Která součást řetězu může za to, že se řetěz tzv „vytahá“ nebo „opotřebuje“?
Jsou to rolničky mezi které zasouváme měrku či šupléru?
Jsou to vnější, či vnitřní články?
Jsou to čepy (nýty)?
Vytahání či opotřebení řetězu
56 nepřečtených-
-
Tak logicky je to snad vše dohromady, ne? à propos, není to ve finále úplně jedno, když se to stejně nedá nijak řešit :)
-
Noo, řešit se to dá užíváním.
Používat převodníky a pastorky s větším počtem zubů pro snížení sil působících na řetěz a jezdit frekvenčně.
Mě to ale zajímá z pohledu strojaře.
-
Řetěz vůbec neřeš, je to spotřebák, stejně jako výfuk na autě. Když se to budeš snažit řešit jak užíváním, či starostlivostí o něj, tak životnost prodloužíš o pár kilometrů. Nemá to, z pohledu vynaložené námahy, žádný smysl. Neměl by z něho kapat olej a na druhou stranu nesmí chrastit. Namazat, utřít přebytky, bordel a jezdit. Nic jiného nemá smysl. Znám pár pacientů, co to ženou do krajností a stejně z toho nic není.
-
Strojař by se na tohle ptát nemusel no
-
Vono těch konstrukcí řetězu je něurekom.
-
Konstrukcí řetězů je hodně? Já bych ani neřekl hele :)
-
Ja vim o 5 na kolo :-) ale běžně se používá jen jedna
-
Tak si jich zkus pár rozebrat!
-
95% řetězů na kolech je této konstrukce. Možná s drobnými odlišnostmi, ale ty nejsou tak zásadní.
Pořádně se podívej a zamysli se, proč se řetěz natahuje. Když seš ten strojař
-
-
-
-
Jinak si mně ještě neobjasnil tu změnu převodovýho poměru v závislosti na obutým plášti.
Docela bych to uvítal, páč se rád učím.
-
-
Obsah tohoto příspěvku je blokován.
-
-
-
Ta nejslabší.
-
být zvídavý strojař,zkusil bych řetěz galvanicky pochromovat,a tím zmenšit veškeré vůle.Jako pohodový kolovodič jen mněním kus za kus,a nekompromisně vytahaný vyhazuji.
-
a je teda vytahaný, nebo opotřebovaný?
-
Je opotřebovaný vytaháním.
-
Je opotřebovaný vybroušením povrchu čepů a děr ve vnitřních článcích. K žádnému protahování ve smyslu tváření článku nedochází.
-
To trochu popira metodu mereni, kdy se meri delka celeho retezu :)
-
Uvědom si jak je ten řetěz pospojovaný. ;-)
-
Nj, pravda :)
-
-
Tak vezmi šupleru a změř délku těch jednotlivých článků :-)
-
Obávám se že to šuplerou nepůkde změřit.
-
No nepůjde protože vnější délka toho článku, myslím toho plechu bude u nového i jetého řetězu stejná :-)
-
-
-
-
A měřil si to? Pro strojaře i tisícinka hraje roli ;-)
-
Ono by to zase nebylo tak těžké spočítat. Plocha průřezu v nejužšim místě článku, mez kluzu v tahu danýho matroše, jakou silou musíš táhnout aby tam došlo k plastické deformaci?
-
Tak k tečení materiálu dochází i při silách pod mezí kluzu. Ocel je ale na tečení docela odolná, takže za dobu životnosti řetězu to asi moc neudělá…
-
I na to jsou jistě vzorce nebo programy. Mám takové tušení že to bude maximálně v řádu desítek nebo nízkých stovek mikrometrů na článek, což je, pokud se nemýlím, pořád o 2–3 řády pod hodnotami které jsou podstatné, čili je to prostě zanedbatelné.
