Skokanské koleno a jiné problémy s koleny

117 nepřečtených
  • MlokCZ

    Když už je tu sousední vlákno o Chondropatii patelly, tak založím i k dalším problémům s koleny.

    Budu se hlavně zabývat skokanským kolenem, ale mnoho z toho je společné pro celou řadu i jiných problémů s kolenem včetně Chondropatie patelly.

    Loni v březnu jsem si pořídil skokanské koleno. A bohužel rovnou už asi poměrně pokročilou formu i přesto, že mi bolest v podstatě vůbec nevarovala. Jakmile se ozvala první bolest, okamžitě jsem přestal se záteží. Teď už vím, že bolest se vůbec nemusí ze začátku objevit u jakýchkoliv problémů se šlachami. A problém se vytváří vždy pomalu plíživě po více let když se zanedbávají věci jako protahování, mobilita, posilování, uvolnění svalů (a nemusí se ani na to vyloženě kašlat, stačí to dělat jen nedostatečně). Také proto se pak často stává, že něco někomu rovnou i praskne (třeba u achilovky) i když to předtím ani nebolelo.

    U mě byl zdrojem zejména squash (po mnoho let) a vše zmíněné v nedostatečném rozsahu (protahování, mobilita, kompenzační cvičení, uvolnění svalů, atd.). Vždy jsem se snažil uvedené dělat, ale dnes už vím, že to bylo v naprosto nedostatečném rozsahu a něco jsem nedělal vůbec (třeba cílená kompenzační cvičení).

    Hned jsem to začal řešit u ortopeda (postupně u více), což ovšem byla katastrofa. U prvního nebyla ani nalezena diagnóza (bolest se objevovala na více místech, tak to nebylo sice úplně snadné určit, ale bylo to velmi pravděpodobné i jen z popisu jak to vzniklo, což si ovšem ani pořádně nevyslechl). Jen mi doporučil klid aspoň dva měsíce, což už dnes vím, že pro daný problém byl naprostý nesmysl.

    Na rentgenu nebylo vidět nic (tam to také diagnostikova ani nejde).

    Následovala návštěva u jiných ortopedů, ale výsledek nebyl o moc lepší. Přešel jsem tedy na návštěvu fyzioterapeutů a to zase rovnou na více místech.

    Na fyzioterapii to bylo o mnoho lepší, všude okamžitě stanovena diagnoza (většinu už jen z popisu vzniku byl odhad a po vyšetření příslušných míst potvrzený + i potvrzeno na ultrazvuku).

    Tak jsem začal rázovou vlnou (nejprve pár aplikací radiální v Plzni, pak jsem jezdil na fokusovanou do Prahy) + protahování + nějaké cvičení.

    Nejprve se zdálo, že to tak bude za chvíli v pořádku, ale nakonec nebylo a jakmile se to po čase (i měsíce) zase zatížilo, tak to bylo skoro zase na začátku.

    K tomu jsem zkoušel střídat jak období klidu (jen protahování a nějaké rehabilitační cvičení), tak do toho jezdit opatrně trochu na kole.

    0 1
    • MlokCZ  

      Po necelém roce, kdy nic nevedlo k úspěchu jsem znovu hledal co nejvíce informací a tentokrát konečně i v angličtině. To byla zásadní chybě, že jsem neudělal rovnou.

      V češtině jsem našel jen zmínku z nějaké Bakalářské práce (přímo na téma Skokanské koleno) o excentrických dřepech, což bylo první co mi nasměroval aspoň trošku správným směrem.

      Pak jsem našel stránku

      https://www.fix-knee-pain.com/

      a je to podle mě jasně nejlepší zdroj k dané problematice. Autor Martin Koban se Skokanským kolenem zabývá mnoho let, nejprve ho sám měl a po návštěvě více doktorů nevyřešil. A tím se do toho pustil až se to stalo jeho náplní práce. Prošel stovky studií, vytvořil rehabilitační program, který nejprve úspěsně aplikoval na sebe (vrátil se plně ke sportu i basketu ze kterého mu to vzniklo a plně i všem odrazům, které i cíleně trénuje bez omezení). V dalších letech vše konzulotoval i s mnoha doktory a dalšími specilalisty zaměřující se na danou problematiku a dle toho postupně program upravoval. A stále to doplňuje i dle výsledku nejnovějších studií co k tomu jsou k mání.

      Tím jsem začal letos v půlce března a jsem teď už v daleko lepším stavu než za celý ten předchozí rok dohromady a hlavně už to snad bude udržitelný stav s postupně navyšovanou zátěží, i když to bude ještě na dlouho. A cílená cvičení asi budu muset už provádět tvale.

      0 0
      • doubleingram  

        Řeším skokanské koleno resp. oběd už delší dobu.

        Ale zatím to moc vyřešené nemám, každopádně to co tady píšeš jsou super zdroj informací.

        Na rehabilitaci mi ukazovali víceméně následující hlavní pilíře které asi můžeš potvrdit, je to tak?

        • Rovnováha mezi odpočinkem o cvičením, zátěži
        • Dřepy s důrazem na excentrickou fázi pohybu (brzdný pohyb dolů)
        • Strečink a masírování
        • Celkově cvičení, aby tělo bylo nějak fungující jako celek

        Můžeš prosím výše uvedené potvrdit/upravit, resp. říct jak jak to máš aktuálně, a zda to co jsi psal před zhruba 3 roky opravdu vyřešilo nebo zásadně pořešilo ty problémy?

        0 0
        • MlokCZ  

          Nějaký čas jsem tady moc nebyl až v posledních pár dnech a ani si nevšimnul téhle reakce, až teď.

          Mně se to sice postupně jak jsem na noze makal zlepšovalo a všechny nové informace a zkoušení dalších věcí vždy pomohlo, ale bohužel už jsem narazil na strop přes který už to nejspíš nikdy nepůjde. Postupně jsem výrazně zlepšil strop, co šlacha snese v maximu (ohledně kola to znamená během jedné vyjížďky). Takže jsem byl schopný odjet už i 6h+ čistého času vyjížďku v kopcích v terénu. Problém je celkového dlouhodobé zatížení. Tam jsem to postupně sice také zlepšoval, ale tam už to jde daleko hůře a dál to už moc nejde. A bohužel z mojeho pohledu je to pořád hrozně málo, zkončil jsem na cca jen 120h kola ročně (s tím, že to je během teplejšího půlroku, v chladné části roku jsem vždy zkoušel jiné zátěže a rehabilitovat).

          Bohužel mám na patelární šlaše větší strukturální nevratné změny. A pak už je to jen o tom, co se dokáže v maximu dostat z té zdravé části šlachy.

          Zásadní obrat v mojem ježdění byl loni začátekm srpna, kdy jsem pořídil ebike. To zcela změnilo situaci a během necelých tří měsíců jsem na něm najel skoro 100h, ale bylo to ještě s tím, že jsem zrovna před pořízením ještě byl po předchozím jednom přetížení z klasiky (čas od času se mi přetížení stane i přes všechny zkušenosti, abych se mu vyhnul s jistotou, to bych musel sportovat zcela minimálně a to nechci).

          To co ti řekli tak celkem je, i když to nemusí platit pro každého zcela.

          Základem je, že na každého funguje trochu lépe trochu něco jiného a je třeba zkoušet (když jsem to více probíral mailem s Kobanem, tak právě psal postřehy sebrané od mnoha lidí z jeho kurzů).

          A pak je vždy rozhodující jak moc velké strukturální změny kdo už má. Někdo se tak může poctivým cvičením/reha­bilitací dostat do zcela 100% stavu, někdo už ani přes veškerou snahu ne.

          Napíšu v dalším příspěvku nějaký souhrn postřehů, co funguje mně a na co by měl dávat pozor určitě každý s tímto problémem.

          0 0
          • MlokCZ  

            1)

            Vždy se snažit za každou cenu vyhnout přetížení, protože jakmile nastane, tak je to vždy pak na delší dobu špatné (u mě většinou tak 2 měsíce).

            Je to velmi obtížné, protože když už se šlacha (nebo její okolí) ozve, tak je už dávno pozdě a mělo se zvolnit o 2–3 týdny dříve.

            Celková zátěž je vždy o těchto parametrech:

            • rozsah pohybu: čím více se při zátěži krčí koleno, tím je to pro celkové zatížení horší
            • působící síla: proto i chůze je znatelná hodně pro celkovou zátěž, i když dost malý rozsah pohybu, tak síla není malá, když máš vždy hmotnost na jedné noze
            • doba zátěže
            • dynamika: to je zabiják při tomhle stavu a je nejlepší se ji co nejvíce vyhýbat, případně když to má někdo už lepší, tak začít velmi opatrně pozvolna; tedy žádné skoky, dopady, běhání je tedy také velmi špatné

            Hlídání nepřetížení je hlavně o dlouhodobé zkušenosti se svojím stavem, protože tělo samo varuje vždy pozdě. Já si v tomto ohledu eviduje veškerou zátěž a u musím říct, že u mě je třeba zcela zásadní kolik toho nachodím. Auto prakticky nepoužívám (2× do roka když jedu na dovolenou, jinak autem nejezdím), takže i v běžný den, když v podstatě nic nedělám, tak někdy nachodím ne úplně málo kroků (stane se, že i 8000 a více kroků).

            Mám už přepočet čas na kole vs počet kroků, abych to správně mohl posčítat do celkového zatížení.

            Používám trvale na pozadí puštěné měření kroků v telefonu.

            Pro ten rozsah pohybu mi v poslední době pomohlo dát na všechna kola kratší kliky. Když jsem měl jen klasiku, tak jsem to už před časem zkusil a nejprve se mi to nelíbilo.

            Teď na loni pořízeném ebiku jsem měl 165mm kliky a o to lepší pro šlachu. Kombinace jezdit menší zátěž s dopomocí motoru + kratší kliky vedla k tomu pro mě skvělému nájezdu do konce října (pak se mi už nechtělo do zimy a začal jsem trochu zase rehabilitovat a chvíli byl nemocný, tak jsem nemohl dělat nic).

            To, že mi ebike pomůže bylo jasné, ale ani já sám nečekal, že až tolik, zvlášť když jsem začínal ještě z dobíhajícího přetížení. Třeba už na dovolené (v srpnu, těsně po koupení ebiku) jsem i přes doznívající přetížení najezdil na hodiny 2× tolik než na dovolené v červnu na klasice (obě dovolené v horách a stejně dlouhé).

            A když jsem jezdil už převážně ebike, kde jsou kratší klilky, tak už mi začaly i ty delší na klasice být nepříjemné, tak jsem dal všude 165mm kliky a je to lepší i na klasice.

            Na klasice tedy jezdím už málo, v podstatě jen, když jdu na kratší trasu s dětmi.

            0 0
            • doubleingram  

              Ono bohužel zjistit kde je ta hranice je podle mě hrozně těžké, nejenom se týká přetížení ale kolik cvičit jak často a atd

              Zrádnost toho hle problému je právě v tom že když už to začne bolet tak to je dávno špatné

              0 0
              • MlokCZ  

                Přesně o tom to je, jak píšeš.

                A i když jsem se po letech v odhadu opravdu hodně zlepšil a vše si hodně hlídám ohledně celkového zatížení, tak i přesto se mi sem tam stane, že šlachu přetížím. Aspoň už je to méně často a ne tak výrazně (takže špatné období po ptřetížení je kratší).

                Ono někdy stačí nejen moc rychle navyšovat zátěž, ale stalo se mi, že jsem třeba velmi pomalu navýšil až na nějakou hodnotu zátěže, vše v pohodě. Pak jsem i přestal navyšovat a danou zátěž třeba držel bez změny 4 týdny a přesto došlo k přetížení.

                Obecně bych řekl, že vždy je lepší jít cestou méně znamená ve výsledku více.

                Ale je to těžké, zejména když si ve fázi kdy je to úplně v pohodě, máš při samotné zátěži dobrý pocit jak to jde a chuť na více.

                A kolo je v tomhle hodně zákeřné. Tam i když už se začínáš blížit hranici přetížení, tak aspoň u mě se při samotné jízdě šlacha vždy krásně rozhýbe, takže se mi jede dobře.

                0 0
                • Phantasma  

                  Ty máš nějaké trvalé poškození po úraze nebo proč se ti nedaří se toho po několika letech zbavit – když dodržuješ fyzio a vše kolem toho … ?

                  0 0
                  • MlokCZ  

                    Skokanské koleno nejspíš nevzniká nikdy úrazem. Vzniká dlouhodobým přetěžováním. A pak je to už jen o tom v jaké fázi se to zachytí. Když brzy, tak není problém se toho zbavit poměrně rychle. A čím později, tak tím je to obtížnější a současně klesá šance na úplné vyřešení, jak se tam postupně dějí strukturální nevratné změny.

                    Takže třeba při už hodně vážném stavu to může vypadat následovně:

                    • 20% patelární šlachy má už nevratné strukturální změny
                    • 40% patelární šlachy má počátek změn, které při vhodném cvičení a trpělivosti se podaří zase vrátit do dobře funkčního stavu
                    • 40% patelární šlachy je ještě ok

                    Proto je pak snadné i po letech rehabilitací šlachu přetížit, protože už prostě funguje jen její část.

