Cesta Vidrholcem do Úval . Ve Vidrholci byli ve středověku vysazeny nové vsi, zde bych stál kolem r.1346 v polích osady Hol, její pozůstatky jsou dodnes patrné.
Vysílač Liblice B z Přistoupimi. Vysílač Liblice B byl určen pro pokrytí většiny Čech stanicí Praha Československého rozhlasu na středních vlnách. Vysílací technologie byla osazena dvěma vysílači domácí výroby Tesla Hloubětín SRV750, které umožňovaly sdružený provoz 2x 750kW (přes den) ale od konce 20. století se z úsporných důvodů vysílalo celodenně jen s výkonem 750 kW.
Kotevní blok. Stožáry podle návrhu Ing. Jana Šťovíčka mají rozteč 120 m a vytváří směrový systém s vyšším vyzařováním směrem na jihojihozápad. Samotné stožáry nevysílají, anténa je patentovanou konstrukcí ARPO (anténa s regulovatelným proudovým obložením), nosný stožár je obklopen klecí z drátových vodičů.
Vysílače jsou s výškou 355 metrů nejvyšší stavbou v Česku. Stožáry jsou vybaveny švédskými motorovými výtahy ALIMAK. Výtahy jezdící až do výšky 350 m jsou tak také nejvyššími výtahy v Česku.
Vysílač Liblice B byl postaven v letech 1975 až 1976 na místě předchozího stožáru konstrukce Blaw-Knox. Z jeho technologického vybavení byl použit anténní domek. Vysílání bylo poněkud nedůstojně ukončeno 31. prosince 2021 ve 23:59:59 prostým vypnutí v "půlce slova" a původní technologie sešrotována . Po dlouhé odmlce bylo 27. září 2023 vysílání obnoveno na původní frekvenci 639 kHz, ale jen pro soukromé rádio (Country Radio) a s novým tranzistorovým vysílačem o mnohem menším výkonu, pouhých 10 kW. Provoz stanice Country Radio byl ukončen 31. března 2025. Od té doby vysílač opět nevysílá a další jeho osud je nejistý.
Lipanská mohyla. Lipanská mohyla se tyčí na severním svahu Lipské hory. Byla odhalena roku 1881,na památku bratrovražedné bitvy u Lipan, která se zde odehrála 30. května 1434 (8.6. podle současného kalendáře) a v které padl vojevůdce Prokop Holý. Svým vzhledem připomíná Žižkovu mohylu u Přibyslavi.
Cesta na Lipany. Nahoře na kopci, ve výhodnější pozici stála vozová hradba radikálů. Panské jednotě se je ale podařilo předstíraným útěkem ze svého postavení vylákat. Vojáci pronásledující dolů z kopce domněle prchajícího nepřítele byli zaskočeni jeho náhlým obratem a jízdou, která je napadla z boku.
Dnešní cest z Vitic do Lipan. Tady někde bitva skončila, vojáci radikálních husitů se už nedokázali vrátit nahoru do vozové hradby a jen malé části se podařilo uprchnout směrem ke Kolínu.
Výhled z Lipské hory k severozápadu. Zde před bitvou leželo vojsko husitských radikálů, vlevo dole za nynější cestou (stromořadí) vojsko panské jednoty.
Část pamětních desek na mohyle.
Český Brod, kostel sv. Gotharda. Kostel sv. Gotharda stojí na místě románského kostela postaveného kolem roku 1135, jenž byl v polovině 14. století přestavěn na gotický trojlodní kostel, v 17. století opraven renesančně a nakonec ve století 18. století také barokně.
Zvonice v Českém Brodě. Renesanční zvonice, byla postavena v letech 1578–85 místním kamenickým mistrem Pavlem na dnes zrušeném hřbitově u kostela sv. Gotharda. Věž je 40 metrů vysoká o stranách 8×8 metrů vystavěná z pískovcových kamenů. Uvnitř je zavěšen zvon „Marie“ z roku 1689 od náchodského mistra zvonaře Jeremiáše Schrottera.
