jak ziskat kondicku na biku

Přesně můj případ :-) Kolo trek i s výbavou v hodnotě max 5 000,– no, dnes už možná tak 2 000,–, triko bavlna, kraťasa polyester či co to je, tenisky od Vietnamců za 60,– na zádech baťoh se svačinkou a mezi zuby mušky :-)) Když pak někde v terénu předjíždím bikera (na pohled profi bikera), skoro vždy je vidět ten jeho vyděšený výraz, co se to kolem něj prohání, který je hned střídán výrazem: „Tak to teda ne !“ :D Jedu si vždy svoje tempo, takže se klidně nechám předjet, když se mu chce, ale hodně často to dopadne tak, že ho po pár set metrech až pár kilometrech dojedu a předjíždím znova, to už si to znovupředjetí rozmyslí :-))

Ale strašně mě překvapilo, že tu uvádíte jako nejlepší tréning jízdu po rovince. Já se od začátku rovinkám snažím vyhýbat, jednak mě to bez odměny v podobě sjezdu po vyjetém kopci nebaví a jednak jsem myslel, že do kopce to na fyzičku bude lepší. Musím promyslet :-)))

Mohou a nemusí. Samozřejmě kdo hodně jezdí, tak to udělá moc. Ale druhá věc, která je skoro ještě důležitější jsou vrozené dispozice.

Na opravdu dobrou úroveň se lze dostat pouze když je obojí (tedy jak dispozice, tak se hodně jezdí).

Ale na té trošku nižší úrovni se často stane, že to někomu, kdo téměř nejezdí klidně jede lépe než někomu, kdo má najeto několik tisíc ročně.

Já třeba najezdím kolem 5tis. ročně a znám pár lidí, co v podstatě nejezdí (do 500km ročně), ale stejně jsou na tom o třídu lépe než já a ujedou mi kdy se jim zachce. Kdybych já jezdil tak málo co oni, tak se ten rozdíl jen mnohonásobně zvětší.

Tedy každý když bude hodně jezdit, tak se vždy hodně zlepší, ale nezmanená to, že musí pak být nutně lepší než někdo kdo jezdí málo.

To bude asi tím spešl mazáním na prdelku :-)

jojo a epica hoď do škarpy:-D

já samozřejmě netvrdím, že s lepší výbavou není lepší předpoklad pro lepší výsledek. A taky se tento výsledek s lepším vybevením dosahuje lépe. Ale tvrdím, že neplatí, že čím lepší kolo, tím lepší biker. Vidět nabušený kolo neznamená, že vidím nabušenýho bikera na něm (i když je pravda, že to často platí). A naopak.

no jestli to nebylo tím že ti tenkrát bylo 30 :)

Tomu nevěřím, řekl bych, že sis to vymyslel.

Nevíte někdo o nějakém uceleném návodu jak používat pulsmetr a co mi to může všechno přinést? Celkem přemýšlím, že bych si nějaký levný do 1000 Kč pořídil, ale v podstatě nevím co od něj čekat a jestli by pro mě měl vůbec smysl.

Conconiho test je ideální pokud někdo nechce zbytečně vyhazovat peníze za testy. AP se později dá třeba vysledovat, ale to už je spíš o zkušenostech…

sám se flákáš a s někým jsi submisivně přizpůsobivý ;-)

Tak nejak :-)

To sice ne, ale s tepákem eliminuješ to, že se po pár kilometrech totálně prošiješ. Já mám podobnou zkušenost jako MlokCZ. Tepák používám právě na to, že podle něj poznám jak na to skutečně ten den jsem. Pocitově to je někde úplně jinde a už se mně nestává to, že bych se prošil tak, že sotva dolezu domů a další den je po mně.

Mně ta intenzita nijak pocitově nevadí, nevim jestli jsem si zvyknul kdysi ze squashe, který jsem x let hrál nebo proč mi nevadí pocitově jako některým.

Jeden případ jsem měl např. kdysi v Krkonoších, od chaty jsme startovali po pá set metrech rozjetí mírně do kopce (bylo to tak 15 minut jízdy v nízké intenzitě pomalu do toho mírného kopce, takže rozjetí podle mě ok) po prudké sjezdovce přímo nahoru. Povrch dobrý, nizoučká tráva. 2× jsem to vyjel na dvakrát (takhle už to bylo tak akorát, co jsem ještě zdvládnul), protože jsme v půlce vždy čekaly s kamarádem na přítelkyně, které to tlačily. Potřetí, byl jsem dobře odpočatý, tak že to zkusím v kuse, jelo se mi fakt dobře. Už jsem myslel, že to vyjedu (posledních 10–20m bylo už i na mě pocitově, že jsem se musel snažit jet a nezabalit to), ale 2m před koncem toho výjezdu jsem najednou byl na zemi a tak 2–3 minuty se vzpamatovával a pak to bylo zase ok. A vlivy jako hlaďák nebo únava v tom nebyly (byl jsem odpočatý po volném dni a na začátku trasy a najedený, tedy ne nacapný těsně před vyjetím, aby by nebylo blbě).

