Závod Míru - jaká byla trasa?

101 nepřečtených
  • PatrikKalista

    Ahoj,

    dá se někde na internetu najít trasa závodu míru ve směru Praha – Varšava – Berlín? Co jsem koukal, tak mi přijde, že se trasa skoro každý rok měnila. Chtěl bych si to jednou projet. Je mi jedno z jakého roku, ale chtěl bych, aby to byla autentická trasa a aby to bylo kolem 2000 km…Co jsem koukal, tak nejdelší se jela v roce 1963. Máte někdo tip, kde sehnat trasu?

    Patrik

    0 0
    • Spock lone wolf  

      Na německé wiki mají zhruba popsané trasy (etapy) každého závodu, stačí prokliknout na rok.

      https://de.wikipedia.org/…riedensfahrt

      0 0
    • Coural  

      Každý rok se startovalo z jiného státu. Jinak doporučuji okopírovat ročník 86. Sice už to nebude s plnou parádou, ale zážitky ze země startu budou určitě nezapomenutelné :-)

      0 0
      • PatrikKalista  

        Na Ukrajině už jsem byl. Nic objevného v tom, abych startoval z Kyjeva nevidím. Navíc ty silnice tam budou asi šílené. A jestli myslíš Černobyl, tak tomu se rád vyhnu.

        0 0
        • Coural  

          Já tam byl 2008 a Kyjevem jsem projížděl. Pak jsem v lese přehlédl třiceticentimetrový schod, ze kterého místní sundali dřevěné nájezdy aby měli kšefty s autama a rozbil jsem kolo a sebe na hadry. Kluka co jel se mnou pokousal pes, prý to dělal všem neznámým lidem co si šli v jedné vesnici něco koupit. Poslední mohykán objevil v jedné vsi své ztracené příbuzné a dával si tak dlouho 100g, až přestal komunikovat.

          0 0
    • šimlos  

      Skvělý úmysl ale plánek trasy budeš těžko na netu hledat. Já si někdy na podzim 1981 projel část 9.etapy toho ročníku Praha – M.Boleslav, poněvadž to vedlo Kokořínskem a vrchařská prémie byla u hájovny na Romanově – docela jsem tam s převodem 42×21 plakal :-). Pokud si pamatuju, tak trasa byla v novinách, myslím v Rudém právu nebo Mladé frontě. Takže třeba jít tímto směrem – noviny z té doby..

      0 0
    • Smazaný účet  

      Podíval bych se do diplomek a bakalářských prací. Závodu míru se věnuje třeba tato práce https://theses.cz/….4._TISK.pdf U některých ročníků najdeš popisy etap a má tam naskenovaný i itinerář (z novin, ale konkrétní čísla silnic chybí). Pak je tu zmíněné Rudé Právo, jehož archiv je kompletně digitalizovaný http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?…. Pak bych se prozkoumal články Antonína Mittelbacha, který se na trasu závodu vydal v roce 2012. A všechny prameny bych porovnal s tímhle https://www.bikemap.net/en/r/1416244/#…. Třeba to kopíruje jeden z ročníků.

      1 0
      • milan.v  

        Díky, na to se podívám…

        0 0
      • Krušnohorec  

        Zdroje prověřeny, díky za tip s tím Rudým právem. Já měl ještě před nalezením této diskuze snahu najít přesnou trasu 12. (závěrečné) etapy ZM 1983 vedoucí z Tábora do Prahy (124 km). Tu diplomku jsem našel, ta je moc zajímavá, ale detaily etap tam nejsou. Na BikeMap jsem (možná svou neschopností) nenašel nic o závodu roku 1983, ten link podle mne ukazuje trať ale nějakou divnou, nenašel jsem ročník, kdy by byly první tři etapy Praha-Kolín, Kolín-Brno, Brno-Tábor. Ale Rudé právo je skvělý zdroj, u této konkrétní etapy zveřejnilo pořadí na prémiích, takže díky tomu jsem zjistil aspoň to, že se jelo přes Vlašim, Benešov, Komorní Hrádek a Mnichovice. Z rozhovoru bylo dále možné určit, že se navíc jelo přes Ondřejov a cíl byl na stadionu v Praze-Edenu (jiné, namátkově vybrané etapy, se podle RP určují hůře, je tam třeba jen jedna či dvě informace o nejzásadnějších místech trati)

        Když zkusím do map vložit nejkratší logickou trasu vedoucí Tábor-Mladá Vožice- Louňovice p.Blaníkem-Vlašim-Benešov-Vranov-Komorní-Hrádek-Chocerady-Ondřejov-Mnichovice-Říčany-Praha Eden, mám jen 111 km, takže někde se muselo jet jinudy, ale kde…Já popsanou trasu mám projetu celou a poměrně často její části jezdím při svých výletech, takže znám ty místní kopce, každopádně, vítěz (Andreas Peterman z NDR) tuto za mne fakt docela výživnou etapu zvlněným Táborskem, Podblanickem a Posázavím prolétl (po stokilometrovém úniku!) za 3:03, což je průměrka přes 40 km/h. A teď soubor námětů na pokračování v diskuzi: chápete to někdo? Nezaobíral jste se někdo tím, jak se lišily časy cyklistů dříve (třeba právě v 80.letech) a dnes? Jak moc se tehdy dopovalo? Či jak tehdejší (asi delší) tréninky vedly k větší výdrži a tím pádem k možnosti jet při závodě déle na hraně?

