Vozíte lehké duše? Já se poslední dobou snažím systematicky odlehčovat svůj bajk. Začal jsem tím, že všechno nářadí a vodu jsem přesunul na záda do ba?ůžku. Tím pádem jsem mohl odstanit košíky (asi dalších 150g dolů) a podsedlovku. Efekt byl okamžitý. S kolem se teď mnohel líp skáče a je mnohom obratnější, takže všem doporučuju. Dál už je to ale horší. Mám v plánu lehké pláště. Tam ušetřím asi dalších 400g. A ještě přemýšlím právě o těch odlehčených duších. Máte s tím nějaké zkušenosti. Kolik se tím dá ušetřit a má to vůbec cenu vzhledem k odolnosti proti defektům. Pokud máte dobrý tip na nějaký konkrétní výrobek tak sem s ním. Díky moc.
Lehké duše
75 nepřečtených-
-
Continental Supersonic. Bohužel stojí asi 300,– Ale za skoro půl roku ani jeden defekt. Maxxis Flyweight se trhají ve švech, ty neber.
-
pokud nevozis plaste nafoukany na beton tak si ultra-lite duse nekupuj. nic nevydrzej…
-
Jako že se často cvaknou nebo něco jiného? Já jsem už necvak přes tři roky.
-
To jezdíš, ale silnici ne ?
-
Na silnici jezdím do města na nákupy. Jinak na bajku
-
Já cvakl naposledy předloni při blbém doskoku na hranu obrubníku. Od té doby nic – ale jezdím na 2.0 a větších (2.35)
-
-
-
Vazne? U kterych mas prosimte tuhle zkusenost?
-
-
Jak jsou na tom ty supersoniky s dofukováním. Držej nebo je musíš foukat hodně často? Dík…
-
Dofukuji jen když měním pláště. BTW maj dokonalé žluté čepičky na ventilky ;)
-
tak to ja mam radsi oranzove cepicky od Maxxis Flyweight:-)
-
-
-
Kde se dají sehnat a o kolik jsou lehčí než klasika.
-
http://www.bikestore.cz http://www.koloshop.cz
a určitě i někde jinde.
-
Díky taky už jsem našel, ale zjistil jsem že na dvou duších ušetříš tak 100–120g tak nevím. Takový gramofil zase nejsem.
-
Těch 100g je poznat jako 1kg jinde na kole.. Jsem zvědavý, kde to kilo shodíš.
-
no ja jsem to kdysi pocital a bylo to ca 100g na dusi = 600g na kole, coz je pri dvou dusich uz sakra poznat
-
Ty máš šestikolku??
-
http:///www.bajk.cz/web/data/clanek.asp?id_clanek=545
-
-
Aha už chápu.
-
Tento výpočet je silně zavádějící. V článku se jedná o akceleraci, tj. o zvýšení rychlosti, při jízdě ustálenou rychlostí je zcela jedno, kde se hmotnost ušetří. Cyklista většinou jede ustálenou rychlostí a pokud najede do kopce, energie z roztočených kol cyklistu zase pohání. Ke ztrátám dochází jen při brždění, tak že ten rozdíl není zas tak hrozivej. Jinak na nastoupání jednoho metru potřebuje 80kg vážící komplet cyklista + kolo energii 800J. Holé kolo 115J, pokud použiji váhu kola dle článku. K akceleraci holého kola z 0 na 30km/h je třeba dle článku 396J. Tak že, akcelerace z 0 na 30km/h zpotřebuje tolik energie jako nastoupání necelých 4m.
-
Ono je to ještě jednodušší – když jezdíš trasy s průměrnou rychlostí nad 25kmh, tam lehká kola poznáš, ale to je po rovných hladkých cestách. Pokud se pohybuješ rozbitým terénem a do kopce s průměrem pod 18kmh, tak záleží nejvíc na pohodlí a kvalitě záběru. Setrvačnost kol není příliš znát, ale je znát každé kilo kdekoliv. S kopce je to jedno, ale bytelnější a komfortní pláště jsou bezpečnější.
-
asi zijes v idealni svete. kazda sila, ktera pusobi proti setrvacnemu pohybu kola se musi prekonat tzn. i pokud jedu po rovince (coz je tak max stejne par set metru protoze za chvili uz se teren zase vlni) tak musi prekonavat mechanicke odpory kola, valive odpory plastu a to nemluve o vetru !
