Zdravím na fóru, tak trochu si lámu hlavu s koupí kalhot a bundy, což se tu řeší prakticky neustále. Nicméně mi není jasné u parametru prodyšnosti x / g / m2 / 24 hod kolik je vlastně dostačující. Objevil jsem bundy třeba s 17 000 / g / m2 / 24 hod a nebo taky pouze se 3 000 g. Zajímalo by mě kolik je takové minimum, aby se člověk při aktivní jízdě potil minimálně a dalo se to pod bundou udejchat. Je mi samozřejmé jasné, že čím větší číslo tím lépe…
Děkuji
Nepotěším tě, ale i ty nejlepší membránové materiály tě budou omezovat takovým způsobem, že se budeš stále potit opravdu hodně.
Pokud někdo přizná prodyšnost 3tis, tak od toho ruce pryč, to už je prakticky jak igelit. Řekněme že od 20tis výše už se jedná o špičku a nic moc lepšího se nebude dát sehnat. Ale jen podle toho čísla se nedá posuzovat kvalita materiálu, protože každý to měří tak trošku jinak :-)
Chce to naučit se odhadnout přiměřeně teplé oblečení, aby se člověk potil co nejmíň a zároveň mu nebyla zima. Membrána tohle pásmo trochu rozšíří, ale stejně se nedá nosit jedno oblečení od –10 do +10. Případně i dá, ale při vyšší teplotě se musí omezit aktivita. Jak se propotí oblečení, je zaděláno na nastydnutí.
Ak chces nieco slusne priedusne, tak neziadaj zaroven aby to bolo nepremokave. Cize nemembranovy softshell napriklad a k tomu pre pripad dazda obycajna plastenka – ked prsi budes sa potit v comkolvek, tak nech je to aspon jasne (predpokladam jazdu v dazdi clovek obmedzi na dojeti domu :)
na aktivitu je dolezite aby mala bunda zipsy na odvetravanie, cim vacsie tym lepsie, takisto je vyhoda mat kapsy ktorych zips je kryty legou, aby sa dali pouzit tiez ako vetraky. dostatocne priedysne su zatery – teda ako ktore, su neprefukave, ale voci vode iba odolne. dalej 2 a 2.5 vrstvove laminaty. odporucam 2.5 vrstvovy goretex -v sucasnosti velmi drahe, dalej gtx xcr je o 30% priedusnejsi ako norm. gtx. 2.5 vrstvove - velmi mala vaha, lepsia zivotnost ako klasicky paclite a vyborna priedusnost.
v zasade je lepsia tenka bunda a pod nou radsej hrubsia izolacna vrstva, akykolvek fleece nalepeny na vnutornej vrstve vetrovky znizuje priedysnost a transport potu, ostava casto mokry. medzi goretexom, sympatexom, dermizaxom nie su v priedusnosti velke rozdiely, skor by som vsadil na ten strih.
ako povedali ostatni pri vacsej aktivite material samotny nestiha vetrat.
víš o tom hodně že? :-D takže jak to je doopravdy pěkně popořádku. začneme u zátěrů, pérakticky jediný zhátěr který stojí za řeč a dá se normálně sehant je od mountain hardwere (conduitsilk) má parametry 15k vodního sloupce a 15k prodyšnost, dále 2,5 gore tex se jemnuje paclite;) a je jediným membránovým materiálem který byl konstruován s ohledem na co nejvyšší prodyšnost, tomu je taky přizpůsobeno šířka pásky podlepení švů a minimum švů, proto má také vodní sloupec „jen“ 28k mm ale záruka nepromokavosti je zachována. gore tex pro shell (xcr je starý název) je sice o 30% prodyšnější ale ne než paclite ale než normální gore tex performance shell, jinak performance shell i pro shell se dělá jako 2 vrstvý laminát s podšívkou nebo 3 vrstvý laminát bez podšívky.
sympatex dermizax a goretex cv žádném případě nejsou srovnatelné (říká ti něco rozdělejí na porezní a neporezní membrány?!) zkus na outdoor foru napsat dotaz an sympatex…
gore tex je jediný membránový materiál který je
toto všechno dělá z membrán firmy gore nejodolnější membrány
jinak současnou nejprodyšnější membránou je e-vent, například montura z něj dělá věci (rozdíl je ale malý)
Jen dodatek k paclitu – ten materiál je opravdu lehký a jelikož vnitřní ochranná vrstva supluje funkci podšívky, tak ta se u něj již nepoužívá. To má výhodu v tom že je pak budna velmi lehká, ale relativní nevýhodu to má při nošení na holé tělo – myslím tím samozřejmě krátký rukáv. Při prudším větru totiž taková bunda pak má tendenci chladit a při opocení se může lepit na kůži. Vše je ale celkem logické a prostě to souvisí s konstrukcí takové bundy, takže to nelze brát jako vadu. Při použití čehokoliv s dlouhým rukávem jako základní vrstvy všechny tyto nedostatky mizí.
