Podle čeho trénovat - waty nebo TF?

Tak jistě, se stoupajícím výkonem – watty, stoupá i TF. Jenže třeba po rovině ty watty držet celkem jdou, TF držet nejde, má to delší odezvu. Takže celkově jistě sledovat TF, v jakých pásmech atd. Ale krátkodobě, pokud mám stanovený nějaký cíl, tak spíš ty watty. Ty potom ověřit i na TF. Watty udržím přesně a musím sledovat, kde mám TF. Pokud chci snížit TF, tak snížit o něco watty a sledovat, kde se TF pohybuje.

Jde celkem bez potíží a velké teorie se dostat k tomu ,že člověk z nějaké spíše turistické průměrné rychlosti 24 km/h se za necelé dva měsíce dopracuje k rychlostnímu průměru kolem 30 km/h ve zvlněném terénu. Než sledovat watty někdy může být lepší např. jezdi po rovině s mírnou rezervou a do kopce intenzivně, i když třeba v rovnovážném stavu, co se týče vzniku kyslíkového dluhu. Pokud se nebude šetřit do kopečků, tak to pozná i na rovině. K rychlosti musí člověk něco odjezdit.¨

Trénink dle wattmetru a TF bych řídil zejména na trenažeru. Tam nemusí sledovat okolí, např. auta, zatáčku pod kopcem ap., zároveň si to zpestří, jinak dosti bezduchou činnost.¨

Na silnici lze sledovat průměrnou a okamžitou rychlost. Watty fungují zejména jako korekce vnějších vlivů, jako je jízda po/proti větru, do kopce, z kopce. Držet venku přesně stanovené watty není nutné. TF se zas mění dle teploty. Takže subjektivní pocit má stále svoje místo.

hezky popsáno, rozdíly Polarized proti SweetSpot

80:20 asi nejlepší tréninkový systém současnosti

https://www.youtube.com/watch?…

Jj, taky to tak vnimam. A ono se to na papíře nezdá, ale 20% casu je fakt docela dost.

Tak 80/20 se stalo jakýmsi klišé, nejen v cyklistice nebo tréninku obecně. Obávám se, že to je jinak. Kdo jezdí málo času týdně, tak klidně může dávat intenzity více. Nebuduje sice základní vytrvalost (primárně), určitě ne ježděním v Z2, ale vyšší intenzitou získá vyšší efekt. Vůbec není od věci třeba jet polovinu nějakou slušnou intenzitou a druhou půli jet intenzitou o něco nižší. Nemusí jet hodně intenzivně, intervaly nebo intenzivně do kopců, ale vědomě trošku vyšší tempo. V naopak nižším tempu jede zbývající část, takže klidně 50/50. Kdo zas má vysoký nájezd, tak klidně může jet svým tempem 90–95% a nějaké vysoké intenzity mu zaberou 10–5%, což bohatě stačí. Ono venku na silnici se to těžko docílí, stále stejná intenzita. Mírná zvlnění, tam po větru, zpátky proti větru, různé další vlivy. Držet fixně watty, to by šlo dobře na dráze, nejlépe kryté před větrem. Nebo po čisté rovině, nějaká cyklostezka podél řeky.

++++ za myšlenku zvýšit výkonnost → trenovat vytrvalost.

Když se podívám na svoje rok starý tréninky, který měly bejt vytrvalost, tak vidím spoustu času v Z3 (tepově), v případě jízd s výkonnějším parťákem klidně většinu vyjížďky. 3h v Z3 na 5h jízdě pro mě z dnešního pohledu není úplně dobrej trénink. Ani sám jsem velkou část vyjížďky nebyl schopen jet pod aerobním prahem, jednoduše to s 53/39 × 12–25 převody na silnici nevychází.

Pocitově jsem s těmi tréninky tehdy neměl problém, ale výsledky na závodech nebyly takový jak bych si představoval → zvlášť na těch delších. Chyběl mi tukovej metabolismus (i guees → nejsem vodborník, co jsem nakoukal na netu) Od podzima jsem najezdil dost v Z2 a dám teď 5h na 1 housku s lučinou, to pro mě tehdy bylo nepředstavitelný. Až skončí ta pitomá Sibiř co venku panuje tak na tom můžu začít budovat intenzity.

Pro nezávodní použití bych si trénink rozdělil takto :

• dlouhé vyjížďky, ride as far as i can → nízká intenzita (4+h) → např. víkendový tripy atd… Ze začátku dávat hodně pozor na jídlo, tělo prostě neumí tak snadno používat tuky a přijde hlaďák. + nestresovat se s překročením prahů, prostě dokud nemáš výkonnost tak to tak bude, musíš to během jízdy dožrat. Ideálka housky se šunkou/sýrem, rychlý cukry ti to rozhoupou a zákonitě přijde hlaďák. Pít vodu, ne sladký.
• kratší vyjížďky, v tejdnu po práci atd.. (1–2h) → tady bych se dal do nějakýho ježdění v tempu, můžeš si tu lehce hlídat tepovku abys nešel do červenejch čísel (kde jsou si snadno zjistíš v praxi :)), tělo má na tohle dostatek glykogenu, takže nebude tolik problém s hlaďákem. Můžeš si třeba udělat ionťák, rychlý cukry tě nakopnou a dáš do toho víc. zvýšíš si tím výkonnost a zefektivníš tak vytrvalostní trénink.

Edit:

Jak si to po sbě čtu ty chytrolínský rady tak ještě jedna podstatná věc → pokud při jízdě zjistíš, že to není realizovatelný, protože prostě jedeš furt vysoko, nedojedeš daleko atd… tak nevěš hlavu a prostě jezdi :) v takový siutuaci to úplně stačí a ten základní posun, aby ses dostal do stavu kdy budeš schopnej udělat si pomalejší výletní tempo a rychlejší jízdu přijde snadno a rychle. Výsledky v začátcích jsou vždycky nejmarkatnější, můžeš brát jako motivaci, že na srovnatelný zlepšení se nadřeš mnohonásobně míň než trénovanej cyklista :)

To se potom dostavas k jinym treninkovym modelum. Reverse polarized je celkem bezny a v podstate spociva v tom, ze nejdriv (pres zimu) trenujes intenzity a potom prejdes na trenink vytrvalosti.

Chtelo by to videt s procentama a sjednocene do tri zonoveho modelu, ale asi to odpovida pyramidovemu modelu, ktery neni dostatecne prozkouman studiemu a zatim to vypada, ze vysledky jsou z nej velmi podobne klasickemu polarizovanemu modelu.

Chci být schopen vyjet na gravelu třeba 4–7km kopec abych u toho nechcíp a netlačil. Na enduru to bude jen plus, tam jezdim přvážně vývozama nebo lanem

Já mám print screen tvého nedávného komentáře jak po zimě vyjednou s nabušeným FTP a ve třetím kopci vytuhnou. Přesně ten případ jsem byl. Ale za to mohla i váha.

Chtěl bych se zeptat k těm tvým tréninkům Z2.

Ta nízká kadence je účel nebo ji takovou jezdíš normálně? Schválně jsem to zkusil a dvě hodiny mi to úplně nejde. Výhodou je, že tepovka skočí níž (5–7 tepů) než když točím tu svoji vyšší, což aktuálně potřebuji. Ale jinak je to silově (asi logicky) dost náročnější.