Ahoj, řeším teď, jestli v tomto období – listopad, prosinec, leden – mít v tréninku de facto jen „základ“ nebo jestli je vhodná i nějaká forma intenzity… Garmin na mne hučí, že bych měl zařadit i nějaké ty vyšší zóny, ale ten moc neřeší, že je nějaké základní období atd.
Já to měl doteď tak, že buduju pozvolna vytrvalost (na kole, ale i běh, běžky apod.) a snažím se i o nějakou sílu (s vlastní vahou).
Jaké máte zkušenosti, přístup?
Poslední rok mě hodně oslovila MAF metoda – https://philmaffetone.com/method/
Princip z naprosté většiny trénovat aerobní systém, naučit se pálit hlavně tuky a hlavně tuky jen přijímat.
Cítím je mnohem lépe, můžu více sportovat, protože je intenzita nižší, a zima se k tomu dobře hodí, protože v chladnějším počasí jsou tepy o něco nižší.
Ale je to o psychice se zbytečně netrápit vyšší zátěží nebo intervaly, protože výsledné časy známých úseků jsou pomalejší, ale to mi vůbec nevadí.
Ale je to o psychice se zbytečně netrápit vyšší zátěží nebo intervaly, protože výsledné časy známých úseků jsou pomalejší, ale to mi vůbec nevadí. Pokud je cílem závodit, tedy jezdit ve vysoké intenzitě, tak to musí i trénovat. Bez toho to nejde. Jinak přes zimu spíš obecnou vytrvalost. Klidně jiné sporty (běžky, skialpy, běh, tůry) pokud ho to baví. Do to sem tam protočit nohy na kole.
Za mě hodiny a hodiny Z1/Z2. Max 1× tydne si dam neco intenzivnejsiho v podobě Z3 nebo Alpe d Zwift.
12h týdně.
Určitě se tady rozjede velká debata.Já jen za sebe.
Podle mě zásadní,jakou máš historii.Pokud někdo 20 let závodí,tak nepotřebuje v zimě najíždět mega objemy.Pokud jsi,,novic,,se závodními ambicemi,doporučil bych zátěžák a nechat si tam nastavit tr.plán.
Určitě nebude je objemech=strukturované plány.
Podzim vnímám jako období čiré zábavy a odpočinku, hlavně na kole.
V zimě se snažím dělat co nejvíc rozmanitých sportů (plavání, běžky, běh, kolo, ves. trenažer atp.). Takový ten objem začínám až s táním sněhu a překlopení na jaro.
Takhle vím, že se na jaro i léto budu hodně těšit a bude mě to bavit zase až do podzimu. Když sem dřel objem i přes zimu, přišla na mě často taková ta jarní únava, nebo letní krize :)).
Tak je to asi nejlepší, v zimě jde asi o to se udržet, aby začátkem jara byl člověk hned schopen zařadit vysoké objemy s přijatelnou intenzitou. V zimě pak stačí si třeba jednou týdně zařadit relativně delší vyjížďku, nebo jezdit krátší, ale s určitou intenzitou (třeba kopce, po rovině je zima, do kopců se člověk zahřeje).
Kdo předtím nejezdil nebo jen sporadicky, tak klidně může začít trénovat v září a pilně se snažit i na podzim a celou zimu. Možnosti jsou různé, postupně zvyšovat trénovat dosti nezávisle na roční době, jde to.
Tam asi bude důležité, z čeho kdo vychází a na co a na kdy se připravuje a kolik na to má času a peněz…
Jsem zvědavý na debatu… Ještě bych někde našel knížku od vojtechovskeho, kde podle něj, když to trochu prezenu, mohlo zařazení velkého převodníku, či tep vyšší než aerobní práh v zimních měsících v podstatě zničit sezónu…
Ano,také jsem se toho chvíli držel.Ve vší úctě k p.Vojtěchovskému- u mě to nefungovalo.Byla celkem hokna se pak zrychlit do sezóny.
Mám tu samou zkušenost. Podle mě je problém v omezeném času. Pokud bys měl možnost jezdit opravdu objem, třeba 20 hodin týdně, tak super, ale když jezdíš stejný čas co v létě, akorát snizis intenzitu, je to k ničemu.
Říkal I.Kučírek(on byl sice dráhař)že je lepší jet 30km stovkou,než 100km třicítkou.
I Aleš Měřínský(brňáci budou vědět)jezdil do 60km,ale efektivně.Silový úseky,frekvence,sprinty.S tímto byl schopný být na bedně na dlouhým silničním Králi.
Tak pro trénink na dráhu určitě. V zimě jezdívám i za slabšího mrazu, ale intenzita je celkově nižší. Tomu počasí se musím nějak přizpůsobit a má vliv i na rychlost. U kratších jízd, proč nepocvičit jízdu do kopce, v zimě to je psychicky příjemné, člověk se zahřeje. Vytrvalost to nedá, ale na jaře to pomůže.
Pokud jde o ježdění uvnitř, indoor cycling, tak tady to jet jen vytrvalostně, to by mi nevyhovovalo. Radši intenzivnější úseky, pak může být trénink kratší. Delší by byl zkrátka na hlavu.
To bych chtěl vidět, jak někdo jezdíte v zimě stejný čas jak v létě. V zimě naopak míň, takže ty řečičky o objemu jsou pro většinu nesmysl. Vojtěchovský možná rozumí závodníkům, ale já jsem rád, že se v zimě občas projedu ;)
Tak objemovou jízdou bych chápal spíš nižší intenzitu, pokud jde o pásma výkonu, ne delší vzdálenosti. Ty jsou taky kratší. Pokud člověk jezdí dosti méně nebo je prostě zima, tak klidně bych jezdil třeba kopce. To odpočinkově nejde, ale i zde to jde jet nižší intenzitou, ale i tak vyšší než se jede běžně po rovině.
Mam tu samou zkusenost. Nikdy jsem nebyl vykonostne horší (vcetne prvniho meho cyklistickeho roku, kde jsem na kole proste jen jezdil, jak a co to slo) nez kdyz jsem udelal poctive zimni a jarni „objemovy“ trénink.
To je totalni nesmysl. :-) je to hrozne individualni a to by treba cx zavodnici vubec nemohli v lete zavodit. Naopak dost skodlivy je jezdit pomalu a nevedet proc. :-)
A na jaké úrovni jezdíš?
Ma to napsany v profilu, staci kliknout…:-)
Na to vážně není jednoduchá odpověď. Záleží na moc věcech. Kdo nezávodí, nebo jen lehce pro pobavení, tak v zímě jde spíš o to se udržet, zregenerovat a připravit na další sezónu. Takže asi jezdit jednak méně, potom menší intenzity, aby to šlo na základní vytrvalost. Garmin není směrodatný.
Když je zima, tak jezdím hlavně, jak se dá. Což platí i pro podzim, pokud prší nebo je silný vítr, přes 20 km/h, tak jedu místo toho další den. Při špatném počasí jde buď odpočívat, nebo potrénovat na trenažeru, případně to posilování. V zimě jako takové někdy na delší jízdy to není, proč pak nepotrénovat jízdu do kopců. Vytrvalost sice bude chybět, ale jízda do kopců, to se bude hodit. U toho není cílem co nejrychleji, ale i tak se jde zdokonalovat. Pak za teplejšího počasí v tomto polevit a přejít na vytrvalost. Kdo nemá velké závodní ambice, tak jde zima využívat opravdu všelijak. Určitě je dobré dát dle chuti či možnosti i něco jiného, bruslení, běžky, chůzi, běh, chůzi s holemi atd.
V zimě jsem si vychutnával, že „nemusím“ a ty jízdy jsou tak nějak navíc. Rychlost je obvykle menší. Určitě nemá v zimě cenu trénovat tolik, že začátkem jara tu je závodní forma. To se stejně neudrží a je přirozenější nechat výkonnost trochu poklesnou. Teď se jezdit dá dobře, často bývá teplý i začátek až celý prosinec. Takže tady jde jezdit na vytrvalost, když to nejde tolik venku, tak pak zvýšit třeba intenzitu, tj. kratší a intenzivnější. Nějaký odpočinek od kola dát třeba na leden, jezdit jen dle počasí a na trenažeru nějaké minimum na udržení, spíš zařadit jiné sporty, ideálně ty běžky. Cíleněji se zaměřovat na kolo zas až v únoru. Teplou zimu využít, při studené spíš jiné sporty. Těch možností je celá řada.
Zdravím a co třeba Zwift a ty jeho tréninkové plány ? Jezdíte to někdo přes zimu nebo jaký na to je názor ?
Inu, proč ne? Je potřeba ale počítat s tím, že jsou nastavené včetně intenzit, tzn. ždíme tě to zima, nezima… Já měl za sebou část takového zimního tréninku a moc mně to pak do běžné sezóny nepomohlo, řekl bych, že spíše uškodilo… Jezdil jsem v zimě velmi intenzivně, dokonce se i zajímavě zlepšoval, ale bohužel pak přišel útlum, který trval dost dlouho…
Kámoš podle toho jezdil a na jaře mu to jelo, ale v půlce sezóny byl už zatavený.
Ja zkousel minulou zimu jejich plan active offseason na 12 tydnu, coz by mel byt vlastne cely base trenink. Nic jineho jsem nejezdil, jen nektere jizdy jsem jel venku. V sedmem tydnu uz jsem docela trpel a posledni jizdu v nedeli jsem totalne vybouchnul, kdyz jsem mel jet mezi Z2 v treninku 2×20 minut na FTP. Dal jsem nejakych 10 minut a byl jsem uplne KO. Timto jsem s tim planem skoncil, dal si rege tyden a dal si jezdil po svem. Letosni sezonu jsem mel nejlepsi vykonnost zatim.
Loni jsem ten Offseasen na Zwiftu jezdil a upravoval si to (2 hodiny na trenažeru nevydržím). Teď jedu ten FTP Builder (beginer) a nepřijde mi, že 5 hodin týdně na kole je nějak moc.
No uvidím na jaře. Tohle téma je dle mě dost individuální.
Já si loni dal 2× 12-week FTP builder (s přeskočeným začátkem), a za mě docela fajn. Ze začátku lehčí, pak se přitvrzuje, ale všechno jsem zvládl ujet. V dubnu jsem měl lepší fyzičku než kterékoliv jaro před tím, a kila šla taky dolů.
Za mě také super “program”
Akorát to, ale myslím nejde jako Traning Plan a je to v těch Wourkout-ech ne ?
Já ani training plan nechtěl. Ten je extrémně rigidní, a žádný bonus to nepřináší. Takže po jednotlivejch workoutech.
to mi inak prislo velmi zle vyriesene ze to nemozes cele nejak poposuvat ked napr nemozes apod
Hlavně absolutně nevidím výhody jet přímo plán, když jsou workouty k dispozici.
Jasné chápu vás oba. Mě ten plán aspoň trochu donutí, když mi to tam svítí.
Ale je škoda, že se to nedá posouvat ! Mám doma dva malý satany a někdy to prostě nevychází…
no alebo ked sa par dni citis nejak trochu pod psa, tak by si normalne to posunl a siel dalej – takto to missnes, je to uz nedostupne' a pokracovat mozes dalsim tyzdnom – neviem no…
na sufferfeste napr s tym myslim slo v kalendari hybat ako potreba
a aj mne sa paci ze to tam vidim planned len by s tym malo ist hybat :)
Souhlas
Zwift je zabavna platfroma. Jsou i treninkove, ktere tohle treba maji vyresene. Sufferfest byl spise podobny zwiftu, ted s wahoo nevim. Ja pouzival trainerroad a kalendar tam byl vyreseny skvele.
akorát ty posuny tréninků musíš řešit jednotlivě … a to není úplně ideální. Tedy nevím, zda už tam není nějaká změna, slibovali nějaká vylepšení, jako adaptivní změna tréninkové zátěže, ale nevím, zda to reaguje na vynechaný trénink
Slo hybat dnem, tydnem, mozna i blokem. Ted maji adaptivni trenink, ktery by teda mel zohlednovat, co zvladnes. Ale to uz jsem nezkousel.
Jak jsem psal, jednotlive tim hybat slo, ale pokud jsem mel treninkovy plan, tak ten pohyb to rozhodil. Urcite by me zajimal ten adaptivni trenink, co propaguji, ale skoncil jsem v dubnu a od te doby jsem to nezkousel.
Ja tu potrebu nikdy nemel. Kdyz jsem si chtel neco v kalendari prehodit, tak jsem to prehodil. A jak ma system zareagovat na to, ze se tam udelala nejaka dira (nemoc, zraneni), to mi prislo podruzne. Proste se vratis zpet nebo pokracujes dal. Ale cely jeden cyklus jsem odtrenoval jen jednou, pak jsem si tam sazel svoje veci.
Zajima me, jak to adaptivni trenink udelali, ale trenovat bych podle toho nechtel. Verim asi vice svym pocitum.
MTBIKER má dobrý postoj https://www.youtube.com/watch?…
Kamarád následuje Zwift Active Offseason a přijde mi to dosti demotivující na konci sezóny.
Jak už tady padlo. Podzim všehochuť a určitá volnost a v zimě běžky. O to více se těším na kolo najaře.
Já nejsem demotivovanej. Spíš už trochu nasranej ;)
Kubo to je spíš můj názor a těch je plný internet :-) Držím palce ať to vydržíš. Možná bych snížil watty ;-)
Jak jsem psal kousek vys, ten active offseason plan me po 7 tydnech uplne odpalil a osobne bych ho asi nedoporucil. Mozna akorat nekomu s lepsi vykonnosti, ale to by musel byt na spickove urovni, tak 5 W/kg FTP ci vic a je otazka, jestli takovy clovek potrebuje plan od Zwiftu. :)
Jedu 5. týden. Vše celkem v pohodě, ale ty 3 hodinové endurance tréninky mě už nebaví ani s filmem :)
Obdivuji všechny co na trenažeru vydrží díl jak hodinu a půl !
něco jinýho je basic trenažer s přítlakem na zadní kolo u televize a smart trenal se zwiftem nebo rouvy.
Jít ven do vlezlýho počasí s mrholením kolem nuly taky není zadarmo :)
Ve finále solidní výbava na zimní ježdění je stejně drahá jako kvalitní smart trainer. Pokud má člověk více setů na jemnější odstupnování teplot, plus variantu do mokra, tak i výrazně dražší.
Tak ale nevzdy mas moznost jezdit doma, treba kdyz nechces srat sousedy. Pro me je to duvod, proc zustanu u jezdeni venku, ikdyz vzhledem k casu pres tyden by pro me trenazer byl lepsi reseni.
Srat sousedy s tichoslapkem Neobikem je zcela nemožné.
Zalezi jake mas podlahy. V nasem starem dome jsou mezi patrama jen tramy, na tom jsou desky, na tom vysypka, znovu desky a plovouci podlaha. V byte jsou pak pod tramama podhledy. Vsechno je dost slyset. Kdyz si vecer pumpuji kolo, tak i to sousedi pod nama slysej :-).
To je blby. To znam od rodicu v baraku. V novostavbě jedu pračka, sušička i v noci. S trenazerem jsem spis mel problem se susedama nademnou a funkci roadfeel.
na smartu to není slyšet, leda bys měl zdi jen ze sádroše :)
Když na tom jedu bez hudby mám pocit, že je to kolo samotné strašně hlučné, o dost víc než trenažer. Nejvíc to hučí když jedu z kopce 300W a víc. A řazení se taky docela ozývá.
K tématu bych ale dodal, že když nejezdíš přes 10h týdně, určitě nemá smysl se omezovat na vytrvalost a chce to jezdit i intenzity, minimálně jednou týdně přes FTP to chce, ve vyšším věku i častěji.
Ano, to si myslím taky. Když máš čas jezdit “10h” a více za týden, tak ten trénink bude asi vypadat jinak. Ale když “odtrénuješ” na kole 5–6 hodin za týden, tak tam ty intenzity dát asi musíš.
Jde o podlahu, viz. vyse.
Podlozka pod trenazer, nebo klasicka podlozka pod pracku nepomaha?
Zatim jsem nezkousel. Nechce se mne kupovat trenazer za 15+kKc jen abych to vyzkousel :-).
Mám Flux 2.1 a myslím, že je dostatečně smart. I tak klobouček všem kdo na tom sedí 2 hodiny!
Na Zwiftu jezdis zavody, pripravene treninky s ERG nebo jen tak volnou jizdu? Nebo pouzivas jinou aplikaci?
ERG je pouze ve workoutech. ERG s freeride, zavodem, groupridem nema nic společného. Tam zwift kontroluje automaticky odpor podle profilu terenu.
Primárně Zwift a ty připravené tréninkové plány s ERG. A jednou za měsíc nebo dva si zajedu nějaký závod.
V neděli nakonec 3,5 hodiny, samozřejmě na Zwiftu…
Vypni Garmina.
Nezávodím a stejně jezdím od listopadu striktně jen 1–3. Trojku jen sporadicky. Průměrná rychlost z vyjížděk velmi nízká, tepy též.
Skvlé jsou běžky. U nich se dostanu i do 4 ale to jen protože jsem dřevak a nemam techniku. Letos na tom snad zapracuji.
Já přes podzim blbnu s cyklokrosem (TBC), kdy se dostanu do dobrý kondice a pak to během prosince utnu a dám si třeba měsíc od kola úplně pauzu. Pak během února se párkrát svezu a v březnu už normálně jezdím. Sice je možná blbý že se přes podzim dostanu do (alespoň pro mě) hodně dobrý kondice a pak to „zahodím“ a začínám od nuly, ale zase bych nerad shořel. Když to člověka neživí, tak asi nemá cenu to lámat přes koleno.
Mně to vůbec takhle nepřipadá špatně. Měsíc úplná pauza od kola je určitě dobrá. Sportovní forma vydrží člověku určitou dobu. Pak je vhodné buď trénovat méně, nebo klidně mít tu přestávku. Měsíc není tak dlouhá doba, tolik se neztratí, tělo zas zregeneruje. Neztratí se ani tak rychlost, ale spíš schopnost zátěže. Já to tak zažil na jaře, po zlomenině malíčku jsem měsíc nejezdil, pokles nebyl ani tak v rychlosti, ale spíš v zatížitelnosti. Jedna jízda nebyl problém, ale víc dní po sobě, nebo zkrátka ten týdenní objem, tady to znát bylo.
Pak jde i o to, co ten měsíc bez kola člověk dělá. Když tam jsou třeba týden běžky, jinak tam bude třeba pravidelný běh, trochu posilování, taky bych neměl obavy. Tu pauzu od kola i ale dávají právě ti profesionálové, kteří se kolem živí. Kdo jezdí vyloženě málo, pauzu ani tak nepotřebuje.
Co kdy jak proč a po čem ? Sežeň si trenéra, který tomu rozumí, je to věda :)
Já jezdil celou zimu venku, výjimečně trenažér a jenom ZDV a na jaře se nemohl vůbec nastartovat to se mi povedlo až tak koncem prázdnin a teď když je po sezoně by tělo chtělo závodit :)), ale je pravda že ty loňské zimní watty jezdím o dvacet tepů méně.
Mám to podobně a proto každoročně vyhlašuju měsíc září jako měsíc velké pily:-) jak je chladno 5–15 stupňů a jdu do vyšších tepů, ať už kopec nebo rovina za jízdy ještě dobrý a posléze špatenka, nachlazení nebo nemohoucnost, prostě to musím hlídat a čim menší průměrka tím lepší, vím že je to ok a zítra budu moct zase vyjet.
Vidíš a mě právě ta zima dělá dobře, co jezdím i v zimě neznám rýmu ani kašel. Spíš to chce pořešit pořádné oblečení.
Ze začátku jsem to měl taky v pohodě, až tak třetím, čtvrtým rokem ježdění už mě nabavilo jezdit plánovitě zdv v rovinách, do toho seznamování s neprofuk materiálem v oblečení s intenzitama dohromady brzo na jaře, no jak říkám špatenka.
Co jsem o tom cetl, tak ten Moxy neni uplne vypovidajici – saturace pod kuzi neni saturace ve svalu. Zdalo se mi, ze se to spise prestava pouzivat. Ty s tim mas dobre zkusenosti?
Můj trenér ano. Řádově tisíce testů.
Odkážu sem: www.pohledemtrenera.cz
Nevím moc co je v oboru common knowledge a co už nějaké hlubší know-how, které bych neměl pouštět ven :)
Mixa?