                    Já si to způsobil kombinací mnoha faktorů. Z velké části to začal squash po mnoho let s nedostatečným protahováním a kompenzačními cvičeními (vždy jsem protahoval, ale dnes vím, že to bylo málo).

                    A nakonec to dorazilo větší zatížení během poslední zimy, po které se to ozvalo, kdy jsem hodně běhal + sem tam squash. To byla prostě moc vysoká zátěž, také i vzhledem k věku (ve dvaceti by to třeba šlacha ještě dala).

                    Je to zákeřené v tom, že někdy se bolet dostaví (jako v mojem případě) až už v pokročilém stádiu a do té doby to o sobě nedá vůbec vědět.

                    Když se mi ozvala bolest, tak jsem to začal řešit okamžitě, tedy žádné další zatěžování přes bolest. Bohužel to bylo pozdě.

                    Ze zpětného pohledu bych řekl, že se to dalo plnohodnotně zachránit tak o 4–5 měsíců zpět.

                    1 0
          • MlokCZ  

            2)

            Co mi fungovalo a funguje z cvičení a rehabilitací a dle studií obecně:

            • excentrické dřepy jsou určitě vhodné, ale rozhodně to není jediná cesta a obecně dle studií asi ani nemá nejlepší výsledky
            • obecně je potřeba cvičit jakékoliv HSR (heavy slow motion) a zkoušet, co funguje nejlépe
            • dle studií třeba HSR v posilovně (základ vhodně provedený legpress v hodným rozsahem a rychlostí pohybu) měl o malý chlup lepší výsledky než excentrické dřepy
            • u mě fungovala posilovna také o malý chlup než excentrické dřepy
            • to, že tam není ten důraz na excentrickou fázi problém nakonec není a velká výhoda je mnohem lepší dávkování a možnost postupného rovnoměrnějšího a pomalejšího navyšování zátěže

            Všechny ty silová cvičení je hlavně potřeba správně dávkovat a nepřetížit. A že je to velmi snadné to přehnat i při velmi opatrném navyšování zátěže.

            Masírování

            Pro mě masážení válec byla asi nejdůležitější pomůcka, která nejvíce pomohla. Hrozně mi pomohl vždy v těch fázích, kdy ještě nešlo skoro vůbec šlachu zatěžovat a bylo moc odpočinku. Při moc odpočinku se to jen zhoršuje a uvolnění masážním válcem hrozně pomůže.

            V počátcích jsem cvičil na něm každý den. Vždy je lepší častěji, ale zase ne příliš dlouho.

            Aktuálně ho používám vždy více v obdobích, kdy mám moc málo zátěže nebo potřebuju to více uvolnit i po větší zátěži. Už ale ne zdaleka každý den.

            Strečink rozhodně také ano, ale rozumně. Třeba je velmi důležité pořádně protahovat hamstringy, které když jsou zkrácené, tak tím pak trvale zvyšují napětí i těch protilehlých svalů a tedy má to vliv i na patelární šlachu.

            A samotný čtyřhlavý sval stehenní je sice potřeba mít také protažený, ale hlavně z počátku je potřeba velmi opatrně, protože každé jeho protahování zatěžuje dost samotnou patelární šlachu a to při velkém rozsahu pohybu. Já úplně v počátcích skoro ani protahovat čtyřhlavý sval stehenní nemohl. Dnes už bez problémů a pravidleně protahuju.

            0 0
            • doubleingram  

              Co se týká cvičení v posilovně a leg pressu, tak jde o to, že tam je to izolovaný cvik který většinou člověk nemá možnost udělat tak špatně proti dřepu, a lépe se zátěž dávkuje

              Bohužel si nejsem moc jistý s tím pokládáním pat, resp. cvičením na šikmé ploše, které zmiňuje Koban

              Třeba tady je to uváděny jako nevhodné pro podložení, a tento člověk asi ví o čem mluví

              0 0
              • MlokCZ  

                Všeobecně podkládání pat není správná cesta.

                U skokanského kolene může a nemusí být přínosem. Já jsem v počátcích začínal s více podloženou patou u všeho a postupně od toho upustil.

                Nakonec z dlouhodobého pohledu bych řekl, že to nebyl v mojem případě ohledně patelární šlachy žádný velký rozdíl a klidně bych šel rovnou cestou nijak moc podkládání nehrotit ani ze začátku.

                Třeba na legpressu, když je to na konkrétním stroji nastavitelné, tak to nastavit jako by byla pata nepatrně podložená, ale žádný extrém.

                0 0
                • doubleingram  

                  Přetížení poznáš jakou bolestí, že tě to bolí víceméně v kuse nebo občas nebo jak?

                  0 0
                  • MlokCZ  

                    Když už to bolí v kuse, tak to je už přetížené opravdu hodně, to se mi nestalo už hodně dlouho. A že ze začátku mi to dost dlouho bolelo v podstatě pořád.

                    Už když se to začne sem tam ozývat, tak už většinou bývá s přetížením pozdě. Ale je potřeba rozlišit, kdy se mi to sem tam začne ozývat v období většího zatížení a v období příliš malého. Třeba když jsem nemocný a nějaký čas se nedonutím dělat nic, tak se to může začít ozývat právě naopak z důvodu, že nedělám nic. V tomhle případě stačí ale pár masáží, protažení, začít rozumnou zátěž a je to rychle v pohodě. Narozdíl od přetížení při moc velké zátěži.

                    A pak také se začne objevovat takový divný pocit, třeba při jízdě na kole. Přímo to nebolí, ale mám pocit, že potřebuju úplně natáhnout nohu.

                    V téhle souvislosti ještě zmíním (už jsem to možná psal před lety), že v prvních fázích, minimálně první rok jsem si i dle doporučení celého programu od Kobana psal deník a právě hlavně s každodenním hodnocením.

                    Stanovil jsem si x kritérií (kdy a jak se to přesně ozývá a jak reaguje, včetně hodnocení v noci) a pravidelně zapisoval.

                    To také dost pomohlo, protože paměť jak to bylo před měsícem, dvěma je dost zavádějící při srovnání s aktuálním stavem.

                    Jako první se mi asi vždy začne noha ozývat mimo zátěž v klidu. A nemusí to být vůbec přímo v místě patelární šlachy.

                    Když jsem to měl ze začátku nejhorší, tak mi to pobolívalo na všech možných místech i úplně jinde než přímo patelární šlacha.

                    V současnosti ale když udržuju vše bez napětí (masáže na válci), tak se už povětšinou ozve přímo patelární šlacha a ne místa okolo.

                    Když je to nepřetížené a jen s ideální mírnou zátěží (což je menší než bych chtěl sportovat), tak se neozývá vůbec a ani bych o tom nevěděl a už bych mohl říct, že je to zcela v pořádku

                    Jenže pak to zatížím více…

                    0 0
                    • doubleingram  

                      Dá se to nějak zjistit ultrazvukem nebo něčím v jakým to je stavu?

                      Co se týká kola, tak raději vůbec když to bolí, nebo jen opravdu lehce v rámci rehabilitace třeba po rovině?

                      Asi raději nejezdit vůbec začátku co?

                      0 0
                      • MlokCZ  

                        Na ultrazvuku záleží jak to kdo umí vyhodnotit a ne vždy tam musí být vše jasně vidět. Stejně dle toho nepůjde říct, jak moc to máš zatěžovat a čím, to musíš opatrně postupně zkoušet.

                        Jak jsem psal, na každého funguje trochu něco jiného, tedy nejde říct vyloženě dělej to přesně takhle a tak to bude nejlepší.

                        Já na začátku nejprve měl dva měsíce zcela klid, to byla úplná blbost, ale to jsem o tom nevěděl nic, tak jsem dělal, co mi řekl první ortoped, u kterého jsem byl. Ten ale ani nedokázal určit, že je to je skokanské koleno.

                        Pak s první léčbou na fyzio (ze začátku jsem hned zkoušel rázovou vlnu, když už jsem měl diagnózu), kde jsem konečně aspoň věděl, co s tím mám, tak jsem začal hodně brzo pozvolna kolo a nejprve se zdálo, že to se poměrně rychle lepší. Až jsem to přetížil a po 3/4 roce jsem byl ve stavu skoro jako na začátku.

                        Nedokážu určit v čem byl největší problém. Je jasné, že jsem to uspěchal a přetížil, ale jestli by to nějak šlo kdybych to neuspěchal už se nedozvím. Určitě by nebyla ideální cesta, ale možná by to i tím kolem nějak šlo.

                        Pak už jsem začínal čistě vhodnou rehabilitací po dost dlouhou dobu, kdy prvních pár měsíců kolo vůbec a pak ze začátku jen velmi opatrně krátké rovinky.

                        Dnes bych hodnotil, že v mojem případě tomu kolo, když ho není moc, určitě svědčí a zejména když jsou kratší kliky. A možná i více než HSR.

                        U sebe bych asi teď po letech zkušeností začal kombinovaně, tedy cílená cvičení (nějakou variantu HSR + posilování okolních partií + masáže + strečink) a k tomu velmi málo kola v malé intenzitě a použít určitě kratší kliky.

                        Ohledně bolesti je to složitější. Pokud to máš tak špatné jako jsem měl já na začátku, tak to prostě bolí skoro pořád a zcela bez bolesti nelze začít vůbec nic. A když už to náhodou nebolelo, tak to bylo celé ztuhlé. Tedy ze začátku je nutné začít i přes bolesti.

                        Tím se o to hůře vyhodnocuje co a jak ze začátku funguje, protože prostě nějaký čas (u mě i při správném cílené rehabilitaci to bylo několik měsíců) to bolí skoro pořád.

                        V tom mi pomohl ten deník. U bolesti bylo vždy ze začátku důležité sledovat dlouhodobé trendy. Nikdy by se to nemělo dlouhodobě ohledně bolesti horšit ani ze začátku a postupně by se to mělo lepšit, i když to může být opravdu hodně pomalé.

                        V poslední době když už to při menší zátěži nezlobí vůbec je to zase už jiné. Třeba přes léto se to smí sem tam nepatrně ozvat, ale opravdu jen sem tam a málo, jinak to končí nakonec přetížením. Ale zase ani teď nejde to držet, aby se to neozvalo nikdy, to bych nesměl chtít se snažit zvýšit sportovní dávky a zůstat trvale u hodně nízkých.

                        0 0
                        • MlokCZ  

                          A pro představu jak jsem na tom byl na kole, když to bylo nejhorší. Nemohl jsem ujet ani 1km po rovině rychlostí 10km/h. Na kole to přitom (jak už jsem psal) ani nebyla vyloženě nějaká větší bolest, ale hrozně divní a přitom hodně intenzivní pocit v noze s tím nutkáním ji hned úplně propnout.

                          0 0
                        • doubleingram  

                          Dik, ke klikam, myslis ze 1 cm na klikach udela tolik rozdil v ohybu, aby melo cenu to resit?

                          0 0
                          • MlokCZ  

                            Určitě. 1cm na klice udělá pak o 2cm nižší horní úvrať. Když jsem to měl chvíli najednou (na klasice ještě 175mm a na ebiku 165mm, tak to byl obrovský rozdíl).

                            0 0
              • MlokCZ  

                A ještě ohledně posilovny a excentrického cvičení. S tím jsem neměl lepší výsledky. Cvičil jsem na legpressu excentrické cvičení. Aby koncentrická fáze byla lehčí, tak jsem cvičil excentrickou vždy každou nohu samostatně a koncetrickou obě nohy současně, což umožnilo tam mít i větší potřebnou zátěž na excentrickou fázi.

                Výsledky jsem ale neměl lepší, i když ani nijak výrazně horší.

                0 0
                • doubleingram  

                  Lepší / horší výsledky myslíš v porovnání s klasickým dřepem vlastní váhou bez stroje jo?

                  Mě třeba na rehabilitaci říkal, že vlastní váha už pak stačí nestačí, že je potřeba jít asi na 120% vlastní hmotnosti, viz obrázky zde

                  0 0
                  • MlokCZ  

                    To je asi jedno, neměl jsem nijak výrazně rozdílné výsledky s klasickým dřepem bez stroje nebo pak na stroji.

                    Myslel jsem excentrické cvičení vs koncentrické.

                    Bez stroje, zejména u excentrického cvičení jsem samozřejmě pak cvičil dřepy jen na jedné noze (nebo něco mezi, tedy s lehkou dopomocí druhé nohy převážně na té jedné). Když se cvičí excentrická cvičení, tak jen vlastní hmotnost při použití obou nohou je opravdu hodně málo.

                    Pro koncetrické cvičení, když se jedou nějaké extra pomalé varianty nebo třeba i s výdrží v dolní poloze, tak i vlastní hmotnost dá docela ještě dost při dřepech.

                    Chce to ale zkoušet. Na mě asi tak dobře nefunguje to hnát při HSR až do hodně velkých zatížení.