-
No prave, cyklista nikdy nejde ustalenou rychlosti, porad musi slapat. A rozhodne si myslim, ze neni jedno jestli slapu na lehkych nebo na tezkych kolesach. Ted mam na mysli plynule stoupani do kopce, ne xc chrteni, kde to je bezpochyby. Proste to podle neni tak, ze kdyz jedu, uz nepocitam s tim, ze nemusim prekonavat obvodovou hmotnost kol. Nevim to ale dokazat :) .. tak mozna je to jenom moje utkvela predstava.
-
Určitě je to rozdíl, jestli ušetříš kilo na rámu nebo na kolech. Představ si setrvačník. Čím je těžší, tím více energie musíš vydat na jeho roztočení. Námitka bude znít, ale zase se bude dýl točit. Což je sice pravda, ale při jízdě nevyužitelné / pokud neprovozuješ dráhovou cyklistiku /, protože dochází neustále ke změnám rychlosti a každé zpomalení znamená vyšší výdej energie na opětovné získání původní rychlosti. Uf.
-
Jasne, tomu ja rozumim. Jedna se o ale neco jinyho. Jestli potrebujes vynalozit vice sil, kdyz jedes stejnou rychlosti do kopce kdyz mas tezsi koleso. Resp. jeho obvodovou hmotnost. V diskuzi k clanku mi rekli, ze na tom nezalezi, jenom na celkove hmotnosti. A to je to to se mi porad nezda.
-
Bohužel s tebou nemohu souhlasit, energii, kterou dodáš na roztočení kola můžeš zmařit jedině brzděním. Pokud nebrzdíš, pomůže ti při snižování rychlosti překonávat odpor vzduchu a valivý odpor, nebo se při stoupání přemění na polohovou energii. Teorie z článku by platila, pokud by jsi kolo rozšlapal co to jde, pak zabrzdil a zase to rozšlapal, zabrzdil a tak pořád do kola. Při jízdě bez brždění je jedno jak jsou kola těžká, ovlivní jen rozjezd a potom záleží pouze na celkové hmotnosti kola a jezdce. Nevím, zda jsem to vysvětlil jasně, ale je to tak.
-
Asi si chtel psat na mne. Ale „Při jízdě bez brždění je jedno jak jsou kola těžká“ pri jizde do kopec podle mne jedno neni. Ja osobne na to mam prakticky duvod se domnivat ze to mu tak je. Dalo by se to i prakticky overit. Staci sebrat bajk s ultralehkymi kolesami, dovazit asi tak plus kilo a pul na ram a odmerit cas v jedne TF do kopce (asfalt). Pak zhodit zatez, obout o 1.5kilo tezsi plaste + duse (podle moznosti tentyz vzorek) a zopakovat. Neverim, ze to bude stejny. Je mozne, ze teorie , predkladana v clanku je spravna, nicmene mnohokrat v praxi se ukazuje, ze budto je spatne aplikovana, nebo nepocita s nekolika dalsimi faktory. A domnivam se, ze v tomto pripade tomu tak je, a pro praxi neni pouzitelna. A pro jistotu napisu jeste jednou, jizda po rovine neni to, co me zajima. Porad mluvim o jizde do kopce. Mozna, ze je to tak, ze pri absolutni presnem frekvencim slapani se to neprojevi, ale v praxi to nejde , stoupani se meni, do toho teren a vysledek je takovej, ze se pocita prave ten neustalej rozjezd, a i kdyz asi nejakych 50g se neprojevi, tak treba 250g na kolese uz ano, a pulkila je olovene zavazi.
-
Při jízdě do kopce je to stejné jako po rovině, pokud šlapeš, rychlost kola kolísá, čím těžší ráfky a pneu, tím menší kolísání rychlosti bude. Důležité je, že při klesání rychlosti se energie nemaří, ale využívá na zvýšení polohové energie. Energie se nemůže ztratit, může se změnit na kinetickou energii zvýšením rychlosti, polohovou energii, nebo se proměnit na teplo ztrátami odporem vzduchu, valivým odporem, nebo bržděním.