Český Brod, masné krámy. Místo středověkých masných krámů z 13. století dnes připomíná úzká ulička uprostřed domovního bloku mezi Husovým náměstím a náměstím Arnošta z Pardubic. Ve druhé polovině 16. století získali novou vstupní bránu z jižní strany, opatřenou znakem řeznického cechu, která se dochovala dodnes.
Secesní památník Prokopa Velikého v Českém Brodě je dílem sochaře Karla Opatrného. Byl slavnostně odhalen 3. července 1910 Husově náměstí v Českém Brodě.
Zachycuje husitského vojevůdce v životní velikosti na vrcholu podstavce z hořického pískovce ve tvaru skály spolu s bronzovým torzem husitského válečného vozu. Prokop Holý drží v levé ruce pavézu, která po svém obvodu zachycuje začátek husitského chorálu: ´Ktož sú Boží bojovníci a zákona jeho, prostež od Boha ...´.
Na podstavci pomníku jsou vytesány tři nápisy. První, výše umístěný říká: "Prokop Veliký, slavný vůdce Táborů,padl u Lipan 30. května 1434" Dole je další nápis: "Kde ztratil národ Prokopova věku svá vojska lidová, své svobody potomstvo mdlé, čekajíc obrody, památník tento postavilo z vděku", a pokračuje třetím nápisem na zadní straně podstavce: "3. července 1910 - Českobrodsko
Vozidla města mají originální registrační značky.
Dvůr Hostín, který je dnes součástí Úval byl v minulosti považován za rodiště Arnošta z Pardubic. Při příležitosti 500. let od jeho úmrtí 30. června 1864 zazněl návrh, aby byl v obci Arnoštovi postaven pomník. Slavnostní odhalení pomníku se pak konalo 30. června 1869. Pomník původně stával na východním okraji Úval u železniční trati v blízkosti dvora Hostína. V roce 1995 byl zchátralý pomník rozebrán a opraven od r.1997 stojí před rodným domem Marie Majerové v historickém středu města na náměstí, které nese jeho jméno.
Náměstí v Úvalech. Úvaly byly v 19.st. centrem drobné těžby železné rudy, v jejich okolí po r.1841 těžilo až osm dolů. Nejvýnosnějším prý býval důl Segen Gottes (Boží požehnání) na okraji Vidrholce. Těžba skončila s vyčerpáním ložiska r. 1871 a pozdější pokusy o obnovu těžby skončili nezdarem.
Velkopáteční odpolední výlet na Lipany. Potřeboval jsem se stavit v Přistoupimi a když už jsem tam byl, byla by škoda nevyjet na Lipskou horu. Opět byl velmi silný provoz a dost studeně foukalo, takže jsem plány na stovku odložil na jindy. Tempo bylo spíš turistické. 77km za 3h a 7 minut.
Kvalita fotografií je dost špatná, bylo pod mrakem a to fotoaparátu v telefonu moc nesvědčilo.
(vloženo 4.4.26)
PLATYPUS3: Pěkné, díky, Topolnou jsem viděl několikrát jen z dálky, to že vysílač vydržel v provozu za povodní vím, bylo to o chlup. Vzpomínám, jak jsme ji koncem osmdesátek poslouchali v Rumunsku u moře. A po setmění byli slyšet i středovlnné Liblice. To už je bohužel pryč. Mě by se jako památník víc líbila špička, ale je jasné, že nepřežila odstřel.
1. Vstupní brána do areálu, na sloupku ukazatel povodní v roce 1997. 5. to není původní místo, to tam přibylo nedávno.
PLATYPUS3: Pohodlí byl rozsáhlý vysílací areál se spoustou antén i pro krátkovlnné vysílání. Na patním izolátoru stával i předchůdce současného vysílače v Liblicích. Někde v tom odkaze, co jsem dával níže je vidět. Ale největší izolátory měli Poláci v Konstantynowu. : https://www.rcn.tlx.pl
Ten web jim trochu závidím, něco takového by se mě o Liblicích (nebo Topolné) líbilo také.
