebudu dál zůčastňovat.

                              0 0
                              • paulovic  

                                skôr by som navrhoval „vidlice – grafy – teoria“ kde by sa mohlo teoretizovať donekonečna (ak by bolo s kým) Martt: naozaj nevidím praktický prínos tvojich teoríí, aj ked musím uznať že vieš ich podať velmi dobre a obrovským nasadením. Chvílu som sa ich snažil pochopiť ale pochopil som len, že toto sa v praxi vôbec nedá použiť a pre moje potreby je to nepoužitelne a hrozne únavné čítanie. Sú ludia ktorí ked niečo napíšu tak to prečítam 5× a niekedy aj viac aby mi niečo neušlo medzi riadkami (Milan, Mlok …) ale toto prelúskať jeden krát dá obrovskú námahu.

                                PS: naozaj som nepočul od Martta na Milana jediné zlé slovo.

                                0 0
                                • milan1  

                                  Já jsem se dosud pokoušel s Marttem diskutovat na jeho rádoby vědeckém přístupu a vzniklo z toho jenom víc a víc zmatků a jeho myšlenkový pochod je bohužel doslova zablokován. Kdybych se bavil s děckem bez technických základů ale se zájmem o bike-techniku použil bych zcela jiný postup a to následující. Byl ba to tento jednoduchý sled otázek, který by nutně vedl k jasnému efektu a tedy pochopení. Začínáme první otázkou:

                                  1– Poznáš na své vidlici, když je neudržovaná a má velké odpory? Ano samozřejmě musí být odpovědí praktika.

                                  2 – Ukáže ti graf charakteristiky tuhle změnu odporů Ano samozřejmě je opět odpověď praktika

                                  3 – Co je pro jízdu rozhodující a co rozeznáš jako hlavní? Tvrdost a progresivita pružiny. Ta totiž určuje, jak se vidlice propadá do zdvihu, případně jak plného zdvihu ani nevyužije.

                                  Tohle vše ukáže graf charakteristiky tak podrobně, jak to nedokáže popsat slovy jezdec. Jeden velký objev musí být opět a zase zdůrazněn. Komprese i když má onen název, má na propadání do zdvihu podružný vliv. Tlumič komprese je totiž u kvalitně pracujícího tlumiče téměř vždy stejná a rozdíly tedy tvoří pružina a její charakteristika. Stále a pořád dokola opakované, že graf lze vztáhnout k tlumiči, který je v pořádku

                                  4 – Co opravdu neukáže měření grafu charakteristiky je jedině expanzní útlum. To je to štelovátko, kdy na téměř všech vidlicích shodně přivíráte jeden možný průtok. Jeden stejný a měnitelný otvor shodný na všech uvažovaných vidlicích. Jedině tuto maličkost Vám neukáže graf charakteristiky.

                                  Tak co, už to i děcko pochopí kolik informací se dá získat a jak je to vypovídající? Zbytek už oparvdu komentovat nebudu a míra dosud zbytečně vynaloženého úsilí byla dána tím, že jsem předpokládal, že nehovořím k děckám ale k technicky uvažujícím jedincům.

                                  Bavit se a vynakládat energii tam, kde není vidět ani ten nejmenší a nejzákladnější myšlenkový posun je doslova ubíjející Martte.

                                  A teď bych rád aby takto zjištěným faktům zkusil někdo konkurovat svým proklamovaným výpočetním postupem.

                                  0 0
                                  • navikin  

                                    Tak se na to vyprdni, …

                                    0 0
                                  • martt  

                                    sorry milan, ja pracujem cely zivot v R&D, tak som zvykly sa na veci pozerat analyticky a rozmyslat nad principom ich funkcie.

                                    Ty zjavne radsej rozoberas existujuce veci a upravujes ich na funkcnejsie.

                                    Vypocetny postup pre vypocet statickej charakteristiky pruziny resp. ich kombinacie sme uz spravili v inom threade, s vysledkom simulacie pozitivnej, negativnej a dorazovej pruziny. Obrazok je tu bike-forum.cz/img/u­pload/forum/617953­.jpg

                                    Tym pre mna zaujem o modelovanie statickeho stavu opadol.