        0 0
        • UHU  

          myslím, že se jelo od Sázavy přes Jílové (a bylo před deštěm) – ale možná si už nepamatuji. Ty průměry kolem 40 jezdili od 70. let běžně

          0 0
          • Prazak0  

            Závody míru se ještě trochu pamatuji, po pádu režimu došlo ke zkrácení celkové délky, i když se v dobách totality taky lišila. Někdy přes 2 tisíce km, jindy trochu méně. Co pamatuji, tak rychlosti tam byly opravdu slušné, v paměti mám průměry nějakých 44 km/h, což asi některé rovinaté trasy. Na rozdíl od Gira, Tour nebo Vuelty tam bylo myslím méně kopců, hlavně co se týče celkového nájezdu výškových metrů. Jednou tam dali nějakou stěnu, nešlo to vyjet, většina jezdců to vylézala, někteří snad zouvali střevíce. Vyjeli to myslím východní Němci, suverénně Uwe Ampler. Pak mezi profesionály už tolik nezářil, i když jeho výkon ve wattech, např. na kg hmotnosti, je stále špičkový. Druhá věc je, že právě ti z DDR byli podrobováni cílenému dopingu. Ten ostatně byl i mezi profesionály.

            Tehdy měli tak pěti, možná šestikolečka, osmi myslím ne. Dvojpřevodníky neměly takový rozestup jako dnes, i když je chyba asi posuzovat dle kompaktních klik. Ale ani těch 38 z vzadu nebývalo, jestli tak 42 z a vzadu 26 z. Váhově byla ta ocelová kola asi jinde, ale ty rychlosti se nějak znatelně nelišili od dnešních rychlostí.

            Byl to zajímavý závod, škoda, že ho pak zkrátili a nakonec zrušili v hlavní kategorii. I když chápu, že asi opravdu není cílem mít další velký závod, který by trasou 2000–2500 km a 15 etapami už byl srovnatelný s Girem, TdF nebo Vueltou. Ale možná ho nechat právě pro slabší jezdce, kteří se na tyto největší závody nedostanou, případně tam dělají jen domestiky. Ale mezi profíky se počítají i další závody, různé týdenní nebo jednodenní, takže tu asi nebyl prostor pro takový závod.

            0 0
            • Zbyněk  

              To byla časovka v Harrachově v roce 1987 – výjezd k můstkům. Ti co měli převody, to většinou vyjeli. Naši všichni tuším až na Novsada, který měl ale defekt. Ostatní běželi v ponožkách. Časově to asi vyšlo nastejno. Časovka byla jinak po rovině. Loni jsem to zkoušel a nedal jsem to (převod 34/28), byť mi chybělo tak 10, 20 metrů. Hodně se to ale změnilo. Cesta je dost zarostlá, na asfaltu místy mech.

              0 0
              • Zbyněk  

                Teda ti naši byli už asi jen čtyři. Pokud se nepletu, tak Toman a Jonák vzdali v té zmrzlé krkonošské etapě den předtím.

                0 0
              • Prazak0  

                Ano, bylo to koncem socialismu, přesně si nepamatuji, ale toho Amplera ano i to zouvání do fuseklí. Tehdy se jezdily celkově těžší převody, lehčí nebyly k dispozici, tehdy možná ano, ale spíš na Západě. Přišlo mi to jako zhovadilost to tam dávat, když to vezmu zpětně, tak zcela určitě. Na lehčí převod vyjede kopec daleko víc lidí. Dřív se naopak radilo, do kopce různě obloukem nebo cik cak a rozložit stoupání na delší trasu, aby bylo zmírněné. Dnes jsou třináctistupňové kazety, snad i čtrnácti jsem někde zahlédl, tehdy snad jen šestikolečka, možná sedmi, těžko si pamatovat, v prodeji na kolech to bývalo čtyř, pěti kolečko a byl člověk rád.

                0 0
                • UHU  

                  nepovídej cik cak :), jezdilo se víc silově, až s příchodem MTB (a rozšířením převodů) z toho udělali větrník.

                  0 0
              • Jáchym 1  

                Haťapkova pomsta.

                0 0
                • Pecer  

                  Moc mu nevyšla. 1.Ampler 2.Jaskula 3.Pulnikov 4.Heppner 5.Kummer 6.Ugriumov.

                  https://www.lidovky.cz/…n_noviny_sko

                  0 0
                  • Jáchym 1  

                    Lepší ,,lékařské,,za­bezpečení :-)

                    Byli o krok napřed.Ale všichni amatéři.