z tyvho prispevku se nemuzu ubranit tomu, zes prosel skolenim od Gore:))
ja bych uplne tak zas nezatracoval ostatni membrany, dulezity je podle mne spis strih a tech. provedeni bundy, nez to mit gorac… netvrdim ze neni dobrej, je skvelej,ale proste mi prijde nefer ostatni membrany takhle sundavat… treba ja mam 2,5 Blocvent (ten jejich light version:) ) a kdyz jsem mel moznost srovnavat s Paclitem, tak muzu smele rict ze jsou nastejno… akorat Paclite je pocitove vevnirt vic „mokrej“… to samy sympatex… to kde budou ty konkretni bundy za 10 let a jejich vlastnosti neresim, zadna bunda ti nevydrzi tak dlouho (ani gorac!) Ted bys me mohl chytit za slovo, jakoze proc by nevydrzel atd. atd. Nevim jaky mas zkusenosti ty,ale z praxe vim ze i goracovky pokud se poradne pouzivaj, tzn. ne jenom do letniho destiku na sumave:) proste takovou dobu nevydrzej, zacne do nich tyct, podlepeni je v hajzlu atd.
o Dermizaxu ze vubec zamerne nezminuju, ten taky nepokladam za dobrej, prave kvuli tem pracim cyklum a snizovanim parametru…
a jeste jedna vec, Paclite byl vyrobenej s durazem na hmotnost, proto ty uzky pasky, a vono se jim pritom povedlo zjistit ze to i lip dejcha…:) protoze zvlastni je ze kdyz vysel na trh, nikde se, pokud si pamatuju, neuvadel duraz na jeho nejvyssi prodysnost, to je trend posdlednich par let podel me…
Asi jsem měl smůlu na dobré kousky, protože mám gore-tex bundu i kalhoty už 10 let a je v pohodě. Je ale pravda, že to prakticky neperu, umyje se to vždycky venku a když je nejhůř, jen to máchnu ve vodě ve vaně :-)
no ono hlavne zalezi jak to pouzivas:) Kopka taky oddelal na expedici slusnej naboj za 20dni:) a nekomu vydrzi 10let…
Paclite je na vahu, nie na priedusnost. Samotne Gore to otvorene uznava s poukazom, ze ProShell je priedusnejsi. ProShell nie je novym nazvom XCR. Je to vylepsena membrana, s inym typom vnutornej vrstvy pri trojvrstvych laminatoch. Zaujima miesto XCR-ka v tom, ze je to najlepsi membrana v ponuke Gore, ale inak sa od od XCR lisi. Rozdiel v priedusnosti som fyzicky citil pri skusani v prehriatych obchodoch minulu zimu.
Moc pěkná reklama na Gore :-D Každopádně oceňuji upřesnění přehledu aktuálních materiálů od Gore. Každopádně s tím zatracováním ostatních membrán jsi to trochu přehnal. Například eVENT, nebo Gelanots/Blocvent jsou také velmi slušné materiály. Navíc s tím počtem pracích cyklů je to moc pěkné, ale bundu obvykle nepereš víckrát než jednou za rok. Ale je tu jiný problém. U porézních materiálů typu Gore se póry postupně zanáší špínou, zatímco u neporézních to nehrozí. Jinak z osobních zkušeností a zkušeností známých vychází i prakticky v prodyšnosti Gelanots lépe než „klasický“ Gore-Tex (papírový rozdíl je 20000 v 13000 ve prospěch Gelanotsu).
Pri praktickych porovnania blockVentu(presne to iste ako Gelanots) a GTX XCR mam skusenosti, ze GTX je poznatelne priedusnejsi.
Vsetky porezne membrany maju minimalne z vnutornej strany krytie tenkou vrstvou neporezneho polyuretanu prave proti spineniu porov. s vynimkou eVentu, ktory ma nejak inak osetrene pory, takze nepotrebuje tuto kryciu vrstvu. Navyse: zamastenie porov nema efekt upchatia membrany, ale naopak premokania, pravdepodobne kvoli zmenenym kapilarnym javom. Takze rozsireny kec vyrobcov poreznych membran, ze na rozdiel od neporeznej konkurencie u nich nemusi voda najprv skondenzovat na PU membrane, pretlacit sa cez anu a na druhej strane sa zase odparit a namiesto toho moze rovno plynna para prechadzat je nepravdivy. Maximalne pri teoretickych laboratornych testoch, kde sa da vynechat krycia vrstva. Plati to jedine pre eVent, kde som cital aj zopar praktickych testov, ktore to potvrdzuju, ale zozen v CR eVent za rozumne prachy…
Takze rozdiel medzi ideou porez. a neporez. membrany nie je az velky. vnutorna vrstva je rovnaka, vonkajsia raz ma dierky a raz nie. Ktora vrstva zabera kolko % celkovej hrubky membrany ale netusim.
