na vrcholu Javořice
Třebíč
alej s fofrníky na obzoru
březová alej
hrad Roštejn
okolo Roštejnské obory
kousek pod vrcholem
Javořice 837m n.m.
cesta do Lhotky
Tři sestry
kráva na výletě
zámecký park v Telči
Telč
Studenec
Z dětství jsem měla nějak zafixováno, že nejvyšší kopec Vysočiny je Žákova hora. Kdo ví, jak to tehdy bylo… Každopádně po jakémsi přeměření se před Žákovu horu (810m n.m.) dostalo hned několik kopců ve Žďárských vrších včetně Devíti Skal (836), dokonce i jakýsi Kopeček (822) u Studnice a mně důvěrně známý Buchťák (813) a Pohledecká skála (812). Buď to tam místní nanosili v kýblech (jak kdesi ve Walesu) nebo se to měří i s tím stožárem nahoře, ví Bůh…
Nejvyšším kopcem Vysočiny je teda s 837m n.m. Javořice, která je úplně mimo nejvyšší oblast Žďárských vrchů, a musela jsem se tam zajet podívat. Z vrcholu není vidět vůbec nic a na vysílač se jít nedá :-(. Kousek pod vrcholem je pěkná studánka s pitnou vodou :-)
Zato v okolí je moc hezky. Dá se až nahoru k vysílači dojet se silničkou po asfaltě. Abych nejela zpátky stejnou cestou, vzala jsem to od vrcholu po šotce, dolů po zelené TZ jsem vedla, je to docela hodně z kopce, pak už je to po vrstevnici a dalo se tam v pohodě jet. Od Světelské chaty už je pěkná asfaltová cesta, s výjimkou krátkého rozbitějšího úseku před Lhotkou, projet se to dalo.
Původně jsem chtěla jet z Okříšek až do Moravských Budějovic, v neděli ale vlak končí už v Třebíči, tak jsem zkrátila trasu a měla jsem více času na prohlídku Telče. Celá trasa vedla po klidných cestách a překvapilo mě liduprázdno v pěknou májovou neděli. Jen u hradu bylo víc lidí, jinak jsem jela celé kilometry, aniž bych potkala člověka či mě míjelo auto.
(vloženo 12.5.26)
Kožíšku, to to letí, co? Už pátou sezónu tam holka je :-)
Koubo, aleje jsou na Vysočině prostě parádní, přidvám alej do Telče. Zmrzlinu v Telči mám už dávno splněnou, pěkně od baráku k baráku :-D
Teda ty aleje, ty se ti povedly!
Velmi pěkný report, počasí jsi měla evidentně luxusní, fotky parádní. Zmrzka v Telči je ale povinnost, to jsi prokoučovala :-)
Kdyby to někoho zajímalo, já tam osobně přijedu už ve 12hodin tedy o hodinu dříve než bude otevírací doba, protože tam jistě bude lidí jak much. Pršet nemá.
Miťo, na mapu bych neviděla, už jsem neviděla pořádně ani na itinerář menším písmem na řidítkách. Letos už mám nový itinerář dostatečně velkým písmem a v pohodě to přečtu i za jízdy :-) Početní cvičení pak mám ve výpočtu korekce, tentokrát jsem musela připočítávat ke kilometrům v itineráři cestu na nádraží v Zastávce :-D Do Vídně jsem si vezla i mapu a brýle, ale tady u nás si vystačím s takovýmto itinerářem a v nejhorším se někoho zeptám.
Mně už obtěžuje hlídat dobíjení mobilu, foťáku a světel :-( Další krám na nabíjení opravdu nechcu. Můj první tlačítkový mobil od Samsungů stál patnáct let v dobíjecím stojánku na psacím stole a byla to moc fajn doba :-)
Baruš, já jezdil dlouhý štreky bez navigace jen nahlížením do map v mobilu (navigace si pápne energii). Pořád jsem zastavoval a nebavilo mne to. S příchodem Edge 530 nastala doba komfortního cestování, kdy zastavím jen když chci, nebo je schéma křižovatky na malém displeji nepřehledné. Topografii si ale stále pamatuji ;-)
Adu, plán byl na kilo, ale nějak mě první půlka zmohla. Sice jsem jela na čas a už to mělo být spíš s kopce, ale zase foukal protivítr. Nakonec jsem se rozhodla lenošit ve vlaku ;-)
Miťo, kilometry u obrázku s mapkou jsou zkreslené tím, že na mapě nemám cestu k vlaku a od vlaku ;-) Jinak mi mapy.cz sedí na cyklocomputer na kilometry prakticky přesně, odchylka nebývá vyšší, jak 1%. Z hlediska převýšení mi vyhovuje, že jsou mapy „optimistické“, jinak by se mohlo stát, že někam ani nepojedu :-D Kritická místa si stejně pečlivě prohlížím po vrstevnicích na mapě a na krátkých úsecích to umí i ty mapy spočítat dobře. Plánováním, učením se trasy při tvorbě itineráře a následně orientací na trase si cvičím mozek! Zpočátku jsem někdy bloudila, poslední roky už málokdy zakufruju a znám se natolik, že si dovedu naplánovat časy průjezdů zájmovými místy a trefovat se do nich. Přesnost kilometrů na mapách poznám taky podle toho, že mi kilometry v itineráři odpovídají cyklocomputeru, takže vím dopředu, jaká obec následuje a za jak dlouho je místo, kde se má třeba odbočit či jinak zorientovat. Takže za mě spokojenost, mám zábavu a cvičím i mozek. Když vidím lidi, jak pořád tupě čumí do mobilů a cyklisty, co slepě jedou podle navigace, tak takto skončit nechci. Tyhle věci jsou silně návykové a lidi pak přichází o to podstatné.