                    0 0
                  • wishpull  

                    Ten kopec se dnes jezdí v rámci Prima Cupu Harrachov, hned po startu, na převod 34/36 je to pro mě tak akorát,

                    tehdy měli jezdci 39/25, němci možná 39/28, navíc po 40min časovky, takže žádná legrace.

                    0 0
                    • Prazak0  

                      Myslím, že třeba na TdF nebo Giru špičkoví závodníci jezdí taky převodní 39 nebo 38 a vzadu budou mít max 28z. Ovšem jedou to takovou rychlostí, že ten převod odpovídá.

                      0 0
                      • milan.v  

                        Plácáš nesmysly, spoustu z nich jezdí 30, 32 zubů vzadu, například GVA…

                        0 0
            • Krušnohorec  

              Já si ZM moc nepamatuji, jsem sice ročník 1976 a na kole jsem jezdil docela dost už zamlada, ale nesledoval závody. Nevím, jak moc poplatné době to tehdy bylo, ale je jasné, že ti, co to dokázali jezdit, museli být hvězdy, ty průměrky jsou fantastické i dnes. Když jsem namátkou prošel několik tras různých ročníků, tak mi přijde, že to musel být docela slušně pestrý závod stran rozmanitosti profilů a terénu, zejména asi díky Česku, kde se snad vždy namotaly nějaké hraniční hory. Musím říct, že mně začíná lákat si zajedno o ZM něco pořádného přečíst, zadruhé si pár etap (nebo ideálně jeden celý ročník) zkusit v co nejpřesnější trase, zatřetí zkusit si srovnat časy závodníků ze 70.let se současnými na nějakém ikonickém prďáku typu Galibier nebo Col du Vars atd. a začtvrté zjistit, jak se měnily převody. Je fakt, že tehdy se asi fakt jezdilo na těžších, trend jezdit vyšší kadence na lehčích převodech přišel asi až později. Každopádně díky za zajímavý podnět!

              0 0
              • Zbyněk  

                To se asi s Girem nebo Tour nedá moc srovnávat. Jednak délkou, jednak profilem. Kopce se jezdily prakticky jen u nás (okrajově v Polsku) a typově to bylo podobné spíš ardenským klasikám, než opravdovým horským etapám. Dojezdy se na vrchol stoupání nedávaly. Časovky 1–2 v celkové délce do 50 km, na Tour v té době běžně hrubo přes 100 km individuálních časovek. Nicméně někteří špičkoví cyklisti východního bloku se dokázali prosadit i po přestupu k profi (Pulnikov, Ugrjumov, Konyšev, Ludwig, Čmil, Abdužaparov, Piasecki…). Bohužel asi největší talent amatérské cyklistiky konce 80 let Joachim Halupczok zemřel velmi mladý na srdeční zástavu? v přibližně 25 letech.

                0 0
                • Krušnohorec  

                  Děkuji za nálož zajímavých podnětů, zkusím si část informací dohledat, zní to fakt zajímavě…

                  0 0
              • mykovec  

                Těžší převody se jezdily ještě dlouho, až tak na přelomu milénia se to začalo trochu měnit. Pamatuju si namátkou třeba ČP v Jevíčku asi tak 1995, vyhrál Koňas a měl tam 39/21 jako nejlehčí převod, což třeba na Hartinkov není žádný med. Tehdy už Shimano mělo kazetu 12/26, ale bylo to 8mi kolo, takže odstupňování nic moc. A zrovna tenhle borec jezdil třeba Nakléřov na velkou pilu.

                0 0
                • Krušnohorec  

                  Nakléřov na velkou pilu? Bolí mně nohy, když o tom jenom čtu. Já kopce rád, ale nestatečně je jezdím 34×něco (compact). Hartinkov u Městečka Trnávka? Díky za tip, to jsem ještě nejel, znamenám si…

                  0 0
                  • gerrard  

                    Kolem Jevíčka a Lanškrounu je toho hromada. Doporučuju načíst itineráře malého závodu míru a závodu míru nejmladších.

                    0 0
                  • Zbyněk  

                    Jo, konkrétně tady: https://mapy.cz/s/honecusulo

                    Jinak kdysi za mlada jsem jel Praděd 42/17. Dnes tam dávám 34/25 a stejně musím občas ze sedla :-).

                    0 0
                    • Janes  

                      Ještěd na Výpřež z Liberce 47/26. ale s batohem na zádech a na Fávu :-)

                      0 0
                • Vrci  

                  I Tomáš Konečný tvrdil, že na český kopce stačí 38 (39) / 21 a na ty větší 23.

                  0 0
                  • mykovec  

                    No však o něm píšu :-)

                    0 0
                  • Krušnohorec  

                    Řeknu to takhle: i pouhý pokus o kopce na 38 (39)/21 (23) by pro mne byl Konečný, přestože jsem taky Tomáš…

                    1 0
              • Pecer  

                V 84 v etapě přes Harachov jel Libor Matějka převod 42–24. Jinak se vozilo 21

                0 0
                • Petr Ch  

                  Ano, tenrát to byl standardní nejlehčí převod. Např. v roce 1987 jsem měl nejlehčí 44×24.