-
znovu opakuji – na kolo pusobi deceleracni sily (brzdeni je pouze jedna z mnoha !!!), ktere ho zpomaluji pri jeho pohybu. Pokud nedodavas energii kolu slapanim pak se zastavi, pokud nedodavas kolu energii dostatecnou na udrzeni jeho okamzite rychlosti pak zacne zpomalovat … Je jedno kde se kineticka energie kola zuzitkuje/vytrati. Aby si mel stalou kinetickou energii kola musis holt furt slapat (teda pokud nejedes z kopce).
V prispevku (2004–09–01 22:40:47) jak jsou vety, kde se vyskytuje slovo brzdit,brzdeni … to jsou fyzikalni nesmylsy. Sice chapes, ze pri rozjeti kola je rozdil v tom jak je hmotnost kola rozlozena (kola a zbytek bajku), ale uz si to nejsi schopne zobecnit ze je to pri zmene rychlosti, ktera je pritomna v kazdem okamziku pohybu kola.
-
Máš pravdu v tom, že na bike působí mnoho sil, které ho zpomalují, ale tyto síly jsou nezávislé na rozložení hmotnosti mezi kola a celý bike. Tyto síly musíš překonat a? máš kola lehké či těžké. Zda k jejich překonání pomůže rotační energie akumulovaná do kol, či jen přímo tvé šlapání je jedno. Těžká kola fungují jen jako akumulátory energie a v případě snižování rychlosti je předají biku a pomohou tím udržovat jeho rychlost. Proto jediný případ, kdy budou vadit těžká kola je střídání akcelerace s bržděním (brzdami), pokud zpomalení způsobí jízdní odpory, je tato energie vynaložena účelně, protože tyto odpory cyklista překonat stejně musí.
-
A jakej rozdil je mezi spomalovanim v dusledku brzdeni a v spomalovani v dusledku valiveho odporu/protivetru/treni lozisek a stoupani do kopce ? Podle mne zadnej :) a proto tedy plati, ze do kopce je mensi obvodova hmotnost kolesa lepsi. Fajn, to jsem chtel potvrdit ;)
-
Rozdíl mezi zpomalováním v důsledku brždění a zpomalováním v důsledku překonávání odporů či gravitace je veliký. Při brždění převádíš pohybovou energii na teplo, čím těžší kola tím více energie bez užitku zmaříš a potom zase musíš šlapáním dodat. Pokud ji zmaříš více překonáním jízdních odporů, či nastoupáním výšky, byla využita v tvůj prospěch. Jízdní odpory i gravitaci stejně překonat musíš tak jako tak. To, že se na časovky používají těžší plná, nebo louko?ová kola a do kopců lehká vyplétaná není kvůli jejich setrvačnosti. Plná kola mají daleko menší odpor vzduchu než vyplétaná, což se uplatní hlavně při časovce, kdy je cyklistova rychlost vysoká a nemůže jet ani v háku. Při jízdě v kopcích naopak odpor vzduchu tak moc nevadí, ale největší podíl energie se vydá na překonání gravitace. Proto se používají co nejlehčí kola, nejde o setrvačnost, ale o co nejnižší hmotnost celého biku či silničky.
-
Vetsi kolo (28",29") hur jede do kopce nez 26". To rikaj prakticke zkusenosti s mtb29 treba. Jenomze, to je prave to, ze i kdyz snad plati co je na bajk.cz napsany, ze nejak nezalezi na obvodove hmotnosti ( i kdyz, co ja vim, mam jeden vlastni prakticky priklad kde jsem presvedcen ze zalezi, zas ale druhej, kde ne …) … jenomze v praxi pri jezdeni terenem nic takovycho jako idealni setrvaly stav neexistuje a tudiz je tahle teorie bez uzitku a plati stara znama vec, ze cim lehci koleso po obvodu, cim jsem na zavode rychlejsi :)
-
Našel jsem si Velo 2/2002, kde o 29“ kolech psali. Tvrdí přesně co já, jde jen o pocit, kolo rychle neakceleruje, nejde za šlápnutím jako 26“, ale také pomaleji deceleruje (zpomaluje). Proto výsledná rychlost bude stejná. Problém u těchto biků bude jejich hmotnost. Větší kola, rám i vidlice musí zákonitě vyjít těžší, což při jízdě do kopce vadí hodně. Pokud si dáš na bika lehčí kola, budeš opravdu rychlejší, ale jen protože ti klesla hmotnost kola.
