Podél Labe z Jilemnice

Radnice v Jilemnici, její dnešní podobu jí vtiskla poslední přestavba v letech 1851-1854, před ní stojí sousoší vytvořené neznámým mistrem r. 1723 socha Panny Marie je vyvýšená, po pravé ruce má sv. Barboru, po levé Máří Magdalenu.

Výhled na Jilemnici z věžičky tamní školy, ještě jednou děkuji Pepovi Hrabačov za milé setkání.

Moje maličkost ve Zvědavé uličce v Jilemnici. Většina zdejších domů byla postavena po požáru města r. 1788. Zvědavá ulička je zachovalým příkladem krkonošské roubené předměstské zástavby. Domy jsou odstupňovány tak, aby ze všech bylo vidět na dění v ulici- proto název Zvědavá ulička.

Kunčice nad Labem, přepravu vápence do zdejšího závodu zajišťuje průmyslová lanovka postavená v letech 1959–1963,je dlohá přibližně 8km Údajně je nejdelší nákladní lanovou dráhou ve střední Evropě. Na fotce je z ní vidět bohužel jen jeden sloup nahoře v průseku.

Pozdně gotický kostel Nejsvětější Trojice v Hostinném. Mezi lety 1572 až 1610 byl ještě renesančně upraven. Dominuje mu 53 metrů vysoká věž.

Pamětní deska na rodném domě Karla Klíče. Karel Václav Klíč (30. května 1841 Hostinné– 16. listopadu 1926 Vídeň) byl český malíř, karikaturista, fotograf a grafický technik. V roce 1892 sestrojil první hlubotiskovou rotačku.

Kontrolní míra u vchodu do radnice, měl by tu být slezský a český loket, ale našel jsem jen jeden a metr jsem neměl. Český loket má hodnotu 59,3cm,slezský 57,461 cm. Slibuji, že příště ho přeměřím.

Věž radnice s hodinami, Věž byla postavena roce 1525, na jejích nárožích jsou od roku 1641 umístěny 4,80 m vysoké postavy dvou obrů, tzv. Rolandů, v římské zbroji. Věžní hodiny pochází z r.1789 jejich kyvadlo je vidět v okénku ve věži.

Verdek, dolní krytý dřevěný most přes Labe.

Dvůr Králové nad Labem, kostel Narození svatého Jana Křtitele a Panny Marie kostel je gotickou stavbou z let 1399–1400 na místě starší románské baziliky. V 15. století přestavěn a roku 1644 doplněn věží. Koncem 19. století proběhla puristická přestavba dle návrhu Františka Schmoranze.Ve věžní kobce kostela dne 16. září 1817 nalezl kaplan Pankrác Ignác Borč a Václav Hanka pergamenové listy, nazvané podle místa nálezu Rukopis královédvorský, který obsahuje české písně z doby středověku. Později se stal součástí sporů o Rukopisy a od konce 19. století je považován za padělek

Kuks, povinné foto. Co k tomu dodat. KTM je tu poprvé.

Občerstvení na Kuksu přišlo vhod, je předemnou ještě dlouhá a větrná cesta.

Jaroměř, nový obchvat a vyasfaltovaný úsek cyklostezky za krematoriem.

Labská stezka u Předměřic nad Labem je betonová a tak kořeny stromů nemají šanci.

Hradec Králové, Bílá věž a katedrála Sv.Ducha. Katedrála byla založena roku 1307 královnou Eliškou Rejčkou. V letech 1788-89 proběhly barokní úpravy chrámu a o sto let později ji architekt F. Schmoranz regotizoval. Renesanční Bílá věž je nejvyšší dominantou města vysoká i s bání 72m, postavená z bílého hořického pískovce. Stavba započala 7. června 1574 a dokončena r.1588. Dne 22. května 1581 byl do věže zavěšen zvon Augustin, který odlitý již r 1509 místním zvonařem Ondřejem Žáčkem. Je 169 cm vysoký, má 2,06 m v průměru a váží kolem 8 tun.Je tak druhým největším historický zvonem v Čechách (po zvonu Zikmundovi z pražského chrámu sv. Víta). Koruna topolu na levé straně ukazuje, jak hodně foukalo.