Ano
primárně jde asi o to, jestli jsi pak schopen v lednu a únoru dělat něco víc a v březnu se do toho „obout“. V našich kotlinách jde bohužel mnohem líp jezdit teď v listopadu než v únoru když bys to potřeboval, tudíž za mě jestli chybí objem tak najet teď objem klidně něčím proložený, dokud bude slušně. Pak nezbývá nic jiného než běžky/trenažer/Kanáry. V Polabí sice jde obvykle jezdit i v únoru 100, ale potěchu to zrovna nepřináší a může se lehko stát, že člověk bude sice dobře připraven na konci března ale pak už bude v červnu zataženej.
Přesně. Ono když si dáš říjen, listopad oraz, prosinec pojezdis a leden, únor se nedá jak loni kvůli počasí, tak to je už hodně dlouhá doba bez pořádnych tréninku. Já treba nejsem po sezoně nijak vyhořely, takže jezdím pořád stejně a když to pak po novém roce prostridam s během a posilkou a na začátku března nějakým najizdenim v teple, bude to určitě lepší varianta.
Dávat si přestávku v říjnu nebo listopadu, to má dle mého názoru smysl pro profesionály. Oni jezdí závody od jara, i když obvykle i u nich mají cíl později a ty brzké závody berou spíše jako přípravu. Na nějaké Giro by nebylo vhodné jezdit třeba do prosince a pak dát přestávku. Pro většinu lidí zde ale ten odpočinek může přijít klidně v zimním období. Jezdit říjen a listopad, brát to jako přípravu na další rok. Odpočinek od kola lze dát klidně v prosinci nebo v lednu. Pak začít pořádně najíždět od března.
Zalezi na co trenujes. Pokud na xc nebo kpz tak najizdet nemusis nikdy. Nebo teda ne ve smyslu 180–240min treninku zdv
Jenomže to si může dovolit jen pár lidí jako TY!
Zbytek bude holt potřebovat objem.
To si uplne nemyslim. Dneska se prave na kratsi zavody vic trenuje na intenzitu, opakovani, toleranci na laktat a maximalizaci FTP a na to ti staci skutecne 90–120min treninky, pokud mozno i dvoufazove. Jasne ze to neni pro nekoho kdo jezdi prvni nebo druhy rok bez historie aerobni pripravy. To ale stejne jen bez sance neco jezdit, takze prvni roky je to seznamovacka a jen jezdit.
Vetsi trenink tukoveho metabolismu potrebujes jen na vykony nad 2,5–3hod a to je v CR v mtb vlastne jen pohar v maratonu a pak jednotlivych zavodu. Majoritu objedes do tech 2,5 hod v klidu.
a na silnici jsou už skoro jen časovky :-( a pak zase maratony … Beztak reálný pohledem na nějakej výsledek je hodně složitý vůbec něco zajet, takže já už se radši nepřipravuju na nic a mám klid :-)
Na kratší závody je asi lepší ta intenzita atd., jak píšeš. Je otázka, jestli je nutné toto trénovat nyní, začátkem nebo v polovině listopadu. Jezdit čistě v aerobním pásmu před nástupem zimy určitě ničemu nevadí, naopak to pomůže i až přijde trénink v těch intenzitách. Kdo nejezdí cyklokros a nechce mít svůj vrchol v zimě, tak mi to přijde lepší. Pokud někdo jezdí intenzity většinu roku, tak mít období, kdy jezdí jinak jen prospěje. Fyzicky i psychicky.
Intenzitám bych se nevyhýbal v zimě, zvl. třeba typu trénink do kopců. Když to není na delší ježdění, tak intenzity tohoto typu, kdy se člověk zahřeje, tak proč ne. Z mého pohledu, pro většinu lidí asi není cílem mít vrcholnou formu v polovině března.
Asi se všechno počítá, ať člověk jezdí v nižších intenzitách spíš na objem, nebo naopak intenzity vyšší. V zimě se musí h lavně respektovat počasí, já třeba zvládnu jezdit 2–3 h při teplotách kolem nuly, do nějakých –2stC, při návratu zpět pokles na –3st, když zdolávám kopce, tak to je v pohodě. Znát je i kdo jezdí v teple na trenažeru. V zimě mívám celkově venku menší rychlost. Což ovšem neznamená, že nějaký kus nejde jet ve zvýšené intenzitě.
Simtě, mohl bych vědět, jaké máš FTP plus nějakou křivku k tomu? Stačí klidně 5 a 1 min max. Díky.
Copak, nelíbí se ti jeho literární výtvory? :o)
kdo tě nutí je číst?
Můžeš sem dát nějaký link na závodní výsledky, myslím vlastní umístění?
Jako jo… Myslím, že pro většinu lidí, pro který není cyklistika profese nebo kteří nejsou nadšení hobíci s fakt hodně nalítanými hodinama týdně, je rozumný řešení pro většinu roku polarizovaný trénink. Oněch profláklých 80/20 s nějakými vsuvkami v podobě tempa či sweet spotů. Nezabere to milion času, který je potřeba pro práci, rodinu a jiný další necyklo život, zlepšení se docela dostavuje, když se to trochu promyslí, když se trénujou „slabosti“ a když to člověk v průběhu roku nějak rozumně poskládá směrem k vrcholu sezóny (dovolená v horách, hnoják za barákem atd.).
A podzim zima je podle mne o pohybu všeho druhu, o posilování a síle s nízkou kadencí a těžkým převodem, vysoký kadenci na nízkej třeba na válcích, o nestrukturovaným ježdění, který se s blížícím se jarem více a více strukturuje… Ale furt se dá držet těch plus mínus 80/20…
Dříve se tomu neříkalo polarizovaný trénink, ale tento styl trénovaná tu byl známý už v 50. letech, trenér Cihlář se s tím měl seznámit ve Francii, pokud mě neklame paměť. Mělo to různé varianty, třeba v mládežnických kategoriích, kde závody byly kratší, tak starším závodníkům radil ještě třeba po závodě na nějakých 50 km potrénovat lehčím tempem k získání vytrvalosti. Radil amatérům či mládeži, takže navržené tréninky uzpůsoboval pracovnímu týdnu. Dosti těch zásad více méně stále platí, samozřejmě dnes se měří tep a watty, jsou tu dané tréninkové zóny, tehdy to bylo bez exaktního měření. Já třeba v první fázi, tak jsem jezdil stylem v určité intenzitě a pak volněji. Ovšem jako výkonnostní posun jsem bral, když jsem později byl schopen celé odjet v nějaké intenzitě.
Kdo je časově limitovaný, tak samozřejmě pak asi dává víc smysl jezdit ve vyšší intenzitě a kratší trasu, případně to zkombinovat část ve vyšší intenzitě a část v nižší. I zimy bych viděl cíl spíš udržet určitou trénovanost a současně trošku si odpočinout. Ježděním na objem míním spíš nižší intenzitu, než nějaké dlouhé kilometry.
V zimě, když třeba je méně času, nebo v týdnu a kratší vyjížďce, tak proč nepotrénovat jízdu do kopců. Nemyslím nějakou příliš vysokou intenzitu, ale kopce obvykle i volněji jeté znamenají vyšší watty. Je tady více variant, co v zimě dělat, někdo jezdí výhradně na tranažeru, jiný zas se věnuje dosti jiným sportům jako běhu. Možností je více a nemusí to znamenat, že některá je nutně horší než jiná. Některé varianty optimální nejsou, ale dobrých možností tu je asi více.
Sweetspot ftw. Kdyz si to clovek nechce delat zbytecne slozite a zvoli cestu klidnejsi vytrvalost na rovinach a sweetspoty v kopcich- co uregeneruje, tak se skutecne vyrazne posune. Neni to zase takova veda, jde spis o to volit vhodne dny a mit odpovidajici regeneraci. Pak staci jednou za mesic udelat nejaky testovaci zaklad opakovacek na FTP nebo mirne nad a hned clovek vi. Do toho par zavodu nebo vlastnich testu 1–3–6–8–20 atd parkrat za rok a uplne krasne si to posklada. Pro amatery, kteri chodi do prace a nemaji moc casu na precizni ladeni formy, intenzit na zavodech a casu na rege je tohle jedna z mala skutecne dobrych cest, jak kvalitne ziskavat lepsi formu a hlavne ji udrzet na vyssim standartu velkou cast roku.
Tak ty sweet-spot tréninky jsou doporučovaný i v těch trénincích 80/20. Obvzlášť pro ty co třeba najedou za týden míň než 8–10 hodin. Problém spíš je, že někdo jezdí Z2 v intenzitě sweet-spotu a diví se že mu to negunguje.
Ano, vsichni, co tomu, narozdil od nas:-), rozumi, porad opakuji, ze vetsina lidi ma nejvetsi potiz jezdit opravdu pomalu ci lehce, kdyz se lehce jet ma, a naopak tezce a namahave, kdyz to ma byt tezky a namahavy… V tomhle mi nesedely vsechny ty trenazerovy platformy- furt jsem se honil za avatarama:-)
A zase venku jsou objektivní důvody kdy prostě dost dobře nejde jet pomalu – vítr, grupa různé výkonnosti, … Nebo zase těžko budeš drtit někde v lednu na Vysočině. Tudíž kdo není kamos s trenazerem a nemá pevnou vůli stejně plán nedodrží. A ono to je ve finále skoro jedno, než být otrokem nějakých čísel a vrazit těžký prachy do výbavy abych pak zajel někde o pár míst líp nebo porazil Frantu na kopci o 20sec, k čemu vlastně. To ani nemluvím o tom že váhu a la jezdci pro tour nemá skoro nikdo -D
Presne tak. Ja nemam zavodni ambice (jen potrebuju uviset v horach tatovi:-)), jen mne tenhle typ treninku drzi stale ve slusny kondici. Pred lety jsem jezdil k 8–10 t za rok a forma byla fakt dobra, ted jezdim prd, ale timhle trosku strukturovanym pristupem to nejde az tak do haje. A hlavne mam cas na jine zivoty, nez jen na kolo:-)
Tak tohle je vyzkoušené a ověřené moc způsoby, že různé intervalové tréninky a trénink v nestejných intenzitách vedou k lepším výsledkům, případně stejným v kratším čase. Pro lidi, kteří mají limitovaný čas na ježdění je asi lepší takto jezdit, než 95% v pásmu Z2.
Na druhou stranu, to co rozvíjí srdce a buněčné změny, tak neznamená změny, co se týče metabolismu tuků. Umět spalovat tuk, to se asi docílí nejlépe jízdou v Z2. Proč tu zimu takto nevyužít. Kdo bydlí tak, že má v okolí samé kopce, tak samozřejmě jde vedle jízdy v Z2 aspoň některé stoupání vyjet ve vyšší intenzitě. Případně potrénovat i sílu, vyjíždět na těžší převod.
Přesně popsané. Já třeba poblíž domova mám samé kopce, takže buď sjíždím dolů nebo naopak stoupání či kopeček. Nízká intenzita se tady dociluje hůře, možná není ani tak žádoucí. Přemýšlel jsem, jak trénuje Svaťa Božák, který jezdí okruhy se stoupáním na Pustevny. Myslím, že tam nastoupá dost. Jednou z možností je, že on je natolik trénovaný, že ten kopec vyjede ještě v pásmu Z2. Případně že se posune trochu do Z3, ale pak při sjezdu si odpočine, i když šlape. Méně výkonný jezdec ale do kopce určitého sklonu na nižší intenzitu to vyjet nemůže.
Mně je taky bližší ježdění venku, v zimě to pak je hodně o tom, co se dá jezdit. Proti silnému větru nízkou intenzitou nejde, za tmy a horší sjízdnosti je nižší průměrná rychlost, i kdyby člověk tam dal stejnou energii.
Trenažér jsem si sice před lety pořídil, ale moc kamarádi nejsme. Beru ho jako nouzové řešení. První zimu před lety jsem na něm dosti dřel, pak na jaře výkonnost byla. Docela rychle šlo přejít z vyšších intenzit i do vytrvalosti. Ale dnes už nevidím jako cíl být koncem března nebo začátkem dubna na vrcholu.
U amatérských závodníků, myslím o to tolik nejde, jestli někdo porazí někoho v kopci o 20 s. Prostě někdo má víc času na kolo, nebo je mladší, může mít závodnickou minulost atd. Já netrénuji na závody, ale čistě pro sebe. Jsem rád, když určitou výkonnost mám, z tohoto pohledu mi trénink smysl dává. Dřív jsem jezdil asi 8 tis km/rok, teď už to je méně. Takže pokles je jasný a netrápím se tím.
Doufal jsem, že tu najdu odpovědi na tohle téma. Bohužel mám akorát tak víc zamotanou hlavu.
Informací je tu ví než dost. Pokud si profi sportovec, tak jedeš podle toho co ti píše trenér nebo co víš že ti funguje a nic neřešíš. Když ne, tak normálně sportuj. Když počasí dovolí tak si užij zimní sporty, když tě baví jezdit v zimě na kole, tak jezdi,…
Koukam co mas za kolo, od kdy tu jsi a kde vsude diskutujes:
Ty uz v tom mas mit davno jasno.
Kdyz te vidim na fotce zalehnutyho na nastavcich a vysvihanyho, tak mozna sam dobre vis, co a jak mas jezdit:-) Fakt jde nejvic o to, co jsi zac (zavodak x normalni smrtelnik) a co mas za cil v nove sezone… Zajet dobre TT na jare v JALce, vyzrat KOMy v okoli (jeste tu nejaky mam :-)), jen tak jezdit, honit avg atd. Dle toho pak muzes ty treninky nejak smysluplne skladat. Ale zima jak pise robb: delat vsechno mozny, dat do cajku partie, ktery v sezone stradaly, uzivat si zivota bez struktur, pokud tedy nemas treba Aspergeruv syndrom:-)
Nejde ani tak o to, že nevím jak trénovat. Jaro a léto je mi jasný a vím co na mě funguje. Jen v tý zimě pořád hledám to nejlepší nastavení pro mě. Minulou zimu jsem měl nejhorší přípravu za poslední roky a tak hledám něco, kde bych si řekl tohle by mi mohlo sedět.
No,tak v tom případě nedělej to co bylo špatně.Udělel si rámcový plán,žádný minutu po minutě.Když něco nesplníš,tak se tím netrap a hlavně věř,že to k něčemu vede.
Nevím, jak jsi tu zimu strávil, ale docela zajímavý výsledky nese třeba posilování. Nemusíš bušit v gymu hodiny, stačí dvakrát třikrát týdně klidně něco doma na půl hoďky.
Podle mě je to tak komplexní otázka, že je blbost řešit to na bajkfóru, přestože pár konstruktivních rad tu zaznělo. Když se budeš chtít přes zimu posunout tak si spíš najdi trenéra (nemusí to být rovnou Beran, Mixa nebo Háča) pořeš to s nim komplexně od jídla až po fyzioterapii :)
Tak jak jezdit v zimě, tak se může ptát někdo, kdo je naprostý začátečník a pár info tady může načerpat. Ale ani ti profesionální trenéři lidem neradí, aniž by neznali jejich cyklistickou historii, provádí různé testy, asi se na dost věcí zeptají vč časových možností a dle toho můžou něco sestavit na míru.
Koukal jsem na www stránky, kde působí Hačecký, článků tam má více, určitě stojí za to si to důkladně přečíst, popřemýšlet nad věcmi. Ne každý má vysoké závodnické cíle a je ochoten dosti investovat za spolupráci s nimi. Píšou tam i jiné autoři, je to taky zajímavé. Měl jsem trochu otazníku u Zátopka, který údajně měl hodně běhat ve velmi nízkých intenzitách. Já dosud žil v domnění, že on běhával v intervalech, které prokládal odpočinkem, snad takto naběhal dvacítku denně, ale nejsem si jist.
Pak je sportovní centrum, kde působí trenér a lékař Karel Martínek. Mj. dělat testy a tréninková doporučení jedné mladé ženě, která se připravovala na Drásala. Bylo to myslím v r. 2013, tehdy psali o ní články na Idnes. Rada pro ni byla co nejvíc jezdit v aerobním režimu. Jistě to bylo ovlivněné různými měřeními a testy, které ona absolvovala v Casri, ale tahle rada nejspíš platí pro drtivou část cyklistů. Jezdit co nejvíc v nízké intenzitě, to doporučuje stejně tak Hačecký. To pak lépe umožní nějaké krátké úseky naopak ve vyšší intenzitě, než když někdo je unavený ze střední intenzity. To radí i jiní trenéři, po rovině jet trošku volněji a kopec svižněji než na té rovině rychleji, ale do kopce pomaleji.
I když někdo bude trénovat jinak, tak určité výsledky mu to taky přinese. Různé intervaly, intenzity, tak svým způsobem to zvýší výkonnost srdce a svalů a celkový výkon při vytrvalostní jízdě. Myslím, že to ale nezvýší schopnost spalovat tuky, možná se tím posune schopnost spalovat laktát, což je ovšem metabolismus sacharidů. Pokud někomu čistě záleží na výsledcích v nějakých závodech na kratší vzdálenosti, tak je zas fakt, že se bez výrazněji posíleného metabolismu tuků obejde. Odjede to hlavně na ty cukry. Já si zas říkám, proč tu zimu nevyužít na volnější ježdění, občas něčím proložit jako intenzitou do kopce, ale hlavně ta základní vytrvalost.
Co Hačecký taky píše, tak řada věcí ohledně tréninku, tak stále se o tom neví vše. V jiném článku zas píše nějaká žena o tom, že někdy vlastní pocit vypoví více než objektivní měření. S tím musím než souhlasit, TF mi velmi ovlivňuje teplota, horko nahoru, zima naopak dolů, pak taky únava a těch věcí je víc. A trénink by měl být asi uzpůsobený tomu, jak ten den se člověk cítí. Já po práci v týdnu jsem na tom obvykle hůře než víkendové dny, kdy mohu na kolo dříve a odpočatý.
Ještě k té Radce, která tehdy jela toho Drásala, myslím, že se umístila na bedně ve své kategorii, takže asi nějaké výsledky ten trénink dle těch pokynů, zejména vysokého nájezdu v nižší intenzitě, měl.
Je ještě doplním, že vlastně tento týden marodím. Jinak bych tolik nepsal, ale když nemůžu na kolo, tak občas pak jdu k počítači.
V poslední 53×11ce je článek z rubriky Tréninková moderna Vojtěcha Hačeckého – doporučuji přečíst, je tam spoustu podnětů, to, co tu rozebíráme, jen to má učesaný pohled a doporučení, je v tom hodně pravdy…
Primárně tedy jde o využití trenažérů v zimní přípravě, to je ale jedno, základ zůstává stejný…
Jo,jo hodnotný příspěvek k tomu jak trénovat:-)
Jo, každý trénuje, jak chce… ;o)
A co třeba takto? ;o)
Lepší :-)
Pravda je, že tam je jen něco na začátku, já to nedokoukal, až nyní…
Pokud chceš na podzim ještě závodit, tak jeden intenzivnější trénink týdně. Intenzivnější tak Z3, max rychleji vylítnout nějaký kopec. Aby se tělo udrželo ve vyšší intenzitě. Pokud závodit nechceš tak bych se na to vybodl a jezdil jen ro zábavu. na intenzitu je dost času na jaře. V zimě bych se jen vozil v každém případě :)
No ale zábava je pro většinu lidí právě ta intenzita…
Nevím, jestli intenzita na trenažeru je taková zábava. Pro někoho možná. Jestli chce co nejrychleji v březnu a pak aby to šlo dolů, tak ať maká intervaly a intenzity v zimě
To fakt ne. Na ergaci se clovek stejne nikdy tak nezmackne jako venku. A kdyz se jezdi kvalitni intervaly v dobrych podminkach venku v lednu/unoru, tak nejvetsi prinos je duben-kveten na zavodech.
Narazil jsem na hezký článek, sice o běhání, ale pro kolo ty zásady platí stejně. Nadpis: Pomalé běhání podle Lydiarda. Začátek sezóny znamená nabíhání objemů zdroj: https://rungo.cz/…hani-objemu/
Pár myšlenek z článku: nejdříve trénovat základní vytrvalo, autor tvrdí, že i po jejím tréninku měl slušné výsledky, poté další složky tréninku, které na toto navazují. Kupodivu stejné pro maratonce i běžce na 800 m. I půlkaři tím měli projít a naopak maratonci později trénovat silovou a tempovou vytrvalost, trénink doporučovaný min. 60 minut 3× v týdnu, jednou v týdnu o polovinu delší.
