Cuzz chtěl jsem se zeptat čím vařit crmo rám a jesli se tím zavařením nějak neporuší nebo jesli to pak nepraskne zase vedle sváru jako je to u duralu díky za vaše názory
Cuzz chtěl jsem se zeptat čím vařit crmo rám a jesli se tím zavařením nějak neporuší nebo jesli to pak nepraskne zase vedle sváru jako je to u duralu díky za vaše názory
CrMo ram jsem si nechaval varit TIGem,je to v pohode (stejne to vari i vyrobce).Problem by mohl byt leda pokud by ten ram byl nejak extremne zeslabovany,treba 0.4mm stena a prasklo to v tom miste.To nevim jestli by nekdo zavaril a pokud jo,jestli by to drzelo.Ja to mel nastesti praskly vedle svaru kde ma trubka stenu tak 1mm tak to slo v pohode a ram na zimaku funguje dal.
Taky jsem měl zavařený rám Cr-MO. Svařováno o ochranné atmosféře – v argonu. Pasklo mi to u čepu vbrzdy, měl jsem tam adaptér na zadní kotoučovku, protože starší rám neměl přímo držák. Byla tam taková páka, že to po roce a půl prasklo. Nechal jem to zavařit bylo to tam dost zeslabované a po zavaření se tam udělala díra. Musel tam ještě navařit trochu materiálu, měl takovo tenkou tyčinku a vyplnil to. Stálo mě to flašku ferneta :) Pak jsem rám nechal opískovat a přestříkat.
Zdravíme pozemšťany!
Zdravím ctěné osazenstvo zdejšího fóra. Opět se hlásím s prosbou o radu, názor, či zkušenost.
Dostal se ke mě starý model ocelového rámu Kona Unit. Původnímu majiteli opakovaně praskal. Vždy ho nechal svařit, avšak rám praskl znovu. Kupodivu jinde. Praskala sedlová trubka v místě pod objímkou- viz foto. Nakonec mu rám praskl dole v podkově, která napojuje zadní stavbu na středovou mufnu. Pochopitelně v nejslabším místě- opět vizte fotky.
Dřívější jezdec nebyl zrovna 60ti kilová vyzáblina a provozoval bikepackink, takže třeba 90 kg jezdce, plus nějakou bagáž rám vozil, ale toto mi přijde jako vysloveně špatná várka trubek. Sám mám Konu Unit (2012) a menší skoky i celkově tvrdší zacházení snáší s mými 80ti kilogramy už hodně let naprosto bez problémů…
Ale k věci- potřebuji rám zprovoznit (coby tzv. pracovní kolo) a otázky jsou dvě, respektive možná tři:
Vím, že zde na fóru jsou borci, kteří rámy staví a tak budu rád, za jejich fundované názory. Avšak i podnětné myšlenky ostatních uvítám.
P.S.: Využil jsem tohoto prastarého vlákna, protože mi přišlo vhodné. Pokud je ale podle zdejších moderátorů/administrátorů pro mé otázky vhodnější místo, prosím o přesunutí či nasměrování tam. Děkuji.
Já bych to asi zpevnil výpalkem z oceli tl. 2mm z horní i spodní strany. Vypadá to, že je to ploché a že by ten výpalek na to mohl dobře sednout. Obrousit, přiložit a pájel bych to. Pájka by zatekla i do té trhliny a trochu to zpevnila.
CrMo plech se blbě shání, takže výpalky dělám z oceli. Obkreslit na papír, naskenovat, překreslit v nějakém CADu a poslat na pálení.
Ne, dělat to nebudu :-)
Děkuji za reakci!
Zespodu i z vrchu to ploché skutečně je. Je tu však zádrhel. Narýsovat a poptat pálení bych snad svedl (ale budu-li mít materiál, zhotovím si potřebný tvar raději sám). Ovšem neumím pájet! Pájel jsem leda měděné trubky na vodu či topení…
A sehnat dnes schopného svářeče, co umí pájet takové věci, a ještě aby nestál majlant, to je kumšt. Ostatně sám se od toho distancujete (což chápu a nemám Vám za zlé).