Ale právě na tom squashi je vidět, že to pořád teď není dobré a jak mi dělají větší intenzity mnohem větší problém než kdysi, i když dle doktorů a všech možných testů už mi nic není a měl bych být v pořádku (teda až na ty dýchací cesty, což je ale problém pouze pro zimu, kdy mi otéká sliznice a pak z toho bolí hlava, v létě to nemá žádný vliv). A protože funguju normálně a jezdit můžu, jen se musím hlídat, tak jezdím a nic neřeším. Chození po doktorech už jsem si užil dost. A ten squash: Před 10 lety přes zimu, kdy jsem se věnoval jen squashi, tak jsem bez problémů chodil 4× týdně na opravdu intenzivní hodinu (párkrát jsem pak zkusil vzít pro zajímavost tepák a hodina s průměrným tepem 185 byla běžná, maximálku jsem tenkrát měl těsně pod 200; na squashi samozřejmě tepák neřeší nic, protože tam si těžko řeknu, že najednou v půlce výměny si dám pauzu). Teď stále squash musím jen velmi omezeně nebo jsem ho i úplně vynechával, jednou týdně a už toho bylo dost a více jsem nezvládal.

To teď právě bohužel naprosto nehrozí a takovým věcem se musím vyhýbat nejen, aby se staly (to je ještě velmi jednoduché, zažil jsem to jen 3× v životě a vše před x lety před zdravotními problémy), ale abych se takovým situacím ani vzdáleně nepřibližoval (což už je samozřejmě na hlídání mnohem horší). Kdybych jezdil teď jako tenkrát a nehlídal se s tepákem, tak si moc nezajezdim. To by byla vždy jedna vyjížďka a pak týden volno, abych se z toho vzpamatoval a to ještě kdo ví jestli by to nebylo horší.

souhlas.

a pak nám z toho všem hrabe:)

mate pravdu, ale vy uvazujete z pohledu cyklisty. Vycházím z dříve uvedených skutečností – minimum času a nejen kolem kola (!), v podstatě nulová vytrvalost. Tudíž vložit do běžného života aspoň 2h (1+1) uprostřed týdne strávených jakýmkoliv pohybem ve správné intenzitě tak, aby mohly být obsaženy i jiné zájmy/povinnosti. Když to bude na kole, tím líp, ale jde hlavně o to, aby to po měsíci nezabalil, což se při přepísknutí (hned běhat když nemá základ) stane (o atletické minulosti nebyla zmínka, naopak prý 7km je zničující). Naopak, když začne pomaleji, za 3–4 týdny bude mít chuť na další, pak se dá prodlužovat/zrychlo­vat/ měnit aktivity. A k rozumněji pojmutému víkendu (pomalejší delší neznamená celodenní, zatím klidně tak 2,5–3h) to pro začátek na pozvolné zlepšování stačí. Nemůžete chtít zázraky za 2 týdny, ale už za 4 to bude poznatelný rozdíl, za 3 měsíce už si bude na celodenní vyjížďce libovat.

No, ono taky záleží jak nešikovní. Než jsem začal s cyklistikou, dělal jsem atletiku, takže s běháním nemám problém. Většinou celou zimu proběhám, takže ty fyzička tam nějaká je. Je sice pravda, že když ve škole hrajem fotbal, tak jsem rád, když trefím balón, ale zase jsem jediný, kdo vydrží běhat celou hodinu bez problémů. Já jsem na tom jinak špatně v jakémkoli kolektivním sportu, nebaví mě a ani mi to nejde… :D

Pokud jde o kulatý nesmysle, platí to úplně přesně. Například atletika (běh, štafeta) mi šla úplně parádně, gymnastika (hrazda apod.) taky, judo, plavání taky relativně v pohodě a pokud se do míče řezalo nějakým jiným nesmyslem, třeba raketou, tak to taky ještě šlo. Ale nakopnout tu kulatou věc nebo odehrát ji ve volejbale, to už vyžaduje schopnosti které mi evidentně nebyly dány. Úplně mi to připomnělo příhodu z gymplu, kdy učitelka po mé „oblíbené“ volejbalové rozcvičce zařvala ať ty míče uklidíme, že budeme hrát. S ku*evskou chutí jsem ho nekopnul poctivým bodlem opepřeným notnou dávkou lety koncentrovanou nenávistí k míči i týhle úče, leč ta mrcha kulatá nabrala jak na potvoru směr rovnou do jejích zad. V tu chvíli se čas zastavil :-D