Na kole to může být složitější, kdo radši jezdí venku, tak pokud pojede zpět např. proti silnému větru, může mít problém, aby to jel v optimálním aerobním pásmu. Zohlednit je třeba i kopce, ale obojí většinou jde jet tak, aby to bylo na nižší výkon. Na hodině souvisle v kuse bych asi netrval, z mého pohledu je lepší kus venku a pak zbytek třeba na trenažeru, případně v týdnu to mít dělené, kousek na trenažeru během dne při home office, třeba v době oběda, potom venku na kole. Ale u obojího dodržet to aerobní pásmo.
Trenažery mají různé programy, kde lidi jsou motivováni jezdit různé intervaly ap. Na jaře pak výkonnost bývá dosti vysoko, i z hlediska vytrvalosti to není špatné. Osobně mi je ale bližší to, co popisuje uvedený článek, případně doporučují známí trenéři jako Karel Martinek nebo Vojtěch Hačecký. I oni začínají obecnou vytrvalostí, případně ty vyšší intenzity dávat nepravidelně, nejlépe v jiné aktivitě než na kole.
ano, to je v podstatě ta MAF metoda, kterou jsem tu také zmiňoval, trénovat aerobní systém. Když se to spojí ještě s vhodnou výživou – pálím hlavně tuky, tak přijímám hlavně tuky. Anaerobní aktivitu mám teď jen na tenise a i tam paradoxně došlo ke zlepšení rychlost a výkonu.
Je super, když se postupně začnou vyvracet kraviny typu „no pain no gain“.
Občas si rád znovu poslechu tuto prezentaci "How ":https://www.youtube.com/watch?…
No tak bez painu ten gain neni. :-) Jde o to ho tam posilat az kdyz je telo i hlava pripravena a kdyz vis proc to delas, mas to dobre zmereny a uregenerujes to. Ale cim vic intenzit v tezkych podminkach navstrebas, tim vys se posunes.
Já vím, že jsi tou tu řešil zhruba před rokem ve vlákně o běhání. Zajímalo by mě jak ses posunul v běhu? Vím, že předtím jsi neběhal úplně závratná tempa.
pořád jsem běžec začátečník, výsledky byly dobrý, stejnou 10km trailovou trasu trasu jsem někdy v červnu zaběhl při stejném tepu do 140bpm o cca 15minut rychleji, než když jsem v březnu začínal.
Bylo super vidět, jak pasáže, kde jsem z běhu musel přejít na chůzi, abych zůstal pod 140bpm, postupem času taky přecházely v běh při stejných tepech mohl jsem postupně navyšovat i vzdálenost. Pak jsem ale začal hrát tenis, který trénink aerobního systému dost narušil, ale i tak veškeré kolo, plavání a běh snažím při nízké intenzitě pokračovat a vysokou si šetřím jen na zvláštní události jako je ten tenis nebo na hobby štafetu 5km nebo 10km závod.
Dost mě chytlo i plavání, rád plavu 1–2km taky při nižší intenzitě, aby se zapojily ruce a nohy dohromady. Ale je to na úkor běhu i kola (na kterém jsem víc jak měsíc nejel), to mi ale nevadí.
Vím že z pohledu vytrvalostního sportovce jsou moje výkony hrozný a objemy stále malý, ale já jsem naprosto spokojený, že jsem schopný vůbec takový aktivity vykonávat díky tomu, že nejsem utahanej, se těším na další.
Posun tam je, ale kdybys běhal i intervaly, tak jsi úplně někde jinde. Ale chápu, že ti jde o pohyb jako takový a že účlem není ze se be vymáčkonut maximum. Jinak plavání je skvělý doplněk, člověk protáhne celé tělo a zlepší se dýchání.
já jsem právě stále přesvědčený, že by začátečník vůbec žádné intervaly běhat neměl + neprovádět žádné činnosti v anaerobním pásmu, minimálně ne tak půl roku, pokud chce zlepšit aerobní systém.
Phil Maffetone do tobře vysvětluje v jednom z rozhovorů, už přesně nevím ve kterém, pravděpodobě v tom nejstarším.
https://www.youtube.com/…erman/search?… (jinak tento youtube kanál doporučuju, zajímavé informace, které mi dávají smysl.)
Myslím, že to zcela neplatí. Pokud někdo trénuje běh stylem, že kousek běží a kus jde pěšky, tak to je v podstatě intervalová metoda. Obvykle se tomu tak neříká, ale těmi intervaly, změnou intenzity, se získá schopnost to uběhnout pomalu souvisle. Dělat to čistě chůzí, kde by se zvyšovala rychlost, až by člověk byl schopen běhu, tak není obvyklý způsob.
Je ale určitě vhodné, jakmile někdo se dostane do toho, že odběhne pár km souvisle pomalým během, tak aby běhal pokud možno v aerobním pásmu, bez nutnosti zastavit se nebo přejít do chůze. Určitě tím vybuduje něco, co samotné intervaly nedají. Ano, později, po vybudování určitého základu lze pak ty intervaly zařadit. A pak zase dát období souvislého běhu v aerobním pásmu, kde to ovšem bude ve vyšším výkonu.
„Pokud někdo trénuje běh stylem, že kousek běží a kus jde pěšky, tak to je v podstatě intervalová metoda“ – ale záleží v jaké tepovce. pokud je ten běh i chůze v aerobním pásu, tak ok.
U začátečníků je ta chůze v podstatě nutnost do téměř každého kopečka, v podstatě i po rovině, pokud neodhadne tempo, což je běžný jev. Tady to Taren hezky ukazuje na své přítelkyní https://www.youtube.com/watch?…
A stále jsem přesvědčený, že " Ano, později, po vybudování určitého základu lze pak ty intervaly zařadit " trvá minimálně půl roku, ne-li déle.
Pokud někdo touží po intevalech, tak podle MAF metody může vždy pár desítek metrů, ale aby nepřešel do anaerobního pásma.
A v podstatě tyto metody jsou platné pro jakýkoliv sport, který lze provozovat vytrvalostní formou. Jak jsem psal, aplikuju na běh, kolo i plavání, a rozhodně nelituju. Pro někoho, kdo chce zhubnout, nechce mít ze sportu zranění a chce mít energii na to sportovat několikrát v týdnu, je tato metoda ideální.
A to mě právě motivuje i rozvracet zažité mýty, že se do tréninku „musí dát všechno“ nebo „makat“, přitom by se měl člověk soustředit na to, aby právě nemakal moc.
Při střídání chůze a běhu je samozřejmě ideální, aby se tím během nedostával do anaerobního pásma, tj. krom mírného tempa i hlídal délku úseku, co běží.
Plně souhlasím s tím, že jakmile je někdo schopen souvislého běhu, tak nejlepší je budovat aerobní základ. A i po zařazení intervalových běhů pokračovat tak, aby nejvíc odběhal souvisle bez vzniku kyslíkového dluhu. U kola mohou být problémem kopce, slabý jezdec kopec aerobně nevyjede. Jako řešení vidím dvě věci, jednak volbu převodu, nebát se vyjíždět na opravdu lehký převod. A potom druhá možnost, ten kopec jet po částech, včas zastavit, dát přestávku buď zcela pasivní, nebo kousek kolo pomalu vést. A snažit se vyhnout vzniku kyslíkového dluhu, případně ho minimalizovat. Po určitém tréninku pak je možné ten kopec vyjížděn normálně v aerobním pásmu.
Souhlasím i s tím, že intenzita má být v rozumné míře. I aerobní jízda nebo běh může být v příliš vysoké intenzitě. Ne pro každého je vhodné, aby jel/běžel těsně pod aerobním prahem. To si mohou dovolit špičkoví závodníci. A nemělo by docházet k tomu, že ke konci vyjížďky dojde k významnému poklesu rychlosti/výkonu. Rychlost od počátku mít takovou, aby byla udržitelná celou trasu, optimálně aby pak člověku ještě zbyly síly a ne byl vyčerpán na doraz. Jet ve vyšší intenzitě v pořádku je, pokud to člověk nedělá každý trénink, ale třeba 1–2× týdně, vedle toho jet vědomě s trošku menším úsilím. Nemyslím, že by maximální výkon při tréninku znamenal optimální nárůst formy.
Tak intervaly nebo prostě cokoli, kde bude část ve vyšší intenzitě, tak znamená zvýšení výkonu, co se týče kardiovaskulárního výkonu. Dokonce i u tréninku kardiaků to porovnávali souvislé cvičení stálou zátěží a intervaly, ty znamenaly zvýšení výkonu při menších nájezdech (tam šlo o šlapání na rotopedu).
Pokud jde o nácvik organismu, aby spaloval víc tuky, tak tady je optimální zátěž v aerobním pásmu, ideálně bez nějakých zakyselení nebo kyslíkových dluhů, jako třeba krátkým vyjetím kopce, kde to čistě aerobní práce není. Pak se totiž odbourává laktát místo spalování tuků.
V zimě, zvl. když není moc možnost jezdit venku, tak proč nejezdit jinak. Pokud někdo většinu roku jezdí, že např. do kopce jede ve vyšší intenzitě, vzniká určitý kyslíkový dluhy, teď je otázka, jestli to je v rovnováze, tj. ten laktát stačí odbourávat, nebo to odbourá až následně ve sjezdu, tak proč to nezkusit jet pomaleji, aby to bylo jednoznačně v aerobním pásmu? A na trenažeru si lze tu intenzitu zvolit, aby opravdu k vzniku laktátu nedocházelo.
To mám vyzkoušené, v zimě jezdi výhradně intervaly na trenažeru, pak začátkem jara není problém dát velmi slušný výkon i u relativně delší jízdy, odjede se to ve slušné intenzitě. Bohužel po takové zimní přípravě došlo později k poklesu.
Zima trvá 3–4 měsíce, např nyní už je typicky zimní počasí. Proč nedat 2–3 měsíce čistě aerobní přípravě, pak ke konci zimy lze přidat i nějakou intenzitu. Těmi intervaly se člověk dostane rychle nahoru, dle myslím Hačeckého to může být otázka tak měsíce. Pamatuji, jak Leo Koenig říkal, že když trénoval s Froomem, tak on do kopce vyjížděl celkem lehkým tempem.
Myslím, že organismu prospěje, když se během roku jezdí různě. Když ta zima se trénuje jinak než třeba na jaře před závody. V něčem to znamená určitý odpočinek, v jiném se zas buduje jakýsi základ, na kterém se pak staví další věci.
Kdo dá za měsíc 2000km km tak může s klidným svědomím říct, jó, umím jezdit na tuky.
Tak kdo není profesionál, asi najezdí méně, ale i při menším nájezdu jde ovlivnit, jestli člověk jede víc nebo méně na ty tuky. Kdo najede za měsíc 2 tisíce km, tak ten opravdu to vyšší spalování tuků bude mít vyřešené.
No dyť to říkám, to jestli to jede profi nebo někdo z nás je fuk, jsem koukal v tv na giro a tam graf kolik je zavodník v červených a kolik v zeleným, víceméně jedna pětina jenom! V červených a to je závod tak jsem si řekl jestli nejezdím zbytečně rychle, tak se uvidí co to přinese, tepák je v tomhle nespolehlivej.
Ještě něco, když jedu třicet km do práce hodinu a pět minut tam prostě není prostor pro zelenou, budu ty cesty do práce muset přehodnotit.
Mě zaskočilo že etapy avg40 a borci pětinka červený a zbytek zelený, ňák jsem si nechtěl připustit že avg25 u mě neodpovídá grafu co maj oni, že pokud chci jezdit ten graf co oni musím se pohybovat avg plus mínus 20km/h.
U někoho se špičkovou výkoností je právě spíš problém dostat se do intenzit, ty jejich pásma ani procentuálne neodpovídají procentům normálních smrtelníků, nemá smysl to srovnávat se sebou. Podobně jako nemá smysl srovnávat běžného rekreačního sportovce s někým, kdo nedokáže ani běžet v kuse a musí to prokládat chůzí, jako nahoře popisuje Prazak0.
on je taky velkej rozdil srovnavat tepy pri etapovem zavode a pri jednorazovem zavode, kdyz se podivam na tepy z letosni posledni etapy Trilogy, kdyz jsem uz v ramci moznosti zavodil, tak jsem jel podle tepu porad dost pohodicku :-)
Asi to bude ňáká grafická oj.ebávka pro tv diváky, vzdálená od reality :-)
Zas, ak by si pozeral distribuciu vykonu na nejakej klasike, ten pomer zelena vs. cervena by bol posunuty smerom k cervenej. GT je specificke, musi sa mysliet na kumulaciu unavy.
Podivej se na nejake hodinove kriterko, CX nebo XCO. To jsou zavody na kratkou vzdalenost, kde se jezdi intenzivne. Na Grand tours se jezdi intenzivne zcela minimalne, protoze se zavodi try tydny v kuse.
Myslím, že třeba závodníci CX najíždí objem normálně na silnici. A většinou na silnici i závodí, ty závody mnohdy berou jako trénink pro hlavní disciplínu, tj. cx. Fakt je, že je více CX závodníků, kteří jsou vynikající na silnici, ať ti, co přešli na silnici a CX jezdí jen někdy pro zábavu, nebo ty, kteří v obojím podávají špičkové výkony.
Ano, ti nejlepší CX, XC závodníci najíždí objemy na silnici, je jen pár výjimek, například náš Cink, ten je schopný jezdit objemy na fullu s hladšími plášti i na Mallorce… To ale neznamená, že si občas na silnici, gravel nesedne…
Na GT se jezdi intenzivne zcela minimalne. To bych nekam povesil jako motivacni citat. :-D
Ano, ale s dodatkem, že i tak velmi rychle :-)
Nechci se nikoho dotknout, ale je to fakt nesmysl. Dneska se jezdi prave strasne intenzity i v ramci GT. Agresivita je uplne jinde, nez pred treba 20 lety. To se staci kouknout na data, co ti lidi jedou.
V pomeru k celkovemu najetemu casu je to porad malo, ale nerikam, ze je to spatne. Je to proste dane tim typem zavodu.
Kdyz si srovnas MSR a PR, tak na MSR bude intenzity taky minimum ve srovnani s PR.
SanRemo neni dobrej priklad, protoze tam automaticky kazdej pocita s tim, ze se budou posunovat PRka v poslednich fazich zavodu a je to i hodne o teamove kompaktni skupince, ktera dokaze jet strasnou podlahu po 7h na kole. Ale na GT je to ted od zacatku hodne naslapane a zvlast ted, kdyz tam vlitnuli mladi klasikari a lidi co jim je nejaka tradice nebo zvyklosti uplne jedno. :-) A uz je to nezaspat a byt vepredu- lidi pro celkove poradi, tak musi jet zatracenou intenzitu i v nevinnych etepach a tim spis, ze jim profilove treba tolik nesedi nebo zustanou na vetru. Staci pak sledovat TSS u etap a casy v zonach, je to fakt poctenicko. :-))
MSR jsem vybral prave kvuli tomu, aby byl jasny kontrast.
To jo, MSR je porad v podstate paradoxne „nejlehci“ zavod na objeti, ale extremne narocny na to, tam zajet dobry vysledek. A i kdyz tim pomerem zon je „lehky“, tak ve finale je to fakt extrem, jak nahoru, tak dolu. Na GT je taky transportni etapa, kde se odpociva, ale strasne toho ubylo a prave se utoci a intenzivne zavodi skoro porad. Je to psychologicky boj a taktika.
proto je to taky zavod pro amatery a zacinajici jezce, vhodny jako jarni priprava – proste si v klidu najedes objemy a pokecas v baliku :-)
Jezdí hromadu intenzity… Podívej se na stravu.
Rad bych upozornil, ze Lydiard a MAF jsou trochu vice vzdaleni, nez by se mohlo zdat. Lydiardovo nabihani objemu bylo cokoliv, jen ne jednoduche. Taky trenoval elitni atlety, ktere posunul jeste vyse. Abych zvladl jeho treninkove intenzity v zakladnim obdobi, musel bych snizit objem, ktery jsem behal, tak na 1/3. Byt jsou jeho tempa nejasna, da se to priblizne dohledat. Napriklad je effort 7/8 byl v podstate treninkovy zavod (typicky 10km+), stridal s 3/4 a 1/2 effortem, ale i ten druhy byl stale hooodne svizny. Nebyly to intervaly, ale pomaleji nez maratonske zavodni tempo se skoro nebehalo. Teda ranni vyklus ano, ale ten se nezapisoval :D
Jeste tady asi nepadlo nebo jsem přehlédl.
Trenink je adaptace organismu na stale se zvyšující zátěž.
Takze kdyz si na konci listopadu reknu, ze ted budu jezdit třikrát tydne tri hodiny na trenazeru nebo venku podle pocasi a tepy si budu držet nekde kolem 130-ti a v breznu to bude pecka, tak nebude. Ze začátku výkonnost (odezva na trénink) poroste, ale po chvili se to nikam nejak extra posouvat uz nebude. Proto spousta hobby zavodniku v zime dela neco jineho a ten „objem“ udelaji za min kilometrů a casu za dva tydny na Mallorce. Bude potřeba nekde pridat nebo neco změnit. Aby to byl pro organismus opet impuls k adaptaci. Takze s tim počítat, jinak to budou treba dva vyhozene dva mesice na trenazeru. Rict si, co je cilem v tom březnu a podle toho si to rozvrhnout, a naplánovat. Trenink se musi nejak vyvíjet.
To samy plati samozřejmě i pro intervaly, kdyz si reknu, ze mam tady super kopec a vzdycky ho pri vyjížďce (treninku) pětkrát vyjedu na 160 tepech tak ze zacatku super, ale pak se progres ustálí a dal se to posouvat uz nebude. Opet bude potreba něco změnit
Trenink je hold dynamicky proces, ktery se vyvíjí a ma svuj začátek i konec.
Typické plateau?:-)
Na druhou stranu, kdo se chce zlepšit jen pro jednou, tak se takhle zlepší, bude z toho mít radost a tak…
Je to fakt potřeba dobře promyslet, hrát si se zastoupením intenzity a objemu, načasovat to dobře v týdnu, měsíci a roce, zakomponovat povinný (!) odpočinek atd. Ani se nedivím, že si lidi tréninkový plány kupujou :-)
Letos na to jdu jinak, tak si pak povíme… ;o)
Pokud někdo se rozhodne nějakou dobu, třeba zimu, trénovat v aerobním režimu, tak aby došlo k nějaké změně v organismu, tak to nějakou dobu trvá. Za 4 týdny je možné mluvit o nějakých změnách, obvykle se ale dává požadavek, aby to období bylo delší, min 6 týdnů a nejlépe 3 měsíce. Uvedená hodnota tepů nic neříká, každý má pásma jinak, záleží i na věku. Cílem je vybudovat aerobní základ, tj. něco co by mělo znamenat trvalejší přínos, ne co nejrychleji se dopracovat k nejlepší závodním výsledkům. Kdo chce v zimě závodit, třeba cyklokros, tak samozřejmě ten musí trénovat taky něco jiného. Na tom aerobním základě později bude stavět i co se týče tréninku silové a tempové vytrvalosti. Je lepší takový trénink začínat, když má člověk vyšší ten aerobní práh. Ježděním intervalů, nácvikem tempa, jízdy do kopce, tady se jde dostat nahoru rychleji.
Není cílem být v březnu na vrcholu a potom stagnovat nebo jít dolů. Jinak zcela nechápu, tady lidi mluví o neustálém růstu výkonnosti. Kdo není profesionál, tak má limitované možnosti. Co se týče času i dalších věcí. Aby se dosáhlo růstu, tak je potřeba zvýšit nájezd nebo intenzitu. Případně trénovat sofistikovaněji, využívat např. profesionálního trenéra a laboratoře a trénovat dle výsledků vyšetření a pokynů trenéra.
Trénovat v zimě vytrvalost mi přijde nejlepší, chápu, že někdo může mít problém delší dobu šlapat na trenažeru nebo venku a při tréninku ve vyšších intenzitách, zčásti mimo aerobní pásmo, tak krátkodobě dosáhne zcela určitě lepších výsledků. Kdo nemá moc času, tak určitě to je lepší než nic a vytrvalost může trénovat později venku na jaře. U tréninku navíc platí, že různé schopnosti vydrží různě dlouhou dobu. Myslím, že síla nebo rychlost se natrénuje rychleji, ale rychleji zas se ztrácí. U vytrvalosti ten pokles bývá pomalejší.
Ja jsem psal ovsem neco jineho. A uz vubec jsem se nepoustel do polemiky pomalu (objemové) vs rychle (intervalově). Kazdemu bude sedet neco jineho, bude mit jine cile, jinou startovni pozici…
Ja jsem psal, ze kdyz v listopadu zacne nekdo jezdit treba trikrat týdne tri hodiny (treba 250 km za tyden) a v breznu bude jezdit stale cca třikrát tydne ty tri hodiny, tak i kdyz za ctyri mesice najel 4000 km, nejak extra zvlášť ho to nekam neposune.