                                    Zaujem o dynamicky model a namerane hodnoty trva u mna ale stale. Ak by si dodal svoje dynamicke merania, pred a po uprave vidiel, bol by to urcite zaujimavy material k pripadnej analyze a v pripade dokazatelneho zlepsenia aj dobra reklama Tvojej prace. Takze nechapem co sa jezis.

                                    Malu cast mas na svojej stranke, to som si pozrel, neboj sa. .

                                    0 0
                                    • milan1  

                                      Martte, jsi odborníkem ve své oblasti ve které ti nemohu konkurovat, ani se o to nesmnažím, nemám potřebu hrát si na odborníka v oblasti v níž jím nejsem. Kdybych se pokusil tak diletantsky vstupovat do tvého oboru jistě bys mě měl za chvástavého nedouka. (termíny si zvol dle sebe). Odborník v daném oboru se jednoduše pozná tak, že jde po podstatě problémů a vždy se s ním dá dopracovat k společnému jazyku a nakonec musí zavládnout shoda ať už jeden používá ten a druhý onen postup. Ty bohužel neustále tápeš, jsi zcela mimo a působíš na mne jako někdo ohromený samotnou metodou, neznající samozřejmě jakékoliv souvislosti a praktické použití, snaha objasnit ti, jak se mají tvé představy k opravdové realitě se zcela míjejí cíle a energie vynaložená na diskuzi s tebou má stejný efekt jako házení hrachu na zeď. Prosím tě proto. Zaveď si své vlastní metody a předveď už konečně nějaké výsledky. Nehodnoť už nikdy práci druhého, když o tom nic nevíš, hloupost takových hodnocení bys poznal, kdybych se s takovou vervou a takovou neznalostí pustil do hodnocení tvého technického oboru, kterému já zase nerozumím tak jako ty.

                                      0 0
                                      • martt  

                                        Kde hodnotim pracu druheho?

                                        Jedine hodnotenie Tvojej prace na ktore si spominam, je konstatovanie ze moja vidla po Tvojej uprave je lepsia ako pred tou upravou. A to je predsa pozitivne hosnotenie.

                                        0 0
                                    • milan1  

                                      A na závěr ti ukážu co se tady ježím, jak ty říkáš. Cituji tě: Zaujem o dynamicky model a namerane hodnoty trva u mna ale stale. Ak by si dodal svoje dynamicke merania, pred a po uprave vidiel, bol by to urcite zaujimavy material k pripadnej analyze a v pripade dokazatelneho zlepsenia aj dobra reklama Tvojej prace. Takze nechapem co sa jezis.

                                      Mnohokrát v diskuzi jsem tě odkazoval na své stránky, jestli i potom dokážeš napsat tuhle svojí citaci, tak nemám slov, jak marné je s tebou cokoliv probírat.

                                      Neprohlédnout si tohle tuning-test.cz/index­.php?inputType=ol­dMenu&adresaIn­clude=oldmenu/4_4­.html

                                      To je doslova myšlenková lenost a nemám opravdu už dost příkladů, že hovor s tebou nemá cenu, protože nevnímáš a ani se nepokoušíš o to něco zjistit, ty prostě potřebuješ nekončící diskuze o ničem.

                                      0 0
                                      • martt  

                                        Tu stranku samozrejme poznam a mam precitanu. Ved som Ti minule povedal, ze jeden graf ti tam chyba a ako vidim si ho uz doplnil, takze si aj ten moj prispevok evidentne videl.

                                        0 0
                                    • milan1  

                                      A ještě k tomuhle citátu: „Vypocetny postup pre vypocet statickej charakteristiky pruziny resp. ich kombinacie sme uz spravili v inom threade, s vysledkom simulacie pozitivnej, negativnej a dorazovej pruziny. Obrazok je tu bike-forum.cz/img/u­pload/forum/617953­.jpg“

                                      Jakpak prosím tebe do tvého výpočtu zahrneš odpory vidlice?? To nevidíš, jak mnohokrát a pro tebe zcela zbytečně tady zdůrazňuju, že graf charakteristiky ukazuje i odpory vidlice? Tohle je velice důležité ale počtář jako ty to nikdy nepochopí i když se mu to doslova věší na nos.

