Ta je prakticky "z doma", pondělní ráno.
Cesta k Tožici.
Petrovice
Slouwly We Rot Skoupý.
Frigo krajinářem. Petrovicko.
Mám rád jaro. Nevadí mi když jej má část flóry podruhé v jednom roce.
Snad dvě hodiny jsem se plácal po Týnčanském krasu ve snaze najít nějaký pěkný hloh, kterých tam na jaře kvetla spousta. Bohužel jižní svah a chudá půda, všude jen pár seškvařených bobulek. Až u Kočičího zámku se poštěstilo.
Divoká řeka pod Kamýkem bohužel klidná jak zrcadlo.
Malej a Velkej v Milešově
Skalní branka u Kotýřiny.
Anděl u Kovářova. Ach ty lokty....příště.
U cyklostezky pod Radčí. Dost šílená modrá, bohužel nepříliš úspěšně bojuji s pochopením polarizačního filtru.
Cesta u Mezného.
Chválov.
U Květuše je přezbrojeno pro rok 26/27. Kolo není moje . Majitel se nějak neměl k odjezdu a mně se nechtělo škemrat.
U tohoto dolmenu jsem byl za posledních 14 dní 3x a ani jednou se mi nepodařilo přivést fotku, se kterou bych byl alespoň já spokojenej. Poprvé jsem to dojebal úplně a 2x opomněl, jak už je slunce nízko. Podruhé bylo pozdě v 19h a potřetí dokonce v 17h.
Připomínka Napoleonova generála Lampiera, který zde zemřel ( údajně ) na mor a byl se svými muži pohřben na nedalekém vrchu Lampír.
Přilehlý výhled směrem k Vltavě.
Když odpadl Blackboy, zvedám pohozený praporec středových kolkomínovek.Vesměs fotky z plácání mezi Petrovicemi, Kamýkem, Vysokým Chlumcem a Nedrahovicemi. Něco na silničce, něco na mtb – jak se chtělo. Neznám to tam ale zavedla mě tam pro mě neúspěšná akce Krajem kamenů. Neúspěšná protože jsem nezvládl ujet 60km za 8,5 hodiny – přiliš mnoho odboček mimo trasu, pár navigačních selhání…
Řazeno náhodně.
(vloženo 30.9.26)