-
Jednou to budu muset vyskouset v praxi , dam si vyjezd na mem oblibenem asfaltovem kopci, jednou s ultralehkymi a jednou s ultratezkymi plasti, a hmotnost budu kompenzovat asi lahvema.
-
Pokud se k tomu odhodláš, dej vědět jak to dopadlo. Pozor na těžké pneumatiky, aby neměly příliš velký opor.
Přeji hodně zdaru!
-
-
-
-
-
-
-
-
Neni to stejny. Kdyz zanedbas valivy odpor, odpor vzduchu a treni, teoreticky po rovine po dosazeni rychlosti V pujdes dal uz setvacnosti stejnou rychlosti V. Kdyz udelas totez do kopce, po chvili zastanes, ta chvile je zavisla na rychlosti V a stoupani. Protoze menis potencialni energii. Proto jizda do kopce a jizda po rovine rozhodne neni totez.
-
Koukám, že se vám tady dotaz na lehké duše zvrhnul do slušný fyzikální debaty :-) Každej přece už jednou jel na kole, koloběžce, autem, autobudem, metrem apod. a snad dá rozum, že ani po rovině, natož pak do kopce, se musí šlapat, odstrkovat či přidávat plyn, aby jed by? jen stejnou rychlostí. Sám můžu porovnat, půjčil jsem si kamarádovo kolo s lehčími ráfky, dušemi i plášti. V součtu byl rozdíl jenom na kolech kolem 1kg a musím říct, že to jelo mnohem lehčeji. Takže můj závěr zní, je to znát :-) A už se nehádejte :-D
-
Samozřejmě máš pravdu, já to myslel ve vztahu k rozložení hmotnosti mezi kola a celý bike. Pokud jedeš do kopce, setrvačná energie kol se při snižování rychlosti přeměňuje převážně na polohovou energii, pokud jedeš po rovině, přispěje na překonání odporů. Ale vždy se zužitkuje na pohon biku, tedy kromě případu, když budu brzdit. Proto nemá hmotnost kol vliv na průměrnou rychlost cyklisty při jízdě po rovině ani do kopce. Samozřejmě vše platí pro stejnou celkovou hmotnost biku.
-
No podle mne ne. Po rovine staci dodavat jenom neco ,zbytek obstara setrvacnost. Do kopce je potreba k tomu dodavat porad konstatni vykon na udrzeni rychlosti do kopce. Cim prudsi stoupani tym vic. Jenomze na udrzeni rychlosti je potreba vyvijet silu na koleso a tim se znovu dostava ke slovu problem roztaceni obvodove hmoty kola. Neco mi v tehle teorii o tezkych-dobrych kolech nehraje, ale nevim co.
-
Pokud jedu po rovině, mohu šlapat stejnou silou jako do kopce, v tom není žádný rozdíl. Rozdíl je jen v tom, že při jízdě po rovině se všechna energie spotřebuje na překonání odporů, při jízdě do kopce se spotřebuje nejen na překonání odporů, ale i na překonání gravitace.
-
-
-
-
-
Mrknete na http://www.bajk.cz/…a/clanek.asp?…
moc hesky je to tam rozepsany i s fyzikalnima rovnicema
-
Jo, však ten článek byl napočátku této diskuse.
-
…a co myslis ze tu borci uz ctyry dny resi…
-
no, rovnice jsou ok, ale co kdyz neco chybi ? :)
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Za usetreni na dusich muzes vozit treba odolnejsi plaste nebo vlozku. Vozil jsem naky ultralight Rubeny do 100kc, uplne vpohode, nezaznamenal jsem rozdil v defektech proti tezkejm dusim. (Naopak u plastu jsem presvedcenej o fakt velkym rozdilu co se defekteni tyce)
-
-
-
-
-
ja vozim uz nekolik let rubeny ultralight. stridam obe sirky, i ta slabsi (a o 20g lehci) 1.5–1.75 pasuje v poho do 2.1 plastu. plaste foukam celkem malo, sirsi 2.1 na 3–3,25 baru, uzsi 1.9 na cca 4 bary. letos bez defektu (pokud nepocitam rotrzenej bok plaste, tam by me nepomohla ani DH duse..).