                                      Tohle jsou ty nejpodstatnější důvody proč nechápeš a dělá to na mě dojem, že tohle je omluvitelné jenom pro někoho, kdo kolo ještě nikdy neviděl ani na obrázku, u praktického jezdce a navíc s tak evidentním zájmem je vše zcela neomluvitelné. Navíc po tolika upozorněních je tohle právě ukázka nemožnosti s tebou komunikovat alespoň na té nejzákladnější úrovni a ty se přitom stále cpeš do výpočetních výšin.

                                      0 0
                                      • martt  

                                        odpory vidlice v tom zahrnute nie su, co bol aj predpoklad toho modelu. V tej diskusii si predsa bol tiez, tak vies, ze je tam namodelovana pozititvna vzduchova pruzina s izotermickou charakteristikou, rovnako ako negativna a gumeny doraz s linearnym priebehom.

                                        0 0
                                        • milan1  

                                          Kolik ještě poznámek budeš muset uvést, než mě donutíš napsat, že vnímání není tvojí prioritou? Až konečně pochopíš alespoň základní věc, že graf charakteristiky opravdu změřený není pouhým grafem pružiny ale že se tak objevuje i podstatná věc a to je odpory vidlice tak dej vědět. Bude to obrovský posun a spousta promrhané energie bude mít alespoň jeden pranepatrný výsledek.

                                          0 0
                                          • martt  

                                            Odpory vidlice sa v tom grafe objavia az vtedy, ked ho zmerias oboma smermi. Odpory sa potom daju urcit z hysterezy tychto dvoch nameranych priebehov.

                                            Z jedneho merania grafu jednym smerom sa odpory vidlice nedaju vo vseobecnosti odlisit od priebehu grafu vyvolaneho silou pruziny resp. inymi silami.

                                            Ciastocne sa daju odpory odvodit z pociatocneho bodu krivky ale aj to iba za predpokladu, ze pozitivna aj negativna pruzina su stlacene v svojom pracovnom rozsahu a ich sily su v rovnovahe.

                                            V dalsom priebehu krivky (teda za pociatocnym bodom) sa uz odpory daju zistit iba z hysterezy.

                                            Opakujem to tu uz po niekolky krat vratane ilustracie. Stale si ma nepresvedcil, ze je to inac.

                                            0 0
                                    • milan1  

                                      Promiň ale ještě mě to nedá a zastavím se tady nad tím tvým troufalým tvrzením.

                                      "Obrazok je tu bike-forum.cz/img/u­pload/forum/617953­.jpg

                                      Tym pre mna zaujem o modelovanie statickeho stavu opadol."

                                      Z tvrzení odvozuji, že už máš vše zmáknuté a doslova v malíčku. Teď pomineme odpory, které stejně nespočítáš a přijmeme tvé zjednodušené představy. Předveď tedy praktický dopad tvých dovedností na jednoduchém příkladu.

                                      Moc tě prosím, zkus vypočíst toto zadání. Potřebujeme nejlepší variantu vzduchové pružiny pro jezdce 80 kg, zdvih vidlice 100 mm. Řešením musí být samozřejmě objemy komor a průměry válců vzduchových pružin. Zapomeň na praxi a počítej. Jenom novým postupem a výpočtem se přeci musíš dobrat lepších výsledků a celkovému pokroku, jak tvrdíš.

                                      Použij proto prosím své nadřazené a jak píšeš zvládnuté metody k takovéto odpovědi.

                                      Tenhle příklad dávám jako ukázku, že do té doby, než se pokusíš i ten nejednodušší základ aplikovat do skutečné praxe, tak teprve poznáš význam právě praxe a samotného výpočtu. Poznáš co musí následovat jako první a co je jenom pomůcka, která pokulhává.

