Silk Road Mountain Race
Přidat foto
Před samotným závodem jsme se cca 10 dní pohybovali po horách, abychom se aklimatizovali.
Přílet to Oše. Z České výpravy ještě Tomáš Hadámek a Fabián a přibrali jsme do party Tonyho z Německa, kterého jsem potkali na letišti v Istambulu.
Oreo na váhu. Normálně vezmete, dáte do sáčku a zvážíte.
eeeh, asi 2h po startu závodu jsem zlomil řidítka, nějaký mísňák mi spravil karbon klackem, docela to drželo, ale radši jsem si koupil nová, ztráta asi 18 hodin
Vyměnil jsem řidítka s cenovkou za 200EUR za 4EUR. Značka Šunan a bylo cítit že to není ono. I když to asi hodně dělaly i gripy.
První kopečky.
První větší sedlo, asi 3900. Na aklimatizaci se mnou nadmořská výška hodně zamávala a cítil jsem se docela zle. Na závodě už to bylo lepší a po pár dnech už jsem ji moc nevnímal.
Sjezdik dolů.
Bylo docela teplo přes den.
A hodně to teda prášilo. Některé cesty byly fakt mega prašné, na plíce to nedělalo dobrotu.
Bylo tam hodně takových cest lehce do kopce, kde to foukalo proti. Docela opruz.
Na CP1 chtěli za litr vody 80 korun.
Pamírská dálnice, foukal tam silný vítr, že z kamionů na mě odletoval štěrk.
Koně tu byly všude, moc hezky se k nim teda nechovali. Svazovali jim přední nohy, aby jim neutekli. Občas jsem je viděl i přivázané k zemi.
Silnice, dokonce i tu Pamírkou dálnici, často blokovali stáda dobytka.
Tohle údolí bylo tak pěkné, že nám ta organizátor hnal, i když to znamenalo, že vyjet z něj je 30km chůze s kolem.
Jak jsem říkal, prášilo se.
Spánek na policejní stanici.
Blížil jsem se do „hiking“ sekce
V té sekci se brodilo několik řek, pohyboval jsem se rychlostí zhruba 2km/h. Kolo se tlačilo do pro mě až nemyslitelných srázů.
Tady jsem nahoře, 4 tisíce nad mořem. Měl jsem docela zmrznuté nohy, protože mrzlo a poslední úsek v podstatě vedl potokem. Dolů z kopce to nebylo o mnoho lepší.
Ale ráno to konečně jelo.
Další tlačící sekce, ale docela šla. Asi 300 výškových se sklonem 26%. Akorát tam byl občas poházený ostnatý drát.
A nahoře to bylo pěkný.
Rána bývala tak -4, -6, ... když nepršelo tak to docela šlo. Měl jsem i péřové kalhoty. Jako bylo to nepříjemný jet v takový zimě, ale vlastně to nebylo tak hrozný. Spousta lidí navíc tu nejhorší zimu přespávalo. Spalo se docela dost.
Tohle byl poslední obchod před sekcí, kde 450 kilometrů nic nebylo. Jídlo mi trčelo i z uší.
Jedna z nejtěžších nocí v závodě. Píchnul jsem karimatku, nemohl jsem ji zalepit. Když jsem vyrážel, podle Garmina -5 v noci mohlo být ještě chladněji. Navíc rosa, která zmrzla. A já spal na studené zemi fuj.
Za tímhle jsem v zimě brodil ledovou řeku po pás, fuj.
Gagarin, na sovětský svaz se v Kyrgyzstánu dobře vzpomíná
Na CP3 se mi udělalo trochu zle, zvracel jsem a zůstal jsem tam asi 17 hodin. Další den mě čekalo stoupání na tohle sedlo, trvalo mi to asi 7 hodin.
Nahoře sněžilo, pršelo, foukalo, moc dobře to tam nejelo.
Vypadalo to že snad vysvitne slunce, ale ne.
Nakonec jsem to zapíchl docela brzo v přepravním kontejnu. Místní to měli i ve vesnicích a měli v tom kůlny...
Arabel Plateau
Doplňovat bílkoviny nebylo snadné. Místní maso nesplňovalo hygienické normy. Jenže z těch fazolí jsem zase strašně prděl.
Poslední den
Potkal jsem pasáčka. Vypadal že chce peníze. Dal jsem mu Snickers. On mi dal jabko. Oba jsme byli spokojení.
Poslední den sice trochu foukalo, ale ta zelená bylo příjemný rozloučení s Kyrgyzstánem.
Cíl :)
A dojel jsem všechny 3 Mountain závody, tak jsem dostal i tuhle trofej.
Tohle stálo fakt za to. Teda stálo to za to tolik, že už to nikdy nechci jet znova, ale jsem rád a jsem vděčný, že to mám za sebou. Stručně – závod v Kyrgyzstánu, cca 1900 km, spousta výzev – vysoká nadmořská výška, sedla až 4 tisíce, mráz v noci a nad ránem, špatná hygiena v zemi, v potocích a pramenech nasráno od krav, skoro žádné cykloservisy, otevřená krajina – hodně to foukalo.
Měl jsem „pár problémů“, dojel jsem 28. s časem cca 11 dní a 6 hodin.
Nahrál jsem tu dost fotek, pár stories dám do nich. Jinak ze závodu mám video na YouTube. A postupně dávám report i na blog, zatím je tam jeden jeden díl, ale budu snad každou neděli přidávat další.
(vloženo 14.9.25)
Komentáře
Ty prašné cesty vypadají parádně, škoda, že tohle nemáme někde blíž za humny. Respekt.
mr.antik: Těžko říct, proč to prasklo. Asi víc faktorů. Jel jsem relativně rychle, nevycvaknul jsem se, takže tam šla i moje váha, navíc jsem měl dost věcí, takže o to jsem byl těžší a měl jsem Ergony s rohy, který asi taky působily jako páka.
Čekal bych cokoliv, ale zlomená říditka na ultrazávodě fakt ne, pokud tam nebyl zásadní pád nebo fakt krutá servisní chyba.
ceo: Já jsem v tomhle hrozně nevnímavej a nemyslím si, že bych si všiml rozdílu. Ale problém Rick XC je v tom, že hrozně brzo se sjede tak, že už to vnímám. Dubnital vydržel úplně v pohodě.
Dívá se na to pěkně, ale jet bych to nechtěl.
Šílený. Alespoň, že jsi sehnal nějaký řidítka. Jinak seš prostě krutej.
Michale, hlubosklon, jsi sebemrskač největšího kalibru! Dost dobrá práce! Fotky boží, do takové nehostinné krajiny by mě nikdo nikdy nedostal! ;-)
Moc pěkný a zajímavý fotopříběh.
Tohle neskutečně obdivuju. Představuju si to jako kurz přežití s bonusem, že u toho jezdíš na kole. Jsi borec.
jecnak: Myslím, že jsi dokonale vystihl, jaký to bylo.
Pecer: Je to moje investice do příštího života.
ty lakonicky popisky jsou bozi :)
Pěkné, ale tan bych nejel. Málo zeleně moc prachu a otevřených krajin. :-)
Mrtě krásných fotek. To musela být fuška. Krajina mi připominá Afganistán. Palec nahoru a poklona hlavou o zem pane!