                  0 0
                  • Pecer  

                    Já v roce 1977 Campu 54/44 a 13–21 – 5ti kolo. A vyjeli jsme všechno :D Jezdily se slušný pily

                    0 0
                    • Petr Ch  

                      Muselo se to vyjet, když nic lehčího nebylo. :) Ještě dnes si pamatuji, že např. v roce 1988 měl nejlehčí vyráběný pastorek 26 zubů a vepředu 44, nebo 42. Akorát jsem již zapomněl, jestli již byl k mání v té době 39zubový převodník.

                      0 0
                      • cibi  

                        konec 80. let:

                        Walter měl 54/44 a dal se koupit i 42z. převodník.

                        Favo mělo 52/46 ty starší 51/47

                        Obyčejné 6.kolo bylo 13–22, kolem 1986–87 jsem viděl 5. kolo do 26z. a cca 1988(?9?) jsem koupil 5. kolo 16–28.

                        0 0
                        • Zbyněk  

                          Waltera jsem měl 42/54. Kazetu s indexovým řazením Sachs jak píšeš 13–22. Předtím v roce 1985 jsem dostal favorita s pětikolečkem s největším pastorkem 24 zubů. To nikdo neměl :-).

                          0 0
                          • Janes  

                            Já jo, mě to táta přeskládal a měl jsem na pěti kolečku 26 zubů, ale byl velký skok, v kopci se to nedalo, musels to tam nacpat už do!e.

                            0 0
            • Krušnohorec  

              Díky za pro mne docela zajímavé informace, já o ZM nikdy nic moc nevěděl, protože jsem sice nějak jezdil, ale závody hltal až tak po roce 2000 a to právě Giro, TdF a Vueltu. Nicméně jak se teď snažím o co nejpřesnější rekonstrukci 2–3 etap, zkusím se něco více dozvědět i o tehdejších závodnících, kolech, jak vypadal doprovod, přesuny na další etapy (pokud se nestartovalo z předchozího cíle), atd. Pro mne tedy úplně nový obzor. Asi máš pravdu s nemožností dostat takto velký etapák do současného profikalendáře, to už je asi navěky passé. Uvídme, také bych ZM přál nějakou důstojnou reinkarnaci.

              0 0
              • Pecer  

                Do 81 roku od Bakiho https://www.databazeknih.cz/…stiky-136776

                nebo i po roce 81 od Pulmana https://www.kolopro.cz/…s-mikrofonem

                Jindra má navíc asi nejrozsáhlejší cyklistický archiv v Česku. Co nemá v hlavě, to najde v moudrých knihách, starých časopisech nebo svých pečlivě vedených poznámkových sešitech, kterých má neuvěřitelné množství. Historky a „staré cyklistické pověsti české“ sype z rukávu, navíc je špičkovým bavičem, takže o dobrou náladu při setkání s ním naživo, stejně jako při čtení vzpomínek v psané podobě, není nouze.

                1 0
                • Krušnohorec  

                  Děkuji za tipy, knihy prověřím, Jindru Pulmana už jsem zkusi přes FB, tak uvidím.(JInak Petr Kocek se už ozval, ten přesnější informace nemá, a i on mi doporučil právě JP).

                  0 0
              • Zbyněk  

                Někdy v 90. letech reálná šance udělat ve střední Evropě v postkomunis­tických zemích velký etapák na úrovni Švýcarska byla, ať už pod značkou ZM nebo jako nový závod, ale bohužel k realizaci nikdy nedošlo. Teď už na to není doba, prostor ani peníze.

                Možná si to někdo vybaví, někdy na přelomu 80. a 90. let vznikla myšlenka spojit v ZM amatéry a profíky. Dokonce byla vypracovaná trasa. Mělo se jet z Paříže do Moskvy (nebo naopak). Projekt se prosadit nepodařilo a to byl dle mě začátek konce ZM. Alespoň se místo toho jel (bylo jen pár ročníků) Závod Evropským společenstvím (nakrátko přejmenovaný Tour de l Avenir) na území Francie a Beneluxu, kde závodili profíci s amatéry. V roce 1988 tam skončil Václav Toman čtvrtý, to byl velký úspěch. Kapitánem českého týmu byl Jiří Škoda coby profík. Závod vyhrál Fignon.

                0 0
                • Vrci  

                  Velký etapak ve střední Evropě je. Je to Tour of Pologne. Součást ProTour.

                  0 0
              • Pecer  

                https://theses.cz/….4._TISK.pdf?…

                zajímavé počteníčko

                0 0
                • Krušnohorec  

                  Je, právě díky téhle kdysi náhodou nalezené diplomce jsem získal naději, že některé etapy možná půjde najít. Další důležitý zdroj je ale skutečně Rudé právo

                  0 0
            • Petr Ch  

              Ty průměrné rychlosti nejde brát vážně. Jestli jeli celý den jedním směrem v otevřeném terénu, s malým převýšením a větrem v zádech, tak to pak naskakovalo. Jinak rychlostní rekord ZM je již z roku 1973 a bylo to 49,8 km/h – nějaká etapa na polském území.