Ze je potřeba treninkovy objem/intenzitu zvětšovat/menit/cyklovat/střídat kvuli adaptaci organismu na danou zátěž. To je to, cemu ty rikas sofistikovaneji (asi).
Tak aerobní trénink nebo intervaly, to má svoje specifika. A účinkuje to u každého stejně, co se týče hlavních principů. Samozřejmě, koho by ubíjelo dlouho šlapat na trenažeru, tak asi jsou lepší ty intervaly.
Odmítám ale představu, že pokud někdo za 4 měsíce něco najede, že ho to nikam neposune. Posune ho to, bez najetých kilometrů se člověk dál nedostane. Ale aerobním vytrvalostní trénink ho posune trvaleji než kdyby dělal intervaly. Tady by mohl mít taky výsledky, ale nemusel by je dlouho vydržet. Bez velkých nájezdů to na kole nejde, myslím, že na silnici najíždí objemy i dráhoví cyklisté i cyklokrosaři a další disciplíny, kde to není o vytrvalosti tolik jako silniční závody.
Během zimy jde navíc zvyšovat jak ten objem, tak i intenzitu. Stále jezdit aerobně, ale koncem listopadu mohou být cíle nižší než v začátkem února. Kdo jezdí dost v teplou část roku, tak je na místě mít období, kdy se ubere a dopřeje tělu určitý odpočinek. Ne pasivní, ale ubere se objem. Postupně se pak zvyšuje jak objem, tak i intenzita, stále v aerobním pásmu. Na jaře pak lze pokračovat v rozvíjení vytrvalosti a současně i začít trénovat tempovou vytrvalost, intervaly, kopce atd. S posunutým aerobním základem se to bude dělat v lepší výchozí pozici.
Kdo má dost málo času, tak pro něj může být efektivnější uprostřed týdne jet třeba ve vyšší intenzitě, kus volněji a kus intenzivně. A tu vytrvalost rozvíjet hlavně o víkendu, kdy je více času. Pokud ale je času trochu více, tak myslím, že je lepší se té vytrvalosti věnovat i v pracovních dnech.
Kde se vzalo dogma, že se člověk zlepšuje na základě intervalového tréninku rychleji? Resp.. zlepšuje v čem? Na jak dlouho?
Možná bude víc fit, ale nemusí být víc healthy (zdravý) a riziko zranění/nemoci je častější, protože je tělo prostě vystaveno vyšší zátěži.
Jak jsem psal výše, mě hlavně oslovil celkový přístup k dané problematice, který mi přijde logický, to znamená, s výdejem optimalizovat příjem.
Pokud někdo trénuje aerobně a přitom má velký příjem sacharidů, tak se taky nemusí moc posunout, protože se tělo tolik nenavykne zpracovávat energii z tuků, když má k dispozici nějaké množství sacharidů.
Pokud si někdo hlídá stavu a má rozumně nízký příjem sacharidů (ne žádné sacharidy (keto), to je pro jakéhokoliv sportovce nesmysl, ale low carb) a poctivě dodržuje aerobní tréninky, věřím že se může minimálně rok až dva stále zlepšovat (běhat, plavat nebo jezdit delší stále delší vzdálenosti, případně kratší vzdálenosti při stejné zátěži/tepu rychleji) a pak případně přidat nějakou další zátěž při vyšší intenzitě. Phill Maffatone doporučuje cca po 2 letech správného tréninku přidat cca +5bpm.
Jak tu někdo psal výše, taky jsem léta jezdil a běhal tak, abych se zapotil a „vyždímal“ se, průměrné tepy při běhu i kole mezi 160–170bpm, do toho 1–2 týdně tenis při vyšší intenzitě, po těchto aktivitách jsem měl strašně chuť na sladký a jedl arašídy v čokoládě, různý ochucený ovesný kaše a další nesmysly. Další dny jsem cítil svaly a myslel jsem, že to je dobře, ale není to dobře.
Pro běžného smrtelníka je dobře, když skončí zvesela skončí trénink a řekne si, že by si to celé dal nejraději ještě jednou.
Myslím, že pro lidi, co fakt mají i jiné životy než ten cyklistický, tak pro ně jsou intervaly pořád nejlepší cestou, jak být krapet ve formě – oni prostě nemají čas na dlouhý vytrvalostní švihy…
Ale ono je to fakt všechno tak individuální, že skoro nic neplatí :-) Můj pořád dokola omílaný příklad s tátou: jezdí naprostou většinu švihů někde na sweet spotu a vejš, vydrží to takhle celý rok a najezdí při tom cca 12 t kiláků, je mu 70 a prostě mu sotva uvisím :-)
No a jak dlouho jezdí? Za jak dlouho si vybudoval ten základ? ;o)
Dobrý příklad jsou bývalí cyklisté, kteří mají za sebou velmi dlouhé najíždění kilometrů, strukturovaného tréninku, někteří mají proti mně třeba i jen třetinový, poloviční roční nájezd, ale jezdí se svými kamarády v určité intenzitě, kam já se mohu přiblížit, ale kdyby chtěli, bez problémů bych vedle nich vypadal jako žák… A jen občas jedou opravdu velmi volně…
Jezdí posledních 6 let. Koukám na Stravě, že měl taky 15–16 t ročně :-) Ale víš, jen chci říct, že se vymyká všem těm „pravdám“ o tréninku. Hrozně do toho buší po celý rok, nějak moc neřeší regeneraci (asi mu pomáhá gainer, co mu míchám :-)), na několikahodinovém švihu vypije jeden bidon atd. atd. A hrozně mne to frustruje, protože v horách mu fakt stačím jen tak tak…
Uvidis, v jakym stavu bude v sedesati:)
Vzhledem k tomu, ze o kus vys pise, ze je mu 70, tak asi neuvidi, pokud neveri na prevtelovani :)
No jo no. I taci se najdou a nezbyva nez uznat a poprat:)
To je spis nepochopeni intenzit a nevhodne zvolena realna zatez vzhledem ke stavu a pripravenosti tela. U intervalu jde bud o rychle vybudovani formy, coz je bezesporu nejrychlejsi zpusob, jak se rychle posunout a nezabit si uplne regeneraci. A pak o vytrvale praci ve vyssich intenzitach, ktere posunuji obecne uroven aerobnich kapacit a vubec celkove vytrvalostnich parametru vcetne metabolismu tuku. Nebo naopak trenovani kratsich VO2Max nebo Anareob spicek, kvuli discipline- typicky enduro, kriteria nebo treba cx. Ale zaklad je vzdycky ten, znat perfektne svoji aktualni uroven, znat kriticke hodnoty na jednotlivych casech a mit alespon zakladni strukturu toho, ceho chci dosahnout a proc. A nemit velke oci, protoze ten progres je postupny, zvlast pokud cloveku neni 20. Ale zlepsit se da velmi vyrazne i ve 40+. Trenovat vyssi intenzity podle tepu a vyvozovat z toho nejake zavery moc dobre nejde. Ten rozptyl je obrovsky a jen wattaz v tom udela poradek.
To me rekni, bez negativniho nadechu, jak mohli drive trenovat a zavodit? Nebo jak to delaji dnes v jinych silovevytrvalostnich sportech, kde neni wattmetr k dispozici?
Mohli, protoze cistou selekci pres mladeznicke kategorie vyberes lidi, kteri zvladnou strasne tvrdou praci obecne v jakemkoliv sportu. A tim, ze nekomu naordinujes jezdit obrovsky objemy, odjezdit spoustu zavodnich kilometru uz od kadetu a pak mit jeste velkou motivaci uspet, popripade ti nejvetsi strelci a egomaniaci i necim silnejsim. :-) i kdyz trenovali treba uplne blbe a nicili se, popripade pak nemohli kolo ani videt, tak v zavodech mohli byt uspesni. Wattak resp. velmi presne zacilena zatez je hlavne o tom odhalit ty chyby a postupne pracovat na progresu, kde je potreba. A kdyz ma clovek motivaci, tak i ze stavu, kdy fakt nesnasi kopce a jakoukoliv setrvalejsi drinu v mladsim veku, tak udelas cloveka, co treba muze odjet nejtezsi stoupani na svete na hranici vlastnich moznosti(muj pripad pro kontext) :-) A to by bez wattaze slo velmi velmi tezko. Jasny, mistra sveta to z cloveka automaticky neudela, ale strasne to pomuze si rozsirit obzory o sobe samem a kdyz do toho clovek muze jit naplno, tak skrz to muze pracovat extremne tvrde, ale dokaze odhalit tu velmi tenkou hranici toho, nez to zacne byt kontraproduktivni.
Tak vrcholový sport je dost i o genetice. Takový člověk i když trénuje blbě, tak se určitě posune daleko víc než amatér. V těch silových sportech už taky proběhla určitě spoustu studií jak trénovat. V sovětském svazu na tom dělalo určitě dost lidí, tím nemyslím sypání, ale opravdu tréninkovou teorii a praxi.
U mládeže to bylo tak, že ti talentovaní jeli svoje tempo a ti slabší se jim snažili jet v háku, dokud je neurvali. Výsledkem bylo, že ti slabší jeli vlastně úplně jiný typ tréninku, než byl zamyšleny. Tím se samozřejmě výkonnostní rozdíl prohluboval, až nakonec ti slabší skončí…
To sice ano, jezdím od druhoročáků starších žáků a když si vzpomenu na to jak nás trenér trénoval.. A je pravda že takto odpadlo dost lidí, kteří už nepřijeli.. Prostě furt šrot, kadeti výsledky skoro žádné (byli jsme pořád mrtví i na závodech), ale junioři druhoročák.. MTB ČP kolem 5, chvíli repre.. prostě vše se mi vrátilo postupem času, samozřejmě to byly hodiny odříkání, ale stálo to zato. Žádný talent jsem nebyl..
Cyklistika je bohužel o stráveném čase na kole a trochu se nad tím zamyslet.
Ta poslední věta, ta to velmi přesně vystihuje. Samozřejmě se jde bavit, jestli jsou lepší hodně vysoké nájezdy v trošku menší intenzitě, nebo trošku kratší ale intenzivněji. Ale musí tady být hodně naježděno, to beru jako základ růstu výkonnosti případně aby člověk tu výkonnost udržel.
Aby to nebylo jednoduché, tak ne na každého vše funguje optimálně a jen na silnici je spousta specializací.A tím pádem spousta jiných přístupů. Dost často je to dáno už tím jaký je kdo somatotyp. A to neplatí jen v cyklistice..
Takže to mudrování o ideálním přístupu je jen utopie ;)
No jo, ale pokud nejezdíš ve World týmu, tak tě specializace asi nemusí trápit. Nehledě na to, že i domestik s nejhorší výkonností ve World tour smázne v kopci, ve spurtu, atd. kdekoho.
Presne tak. Nejvetsi chyba pro vetsinu populace:-) je asi delat jakekoliv pokusy o kopirovani a napodobu profiku… Je to jinej svet pro hrstku, v hodne smerech naprosto vyjimecnych, lidi. Myslim, ze pro vetsinu z nas, bez ambice prohanet v kopcich Tadeje, muzou docela hezky fungovat ty „obecny“ principy. A ja jako 40+ a time crunched mam jasno…
Tak napodobovat asi moc nejde, většina lidí zde má nájezd výrazně nižší a v nižší intenzitě, což je mj i důsledek toho, že najezdí méně, ale nejen toho. Prostě kdo chodí do práce, sám si vše platí a jezdí ve svém volnu nemá možnosti jako top profesionál. Ale občas nějakou inspiraci od těch lidí vzít jde a může to i fungovat. Říkám inspiraci, tj. upravit pro své vlastní podmínky. A obecné principy fungují obecně, to jistě platí.
Já třeba nemám na rozdíl od pár lidí zde ambice uspět na nějakých závodech. Ale výkonnost na kole mě zajímá, zimu řeším z pohledu, jak to pak bude na jaře. Někdy jsem i zimy nejezdil, jiné zimy jsem jezdil krom krátkých období, kdy hodně mrzlo nebo byla venku břečka. Dnes dám něco na trenažeru kolem poledne s tím, že odpoledne nebo večer bude pokračování vevnitř, pokud by slezl sníh, tak možná i venku. I na tom trenažeru je hlavní zásadou hlavně jezdit a to co nejvíc, pokud člověk nedělá nějaký jiný sport, což může být dokonce i lepší. Až na druhém místě pak je debata, jestli jezdit na vytrvalost a nebo intenzity. V pracovním týdnu jsem pár dní měl takových, že na trenažer jsem se dostal jen velmi krátce, asi půl hodiny. Takže intenzitu jsem u části jízdy zvýšil, i když stále myslím v aerobním pásmu. Prostě jsem se přizpůsobil časové možnosti. Velký rozvoj vytrvalosti to nebyl, ale nějak trochu tím tělo udržuji v tréninkovém procesu, i když tam je třeba pokles.
Tak domestikové a superdomestikové ve World týmech bývají skutečně lepší než leadři týmů nižší kategorie.
I ty domestici mají své specializace. Ale stejné principy fungují i v reálu smrtelníků. 90kg jezdec prostě bude asi těžko jezdit špic do kopce, ale bude dobrej na rovině. Pokud má natrénováno…
90 kg nebude…
Kittel vazil 90kg a kopce i na TdF prejel.
Ok, pokud ten hobik bude vypadat jak kittel, tak ano. Ale ještě jsem takového neviděl.
tak jsou dvě věci, každý je jiný somatotyp, má různé genetické předpoklady, potřebuje určitá specifika, jak trénovat. A druhá věc je, že určité principy fungují v zásadě u každého stejně. Rozhodně platí, že kdo má mít nějakou výkonnostní úroveň, tak to nepůjde bez určitého nájezdu v určité intenzitě, případně ten nájezd bude zčásti i v kopcích ap.
Jinak myslím, že trenéři dávají pokyny pro tým, které zčásti jsou pro všechny stejné. Pak i nějak respektují, že ti lidé tam jsou různí, např. co se týče pokročilosti a věku ap. Skupinka cyklistů vyrazí na vyjížďku, někdo slabší se může více vozit v háku, ale jinak jedou všichni stejnou rychlostí. Což pro ty slabší někdy může být problém, pokud nemá možnost se vézt za ostatními.
Tak intervalové metody by měly nejvíce zvyšovat aerobní kapacitu, tj. VO2 max. Myslím, že to je mnohokrát popsané jak v různých výzkumech, tak i v různých příručkách pro běhání. Stejný nebo vyšší efekt v rozvoji těchto schopností, což vlastně zahrnuje i práci srdce, nejen plic, tak skutečně stačí odběhat méně kilometrů. Pro organismus je někdy naopak lepší trénovat intenzivněji s různými přestávkami a celkově nižší zátěží, než mít rovnouměrnou stálou zátěž.
Jízda na kole je ale obvykle víc o vytrvalosti než běžný běh, pomíjím ultramaratony, tam to je poněkud jiné. A krom kardiovaskulární výkonnosti tady jde o práci svalů. Běh bývá víc o výkonnosti srdce a plic, kolo víc o síle v nohách, míněna zejména vytrvalostní síla. Myslím, že na kole to je hodně o tom, kolik toho člověk najezdí. Tady se špičkoví závodníci liší, někdo jezdí větší nájezdy a menší intenzitu, jiný opačně, najede hodně, ale trošku méně, zato intenzivněji (obojí asi převážně aerobní pásmo). Jinak myslím, že i trénink tempové vytrvalosti, tj jízda ve zvýšeném úsilí, kde už to není zcela aerobní pásmo, ale může to být v rovnováze, tj. laktát se stačí odbourávat, tak taky zvyšuje i obecnou vytrvalost. Ale je mi nějak nejbližší systém nejprve budovat tu obecnou vytrvalost, třeba i tím, že část se najezdí docela volně a na tomto stavět další věci, nějaké jízdy ve vyšší intenzitě. Přijde mi to přirozenější.Možná někteří lidi se zlepšili jinak, myslím, že k výsledkům se lze dopracovat různě. Ne vše musí být nutně špatně.
Zima mi ale přijde docela ideální k budování aerobního základu. Když si vyjedu ven, tak v kopci se to snažím trochu hlídat, ale ne vyloženě úzkostlivě. Ale na trenažeru, tak se letos opravdu snažím vyhýbat tomu, aby trénoval intervaly ve vysoké intenzitě. Myslím, že to tak je lepší a z hlediska dlouhodobých výsledků přínosnější. Ne mít maximální formu někdy začátkem dubna, ale zato mít něco trvalejšího, co mě posune celý rok.
Malokdo ma maximalni formu v dubnu skrz zaradeni par intenzit na ergaci. Bez velkych hor a odpovidajicich intenzit se neda dostat na „maximalni“ formu, takhle brzy tim, ze se zapotim na ergaci, je to uplne jina zatez, odezva. Cesta vede pres vyssi tempa v dlouhych kopcich a postupne napojeni na hodne vysoke intenzity a testy v odpovidajicim profilu nebo discipline. Bez toho se zadna realna kvalitni forma nevybuduje, clovek se muze citit relativne dobre, ale porad je v podstate vychozi pozici ze ktere buduje formu venku v realnem prostredi. V ceskych zimnich podminkach tohle jde velmi tezko a prave se vyplati jezdit vyssi intenzitu na ergaci, typicky hodinove tempo nebo ruzne variace na kratsi intervaly, aby mohl plynule navazat na jare v kopcich a nebyl prekvapeny, ze na 4W/kg kolabuje po par minutach. :-) Zaklad to urcite chce, ale najizdet 5h v ceske zime je taky opacny extrem, ktery nicemu moc nepomuze. Za tyden na Kanarech pak clovek odmaka kvalitneji, nez tady za 2 mesice ve tme a zime.
Já jsem jednu zimu, vlastně už od listopadu, jezdi na trenažeru a jelikož to ukazovalo špatně watty, tak jsem jezdil jenom vysoké intenzity. Jet to v celku bylo vysilující, takže jsem dost jezdil různé intervaly. Kupodivu pak někdy v půli dubna jsem zvládl dost, i co se týkalo délky trasy, takto jsem odjel třeba tři dny po sobě. Časy venku byly daleko delší, než co jsem jezdil v zimě. Bohužel pak nastal určitý pokles. Hodinový trénink může být v docela slušné intenzitě a současně stále v aerobním pásmu. Ale myslím, že i 5 h v celku není vůbec špatných. Když tu byl rozhovor se Svaťou Božákem, tak řekl bych, že on pro své ultramaratony jezdí ještě delší časy. Ale z hlediska tréninku vytrvalosti, tak přínosem je i to, když člověk „jede“ třeba 2 nebo 3 hodiny. I tím si tu vytrvalost buduje, samozřejmě v trošku menší míře. Ne každý jezdí tak dlouhé trasy. Když už jsem ho zmínil, tak on v rámci svých tréninků jezdí třeba na Pustevny, jestli pamatuji, tak mnohahodinové jízdy. Buď do kopce to vyjíždí aerobně, nebo jede v nějakém rovnovážném režimu, kdy vzniká laktát, který ale stačí odbourat, zbytky případně při sjezdu. Ale myslím, že i trénink ve vyšší intenzitě, tj. tempová vytrvalost, tak vede ke zvýšení základní vytrvalosti. Ovšem platí i opačně, základní vytrvalostí, zvl. když to je trošku ve vyšší intenzitě, aerobní režim, ale ne tak daleko od aerobního prahu, tak pomáhá i tempové vytrvalosti. Jinak se obávám, že za týden někde v teple se nevybuduje moc vytrvalosti. Ten týden velmi pomůže někomu, kdo makal celou zimu, ať i na běžkách, jiných sportech a nebo ergometru. Kdo ale drtil intervaly a ne moc základní vytrvalost, tak tu si za týden opravdu nevybuduje.
Laktat vznika i pri minimalni intenzite, jen je ho malo.
Nejspíš ano, ale je ho nepatrně. Celé to bavení se o metabolismu a biochemii, tak tady je více různých zjednodušení.