Zavěšený most z roku 2019 přes slepé říční rameno Jesípek v Hradci Králové – Třebši. Vede po něm labská cyklostezka, ale asfalt už je hodně poškozený kořeny stromů.

Opatovický klášter byl založen mezi lety 1086–1088 jako dceřiný klášter Břevnovského kláštera na místě starší celly šlechticem Mikulcem. Podle falsa zakládací listiny ze 12. století, jej měl v roce 1086 král Vratislav II. povýšit na opatství sv. Vavřince. Na jeho místě dnes stojí Morávkův mlýn, dochovali se pouze teréní relikty, nadzemní části kláštera dávno zmizely. Foceno přibližně z místa konventního kostela.

Obludné betonové monstrum u Opatovic-dvoupatrová dálniční křižovatka zásobující hlukem široké okolí.

Opatovický kanál, významné středověké vodní dílo začalo vznikat jako napájecí strouha pro rybníky Bohdanečský a Čeperka. Kanál byl upraven a prodloužen v letech 1498 až 1521. Stavitelem byl pernštejnský fišmistr Kunát Dobřenský z Dobřenic.

Lázně Bohdaneč, fontána na kruhovém objezdu v centru. Zrovna nestříkala a čekat se mě nechtělo.

Hřebčín v Kladrubech je chovnou stanicí běloušů českého plemene starokladrubských koní. Vraníci stejného plemene se chovají v hřebčíně ve Slatiňanech. V hřebčíně je chováno přibližně 300 starokladrubských koní.

V roce 1995 byl starokladrubský kůň vyhlášen za kulturní památku a v roce 2002 bylo kmenové stádo běloušů vyhlášeno za národní kulturní památku. Chovu koní se v Kladrubech nad Labem věnovali již Pernštejnové, kteří zdejší panství vlastnili od roku 1491.

Týnec nad Labem leží na strategickém návrší nad řekou, které je jedním z posledních výběžků Železných hor. Na náměstí stojí Mariánský sloup z r.1768

Libice nad Cidlinou kostel Sv. Bonifáce. Původní dřevěný kostel prý vysvěcený Sv. Vojtěchem byl zasvěcen Sv. Bonifáci. Po krvavém vyhlazení Slavníkovců zde údajně byli pohřbeni Slavníkovi příbuzní. Ve středověku byl kostel goticky přestavěn ve 14. stol., zasvěcen sv. Jiří.

Minerální voda ve Velkém Oseku byla zachycena v roce 1935 vrtem, který napájel Obecní pramen na Husově náměstí. Starý vrt byl zlikvidován v r. 1994 a byl zhotoven nový vrt NZ1, který pramen napájí dosud. Minerální voda je jímána z horizontu 48 – 59 m, ze stejné cenomanské vrstvy jako ostatní polabské minerálky.Je stejného druhu jako Poděbradská, mineralizaci má ale vyšší. Má zřetelný sirovodíkový pach. Minerálka je za čerstva velmi chutná a výrazně minerální. Taky jsem se pořádně napil a doplnil bidon.

Poděbrady, zámek a pomník krále Jiřího z Poděbrad, který se tu možná narodil.

Nymburské hradby

Ve vichru se mě nechtělo jet frekventovanou silnicí na Lysou a tak jsem si řekl, že zkusím Labskou cyklostezku,za ta léta, co jsem tu nejel ji jistě upravili k lepšímu. Ale ne, je to pořád stejná hrůza. Silničkka si užila své.

Bývalá Šporkova eremitáž u Lysé nad Labem. Byla tu zázračná zahrada se sochami, domek poustevníka i větrný mlýn. Kolem vedla důležitá silnice do Prahy. Dodnes zbyla jen kaplička a sochy andělů žalostné a radostné smrti.

Rozloučení s Labem, poprvé jsem ho potkal v podobě potoka u Kunčic a sledoval jsem jeho trasu asi 190km až sem. Jen u Pardubic jsem si kvůli uzavírce vypomohl Opatovickým kanálem. Teď jen vyšlápnout kopec a jsem doma.