Pozn.: CrMo plech se sehnat dá docela dobře, jenom prodávají nejméně 0,5 m2 a stojí raketu…
Ještě mi prosím poraďte, z jaké oceli byste to nechal dělat, ať vím jaký případně materiál shánět.
Děkuji.
Beru nejvyšší pevnost kterou nabízejí na konkrétním místě pro pálení laserem – obvykle S355. Plech doma nedržím.
Děkuji.
jak na to koukám, tak bych ještě na koncích té trhliny udělal malou dírku, aby se to dál nešířilo vesele dál, ale jak to to posvařované (opravy), tak mi přijde, že to je plné napětí a chtělo by to zklidnit, jinak to bude praskat dál jinde.
Máme štěstí, že jdeš kolem :-)
To zklidnění se u ocelí v podstatě nedělá, je to záležitost zejména hliníku.
Buď to vydrží nebo ne a pak víme, že tam bylo málo materiálu :-) Ale dírka na konci trhliny tomu neuškodí, to je dobrá poznámka.
Kdyz ten ram praska casto a na ruznych mistech, tak mi neprijde moc rozumne na nem stavet kolo na velke zatizeni.
Postupnými zpevněními z něj udělá dostatečně únosný rám :-) Nejhorší je, že nic pevnějšího na velké zatížení asi nenajde, takže další zpevnění jinak dost pevného rámu mi nepřijde jako špatná cesta. Jen tu opravu sedlové trubky zavařením TIGem to chtělo udělat jinak, lépe na to nasunout trubku a zapájet to mosazí + větší objímku nebo rovnou doplnění stahovacího šroubu. Ale až to rupne znovu, tak už bude vědět, vybrousí to a tu trubku tam nasune a zapájí.
„Postupnými zpevněními z něj udělá dostatečně únosný rám :-)“
Ano, na opravu sedlové trubky mám podobný názor. Nasunout přes to větší trubku by mohlo být lepší. Zatím to bude tak, pokud se podaří vyřešit ten spodek, budu na tom jezdit a další problémy řešit, jak se budou objevovat.
Jenom začínám mít neodbytný pocit, že se budu muset naučit pájet…
Pamatuju tuhle praskajicii Konu Unit…nekdo se to snazil prodat uz pred hodně dlouhou dobou.
To bude nejspíš nějakej prokletej ram…voodoo nebo tak
Radši bych koupil Nordest Sardinhu.Mají v Nordest často slevové akce
Ja bral ram za 399 eur pri jedné takove
Lepší, než jezdit se svareckou na zádech a furt „zpevnovat“ :)
Koupit nový rám umí každý blbec, stačí vytáhnout peněženku. Oprava tomu dává úplně jiný citový prožitek.
Ten citovej prožitek bych bral k rámu co mám rád
Tohle ani nikdy nejel a buhvi jak vůbec bude funkční
Ale chápu :)
Souhlasím, není to nejrozumnější, ale kdybyste věděl, na čem převážím náklad doposud, možná byste uznal, že bych si mohl přeci polepšit. Rám stál 400,– a pokud ho dokážu poněkud vyztužit, mohlo by to fungovat. (Zbytek pro složení kola, vč. pevné ocelové vidlice mám v garáži, kromě této opravy by „nové“ kolo nestálo už nic.)
Jistě, uživil bych poctivý „cargo bike“, ale mám asi sedm kol (a tři jednokolky), další finančně náročné koníčky, relativně nízké příjmy a stavím dům. (Přičemž nedlužím nikomu ani korunu a chci, aby to tak zůstalo!) Takže se teď musím holt trošku žinýrovat…
Za mne je lepší použít shodný / podobný materiál.
CrMo koupíš ve firmě která dělá letadla (i ultraligty), právě i tenkou.
u nás máme jen 4/6 mm
Na takové zpevnění je skoro jedno co tam dá. Ten pevnější materiál by měl význam kdyby šel po váze a chtěl tam ten plech dát co nejtenčí. Navíc když to bude pájet, tak je úplně jedno jestli použije materiál stejného nebo jiného složení, u svařování už to tak jedno nebude. Takže když to bude chtít svařovat a bude to chtít udělat pořádně, tak by měl zjistit z čeho je ta podkova udělaná (asi nějaký odlitek svařený ze dvou polovin neznámého složení), sehnat podobný materiál na vyztužení, vhodný materiál na přídavný materiál a ve výsledku získá to samé jako když na to cokoliv prdne a napájí to.