                    A začínám mít dojem, že cesta o něco menší rozsah (na kole kratší kliky) v dlouhotrvající zátěži s o něco menší intenzitou (éčko) by ještě mohla být přínosná k dalšímu mírnému celkového zlepšení.

                    Problém je, že vždy je všechno vyzkoušet na opravdu dlouho, takže je to těžké být pořád dostatečně trpělivý a pořád cvičit a cvičit a hlídat se.

                    Když už takhle dřeš tři a více let…

                    0 0
            • shcorepi  

              To Masírování bych i dvakrát podtrhnul. Samomasáž postiženého místa mi pomohla vyléčit několikaměsíční až letité problémy se skokanskými koleny i volejbalovým ramenem. Pomohlo jen obyčejně si každý den vzpomenout a promačkat bolavé postižené místo, např. s kostivalovou mastí, možná je to i jedno. Jakoby masáž způsobila lepší prokrvení zanícené šlachy či jejího úponu a tím jejich zhojení.

              0 0
              • doubleingram  

                To by sedelo na razovku, ze to dost zlepsi, ma nekdo s tim zkusenost? Pry to pomaha dost, ale zas je to x tisic.

                0 0
                • MlokCZ  

                  O rázové vlně jsem psal už před lety v tomhle vláknu. A jak je tam uvedeno, tak v podstatě není prokázáno, že by vůbec něčemu pomohla v případě skokanského kolene (a studií na to přitom spousta a v podstatě žádná neprokázala dlouhodobý přínos).

                  A jak jsem psal, tak mě to také nepomohlo.

                  Pokud je jen lehké skokanské koleno bez větších strukturálních změn, tak úplné vyléčení bude možné spoustou různých metod a rázovka by mohla pomoct to urychlit.

                  Ale jinak ne.

                  Rázová vlna pomůže prokrvit a také má slušné analgetické účinky. To může být naopak problém. V mojem případě to asi přispělo k tomu úplnému přetížení a návratu na začátek. Jak jsem po několik týdnů chodil na focusovanou rázovou vlnu, tak to navazovalo dojem velkého zlepšení, jak to přestávalo bolet, ale reálně to tak přitom nebylo.

                  A nechal jsem za rázovku cca 25tis. Kč (zkoušel jsem ji naivně dokonce 2×, vždy 6–7 návštěv).

                  0 0
              • MlokCZ  

                Tak ale přímo patelární šlacha se při masážíš na válci vůbec nemasíruje. Masírují se svaly, ne šlachy. Základem je uvolnění celého čtyřhlavého stehenního svalu, který pak dlouhodobě méně napíná patelární šlachu. A i uvolnění okoních ostatních svalů pomůže.

                Přímou masáž patelární šlachy jsem v jednom období opatrně zkoušel (většinou molitanový míček) a to nemělo výsledky vůbec žádné.

                Jakýkoliv masti (ze začátku jsem také zkoušel lecos) a výsledky opět dlouhodobě naprosto žádné.

                0 0
                • shcorepi  

                  Četl jsem vlákno dál, že se s tím kolenem potýkáš nejen ty dlouhodobě bez úplného vyléčení. Aplikujete spoustu technik a cviků. A že každému pomůže často něco jiného. A tady píšeš, že masírování přímo šlachy jsi zavrhnul.

                  Chtěl bych ještě jednou zmínit to masírování šlachy, přímo toho postiženého místa. Stačí si každý den vzpomenout, v sedě natáhnout nohu, uvolnit šlachu a čistě ji pomačkat, promasírovat, trochu proti bolesti, prostě ať se trochu prokrví, pohnou ty tekutiny v ní. Aspoň měsíc.

                  Možná jsem neměl plnou 4. fázi postižení, ale drželo mě to měsíce předtím, spíše i přes rok, než zabrala ta samomasáž.

                  A je to „rázovka“ zadarmo.

                  Teď jsem už roky bez potíží.

                  0 0
                  • MlokCZ  

                    Ze začátku, když jsem nevěděl pořádně co s tím, tak jsem přímo šlachu zkoušel masírovat rozhodně déle než měsíc, přibližně 2 celé měsíce. Jak už jsem psal, tak výsledek nula. Samozřejmě ne na válci, který by k tomu byl zcela nepoužitlný.

                    Prokrvení je jistě žádoucí a může být nápomocné, ale samotné určitě pomoct nemůže, pokud už je šlacha v horším stavu.

                    Focusovaná rázová vlna to prokrví mnohonásobně lépe (a má i další účinky) než vnější masáž a i u té jsem měl z dlouhodobého pohledu výsledek nula. A to už v té době bylo s podporou některých cvičení, tedy žádné spoléhání jen čistě na rázovou vlnu.

                    A při všech cvičeních dochází k prokrvení také, takže to tam bude vždy při skoro jakémkoliv přístupu.

                    0 0
          • MlokCZ  

            3)

            Ten zmíněný celek je také důležitý, protože když je někde nějaký slabší článek, tak tělo to pak vždy někde kompenzuje a velmi často to pak zatěžuje právě patelární šlachu, která se zatěžuje v podstatě téměř při čemkoliv.

            0 0
          • doubleingram  

            Díky moc za info, to v jakém stavu máš patelární šlachu jsi zjistil jak? No to je nějaké vyšetření? Ultrazvuk?

            0 0
            • MlokCZ  

              Sono (ultrazvuk) a nejen té samotné problematické nohy, ale i sono a srovnání s druhou nohou.

              Ale stejně sono samo o sobě nic neřeší. Je to dobré zejména v případě, kdy třeba nemáš úplnou jistotu, že je to skokanské koleno. Na přístup v rehabilitaci to ale stejně nemá v podstatě žádný vliv, stejně musíš vše postupně opatrně zkoušet a dva jedinci se stejným nálezem na sonu stejně nemusí následně reagovat na rehabilitaci stejně.

              Ještě jiný pohled do toho může přidat magnetická rezonance, ale tu ti jen tak někde neudělají a stejně jako sono to samo o sobě nic nevyřeší. Sono vyšetření je proti tomu mnohem dostupnější.

              0 0
    • MlokCZ  

      A teď konkrétně co je třeba řešit a co pomáhá a nepomáhá. Pokud bude mít někdo jakékoliv další vhodné typy z poznateky, tak sem s tím.

      1. Rázová vlna nemá opravdu prokazatelné studie, že opravdu pomůže. Já bych z mojí praxe řekl, že trošku asi přispět k vyřešení problému může, ale jen jako malá podpůrná část. A vzhledem k tomu, kolik stojí fokusovaná, tak je vůbec otázka, jestli to má smysl. Pokud má někdo jen počáteční stádium ještě bez strukturálních změn, tak tam asi pomůže rázová vlna více a urychluje léčebný proces. Tohle stádium ale je ještě bezproblémové a i jen klid v tomto případě může pomoci (i když jen klid bych asi nedoporučoval nik­dy)
      2. Pokud už došlo ke strukturálních změnách v paterální šlaše, tak klid vůbec nic nevyřeší. Naopak po delší době jen klidu dojde k dalšímu zhoršování, jak začne ještě ochabovat.
      3. Operace, která to opravdu vyřeší v podstatě neexistuje a výsledky operací bývají hodně rozporoplné. Je více typů operace, ale u všech z nich je dost případů, kdy po operaci je to ještě horší. Někomu ale pomoct může. Já jsem operaci rovnou škrtnul, že tudy jít nechci.
      4. Cvičením (tím komplexním programem od Martina Kobana) je možné ve většině případů problém vyřešit. 100% nebude nikdy nic, jak každé tělo je originál, ale výsledky jsou vynikající. Jen to stojí velké úsilí a je to na dlouho.
      5. Dost toho má přímo na tom uvedeném odkazu, když se dá zapsat do těch mailových kurzů. Já rovnou koupil jeho knihu

      https://www.amazon.co.uk/…C/ref=sr_1_2?…

      kde je to vše hezky shrnuté a je tam toho i daleko více než jen na webu

      1. Základem celé rehabilitace je celý komplexní přístup, jen něco z toho fungovat nebude:
      • protahování (to bylo jasné vždy, samo o sobě ale nic nevyřeší) a to opravdu pořádné a pravidelné
      • mobilita kotníku a kyčle: s tím má problém skoro každý se skokanským kolenem, souvisí to s tím ze kterých sportů to vzniká a s tím, že se na to kašlalo (kdyby se vše řešilo už při sportování, tak problém ani nevznikne)
      • posilování a to i úplně jiných svalů než přímo souvisejících, zejména hýžďové svaly a následné cílené větší zapojení i v běžném životě a pak ve sportu, což sníží zatížení paterální šlachy
      • cílené posilování samotné paterální šlachy – excentrické dřepy nebo HSR (heavy slow resistance)
      • samo masáž celé nohy pro uvolnění svalů
      • zbavit se návyků typu sezení s nohou přes nohu
      • založit si deník a psát si stav bolesti pro každý den (a případně i reakce na jakoukoliv zátěž): tohle je téměř nutné, protože bez toho se pak nedá vyhodnocovat a upravovat rehabilitační program
      • program je třeba vždy upravit pro každého, velmi podrobně vysvětleno v té knize kdy navyšovat zátěž, kdy ubrat, atd.
      • cílem je zatěžovat paterální šlachu co nejvíce, aby se posílala + i nastartovala obnova strukturálních změn (což bohužel lze jen do určité míry a nikdy už to nebude v takovém stavu jako před vznikem problému)
      • ale musí se zatížení udržet tak, aby se zase nepřetížila
      • ta hranice je vždy tenká a každému se určitě párkrát stane, že to přežene, ale právě díky deníku to pak lze lépe vyhodnocovat a každé přehnání tak bývá jen návrat o nějaký ten týden zpět v rehabilitaci
      0 0
    • MlokCZ  

      Cílené zatěžování paterální šlachy:

      Z mnoha stucií vyplývá, že jsou dvě základní techniky, které mají ± srovnatelné výsledky a které u většiny zaberou (samozřejmě jen při dodržení celého programu):

      1. excentrické dřepy na šikmé podložce (25°): tohle je známé už více let z mnoha studií a je jednoduší na organizaci času, protože lze provádět doma, jen je potřeba šikmá podložka (ta se ale hodí pak i na protahování).

      Začíná se pomalu na menším počtu opakování na obou nohách současně a ze začátku se cvičí výhradně excentrická fáze (tedy klesání do dřepu), pro zvednutí se pak dopomáhá čím je po ruce (např. dvě židle pro pomoc rukou). Postupně se navyšuje počet opakování a časem se přejde na cvičení na jedné noze (je dobré cvičit pak i tu druhou, ať se také posílí na nedochází k dalším disbalancím). Vše je nutné právě pomocí deníku správně řídít a navyšovat velmi pozvolně (v knížce má i pak různé testy které se dají dělat pro rozhodnutí jestli přejít už na cvičení na jedné noze nebo ještě ne). Tento přístup používá i Martin Koban nejen v té knize

      1. HSR, velmi pomalé cvičení s velkou záteží, novější studie ukazují, že to je další alternativa, která také funguje, ale k tomu je nutné chodit do posilovny, detaily k HSR dohledatelné na webu
      0 0
    • Phantasma  

      Pokud sem spravne pochopil definici tohoto problemu (bolest holene tesne pod kolenem), tak tohle me trapilo v dobe, kdy sem hral fotbal v hale na tvrdem povrchu – silena bolest pri doslapu, jako nejaka narazenina. Mozna to bolelo i pri stisknuti rukou … Tehdy sem na to snad nasel reference jako “bolest okostice” .....?

      Nevim, po case mi to odeznelo. Upony a vazy, to je svinstvo. Ja si s tim uzil mnohe a i nyni staci intenzivnejsi aktivita a pak me 2 dny nekdy boli koleno.

      0 0
      • MlokCZ  

        Bolest může být v pozdějším stádiu všude možně okolo celého kolene.

        Zdroj problému je samotná paterální šlacha, viz obrázek.

        Jejím postupným přetěžováním dojde ke strukturálním změnám a pak některá vlákna šlachy přestávají fungovat. A vždy je to namixované, tedy jsou tam nefungující, hůře fungující a fungující (v extrému by praskla, ale to by asi dotyčný už musel ignerovat měsíce velké bolesti). Jak je dobře fungujícíc méně, tak se pak kdykoliv znovu snadno přetíží po odeznění bolesti třeba po delší době klidu.

        Cílem je ty dobře fungující posílit, ať více vydrží a nastartovat aspoň částečnou opravu těch poškozených.

        Paterální šlacha se zapojuje v podstatě při každém pohybu. Kvadriceps pokračuje přes čéšku a právě paterální šlachou je pak zakončený a upnuty ke kosti.

        Čím je v rámci pohybu koleno více pokrčené, tím větší síly působí jak na čéšku, tak na paterální šlachu.

        Jak paterální šlacha funguje už hůře, tak pak se některé síly přenáší i jinam než normálně a přetížené následně může být skoro cokoliv okolo kolene, proto bolest vůbec nemusí být soustředěná na samotnou paterální šlachu.