                                      A zdůrazňuju, tohle je opravdu jenom velice zjednodušený příklad.

                                      0 0
                                      • soc  

                                        Ten graf jsem stořil já, byl myšlen jako pomůcka pro pochopení působení ve vzduchové vidlici. Pasivní odpory z něj nepoznáš, ani bych si netroufnul je nějak teoreticky určovat. Určitě i vidlic Tebou zkoušených byl poměrně značný rozptyl daný přesností výroby a slícováním jednotlivých komponent. Ale dál k tomu grafu. Pro konkrétní vidlici by nebyl problém stvořit graf s přesnou charakteristikou na základě naměřených hodnot a teoretických výpočtů. Každý by potom mohl jen měněním základních charakteristik zjistit, jak se změní křivka vidlice. Tzn. nastavení tlaku v pozitivní a nehativní komoře. To už by podle mě mohlo mít přínos.

                                        0 0
                                        • milan1  

                                          Ano výpočtem teoreticky opravdu zjistíš charakteristiki i když ti garantuju, že při praktickém pokusu něčeho dosáhnout se ještě zapotíš. Bohužel výpočet je ti k ničemu, když ti ho zadám jako první a ty máš spočítat něco, u čeho neznáš cíl, ke kterému se chceš přiblížit. Optimální chrakteristiku ti totiž ukáže právě praxe a když už máš praxí a jízdou stanoveno optimální nastavení, tak k čemupak je ti výpočet??? Tohle už jsem jednou odpovídal a vysvětloval jinému mudrlantovi. Počítat můžeš cokoliv u čeho máš pevně stanovený cíl. Cíl, to je ona idea, kterou musíš mít a kterou zdůrazňuju, když jí nemáš je ti právě ten výpočet, který zrovna v tomto případě obdivujete zcela k ničemu. Nepodceňujte nikdy praxi, když do toho dostatečně nevidíte. A to, že Martt, přes mnohá upozornění nedokáže pochopit, že opravdu změřený graf není pouhá charakteristika pružiny ale že to je komplex, který je ovlivněn především odpory vidlice, tak to už je doslovná ignorance. Zkus tedy ty prakticky spočítat za Marta řešení, které v tomto rozhodně nenech ovlivnit praxí. Je to zcela primitivní základ, ke kterému se to počítání i hodí. Ale rozhodně jenom jako druhotné.

                                          0 0
                                          • martt  

                                            Milanovo zadanie:

                                            Potřebujeme nejlepší variantu vzduchové pružiny pro jezdce 80 kg, zdvih vidlice 100 mm. Řešením musí být samozřejmě objemy komor a průměry válců vzduchových pružin.

                                            chyba Ti tu definicia, co je to ta „nejlepsi varianta“.

                                            Odpoved: S rozmerom (dlzkou) vzduchovej komory mozes hybat od dlzky valca rovnakej dlzke chodu piesta, az po nekonecne objemny valec.

                                            V prvom pripade dostanes tu najprogresivnejsiu charakteristiku pruzenia aka je s takymto systemom mozna. V zavere chodu sa sila bude limitne blizit nekonecnu.

                                            V druhom pripade sa sila na drahe vidlice nebude zvysovat, takze vidlicu bude mozne rovnakou silou stlacit do hocijakej polohy na jej drahe.

                                            Zmenami objemu valca medzi tymito hranicami dosiahnes lubovolnu charakteristiku iducu medzi tymito dvoma hranicnymi ciarami.

                                            Pritom charakteristika pojde vzdy po ciare, ktoru sme uz dobre rozviedli v tomto threade www.bike-forum.cz/…8/forum.html#…

                                            Tlak vo vidle musi byt nastaveny taky, aby pri stlaceni v sagu posobila rovnaka sila na piest z oboch stran (vaha jazdca a tlak plynu).