Svata Bozak to je samozrejme opacny extrem, podobnych lidi je opravdu par v republice a co oni vydrzi, tak ostatni zlikviduje, Dan Polman zase naopak trenuje kratsi veci a vyssi intenzitu i kdyz je to typicky ultra zavodnik. Dulezite je najit si to svoje. K tomu jihu je to skutecne tak, ze kdo ma rozumnou zakladni kondici a proste je schopen jezdit v kopcich v dobrem tempu bezne v lete, tak kdyz perfektne odmaka tyden na jihu v tezkych kopcich, tak ho to posune mnohem mnohem vic, nez nejake bezky nebo jezdeni 4h po rovinach na 150W ve tme. To mam mnohokrat overene a i proto to ti lidi samozrejme delaji, kdyz chteji aby ta kondice na kole skutecne za neco stala. To cilene zatizeni je proste nejlepsi, nema cenu o tom polemizovat. To staci pak koukat, kdo prijel ze zimy do tepla a snazi se hned o nejake vyssi dlouhodobe tempo v kopci, tak umre hned i kdyz obecnou kondici nema uplne spatnou a doma odjede 50km na bezkach a 100km ve snehu. Realna kondice je ale uplne o necem jinem. To ale samozrejme zalezi na kazdem, jakou ma motivaci to delat. Jestli proto, aby realne zlepsil svoje parametry a nebo se jen citil dobre a bavilo ho to.
Tak určitě každý si musí najít to svoje, to je všeobecně známé, že i u vytrvalostního ježdění někdo jezdí vyšší intenzitu a kratší nájezdy a druhý opačně. Myslím, že Jiří Ježek míval hodně vysoké nájezdy, pak snad ty kilometry trochu snížil.
Co se týče týdnu na jihu v teple, tak pokud tam někdo jezdí dost kopce, tak ho to posune. Ale víc v nějaké tempové vytrvalosti a jízdy do kopců a až potom v obecné vytrvalosti. Jinak samozřejmě, aby někdo do těch kopců mohl začít jezdit, tak to chce mít vybudováno víc než jen aerobní základ. Ten beru jako takovou dlouhodobější investici, která nemá tak viditelné výsledky. U profi jezdců tu vytrvalost mají všichni, prostě závodí, odjezdí za rok třeba 30 tisíc km, tak vytrvalost mít musí. A rozdílová tam pak je tempová vytrvalost a jízda do kopce, což je vlastně taky tempo, ale má svoje specifika.
Kdo může jít v zimě jezdit do tepla, tak by to měl co nejvíc využívat. A samozřejmě přizpůsobit tomu předchozí trénink, aby to ježdění v teple optimálně využil, byl na to připravený. Já nemám tak vysoké cíle, např. dnes jsem nevytáhl kolo ven, protože je hodně mokro a zasolené silnice, někde břečka, bydlím přes 300 m vysoko. A na trenažeru si zkouším jezdit aerobně, beru to jako zábavu, něco tím buduji. Myslím, že aby trénink člověk bavil, to je hodně podstatné. Pokud někomu vyhovuje jezdit vyšší intenzity a kratší, tak tím určitě docílí výsledků. Koho baví zas jinak, tak asi to dělat tak. Tu zimu trošku využívám k tomu, co při ježdění venku se dociluje hůře.
Bych to soustředění v teple nepřeceňoval. Na závodech je první dva tři závody vidět, kdo byl v teple, dál se to srovná. Už v dubnu a někdy i v březnu není problém jezdit pohodlně i v ČR.
To neni ani tak o zavodech jako spis o posunuti vlastnich limitu, coz nemusi byt vzdy pri beznem zavode rozhodujici. Navic ted jsou uz v teple vsichni, zalezi spis jakym zpusobem se tam trenuje. Za me nema smysl jezdit v baliku na Mallorce a objizdet tam kavarny, ale zamerit se fakt na ty nejnarocnejsi veci, ktere u nas neni sance natrenovat. A to se pak naplno ukaze v zavodech, ktere patri k tem nejnarocnejsim a ukazou ty rozdilne pristupy.
Pro me bylo vzdy nejzasadnejsi mit dobrou treninkovou skupinu, vic nez misto kde se jezdilo. Taky to, ze na soustredeni se jen jezdi, ji a oddychuje. At je to Mallorca, GC na jare nebo letni Alpy.
Hele a když jsi v situaci, žes zimu v rámci možností hobika odtrenoval, tak jak jsme tu zvyklí, Teda kolo s převahou nižší intenzity, do toho nějaké běžky, posilovna a pak v březnu odletis na 10 dní na kanary, co bys tam konkrétně jezdil? Vyloženě krátké intervaly? Dik
To uplne ne. Na Kanary se jezdi na tempa v dlouhych kopcich. Neco, co se u nas trenovat uplne neda. Proste 2×40 tam clovek odjede v ramci jednoho stoupani. :-) muze si tam zaradit i kratke veci, ale to si myslim, ze je lepsi uz pak trenovat doma v poslednich fazich pripravy. Na Kanarech je ale idealni si udelat vsechny myslitelne testy a moznost jezdit s top lidma. A nejvic z toho clovek vytezi, kdyz je zavrenej v prudkych kopcich a pekne je vstrebava. :-) Je to i dobre na psychiku, domaci kopce jsou pak mensi. :-)
Pak je asi dobré před takovýmto pobytem trénovat aspoň zčásti i tu tempovou vytrvalost. A vlastně trénink kopců jde dělat i v zimě, v mizerném studeném počasí, kdy na delší jízdu to nejde, tak do těch kopců to kupodivu jde. V Praze a okolí moc dlouhých kopců není, ale i nějaký kratší, ale prudší není od věci. Např. výškový rozdíl přes 130 m a průměrný sklon 6%, místy kolem 10%, místy naopak malé stoupání.
Ne v ceske zime opravdu nejde trenovat v kopcich, aby to melo nejaky smysl. To uz je lepsi si davat tempa na ergaci a udrzovat se v pohode a pak to hned po prijezdu na jih neprehnat, ale postupne si tam v kopcich zrychlovat a kvalitne trenovat. V tom, co je aktualne venku se proste kvalitni trenink v kopci odjet neda.
Tak myslím na Nový roky, zkrátka minulou zimu, jsem si udělal vyjížďku, kde jsem zařadil vyjetí relativně delšího kopce, tj. necelé 4 km. Rozdíl byl hlavně při sjezdu, bylo asi 1–2 st. nad nulou, při jízdě do kopce zásadní problém nebyl. Jistě, v zimě nemám za cíl dosahovat stejné rychlosti jako v létě. Ale vyjet skutečný kopec nebo najet skutečné kilometry na silnici připadně nějaké polní cesty ap. cenu dle mého názoru má. Šlapání na ergometru je jiné a myslím, že vložit skutečnou jízdu venku má velký význam. I při ježdění venku celou zimu, což v mém případě u teplých zim není problém, tak k určitému poklesu dochází. Není ale nijak dramatický, nižší rychlost může být daná opatrnější jízdou kvůli tmě nebo mokré silnici ap. Samozřejmě zima a vrstvy oblečení taky znamenají určitá omezení. Ale právě u těch kopců nevidím problém v chladu, naopak v zimě mám ty kopce velmi rád, zvl. když se ochladí. Netvrdím, že ježdění na jihu a v teple není lepší. Ale když vidím cyklokrosové závodníky a nejen je, tak myslím, že v zimě jde jezdit pěkně svižně.
Některé zimy jsem moc nejezdil a to málo, co jsem tomu dal, tak to byly právě ty kopce. Potom po zimě to bylo znát, vytrvalost sice chyběla, ale jízda do kopce, pokud jsem nejel dlouhou trasu, tak byla v pohodě.
Tak smysl to urcite ma, ale prave v podobnych podminkach, ktere panuji venku se da tezko nazvat jizda jako kvalitni trenink. A trenink v kopcich je v podstate vylouceny- myslim skutecnych kopcich v horach. Ne na lokalnim 3km stoupani na 10 minut. Lidi z cx rychle jezdi, ale bez nemoci to vetsinou nedaji, je to dost podobne jako u lyzaru. Je tezky skloubit vysoke intenzity a nevhodne podminky.
Nerikam, ze bych chtel jezdit u nas v zime na kole venku. Ale ze by trenink v intenzite v zime byl navazany nutne na onemocneni, to si nemyslim. Par zim jsem odbehal a byly v tom i tezke tempace. A prestoze trenink nebyl optimalni (byl jsem pretrenovany), tak az na jednodenni rymicku mi nic nebylo. Nepopiram, ze zima, podobne jako alergie, dychaci cesty drazdi, takze v kombinaci s hyperventilaci je z toho zatezove astma (exercise induced bronchoconstriction).
Behani je jinej pribeh, nez kolo, kde se vymrzne fakt rychle a vitr dela dost problemu. Navic kdo se snazi o top formu v zime, tak musi byt hodne odolny nebo precizni v priprave, aby ho to nepotkalo. Zalezi i dost na kolektivu, kde se clovek pohybuje. Kdyz je pravidelne ve vetsich skupinach lidi- neberu ted covid cas. A do toho tvrde trenuje, tak ho to vetsinou nemine.
Já dřív běhával, dokonce jsem běhával i za lehkého mrazu a měl jen trenýrky a dlouhé tričko, tou dobou jsem ovšem dělal zimní plavání, takže to nebyl takový problém. Ale během se generuje víc tepla a ochlazování rychlostí proudícího vzduchu je větší. Na kole se člověk pohybuje rychleji a jezdit za teplot kolem nuly nebo těsně pod ní už vyžaduje určitou odolnost. Pro běh je svým způsobem zima lepší, pokud se člověk neboří ve sněhu, není náledí, ale je suchá cesta a klidně slabý mráz. Daleko větším problém je teplo a slunce v létě. Na kole se zas lépe zvládne teplota kolem 30 st v létě.
Přesně tak, doma na chytrém trenažéru odjezdím mnohem kvalitnější kilometry než v současném počasí venku, a to včetně ZDV, protože neřeším nic dalšího kolem…
Minulý a předminulý rok jsem jezdil pravidelně v té zimě i venku a nemůžu říct, že bych si to nějak zvlášť užíval a hlavně, si myslím, že mi to dalo méně, než mi nyní dává trenažér s cíleným ježděním Z1+Z2+Z3…
Tak pokud zvládneš odsedet na ergaci to samé, co bys jel venku, tak asi není co řešit a v tomhle fakt nemá smysl vyjíždět ven. Akorát ne každý na to má hlavu. U mě odpovídá 2 až 3 hodiny venku ve sračkach tak 20 minutam na hloupém trenažeru a hodině na chytrém. :-)
Tak jasně, není to pro každého, i já sám jsem si musel zvyknout na pravidelné dvě hodiny několikrát týdně.
Dlouhá jízda přes 100 km, kterou si i tak musíš odsedět, je už pak vždy náročnější, to si nemusíme nic nalhávat.. Když se k tomu přidá kopcovitá trať, je to už kolikrát očistec…
Při hloupém točení nohama už je to jen pro opravdové pacienty… O ničem jiném, než o kvalitním tréninku na chytrém trenažéru, nemá cenu přemýšlet v takovém objemu…
Přesně, na ergometru je dvě hodiny docela výkon a chce to psychickou odolnost. Venku jsou dvě hodiny spíše kratší vyjížďka a psychicky to zatěžující není. I když si vyjedu něco delšího, tak problém nemám s tím, že by to bylo ubíjející, leda třeba na jaře může být problém s vytrvalostí, najednou dojdou síly, citelný pokles rychlosti, člověk to sotva odjede. Pro mě venku je stresující zejména hustá doprava, místa kde tím musím projet v době špiček, zejména pak ve spojení s tmou, zimou, mokrem nebo silným větrem. Ale četl jsem i u nějakého závodníka, že v zimě na ergometru trénuje kratší a vícekrát denně. Takže podobně to asi vnímá víc lidí.
Už zase ten chudák neguje všechny mé příspěvky… :-D
Tento týden to na kolo moc nebylo, aspoň kde bydlím je sníh, mokrá silnice, při návratu večer domů obvykle na nule nebo něco pod ní. Příští týden snad bude tepleji, až kolem 5 st, ale i když jsou odpoledne třeba 2 st a při návratu minus 2, tak se jezdit docela dá. Tím myslím jízdy třeba 2,5 h, ale v zásadě se dá i více. Jak už jsem zmínil, existuje tu navíc možnost kombinace kola venku a na trenažeru. To že momentálně zatím šlapu spíš uvnitř je jednak kvůli počasí, potom se po nemoci trochu šetřím. A taky se mi nechtělo zasolovat kolo v břečce.
Pokud jde o kopce, tak ty mám stejné v zimě jako v létě. Jistě, není možnost třeba vzít kolo do vlaku a vyjet někam, kde ty kopce jsou větší. Myslím, že v Brdech jsou stoupání pěkná, já jezdím spíš severovýchod od téhož kraje Prahy. U těch kopců mi přijde, že i kratším nebo méně strmým stoupáním se lze natrénovat na kopec delší nebo s větším sklonem. Samozřejmě nejde to natrénovat na nějakém kratičkém stoupání, kde to člověk vyjede na těžší převod, vyšší rychlostí, ale při delší jízdě by to tempo déle nevydržel. Stoupání 3–4 km, výškový rozdíl 120 a více, tak tímto už něco natrénovat jde. Ale určitě souhlas, v nevhodných podmínkách je těžší docílit vysokých intenzit. Ale i o něco nižší intenzita může být stále slušně vysoká, aby se jí člověk rozvíjel.
Obávám se, že velká část lidí zde a nejen zde v zimě nejezdí ty nižší intenzity. Kdo jezdí víc na trenažeru, tak tam po exportu do Garmin Connect nebo Stravy je člověk penalizován za to, když má rovnou křivku, co se týče Wattů. Naopak, pokud tam má místy vysokou intenzitu, tak hodnotu weighted power má vyšší než co odpovídá průměrným wattům.
Chce asi odlišit ježdění a ježdění. Venku chce jezdit, co se dá. Pokud je zima, mokro, náledí, tak člověk se přizpůsobí hlavně tomu, což se odrazí asi i na té rychlosti. Ale vycházím z toho, že odježděné reálně na silnici je lepší než na trenažeru. Na tom jde naopak si dost přesně stanovit, jak to člověk odjede. Určit si hodnotu wattů, kadenci, virtuální rychlost atd. Jako zajímavé mi přijde i využití, kdy na tom trenažeru se „nastaví“ jízda venku. Tam je časově limitovatná třeba tou zimou, pak není od věci ještě si dát třeba půl hodinu v teple, v nižší intenzitě zejména ke zvýšení vytrvalosti.
Bohužel ne každý má možnost či ochotu dát třeba týden, dva dovolené na pobyt někde v teple. Kdo to má naplánované, pak asi chce tu přípravu před tím pobytem v teple tomu pobytu uzpůsobit.
Občas už plácáš hrozné nesmysly, můj brácha by to nazval i jinak, co z tebe proudí…
Motáš se v tom pořád dokola a spousty věcí jsou jen tvé domněnky… Asi, myslím,…
Proc porad pletes dohromady intervalovy trenink a HIIT, kdyz jde o dve ruzne veci, resp. HIIT je podmnozinou intervaloveho treninku?
Kde jsem to pletl? Já vím ,že intervaly mohou být různé délky, od necelé půl minuty do třeba 10 minut i více. Pro ty velmi krátké intervaly, tam je zajímavé to, že tam nevzniká laktát, případně jen malinko. Když jsem to zkoušel, tak to jako trénink pro vyjetí i kratších kopců, tj. třeba 2km s průměrným sklonem 3% nic moc nepomůže. Četl jsem jakousi studii, týkala se tréninku kardiaků, u nich to mělo velmi dobré výsledky pro rozvoj kondice. Tam ty intervaly nebyly v maximální zátěži, ale i tak znamenaly lepší efekt než jezdit plynule stejnou rychlostí a delší vzdálenost.
Pro nácvik kopců mi pomohlo jet spíš nějaké delší intervaly, třeba 6–8 minut, jet to ve vyšší intenzitě, asi jako venku do toho kopečku.
Rekl bych, ze jsi vyse psal o intervalech a pritom jsi myslel HIIT. Osobne za HIIT povazuju intervaly na nejakych 108 % FTP a vic, tedy VO2 max intervaly a tezsi.
No zkrátka progresivní přetížení.
Když už se tu probírá to podzimně-zimní ježdění, toto je velmi zajímavý rozhovor na dané téma s profesionálem s kladným přístupem k technologiím a trenažérům, Danielem Turkem, doporučuji poslechnout… ;o)
P. S.: Hezky odděluje zrna od plev, aneb chytré trenažéry a ježdění na nich a ty trenažéry, které neumí nic, jen otráví každému ježdění uvnitř…
Kámoš byl schopný jezdit i 4 hodinové tréninky na tom nejobyčejnějším trenažéru bez setrvačníku. A dokonce se i na to těšil. Postupně pak od listopadu zhruba do února přidával těžší a těžší převod. Když jsem to jednou zkusil tak jsem to málem neroztočil. Pro něho byl pak přechod na silnici jak bys sedl ze škodovky do ferrari:-)
Zajímalo by mě, co by takový člověk řekl, kdyby sedl na chytrý trenažér a například by si vyšlapal trasu do Alpe d´Huez…
Tak chytré trenažery, to je celkem široký pojem. Některé jsou za 8, 12 tisíc a nabízí toho docela dost. Lepší jsou za 30 nebo i za 50, 70 tisíc. Pak je tady otázka, nakolik na tom člověk jezdí. Kdo i zimě jezdí dost venku, trenažer využívá relativně málo, tak tady bych investoval víc do kola než do trenažeru. Třeba tam dal wattmetr, kde pak může srovnat jízdu venku a uvnitř. Kdo jezdí na trenažeru hodně, tak proč si neudělat radost a nezainvestovat.
Hele, jak kdo do čeho investuje a jaké k tomu má, či nemá důvody, to bych nechal na těch lidech… ;o)
Jinak obecně platí, že například FTP venku a uvnitř jsou čísla rozdílná, u někoho i celkem znatelně, to jen na okraj, když jsi sem vytáhl ten wattmetr…
Sice mam jen dvoulete zkusenosti, ale vnitrni a venkovni FTP mi sedi na 100 %, resp. v ramci odchylky aktualni (denni) formy.
Tak to jsi jeden z mála…
Tak to mas blbe zmereny venkovni FTP. Nebo mas nejaky zvlastni protokol mereni.
Prvni rok jsem mel velky rozdil venku a na trenazeru. Po dvou, trech letech se to srovnalo uplne. To jeste ale neznamena, ze by me bavilo jezdit vo2max na trenazeru, napriklad.
Podle jakeho protokolu? Jestli fakt poctive aspon 40 min. Navic je fakt zvlastni mit stejne FTP v dobe jezdeni na ergaci a v dobe sezony.
Myslis, ze se o hodne lisi „poctivych“ 40 min. vs 30 ftp test s merenim poslednich 20? Ptam se, nestouram"-)
Nechapu uplne presne jak to myslis. Ale je velky rozdil v tom odjet treba 20 min ftp test a pak poctivou 50–60 min na hranici moznosti. Zvlast na ergaci jet 1×60 podlahu je pro ty nejzarytejsi sebetryznitele. :-)
Myslel jsem opravdu možný rozdíl mezi cestou k ftp přes 20 min. meřenou „klasiku“ (jedu něco jako TT) a tebou udávanou dlouhou podlahou… A takových 60 min. na trainu je asi opravdu pro fajnšmekry :-)
Rozdil tam je protoze musi pracovat i s prehrivanim a chce to i super silnou hlavu. :-) Jinak mi to taky v podstate sedi z 20 min protokolu i 53 min cca…ale kdo neni uplne zkuseny, tak poctivy dlouhy FTP bude mit ten propad vyraznejsi. A na ergaci si vubec neumim predstavit zajet stejne watty jako venku. Na ergaci ma smysl si testovat treba ramp testy nebo nejake minutovky, ale cokoliv nad 10 min mi prijde dost zbytecne.
43 min s predchozim rozjetim. Nechtel jsem to komplikovat, ale venku jsem to stejne nebyl schopny zajet. Vykony na jine casy tomu ovsem odpovidaly. Testy jezdim relativne malo casto.
Klasika 20 minut.
Neni mozny zajet na ergaci to stejne jako venku v kopci. A jestli jo, tak se nedostatecne mackas venku.
Mám to stejně nesmysl dát watty co jedu venku v kopci uvnitř Myslím, že kdo opravdu trénuje s watty a nekouká jen na čísla a nesnaží se předjet wattmetr zjistí , že nejsou watty jako watty. Záleží kde se ty watty dělají. :-)
A kolik vám to dělá wattů rozdíl? Já to teď poprvé zkoušel a přišlo mi to snad 40w minus oproti venku.
cca 10%
Souhlas, na zacatku byl ten rozdil cca 10% nebo mozna jeste o chlup vic.