Pre zaujemcov sa to "tu rozoberalo podrobne pred pol rokom ":/forum/bunda-na-kolo/819803/forum.html
Mám s membránou Gelanots asi 5–6 let staré kalhoty Zemu Q3, tehdy od Sport Schwarzkopf, s volně vloženou membránou a nemůžu si je vynachválit.
To jsou snad jediné kalhoty, ve kterých i v teplotách nad 10 stupňů se v takových horách jako Roháče na treku nespotím na řiti :). Ale doslova a do písmene. Jsou celorozepínací, to je celkem plus. Je to tuším dvouvrstvý laminát na poměrně odolném materiálu + volně vložená membrána. Samostatně má ta membrána prodyšnost 33000gr./m2/24 hod, ovšem když se nalaminuje na vrchní materiál, tak se prodyšnost sníží na cca 20000gr./m2/24 hod, ale i tak je slušná hodnota. Takže když se člověk potí, tak pot dostává mezi volnou membránu a membránu nalaminovanou na vrchním materiálu a neobtěžuje tak člověka. Fakt to funguje. Mám od nich i bundu s volně vloženou membránou, ale ta je ještě starší cca 8 let a už se na ní odlepuje páska zelepení švů. Plánuju koupi nové, snad příští rok a opět půjdu do Sport Schwarzkopf, teďkom teda už HighPoint.
Je divne, ze volne lozena membrana prezila take roky (bezne sa udava zivotnost 1/2–2 roky podla intenzity pouzivania), ale zivi svedok je zivi svedok.
Nie je problem, ze 2 membrany na sebe uz nemozu mat nejaku pouzitelnu priedusnost? Alebo cez 1. to prejde a po druhej to stecie a na spodku bundy vykvapka?
Pot se odpařuje mezi volnou a nalaminovanou membránu. Jinak ty kalhoty jsem nejvíc využil asi na lyže a pozdimní nebo zimní VHT.
Ale měl jsem je i na podzim v Roháčích několik let zpět, bylo relativně teplo, rozepl jsem si je do půli lýtek a nepotil jsem se v nich nějak výrazně. To že ještě drží je asi proto, že je nenosím každý den, ale spíš párkrát do roka, nejčastěji v zimě na lyže.
Jinak tu membránu nemáš samozřejmě přímo na těle, ale je ještě pod síťovou podšívkou, jako u jiných bund nebo kalhot.
omlouvám se ale asi jste trochu nepochopili můj příspěvek co se týče porovnání ostatních materiálů… nechtěl jsem žádný z nich srážet, pouze jsem chtěl upozornit ne rozdílné charakteristiky porézních a neporézních membrán…
tzn když u porézních v chladnějším počasí zkondenzuje voda-udělá se malá vrstva tak s přenosem páry končí, to samé když je mokrá venku (toto je případ gore takže nedělám reklamu;) )
a u neporézních zase snížená prodyšnost daná tím že pára musí zkapalnět, pak se anvázat na nějaké volné částečky v tom polyuretanu a pak terpve může projít a následně se odpařit
Včera jsem jel na Šerák, dole je teplota 8 stupňů – na sobě mám dlouhé membránové gatě, tretry, v nich teplé ponožky a na nich návleky ( neprofuk). Na těle Double face od Sensor a vestu ( neprofuk). Vrch těla se potí, ale vše jakš takš funguje – když jedu, zimu necítím jsem v pohodě.
Když přijedu nahoru tak jsou tam mínus 3 stupně. Vrch jde do batohu, oblýkám Moira plyš a bundu s Windstoperem, rukavice a kuklu vše neprofuk a mažu v teple dolů. Takhle to praktikuju dva roky bez újmy na zdraví.- na nic lepšího jsem doposud nepřišel.
Zkrátka pokud chce člověk makat i v nepohodě musí se to zřejmě takhle, nahoru se vždycky spotím jak kráva ( vrchní část těla ). Odjed takový styl v tomto počasí v jedněch hadrách – to podle mne dnes nedokážou žádné hadry na světě :)
takhle to provozuju dost často taky. Akorát né každý se pohybuje v takovém terénu jako my – tedy 2hod do kopce, pak 45 min rychle z kopce.
Jak se dá řešit, kdyby přišel další dokopec? Znovu se převlékat do mokrého nebo propotit to na sjezd a mazat rychle domů?
Ale no tak, snad aspoň tušíš kam pojedeš, nebo já nevím máš nějaký plán. Bavíme se o dost chladném počasí a v tom sakra musíš přemýšlet kam pojedeš a následně se podle toho před jízdou připravit.