        0 0
        • MlokCZ  

          Ze začátku (když to bylo nejhorší), tak se mi samotná paterální šlacha skoro ani neozývala a více to bolelo jinde.

          Teď postupně tím rehabilitačním programem se to posunulo do stavu, kdy už bolí téměř výhradně paterální šlacha a jinde jen zcela vyjímečně.

          A bolet to nemusí vůbec ani tolik při zátěži, mě to bolelo více v klidu mimo zátěž. Ozývat se to může jak při chůzi do, tak ze schodů, zapojuje se při obojím.

          Na kole ze začátku to ani nebolelo, jen divný pocit celého kolene a okolo a neustálá potřeba nohu natáhnout.

          Teď jsem ve fázi, kdy už nejezdím na kole úplně málo, i když kolo nemusí být pro tenhle problém úplně to pravé. Jsou ale i zdroje, kde kolo (a to i vyložně silově) používali i pro rehabilitační program.

          Koban kolo moc nedoporučuje.

          Já se řídím tím, co mi nejlépe funguje a také abych se tím aspoň i trochu odreagoval. Samotné cílené cvičení (1h každý den bez vyjímek) je pěkná otrava.

          Jen si vždy s kolem dohromady dávkuju tak akorát tu cílenou zátěž na paterální šlachu. Takže teď přes léto jsem nedávno přestal cvičit excentrické dřepy a budou zase od podzimu a o to můžu více jezdit na kole (všechna zátěž i ta cíleně rehabilitační se sčítá a když je jí moc, tak je problém). Nejezdit na kole a jen čistě jet rehabilitační program by mělo nejspíš o něco lepší výsledky, ale otázka je jestli bych to třeba rok nebo i více vydržel. Takhle je to pro mě dlouhodobě udržitelný stav.

          0 0
    • MlokCZ  

      Samo masáž:

      To je velmi důležitá část celého programu. Dosáhnout trvalého uvolnění svalů (a to nejen kvadricepsu) pomohlo jak se zlepšováním stavu, tak s výrazným snížením bolesti a téměř eliminace bolesti ze všech míste mimo samotnou paterální šlachu (a i ta se ozývá jen sem tam dle toho jak je zatěžována).

      Používám RumbleRoller

      https://www.tejpy.cz/…ler-stredni/

      Celý program se cvičí i přes bolest, ale je třeba to právě dle deníku a vývoje bolesti kontrolovat. Bez bolesti ze začátku nejde dělat žádné podněty, který by vedly ke zlepšení. Postupem času se musí bolest dlouhodobě snižovat, pokud ne, tak je potřeba něco v programu změnit (většinou ubrat, ale může pomoct jakákoliv změna a musí se experimentovat, každé tělo je jiné).

      Šikmou podložku používám tuhle

      https://www.amazon.co.uk/…p/B01BOYWI5U

      určitě to chce štelovací úhel. Na excentrické dřepy sice stačí 25°, ale na protahování lýtek to chce i jiné úhly (a postupem času se to mění se zlepšením díky pravidelnému protahování). Lýtka jsem vždy protahoval jen tak bez šikmé podložky a s tou podložkou je to úplně jinde (jde to nesrovatelně lépe).

      0 0
      • MlokCZ  

        U samomasáže RumbleRollerem doplním, že současně je to výborné posilování středu těla. Střed těla jsem měl také zanedbaný a už loni ho cíleně trochu posiloval.

        Každodenní masáž RumbleRollerem je ale úplně někde jinde. Po počátečním zvyku svalů nohy na masáž jsem se dostal na limitaci středu těla, kdy ke konci masáže jsem se neudržel už vůbec v požadovaných pozicích. Postupně se to samozřejmě lepší a střed hezky posiluje, ale pořád to občas bývá limitem.

        Takže aspoň za jeden čas a jedno cvičení se řeší současně více věcí. Což je hodně dobře, protože i tak je toho dohromady hrozně moc. Ještě navíc kromě samotného rehabilitačního programu doplňuji něco cvičení na záda.

        0 0
      • Rychlej turista  

        Ty dřepy se na tom dělají v té poloze, jak je ta tetka na obrázku nebo obráceně?

        Mě fyzioterapeut vyhnal s podkolenní šlachou na schod :-D

        0 0
    • Phantasma  

      Jaky ma podle tebe vliv na tuto problematiku kvalitni obuv? Ja treba ted razim smer minimus – boty s 0mm dropem a nyni si pohravam s myslenkou, jestli nechodit bosky uplne. Sem totiz toho nazoru, ze jen takovy pohyb bez zbytecnych tlumeni je pro nohu prirozeny a jen pri takovem pohybu se zapoji vsechny svaly, tzn. casem se tyto svaly a slachy a upony posili.

      Precti si o tom neco a dej vedet, co si o tom myslis.

      Ja s minimusem zacinal jen u bezeckych bot, nyni je chci koupit i do civilu a v lete snad uplne bosky. Uz sem videl dokonce i ponozky na chozeni, se kterymi se da prejit i sklo.

      Musim rict, ze cely ten marketing kolem minimusu me docela ovlivnil.

      0 0
      • Smazaný účet  
        0 0
      • MlokCZ  

        To je asi na celou ještě velkou jinou diskuzi, zkusím stručně:

        • první problém je v tom, že najednou přecházíš z bot na kterou je tělo po celý život zvyklé, takže přechod musí být velmi pozvolný a opatrný a při přehnání to přinese celou řadu dalších problém, které bys v botech neměl
        • bez pořádné obuvy je možno se pohybovat pouze v omezeném prostředí, někde je chránění nohy nutné (ostré předměty, nevhodný povrch a pod.)
        • samotné skokanské koleno vzniká zejména u sportů, kde jsou extrémní odrazy a dopady typu basket, volejbal a pak rychlé starty a brždění jako třeba u mě squash, ale i z běhání může vzniknout když je něco špatně (technika, disbalance, přílišné navýšení pro nezvyklé tělo, atd.).
        • většina těch sportů se provozuje na povrchu pro bosou nohu zcela nevhodném a bez kvalitních bot by takové sporty téměř (nebo některé spíš vůbec) nebylo možné ani provozovat a bylo to ještě daleko horší než s kvalitní botou
        • pohyb bez tlumení je pro nohu přirozený, ale pouze v původním přirozeném prostředí, tedy např. tráva
        • rozhodně to pro nohu není přirozné na umělém povrchu typu asfalt, beton a umělé povrchy v tělocvičnách, a­pod.
        • výhoda minimalistické obuvy (nebo až extrému na boso) je v tom, že některé problematické pohyby jako extra rychlé starty a brždění vůbec neumožní, což ale pak také i znamená zcela nemožnos takové sporty typu squash provozovat

        Ono obecně sporty typu squash nejsou vůbec ve své podstatě zdravé a je to pěkný záhul na celý pohybový aparát. Nicméně pokud se k tomu přistupuju správně a po celou dobu se řeší vše typu dostatečné protahování, ale právě také mobilita, kompenzační cvičení, posilování cílených partií, tak k problému nedojde.

        Kdybych věděl to co vím teď před 20 lety (a samozřejmě se tím i řídil), tak jsem ke skokanskému kolenu nikdy nepřišel a přitom by to stálo výrazně méně úsilí než teď pokus k úplnému uzdravení, které se ani nemusí povést. Ale určitě to půjde posunout do slušného stavu ve kterém půjde některé sporty dělat i skoro neomezeně.

        Rizikové věci typu squash jsem už definitivně zcela vyškrtnul i kdybych to dostal do stavu, kdy bych něco odehrát zvládnul.

        Cílem je se dostat k neomezené (nebo aspoň co nejméně omezené) jízdě na kole, chůzi a plavání + samozřejmě zůstat trvale u těch všech nutných věcí pro udržení v dobrém stavu.

        0 0
        • MlokCZ  

          Jinak samozřejmě chodilo je třeba mít v pořádku pro vyřešení skokanského kolene a dalších problémů s koleny. Věci jako kontrola klenby jsem si prošel už na začátku u fyzioterapeutů a žádný větší problém jsem neměl a na drobnostech jsem pracoval na jejich vyřešení.

          Ale třeba právě kritickou mobilitu kyčle a kontníku jsem měl opravdu dost špatnou (a to ještě velmi nesymetricky, jeden kotní mnohem horší než ten druhý a kyčle zase opačně) a to mi v rámci řešení skokanského kolene nikde neřešili.

          0 0
        • MlokCZ  

          Pro samotné vyřešení problému skokanského kolene ale přínos přechodu na minimalistickou obuv moc nevidím. To už spíše pro jeho prevenci.

          U mě je chůze rozhodně horší než jízda na kole, takže teď to zatěžuju výhradně rehabilitačním programem + kolo, abych co nejlépe využil tu kapacitu co noha zvládne. V zimě přidám bazén.

          Běhání jsem také raději škrtnul (tím myslím zcela i do budoucna, teď je běh samozřejmě zcela vyloučený), takže až to bude ještě lepší, tak možná přidám i více chůze. Samotné chůze mám ale ne úplně málo i jen té nutné (chození do práce, vodění dětí, chození s dětmi ven, atd.). I u té chůze se to ale postupně lepší.

          0 0
          • hriva  

            No vypadá to že mám něco podobného a jako bonus mi ještě chybí na patele chrupavka. Na boso chodím třetím rokem a má to něco do sebe, byť se to nezdá posiluješ tím svaly od klenby na noze až po bedra a hlavně pánevní dno, chce to začít postupně chodit a řeči že stoupneš do skla a pod. jsou nesmylsy poněvadž tě to nutí se dívat kam šlapeš a né hledět při chůzi do mobilu..

            Osvědčila se mi joga, dnes už jsem vychytal které asany (pozice) jsou na daný problém přínosem, nejdůležitějším aspektem při jogování je dech, tedy dech do spodního břicha a tím posílení svalů pánevního dna, který s daným tématem také souvisí, samozřejmě zkrácerné heamstringy, sval stehenní, kolenní šlachy.. k tomu také patří.

            0 0
    • onuce  

      Když to zde čtu, možná mám právě tohle a ne meniskus… respektive teď již i meniskus, když mi jej operací část odstranili a poškodili.

      0 0
    • mr.nikdo  

      Ahoj,

      mam dotaz. Boli mne pod levym kolenem na vnejsi strane. Prijde mi, ze je to nejaky vaz/upon.

      Nekdo tip co by to mohlo byt a co s tim?

      Boli to hlavne pri slapani na kole :(.

      Diky.

      0 0
      • plzakj  

        Treba pretizenej upon z blby polohy nohy zpusobeny necim dalsim (boty, kufry, sedlo, kalhoty, nastaveni posedu…) zaclo to jen tak? Menil jsi v posledni dobe neco?

        Nejake info zde https://www.bikeradar.com/…oblem-areas/

        0 0
        • mirage  

          pomáha i na kolena ovál převodník?

          0 0
        • mr.nikdo  

          To je prave to, ze ne uplne. Vsechna kola mam nastavena stejne.

          Po letni sezone jsem se vratil na RB (zimak) a zacalo to.

          Boli to pri drepu i cupeni (jen zustat dole). Trochu je to citit u vyponu.

          Zkousel jsem se pri jizde posunovat dopredu dozadu na sedle, posunuti sedla dozadu, zmena polohy nohy na pedalu, zmena uhlu na pedalu a nikde nic.

          To RB je tak nastavene uz asi 8 let…

          0 0
          • plzakj  

            V tom clanku pisou, ze vnejsi/vnitrni bolest je zpusobovana polohou kufru. Jina kola, jine kliky, jinej qfaktor. Muzes mit taky volnejsi pedal. Slacham bude chvili trvat, nez si zvyknou. A nebo z toho muze bejt zanet a jiny komplikace. Zkontroluj, ze se ti nepootocil kufr na levej. Pripadne ho trochu posunout dovnitr nebo lehce vytocit patu ven (pokud boli z venku). Udelal bych jen vzdy 1 zmenu a zkusil, jake to bude mit vliv.

            0 0
            • mr.nikdo  

              To je prave to, co pisu. Zkousel jsem i behem jizdy, jestli nekde neni uleva…

              Je fakt, ze na tom kole mam 175 mm kliky a vsude jinde 170 mm. Ale pravidelne jezdim vsechna kola.

              Proto jsem z toho takovy smutny. Clanek jsem cetl a dival se na to. Behem jizdy jsem to zkousel…

              0 0
    • ferencr1  

      Nemáte někdo zkušnenosti s edémem hoffova tělesa (fat pad syndrom), bylo mi diagnostikováno na MRI, ortoped mi dal obstřik a předepsal rehabky. Cca po měsící odezněl otok, nicméně momentálně po 2 měsících je koleno stále bolavé a nějaký stav, že zas budu na kole jezdit několikahodinové švihy je v nedohlednu.

      0 0
    • doubleingram  

      Tak jsem teďka cvičil asi dva měsíce dělal excentriku.