-
Jsou, ale nikdy jsem to nepočítal, takže nevím kolik to reálně dělá za určitý čas… u některých materiálů (hliník, měkké kovy, plasty…) to umí být docela hodně a rychle, proto se hliníkové dráty v zásuvkách povolují a šroubové spoje v plastu ztrácí předpětí. Lopatky v turbínách se taky vytahují, proto musí být mezera mezi lopatkou a statorem dostatečná, aby se lopatka během své životnosti nevytáhla až do stavu, kdy bude škrtat o stator. Ale kolik to může udělat u řetězu… nemám tušení :)
-
Každopádně to bude ve vztahu k zvětšení vůle v jednotlivých článcích zcela zanedbatelné :-)
-
-
-
Tak řešit tečení materiálu (creep) u ocelového řetězu na kole je nesmysl. Tečení začíná mít nějaký vliv cca od 300°C (pro ušlechtilejší ocele ještě výše). Navíc jednotlivé články jsou během otáčky zatížené poměrně krátkou dobu.
A jen tak hrubě pro představu:
průřez článku je cca 10 mm2. Materiál řetězu je celkem kvalitní ocel. Mez pevnosti bude někde k 1200 MPa. To znamená pevnost článku v tahu cca 12000 N (1,2 t). Takže pro zatížení od cyklisty je poměrně dost předimenzovaný.
-
-
-
fakt věříš že dokážeš natáhnout ten plech co tvoří články?
-
Já ne. Ale nikdy jsem se o tom nepřesvědčoval.
-
-
-
+1
-
To vypadá logicky.
A co vnější povrchy vnitřních článků = límce pod rolníčkama?
-
Tam je to jedno, to na prodloužení řetězu vlivem opotřebení nemá vliv. O tom ke tar polovina vlakna…
-
Nešla by ta odpověď napsat česky?
Druhák, vytažení se měří právě mezi rolničkama, takže bych tento způsob opotřebení nezatracoval.
-
To se měří protože je to nejjednodusší způsob. Ale také nejméně přesný protože to právě zahrne i vůle a zvětšení vůlí v rolničkách.
-
Takže opět by měla zvítězit klasika a měrky a ani šupléry víceméně nebrat a měřit klasicky celej zavěšenej řetěz a to nejlíp v porovnání s novým.
-
-
-
-
-
-
-
-
Já bych nemněnil
-
-
Aneb,když se strojař nudí .....
-
On není strojař. To by se neptal na takový kokotiny :)
-
Proč by nemohl být? Neznáš to rčení – jestli jsou doktoři takoví doktoři, jaký já jsem inženýr, tak už k doktorovi nikdy nepůjdu? :)
-
Na tento vtip si vzpomunu vždy když zapředu diskuzi s tchánem, ortoped a lázeňský doktor
-
-
-
-
Tak už jsem se dobral k použitelnýmu výsledku díky odpovědi VladaC z jiné diskuse:
- řetěz se měřitelně nenatahuje, prodlužuje se opotřebením – obroušením čepů a jejich pouzder (která jsou obvykle vytvořená jako prolis stěny vnitřního článku)
- opotřebení rolniček opravdu nemá na prodloužení řetězu vliv, rolničky u běžného cyklořetězu neobrušují přímo čep, protože se otáčejí kolem vnější strany výše zmíněného prolisu
- i kdyby řetěz neměl pouzdra v jakékoli podobě (prolis nebo vlisovaná samostatná trubička) a rolničky se točily přímo na čepu, obrušovaly by ho uprostřed, kde to na prodloužení řetězu taky nemá přímý vliv
-
Vysvětlení je tady: https://www.sheldonbrown.com/chain-wear.html#…
-
-
Rozhodující je správná údržba :-)
-
Krásný odlehčení pro všechny super, hyper a sonic mazače!!!
Čas jsou peníze a ty moderní „mazací“ prostředky jsou proti oleji na jízdní kola a šicí stroje za hubičku. Kolikrát v ceně novýho řetězu.
-
-
Nová reakce na zakládající
Pro zobrazení diskuse se prosím přihlaste nebo zaregistrujte.
