Stativ Norsko 2024
Přidat foto
promo fotka z Vesterál :-)
Skládačka na letišti.
Podařilo se složit.
Sobi v Tromsø
Tam jedu :-D
Tenhle žebřík mi pořád vrtá hlavou. Na náhodném místě, které ani nebylo blízko nějaké vesnice jsem se rozhodl, že zkusím ze silnice slézt k moři. Což znamenalo přelézt svodidla, slézt po kamenech, prodrat se křovím. A tam nad útesem žebřík.
Geniální věc pro cyklisty.
Na začátek výšlapu k Segle je třeba projet 2.5 km dlouhým uzounkým silničním tunelem, kde je tma (neměl jsem pořádné přední světlo, jen malinké blikátko), 8 stupňů (venku bylo 26) a všude kape voda. S autem mimo vyhýbací místa se člověk sotva vymine. Druhá cesta je zavřená, i když na cestu zpátky jsem jí zkusil…
Ale ten výhled na Seglu stál za to.
Tam dole jsem kempoval. Promočený, v bažině na rašeliníku, ale v půl jedné ráno už jsem neměl sílu se drápat zpět. Ale zase je spaní na rašelině pohodlné. A druhý den ke všemu hladový a žíznivý - měl jsem s sebou vařič a instantní kaši, ale rozbil se mi zapalovač. A v jezeře na potvoru plavaly nějaké drobné breberky, tak jsem se jí bez převaření bál pít.
Cesta je pro auta zavřená. Takže je tu z obou stran zával...
... a příkop
Tohle asi bude důvod, proč je silnička zavřená a zůstala jen turistická stezka. No, nevím, jestli byl horší tunel nebo tohle.
Venku je sice teplo, ale moře má teplotu, která z kluků dělá holky.
Většinu dní jsem měl krásně, ale když pršelo, tak to stálo za to.
Na to fotit se na tom malém výběžku bych koule neměl. Ale cestička tam vedla :-O
Prý snadná turistická stezka :-) Značení ubíhá kamsi do útesů. Kdyby to bylo na začátku, tak bych to otočil. Ale já cestu zvolil tak, že jsem o měl při cestě zpět asi kilometr před výchozím bodem. V kempu mi pak chlapík řekl, že raději posílá lidi z téhle strany, aby to mohli včas vzdát :-)
Snadná turistická stezka - pokračování. Tuhle část jsem lezl připláclý na skálu s flaškou v zubech, protože mi na začátku vypadla z batohu. Stihl jsem ji zachytit, ale už jsem neměl dost rukou na to ji vrátit do batohu :-)
Zátiší s těstovinami.
Vesnice na Vesterálech :-D. Domy jsou sem tam schované mezi stromy :-)
Specialized Rime 2.0 Hydroguard po jednom dni v dešti. Boty od Specialized už nikdy.
Sto
Ten den bylo sice zamračeno, ale občas se objevilo naprosto boží světlo.
Taxík ze Sto do Nyksundu. Zpátky se mi nechtělo šlapat, protože stejně bylo vše v mracích, tak jsem ho vyzkoušel. Několikahodinová cesta se zkrátila asi na 15 minut.
Tady mi sotva o minutu unikl okamžik, kdy paprsek světla svítil přímo na malý kopeček uprostřed.
Člověk jede za polární kruh, aby se ochladil, a nakonec má 29°C
Henningsvaer. Musel jsem dost dlouho čekat, než bylo městečko bez lidí. Večer to tu bylo jak na Staromáku :-D
Výhled na Henningsvaer - víceméně ze stanu :-)
V cíli - Å. Dál to na kole nejde.
Asi nejikoničtější pohled z Lofot.
Před odletem jsem ještě navštívil letecké muzeum v Bodo.
Konečně (víceméně na výročí :-)) dávám fotky z mé cesty po Lofotech, které jsem slíbil Kouba_2005, kterému tímto ještě jednou děkuji za záchranu v podobě držáku zadního světla Moon Nebula, který se mi podařilo ulomit asi týden před odjezdem. Ale fotek bylo hodně a všechny zpracovat mi fakt trvalo :-)
Na Lofoty jsem se chtěl podívat už roky. Přišlo mi jako dobrý nápad zkusit bike touring. Na kole toho člověk vidí víc než autem – většinou není problém hodit kolo do příkopu a jít se podívat na něco, co mě zaujalo :-) Navíc podle map celkem rovina, silnice a možnost stanovat na divoko. I když pod stanem jsem nebyl dobře 15 let ;-). Pro zdejší osazenstvo by to nebylo nic velkého, ale nejsem žádný velký cyklista, takže to byla velká výzva.
Po dlouhých přípravách, při kterých probíhalo testování karimatek, řešení jak nejlíp převážet foťák a vůbec milion drobností které pro lidi zvyklé na kempování jsou už naprostá samzřejmost a několika krátkých „demo výletů“ jsem vyrazil letecky směr Tromso. Odtamtud už jen na jih na kole do Moskenes, trajektem do Bodo a letadlem zpátky domů. Původně jsem chtěl jet z jihu na sever, ale po jednom z „demo výletů“, který byl celý za silného větru jsem si raději ověřil převládající směr větru a trasu jsem otočil :-).
Celková vzdálenost 765 km, čas 17 dní. Pěší vzdálenost netuším, ale výšlapy jsem dělal spíš kratší (ó kolena kolena) s max jedním přespáním.
Celkově parádní zkušenost, a nebýt problémů s tretrami (Specialized už nechci ani vidět, Rime 2 Hydroguard jsou neskutečné šmejdy) tak bych vlastně neměl skoro na co si stěžovat :-D
EDIT: zjistil jsem, že pořadí jde změnit, takže už jsou fotky snad správně
BTW: kdyby někoho zajímalo foto vybavení, tak skoro všechno až na pár dokumentačních rychlo fotek mobilem je foceno na Sony A6000 s objektivem Sony 18–135 F3.5–5.6. Obojí jsem vozil v brašně Ortlieb Ultimate Six s camera insertem. Tahle kombinace se osvědčila, foťák se dá vytáhnout i za jízdy. Stativ malinký AOKA, ale pro příště ho buď nebudu vozit vůbec, nebo budu muset vymyslet jak odvézt něco většího, protože kvůli své malosti zůstal prakticky nevyužitý.
(vloženo 23.8.25)
Komentáře
To vypadá na super cyklopojezd plný krásných prožitků, díky za fotoreport! Foto 65 nemá chybu, domečky na útesu jsou v topu! Dobrá práce! ;-)
Už podle první fotky jsem věděl že je to Skandinávie
Batoh jsem měl páskami přidělaný na nosiči, zabalený v pláštěnce na mnohem větší batoh. Nejlíp je to vidět na foto č. 19.
Krása. Na fotkách si krásně zachytil, jak je to na sever monstrózní. Batoh jsi vezl sbalenej někde v brašně?
To muselo být úžasné. Trochu závidím :-)
Tyhle dálavy jsem měl doteď jako divočinu, kde je furt hnusně a zima, proto je to tam tak zelený. 30 nad nulou bych tam teda fakt nečekal. Výlet parádní, díky za foto i za reportáže z cesty, jsem rád, že vše dobře dopadlo a užil sis to. Ćiší z toho relax a pohodička, takový vyprázdnění hlavy, když potkáš tak maximálně ovce a losa :-D
Velkej respekt a palec k tomu, super destinace.