V Pohodlí stála celá váha věže na dvou protisobě postavených izolátorech, jako dva klobouky velkých hřibů, vrškama proti sobě, nic napevno, jako dvacetiletý kluk jsem na to taky zíral, kotvící lana tam samozřejmě byly taky. Ještě něco k průměrkám, musí se točit, kadence, co neutočíš nemáš:-) ale v našem věku začínat…furt utahaný nohy, se mi nechtělo vstávat ze židle, prostě problém, ne že by bolely. Buďto na kole nebo gauč.
To mě také, vzpomínám si, jak jsem jako dítě zíral, když jsem je viděl poprvé. Ale těch zlikvidovaných vysílacích středisek je spousta, abych nechodil daleko tak zajímavé byli i Liblice A, odstřelené myslím už v r. 2004. A zajímavé je pustnoucí a zvolna likvidované Pohodlí u Litomyšle.
až Liblice shoděj, bude mě to hodně mrzet. Fascinující inženýrský dílo
bara2: Ze mě dráhy postupem času udělali z nadšeného cestovatele skoro odpůrce. Začalo to kdysi tím, že jsem se stal nežádoucím náhodným cestujícím s patřičnou přirážkou, pokračovalo zrušením spojů co jezdili za hranice krajů a nakonec z jednotného systému jízdného vytvořili něco, co odmítám studovat.
Jo, a v těch obyč rychlíkách ČD většinou platí jízdní doklady těch různých IDS (PID,IREDO, IDSJmK…). To zase uvidíš po rozkliknutí detailu o vlaku.
Vapesi, na vlaky používám při hledání spoje pro cestu s kolem zaškrtnutí, že chci jen obyčejné rychlíky, spěšňáky a osobáky. V běžných rychlících ČD nebývá na kolo potřeba žádná místenka a můžeš nastoupit (lístek na kolo prodává průvodčí ve vlaku). Zjara a na podzim nebývá problém, v sezoně by se ve volných dnech mohlo stát, že bude moc kol ve vlaku a nevezmou tě. Z Brna do Prahy jezdí rychlíky Vysočina (přes Žďár) a Svitava (přes Českou Třebovou a Pardubice) každé dvě hodiny a s kolem jsem v nich zatím nikdy neměla problém. Vysočina většinou mívá klasický hytlák, kde dáš kolo obsluze, tam se hodí cestovat s odolným strojem. Svitava mívá vagóny s hákama, na které ze sedadla vidíš. S kolem si nikdy neplánuji konkrétní vlak, nikdy nevím, jak mi to časově vyjde, takže si vybírám jen spoje, kam můžu nastoupit bez místenky.
Aduldinho: Já jsem stará škola, zvyklá si v Praze- Libni koupit jízdenku do panťáku do Pardubic, nastoupit a nic neřešit. Bohužel už dávno nejezdí, teď je to vylepšené o přestupy na hranicích krajů a nebo rychlík. Stejně mám dojem, že to dělají proto, aby tím lidé nejezdili.
No my jsme to s těma kolama riskli, Baruš taky žádné aplikace nevede, vzhledem ke klimatu by bylo značně nepravděpodobné, že by ses do vlaku nevešel. Kromě nás jela snad cestou tam jen jedna biokoloběžka a zpět elektrokoloběžka=monstrum, kterým nám pán krapet zablokoval háky ;-)
Aduldinho: Díky. Vlak bych užil zpátky, ale zkoumat odpoledne v Pardubicích jestli vlak vůbec jede, zda bere kola, jestli si vůbec lze koupit jízdenku bez nějaké obskurní krajské aplikace, na to nemám nervy. Jezdíval jsem vlakem s kolem rád, ale teď už to moc nejde. (respektive z Prahy někam ano, ale zpátky to neriskuji) Tak bych to musel dát celé (cca.250km) a na to byla zima a dost vítr. Být to o měsíc později, nebo trochu blíž, tak bych do toho šel.