                                            0 0
                                            • milan1  

                                              Ale tohleto jsou vysvětlivky hodné tak úrovně nižších ročníků základní školy. Výpočet přeci slouží k odpovědi na zadání a zadání zní, tak, jak jsem napsal. Ty propaguješ a oceňuješ jenom výpočetní metody a když nejsou, tak podle tebe vše ostatní ztrácí smysl. Úkol, který jsem zadal je praktický úkol pro výpočet a tys ten výpočet silně upřednostnil nad praxí, tak se prostě ukaž, jaké jiné zadání bys chtěl? To jiné zadání totiž našlo odpověď prostě praxí, tak si jednoduše stanov vše jinak, tvojí lepší pouze výpočetní metodou a hlavně přesvěč o významu všechny případné čtenáře, které jsi se snažil odradit od něčeho tak „primitivního“ jako vlastní měření vidlice.

                                              0 0
                                              • martt  

                                                Ale tohleto jsou vysvětlivky hodné tak úrovně nižších ročníků základní školy.

                                                ked myslis :-)

                                                0 0
                                              • martt  

                                                najdi mi konkretne prispevok odo mna, kde

                                                jsi se snažil odradit od něčeho tak „primitivního“ jako vlastní měření vidlice

                                                mozes si byt isty, ze taky prispevok v stovkach mojich prispevkov urcite nenajdes

                                                0 0
                                        • Lišák  

                                          Podle mě pasívní odpory nepoznáš z tohoto jednoho grafu. Pokud uděláš druhý graf stejné vidlice, nafoukané na stejné tlaky, nejlépe osazené na stejném rámu, nebo aspoň na rámu se stejným hlavovým úhlem, můžeš pasívní odpory porovnat.

                                          0 0
                                          • martt  

                                            aby si to takto mohol porovnat musia mat obe tie vidle aj rovnake negativne pruziny, kedze pociatok chodu vidle je ovplyvneni negativnou pruzinou.

                                            Odpory vo vidle najlepsie zistis z hysterezy tej krivky ako som tu uz kdesi vyssie uviedol.

                                            0 0
                                            • martt  

                                              sorry za gramaticku chybu, mam moc prace (teda tej co ma zivi) a tak sa nemozem poriadne sustredit na to najdolezitejsie cim je bike-forum :-).

                                              Vzdy sem skocim iba pokial sa mi kompiluje projekt a to netrva az tak nekonecne dlho…

                                              0 0
                                            • Lišák  

                                              Myslel jsem, že v diskusi jde o negativní vzduchovku, proto jsem psal: " nafoukané na stejné tlaky". Tím jsem myslel obě komory na stejné tlaky. Ocelovou pružinu v negativce jsem neuvažoval.

                                              0 0
                                              • milan1  

                                                Ne, v diskuzi jde o nadřazenost matematického řešení a zbytečnost jednoduchých praktických měření, protože jenom matematický model o ničem prý dá výpověď.

                                                0 0
                                                • martt  

                                                  Zda sa mi, ze sa pomaly vytacas a tvrdis o druhych veci, ktore tito nikdy nepovedali. Uprimne povedane nechapem preco.

                                                  Som si naprosto isty, ze nenajdes ani jediny prispevok odo mna, kde by som tvrdil ze:

                                                  v diskuzi jde o nadřazenost matematického řešení a zbytečnost jednoduchých praktických měření, protože jenom matematický model o ničem prý dá výpověď.