      Začínal jsem na třikrát 5 dřep, hodně pomalu navyšoval až jsem se dostal na třikrát 10, k tomu strečink mobilita a cvičím na zadek.

      Asi před týdnem jsem trošku přidal, a zároveň jsem šel asi 8 kiláků, do té doby to nebolelo, pak to zase začlo.

      Takže to vypadá že jsem zase na začátku, což je strašně frustrující, co radíte z praxe? snížit, začít znova, nebo zkusit něco úplně jiného?

      0 0
      • MlokCZ  

        Co bude fungovat nejlépe si každý musí vyzkoušet sám, to je individuální.

        Nejtěžší je být dostatečně trpělivý a navyšovat velmi pomalu. Bohužel, že navyšuješ moc rychle právě poznáš až když je pozdě a vždy ti po dlouhou dobu bude připadat, že navyšuje moc pomalu a mohl bys rychleji.

        To, že dojdeš při cvičení k přetížení jsem zažil mnohokrát, zcela se tomu ani vyhnout nejde. Ale určitě jsem těch setbacků mohl mít o něco méně, kdybych v minulosti postupoval pomaleji.

        U jakéhokoliv HSR bych řekl, že to přetížení je ještě o něco snadnější. Pro představu. V posilovně když jsem cvičil zejména legpress, kde jsem mohl velmi dobře kontrolovat navyšování, tak jsem postupoval velmi pomalu. Pak jsem dokonce raději 2 týdny nezvyšoval vůbec a i přesto jsem to přetížel.

        Každý setback tě sice zbrzdí, ale při dlouhodobě rozumném přístupu by ses nikdy aspoň neměl vrátit úplně na začátek.

        Pokud to máš závažnější jako jsem to měl já, tak bohužel musíš počítat s tím, že to bude opravdu na dlouho. A že úplně dobré to nebude už nikdy.

        A ze začátku to je na přetížení nejnáchylnější, postupně se to bude zlepšovat.

        I po letech dokážu šlachu přetížit, což pak znamená minimálně měsíc v háji, někdy dva, ale aspoň už to zase po těch 1–2 měsících dokážu dostat do stabilního stavu, který dlouhodobě držím.

        Chůze pak aspoň u mě není žádný zázrak. Ujít 8km před lety v počáteční fázi rehabilitace, tak to přetížím okamžitě. Se cvičením dohromady tím spíš.

        0 0
        • MlokCZ  

          Ještě pak k cílenému cvičení vs k tomu jiný pohyb:

          • na začátku prvních několik měsíců na jakýkoliv jiný pohyb k tomu nejlépe zcela zapomeň
          • po čase až ho začneš zařazovat, tak nikdy nesmíš navíc, ale musí to být místo nějakých silových rehabilitačních cvičení
          • tedy musíš si hlídat, abys nikdy nenavýšil moc v součtu všeho, co i byť jen trochu tu šlachu zatěžuje

          Já si třeba i teď ten poslední bod dlouhodobě hlídám, protože už mám vyzkoušeno, kolik šlacha snese. A tak si to díky tomu dokážu (většinou) pohlídat, protože jakmile se šlacha ozve, tak je pozdě a jsem u toho 1–2 měsíce v háji.

          A proto mám třeba k chození v mobilu trvale puštěný krokoměr. Protože i jen nutné popocházení (tedy žádný cílený pohyb, ale jen třeba chůze po cestě do práce, vodění dětí do školy/školky) u mě dá 4000+ kroků denně.

          Když jsem chtěl třeba aspoň trochu jezdit na klasice, tak jsem cíleně se snažil omezit k tomu chození.

          A znovu musím napsat, že ebike je aktuálně moje záchrana a zatím to vypadá, že bych letos mohl dát první rok od problémů se šlachou, kdy bych se mohl dostat k ježdění, kolik opravdu chci a ne jen, kolik mi dovolí šlacha, což nebylo žádný rok více než 110h kola (se zdravou nohou jsem míval 300h+).

          Už loni to bylo 163h, tedy už loni obrovské navýšení díky ebiku a to jsem ho pořídil na začátku srpna.

          0 0
          • doubleingram  

            Díky za info, ta chůze mě upřímě zarazila, protože jsem nečekal že to tak zhorší, ale velmi pravděpodobně to tím opravdu je.

            To je ovšem dost na hlavu protože pak člověk musí jenom sedět doma, nemůže vůbec nic, o to hůř když je venku hezky.

            Měli jste to někdo ještě taky tak, že to chůze taktoc zatěžuje?

            0 0
        • doubleingram  

          A když to přetížíš, tak zase hodně snížíš zátěž, nebo jaký máš postup který ti funguje?

          0 0
          • MlokCZ  

            To se jednak lišilo v různých obdobích a pak záleží jak moc to přetížím.

            Ze začátku to bývalo horší a to jednak tím, že to trvalo o něco déle než jsem se vrátil zase do stavu, kde jsem byl předtím. A pak jsem to i ze začátku přetížil někdy i více.

            Teď jak se hodně hlídám, tak už se mi to moc nestává a když už, tak zejména na dovolené. Tam je to těžké se pohlídat, když všichni ostatní jezdí a je k tomu hezky. Takže někdy to na dovolené i lehce přetížím cíleně, abych si dovolenou aspoň trochu užil i s tím, že se po ní budu zase chvíli trápit.

            Snížit zátěž je potřeba vždy, někdy je ale ještě lepší na chvíli zátěž třeba i na 14 dní úplně vynechat. To neznamená nic nedělat (ohledně rehabilitace), vynechat vždy jen tu silovou část. Tzn. vždy zůstávám u masáže na válci, protahování a nějakou super nízkou rozhýbávací zátěž (třeba 20 minut jízdy na kole po rovině malou rychlostí). A posilovat případně ty podpůrné věci, kde to nezatěžuje samotnou patelární šlachu.

            Já měl ještě ze začátku problém, že se těžko určovalo v jakém stavu to vlastně je, protože mě to několik měsíců bolelo skoro pořád (zejména v klidku) a to všude možně, tedy nejen v místě patelární šlachy. Proto jsem si první půl rok rehabilitace vedl poctivě deník a hodnotil jak to přesně a kdy bolí (třeba když to bylo horší, tak se to ozývalo více i v noci a také měla noha tendenci celá tuhnout).

            To už se mi nestává, jak pravidelně masíruju. Když už se to ozve, tak teď už jen přímo samotná patelární šlacha. A když to trošku více zatěžuju, tak sem tam se ozve běžně, ale už poznám, kdy je to ještě ok a kdy ne.

            0 0
            • doubleingram  

              Díky, a dělal si všechno co Koban píše v té knížce? Přijdou mi tam dost často některé věci nesmyslné, třeba jako každý den protahovat, každý den masírovat, každý den mobilita, to prostě zaprvé tu nohu mnohem víc přetíží a zadruhé na to kdo na to má čas.

              Mě třeba přijde že strečink stehna, kvadricepsu to přetěžuje jako blázen takže to už dělám velmi málo skoro vůbec.

              0 0
              • MlokCZ  

                Kobanova knížka je už jeho hodně starý materiál, jak s tím začínal. Postupně s obrovským množstvím zkušeností (s lidmi se skokanským kolenem) některé věci trochu upravil nebo přepracoval v přístupu. V kurzech, které pořádá pak má když chceš i dost individuální přístup a konzultace dle tvého stavu. V kurzu má mnoho videí se super vysvětlením všeho včetně cvičení, je to o hodně lepší než knížka. A pak ty individuáln konzultace k tomu. Kurzy ale měl už postupně dost drahé (také aby ne, byl o ně obrovský zájem). Já ještě stihnul ze začátku, kdy to bylo o něco levnější.

                Především nikdy ty postupy nejsou přesně přenosné na každého.

                Já to měl zhruba takhle:

                • masáže na masážním válci jsem dělal nějaký čas i každý den (není třeba přehnaně dlouho, lépe častěji a kratší čas) a to mi pomohlo hrozně moc, to byl hlavní zdroj toho, že mi to vůbec přestalo bolet
                • u protahování záleželo od přístup k němu, tedy jestli jen takové decentnější a pak mohlo být častější nebo důkladnější a pak rozhodně nemohlo být každý den
                • kvadriceps (a všechna protažní, kde plně zatěžuješ patelární šlachu) jsem plně ze začátku nemohl vůbec, některé typy protažení kvadricepsu jsem mohl až po několika měsících (nevím už jestli to tak přesně má v knížce, v současných jeho materiálech to i Koban přímo zmiňuje), tedy ze začátku jen velmi opatrně a pozvolna
                • z protažení mi ze začátku ale hodně pomohlo pořádné protahování hamstringů (zkrácené hamstringy a měl jsem je hodně zkrácené trvale působí negativně na patelární šlachu)
                • mobilitu jsem cvičel určitě o něco méně než má příklady v knížce, to na mě bylo také moc
                • u mobility a podpůrných cvičení bylo důležité se naučit více používat hýžďové svaly (už také nevím, jak moc to rozebírá v knize, ale to je také jeden z důvodů přetěžování patelární šlachy, že se obecně zapojuje více svaly předku nohou i v situacích, kde by více z toho měla odtáhnout zadní strana nohou)
                • a není to jednoduché to zažít, trénoval jsem to při chůzi do schodů, kde se to dá snáze si uvědomovat ohledně většího zapojení zadní strany nohou a postupně jsem to snad už i podvědomně zažil i při normální chůzi

                Množství všeho pak musíš vždy přizpůsobit aktuálnímu stavu.

                Ohlendě času, ten si najít musíš, bez toho to nepůjde. Já jsem možná i více než 2 roky odcvičil 5× hodinu týdně. Nejhorší to bylo dlouhodobé.

                I teď se tomu aspoň trochu věnuju, ale už méně a mám některá omezení proti začátkům:

                • čím více mám dlouhodobé zátěže v menší intenzitě typu pohodové tempo na kole (a teď ještě lépe ebike), tím méně masíruju (už to dobře poznám, jestli jsou svaly zatuhlé a kdy má význam masírovat více a kdy to je k ničemu nebo i kontraproduk­tivní)
                • masáž vždy přidávám, když nemůžu dělat nic, tedy třeba při nemoci hned jak to jde (když mi není úplně blbě), když mám delší období klidu (tedy třeba při té nemoci) bez masáže, tak se mi šlacha ozve taky, tedy nic nedělat je také hodně špatné
                • protahuju už zase také o dost méně než na začátku (už dlouho mohu protahovat bez omezení cokoliv tedy včetně věcí, kde to přímo tahá i za patelární šlachu), ale tak, že držím pořád zhruba stejný rozsah, který jsem získal za ty dva roky, co jsem na tom makal hodně
                0 0
      • Johny_PJ  

        Mlok to popsal tak dobře, že už k tomu nejde moc nic poradit. Mám více méně stejné zkušenosti. Mně když se povedlo šlachu přetížit, tak jsem ji na nějaký čas přestal zatěžovat. Cvičil jsem pak podle Kobanovy knížky posilování, masáže a protahování a celkem rychle mi to vždy odeznělo. To co funguje konkrétně u tebe si ale budeš muset najít sám.

        Když jsem pak začal zace cvičit na šlachu, tak jsem se vrátil třeba o pár týdnů zpět, nikdy to ale už nebylo úplně na začátek.

        0 0
        • doubleingram  

          Dík za info, a dělal si vše co píše v té knížce? Znamená časté strečink i mobilitu posilování na zadek?

          Mě třeba přijde že ten glute bridge dost zatěžuje šlachu.

          Chápu že každý trochu jiný ale jeli jste opravdu nějak tak podle té knížky nebo jste si to hodně přizpůsobili a změnili?

          0 0
          • MlokCZ  

            Zrovna konkrétní cviky vůbec neber jako dogma. Ty zrovna podstupem času Koban dost upravoval a některé postupně i nahrazoval zcela jinými, jak měl zkušenosti s čím dál více lidmi se skokanským kolenem.

            U glute bridge je potřeba si odnést jen tu hlavní pointu. Tedy, že je potřeba jakýmkoliv způsobem tuto část posílit. Ale ještě mnohem důležitější je naučit se při jakémkoliv pohybu včetně chůze tu část více zatěžovat a tím odlhečit přední straně nohou (i když někdo nemá problém s patelární šlachou, tak všeobecně bývá častý problém, že se přední část přetěžuje oproti zadní části nohou/zadku).

            Oslabenou tu zadní část mít ani moc nemusíš, tedy přehnané posilování pomocí třeba těch glute bridge může jen zbytečně přetěžovat patelární šlachu (určitě ji to ne úplně málo zatěžuje jak píšeeš), zvlášť ze začátku, kdy potřebuješ ji co nejvíce šetřit a zatěžovat jen přiměřenou cílenou kontrolovanou zátěží.

            A ono když se naučíš více využívat zadní část nohou/zadku při všech běžných činnostech, tak ono tím dojde i dlouhodobě k samovolnému posílení. Jak už jsem ale psal, tak tohle není tak jednoduché a je to na dlouho než to dokážeš dělat automaticky (a nejen pár minut když na to myslíš a cíleně se o to snažíš). Tedy aspoň mě to trvalo hodně dlouho a ani teď nemůžu říct, že je to vždy ideální (snažím se to uvědomovat a cíleně korigovat i teď po dlouhé době).