Právě, že většinou tuším, že to nebude vyšlapat na jeden kopec a jet dom. To je dost specifický případ: hodinu nahoru, 10 minut dolu a konec.
Když tu probíráme Jeseníky, tak co třeba Paprsek – Ramzová – Šerák (2 x nahoru, 2× dolu)?
Abych se přiznal já jsem v životě na Paprsku nebyl, nevím je to pro mne tak nějak nezajímavé místo, nevím no.
No ale jak říkám v chladném počasí od 10 + do 10– pečlivě zvažuju trasu kvůli oblečení, protože Jeseníky jsou pověstné náhlou změnou počasí. Z toho důvodu oznamuju i ženě kam jedu ( ona samozřejmě všechny trasy zná z letních školení autem :) ). Párkrát se stalo že jsem ztvrdl v nějakém posedu ve sněhové vánici a to je po půl hodině nic moc zážitek.
Proto volím trasy tupé tzv „one hour up a rychle dolů :)“, pak už se těším na jaro, kdy se volně rozjedu do hor a stratím se tam na půl dne.
Nieco okolo krku spravi vacsinou tolko co dalsia tepla vrstva.
Inac jazdim uplne rovnako ako v lete, kam sa mi zachce a kolko mam cas.
Jediny rozdiel je (okrem poctu vrstiev) ze v takomto chlade po asi 1,5 – 2 hodinach ked sa prepoti spodna vrstva , tak strati tepelnu izolaciu a to ovela viac citit, treba sa priobliect alebo vymenit najspodnejsiu vrstvu. Niektore (termolite, vlna ap.) izoluju o cosi lepsie aj mokre.
akoze chapem ze niektori tak zjazduju ze to prepotia aj v zjazde, to je jasne :) Ale ked pride zjazd kde sa nepotis, alebo uz nemas co potit, tak to konci tak ze zlezes z kola, sadnes do prikopu, zaujmes dostojnu poziciu myslitela a nasadis dramaticky ale zaroven vyrovnany vyraz tvare. Potom na jar, ked nastane obleva a v stodolach mlade dievky viazu morenu, mrazom vysusene pozostatky takych nestastnikov cestari z priekop zbieraju a odvazaju na zaprasenych nakladnych autach niekam za mesto. Bicygle si asi nehavaju.
:D
Tak když jedeš na Šerák a dolu, tak jen tak náhodou další kopec opravdu nepřijde :-)
ne, jen nahoru a dolů
vždyť jasně píšu pro jaký styl ježdění je tonhle způsob určený – a jelikož minimálně polovina možných tras v Jeseníkách je 20km dokopce s převýšením 1000m a pak stejně dlouhý sjezd dolů, tak mě nějaký další kopeček netrápí, protože absolvovat v zimě dvě takové stoupání je spíš boj o život než příjemné sportování :-)
asi tak – raz krajiny u nas su skor opakovane kratsie az stredne (niekedy aj dlhsie) kopce, medzi ktorymi je rovinka roznej dlzky (od 10 metrov po 40 km)
To je přesně ono. Kdybych jel na Šerák, tak to klidně takhle budu dělat taky, ale když se jezdí pořád krátké kopce nahoru dolu, tak to nepřipadá v úvahu.
To do kopce více či méně rozepínám bundu či vestu, dlouhej dres, shrnuju rukávy… A vybírám takové kopce, abych v nich dokázala jet nižší intenzitou, takže na silničce žádný pruďáky a tak. V batohu mám další neprofuk, kdybych jela dolů déle. I tak je to jen na krátký výlety a se snižující se teplotou pro mě jen na biku. To do práce to jde – směrem do práce to mám ze 2/3 dolů, směrem z práce kupodivu ze 2/3 nahoru. :-) Takže se líp vybírá vhodný oblečení.
mas to premakane, len by ma zaujimalo co robis s gatami, lebo podla mna na cyklistike v chlade je hlavny problem ako spoteny v zjazdoch uchranit kolena resp kycle od prievanu? Sa to nezda, ale reuma po tej 60ke je pekna svina :(
Tak na nohy jsem míň háklivá. Konkrétně lýtka snesou jak mírný chlad tak mírný přehřátí, což o trupu říct nemůžu. Takže s klesajícími telotami to postupně řeším: letní kraťasy + teplý návleky na kolena, zateplený tříčvrťáky (je teplo na kyčle i kolena, lýtka zvládaj), letní kraťasy + zateplený čapáky, letní + čapáky + kolena. V mrazech letní + kolena + dlouhý spodky + čapáky nebo vyjímečně letní + kolena + neprofuk čapáky. Jestli jedu do kopce nebo z kopce je mně jedno. Krátké ofouknutí nohoupři jízdě dolů mně nevadí, kolena přes dvě teplé vrstvy neofouknou, kyčle mám taky v teple (letní, čapáky, částečně trika + neprofuk). Stejně tak do kopce mně nevadí mírné zpocení na nohou, teplotu koriguju jen oblečením trupu. I na běh mám dole co na kolo, jen místo kraťasů teplý kalhotky s nohavičkou. Přitom na trupu většinou nemám profuk a taky mám o triko, dvě míň.