Rozdil 30 W bych venku oproti trenazeru rozhodne nedal. Rozumim, ze to tak nekdo ma, ale pro me je vetsi rozdil ve stylu slapani, nez ve vykonnosti. Na trenazeru se mi hur toci vyssi kadence.
Jeste dam priklad z letosniho jara. V dubnu jsem venku zajel 20 min test s prumerem o 4 Watty vyssim, nez o mesic na trenazeru. Mezi tim byl trenink zamereny na VO2 Max.
Ano, cca tolik…
5 min intervaly cca 300 W venku byl hnus skočím na trenažér a v erg modu po minutě konec abych to dokázal utočit šel jsem až k 250 W takže kolem 50 W ale zase nějaké přesné srovnávání jsem nedělal.
Neda se to nahodou otocit? ;-) Proste na to nekdo nema hlavu a nezmackne se dostatecne na trenazeru?
Tak ci tak, jsou tam dalsi faktory. Na trenazeru je to prehrivani (ja mam dva silne vetraky a jel jsem to s otevrenym oknem, kdyz byla venku zima), venku zase musis dojet ke kopci, kopec nemusi byt idealni, fouka a rozhazuje Te to, atd.
Neznam nikoho, komu se lip jede uvnitr nez venku.
Testy posledni roku uz nedelam, uplne mi staci data z ostrych vyjizdek nebo zavodu.
Jake mas/maji vetraky? Jaka je teplota v mistnosti? Jaka ja motivace, kolik odjezdeno na trenazeru?
Netvrdil jsem, ze se mi jede lepe na trenazeru. Pekelne me to nebavi. Napsal jsem, ze jsem zajel lepsi ftp test na trenazeru, nez jsem byl schopny zajet venku. Maximum na 3–8 min bych si na trenazeru nezajel, potrebuji stridat v sedle/ve stoje a pomahat si celym telem.
Levné trenažery bych zcela nezavrhoval, obvykle jde k nim dokoupit snímač a může to pak ukazovat watty i virtuální kilometry, které mohou být docela přesné. Nebo na tom jezdit na kole, které má svůj wattmetr. Jinak ano, já jsem taky takový typ, musím vidět čísla, jen bezduché šlapání, to je pro mě docela utrpení. Jak vidím čísla, tak to jsme pak někde dosti jinde.
Tak jinak, odjezdil jsi něco na chytrých trenažérech?!?
Já vždy trpěl při fittingu, když mi kolo upnuli do hloupého trenažéru a musel jsem na tom vždy několik desítek minut šlapat…
Hele, Pražáku, teoretiku, klidně dej ke všem mým příspěvkům palec dolů, nemám s tím problém… ;o)
Hele me obecne nejvic vadi, ze to kolo je staticke. Clovek zjisti jak moc se venku na tom kole vlastne pohybuje. Fandou zwiftu moc nejsem, pac nejsem takovy ten hecar, co by zavodil s kamosema a jako vizualni „zazitek“ je zwift hrozne hnusna omalovanka. Do toho fakt cumet x hodin nechci :)
Dá se na to zvyknout, čím déle člověk jezdí, tím mu to přijde přirozenější, prostě to nejde srovnávat, vždy to bude jiné…
Na druhou stranu je potřeba říct, že jsou trenažéry, které mají mikropohyb, a to už je o něčem jiném, protože kolo se v tom hýbe klidně centimetr na každou stranu…
Tak oba trenažery byly prodávané jako Smart, ovšem jen u jednoho šla měnit zátěž aplikací. U druhého se zátěž mění páčkou. Smart je to ve smyslu, že to ukazuje watty a virtuální rychlost a vzdálenost a taky kadenci. Při srovnání s klikovým wattmetrem ty watty zhruba sedí.
Zcela bezduché šlapání jsem zažil před lety. Pracovně v létě v cizině, bydlel v hotelu, tam ve fitku jen rotoped, který neukazoval ani ta čísla, co levné rotopedy obvykle ukazují, ač asi tomu nejde moc věřit. Tj. nějakou rychlost, vzdálenost, watty obvykle ne. Tam šlo jen šlapat, měl jsem na výběr, buď zcela bezduché šlapání, nebo nic. Takže každý den jsem tam odšlapal nějakých 20 minut, bylo to docela utrpení, navíc velké horko, asi 28 st. Když pak na podzim po návratu jsem si vyjel asi 50 km, tak to bylo v pohodě. Ač jinak by 2 měsíce byly velmi znát.
A dokáže teda někdo poradit tréning pro mě? Jezdím Enduro, ale mám teď i gravela a trenažer. Většinou jdu na horské 2–3× týdně na 2–3hod tepy samozřejmě pořád v luftu. Do toho mám tak 3× týdně tabatu s činkama a vlastní váhou. A teď co mám jezdit na trenažeru abych se nějak posouval na horském? Dneska jsem na něm jel hodinu kolem 130 tepů a každých 20 min jsem slezl a mlátil 3min do pytle abych měl trochu změnu a bavilo mě to. Díky
130 tepu bych si nechal na jezdeni venku na jare :-) Na trenazeru jsem bych jezdil nejaky tempo intervaly, at je to aspon trochu zabava. Zwift ma nejaky treninkovy programy. Muzes zkusit ve free verzi.
Tak na horském jsem každou chvíli na 170 a při cvičení jedu taky tepy, takže jsem měl za to, že dát občas v nižším tempu by nebylo od věci, ale vím o tom prd.
Jestli nemas problemy s regeneraci, tak bych na tom trenazeru jezdil kousek pod AeT, pokud ne tempo ci sweetspot.
170 je moc, to uz jsi nekde na hrane anp, ne? 130 je zas (kdyz to porovnam podle sebe) prilis malo, ze je to nuda a akorat te z toho boli prdel. Tempo nekde kolem 150–160 na trenink silovy vytrvalosti. Na trenazeru mas dobry, ze muzes zatez dobre kontrolovat.
Ale ja jsem prd trener :-)
Na EN kole to moc pohlídat neumím, pokud chci dát 750–800m dolů během 2hodin, tak musím dupat nahoru a dolů si taky úplně neodpočinu.
No jasny. Proto pisu na ten trenazer…
Pro nej muze byt 170 jako pro teba 150. Ja jsem spis nizkotepec, ve 39 letech se mam problem mimo zavodu dostat pres 175, leto maximum jen lehce pres 180, svagr o rok starsi jede se mnou klidne dve hodiny prumer pres 170 tepu a zavody ma casto pres 190.
Na ten zwift, bych ale potřeboval asi něco chytřejšího než spining kolo:)
Odjet na jare do Finale, jezdit ty nejhorsi kopce nahoru na gravelu a ty nejtezsi traily na enduru dolu s lepsima jezdcema. :-)
Jo to by bylo fajn:)
Na rozdíl od kolegy níže, tak já si myslím, že jízda v nižší intenzitě přínosná je. Lepší je asi to jet v jednom kuse, ale tříminutové přestávky s jinou aktivitou, proč ne.
Ja bych zacal tim, ze bych se vykaslal na tu tabatu a posilovani s vlastni vahou. Jako enduro jezdec potrebujes silu a stabilitu na kole. Tohle je plytvani casem a vytrvalost tim nepotrebujes trenovat. Sezen si tezsi cinky nebo zajdi do posilky a potrenuj poradne silu.
Jinak jezdit na trenazeru na 130 tepech neni nutne spatne. Posledni zimu jsem jezdil asi 10 h/tydne na trenazeru, pricemz 2–3 tydne jsem mel vlozene 2×10 min na 90% ftp (cili vyssi tempo) a 3.5 h/tydne beh, cca hodka tempa v tom a zbytek jen lehce (Z2 ne zase na prazdno). Vysledky moc pekne, posun ftp asi o 15 wattu.
Jedu tréning podle fit4racing. Samozřejmě tahám mrtvoly, a dělám angličáky s 35kg činkou , mám doma asi 160kg železa, hrazdu, TRX, ketlbely, 12kg medicinbal a budeme dělat klec na dřepy. Z kopce to asi funguje protože všichni ostatní funí a já dám v zahraničí 10min v kuse sjezd a dole jsem v pohodě.
10hodin na trenažérů nedám ani náhodou, na to nemám hlavu, chuť ani čas. Běhání nesnáším a nemám pro to vlohy.
A co mas za trenazer? asi neco hloupeho ze ? Ja teda jezdim valce a s dobrym podcastem v usich neni problem jezdit 2–3 hodky. Je to o hlave a musis se naucit vypnout a nevnimat jizdu ale treba to co si poustis do usi.
Hele mě baví na kole skákat a sjíždět skály, trenažér je nutné zlo a na gravelu běžné jedu hodinu, dvě a občas dám 80–100km někam s brašnama. Mě tohle prostě nabaví a dělám to jen pro to abych byl lepší na EN/DH. 3hod čumět na silnici nezvládnu a nechápu jak to někoho může bavit proto jsem vzal gravel, že s tím člověk může někam na pěšinky do lesa a dá se na tom poskočil.
Vynechal bych s cinkama ty veci, u kterych se zadychavas. Soustred se s zelezem na silu nebo kompenzaci. A samozrejme stabilizaci (core, stred, dychani). Fit4racing program neznam, na strankach jsem to jednoduse nenasel. Zavazi mas evidentne dost, takze s tim muzes podniknout hodne veci. Nekdy je ale mene vice. Mrtvola, drep, pro Tebe i bench press (ja jsem silnicni vrchar, takze bench nemuzu ani s osou :D). Zaradil bych i par cviku na jedne noze.
Beh delat nemusis, jestli Te to nebavi, Tobe to asi nijak nepomuze. Psal jsem za sebe, co jsem delal. Samozrejme i ten objem na kole je individualni, spise jsem chtel rict, ze jsem oproti jinym zimam mel intenzity mene, objem nebyl vyssi a posunul jsem se vice. V zime si to hlavne nechces znechutit, takze s intenzitou bych setril. Pokud budes mit nizsi objem, tak zregenerujes v pohode, takze nejakou zaradit muzes. Neco, co trenujes v sezone, ale v mensich davkach. Napriklad misto 6×3 min vo2max bych si na trenazeru dal 3×2 min. Nebo misto 2 × 15 threshold 2 × 10 tempo.
S cvičením myslím radit nepotřebuju( hrudník 117cm a pas 83cm, biceps 39cm) a to jsem měl teď během roku zlomenou jednu a pak druhou ruku. Vzhledem k tomu že všichni jedou crossfit ( https://www.pinkbike.com/video/503121/ ) se změřením na core a výbušnost to asi nebude špatná cesta. Silové tréningy občas taky zařazuji, ale nemám teď kde dřepovat, když jsem občan III. kategorie.
Na gravelu jezdím tepy kolem 150, na biku vysoko protože technický výjezd na DH obutí prostě bere vše(na 23km okruhu mám kolem 800m výšky).
Jinak když jsem dnes zařazoval do trenažeru 3 min boxu do pytle (kombinace 2,3,4,5) tak po těch 3 min jsem tak ca na 166–170 tepech.
Jestli je tedy ideální jezdit na trenažeru 60min na 150 tepů a do toho zařadit pár intervalů na 170tepů, tak to budu zkoušet a uvidím.
Tepy jsou individualni. Tvych 150 muze byt mych 130. Proste narocnejsi vytrvalost, sem tam do toho neco vlozit.
A na crossfit a kruhace jsem trochu alergicky, takze to nebudu vice komentovat. Ale proti vybusnosti jde tezko neco namitat, zvlaste kdyz ji ve svem sportu potrebujes. Vybusnost je ovsem spojeni sily a rychlosti. Pracuje se na tom tak, ze se trenuje nejdrive zakladni sila (a treba i rychlost), a pote se prejde na vybusnost. Proste jde o nejakou periodizaci siloveho treninku (koukni na Bompu – Strength training for sports). Zakladni sila → maximalni sila → zakladni sila → vybusnost. Nebo neco takoveho.
Ok, tepy mám spíš vyšší. Cvičím 23let, takže už trochu zkušeností mám:)
To mereni pasu a hrudniku je osemetne. Tam podle toho jak ses najedl, jak zatnes zada a pod to muze letat i pres 5 cm nahoru dolu. :D Jinak ale to mas podobne kolik mas pres stehno v nejsirsim bode? Ja 63cm. Driv sem mel i 70cm. :D Pres bicak mam 40cm a prestal jsem cvicit izolovane cviky na ruce, ramena a pod.. Jen komplexni cviky(zatim s vlastni vahou, ale tu a tam bych si rad potahal mrtvolu, drepl..), aby svaly co jsou na rukach byly jen z funkcniho treningu. Je opravdu zbytecny tahat na kole 45cm bicaky.. :D Jo a vysku mas jakou ja 177cm kolem 90kg. V „letni forme“ chcu byt oklem 85kg.. V zime chcu i schvalne nabrat nejaky ten spek, aby telo nebylo ve stresu a zregenerovalo na leto..
Viděl jsi někdy co a jak se jezdí v bikeparku nebo co lidi jezdí na endurech? Na něco fakt potřebuješ docela dost svalů (resp. poměrně velkou sílu a vytrvalost proti tomu když se vozíš třeba po silnici) i v horní polovině těla. Tvé komentáře mi připadají podobné jako u lidí co se někdy svezli na čopru nebo babetě a pak hodnotí náročnost jiných disciplín typu rally/hardenduro/MX aniž by si to někdy zkusili.
Kde z meho komentu ctes hodnoceni jinych disciplin? To jako narazis na tu jednu vetu, kde pisu, ze IZOLOVANE CVIKY na ruce jsou pro cyklistiku zbytecne? To me spis pripada, ze ty jsi vzivote necvicil. Silne, osvalene ruce vybudujes i neprimo s komplexnima cvikama. Predlokti a bicepsy defakto u vsech cviky kde neco tahas nebo drzis. Tricepsy u vsech tlakovych cviku. Kdo nikdy zadne svaly moc nemel tak je to asi jedno. Ten muze cvicit izolovane cviky a nic moc se nezmeni, ale kdo uz znacne osvaleny byl, tak musi davat bacha, aby se zase zbytecne moc neprifoukl. :D Je to to same jako u obezniho cloveka. Telo si to pamatuje a kdyz uz nekdo mel 200kg a zhubne, tak vyzrat se zpet je pro nej mnohem snazsi nez pro nekoho, kdo je celej zivot hubenej…
Obecně na motocyklové spirty potřebuješ sílu a nízkou hmotnost, ne objem svalů. Na kole je to podobné. Jen je pár disciplín, kde síla horní části těla moc potřeba není.
Už léta jedu jenom komplexní cviky. Mám 182cm a 87kg. Když jsem opravdu cvičil s činkami, tak jsem měl 125cm hrudník a 45 biceps . Jenže to je k ničemu, jak píšeš. Proto jedu kliky, shyby, dřepy, ketlbel, TRX.
Ale v tomhle radit nepotřebuji. Chci mít lepší vydrž na kole do kopce. Kvůli tomu jsem si pořídil gravel a trenažér.
Rozvoj vytrvalosti. Je to „náročný“ na čas protože se jezdí na kole a zdá se že se nic neděje. Když se chodí do posilovny tak rostou svaly a tady jde o přeměnu jak ekonomicky pokrýt výdej energie. Těch 60minut na začátek klidně jako start a postupně to natáhnout k třem hodinám aspoň. Neumím dávat odkazy, dobrej je ten bajker od žiliny, umí to dobře vysvětlit na you tube.
Jo to je idealni a k tomu jeste treba jednou tydne potahnout nebo drepnout neco tezsiho pro nejakych 5 opakovani a je to komplet.. Kdyz se k tomu prida jeste ta aerobni zatez treba na kole.. Kdo neni profik, tak tak by to melo vypadat byt vsestranej sportovec a ne vyzrane prase co zvedne hodne a nebo 50kg chcipak co jede lehce do kopce na kole, ale zaroven ani nezvedne ze zeme pytel brambor.. :))
To by chtelo idealne jit nekam k 80. Vyrazne bys vylepsil parametry aniz bys realne zlepsil kondici pres hruby cisla.
Otazka je jak vypada ted s tema 87kg. Ja na 177cm pri 80kg vypadam jak v poslednim stadiu rakoviny. :D Kazdej je proste uplne jinak stavenej.. Ale samo ze mas pravdu. Okyslicovat navic 7kg svalu to je sakra rozdil..
Za každou cenu, musíš psát všude.
Vsude? Hehe ja pisu tak do 2% vlaken tady na foru tak se prober Evžo..
177 a 80 kg a vypadáš jako smrtka? Ale prosím tě… :-) Jak nazýváš cyklisty s takovou výškou, jako máš ty. Po smrti?
Při stejné výšce mám 68kg a v sezóně 64kg …vrchař no :-)
Vůbec nechápu proč to sem píšeš.
Nebreč.
Četls vůbec co Attila píše ?
Asi bych se zase vrátil k cyklistice a tréninku…
Ja vubec nejak neoponoval jeho koment umis cist? Jen jsem napsal ze mam stejne rozmery. :D Za to nemuzu ze nemas pres bicak 40cm.. :D
Prostě radit Attilovi bude asi dost těžké, natož ty. Biceps sem si měřil v 18 letech tuším 35cm s váhou 74kg , ale v té kondici tys nikdy nebyl.
Ja v tom komentu nevidim, ze bych mu radil. Tak uz nefnukej Pepiku.. :))
Mozna bys zas mohl jit oblazovat diskutery do jinyho vlakna, tady evidentne nemas k tematu co rict a akorat zasiras dalsi vlakno…
Zkus si přečíst znovu, kdo tady co zasírá.
Aby se pochlubil prece ;-)
Chlapi, přemýšlím o válcích jako doplněk, je to rozumné?
V mém okolí se razí spíš chytrý trnažéry, ale já bych to chtěl na dny, kdy nemůžu ven, nebo jako vyjetí po 200km jízdě třeba …
Jestli to sem nepatří, blokněte to, díky.
Valce super jako doplnek trenazeru… Hrozne mne ted bavi kadencni treninky- kolem 140 rpm uz je to docela chveni:-)
Spíš bych to řešil třeba zde, možná jsou i lepší vlákna, toto jen v rychlosti…
Díky moc. Dál v tom tedy nepokračujme a věnujte se zde zase tréningovým metodám! :-)
Jak by určitě neměl vypadat trénink v posilovně amatérského cyklisty.
Tak Nino https://www.youtube.com/watch?…
Strašný no. Pak amatér dělá něco jako dřep na bosu, položí si prkno na válec a další pikačoviny a myslí si jak super trénuje HSS. Přitom stačí zařadit do tréninku Split dřepy, RDL na jedné noze, farmářskou chůzí, apod. a bude mu to fungovat. Akorát že to na instáči nevypadá cool.....
Mně teď hodně sedí cvičení s koulí – vše, co popisuješ plus pár věcí navíc a myslím, že v relativně krátkým čase odcvičím vše potřebné… A farmář je nejvíc! :-)
Za me na stred tela je bez debat nejefektivnejsi plank. Potvrzuje to taky fakt, ze ten cvik nenavidim. Coz je vetsinou znamka toho, ze to je presne cvik kterej je potreba delat. :D Vsechny ostatni cviky kde se nejak hybes nejsou ani zdaleka tak efektivni jako obycejnej plank, kde se ani neahnes a sekundy pripadaji jako minuty. :D
Já cvičím doma pravidelně a zrovna plank mě příjde takový o ničem. Náročnější na břišní svaly mi příjde třeba přednožování ve visu na hrazdě.
To delam taky. Ze se dotknu prstama te hrazdy. Jestli nahodou nedelas ten plank blbe(treba vystrcenej zadek a pod.) a nebo mas proste tak pevnej stred tela, ze musis vyrazne prodlouzit tu dobu. Pripadne si dat na zada nejakou zatez coz funguje hodne dobre. Treba batoh s knizkama. Me teda staci bez pridane zateze serie po minute a pul. Svetovej rekord je tusim 8 hodin nebo kolik to je ulet. :D
Tento svetovej rekord jen ukazuje, ze ten cvik, kdyz se ho telo naučí, je uplne k prdu.
Za mě na stred těla jsou nejlepší kontrolované mrtvé tahy, s prodlouzenou negativní fázi,, kdy se jeste u kolen udělá par vterin pauza. Ja pouzivam jeste sirokej uchop.
Vyzkousejte ;-)
S cinkama jsem neco odcvicil. Zkouset fakt nemusim. Co se stredu tela a cinek tyce, tak neni zadny jiny cvik ktery zapoji stred tela vic nez celni drepy s velkou cinkou. Doporucuju vyzkouset.. :)
Ha ha ha, tak celni drep je velmi slaby odvar oproti MT s pauzou v negativni fázi.