                                                  0 0
                                                  • milan1  

                                                    Podívej o problematice se budu rád bavit s každým, kdo vykazuje alespoň stopy pochopení a opravdovou snahu proniknout do podstaty. Jsi to ty, který mě doslova uráží svým několikrát použitým tvrzením, že nechápu souvislosti v dynamickém chování odpružení a že propaguji jenom statické.Kdykoliv jsem se pokusil zavést téma na takto složité chování a odkazoval jsem tě na práci na mých stránkých byla reakce od tebe nulová. Když jsem požadoval od teeb nejjednodušší příklady, na kterých bys ukázal že se výpočetně orientuješ v problematice, opět ani tato tebou opěvovaná oblast nepřinesla jediný konkrétní výsledek. Proto tě již úponěkolikáté požádám. Založ si své pojetí a vnímání odpružení a oslov ty z účastníků, kteří ti porozumějí. Já si i při složitých výkladech vystačím s grafem charakteristiky a můžeme prostě a jednoduše porovnat čí systém je pro běžné jezdce přínosnější. kdo yb chtěl debatovat o věcech složitějších i pro toho mám podklady a na debatu o nich je třeba nalézt společný jazyk, což s tebou možné není. Mnohokrát jsem si to ověřil a tohle bylo opravdu hraniční, že z debaty s tebou nemůže vzejít nic konkrétního. Rozdělíme proto své snahy a ty nebudeš zasahovat do tebou nepochopených měření a já se velice rád zdržím reakcí ve tvých nových postupech, které jistě nebudou navazovat na tebou odsouzené a tak nedokonalé metody, které já považuji za naprosto dostačující.

                                                    0 0
                                                  • milan1  

                                                    Ještě upřesnění aby nedošlo k omylu. Statické měření grafu a výklady na něm založené samozřejmě považuji za dostačující jenom pro výklady pro širší veřejnost. Donedávna byl právě zde i jenom ten jednoduchý graf chrakteristiky příliš složitý. Prosazeno bylo za pomoci praktických lidí a právě proti takovým jako jsi ty. Výsledky se dostavily zcela jednoznačné a já už jenom očekávám, jaké výsledky přinesou ty „lepší a dokonalejší metody“ určené pro běžné bikery.

                                                    0 0
                                                  • martt  

                                                    Nezachadzajme do osobnych invektiv prosim a zostanme vo faktickej rovine.

                                                    Ak sa Ta dotkol moj vyrok

                                                    Na druhej strane ale zjavne nechapes ako funguju dynamicke systemy.

                                                    tak sa Ti zan verejne ospravedlnujem.

                                                    Vezmem si k srdcu Toje doporucenie

                                                    Založ si své pojetí a vnímání odpružení a oslov ty z účastníků, kteří ti porozumějí.

                                                    a zalozim na tuto temu thread, ktory budem mat moznost zamknut ked v nom vzniknu zarodky flamewaru.

                                                    0 0
                                                  • milan1  

                                                    Ano, dotkl ses mě právě tímhle. Co mě ale více dráždilo bylo to, že ses nepokoušel najit společný jazyk. Já jsem opravdu úprostudoval to, cos předložil ale tys neprobral ani jednu stránku u mě. Stálé opakování jednoho a téhož, vkládání podnětů a příkladů a ty stále zabetónovaný na jedné pozici, to není nic z čeho by se dalo cokoliv získat. My společný jazyk zřejmě nenajdeme ale navrhovaným oddělením navzájem porovnat případné své výsledky.

                                                    0 0
                                                  • martt  

                                                    ja prakticke vysledky nemam a pravdepodobne ani mat nebudem, vysledky ale porovnam rad :-)

                                                    Vcera som si ale zaobstaral normalnu pruzinovu vahu a cez vikend pomeriam staticke grafy nasich vidiel. S tou digitalnou co mame doma to neslo zmerat.

                                                    Bleskovym meranim na mojej plecke ktorou jazdim do prace som zistil tieto zakladne udaje:

                                                    • bojova vaha martta, ktora ma vobec netesi 105 kg
                                                    • predne kolo nezatazenej plecky 7 kg
                                                    • zadne kolo nezatazenej plecky 9 kg
                                                    • predne kolo plecky plus martta ked pohodlne sedim 43 kg
                                                    • predne kolo plecky plus martta ked som nahnuty dopredu al stale este sedim na sedle 55 kg

                                                    Vsetky merania boli aj s namontovanym prednym kolesom, teda nie uplne rovnakou metodikou ako pouzivas Ty.

                                                    Mam tu toho epicona, aj tak ho prakticky nepouzivam a bol natolko lacny, ze ak ho znicim, tak to moc boliet nebude, na nom spravim nejake experimenty a vysledky zverejnim.