Kamarád si nechal ušít kraťasy na čapáky ze spešl materiálu – neprofouknou, nepromoknou, má tak kyčle v teple a suchu za každých okolností.
Jaké zateplené 3/4 kalhoty? O tom docela uvažuju, protože mě do neustále štvou padající návleky
Mám pánský Kalaš a nechala jsem si do nich všít dámskou vložku. Jsou fajn, po roce a půl užívání se nikdy nepářou, i když je samozřejmě používám ze všech typů kalhot nejméně. Sahají skoro do půlky lýtek, níž než při kombinaci kraťasy a návleky na kolena. Jen vložku bych snesla lepší, zkusím se domluvit na všití vložky u jiné firmy.
A jsou z Roubaix, což je pro mě tak akorát. Z míň teplýho amteriálu by na stehna a kyčle byla zima stejně jako v letních kraťasech. A vzhledem k jedný vrstvě na stehnách (tj. bez letních kraťasů) a větrajícím lýtkům se dá i tenhle teplý textil vydržet při teplotách nad 10, 12 °C. Víc teplomilní určitě vydrží i vyšší teploty bez pocení.
Ano vydrží. Já je vozím do cca 12–16 a i v 18st. jsem v nich přežil (to už ale nic moc). Je to dané nejen tím, že jsem zmrzlík, ale také tím (jak jsem psal níže), že ty s kšandami jsou kratší (těsně pod kolena).
No ještě aby se po půl roce páraly. :-)
Nosím krátké od Kalaše nějaké 3–4 sezóny skoro denně. Už jsem i nějaký kousek nitě zahlédl, ale nic co by se muselo opravovat. Jen vložky už fungují trochu hůř než nové.
Po roce a půl. Za samozřejmost to nepovažuju. Jsou firmy, který s tím prý mají problémy. A to i ty dražší.
Odhaduju, že máš verzi bez kšand. Manželka má taky ty samé a právě bez kšand (a to jak ty teplejší z roubaix, tak ty tenčí) a má je také takhle delší jako Ty. Nejprve jsem myslel, že je to tím, že má jinou postavu než já (což mi ale bylo divné, protože nohy má naopak o 1cm delší než já), ale pak se zjistilo, že je to tím, že jsou bez kšand a ty jsou jednak lehce jinak střižené a hlavně absence kšand je dovolují vozit níže a pak jsou delší. Ty moje s kšandami už tak dlouhé nemá a já ty její mám taky takhle dlouhé, což to potvrzuje. Ty s kšandami jsou jen těsně pod kolena, dle mě přesně akorát.
A vložku si u všech pánských co má (ještě má Denim) nechala a sedí ji dobře. Naopak, co má jediné dámské, tak ty skoro nevozí, že je ta vložka mizerná (ale je to také tím, že ty dámské má ještě ty starší LADY A-5 07 a ty mají jen základní obyč vložku, i když dámskou).
Já jsem s těmi s kšandami maximálně spokojený, perfektně mi sedí. Akorát doufám, že je leteos ještě použiju. Stačil jsem si je teď vzít dvakrát a včera už jsem jel v dlouhých roubaix. A o víkendu to vidím zase na dlouhé.
Jo, mám bez kšand
Ano v takovém případě je paradoxem vůči stylu oblékání v kopcích Jeseníků třeba použít kvalitnějších membránových hader.
Při takovém ježdění by mne osobně vadil na zádech i batoh, který by se celým svým tělem dotýkal zad ( kvůli odvodu potu ). Tam bych volil jedině batohy stylu Vaude nebo Ergon a ten mi nedá spát :)
jj, to je rozumné při větší námaze v chladnějším počasí. Nejlépe nezastavovat, až vyjedeš na místo, o kterém víš, že se tam nějaký čas zdržíš, v tomto případě Šerák, tak se převléct do suchého a pak sjet zase bez zastávek v suchém oblečení domů a až doma se převléct.
Nebo být na Šeráku tak dlouho, až ti propocené oblečení uschne :)
A nechat se volně okusovat hladovějící Vysokou :))
Nebo zalézt do chaty a finančně se zruinovat. :-)
tak tak, jak pisou ostatni, zapotis i slusnou membranu a u tech se uvadej vetsinou 20tis. a vejs… idealni je Gore windstopper softshell, ten funguje asi nejlip… anebo jeste lepsi je sehnat „nemembranovy“ softshell (viz. treba delůa Berghaus) ten je cca z 80% neprofuk,ale zase jeste prodysnejsi nez WS ss…
Podle mě to chce minimálně kombinaci slušná membrána (aspoň těch 15000/g/m2) a k tomu aby navíc budna měla i nějaké části, kde membrána není (a kde není potřeba), kde to může lépe odvádět pot.