              0 0
          • Krušnohorec  

            Díky, moment, myslíte opravdu poslední etapu roku 1983? Podle mne by to tak kilometrově být mohlo, ale nevím, jak by se cyklisti vzali v Sázavě a v Jílovém, když předtím měli Benešov a měli prémii na Komorním hrádku a Rudé krávo psalo o výjezdu do Ondřejova. Leda že by to bylo tak, že z Komorního hrádku se sice jelo na Chocerady (jinam to kromě Hvězdonic nejde), ale z nich nikoli přímo na Ondřejov, nýbrž přes Samechov na Marjánku (to by byl ten směr od Sázavy, jak píšete, Marjánka je mezi Sázavou a Stř. Skalicí) a pak přes Stříbr.Skalici a Hradové Střímelice do kopce na Ondřejov a Mnichovice, ale pak už mi Jílové vychází moc ze směru. Ale samozřejmě dá se jet z Mnichovic na Jílové, třeba přes Strančice, Popovice, Kamenici, Těptín, Skalsko…Pokud byste někde dokázal tu trasu najít nebo si vzpomenout, byl bych Vám moc vděčný, snažím se dát dohromady, zda se někdy jel ZM přes Hradové Střímelice.

            0 0
            • tompca  

              Podle mě jeli z Komorního Hrádku dolů v Choceradech přes Sázavu a pak hned přímo do Ondřejova, odpovídá to i mapce v RP, kde hned u značky vrchařské prémie v Komorním Hrádku se trasa stačí trochu doleva, kdyby jeli na Stříbrnou Skalici, tak je tam větší „kapsa“ v trase před Ondřejovem.

              0 0
              • McBlacky  

                Hlavne by to nevyslo na km. Mezi 82 Chocerady a 92km Mnichovice uz Skalici fakt nedas :)

                0 0
                • Krušnohorec  

                  Jo, díky, teď, když vidím ten itinerář z Práva z 21.5.1983 a kilometráž, je to jasné. Z Chocerad do Mnichovic je to přes Ondřejov-Turkovice-Hrusice. Ty to asi znáš, ale těm, co ne, tu mou alternativní „kapsu“ Chocerady-Samechov-Marjánka-Skalice-Hr.Střimelice (a poté ideálně přes Kostelní Střimelice)-Ondřejov-Turkovice-Hrusice vřele doporučuji. Já odtud jezdím na Jílové nejraději takto: Hrusice-Mirošovice-Dolní Lomnice-Velké Popovice-Všedobrovice-Štiřín-Nová Hospoda-Těptín-Skalsko-Pohoří-Chotouň-Jílové. Za mne the very best of pražské okolí.

                  0 0
                  • McBlacky  

                    Ono z Chocerad jde po obou brezich. A z Hrusic jde jet na Mnichovice/Mi­rosovice i hupem pod dalnici. Z Marjany do Hradove Strimelice i pres osadu Capik. Tras je tam hodne, ale nejsou uplne na zavod optimalni ;)

                    Serpentiny z Turkovic jsou super (za sucha) a Skalici podle me minimalne cast kostek uz dali pryc.

                    0 0
                    • Krušnohorec  

                      Přesně, tam je cykloráj, ale na závod je v tomto místě pár trablů, takže nečekám, že právě tudy by se nějaký, natož Závod Míru, mohl jet. Z Marjány do H.Střimelic přes Čapík je pro silničku naprosto krvavá stojka, hlavně prvních 500 m je příšerných a následuje taková hrubá chatařská asfaltka, asi původně polňačka, na níž někdo nakydal asfalt se štěrkem. Z Marjány do Chocerad stejným směrem (tedy po pravém břehu) je zase rozsekaná silnice chatovou kolonií. Serpetiny z Turkovic sice nejsou přímo pavé sektor z Roubaix, ale opatrnost to chce, ďoura pod dálnicí mezi Hrusicemi a Mirošovicemi je zajímavý úkaz, ale jen místní spojka (pro auta na povolení), takže ani tam bych peloton nečekal. Asi ZM neexperimentoval a jel se zde po těch nejhlavnějších silnicích, nicméně ty jiné jsou opravdu na trénink velmi šumné a já to tam miluju,

                      0 0
              • Krušnohorec  

                Mockrát díky, mne vůbec nenapadlo kouknout do novin z předchozího dne (z 21.5.1983). Ta trasa je tam popsaná tak skvěle, že už není sporu. Já si od počátku říkal, že to bylo z Chocerad přímo na Ondřejov, ale nalomil mne kolega tou zmínkou o možném úseku od Sázavy na Jílové. Takže ano, jak píšete, je to z Chocerad na Ondřejov přímo, tedy tou nudnější rovnou silnicí (ale zato jetelnou hodně rychle – ten mnou chvilku zvažovaný úsek přes Samechov, Skalici a Střimelice by byl krajinářsky zajímavější, ale pomalejší, je tam úzká cesta ze Samechova na Marjánku, zpravidla rozsekané kostky přes skalické náměstíčko, 4 zatáčky ve sjezdu mezi střimelickým hřbitovem a Seradovským potokem; překvapením pro mne je, že ty chrty poslali do podobně klikatého úseku Ondřejov-Turkovice-Hrusice a přesto to ti ďáblové dokázali zajet s průměrkou přes 40 km/h…

                0 0
                • kerim  

                  A jseš si jistej, že nejeli z Ondřejova rovnou do Mnichovic?