                                                    0 0
                                                  • milan1  

                                                    Význam grafu charakteristiky v mém výkladu (cca 45% váhy jezdce) to je první zjištění, které máš vlastním měřením potvrzeno. Proveď měření grafu a porovnej jízdou a potvr´d si sám, co ukáže graf a jaké dojmy získáš jízdou. Tohle jsou první kroky, jak si sám odpovíš, co jde zjistit a jak je to vypovídající pro jízdu. Zaručuju ti, že budeš překvapen.

                                                    0 0
                                                  • bikaf  

                                                    Hele Milane, ty jsi nejchytřejší na světě, nikdo na tebe nemá. Jednou bych chtěl být takový jako jsi ty. Fakt. Ahoj

                                                    0 0
                                                  • KubaBajk  

                                                    proč nejde graf naměřit na digitální váze?Já to tak dělal,znamená to,že jsem měření udělal naprosto špatně? Chápu,že pružinová jde plynule,ale ta digitální šla taky,určitě s dostačující linearitou a přesností…?

                                                    0 0
                                                  • MlokCZ  

                                                    Asi záleží na konkrétní váze. Pokud ta digitální bude hodnoty ukazovat průběžně a okamžitě (tedy vlastně bude funčně totožná s analogovou), tak není problém. Takovou jsem ale ještě neviděl (to ale neznamená, že není). Všechny, co jsem viděl vždy ukáží výsledné číslo až po chvíli po ustálení. To je ale k ničemu, ty potřebuješ plynule zvyšovat sílu až k nějaké měřené hodnotě a tuhle hodnotu nesmíš překročit (jinak naměříš nesmysl). Což na digitální váze, kterou popisuje nelze.

                                                    0 0
                                                  • KubaBajk  

                                                    Ale na mojí to lze…je to obyč Hyundai za 7set…když tlačíš na vidlici,čísla letí nahoru ve svižné odezvě na konkrétní tlak..

                                                    0 0
                                                  • MlokCZ  

                                                    Pak by to neměl být problém.

                                                    0 0
    • pit  

      Uz to tu preboha zamknite, lebo pri citani (teda aspon pokuse o to) niektorych siahodlhych litanii mam pocit, ze co sa tyka vidlic, tak len dvaja max.traja ludia na tomto fore maju pravo sa k vidliciam akoze fundovane vyjadrovat :-) Pri akomkolvek pokuse o iny nazor je tu okamzite Milan and co. a kabaret zacina odznova :-)))

      0 0
      • Lišák  

        A nepřipadne ti, že ti „dvaja max.traja ludia“ o těch vidlicích něco ví? a dokonce s nimi dokáží i něco udělat? Na rozdíl od lidí typu: „jedině FOX (Reba…), ostatní je šit“.

        0 0
        • martt  

          ja s vidlami prakticky skutocne okrem beznej udrzby nedokazem nic spravit a aj preto mam vidlu upravenu Milanom.

          Nebrani mi to ale sa zamysliet nad tym ako ta vidla funguje.

          0 0
          • Lišák  

            To skutečně nebrání. Ale připadne mě to jako takové filozofické debatování. Já mám raději debaty, které vedou k určitému praktickému cíli. Jinak nic proti tobě osobně. Jenom máme každý k dané problematice jiný přístup.

            0 0
    • acc  

      Pro nekoho kdo ma alespon zakladni technicky vzdelani je celkem obtizny se spokojit se statickou charakteristikou u dyn.systemu. Vyjadrit dyn.system lze nekolika zpusoby, ale rozhodne ne statickou charakteristikou – tj. v ustalenem stavu. Uz sem psal, ze prejizdeni cihly je imho v praxi asi vybornej prostredek ke zjiskani predstavy o vidli. (viz. analogie s teplomerem) No nemuzu jen tak poprit pravdy, ktery do me pani profesori natloukli:) Pri zakladani fora sem rozhodne necekal, ze se diskuze zmeni na vyjadrovani osobnich sympatii:(

      0 0

Nová reakce na zakládající

Pro zobrazení diskuse se prosím přihlaste nebo zaregistrujte.