Ale i tak to stačit na větší intenzitu v kopci nikdy nebude. Když ale k tomu přidám kopce pokud možno v základní vytrvalosti nebo nechodím přes AP moc a na moc dlouho, tak už problém nemám (mám Kalas bundy).
Jsem zvyklý vozit vestu, na kolo i běžky, do dlouhýho kopce případně rozepínám. Pod to třeba dlouhej drez, rolak, podle teploty
Samozřejmě neni nepromokavá, ale to ani nepožaduju, celej den se v tom vydržet dá…
Nečetl jsem všechny přízpěvky, ale pokusím se odpovědět na dotaz – možná to tu už padlo – to nevím.
Membránové materiály jsou fajn na turistiku a méně aktivní pohyb. Dělám atletiku a na běh není absolutně žádná membrána – všechno je igelit. Na kole se člověk zapotí o něco míň, ale zas je to víc znát, protože když jede z kopce, tak je větší zima (pocitově).
Bral bych něco z materiálů jako je Pertex – hustě tkaný šusťák – čim hustší, tim lepší – je to hodně větruodolný (prakticky dokonale), dost prodyšný – hodina a půl běhu bez problému, lehký – stačí jednovrstvá bunda bez podšívky, univerzální – tepelně neizoluje – je na tobě, co si pod to oblíkneš – když i vezmeš bavlněný triko, tak si blázen a budeš mokrej – když si vezmeš funkční triko, je to v pohodě, flíska taky fajn, levný – kolem tisícovky za znaškovou větrovku. Nevýhoda – není to moc voděodolný – prostě jen proti větru. Takovejch bund se dělá spousta – běžecký, na běžky, outdoorový, cyklistický určitě taky…
Než si brát membránovou bundu, ve který se úplně zapařim, tak bych možná spíš bral funkční oblečení, který mě bude hřát i za mokra, a vydržel to v dešti domů.
To je zvláštní jak to každý vnímá jinak. já jsem se v pertexce zapotil jen při běžném pohybu ve městě, připadala mi opravdu neprodyšná. Naproti tomu ve windstoperu se na kole cítím velmi příjemně.
prodyšnost testuju tak, že přes látku foukám na zrcadlo. Když se orosí, materiál není zapařovací.
V dešti radši něco nepromokavýho. To vlhko pod pláštěnou zahřeješ a je dobře. Nepřijdeš do styku s venkovní studenou vodou.
V tom případě nemá smysl hledět na prodyšnost membrány, protože nula od nuly pojde. Vybíral bych podle střihu a ceny (popřípadě snačky). Ani vodní sloupec není směrodatnej, protože stačí, když to zastaví většinu vody – to minimum co projde stejně nerozeznám od potu, víc už budou znát nepodlepený švy…
Mám kalhoty a bundu s memránou BlocVent s propustností 30 000 g/m2/24hod. Beru to do batohu jen kdy se chystá hodně špatný počasí s deštěm (pokud tedy vůbec za takového počasí vyjedu). Je to skutečně i za těhle parametrů „na dojetí domů“. Má to tedy dvě podmínky: žádné velké tempo a venku dost chladno. Jinak to neutáhne ani takhle kvalitní materiál. Například jsem s tím v celodenním dešti objel Chiemsee, protože mi bylo líto sedět v penzionu, když už jsem tam byl. Bylo chladno a je to turistika po rovině, takže to bylo v pohodě. Ještě jsem si dal neoprénové návleky na boty a kapuce dosáhla dost dobře přes helmu. Rukávy dost dlouhý, měl jsem mokrý jen prsty a trochu rukavice. Řekl bych že je to spíš expediční výbava.
Pokud se nechceš v zimě zpotit, nezbývá, než přestat do jara sportovat.
Ty membránové materiály se nedělají proto, aby ses nezpotil a byl naprosto suchý, ale aby se i v zimě dalo sportovat a to i když se zpotíš, protože tomu nezabráníš. Jde o to, abys byl co nejlépe odizolován od vnějšího prostředí a pokud je zajištěn alespoň minimální odvod par, dá se v takovém oblečení v pohodě existovat zpocený i v mrazu. Takže vrchní vrstva má fungovat pouze jako izolace s jakousí propustností vodních par (pro to, abys triko nesvlékl i s kůží stačí propustnost opravdu velmi malá), ale teplo musí zajistit vrstvy střední. Pak nevadí, že budeš třeba mokrý, protože dobře fungující membrána zajistí stálou teplotu pod ní, což má klíčový význam při velkých změnách rychlosti a tělesné aktivity. Ve velkých mrazech toto splňuje pouze gore-tex a do hor s dlouhými sjezdy bych se bez něj nevypravil. Na kopco jsi sice mokrý, jak dveře od chlíva, ale v teple a to i v tom sjezdu, to žádný běžný neprofuk nezajistí a jsou ukrutně znát jakékoliv netěsnosti i špatně zakryté zipy. V podstatě to funguje jako inkubátor.