                  0 0
                  • Navram  

                    Píše se v tom Rudým právu, že trasa vedla z Ondřejova přes Hrusice. Pokud neudělali jen slepou zajížďku do Hrusic, tak pak jediná další možnost je z Ondřejova přes Turkovice.

                    Nicméně hned pod Turkovicema jsou docela slušný serpentýny s žulovou dlažbou, to bych nechtěl jet při závodu dolů :)

                    0 0
                    • Krušnohorec  

                      Přesně, já taky ne. Taky je mi trochu divné, že celá trasa této etapy je v podstatě poměrně přehledná široká silnice a najednou takováto motanice za Ondřejovem. Ale kdo ví, jak a proč to bylo, třeba to fakt jen blbě pojmenovali a jelo se po hlavní, nebo naopak třeba měli tu hlavní rozkopanou. Jestli to někde zjistím, upřesním to.

                      0 0
                  • Krušnohorec  

                    Nejsem, ale píše se tam, že se jelo přes Hrusice. Takže z Ondřejova do Mnichovic to přes Hrusice jde jedině a) Ondřejov-Turkovice-Hrusice-Mnichovice, nebo b) Ondřejov-směr Mnichovice ale před nimi Hrusice-Mirošovice-Mnichovice. Nebo je dost možné, že Vlčí halíř před Mnichovicemi nazývají Hrusicemi…

                    0 0
                    • kerim  

                      O nic nejde, ale přes Turkovice by se to přeci jenom ještě prodloužilo – takže by ty km neseděly a ta bývalá cihelna v dolíku u silnice už jsou myslím Hrusice.

                      Jinak jsem tenkrát v Mnichovicích sledoval…

                      0 0
                      • Krušnohorec  

                        Díky, no, podle mne to takto asi bude, podle mne Cihelna i Vlčí halíř jsou v katastru Hrusic, tak někdo napsal Hrusice, aby upřesnil, kudy se to na ty Mnichovice jelo. Ale spíše nás tím naopak rozhodil, však většina z nás by z Ondřejova do Mnichovic bez upřesnění automaticky předpokládala cestu přes Cihelnu.

                        0 0
            • Pecer  

              Zkus kontaktovat na FB Petr Kocek nebo Jindřich Pulman. Ti budou určitě vědět nejvíc – vlastní archivy nebo info z ČTK.

              0 0
              • standoslav  

                V té době do r.89 to bylo celé taky o ideologii. Jezdili často i týmy slabé a bylo by tenkrát ,, špatně " kdyby slabí závodníci chytli ,,limit" a museli skončit. Tzn. průměry se jely, to jo ale často se vyhýbali velkým kopcům, prostě aby dojeli i třeba Mongolci do cíle a další den zase na startu.

                0 0
                • gerrard  

                  Jednu dobu se říkalo, že závod míru je opravdu závod míru a trasa se moc nehrotí.

                  0 0
                • Zbyněk  

                  … A soutěž družstev měla politicky větší význam, než jednotlivci.

                  0 0
              • Krušnohorec  

                Tompca mi dodal tak dokonalý servis, že tuto etapu už mám pořešenou neprůstřelně, ale za ten tip na oba pány velice děkuji, třeba je budu potřebovat při rekonstrukci jiné etapy. Každopádně tu etapu z 22.5.1983 všem vřele doporučuji, z Vršovic, kde byl cíl, vám na start v Táboře jede rychlík, který bere kola. Ta trasa je fakt krásná, jezdivá, pestrá, znám ji celou. Ještě jednou velké díky!

                0 0
                • Pecer  

                  Jindřich Pulman několikrát komentoval, moderoval ZM, Petr Kocek po cyklokarieře – sportovní novinář – přístup do archivu ČTK. Takže ti nejfundovanější

                  0 0
            • Krušnohorec  

              Jupí, už jsem asi našel, kdy se snad jelo přes Ondřejov na Stříbrnou Skalici! Podle mne to musela být 4.etapa 12.5.1985, kdy Rudé právo nemá moc podrobné údaje, ale ať mi nikdo neříká, že by cestou z Ondřejova na Kozojedy u Ratají (protože právě ty jsou 16 km od Zlivu u Zruče n.S.) šlo minout Stříbrnou Skalici. Doufám, že nešlo… Budu se ještě pídit, ale tohle je ta moje hledaná etapa! A když vidím, jak je interesantně namotaná, už se těším na jaro. Na té mapce se mi nezdá to Babí, skoro bych si tipnul na syntézu ze jmen BABice a BrezÍ (u Říčan), ale zatím to nemám podloženo.