-
Jestli tomu říkáš malé tlaky, tak já jezdím na prázdných gumách. Mám teď Conti Explorer – doporučený tlak 2,5–4,5 bar, vozím spodní limit – 2,5 vpředu a 3 vzadu, a zdá se mi to tvrdé (ale raději nepodfukuji).
-
A kolikrat „cvaknes“ dusi? Zrovna tyhle plaste mi prisli fakt nachylny na cvaknuti i trny jako zadny jiny. Mel jsem obyc verzi, delaj i nakou protection, kde je neco navic.
-
Tak zrovna dneska jsem cvaknul poprvé ;) Ale z osobní blbosti, najel jsem čelně do obrubníku a ani mě nenapadlo přizvednout kolo. Na co jsem to zase myslel ;) No pro jistotu jsem pak doma půl baru do každého přidal.. Jo a máš pravdu, vozím ty protectiony. Měly by mít něčím posílený bok (duraskin), nevím jestli je to krom toho nápisu i něco doopravdy. Jinak kevlarová klasika. Ale nedefektí se.
-
-
tech 2,5 bych mozna daval na UST, jinac se me to zda malo. explorer zas neni takovej balon. ale kdyz te to vyhovuje tak proc ne. ja je foukam tak aby to slusne tlumilo, drzelo na korenech ale na pevnym povrchu se to zase moc nehoupalo.
-
kolko vazis? ja 68 a take tlaky by som sa neodvazil, vozim okolo 3,5
-
74
-
Mam sice fulla a vepredu 10cm, nicmene, vazim s ruksakem asi tak 70kg a hustim na cca 3bary. Vozim continental explorer superlight vepredu a contik explorer protection vzadu. Vozil jsem 120g kendy a ted 100g schwalbe. Dusi jsem cvaknul jenom jednou o ocelovej poklop, ale to jsem skrivil i rafek. Vlastne jeste jednou malinkou dirku asi od okraje diry nad niplem vevnitr rafku. Kdybych ale nemel odpruzeni vzadu, asi bych tam daval vice, tak 3.5–4bary. Jinak objem vzduchu u tehle pneumatiky pri tlaku cca tech 3 baru vazi asi 10–12g, a treba continental twister supersonic (1.9) pri asi 4barech vazi cca 16g :)
-
-
-
JJ, Rubeny Ultralight taky vozím a nemám problém.
-
Ty Rubeny se dají běžne sehnat. Jsem z malého města a tady o odlehčených duších ještě neslyšely.
-
-
-
ja vozim lahke kendy a maxxis. Kendy sa mi zdaju lepsie. Nevozim tie uplna najlahsie a drahe, ale tie okolo 150Sk. Kenda ultra light defektov nie je viac, myslim ze prerazenim to prederavi ako kazdu inu dusu, mozno sa to skor pichne trnom, ale to za take bezne nie je
-
Suhlasim s tym co si napisal.
-
vcera som si dve take kendy ultralight (minule som ich vazil, maju tusim 120g) kupil do zasoby v sportservise v podunajskych. akurat teraz ich tam maju po 110sk. super cena ked obycajna dusa stoji 90.
-
Oni kolisu vahou od nejakych 118g do 131g (aspon tie co mam doma). Alebo mozno nie je uplne vzdy ta ista verzia kendy ultralight.
-
-
-
vozim kenda ultralajt z bajkstoru, cena cca 100, vaha kolem 120g, plaste vozim taky relativne lehky(do 500g) s toudle kombinace docela spokojenost co mam pumpu s kompresorem tak foukam(3atm) vic nez drif(odhadem 2atm)
Continental Supersonic me docela nadchly, tenky, siroky… … nez sem v nejakym kamenitym sjezdu pichnul – tech par metru do zastaveni v nich nadelalo na 30 der(dal uz sem nepocital) – obe zemrely podobnym zpusobem pak docela drahy provoz – ale na druhou stranu, myslim, ze zadna „light“ duse by to nevydrzela
odlechceni na kolech je to nej cim lze zacit a skoncit
-
pumpu s kompresorem – sakrys, pumpu s manometrem
-
-
Mam dobrou zkusenost s UL plasti Continental Twister Supersonic a dusema Maxxis Fly Weight. Bohuzel jsem je ale nikdy nevozil dohromady. Ty supersomicy nejsou tolik nachylne na defekty jak se muze zdat. Ze by 170TPI fungovalo? Rychle se ale sjizdeji a musi se hustit na 4Bary. Ty duse od Maxxisu dobre drzi tlak a jsou kvalitni jo a taky se prodavaji dohromady s ultralehkou vlozkou do rafku. Kolo to vyrazne odlehci ale je to spis volba pro XC pri pouziti na maratonech je riziko defektu velike a to co nasporene gramy usetri na case tak lehce ztratis opravou defektu. Chce to zvolit kompromis ted sice vozim UST ale jinak bych jezdil na plastich s hmotmosti 480–550g a dusich 150–180g.
