Liblice B, poslední rozloučení

Reklama firmy provádějící demolici, na moje kolo si nepřijdou, je z plastu.

Padlý obr, pohled od silnice.

I když se konstrukce složila přibližně na třetinu své původní výšky, stále je to impozantní délka.

Jeden z izolátorů, druhá část porcelánové vložky schází, stejně jako jiskřiště. Izolátory pocházely z tehdejší NSR.

Pohled na základy jižní věže ze zbytky napájecích vedení

Trosky spodní části

Detail kotevního lana.

Ulomený vrchol jižní věže

Ještě jeden pohled ma kotvení nejvyšší etáže, šrouby v přírubách pád vydržely.

Vrchní díl byl z tenčích trubek, stožár neměl konstatní tloušťku nosných částí. Zlomil se pod ukotvením nejvyšší výškové úrovně.

Trosky zábradlí, zajímavým detailem jsou nárazem ustřižené šrouby podlahy v horní části.

Pomocné kladky na vrcholku

Pozinkovaná část je držák zábleskového majáku poslední verze osvětlení, byl viditelný ve dne až z okraje Prahy. V horní části je vidět konec ozubnice výtahu.

Škoda, že jsem se nahoru nemohl podívat, musel to být zajímavý zážitek.

Konstrukce je deformovaná pádem, ale vydržela překvapivě dost, jedna strana trojůhelníkového průřezu stožáru má tři metry.

Vrcholek jižní věže vzdoroval přes padesát let nepřízni počasí 355 m nad zemí.

Anténní domek je jedinou částí vysílače, která pamatuje předchozí 280m vysoký stožár Blaw-Knox z r. 1937, který byl odstřelen 17.11.1972

Zhroucená konstrukce a jedno z kotevních lan

Tloušťka kotvícího lana v porovnání s rámem kola.