Nevím, proč jsi do velkých mrazů vybral zrovna pouze Gore-tex, když právě porézní membrány se mohou poškodit tím, že v pórech zamrzne voda. Co třeba Sympatex nebo Gelanots?
Membrána nezajišťuje stálou teplotu pod ní – zajistí sucho v případě, že je ta budna dobře ušitá a že jsi pod ní správně oblečen a samozřejmě v případě, že stíhá odvádět tělesnou vlhkost. Nemá přímý vliv na teplotu – tu udržuje tepelná izolace. Jestliže jsi mokrý, dobře fungující membrána ti nepomůže – akorát zabrání většímu promoknutí a profouknutí – aby ti bylo teplo, musíš mít dobře fungující funkční vrstvu, v zimě navíc izolační vrstvu.
Jestliže je venku vysoká vlhkost (například při dešti), je odvod par snížen prakticky na nulu – membrána funguje jako každý jiný igelit.
Teorie neřeším. V gore-texu (nejen bunda ale i kalhoty) jezdím 10 let a ve velkém mrazu a dlouhých sjezdech jsem nikdy nic lepšího na sobě neměl. Než jsem si gore-tex pořídil, jezdil jsem v dešti v tom igelitu a směle ti můžu potvrdit, že nemáš pravdu - v igelitu, na rozdíl od gore-texu, se dá jet tak hodinu.
V čem perete gore-tex?(mám na mysli prací prostředek, ne pračka vs valcha:-) )
Uplne obycajnym mydlom na pranie nastruhanym na struhadle. Perie to lepsie, nez by clovek zblbnuty pracopraskovymi reklamami pripustil a pritom to zarucene nic nenechava po vyprati na vlaknach.
Dostacujuce nie je nic a to tak, ze ani zdaleka (to by museli byt tie membrany aspon tak 10 krat priedusnejsie) Riesenim su nemembranove diely alebo zipsy na miestach kde sa netreba chranit proti vetru (lebo ten je problem). Potom na cyklo bundy sa bezne pouzivaju membrany s priedusnostou 10–15 000 (nowind ap.)
Ale tie cisla fyzikalne nie su velmi objektivne, podmienkami merania sa da dosiahnut vselico napr. hypervent od Craftu ma 12 000 a goretex ma od 20 000 viac ale goretex je proti hyperventu „igelit“, je to tym, ze hypervent nie je membrana a ciastocne nim vietor prenika, ale zas goretex je uplne vode a vetru odolny.
Preto treba podla pouzitia zvazit vetru a vodeodolnost kontra priedysnost a to zavisi na teplote pouzitia. Najlepsi pomer podla mna maju (pre teploty okolo nuly- od nieco malo minus do cca +12°C) asi nemembranove softschelly.
Ale 5 000 ap. to netreba ani uvazovat, v goretex XCR sa spotim v meste aj pri sviznejsej chodzi ak nie je zrovna –10 a menej.
Dolezity je skor udaj tepelneho odporu, a vecsinou bude lepsia bunda s horsimi parametrami a dobre odvetrana tam kde treba a s dobre padnucim strihom ako zle padnuca bez vetrania so super parametrami(kedze tie su vzdy zdaleka nedostacujuce)
Som vlastnikom HyperVent aj GoreTexu XCR 3L nalaminovanom na lahkej latke. HyperVent je oproti GT igelitovy odpad. Kupil som ho len preto, ze som naletel kecom od Craftu. Formalne sa uvadza 9000g/m2/24h co nie je vela a aj to sa mi zda mozno zlahka prehnane.
Urcite je to Hypervent? Lebo Craft ma Hypervent je to taka sustakovina a HyVent, co je membrana.
A aj hypervent su rozne typy od 6 do 12 000
psal jsi o nemembránových softshellech – nebyl by odkaz – konstrukce, parametry, výrobky…
Take robi napr Shoeller (dufam ze som to spravne napisal). Je to kombinacia roznych vrstiev husto tkanych textilli ktore maju kazda svoju funkciu.
