Má tu někdo zkušenosti s návratem ke sportu a závodění po neuroborelióze, popř. jiné podobě boreliózy odhalené ve 2. (= rozšířené = té prostřední) fázi?
Přisuzuji ji klíštěti z konce srpna, projevovat se začala stupňovanými bolestmi zad od poloviny října (po nějaké době velmi silnými). Že jde o neuroboreliozu se zjistilo v polovině listopadu. Následovaly 3 týdny na antibiotikách v nemocnici a další 3 týdny pak doma, ty jsem dobral na začátku ledna. Provedená vyšetření naznačila, že pravděpodobnost úplného uzdravení je vysoká. Ani teď ještě nemůžu dělat vše jako dřív – např. do práce standardním způsobem téměř nechodím, 8 hodin v kuse s převahou sezení za počítačem by můj stav zhoršovalo, ale v režimu homeoffice + posteloffice + delší přestávky dle aktuálních pocitů zvládnu pracovat víceméně naplno. Pohybová aktivita i když omezená mi ale spíš prospívá. Od začátku ledna to byly procházky, v posledních 3 týdnech jsem zkoušel běh a kolo do půl hodiny, běžky do hodiny, vše s minimální intenzitou, to vše bylo zatím v pohodě.
Rád bych se po nemoci vrátil zpátky ke sportování naplno a k závodům na kole. Na jednu stranu to nechci uspěchat, na druhou ani zbytečně odkládat. Uvítám zkušenosti “šťastlivců”, kteří si prošli něčím podobným a vědí, na co si dávat pozor, po jaké době snášeli zátěž stejně jako před nemocí atd. Pohybuju se někde na pomezí rekreačního a výkonnostního sportu.
(Téma boreliózy už se tu v minulosti párkát řešilo, nejvíc tady, tady nebo tady, ale z jiného pohledu, tak radši zakládám nové vlákno)