            A pak je stejně potřeba hledat především individuální řešení, které bude fungovat co nejlépe tobě. Třeba obecně k cyklistice se Koban nestaví nějak moc pozitivně z důvodu velkého rozsahu v koleni v zátěži. A u mě bych řekl, že správně použitá cyklistika funguje možná i lépe než všechny ty HSR (heavy slow resistance). Přitom statisticky (tedy pro většinu) ty HSR metody fungujou nejlépe a opravdu statisticky kolo dost lidem nefunguje.

            Teď i po letech zkoušení všeho možného, kdy už pomocí HSR to k dalším zlepšením nevedlo a nad určitý limitní stav to prostě nešlo, tak díky ebiku a mnoha hodinám v převážně nižší zátěžinež na klasice (většinu času tak na 60% oproti klasice s občasnou krátkou intenzitou klidně i na max) + k tomu kratší kliky to zase vypadá, že se dokážu konečně po dlouhé době posunout zase o kus dopředu.

            0 0
            • doubleingram  

              Dík za info, země tomu že to mám už tak dva až 3 roky, a teprve teď jsem před pár měsíci zjistil vlastně o co pořádně jde, tak to bude asi na dlouho. Bohužel to zkoušení co funguje s trvá strašnou dobu.

              Jak dlouho vám tak trvalo než to dokázali nějak pobrat co vám funguje a posunout se nějak zásadně dál?

              Co zkusit ještě nějaké jiné zdroje? Pokud máte něco tak prosím o nasdílení.

              0 0
              • MlokCZ  

                U nás jsem se od žádného doktora nedočkal jediné aspoň trochu relevantní rady. Daleko lepší už to bylo na fyzioterapii třeba co jsem dojížděl do Prahy na www.fyzioklinika.cz. Ale i tam spoustu věcí, které Koban řeší (a které mi pak pomohli), tak netuší.

                Co mi ale opravdu funguje, to jsem si musel přijít a vyzkoušet sám.

                Hledáním informací včetně pročtení mnoha sutidií v angličtině a mnoha zdrojů v angličtině, tak můžu říct, že nic lepšího než věci od Kobana dostupného není.

                U Kobana ale určitě stojí za to si projít jeho aktuálním kurzem. Ta knížka jsou začátky už hodně let zpět, ze kterých se to posunul ještě hodně dopředu.

                I když teď netuším, jak a jestli je ještě vypisuje. Před časem to bylo vždy jen jednou za čas, co byl vypsán nový kurz. Měl to vždy omezeně, aby dokázal vše s účastníky probírat jednotlivě dle jejich situace (pokud tedy účastník kurzu byl aktivní a sám chtěl, jinak to lze i bez toho) a kurz trvá pár měsíců. Následně pak všechny materiály včetně dohromady více hodin videí jsou pak účastníkům už trvale dostupné.

                0 0
              • MlokCZ  

                A jak jsem to měl ze začátku:

                • první rok byl úplně v háji, i když po pár měsících, kdy jsem ani nevěděl, co s tím je, tak jsem začal už trochu lépe něco řešit na fyzioklinice, rázová vlna byla hodně zákeřná, jak výrazně snižovala bolest, tak se mi postupně zdálo jak se to skvěle lepší, jenže reálně skutek utek a dva měsíce po skončení jsem to přetížil a vrátil se úplně na začátek (tedy tady nebyl opravdu posun žádný)
                • druhý rok už jsem měl nějaké základní informace (začínal jsem právě také s tou starou knížkou od Kobana) a začal už z velké části správně rehabilitovat, ale nevydržel jsem dost dlouho a zase to pak přetížil (i když ne hned a ne tak snadno jako ten první rok), to už jsem se ale nevrátil úplně na začátek a bylo vidět, že nějaké výsledky jsou
                • třetí rok po zimě zase cílené už slušné rehabilitace (to jsem měl už i za sebou kurz u Kobana) se to zase posunulo a zlepšilo
                • od té doby jsem pak dále další více než 2 roky stagnoval i když jsem zkoušel různé přístupy
                • nikdy jsem to pak už ničím nezhoršil, že bych se vrátil jakýmkoliv přetížením na horší stav (a že jsem to ještě párkrát občas přetížil), vždy se to po 4–6 týdnech po přetížení zase vzpamatovalo (také jsem to ale nikdy už nepřetížil tak moc, jak se hlídám) ale na druhou stranu jsem se nedokázal dostat přes 120 hodin na kole ročně s tím, že jsem i kvůli těm 120 hodinám omezoval cokoliv dalšího (přes zimu jsem většinou kolo vynechal a vždy zkoušel nějaké další jiné věci ohledně rehabilitace, takže to bylo 120 hodin během cca 7–8 teplejších měsíců v roce)
                • problém mám jen s celkovým limitem zátěže, jednorázově už to snese hodně a i 6,5h těžkou vyjížďku v horách na klasice dokážu odjet (pro srovnání v nejhorší fázi jsem nedokázal ujet 5km rychlostí 10km/h po asfaltu po rovině)

                Až loni nastal ten zlom pořízením ebiku, kdy jsem najel skoro 170 hodin (z toho část na klasice) a ebike jsem měl až od srpna. Letos když to bude převážně na ebiku (na klasice občas jezdím pořád, ale většinou jen kratší vyjížďky s dětmi), tak 200 hodin půjde snadno. Ale doufám, že se podaří 250+. A uvidíme, jak moc a jestli to zlepší celkově.

                0 0
                • doubleingram  

                  tak to sis prošel taky pěkným martýriem, klobouk dolů že jsi to dal a nakonec to relativně vyřešil a můžeš jezdit, já už jsem rád že vůbec chodím.

                  Co si z praxe myslíte o těch fotkách co tady teďka přikládám, co mi dali na rehabilitaci? Přijde mi že to je příliš mnoho a to koleno se tím musí logicky přetížit

                  0 0
                  • MlokCZ  

                    To se mi vůbec nelíbí. Ze začátku bych vůbec necvičil nic s větším rozsahem v koleni typu sedání na paty (a i když jsem později, když už to bylo výrazně lepší začal občas zařazovat i větší rozsah, tak jen velmi opatrně a tam zase jen s menší zátěží). Ani ty výpady se mi pro začátek moc nelíbí. Předkopávání bych také nezařazoval ze začátku vůbec (možná ani později).

                    Posilovacích cviků přímo zatěžující patelární šlachu potřebuješ minimum. Vystačíš si klidně i s jedním a i tím jedním to můžeš snadno přetížit. A určitě ne každý den. Nedá se říct, jak konkrétně často, jednak je to individuální a pak také dle cviku a zátěže a počtu opakování.

                    Pokud můžeš chodit do posilovny, tak jsem pro legpress a ze začátku rozhodně v menším rozsahu. Klidně ani ne do 90° a na druhé straně ne do zcela natažení. Tedy třeba jen 100–170°.

                    Když jsem měl období, kdy jsem jel legpress, tak klidně jen 2× týdně (3× týdně úplné maximum).

                    A ta rychlost navyšování, tak je pak samozřejmě naprosto mimo. To nemá být o něco pozvolnější, ale násobně pozvolnější. Koban klidně doporučuje, že následující měsíc by nikdy neměl navýšit zátěž oproti předchozímu o více než 10% (a to nejen pro tento silový trénink na začátku, ale pro jakoukoliv zátěž).

                    Jakmile jsem to někdy porušil, tak v podstatě vždy to vedlo k přetížení. A že jsem to porušil vícekrát, těch 10% za měsíc je pocitově hrozně pomalé navyšování a obtížné vydržet.

                    Na úplném začátku to lehce asi překročíš (když začínáš na nějaké velmi malé váze, tak těch 10% přidání by nebyl skoro žádný rozdíl), ale i tam velmi opatrně.

                    A když tam vidím něco typu 100% max v koncentrické fázi, to je úplně mimo pro patelární šlachu.

                    Třeba u legpressu jsem to přetížil i po už několika letech, co jsem to měl v lepším stavu i když jsem vůbec nebyl na 100% silového maxima co bych dokázal i když už jsem zase tak daleko nebyl.

                    Jak jsem tu psal, tak jednorázově by nebyl problém dát těch 100%, ale ne při pravidelném opakovaném cvičení.

                    A u mě více cílit na excentrickou fázi nebylo lepší než normálně cvičit klasicky koncentrickou fázi. Ze studií, co jsem četl, tak výsledky byly podobné.

                    Ať už budeš cvičit cokoliv, tak vždy ať je to HSR. Tím myslím ten důraz na slow. I třeba u legpressu v koncetrické fázi velmi pomalu, klidně 5s jen koncetrická fáze.

                    Pak se minimálně ze začátku vyvarovat i jen náznaku dynamiky. Tedy vždy velmi pomalý a opatrný přechod z excentrické na koncentrickou fázi.

                    0 0
                    • Mikikuba  

                      Za me je to prisne individualni. Souhlasim ze maximalni rozsahy alias sedy na pate ci hluboke drepy dobre nejsou. Ale treba me predkopavani strasne pomohlo a ted uz jezdim i 250 bez problemu. Chce to individualne se vzdelavat dobrej fyzio a sam zkouset. Ja si nakonec sestavila po nekolika letech vseho moznyho cviceni i protahovani sama. Cvicim 2× tydne, protahuji denne.

                      0 0
                      • doubleingram  

                        Protahuješ myslíš strečink hamstringy kvadricepsu lýtek a tak dále jo?

                        Mně přijde že strečink kvadricepsu to přetěžuje jako blázen.

                        Dobrým fyzio myslíš kdo? Už jsem toho docela dost prošel a každý ti řekne něco dost jiného, viz výše návod, který největší pravděpodobností nohu akorát přetíží a nepomůže

                        0 0
                      • MlokCZ  

                        Měla jsi také konkrétně skokanské koleno? Jen se ujišťuju, protože sice některé věci jsou přenositelné na jiné problémy s kolenem/nohou, ale některé jsou dost specifická záležitost pro skokanské koleno (a pro někoho je ten název dost zavádějící, když to vlastně není vůbec problém s kolenem).

                        A právě dost fyzioterapeutů má slušné celkové znalosti (i když ani to není pravidlo) a s leččím poradí opravdu dobře, tak specificky se skokanksým kolenem to byl vždy problém.

                        Já tedy byl už u hodně fyzioterapeutů a ještě jsem nenarazil na žádný případ, kdy opravdu ví, jak na skokanské koleno. Přitom s jinými potížemi (zlobila mě bederní část zad), tak tam tomu rozumněli perfektně a cvičení pomohla přesně dle jejich doporučení. Celková prohlídka těla a nalezení disbalancí a problematických míst také velmi dobré. Jen to skokanské koleno už bylo horší.

                        0 0
                        • Mikikuba  

                          Jojo bohuzel. Je to na strasne dlouhy vypraveni. Presne jak pises. Vzdy pokrok a hura a buch zpatky pretizeni. Takhle jsem valcila 4 roky nez jsem domu poridila stroj na predkopavani. Ze zoufalosti. A ono bingo. Jo protahovani kvadricepsu to jakoby pretezuje ale me ve finale pomaha. Chce to cit a zkusenost. A na paty si nesedam uz kvuli svymu kolenu myslim ted kloub. Mela jsem posrupne 4 fyzio. U nekoho slepa ulicka ale nakonec jsem si od kazdyho vzala neco a funguje. Vubec nejhorsi je pro me stani.

                          0 0
                          • MlokCZ  

                            OK, o tom, že je to hodně invidiuální jsem tu také vícekrát psal, takže může se vždy najít něco, co jednomu pomůže a druhému i klidně uškodí.

                            S rozsahem když není ve velké zátěži, tak už problém nemám a klidně ho cíleně dělám. Konkrétně sed ve dřepu, ale samozřejmě jen v rozumné míře.

                            Protahování kvadricepsů je jak píšeš. Sice na jednu stranu zatěžuje patelární šlachu při samotném protahování, proto na počátku se musí opatrně a nemusí to jít. Ale tím, jak se portáhnou, tak pak zase dlouhodobě mimo zátěž méně zatěžují patelární šlachu (jak není taková tenze o zkrácených kvadricepsů).

                            0 0
                          • doubleingram  

                            A přetížení poznáte takže to začne bolet, nebo že to bolí víc, nebo oboje asi oboje že?

                            0 0
                            • MlokCZ  

                              Mně se to vždy začne nejprve ozývat, když to je v klidu. Hlavní problém je (jak už jsem psal), že když už se to začne ozývat, tak už je to nejméně 14 dní pozdě (kdy se mělo zvolnit). Když už se to ozývá častěji a třeba i přes noc, tak to už je úplně pozdě a přetížené více.

                              Umí se mi to ale i ozvat, když naopak pár dní nic nedělám a jen sedím v práci a nedostanu se ani třeba k masáži.