Alebo napr. od North Face mam bundu z Apex aerobic, to je taky „soft“ softschel, trochu odolava vode a aj vetru (cast vetra, len tolko co je prijemne prepusti takze sa v tom clovek vobec nezaparuje)
viz treba Berghaus.cz
Skopirujem, co som tu napisal v aprili 2008 (ak ked som mylne uviedol, ze pisem o HyVente, podla linku je jasne, ze bunda je z HyperVentu):
Nebrat! Mam cyklo bundu od Craftu DoubleX http://www.craft.cz/…log/view.php?… Strihovo je dost dobra, vsemozne vychytavky ma vyborne. Fakt ju vymyslal clovek, ktory na biku jazdi a vymyslel ju dobre. Co ale nevymyslel je material. HyperVent je taky lepsi igelit. Ako ne to s nepremokavostou to neviem (ale tvrdia iba vodeodolnost alebo nieco take), ale s priedusnostou je na tom strasne slabo. Co pri bunde na bike alebo bezky je velka vada. Aj pri –3C pri nizkej az strednej intenzite je na vnutornom povrchu bundy po 20 minutach bikovania po rovine po asfalte vrstvicka vody. Po zastaveni to casom vyschne, ale trva to. Rozhodne to nie je bunda, v ktorej sa nespotite. Ale mozno po 20–30 minutach stania trocha vyschnete.
HyperVent ma mat pridusnost pokial viem tak okolo 9000g/m2/24h. Co by pocitovo odpovedalo (pri porovnani s 3-vrstvovym BlockVentom a 3-vrstvovych GTX XCR, ktore som tiez nosil.
Takze mam pocit, ze bud som chybal v skola ja alebo niekto od Craftu, ked sa bralo slovo „high“.
Co se týče kalhot, používám čapáky s vlasem, bez vložky a pod ně kraťasy Moira s vložkou. Pokud je fakt pod nulou přidávám dlouhé spodní kalhoty vpředu s membránou.
Bundu mám od Kalaše, jsem s ní velmi spokojen. Jen na okraj k výše vedené diskuzi o Goretexu atd. si dovolím upozornit, že sportovní cyklistika (+ naročná cykloturistika) je sport natolik specifický, že podle mého názoru vyžaduje speciální cyklo oblečení. Vždyť např. bundy od Kalaše sice používají membránu (podobnou Windstoperu), ale jen na určité partie, zbytek je bez membrány a tudíž mnohem prodyšnější. Jsou vyvíjeny ve spolupráci z cyklisty a výsledek podle toho také funguje. Obávám se proto, že univerzální bundy i když budou z toho nejlepšího materiálu (např. Goretex), nebudou na cyklistiku fungovat tak dobře jako ty bundy na cyklistiku speciálně určené.
Mam No Wind termopradlo od Kalasa a neviem si ho vynachvalit, vyborne hreje, dycha a hlavne na dolezitych miestach ho naozaj ziaden vietor neprefukne
Ahoj,
přelouskal jsem Vaši diskuzi a podělím se s vlastní zkušeností. Nechci ani tak komentovat názory, protože se úplně neorientuji v aktuálních materiálech.
ad Kalas: Mám od nich zimní čapáky asi 5 let. Přední díl No-Wind neprofuk, zadní díl Tecnopile (zateplený „elesťák“). V současné kolekci mě trochu zaráží používání „značkových“ membrán Wind&Water?? Proč zavedená firma nepoužívá ozsvědčené značkové membrány (No-Wind, GORE). Aby udržela cenu výrobku při zemi a tím zároveň vzbuzovala nedůvěru potenciálních kupujících?? Osobně bych se stach pořídit bundu na 2500Kč z memrány o které jsem v životě neslyšel.
Sroznávání membránové a zátěrové bundy je nošením dříví do lesa. Kdysi jsem měl do Tater půjčenou zátěrovku od táty a po 15 min. chůze v dešti do kopce jsem ji raději sundal a navlékl Pertexku která mi do dvou minut promokla. Strašnej pocit. Když jezu do kopce v současné bundě z Gelanocs XP membrány, tak se potím také, ale je to nesrovnatelný pocit. V zátěrovce jsem si myslel že stojím ve skleníku a svítí na mě slunce.
Na kolo jsem pořídil ve slevě zimní bundu od Nalini. Vyrobena je z nějaké jejich membrány, ale u nich jsem prostě měl důvěru ve značku (bunda byla zlevněna v 5k na polovinu). Je to klasický jednoduchý cyklo střih bez kapes a bez odvětrávání (to mi někdy chybí) a v teplotách mezi +10 až –10 je to super výrobek. Na nulou nosím pouze tričko z coolmaxu, když je mráz tam přihodím slabý dres. V teplotách nad 10 stupňů jezdím v pertexce a pod ní vrstvím podle potřeby.
Hlavně ať nám v zimě neprší a dá se jezdit.
Tak jsem za trubku :-) Nedalo mi to a membrána a pořádně jsem nastudoval meteriály na jejich stránlkách. Wind&Water je membrána od stejné fy jako No-Wind. Tímto omluva fy Kalas.