-
mne to lepsie s odolnostou proti defektu vychadza ak dam tazsi plast a lahsiu dusu.
-
-
Cau chlapy,jsem dá se rict gramhonic.Pouzivam vetsinou lehky plaste(michelin jet s,26*1,6 pod 400g), ale po zkusenostech s lehkyma dusema maxis apod. uz vozim klasickou rubenu.s lehkyma dusema sem menil tak 1–2× za maraton a s rubenou sem jeste nepich.Tech 50 g je lepsi ozelet , nez furt menit..
-
Jezdím s MaxxisFlyweight (95g), jak v různých AirLight Hutchinsonech 2.0, 2.30, tak v těžších Conti Vertical a Klein Deathgrip 2.35. Většinou hustím na dolní doporučené hranici (mezi 30–40psi) Ráfky jsem v zevnitř každém otvoru pro niple odjehlil. Jediný problém u tenkých duší je, že nedrží tlak, únik cca 10% po 2 týdnech. Duše nejdélo po 2 letech vyhazju, pórovitost se časem zvyšuje. Defekty bych za 2 roky spočítal na jedné ruce, ne z příčiny tenké duše (ustřižený ventil, díra od montpáky). Rýsováček a trn do boku pláště jsem dojel pár km a všiml si toho až doma. Ani jedna mi nepraskla ve švu, jak uvádí některý kolega nahoře. Pokud dojde k lepení defektu, chce to tenoučké laty Yarroline, stačí i silniční.
-
Stalo se mi to jen jednou, při tlaku cca 3.5 baru – to přeci každá duše i pláš? MUSÍ vydržet. Jinak by bouchl na prvním kameni za jízdy. Asi jsem jen narazil na špatný kousek, ale s ohledem na to, že Maxxis není zrovna neznámá značka mě to dost zklamalo.
-
Mě to udělaly Ultralighty (ne jednou) – ty nekupuju. Flyweight byl doposud vždycky OK.
-
Vidis, a ja pouzivam Ty Ultralighty uz dva roky a kazdy rok jsem mel jen jeden defekt (klasicke propichnuti trnem), plaste Maxxis Medusa 1.8. Asi zalezi kus od kusu.
-
Možná je to závislé na objemu pláště – já s těmi dušemi nikdy neměl nic menšího, než 2.0 Python (a větší). Flyweighty mi připadnou podstatně pružnější než Ultralighty, i když oboje do víc než 2.1 (Maxxis!rozměrů) nepatří. Je fakt, že obě ruplé duše mi v BlueBike obratem tehdy vyměnili.
-
Já vozím Maxxis Ultralight taky a dávám je i třeba do Wormdrivů, který jsou hodně tenký a rozhodně víc nedefektím. Osobně si myslím, že pokud máš píchnout nebo cvaknout tak je jedno, jestli má duše tlouš?ku stěny 0.6 / Maxxis Ultralight / nebo 0,9 většina ,, normálnívh duší ,,, protože na defekt bude mít mnohem větší vliv pláš? a taky technika jízdy.
-
-
-
-
Jsi to Ty , co jsi s byl na kole ve Zlatých horách a jezdil tam s partou příznivců ?? Jirka Vyškov
-
Bohužel ne, partu přízniv(kyň) taky nemám :-(
-
-
-
Mam jen dobre zkusenosti s Kenda Lite, Maxxis Ultralight a Flyweight Mel jsem je i s lehkymi plasti Schwalbe RacingRalph, Continental TwisterPro a DoubleFighterPro a zadny problem se zvysenim defektu
-
Téma bylo zamknuto, nelze přidávat další reakce