              0 0
              • tompca  

                Na co na jaro, bydlím ve Strašnicích, sestra v Ondřejově, tak v okolí brouzdám na kole celý rok.:)

                Zaúkoloval jsem jí, ať zkusí najít někoho kdo si přesně pamatuje, jak se to v 83 a 85 jelo, tak uvidíme jestli se někdo najde.

                0 0
                • Krušnohorec  

                  Jezdím celoročně, kratší cesty tímto směrem také rád, ale v zimě se až do Jihlavy (hlavního města drsné Vysočiny) přes Posázaví (plné mokrých a vlezlých mlh) nejezdí úplně příjemně, vím o čem mluvím, už jsem v Jihlavě dvakrát za těchto podmínek byl. Třetí cestu si nechám na konečně hezčí počasí :) . Jinak ta 4. etapa závodu 1985 z Prahy do Jihlavy se mi zatím rekonstruuje obtížně, v Právu tentokrát podklady nic moc, velký kus cesty je snad téměř jistý (z Ondřejova do Jihlavy), ale ten začátek musím ještě poshánět.

                  0 0
              • Marskatin  

                Jestli se ti povbedlo trasu dokonale zmapovat, máš ji naklikanou někde do mapy? já jako neznalec místních poměrů, bych to dohromady nedal. Např ulice kRozkoši je dnes podle mapy slepá ulice končící v poli…

                0 0
                • milan.v  

                  Jo, to by mě také zajímalo, zkusil bych to někdy dát…

                  Díky.

                  0 0
                  • Krušnohorec  

                    Zkusím se zeptat těch výše uvedených kontaktů a minimálně ty dvě mnou nyní sledované etapy, které se jely Ondřejovem, zrekonstruovat co nejpřesněji. Až to budu mít, mapy rád pošlu, zatím nechci poslat nesmyl. Jinak to, co o těch etapách vím už teď, stačí k tomu, že mohu říct, že tu Tábor-Praha (poslední roku 1982) jsem už po kouskách v kombinaci s výletem namotaným jinak, jel už celou, to je fakt hezká etapa pro klasikáře po hezkých silnicích (já miluji hlavně ten úsek z Vožice do Vlašimi a z Benešova do Chocerad). Z té 4.etapy 1985 Praha-Jihlava jsem myslím nejel úsek Humpolec-Jihlava, jinak ji myslím také po kouskách celou znám. Tam mi k upřesnění chybí více, každopádně taky stojí ta projetí.

                    0 0
                    • Krušnohorec  

                      Pardon, překlep z rychlosti, ta „moje“ srdcovka, poslední etapa Tábor-Praha se jela 1983, ne 1982.

                      0 0
        • Petr Ch  

          Tak ten odkaz na Bikemap.net., uvedený výše, bych bral vážně. Etapy Praha- Kolín, Kolín – Brno, Brno – Tábor, se skutečně jely. Akorát to nebylo v jednom ročníku. Např. Tábor – Brno se jelo 15.5 1961 a přesně tak, jak je tam vyznačeno. Ještě na přelomu 80. a 90. let jsme jezdívali švihy – po trase ZM- a jezdilo se tama, jak je vyznačeno. Detailně jsem prohlížel jen ty z(do) Brna a vzhledem k tomu, že odovídají, tak z toho vyvozuji, že ostatní sedí též.

          0 0
    • Jason Voorhees  

      Pamatuju jak Novosad spurtoval o etapu někde na škvárovym atletickym oválu, byl snad třetí, možná i vyhrál. Ale kde to bylo nevim, bylo mi snad 8–10 let. Pak se myslím ještě jela časovka na Strahov, tam jsem byl s tátou na startu někde u T-34 č.23 na Újezdě snad.

      0 0
      • Zbyněk  

        Novosad byl v etapě párkrát v trojce, takže to tak mohlo být. Jednou byl určitě dojezd na stadionu na škváře v Olomouci, kde byl těsně druhý Kreuziger za Rusem Suunem. Bylo to někdy 1985 nebo 86.

        0 0
        • Janes  

          Na škváře se jednou dojíždělo v Neratovicích.

          0 0
    • grafik  

      Tady kolem Olomouce se údajně jelo přes Sv. Kopeček, Lošov, Velká Bystrice. Který rok to byl nevím.

      0 0
    • mais  

      prvni zavod miru je vcelku detailne a barvive popsan od Franty Stastneho v knizce Na plny plyn

      0 0
    • standoslav  

      Kdysi jsem jako zaměstnanec dělal výzdobu pí dojezdu do Ostravy. Dostali jsme asi 10 tabulí s nápisem Družba, v 10 ti jazycích na dlouhý plot před Ostravou. Tabulí s mongolským ,,Družba" jsme nevěděli jak, ale závodníkům z Mongolska to bylo asi jedno. Těch posledních 10km je jely vzdy takové ,,bomby" že měli jiné starosti, pokud tam v balíku ještě vůbec byli.