                              A sem tam se to prostě ozve i když to držím v akorát zátěži.

                              A třeba na kole když to už se blíží přetížení, tak je to zákeřné v tom, že se to po vyjetí hezky rozhýbe a přímo na vyjížďce je to úplně ok, ale následně to ta vyjížďka ještě zhorší.

                              Při zátěži už se mi to neozývá v podstatě vůbec. Pokud už to bolí v zátěži, tak to je hodně špatný stav s hodně velkým přetížením.

                              Ale to je stav teď. Jak už jsem tu někde psal, tak ze začátku, když to bylo špatné, tak mě to bolelo v podstatě v klidu téměř pořád a zátěž bez bolesti také vůbec nešla, i když ne nějak extrémně. A k tomu celá noha měla tendenci vytuhnout (i třeba celý kvadriceps).

                              Proto jsem si ze začátku vedl deník, jak doporučuje Koban a přesně si zaznamenával pocity jako to bolí a ozývá v jakých situacích. Ono totiž jen dle paměti se to srovnává opravdu blbě, jak to bylo třeba 5–6 týdnů zpět si prostě správně už nepamatuješ, to mi deník jasně vysvětlil.

                              0 0
                              • doubleingram  

                                Tak to mám koukám dost podobně, většinou to taky bolí jenom v klidu, nebo když tomu dám fakt velkou čočku ale to už teď nedělám, nebo se snažím nedělat samozřejmě.

                                Jak píšeš, je to zákeřné v tom že při nějaké takové relativně rozumné zátěži která ti přijde rozumná ale už je moc to většinou nebolí, ale začne to až pod potom v klidu a nebo když se to trošku víc nasčítá. Takže mi skoro vychází že je lepší dělat míň než víc, pomalu postupně a holt zkoušet no nic jiného asi moc nepůjde

                                0 0
                                • MlokCZ  

                                  Ta poslední věta rozhodně, to je možná úplně nejdůležitější. Tedy méně znamená ve výsledku více. A je to jedna z nejtěžších věcí celého procesu se vždy udržet na menší zátěži.

                                  Jak jsem tu psal, tak třeba na dovolené to pořád nedokážu (když ostatní jezdí a já bych měl dřepět a koukat, jak je tam hezky) i když vím, že to tím minimálně trochu přestřelím.

                                  0 0
                                  • doubleingram  

                                    Zadem tomu že už to mám několik let a dlouho jsem to ignoroval protože jsem nevěděl co to je, tak víceméně můžu asi prodat kola protože je to na kolo nevidím na hodně dlouho, možná zkusit nějakou elektriku jenom úplně lehoučce si půjčit

                                    0 0
                                    • MlokCZ  

                                      Kola neprodávej. Kolo může být použitelné i v poměrně počáteční fázi. Ale je důležité, aby ho bylo dostatečně málo a ze začátku prostě jen ploužení po rovině. A ty kratší kliky udělají také hodně.

                                      Ebike je pak rozhodně nejlepší řešení, jak tu píšu, tak mi pomáhá i teď, když to až tak špatné nemám. I když tak dobré jako Mikikuba to ani zdaleka nemám, k tomu bude ještě daleko.

                                      0 0
                                      • MlokCZ  

                                        A na kole pozor na terény. Ve více rozbitém terénu dostává šlacha slušnou čočku. A flowtraily s boulemi typu Rubín/Baron, kde se musí pořád dřepovat to samé. Na to teď musím dávat na éčku větší pozor, protože toho najedu o hodně více a tím je i více sjezdů.

                                        0 0
                                      • doubleingram  

                                        Mám bike a gravel, a k tomu nějaké problémy se zápěstím už dlouho, resp. oběma, takže to taková kombinace kdy se na kolo asi fakt dlouho nedostanu, zatím si nechám bike protože jsem se vy mazlil ale gravel asi půjde z domu

                                        0 0
                          • doubleingram  

                            Stání je docela zatěžující, hlavně o to jak máš hodně pokrčené nohy, když máš kolena téměř zamčená, tak samozřejmě to zátěž je nejmenší

                            0 0
                        • doubleingram  

                          Píšeš, že jsi příliš prošel hodně fyzioterapeutů, můžeš doporučit někoho opravdu dobrého nejenom co se týká kolena? Řeším jiné věci tak abych věděl, teďka chodím do Barna medical ale upřímě to moc spokojený nejsem.

                          Už jsem tam prošel několik lidí a zatím se týká kolena víceméně žádný pokrok a jiné věci taky žádný zásadní posun

                          0 0
                          • doubleingram  

                            Mimochodem u Barny mi vlastně nikdy ani pořádně neřekl že to je skokanské koleno, to mi identifikoval až můj podolog.

                            A to jsem u Barny chodil K několika fyzioterapeutů a dokonce i ortopedovi, takže kdyby mi to neřekl podolog, tak vlastně do dneška pořádně nevím co co mám za problém. Bohužel dost smutné na to že tam člověk platí docela velké peníze

                            0 0
                          • MlokCZ  

                            Do Prahy jsem jezdil jen na fyziokliniku, protože přeci jen to je opruz pro mě tam dojíždět. A tam bylo důvodem, že jsem tenkrát chtěl zkusit focusovanou rázovou vlnu, která v Plzni nebyla k mání (byla tu jen radiální k mání).

                            A u těch větších typu fyzioklinka to je složitější v tom, že to tam dělá vždy větší tým a někteří z nich jsou lepší, někteří horší. Nevím jestli teď je vůbec možné se tam rezervovat ke konkrétní osobě. Předtím to nějaký čas šlo a pak někdy zase ne.

                            Já tam byl spokojený s jednou konkrétní fyzioterapeutkou, která ale pak odešla pryč k nějakému profesionálnímu sportovnímu týmu (takže už je to stejně mimo).

                            0 0
          • Johny_PJ  

            Moc jsem ted na BF nekoukal. Rady, ktere jsi dostal jsou lepsi, nez bych ti dal ja.

            Me v rehabilitaci dost omezuji male deti vcetne nemoci co mi nosi ze skolky, takze jsem se realne k dlouhodobejsi rehabilitaci jeste nedostal. Ted jsem nasadil na kolo sedacku a hned jsem slachu trochu pretizil. U me se to projevuje tak, ze zacne pozvolna bolet i v klidu a ta bolest neodezniva.

            0 0
    • Mikikuba  

      Presne. Jak ja byla vzdy nestastna. Ale i ted se mi obcas podari prestrelit ale neni to casto. A jsem stastna ze kolo jde bez omezeni vicemene. I kdyz na ultra zavody uz by to nebylo 

      0 0
    • doubleingram  

      Ahoj, koleno už řeším asi 5 měsíců, ale zatím jsem se moc nepohnul, Snažím se cvičit, pomalu přidávat, ale nějak to prostě furt nejde.

      Martin Koban má nový kurz, stojí to 300 $, zkusil to někdo? Stojí to za to? Upřímě už bych to rád letos vyřešil, tak zjišťuji informace zda to mám investovat.

      Díky

      0 0
    • Fascie  

      Ahoj, hledala jsem informace o skokanskem koleni a našla jsem tu nějaké informace.

      Mám to už rok, obě kolena.

      Z běhání a sprintu, chtěla jsem začínat s během a prepalovala jsem to. Dále jsem chodila 5× týdne do fitka a na tenis. Jezdila na bruslích a kole.

      …..malo odpocinku….

      Na RTG a ultrazvuku nic nebylo.

      Nohy bolí pod ceskou, takže ta šlacha + mívám otoky. Boli me to i nad ceskou.

      Byla jsem na elektrolecbe, ale nic se nezlepsilo, teď chodím na kryo k fyzio a taky nic.

      Na rehabilitacích mi ukázali cviky na čočce a bose, které provádím.

      Jelikož chodím na kryo k fyzio, ale borec má chlazení jen –30 stupňů, tak jsem zašla do Mrazlezi.cz a koupila si permici na lokální kryoterapii, kde to mrazi s –160 stupni.

      Žádná změna.

      Provádím masaz slachy. Leduju dále zeleninou.

      Bylo mi doporučení chladit a jezdit mírně na kole. Zatěžovat slachu kolem a cvikama u kterých to neboli.

      Nebeham, netenisuju, nebruslim, ale chodím do fitka, kde jezdím gluteusy a hamstringy. Cvicim i lýtka na vyponech, lehká váha. Dřepy ani predkopavani si netroufnu. Nejčastěji tedy makam na vršek.

      Ještě, ze mám ty silikony jinak bych uz vypadala jako chlap.

      Je to nekonečna bolest, nikdy se to nevyleci. Chvíle, kdy necítím bolesti kolen je, když to chladim.

      Jelikož, uz dlouhou dobu nejezdim váhy na nohy, tak jsem zhubla, což mi docela vadí, ze nemam takový stehna jako dřív.

      Teď v září jdu k ortopedovi a nejspíš mi udělá další sono, tak jsem zvědavá jestli uvidí nějaké zhoršení na slachach.

      Takže? Je to v prdeli, tam kde me nohy začínají

      0 0
      • doubleingram  

        Ledování a podobné věci jsou spíše analgetické, můžu ti to pomoct nějaké akutní fázi zánětu, ale chronické už určitě dle mého názoru ne.

        Cvičení na nestabilních plošinách asi nějaký smysl pro celkový skoro Z svalový a jádro a jiné svaly má, ale samořejmě tam zase zatěžuješ tu šlachu více či méně.

        Rozhodně bych šlachu nějak nedramatizoval co se týká masírování, můžeš to trošku promnout ale nedráždi to, je to jenom další zátěž.

        Pokud tě to bolí víceméně pořád, tak se snaž maximálně snížit veškerou zátěž na stehenní svaly, tzn. chůze do schodů chůze vstávání sedání prostě všechno, hlavně tu dynamiku v tom nesmíš mít, můžeš to dělat pomalu staticky, ale začátku bych začal s pomalým izometrický m cvičením, spolu s velkým snížení zátěže, + masírování válcování svalů, aby jsi měla u volně ně a A opatrní strečink

        0 0
        • doubleingram  

          Sorry za chyby v textu, diktuju to a snad je to nějak jasné, pokud ne dej vědět

          0 0
          • doubleingram  

            Každopádně divný, že na sonu nevidí vůbec nic, něco by tam být vidět mělo, pokud tě to bolí tak jak popisuješ, takže otázka jestli to je opravdu tohle

            Případně jaké jsou zkušenosti toho kdo to sono dělá

            0 0
            • doubleingram  

              Počítej taky s tím, že v tom hraje roli tvoje životospráva, kvalita spánku, strava chlast a tak dále a tak dále

              A hlavně i hlava :)

              0 0
      • MlokCZ  

        Pokud je to skutečně skokanské koleno (tedy problém s patelární šlachou), tak si přečti pořádně celé vlákno, bylo toho tu napsáno už opravdu hodně. Dle popsané by být mohlo.

        Co každému bude v rehabilitaci nejlépe fungovat, na to si bohužel každý musí přijít sám a pokud je to už v pokročilém stádiu, tak je to na dlouho (roky) a je potřeba obrovská trpělivost.

        Cvičení na nestabilní plošině v počáteční fázi určitě ne, to akorát příliš zatěžuje patelární šlachu a současně to není vhodný podnět pro její zlepšení. To až časem až to bude lepší a také určitě ne jako hlavní zdroj rehabilitace. To je jen k posílení okolních svalů. Samotnou regeneraci patelární šlachy to nenastartuje vůbec.

        Chladit v chronické fázi také už určitě ne.

        Začít jak psal doubleingram v posledním odstavci. Nejčastěji pomůže nějaké HSR (heavy slow motion), minimálně tedy statistiky mnoha stovek Kobanovo účastníků kurzu to potvrzují. Ale je potřeba na to jít ze začátku velmi opatrně a pozvolna a každému může lépe sedět jiný cvik.

        Cíleným zátěžovým cvikem na čtyřhlavý sval stehenní je nutné jít v každém případě. Bez toho to vůbec nepůjde. To je právě to HSR. U dřepů se blbě kontroluje zátěž (základ je, že to musí být postupně pomalu od malé zátěže) a když už, tak začít excentrickými. Lepší je ale cokoliv, kde se zátěž kontroluje dobře, tedy legpress, předkopávání, …

        U protažení bych zdůraznil i protažení a uvolnění hamstringů. Jejich zkrácení a napětí zvyšuje trvalou statickou zátěž čtyřhlavého stehenní svalu a tedy i patelární šlachy.

        U masáže na válci určitě všechny svaly nohy, ale samozřejmě uvolnění čtyřhlavého svalu je stěžejní. Masáž nepřehánět kolik toho bude najednou, raději často a méně.

        Nejčastější problém je na začátku vždy příliš rychlých postup, který vede k setbackům. Najít si tu hranici, aby nedošlo k dalším přetížením je vždy hrozně těžké a zcela bez setbacku to nejde nikdy nikomu.

        Dalším základem je pak maximálně omezit jakoukoliv zátěž na patelární šlachu. Tzn. i chůze, ještě horší je stání. A ponechat striktně jen cílenou rehabilitační zá­těž.