Krásný fotky Baruš. Nepřemýšlela jsi o nějakém Garminu či jiném přístroji? Měla bys všechna čísla víc v reálu, než z mapy.com
Opět super pojezd, Baru, až se divím, že to nehodilo klasické kilíčko, no co už, bude příště, krásný to kousek naší země jsi nám zase pododhalila, jen houšť! ;-)
Michale, vlakem do Třebíče i pak z Telče ze Zastávky. Bylo to na VDV (Veřejná doprava Vysočinou) 24h pro osobu a 24h pro kolo, do a ze Zastávky jsem ten kousek dojela po ose :-)
Pepo, beru galerie jiných jako inspiraci taky :-) Určitě tam ten kraj stojí za návštěvu. Na hradě jsem se bavila se dvěma bikery, kteří mi ještě doporučovali Křemešník, ale za jeden den toho zas tolik neobjedu. Vlastně celá cesta byla bez provozu a nádhernou krajinou. Rovina to není, ale ty jsi zvyklý na Krkonoše, takže úplně na pohodu.
Opět krásný report. Děkuji za inspiraci. Roštejn a Javořice stojí za výlet. A přístřešek na Javořici vypadá luxusně :-)
Blackboy, děkuji :-)
Vojto kráva byla na jiné pastvině a šla od stáda odhodlaně kamsi dopryč. Ty tři byly děcka, na fotce vpravo byla nejzvědavější a už už mě šla zkouknout zblízka, stačila jsem je vyfotit na poslední chvíli :-D
Brtníčku, nebyla tam ani muška. To je výhoda časného jara, než se vyrojí komáři a hovada. V létě se nejlíp jezdí v noci.
Hawrdo, vydej se tam, je tam hezky a v okolí se najde víc zajímavých míst, nejen ten hrad. Chtěla jsem se podívat i na Míchovu skálu, ale bylo by to zase do kopce, navíc pěšky, a to už se mi nechtělo. I z cesty dolů byl pěkný výhled.
Kožíšku, zmrzlina nebyla! V Telči jsem lelkovala po parku, a když už jsem byla na náměstí, bylo najednou málo času a musela jsem na nádraží. Ani jsem tu zmrzlinárnu pohledem nenašla, šla jsem prostředkem náměstí, kochala se fasádama, před kterýma tentokrát nic nepřekáželo ve výhledu, a ani jsem nevěděla na které straně ta cukrárna byla. V Třebíči jsem to vychytila: od nádraží to bylo pěkně s kopce až k řece, pak jsem vyjela po takové krásné silničce mírným stoupáním nahoru k silnici na Krahulov. Hned při příjezdu k řece se mi otevřel pěkný výhled na zámek za vodou.
Jáchyme, to vím, že Žďárské vrchy jsou jen malá část Českomoravské vrchoviny, ale ta nejvyšší část! Proto mně Javořice kdesi mimo nesedí. Žďárským vrchům nejvyšší bod ukradli! Mělo by se to ještě jednou přeměřit, určitě tam naměřili i tu věž nebo minimálně sokl pod věží!
Kotewe, díky :-)
Baruš, to je paráda, reportík jak vínko, opravdu paráda.
Krásný výlet i fotky.Tři sestry jsou TOP.
Jen si dovolím ještě k tomu místopisu.Taky jsem v tom míval trochu hokej.
Vždycky jsem jezdil na tábor na ,,vysočinu,,(Sněžné)
Ony to byly Žďárské vrchy,které jsou součásti Českomoravské vrchoviny :-)
To sis tam Báro nikde nekoupila zmrzlinu, tomu nemůžu uvěřit. Já jsem si teda dneska ve Velké Bíteši zmrzlinu koupil, ale ta zmrzlina v Jimramově byla o vesmír lepší. A jak se ti teda líbilo v Třebíči?
Tři sestry :D, pěkný fotky Báro.
Na Javořici jsem kupodivu nikdy nebyl.
Na Javiřici a její okolí mám z před 4 let jednu vzpomínku. Neskutečné množství ovádů hovězích. Opeavdových těch velkých. To jsem nikde jinde nezažil. Nebyly to ty menší bzikavky dešťové, ale ti obří ovádi. Fuj to bolelo a svedilo pak ještě dlouho…
Zase jsem se kochal u tvých fotek Barunko