      0 0
    • Agent007  

      Jednou jsme museli jít povinně mávat na cyklisty, když projížděli kolem naší školy v Olomouci, byla tam rychlostní prémie na Pražské ulici,a jednou jsme museli jít povinně na škvárový stadion Míru na dojezd etapy, ještě bych někde doma našel čepici s podpisem nějakého polského cyklisty Brzezny, vyhrál ten rok myslím vrchařskou soutěž

      0 0
    • Feďa  

      Podělím se o své pátrání po jednom cyklistovi. Nedávno jsme v rodinné pozůstalosti našli fotku závodníka sedícího na chodníku. Datována květen 1954, Pardubice. S věnováním v němčině, jméno moc čitelné nebylo (ostatně viz foto;-)

      Nedalo mi to a začal jsem pátrat – podle květnového data jsem usoudil, že by to mohl být právě Závod míru s dojezdem v Pardubicích. Podle němčiny a podle dresu by to mohl být rakouský závodník. Nakonec jsem našel stránky (koukám, že už je výše někdo citoval) závodu míru v němčině

      Na stránce daného roku už bylo jednoduché najít konkrétní jméno – Herbert Gstaltner.

      0 0
      • Krušnohorec  

        Ta fotka má dokonalou atmosféru, zajímavé je, že tam není nijak triumfátorsky, spíš unavený nebo poté, co musel vzdát. V Rudém právu z následujícího dne ho mezi nejlepšími nevidím, takže příběh neznám. Máte přeložen ten text? Já ho zatím nemohu celý přečíst.

        0 0
        • Feďa  

          Dle překladu mé manželky: „Kéž je je tento obrázek upomínkou na někoho, kdo stále vzpomíná na polibek a milé setkání…“

          1 0
          • Krušnohorec  

            Díky, já pár slov nepřelouskal. To je fakt romantické. Asi to byl docela rytíř (nebo lamač srdcí). Líbí se mi, jak sedí na chodníku, tak jako úplně mile, lidsky, nijak pozérsky (dnes by většina cyklistů při focení stála vedla kola nebo si dala práci tvářit se děsně nabušeně). Já H.G. našel na Okolo Rakouska 1953 (celkově 28.) https://www.oesterreich-rundfahrt.at/…ch-rundfahrt, zatím vím jen to, že jezdil za Vídeň (nebo byl z Vídně). Měla ta story s milostným věnováním nějaký další příběh? Nejste náhodou nějaký Gstaltnerův potomek? :)

            0 0
            • Feďa  

              Moje rodina v tom přímo nefiguruje;-) Fotka se našla v pozůstalosti po sestřenici mé tchyně mezi desítkami dalších fotek a korespondence. Tato jediná vyčnívala, jelikož na ní dle tchyně nebyl nikdo z příbuzenstva. Následně jsem tedy vypátral jméno, ale žádné podrobnosti nevím.

              Stejně tak nevím, jestli je to fotka, kterou fotila ona sestřenice (a kterou by musela po vyvolání poslat a on ji podepsat a zase vrátit…), a nebo je to „medailonková fotka“, kterou závodníci rozdávali fanynkám v cíli (což by bylo asi logičtější).

              Ten stavební sloh na fotce mi spíš přijde rakouský (německý) a nikoli pardubický. Ale zase číslo by mohlo být 8, tzn. to. s kterým toho ročníku ZM startoval, tak nevím.

              0 0
            • Feďa  

              A ještě jsem našel parte, které by mohlo být jeho – https://aspetos.com/…en-gstaltner

              https://bestattung-himmelblau.gemeinsam-trauern.net/…en-gstaltner-

              0 0
              • Pecer  

                Zkuste kontaktovat na FB Jíří Mikšík. Po roce 89 byl 16 let u rakouské dráhové repre a i u nějakých silničních týmů. Ví o rakouských cyklistech také hodně a možná by i tady mohl pomoct.

                0 0
              • Krušnohorec  

                Přesně, kladl jsem si podobné otázky, zda měl fotku odněkud, kterou dal v Česku nebo poslal, protože ty domy mi nepřijdou pardubické, ale až tak Pce naznám. Každopádně mne napadlo, že dost možná ještě bude naživu, takže jsem se o mnoho nesekl. No, je to krásný příběh, úplně vidím, jak by na tomto útržku šlo dostavět film či román.

                0 0
    • Zbyněk  

      Teď jsem na netu našel něco, co by Tebe případně ostatní mohlo zajímat:

      https://books.google.cz/books?…

      0 0
      • Krušnohorec  

        Díky, vím o ní, podle databáze knih to nemá moc dobré hodnoceni, hledám dál.

        0 0
        • Petr Ch  

          Mám doma knihu Závod míru od trojice autorů Jiří Černý, Ladislav Sosenka, Jaroslav Staněk, vydanou v roce 1987 a ta je hodně dobrá. Pokud je někde ke stažení, tak doporučuji stáhnout a přečíst.

          0 0

Nová reakce na zakládající

Pro zobrazení diskuse se prosím přihlaste nebo zaregistrujte.