A cvicil jsi nekdy i funkcni veci, treba kvuli sportu nebo jen pro krásu svalů?
Boze to jsou bludy. „mrtvola s paouzou v negativni fazi“ ti leda tak dojebe zada a z biomechanickyho ohledu to vzivote nemuze zacilit stred tela jako celni drepy.. Ano cvicil jsem treba zrovna celni drepy. Coz je jak tady zrovna pisu jeden z nejlepsich funkcnich cviku co se stredu tela tyce..
Za mně se pro cyklistiku čelní dřepy nehodí, jsou pomalé a unaví Ti stehna.
Ano drepy ti unavi stehna to je jaksi podstata tech drepu lol…
Podstata čelního dřepu je o něčem jiném. Oba tu řešíme cyklistiku a odjebat sy stehna při tréninku vzpřimovačů je blbost
Ne zase je tu trapne dohadovani jestli je lepsi na stred tela celni drep nebo mrtvola. Jinak vzprimovace do toho motas proc? Celni drepy prave prenesou tu zatez ze zad na stred tela. Proc myslis, ze silovkari co maji problemy se zadama jezdi celni drepy a ne klasicke.. Ja mam pocit, ze jste vzivote celni drepy nejeli jinak to neni mozny..
4.Znám cviky cos nikdy necvičil a posunou Tě o několik levlů :-) Ale asi jen XCO , EN a DH.
Pustil jsi se do nekonečné diskuze :-), kterou nemůžeš vyhrát :-)
Jj, jsem v práci a robím co 2 minuty, tak si krátím čas :-)
Tak to potom chápu:-)
Bludy tu siris akorát ty. Jsi uzavreny ve sve bubline pravdy a nejsi ochotny se podivat ani za roh. Ja mam obojí dlouhodobě natrenovane (ne jen vyzkoušené). Spousty typu drepu i mrtvol ci vzpirani. A abychom si rozumneli, ja jsem nikdy nedelal kulturistiku, jen delal fitko kvuli atletice a americkemu fotbali.
Cus!
To je přesné. Je to bubliňák.
V pohode. Vazne te opravdu brat nemuzu, protoze evidentne jsi opravdu vzivote necvicil celni drep. Maximalne si mel na te 20kg ose nalozene 10kg kotouc na kazde strane a to pak opravdu nepoznas, ze ti musi pracovat core. Naloz si tam aspon svou vahu a pak se muzeme o necem bavit. Nic nevyvine takovou zatez na stred tela s durazem na brisni svaly prime i ty stabilizacni jako celni drepy(co se cviku s velkou osou tyce). Kdyby jsi mel nalozeno stejne jako na tu mrtvolu treba, tak to poznas hned pri odlepeni osy ze stojanu a ani pri tom nemusis drepovat.. Proc si myslis, ze lidi vetsinou drepujou minimalne o 50% min na celni nez klasicky drep. Protoze je limituje core, kterej to vsechno pri celnim drepu drzi a kterej neni ani zdaleka tak silna opora jako zada…
Ten cvik prostě vezme stehna a druhý den jsi tuhý.na kolo. Když tenhle cvik vyměníš, třeba za atletický trh, tak to na bajku ppznáš parádně.
Já jsem vždy měl za to, že cyklista chodí do posilovny, právě aby posílil ty svaly, které na kole potřebuje. Proto se posiluje hlavně mimo sezónu, kdy ti nevadí, že si zničíš nohy v posilovně a další den si dáš třeba jen lehkou vytrvalost. Jaký smysl by to mělo, že budu posilovat jiné svaly, pokud se nebudu bavit o kompenzaci jednostranného pohybu na kole?
Asi nečteš důkladně. Čelní dřep je pomalý což je nevhodné na bajk. Já jsem zmínil atltický trh, který taky bere nohy, jen je vhodný na bajk.
Edit: atletický
Co je atletický trh?
Název je asi můj :-) Je to pdobné vzpěračskému, jen při výhozu střihneš jednu nohu před sebe a druhou za sebe a do dřepu samozřejmně nejdeš.
Rika se tomu split jerk cesky výraz https://www.youtube.com/watch?… a je to spis o technice a ne o tom ze jdes cvicit nohy. Ze je celni drep „pomalej“ a proto je to nahovno cvik pro cyklistiku je neskutecnej blabol. Hlavne jak tu nekdo psal nechapu co furt meles, ze si drepama znicis nohy a pak nemuzes jezdit na kole. Proto se asi cvici s cinkama mimo sezonu. V sezone se uz jen udrzujes v pouzitelnem stavu strecingem a kompenzacnima cvikama.. Nic lepsiho na spodni pulku tela nez drepy nevymyslis. To jak si to kdo modifikuje pro nejakej konkretni sport je vec druha. Ale garantuju ti, ze vyraz je posledni cvik ke kteremu by cyklista pri treningu s cinkama sahl.. U vyrazu stejne jako u trhu jde hlavne o techniku zvednout urcitou vahu a ne ty cviky pouzivat pro trenovani svalu…
Ty jsi prostě okurka ten odkaz je poloviční nadhoz. A to co ty píšeš o mých příspěvcích nechápu.
Ano ten pohyb je soucast discipliny nadhoz a znovu ti opakuju ze se tomu rika split jerk cesky výraz. Co na tom tvuj slepici mozecek nechape?
:-) trh a nadhoz jsou stejné ?
„Název je asi můj :-) Je to pdobné vzpěračskému, jen při výhozu střihneš jednu nohu před sebe a druhou za sebe a do dřepu samozřejmně nejdeš.“
Tady si popsal výraz. U trhu jdes do drepu a mas nohy stale na stejnem miste. Zadny strihani jednou nohou pred sebe a druhou za sebe. Tak co to tu vykladas za nesmysly? Zamotavas se v tom pekne..
Trh od slova trhat. Nadhoz od slova nadhodit. Tady jde vidět źe chodíš na youtube a do posilovny :-)
Nechces nahodou postnout video cviku co myslis nebo sis ho prave vymyslel a nikdo krome tebe ho nedela?
Nemůžu to najít. Cvičí to naši sprinteři na 100 a 400m možna i na půlku.
Bud v klidu. My jsme presne tohle dělali. Na klasicky trh jsme nemeli techniku, tak jsme trhali do „telemarku“. Stejne tak přemístění i nadhoz. Přemístění do drepu jsem se naucil az davno po atletice a trh nikdy. Max do podrepu, na to nemam ramena.
Trh do nůžek/výpadu. Na ligách se to občas vidí i dnes, např. u veteránů nebo u lidí co by nedali technický trh kvůli kyčlím. Vzpírání je určitě fajn. Technický trh a nadhoz nemá cenu asi drtit, ale trh/přemístění silou nebo do polo se zvládnout dá.
Jo.
Tak základní poučka je dávat posilovnu ideálně v den kdy jsi měl intervaly. Odjedeš kvalitu na kole, potom dáš gym. Druhý den můžeš dát nějaké střední intenzity nebo objemy. Objem odjedeš vždycky. Nemá cenu dávat posilovnu den předtím než pojedeš intervaly. Na intervaly potřebuješ být čerstvý. Problém spousty amatérských cyklistů je, že kopírují profiky, kteří do té posilovny chodí hlavně v zimě. To je prostě špatně. Normální člověk má posilovat a věnovat se mobilitě cely rok. Proto tolik lidí co jezdí na kole má problémy se zády, koleny, apod.
Proti tomu nic. Když cvičíš biceps nemůžou Ti dřív odejít prsa,jako když cvičíš core a odejdou Ti stehna.
Tak já to beru jako 2 různé posilování. Jedno co jedu pořád, je cvičení doma zaměřené hlavně na zpevnění trupu, plus protahování. A druhé, které je zaměřené na sílu a to byla posilovna přes zimu. Ovšem než do toho zasáhl COVID.
Ty jsi opravdu vtipny. Lidi, co drepujou na celni drep o 50% min nez na klasicky, maji největší problém v oblasti stabilizace horni casti zad (pri vzperacskem uchopu teda). Ja mel rozdil v maximu kolem 25-ti %. Ale to bylo tim, ze jsem mel drep obecne vzdycky docela slaby. A to by byl i duvod toho nedopadnuti u me, kdybych si tam nalozil jako na tu mrtvolu. To bych proste na nedal na jakykoliv drep. A moje váha by na cince byla trapná, mam 76–78 kg, s tim se snad ani necvičí, ne? :-D
Ale tobe se celni drep muze na core zdat tezky, pro tebe je tezky prece i plank.
No on plank, pokud ho uděláš správně, tak v tom vydržíš právě jen chvíli. Jinak super cvik, kdy opravdu zapojuješ celé tělo. Ale spíš k aktivaci těla před tréninkem než k cílenému cvičení.
Muzu cvicit co chcu, ale nikdy to u me nema takovej efekt na stred tela jako kdyz delam jen plank. Prave z duvodu ze tim necilis na specifickou cast, ale zapoji se vsechno pro udrzeni tela v te poloze. U vsech ostatnich cviku kde delas nejakej pohyb preberou vetsinu prace hlavne ty hlavni svaly takze prime a sikme brisaky.. S tim mam zkusenosti dost kdy jsem cvicil prave jen prime a sikme brisaky a mel sem neskutecne problemy se zadama. Mel sem super pekac buchet, ale stred tela jako celek oslabenej. 5 minut planku denne a vsechno vyresene…
To jsi mně zas rozesmál :-) :-)
Mohu vědět, co mají činky společného s objemem nebo intenzitou během podzimního a zimního tréninku?
Není jenom silniční cyklistika.
Jako, že posilování nemá pro silniční cyklistiku žádný přínos? To myslíš vážně?
Tak to nevím, ani o tom nepíšu, nechci se do ní ani motat, je to moc těžké. Reagoval jsem.
Souhlasim az na to jak tam rika ciste na zaklade nejakeho clanku asi, ze 6 opakovani sila, do 12 opakovani rust svalu a nad 12 opakovani vytrvalost. To az takova pravda neni.. Tvrdit, ze kdyz dam treba se 180kg 20 opakovani na drep tak tim trenuju vytrvalost a neni to dobre pro rust svalu asi pravda moc nebude.Naopak to funguje hodne dobre jako sok a stimul k rustu.. Hlavne nohy. Ty jsou zvykle na mnohem vetsi zatez nez vrch tela tim jak neustale nosi nasi vahu. Takze je potreba jim nalozit mnohem vic a snesou fakt vysoke pocty opakovani. 15–20 opakovani bych rekl, ze je nejbeznejsi pocet opakovani v treningu noh pro hypertrofii..
On ale tvrdí, že máš zvedat takovou váhu, u které budeš schopen jen 6–8 opakování. Takže pokud seš schopen 180kg 20× opakovat, tak bys měl zvedat víc. A hlavně, cílem není růst svalů, ale síla.
Ano pro cyklistiku je cilem sila, ale on to o tom poctu opakovani myslel obecne. Jinak tyhle poucky ze kdyz zvednes tolik tolikrat, tak musis zvednout i tolik vetsinou neplati. Tuplem ne u vetsich vah. Kdy je to riziko zraneni uz hodne velke a proste nevyplati se riskovat. Proto se jede vic opakovani na doraz s relativne bezpecnou vahou a ten stimul, sok pro telo vytvaris tim poctem opakovani. Trojbojari jsou u me blazni. Neustale cvicit trojky a zkouset maximalky. To proste jen doufas, ze se nic neutrhne… Kazdej je proste stavenej jinak. Ja mam sice relativne mohutnou kostru, ale stejne jsem si nikdy nepripadal jiste u serii pod 8 opakovani. Jedinej cvik kde je relativne bezpecny jezdit nizsi opakovani s max vahou jsou mrtvoly za predpokladu zachovani dobre techniky. Jak clovek citi, ze neni schopnej udrzet rovnej spodek zad tak ubrat..
To je, ale asi jen tvůj názor…
Co? Bud konkretni.
Všichni a tím myslím všichni co chtějí zvedat sílu cvičí 2–3 opakování s 90–95% maxima a potom jdou dělat plyometrické cviky. Evidentně to funguje
Jde videt jak ctes ty moje komenty. Tohle vubec nerozporuju. Ja reagoval na to, ze cokoliv nad 12 opakovani neni o budovani svalu ale o vytrvalosti. Coz neni ani zdaleka pravda. O silovem treningu jsem vubec nepsal…
Reaguji na tohle: Proto se jede vic opakovani na doraz s relativne bezpecnou vahou a ten stimul, sok pro telo vytvaris tim poctem opakovani
Ano pro hypertrofii. O sile jsem nepsal vubec nic.
Mně by nezajímalo kde bereš ty info, to nebudu psát o tom že odsuzuješ EN ,DH a trojboj.
Kde beres info hehe. Zeby pres 10 let praxe v posilovne? To ze napisu ze jsou trojbojari u me blazni je mysleno v dobrem. Protoze ja bych na to nemel koule a ne ze ten sport odsuzuju LOL. To zase jenom ty nejakej ocasek co se ukaze pod kazdym komentem ode me ma potrebu se hadat co? To nemas nic lepsi na praci? Jinak Down hill je pecka a u me jsou to blazni stejne jako trojbojari. To asi reagujes na koment, kde jsem psal o radoby sjezdarich co maji pupek. Poridi si draheho sjezdaka a mysli si jaci to nejsou sportovci.. Tak se prober a bez otravovat na novinky.cz
Napsal jsem to správně-nezajímalo. 10let praxe v posilovně jako co ? Vždyt nevíš co je trh. Asi zapúomínáš na všechny své komenty třeba o hazardu na EN, DH spolu ze singlspeedem. Nebo tu uvádíš počty opakování trojbojařů :-) :-) Sjezdaři s pupkem ? V čem je problém ?
Už byste to v tomto vlákně měli přestat zadělávat, založte si případně posilovací koutek…
Pepiku kdyby jsi se pokusil si dat za krk vahu s kterou ja jezdil „vytrvalostni“ serie jak rikal typek ve videu, tak se srolujes jak svinovaci metr. :D
napiš
Zdravím.
V souvislosti s tréninkem podzim zima mám na kolegium dotaz, zda mi můžete doporučit nějakého cyklotrenéra. Zjistil jsem, že nejsem schopný si nějaký pořádný tréninky vytvářet sám. Minulý rok jsem zkusil TrainerRoad, jako dobrý, ale chtěl bych to zkusit posunout dál a taky mi trochu chybí zpětná vazba.
Nechci vyhrávat závody :-), jen v klidu dojíždět nějaký ultra s tím, že potom nebudu 3 měsíce rozbitý jak čínský hračky. Na druhou stranu nevím, zda to má vůbec cenu řešit s ohledem na čas, který tomu chci/můžu věnovat, což je max 10 hod/týden.
Když jsem si dělal testy v CSM, tak jsem dostal jakousi nabídku na trénování, což jsem odmítl. Možná se mohu zkusit připomenout. Jde mi o Praha-východ, případně Praha.
Díky za doporučení či jakoukoliv radu!
Koupit wattak a kroutit si vytrvalost, co jsem schopen uregenerovat. :-)
Na této úrovni jsem schopný poradit každému i já. Ale když se jde do detailu, přesně si definovat trénink, délku, watty, tak tam už selhávám.
Ano, mám trenažér (Elite Direto),vím FTP, vím zóny, jak výkonové, tak tepové. Ale co dál. Jaká je minimální délka tréninku, kterou má cenu řešit. Jaký rozpětí wattů, vkládat nějaký intervaly alespoň 1 týdně při cca 5 plánovaných trénincích týdně? Loni to za mě řešil TrainerRoad. Jako něco mi to dalo, ale jak moc to bylo efektivní nedokážu posoudit, proto bych to chtěl letos zkusit s trenérem. S ohledem na čas, který tomu můžu dát, bych to chtěl dělat efektivně.
Asi tak, no.
Zpětná vazba přes testy. Watty jsou tvrdý data, ty neokecáš.
o tom žádná, jen si myslím, že trenér může dát trochu lepší zpětnou vazbu než aplikace :-)
Ondřej Vojtěchovský
Díky, o něm uvažuji.
Jeho bych tedy vůbec nedoporučila. Zamrzl někde v devadesátkách a trénink nepřizpůsobuje dnešním doporučením. A pokud se nic nezměnilo, tak podle wattmetru netrénuje vůbec. Pouze podle tepů. Takže s ním je trénink pouze o hodinách ve vytrvalosti…
Mně se docela líbí Juraj Karas ze Slovenska. Zkoušela jsem s ním tento test – diagnostika na dálku https://proefekt.sk/…ka-na-dialku a pak jsme to probírali po telefonu a velmi dobře odhalil moje slabiny…
A to je špatně?
No, myslím si, že od určité výkonnosti tam pak už posun není nebo je naprosto minimální (z mojí zkušenosti s tréninkem s ním)… a taky to člověka pak už moc nebaví.
To spatne je. :-) Kazdy normalni trenink v dnesni dobe by mel vychazet ze znalosti wattovych kritickych hodnot. Ciste pro vytrvalost je to asi jedno, ale pokud chci trenovat efektivne a mit pod tim mnohem vyssi kontrolu a zpetnou vazbu, tak ho wattaz nesmi minout. Tepy obcas hrozne kecaji.
Zrovna nedávno se to tu řešilo…
Podívej se do listopadových příspěvků v tomto vlákně…
Tam jste řešili, jak trénovat na ultra při 10 hodinách týdně?
Nač jste přišli? :-D
Snad bude ok, ale zprávy jako tato mě podporují v tom, že by se člověk měl hlavně věnovat tréningu aerobního pásma
Nechápu jak můžeš z takového článku dělat nějaké závěry. Můžeš jen spekulovat proč se tak stalo. Klidně to mohl být člověk co jezdí DH a jel si zablnout na bika a takoví lidi obvykle moc dobrou životosprávu nemají. Mám pár kamarádu co jezdí DH a někteří jsou docela silní kuřáci, fyzička jak kdo, občas nějaká nadváha, energitáky pijou po litrech atd. Na druhou stranu máš lidi 60–70 let a pořád běhají závody. Mě občas příjde, že jen hledáš důvody jak si obhájit trénink co máš. Pro udržení kondice je to určitě dobré, ale pokud se někdo chce někam posunout nebo dokonce závodit, tak bez intenzit to nejde. I lidi co běhají ultra si jdou občas zaběhat na dráhu či si střihnou nějaký krátký závod.
To je tady docela častá věta, někam se posunout. Já bych se pak lidí zeptal, kolik jim je let, že se stále chtějí někam posouvat. Případně jak dlouho na kole jezdí, protože i když někdo začne jezdit třeba ve 40, tak se posunovat skutečně může. Pokud někdo jezdí třeba 5, 6 let, je to sportovní ježdění a ne vyloženě rekreační, tak nevím, kam by se měl posouvat. Posun může být třeba v tom, že někdo měl roční nájezd 8000 km a zvedne ho na 14t. vč intenzity. Ano, někdo může mít jarní začátek posunutý tím, že v zimě bude dělat hodně intervaly a intenzity vůbec. Tady jde pak o to, jestli to bude posun pro celou sezonu a nebo po úžasném začátku nebude naopak pokles. Pokud ale někdo jezdí každou zimu nějaké intervaly, tak jaký posun na další jarou? Leda tím, že najezdí větší objem, vyšší intenzity. Ale ani to nejde posunovat donekonečna. Když se podívám na top české závodníky, tak s lety tu žádný posun nevidím. Nemyslím, že by Roman Kreuziger jezdil nyní a vlastně poslední roky lépe než před lety, kdy býval v první pětce nebo desítce na TdF. Ani Zdeněk Štybar, nevidím tu nějaký jasný posun. Prostě člověk se dostane na vrchol, pak může mít spíš štěstí na výsledky, ale už se neposouvá. Nestálé posouvání se výše, tím trpí leda místní borci.
Další sloh a zase mimo. Tys nikdy nebyl na žádné vysoké úrovni, co?
Co jsi vyhrál ty, abych věděl, co je pro tebe vysoká úroveň. Píšeš sebevědomě, jak bych dělal domestika na Giru, Vueltě nebo TdF. Nebo snad byl na bedně na závodě Kolem Švýcarska? Nebo jsi vyhrál něco v Česku?
Já jsem nereagoval na tvůj příspěvek, jestli se ti můj nelíbí, tak mi můžeš políbit prdel.