Je to tak, hmotnost je to poslední, co mě u kola zajímá (i u mých ostatních bicyklů), takže z tohoto hlediska klidně jiný materiál. Problém je v tom pájení- svařování obloukem zvládnu sám a pokud ne, znám schopného svářeče. Naopak -jak jsem psal- pájet neumím a nikoho kdo umí neznám.
No, jak o tom ve světle nových informací přemýšlím, bude to asi větší punk, než jsem prve myslel.
Jak zjistit složení toho materiálu nevím, to asi nesvedu. Jedině věřit výrobci…
Pájet umí každý, kdo má v dílně autogen – tlakové lahve, obvykle acetylen – kyslík případně jiné kombinace třeba propan-butan – kyslík a k tomu hadici s hořákem. Pro pájení je potřeba ten materiál jen ohřát na teplotu cca 700 stupňů.
Samotná pájka v tyčkách se dá koupit ve svařovacích potřebách, často bývá i obalená tavidlem nebo se tavidlo koupí v práškové nebo pastové konzistenci. Po nahřátí materiálu na správnou teplotu (tavidlo ztekutí a začne se lesknout) se přidává pájka, která v tomto případě kapilárně sama vleze do prostoru mezi původní podkovu a přídavný materiál.
Tavidlo se odmočí ve vodě a potom se to začistí pilníkem a papírem.
Je to úplně jednoduché, napřed bych si to vyzkoušel na nějakých dvou kouscích kovu, klidně nějakého jeklu.
Děkuji za povzbuzení. Já autogen mám, ale už dlouho nemám acetylén… (Vám asi nemusím vysvětlovat proč). Propan-butan mám jenom obyčejné hořáky, tj. bez kyslíku. (Byť zdroj kyslíku do mých lahví bez tlakových zkoušek bych měl- takže stačí hořák? Nešel by použít ten od toho autogenu?) Protože předpokládám, že samotný PB bude mít nedostatečnou teplotu?
Jaká pájka se na toto používá? Jak jsem psal výše- jediné pájení co jsem kdy dělal byly vodovodní armatury. Tam mi stačil menší (asi 3.5 kW?) PB hořák, pájka- cín a tavidlo z obchodu pro instalatéry/topenáře. Jinak to fungovalo jak píšete, pájka zavzlíná a je to. Šlo to tehdy hladce a nic neteče.
Totiž takto od stolu to zní jednodušeji, než to pěkně svařit obloukem, což se mi ne vždy povede- nejsem svářeč.
Nasadil jsem mi brouka do hlavy!
Acetylén je problém, proto používám PB + kyslík. Ano, samotný PB nevyvine potřebnou teplotu, chce to ten kyslík. Hořáky na tuto směs jsou jiné než na acetylen. Ale dají se sehnat celkem levně a na občasné použití dostačuje https://allegro.cz/…-16484400874?…
Jinak už jen hadice a redukčák.
Ty pájky se prodávají v tyčkách, dráty dl. 500mm, průměr kolem 2mm. Mívají to v potřebách pro svařování, včetně vhodného tavidla. Pájky s obsahem stříbra jsou dražší, ale lépe se s nimi pracuje (a ty s obsahem nad 35% Ag umí pájet i nerez).
No pájet zase není taková sranda jak popisuješ chcete cvik aby člověk poznal pravý okamžik na pájeni .
Hele exhibuješ dobře ale na špatný adrese. Pokud to má někdo na bike packing, tak opravdu ho nezajímá nějaký weldingporn, ale aby ten rám vydržel.
Pokud CrMo tak moc praská jako na běžící pasu a jezdec je lehkej, bude něco jinak. Například namontované držáky brašen, nosič na sedlovku a podobně.
Stím jak moc se ocelový rám kroutí, tak to praská u nejvíc křehké části. Ona tahle Kona nebyla zrovna těžký bikepaking jako některý Marin, Salsa či některý Angličani, ale spíš lehký singlesspeed HT na lokální singletracky.