Krásný reprot, kámo. Jako Baruš jsem si hned vzpomněl, že na Vidrholci prostě fouká, takže ta tvá vyjížďka nemohla dopadnout jinak.
Škoda Kuksu, ty bys to dal jak prd a nebo po našem vzoru si mohl kousek využít vlak a zajet si plánovanou stovku, ale to by si nestihl rodinný oběd! ;-)
Úplně to nesleduji, ačkoliv se přiznám, že Liblice B jsou taková moje srdeční záležitost, jsou skoro stejně staré jako já, jako kluk jsem je poslouchal na krystalku tajně večer v posteli místo spaní, na SPŠE o nich učitel na elektroniku Ing. Maťátko vyprávěl s takovým zápalem, že jsem se tam vydal na kole podívat se na hrající ploty. (tehdy jeli ještě přes den 2×750kw a byla to moje první stovka na kole vůbec). Podle mne patří stále investičnímu fondu Cordiant : https://www.cra.cz/…frastructure
Byli nějaké petice a snahy koupit je státem zpět, ale bez smysluplného využití je to nesmysl.
Tady je pár zajímavých odkazů z doby výstavby: https://youtu.be/-6sK_e3B0aM
Super report. To jsem se chtěl právě zeptat, jestli nevíš, kdo je vlastníkem vysílačů. Píšeš zahraniční – nevíš kdo? Dík.
Ohledně těch vysílačů snad byla nějaká petice, aby se to nebouralo. tak je snad vzalo pod svá křídla město potažmo stát, ale vybavuju si to jen matně.
kotew CZE: Díky, Český Brod je takové poměrně neznámé místo. Přitom je docela zajímavý, jsou tam částečně dochované hradby a pár dalších památek.
bara2: Není zač, Vidrholec je les, docela velký a je v něm pár zajímavých míst. Vysílače jsou podobnou dominantou, jako bývala Topolná, tady to vypadá na podobný konec, vysílač má zahraničního vlastníka, výměnu kotevních lan nikdo nezaplatí.
Samotné Lipany za mnoho nestojí, ale nedalekou Kouřim mohu jen doporučit. Je tam i pěkný skanzen. A přidal bych i Klášterní Skalici, je tam moc pěkný gotický pilíř ze zničeného kláštera. Asi jsem měl jet radši na Kuks, ale 250km v takové zimně, jaká v pátek byla je na mě moc.
Krásný report, kostel v Českým Brodě parádní, díky za vzdělavácí okénko, dobrá práce Vapíku.
Děkuji za hezké počtení ke kafíčku. Vůbec jsem netušila, že ten „Vidrholec“ vůbec existuje, natož kde je, pro mě to bylo něco jako Opičí hory :-D Ale s větrem jsem si ho spojovala správně, na Vidrholci musí foukat…
Osud vysílače bude ještě zajímavý, osobně bych ho nechala stát, nikdy nevíme, kdy se může hodit. Výtah mě překvapil, nějak jsem o tom nepřemýšlela, ale musím uznat, že šlapat nahoru po žebříku by bylo nepraktické.
K Lipanské mohyle se třeba někdy podívám, to je takový cíl vhodný pro kombinaci s vlakem. Na té obrovské pláni to v tuto roční dobu určitě nebylo snadné, žádné vedro a k tomu ještě vítr. Pro Miťu normální průměrka, pro mě jsi jel jak vítr :-)
miťo: Děkuji za pochvalu, za to může to srovnávání s ostatními, pořád se mě zdá, že jsem hrozně pomalý. Tady jsem se na to vykašlal, pořád jsem někde zastavoval, k tomu ten kopec k mohyle a ještě vítr. A taky to šlo, aspoň jsem nebyl úplně utahaný.
Konečně normální průměrka! Teď už bych se s tebou i kousek svezl. Fotky a popisky precizní, jako vždy :-)
Každý kilometr se počítá.