A ještě se urazíš. Že mě to nepřekvapuje…
Profik kterej jezdi 20 let a dela ve vsech ohledech(strava, regenerace, trening) vse na maximum dle momentalnich moznosti se uz posouva tezko. Ten ma proste x let kdy je v nejlepsich letech, kdy dokaze podavat nejlepsi vykony viz treba Sagan a pak uz to lepsi nikdy nebude spis to jde pomalu dolu. Kdezto u amatera, kterej musi pracovat a casto regenerace je spatna(ponocuje, chlasta a pod..) strava neni ani zdaleka takova jaka by mohla byt a pod.. Tam se toho da neustale zlepsovat mraky. Tech amateru, kteri maji podminky takove, aby opravdu dosahli sveho maxima a uz nemuz delat vic je bych rekl jen male procento.. Vetsinou jsou to ti borci co uz jsou zabezpeceni a muzou se tak venovat na plno tomu co je naplnuje a kdyz je to cyklistika, tak defakto fungujou jak profici s tim ze se nepripravujou na GT ale nejake amaterske zavody..
Kolik takových je? Jedno procento nebo spíš pár promile?
Tak Primož Roglič cyklistiku 20 let určitě nedělá, vlastně přešel ze skoků na lyžích a rychle se dostal do špičky. Nyní je na vrcholu, jestli se posouvá nevím, ale on vlastně tu cyklistiku dělá dosti krátce, po jiném sportu. I Martina Sáblíková, dělá jiný sport a porážela cyklistické specialistky. Tito dva, dle mého názoru, prostor k posunu určitě mají.
U těch amatérů to je o tom, jak píšeš. Dostatek času na trénink, to je první problém. Pak tu je horší regenerace, konkrétné méně spánku, jak u většiny populace vs. profesionální sportovci, kteří si mnozí dopřávají 8–9 hodin, zkrátka optimum. Kdo jezdil málo a začne více, tak se bude posouvat i ve věku 50 let a více.
Zdejší diskuzi jsem chápal jako otázku, co v rámci těch omezených možností dělat. Dost trenérů u nás radí zimu jezdit zejména ten aerobní základ. Jiní, zejména zahraniční, doporučují pro lidi s limitovaným časem na trénink více intenzity. Když jsem pozorněji četl, co píše Karel Martinek, tak on do té základní vytrvalosti doporučuje i krátké intenzity, mluví o posunu v pohledu na trénink. Zmiňuje i věk, třeba mladí ty intenzity snášejí velmi dobře. Já si myslím, že člověk by měl zohlednit v zimním tréninku i to, jaký profil tras má. Pokud tam jsou kopce, které nějakou intenzitu vyžadují, tak to asi zohlednit. Já v teplém počasí v zimě chci jezdit hlavně venku, co se dá. A na jaře chci být schopen jezdit ty kopce v pohodě. Nejde mi o maximální formu na jaře, ale vzhledem ke svým konkrétním podmínkám tomu nějak uzpůsobím to zimní trénování. Na vytrvalost více se zaměřím až později, až budu jezdit delší trasy, pak to je ježdění v Polabí, kde to může být po rovině nebo jen lehce zvlněné. Navíc pro to jaro potřebuji mít rezervu, co se týče intezivnějšího výkonu, protože když je třeba silný vítr, tak i po té rovině to intenzitu chce.
Jen pro tvou informaci, jak Roglič, tak Sáblíková měli cyklistiku jako pravidelnou a strukturovanou přípravu na své hlavní sportovní zaměření, Sáblíková dokonce včetně závodního kalendáře a zcela záměrně se připravovala i na to… ;o)
P. S. A klidně mi zase můžeš dát palec dolů, já už si zvykl… :-D
Tak o Sáblíkové je známo, že s sebou vozívá rotoped a nakonec i příprava na kole. Jenže v tom rychlobruslení, i ty delší tratě třeba 3 nebo 5 km, to mi přijde hodně krátké vůči cyklistice. Pokud se nebavíme o nějakém kilometru na dráze ap. Rogliče jsem zas tolik nesledoval, vím, že na kolech jezdívají v létě rádi i hokejisti. Nicméně je dost jiná obecná kondiční příprava na kole pro jiný sport a specializovaný cyklistický trénink.
Ona je ale úkaz, zcela se vymyká, žije jen sportem… Ji by vzali do přípravného kempu ve WT týmu a říkám, že by už tam dávala čočku nejlepším vrchařkám, po dalším půl roce v týmu, kdyby ji dovezli na klíčová místa v závodě, tak by jim to tam rozvěsila jak ten Roglič…
Na toto už je ale bohužel stará… No, Novák by mohl aspoň pumpovat nejen státní rozpočet nadsazenými fakturami…
Ano, ona žije sportem a jiného nezná. Nevím, jestli ty výsledky jsou jen o tom, nebo taky má nějaký mimořádný talent.
Mimoradny talent ma rozhodne v regeneraci a myslenkovem nastaveni, 100% ma i genetickou predispozici pro tyhle discipliny a funkcnost svalu, Vo2Max parametry, soustredeni taky.
Nechapu co se tady zase snazis argumentovat. Jen jsem proste napsal priklad, ze kdyz uz je nekdo profik a dela neco xx let nejlepe jak muze, tak je pravda, ze se uz tezko da zlepsovat. Co s tim ma Roglic nebo Sablikova fakt nechapu. Oba jsou kombinace talentu a driny. Roglic se evidentne i behem kariery skokana udrzoval ve spickove kondici. Mozna by ses divil kdo vsechno v jakych sportech by byl uspesny v jinem sportu. Hlavne kdyz jde o sport jako silnicni cyklistika kde neni az tak o tom roky a roky trenovat nejakou techniku. Jak mas motor, tak ten zbytek se dozene za jizdy. Coz byl i Roglicuv pripad a furt tak trochu je. Neni to zadnej estet na tom kole asi jako Froome, ale kdyz to roztoci do toho kopce, tak to vypada, ze sedi na Ebiku s 1kw motorem.. :D
Vždyť to neví ani on sám. Tohle je z jeho slovního průjmu obecně dost vyzařující. Dost škoda, protože drobky má správně načtené, jen chybí širší pohled, nemá celkový obrázek daného puzzle.
Tak Roglič i Sáblíková jsou případy lidí, kteří v té cyklistice nestrávili 20 let, jak bylo zmíněno dříve. Přesto jsou na špici, současně mají potenciál ke zlepšení. U Sáblíkové technika jízdy nic moc a těch věcí je víc.
Ale mým hlavním tvrzením bylo, že když člověk nějakou dobu na kole jezdí, tak nevidím prostor pro zlepšování bez limitu. Pokud někdo neměl málo času a nyní ho má, neměl možnost pořádně spát a nyní muže spát 8, 9 h denně, tak se donekonečna zlepšovat nebude. Lidi tu s oblibou píšou, že se chtějí někam posunout. K tomu posunu dojde, pokud někdo dá cyklistice víc času, případně i úsilí. Pro posun za stejných podmínek vidím prostor spíš v tom, nechat si udělat různé laboratorní testy a jezdit dle rad kvalifikovaného trenéra. Intenzitu přesně dávkovat dle doporučení. Nejezdit ani nižší ani vyšší watty, držet doporučené hodnoty.
Základní otázka tady zněla jinak, jestli v zimě jen objem, nebo i intenzity. Obecně já preferuji zejména to najíždění objemu, ale určité množství intenzit mi přijde na místě zejména v určitých případech, např. kdo jezdí kopcovitý profil, tak aby v kopcích příliš neztrácel rychlost
Si normalni? Ja tvrdil to same co ty tzn. ze kdyz profik jezdi a dela vsechno na max treba 20 let, ze uz se bude zlepsovat jen tezko. Tak proc vytahujes Roglice, ze nejezdi 20 let a muze se jeste zlepsovat? Ach jo..
Sorry co je to za blábol, že v cyklistice nemusíš trénovat nějakou techniku? I když ses super vrchar, ale neumíš sjezd tak ses nahranej…
Proc si vynechal to „neni az tak o tom roky a roky trenovat“ to uz by tvuj koment nemel takovy smrnc ty rejpalku co? Jiste ze musis umet jezdit na kole, ale v porovnani s ostatnima cyklistickyma sportama ta technika na silnici neni az tak zasadni..
Nedokazu porovnat, jaký druhy cyklistiky jsou těžší a které lehčí. Vzhledem k tomu, že pár „blátoslapů“ zvládne víc odvětví.. Ty by ti asi řekli o tom víc. Poznámka na konec, aby jsi byl na super urovni musíš se pořád zlepšovat, protože ty okolo to dělají také plus do toho vstupují nový rafani.. Takže je to o tom, že vsechny věci musíš pilovat dlouhá léta, aby to správně zacvakly do sebe
Sjezd, jízda v háku, na kostkách, jízda na mokrém povrchu. Ale pak jde o techniku šlapání, kadenci, jakou silou je toho spousta. Téma tady ale chápu, že jde o trénink fyzické kondice. V zimě na ergometru se moc nepotrénuje jízda na špatných vozovkách, na mokru ani ve sjezdu. Zakladateli tématu šlo asi o to, jestli jezdit tu základní vytrvalost a nebo intenzity. O tom by asi měla být hlavně diskuze.
To sis z tohohle clanku odvodil, ze protoze dostal infarkt, tak to byl zavodak co dostal infarkt pri cilenem treningu nejakych intervalu? To si delas srandu ne? Klidne to mohl byt typek co jel z prace v monterkach na skladacce ktereho bys rozhodne neoznacil jako „cyklistu“. Jinak infarkt muzes dostat z mnoha duvodu a jestli to je treba z duvodu ucpanych cev, tak je uplne jedno co delas. To nema nic spolecnyho s nejakym selhanim srdce pri nejake extremni zatezi. Coz s nejvetsi pravdepodobnosti nebyl tenhle pripad. Nemas o tehle vecech proste ani nejmensi predstavu a pises sileny nesmysly..
Tak infarkt ze své definice není nic jiného než nějaká ucpaná koronární tepna. Ale nějaké přetížení, možná k tomu přispět může. Jestli jsem četl správně, tak ten člověk to kolo do kopce tlačil.
Teď je přes týden teplé počasí, takže jsem jezdil venku. Předtím hlavně na trenažeru, kde jsem jezdil aerobně v nižší intenzitě. Poblíž bydliště a vlastně takových aspoň 15 km to mám tak, že to je samé do kopce z kopce. Pak už to je Polabí jen s mírným zvlněním. Nicméně na wattmetru jsem zjistil, že i v mírném stoupání, kde to vyjedu na těžší převod, tak watty vyletí hodně nahoru, víc než při jízdě do delšího kopce většího sklonu. V aerobním pásmu jde jet s docela vysokou intenzitou, dle dřívě uváděných údajů Lance Armstrong jezdil snad 2 tepy pod aerobním prahem. Takto najíždě drtivou část svým tréninků, ostatnímu věnoval snad jen 5%. Což ovšem při vysokých objemech nájezdů nemuselo být málo.
Aerobní trénink nízké intenzity je určitě dobrý, ale dosti lidem nebude stačit. Kdo chce být schopen jezdit venku a nemít v tom pokles, tak to asi bude chtít jezdit sice aerobně, ale ve vyšší intenzitě. Lehce pod aerobním prahem. A možná zařadit i třeba jen krátké úseky, kde to bude ještě výše. Pokud jde čistě o kardio trénink, tak nízká intenzita jde přirovnat k svěží chůzi. Spalování zejména tuků, nicméně ta intenzita (cca 6 km/h) pro výkon na kole nestačí. Taky tu chybí trénink síly a vytrvalostní síly, chůze ani běh pro kolo nestačí.
Jezdit vyloženě nízkou intenzitu, tak to by mohlo být v pohodě pro člověka, který bydlí někde na rovině a nebo zimu jezdí jen na ergometru. Pak si může intenzitu postupně zvyšovat, aby na kole venku to do kopce ujel přijatelným způsobem. Venku mám ty watty vyšší, vč. úseků, kdy vůbec nešlapu. Tělo to nějak bere lépe než nepřerušené šlapání, které je třeba na ergometru. Pro udržení schopnosti vyjet přijatelnou rychlostí kopce, tak asi stačí jen část vyšší intenzity v aerobním pásmu. A možná i část intenzit meziprahově, tj. nad aerobním prahem. Většinu bych ale najížděl v aerobním pásmu trošku nižší intenzity, tj. ne těsně pod aerobním prahem.
Trénovat hlavně intervaly, tak to asi ne. Nebo takový trénink v zimě zařadit jednou týdně a stejně se snažit trénovat hlavně v aerobním pásmu. A mojí zásadou je, pokud to jen trochu jde, tak hlavně vytáhnout kolo ven a jezdit venku. Myslím, že i jízda v horší struktuře (tj. sjezdy, různá přizpůsobení se dopravě, tmě, mokru) je lepší než jen šlapat na ergometru, ať už v aerobním pásmu nebo intenzity.
Bože a já se těšil, že se tu bude konečně řešit trénink místo posilovny…
Ja pujdu na začátku brezna na spiroergometrii, rak jsem se rozhodl, ze si udelam pokus. Nemam samozřejmě vstupní vyšetření, tak to nebude mit uplne vypovídací hodnotu, každopádně chodim kazdy rok, (uu x let), takze by se tam zmena mohla nejak projevit.
Muj pristup k „treninku“ bude naprosto minimalisticky. 2–3* tydne nejaka vytrvalostní cilema aktivita (takze fitko, volejbal, prace (mam aktivni zaměstnání), prace na zahradě… do toho pocitat nebudu, to delam stejne vzdycky) na pul až třičtvrtě hodiny. V treninku na kole se zaměřím na intervaly a intenzitu. Z2 nahradim behem. Takze vzorovy tyden bude treba pul hodiny beh v Z2 a třičtvrtě hodiny intervalu v Z4.
Nepristtupuju k tomu jako k nejakemu profi zimnimu treninku, pristupuju k tomu jako k pokusu, jestli tenhle minimalismus ma nejaky smysl a nekde se projevi nebo to je ztrata casu dvou hodin týdně.
Dlouho jsem si říkal že nechci turbotrainer protože.je to drahé a že ani nemám kde trénovat.
Ale když sečtu náklady na zimní výbavu za poslední 2 roky tak by to asi bylo levnější, pohodlnější a dohnal bych seznam ke zhlédnutí na Nerflixu :-)
Protože ač si dost lidí mysli, že českou zimu přežijí s jednou bundou a kalhotám, tak nepřežijí. Navíc s věkem se dlouhodobě nepohodlí na těle projeví.
V zimě se snažím vyjet aspoň 1× týdně a nepřetahuju to moc přes 2,5 hodiny. Docela dost se potím a i když namotám tu nejrozvinutější trasu, která u nás je, tak je to pořád cca 1000m na 100km. A jezdit kopce v mrazu není úplná pohoda.
Takže dotaz, pokud někdo zkoušel oboje, dostali jste se do situace, že jste prostě jedno z toho vzdali, například zimu na kole už ne a jen doma turbo?
Pokud se to tady už probírá, tak se omlouvám, nečetl jsem celé.
Otázka, co tou zimou myslíš, protože já už zkrátka v mínusech nejezdím, ale pro někoho může být zima i pět stupňů…
Když je suchá, příjemná zima, tak proč venku ne, ale při vlezlé, vlhké zimě s mrholením a nebezpečím náledí, klidně čtyři, pět, šest hodin, návrat někdy i za tmy, to už nyní ne…
Prostě zima, takže kolem nuly. Nad 5 stupňů už je u nás vlastně léto :-)
Ale máš pravdu, že to není jen o teplotě. Minulá neděle, krásné počasí, slunečno, minus 3 a krásná projížďka. Tahle středa nad nulou, tma, a vytrvale mrholení – to už bylo na morál.
Turbo mě láká, ale pak bych musel mít kolo a to mě neláká…
V plánu je druhé záložní zimní kolo, ale dostupnost pořád posouvají, takže letošní zimu to nebude.
Venku v zime jezdim pro radost, s kamarady, pripadne si vycistit hlavu a to krome histeho deste nebo ledovky kdykoliv klidne i v – 10. Na valcich doma jezdim kdyz chci trenovat :)
Neznám nikoho, kdo by celou zimu seděl doma na trenažéru a ani jednou nevylezl ven. Ale pár lidí co na tom sedí skoro pořád znám. Takže jde to, ale ono tě to stejně občas vytáhne ven. Jinak bydlet kde ty tak celou zimu bouchám skialpy nebo běžky a doma se jen občas svezu na válcích.
Skialpy nee. Do toho by zahucelo peněz. Chodí brácha, bylo by s kým, ale nakonec by to bylo dražší než nová silnička :-)
Běh, běžky, náročnější turistika, vše musím bohužel ze zdravotních důvodů omezovat. Ale co to půjde, tak se toho nevzdám – letos snad klapne nová výbava na běžky.
Já znám kohosi, kdo na kole vyjíždí jen sporadicky, ač kolo má. A zato pravidelně na rotopedu. Myslím, že určitou kondici má a i na tom kole by něco ujel. Pro mě by to bylo k zbláznění. Na rotopedu jsem šlapal před lety v zahraničí, na hotelu jiná možnost nebyla, tak aspoň něco. Ale dobrovolně, tak to byl radši zvolil zcela jiný sport či druh pohybu.
Ono se dá oboje. Já měl jednu dobu 300 hodin ročně na domácí krosovém trenažéru a musím říct, že v takové formě jsem pak už nikdy nebyl :-)
Bylo to v době, kdy byly doma malé děcka a já měl čas na sport až večer mezi 9–11.
Na jaře jsem měl nějaký home office. Takže ráno a kolem poledne trochu na trenažeru a po práci jsem si vyjel venku. Nebo prostě člověk může mít nějaký důvod, proč je nebo musí být doma a současně je možnost na trenažeru šlapat. Tak proč ne.
Taky jezdim na rotopedu co je na tom. Sedim doma, venku je hnusne, tak sednu na rotpoed a pekne se zapotim. Beznymu cloveku i ten rotoped staci, aby se do jara udrzel v nejake kondici, ale malo kdo na to ma moral no. Vetsina lidi ma nejakou aerobni masinu doma, ale maji to jen jako vesak na pradlo. :D Ale proste urcite lepsi jak nic ten rotoped. :)
Tak rotopedy jsou různé, obvykle tam není definovaná délka klid, posez mi přijde trochu jiný než u kola. Pak jsou stacionární kola, kde to velmi věrně simuluje normální kolo, akorát se nedává vlastní kolo do trenažeru, ale je to zařízení jako celek. Taková pro profesionály pak stojí dost peněz, klidně 50, 70 tisíc. Levné rotopedy bývají za pár tisíc, nedávno jsem viděl něco v Lidlu. Fyzičku to určitě pomáhá udržovat, ale pro kolo mi přijdou lepší trenažery.
Záleží na sportovních cílích, kdo vyloženě nezávodí nebo závody nežije, závodí pro svoji potěchu, tak by si neměl dělat násilí. V zimě za slabého mrazu by asi měl jezdit ten, koho to tak baví. A taky kdo z toho nenastydne.
Na trenažeru mám zas problém s přehříváním, kape ze mne pot a tak. A taky trošku tím člověk choulostiví pro jízdu venku. Pak je dobré dát třeba venku jen ostrou procházku, zkrátka mít i pohyb venku, ne nutně kolo. Kdo vydrží dlouho šlapat na ergometru, tak proč ne, vlastní zima jsou 3 měsíce, občas je teplé období, kdy venku se dá, což pro někoho je třeba 5 st a výše, pro jiného od 8 st.
Jako by vás Dylan slyšel
Viděl jsem to… K tomuto stylu v podmínkách naší zimy by každý mohl přijít sám, když nad tím trochu zavuvažuje. Prostě když je hnusně a zima, jedeš zdv. Sem tam kdyz je pekne dáš intenzitu. Do toho cvičit. Žádná věda.
:-) Jako asi by to trochu strukturu chtelo, aby se trenink neridil Tatanou Mikovou… A myslim, ze fakt hodne dulezity je nekaslat na volnejsi tydny a na odpocinek a drzet, ze kdyz ma clovek jet volne, tak ma jet fakt volne:-)
Njn, o kousek výše jsem tohle psal. Nic na tom není. A přesto…
Předloni, ovlivněn TR, sweetspot za zvýšením FTP. Loni jsem to po měsíci změnil na 80/20 s intervaly (posilovna byla mimo). Letos 80/posilovna/20 (když je možnost).
Takže tohle video jen potvrzuje, že k podobnému výsledku je fakt jednoduché dojít i se základní znalostí.