        Kolo bych asi v úplných začátcích zcela vynechal.

        A pak u žádné terapie (rázová vlna, kryo, …) se nikdy neprokázalo, že by z dlouhodobého pohledu pomohla. A naopak je to často zákeřné v tom, že některé ty terapie (třeba focusovaná rázová vlna) mají analgetické účinky. Tzn. hodně to pomůže krátkodobě s bolestí, což ale pak pouze vede k tomu, že při rehabilitačním cvičení je daleko větší tendence to zase přetížit (když to nebolí).

        A velký problém je, že bolest většinou reaguje s děsným zpožděním. Tím myslím, že když je rehabilitačního cvičení moc a vede to k dalšímu přetížení (a tedy setbacku), tak když už se to ozve, tak je to tak 2–3 pozdě (tedy už 2–3 týdny zpět se mělo ubrat).

        A ze začátku to bez bolesti (při cíleném rehabilitačním cvičení) nepůjde. Ale je potřeba to správně dlouhodobě vyhodnocovat, nesmí se to zhoršovat.

        Proto je tak těžké najít tu správnou cestu:

        • moc cvičení → další přetížení a setback
        • málo cvičení (i cílené zátěže na šlachu) a není dost podnětů k tomu, aby se to zlepšovalo

        A projdi si všechno na stránkách Martina Kobana. Nejlepší zdroj ke skokanskému kolenu, který existuje:

        https://www.fix-knee-pain.com/

        Aktuálně tam toho má opravdu hodně už rovnou k přečtení. A případně (pokud ještě vypisuje) se i přihlásit do kurzu. Tam se toho dozvíš ještě mnohem více, ale už to měl v poslední době dost drahé. Rozhodně ale lépe využité peníze než je dát třeba za rázovou vlnu.

        0 0
        • doubleingram  

          Kurz je dobrý, ale drahý, dal jsem za něj 7300, každopádně více informací než v tom kurzu a tady na bike forum jsem nikde nenašel, takže jestli najdeš tak sem něco dej ale podle mě nenajdeš.

          Každopádně počítej s tím, že na sport víceméně člověk může zapomenout, osobně to řeším už od ledna, a neposunul jsem se pořádně nikam, tímto nechci shazovat ale počítej že to je fakt na dlouho, velice individuální a a velmi obtížně řešitelné

          0 0
          • doubleingram  

            Jezdil jsem na kole intenzivně 10 let, a teď jsem kola prodal, a myslím si že jestli někdy, tak možná elektrokolo, byl bych rád, ale zatím jsem rád že vůbec můžu trochu chodit.

            0 0
            • MlokCZ  

              Ebike rozhodně doporučuju. Jsem z něj čím dál více nadšený. Teď nemyslím z toho, jak mi baví (to mi taky baví hodně), ale z pohledu patelární šlachy.

              Výše jsem psal, že nejlepší rok na klasice (po těch pár letech, co jsem s tím dělal co šlo) jsem měl najetých 120 hodin.

              Loni jsem s ebikem (který jsem pořídil na přelomu červenec/srpen) už měl 180 hodin za loňský rok. Z toho tedy ještě více než půl sezóny na klasice a ještě jsem to měl (jak jsem také už výše psal) po první dovolené na klasice přetížené.

              A letos uvidíme, odhaduju to tak na 250 hodin a už to často limituje, že nemám s rodinou na více ani čas (dříve byla limitem vždy pouze šlacha). Z toho na klasice bude tak 40 hodin. A více přetížené jsem to letos zatím neměl. Na jaře náznakem, když jsem zkoušel, kam až mi to na ebiku v extrému pustí (třeba 7,5h dlouhá vyjížďka skoro celá s malou přípomocí).

              A teď srpnová dovolená zase nejlepší z pohledu pohybu, co jsem od začátku problémů měl (třetí s ebikem a zase ještě o něco lepší než ty předchozí, 10 dní ze 13 jsem byl na vyjížďce a současně nejvíce hodin, kilometrů i výškových metrů i oproti těm předchozím s ebikem).

              0 0
              • doubleingram  

                Tak jak to popisuješ, tak už víceméně problém nemáš, takže buď rád, toho si dosáhnu jenom cvičením jo jak dlouho to celkově trvalo? Dík

                0 0
                • MlokCZ  

                  To mi tedy nepřijde, že bych problém neměl.

                  120h na kole za rok s tím, že jsem omezoval kvůli tomu jakékoliv jiné zatížení paterální šlachy. Tedy i třeba chůzi (už roky si v telefonu měřím počet kroků a hodně mi to pomáhá určit, kolik si ještě můžu dovolit zatěžovat).

                  To mi přijde od stavu se zdravou šlachou, kdy jsem najížděl 400h+ další pohyb k tomu opravdu hodně daleko.

                  A když zrovna vyšla o něco horší dovolená (předtím trochu přetížené), tak jsem třeba byl jen 4 dny na kole ze 13 (a celkově jen 12h) a ostatní žádná zátěž (jen třeba masáž a protahování), tedy ani žádné chození.

                  Na druhou stranu od počátečního stavu (co jsem psal třeba i výše), kdy jsem měl problém na kole i 1km na lehký převod malou rychlostí. A i chození (jen běžné nutné popocházení) byl problém je to velké zlepšení.

                  A časově, to se těžko hodnotí. Ze začátku myslím tak 2 roky jsem promrhal, protože jsem neměl dostatečně informací a neměl dostatečně vhodný přístup. To bylo období, kdy jsem ještě zkoušel i třeba rázovou vlnu. Cvičit jsem cvičil už tenkrát, ale ne zrovna ideálně.

                  Pak když už jsem měl dost informací a začal dle Kobana, tak po prvním roce byl největší posun. V prvním půl roce mi hodně pomohlo si psát i deník s hodnocením bolesti přes den, v noci (jak i sám doporučuje). Tam jsem hezky viděl, že paměť v jakém přesně stavu to bylo třeba 2 měsíce zpět je špatná a bez deníku se tak špatně vyhodnocuje, co jak zabírá.

                  Od té doby to šlo už pomalu a pořídil jsem ebike, protože jsem s tím stavem nebyl pořád vůbec spokojený a už to i přes snahu různých postupů stagnovalo.

                  0 0
                  • doubleingram  

                    Díky za info, já mám právě problém, že se to snažím zatěžovat co nejméně, jenom cvičit, a pořádně se nedokážu posunou dál, spíš mi přijde že to snese míň a míň

                    zažil jsem už asi 3 setbacky, vždycky si říkám že to vypadá líp a zase set-back.

                    Tak tomu nechám nějaký odpočinek, zase začnu pomalu cvičit, ale vůbec nedokážu posunou dál, přijdem že to je čím dál citlivější na podněty

                    0 0
                    • MlokCZ  

                      Bohužel tohle je to nejhorší období a je to hodně náročné na psychiku. Nezbývá než to pak zkusit zase trochu jinak.

                      A sezení celý den u počítače tomu taky nepřidá. To mi někdy stav zhorší, když zrovna nic vhodného třeba týden nedělám.

                      0 0
                  • MlokCZ  

                    A ten poslední rok je tak dobrý jen díky ebiku. Nemám pocit, že by stav samotné šlachy se nějak výrazně zlepšil. Možná nepatrně ano, ale opravdu jen lehce.

                    Ebike mi prostě sednul v tom, že šlacha zvládá to o něco menší silové zatížení pak po o hodně delší dobu.

                    A pak je ebike super v tom (tedy aspoň v mém případě), že to na něm dokážu rozhýbat i když je to zrovna v mírně horším stavu.

                    Na klasice v takových situacích to nefungovalo. Tam se šlacha sice třeba na pár dní rozhýbala, ale pak se to přetížení ještě zhoršilo.

                    Na ebiku když v takovém případě jezdím chvíli z větší dopomocí, tak se to rozhýbe a nepřetíží a zase se to zlepší a uklidní a můžu zátěž zase o něco zvýšit.

                    Už jsem tak přes teplou část roku rezignoval na cílenou rehabilitaci. Tedy jen jezdím a k tomu tedy protahuju a někdy masíruju. Ale už mimo ježdění nedělám žádnou cílenou zátěž na šlachu typu HSR.

                    A nějakou cílenou zátěž (mimo kolo) už nechávám jen na pár zimních měsíců, kdy bude kola minimum nebo možná zase i nějaký měsíc vynechám.

                    Silovou cvičením (nějakým HSR) dokážu šlachu i teď slušně přetížit, když to přeženo. Předloňskou zimu jsem jel hodně legpress, krásně jsem to držel 3 měsíce a snažil se pozvolna. Ke konci jsem i preventivně nezvyšoval zátěž (i když by to ještě silově šlo). A i tak z toho bylo zbytečných 6 týdnů než se vzpamatovala šlacha po přetížení.

                    0 0
                    • doubleingram  

                      Píšeš 6 týdnů se vzpamatovává la z přetížení. Co to přesně znamená? Přestaneš všechno dělat? Nebo jenom snížíš o hodně?

                      0 0
                      • MlokCZ  

                        V zimě to vyšlo tak, že jsem už zcela ukončil tu cílenou zátěž (tedy v tomto případě ty dřepy), dva týdny dal úplně volno. Tzn. jen masáže, protahování. A pak pozvolna začal něco na rozhýbání typu velmi lehké kolo. A protože to bylo po zimě, tak už následovalo postupně jen kolo.

                        Už to není jako na začátku, že bych přetížením poslal šlachu zcela do háje. Po těch 6 týdnech to zase mohu zatěžovat stejně jako před tím přetížením.

                        Během teplé části roku, když už jsem měl jen kolo, tak když jsem to na klasice přehnal, tak pak záleželo jak moc jsem se krotil následně. Většinou se mi to povedlo na první dovolené, kde je těžké nejezdit při hezkém počasí. Pak druhá dovolená, kterou mívám 4–5 týdnů po té první bývá vždy o něco horší. Mezi dovolenou přes léto se nedonutím to šetřit opravdu hodně, takže jen třeba snížím o něco zátěž.

                        Teď poprvé to bylo po první dovolené na tu druhou ok, jak jsem tam měl ebike (loni jsem měl až na druhé a hned po ní to bylo také ok).

                        V jiných případech to mohlo být zase trochu jinak. Teď už mám lepší odhad, kolik to kdy co potřebuje.

                        0 0
          • MlokCZ  

            To je už fakt dost, ale stejně bych to i za tu cenu určitě doporučil. Já ho absoloval ještě v začátcích (co s kurzy začínal) a bylo to za třetinovou cenu. V té době jsem váhal, jestli absolovat nebo ne, protože jsem měl nastudované jeho materiály všechny dostupné a už jsem nečekal, že v kurzu toho bude nějak extra navíc (něco bylo, ale dle očekávní už toho nebylo tolik).

            Jiné zdroje v podstatě nejsou. Tedy aspoň pár let zpět. Rok jsem opravdu intenzivně hledal, co šlo a pročetl v angličtině hrozně moc věcí, ale nic lepší nebylo. A tom jsem procházel i spoustu z těch studií, ze kterých Koban čerpal.

            Jak moc to bude nebo nebude řešitelné hrozně moc záleží v jakém to má stavu. Já si chvíli s Kabonem v rámci kurzu chvíli mailoval a řešil jak svojí situaci, tak jsme to rozebírali i trochu obecně jiné případy.

            A těch úplně vyřešených případů má velké množství. Je jasné, že to byly případy, kdy to bylo v lepším stavu, ale přesto dle bolesti a výchozího stavu to často vypadalo také špatně. Tedy předem se to moc nedá odhadovat, i když to vypadá špatně.

            0 0
        • Mikikuba  

          Presne jak pises balancni plochy zacinaji byt prekonane. U plno lidi delaji vic skody nez uzitku. Mam i vlastni zkusenost. Chlad urcite ne v chronicke fazi. A vicemene se smirit ze uz nikdy nebude OK.

          0 0
          • doubleingram  

            Tou osobní zkušeností myslíš co? Že ti to zhoršilo skokanský koleno? Nebo obecně souvislosti s něčím jiným?

            0 0
            • Mikikuba  

              Jedna zkušennost se skokanským kolenem a druha po operaci kolene-chrupavka meniskus. Oboje mi bylo doporučeno posilovat na balančních podložkách. Oboje slepá ulička. Nejvíc mi pomohlo předkopavání. A protahování denně. Všechno je to na dlouhou debatu.

              0 0
        • doubleingram  

          Mimochodem, když je ultrazvuk tak to nepřesný co se týká zjištění stavu šlachy, tak co je teda průkazné? Magnetická rezonance?

          0 0
          • MlokCZ  

            Bohužel asi žádná metoda nedokáže určitě v jakém stavu jsou přesně jednotlivá vlákna patelární šlachy. Ono je to ale asi stejně jedno, to stejně problém nevyřeší.

            1 0

Nová reakce na zakládající

Pro zobrazení diskuse se prosím přihlaste nebo zaregistrujte.