Na Kost

Cíl výletu. Gotický hrad Kost. Jeho současná podoba pochází z poslední velké opravy v letech 1874-1875. Několikrát vyhořel, 18.6. 1690 se dokonce zřítila západní stěna paláce, Bílá věž přišla v r.1686 o ochoz s cimbuřím, ale stále je, když se před vámi objeví, velice monumentální. V podhradí byl r.1576 pivovar, pivo se tu vařilo až do druhé světové války.

Vyrazil jsem brzo ráno přes Toušeň. Značky "Cyklisto veď kolo) z lávky přes Labe v Toušeni definitivně zmizely. To jsem rád. Lávka stojí přibližně v místech, kde kdysi býval dřevěný most přes Labe.

Kaple "U svatého Václava" (asi z roku 1696), se štukovým reliéfem, připomínajícím zavraždění knížete Václava jeho bratrem Boleslavem a sochami dvou andělů na rozhraní katastrů Káraného a Lysé n/L, je poslední zachovalou součástí někdejší poustevny sv. Václava, ležící při bývalé poštovní cestě (v Radonicích a Lysé byla přepřahací stanice) do Vratislavi (a také Nymburka a Jičína). Náležela k jedné ze tří blízko sebe položených eremitáží, vystavěných hrabětem Františkem Antonínem Šporkem, majitelem panství v Lysé n.L. Jel jsem do Lysé touhle "gravelovou" zkratkou, nechtělo se mě po silnici.

Kaple vypadá značně romanticky, ale zdání klame, stačí se otočit a civilizace je zpět, kolem kapličky prochází od roku 1873 železniční trať Rakouské severozápadní dráhy z Prahy do Lysé nad Labem.Za to bývalá důležitá a frekventovaná cesta po zničení mostu v Toušeni zcela zanikla.

Hřbitov zajateckého tábora v Milovicích. Za I. světové války zde byli zajatí Italové, Rusové, Srbové, Rakušané, Češi a vojáci dalších národností, vojáci vyznání římsko-katolického, pravoslavného, židovského i muslimského. Pohřbeno je zde přes 6 000 vojáků, údajně je více než 5 000 osob italské národnosti, proto má status území Italské republiky

Oblíbené kostky a krajina u Všejan. Na místě obilného pole by v budoucnu měla vést trať, tzv. Všejanská spojka, která propojí trať z Milovic z tratí Nymburk- Mladá Boleslav.

Tradiční zastavení u Mcel, zastavuji se tam pokaždé když jedu kolem. mám i staré obrázky ještě s Favoritem...

Léto začíná, třešně zrají, pár jsem si jich u cesty utrhl.

Jeden z mnoha pomníčků na křižovatce silnic Ledce/Prodašice/Ujkovice. Sedmého května 1945 tu Němci přepadli transport německých zajatců a povstalecký doprovod nemilosrdně postříleli.

Tady je další, v okolí po obou stranách silnice jich je celá řada.

Empírová radnice v Dolním Bousově byla postavena r.1861. Původní radnice stála uprostřed náměstí a byla zbořena r.1859 aby nepřekážela provozu.

Rozkopané náměstí v Dolním Bousově. Nad střechami vykukuje barokní kostel sv. Kateřiny, vystavěný v letech 1759-1760.

Gansův dům v Sobotce je poslední dochovaný roubený dům na náměstí. Měšťanský dům byl postaven r.1858 a byl v něm provozován obchod. Vývěsní štít na fotografii schází, pravděpodobně je v opravě.

Parkoviště, původně náměstí v Sobotce. Uprostřed překáží Mariánský sloup který v letech 1742–46 zhotovil boleslavský sochař M. Jelínek mladší. Vedle ještě brání pohodlnému parkování klasicistní kašna z. r.1847 a v pozadí vykukuje barokní zámeček Humprecht. Ten nechal v letech 1666-68 postavit majitel zdejšího panství Humprecht Černín pro svou italskou manželku. 29.6.1678 za velké bouře "hrom čtyřikráte uhodiv po sobě do zámku jej zapálil". Dnešní podoba tak pochází z přestavby r.1680-81.

Radnice v Sobotce, v 17. století tu stál výstavný dům Jana Vilíma Uranoše z Lazína, Heřman Jakub Černín z Chudenic jej později věnoval městu na zřízení nové radnice. Zajímavostí jsou dva hodinové ciferníky nad sebou. V pozadí kostel sv. Máří Magdaleny, postavený na místě starého dřevěného kostela v letech 1590–1596 nákladem majitele panství Oldřicha Felixe z Lobkovic.

Semtinská lípa Původně dva stromy vysazené asi r. 1728 po stranách sochy sv. Jana Nepomuckého. Jedna z lip byla zničena vichřicí už v roce 1858, druhá se rozrostla a stala se dominantou kraje. Byla zničena vichřicí 27.5.2000. Foto výmladku původní lípy, opodál je ještě jedna starší, zasazená r.1983. Socha byla už dávno přemístěna z dosahu větví.

Hrad je ukrytý v údolí, na skalním suku nad rybníky a zdálky není prakticky vidět. R. 1658 jen tak tak unikl rozkazu o boření hradů. Za třicetileté války se několikrát stal opěrným bodem švédských vojsk. Vznikla tedy myšlenka takové hrady zbořit, tehdy zanikl třeba veliký hrad Veliš nad Jičínem. Kost měla více štěstí, majitelé ji ubránili.

Bílý rybník pod hradem, byl spolu s rybníkem Černým a Labutním (dnes zaniklý, na místě parkoviště pod hradem) součástí obrany hradu.

Bílá věž, starý urbář z r. 1684 o ní tvrdí, že je " z samých štuk dílem mistrovským postavená, takže z jednoho místa všickni čtyři úhlové její dobře spatřiti se mohou". A to platí i o 342let později, když si stoupnete do stejného místa, jako tehdy autor zápisu.

Zříceniny pilířů nad Černým rybníkem, kdysi na nich byla lávka, zásobující dvůr nahoře na skalách vodou ze studny pod nimi. Dvůr Zájezd byl hospodářským zázemím hradu a zanikl někdy počátkem 20.st.

Za odměnu brusinková zmrzlina v Pískové Lhotě