Šifry

Hornické domečky - berghausy. Hned vedle jsou haldy břidlice z dolů Carl a Anne.

Kuk zpět na cestě přes louku na temeni Morabergu k dolu Nittmann, vpravo stromy porůstají haldy nad berghausy.

Zející jáma Nittmann I, dosahující na 2. patro. Na konci úpadnice byla dřevěná konstrukce, kryjící samotnou jámu, kde se nacházel důlní stroj.

Jáma není kolmá, ale je dost strmá na to, aby to šlo jenom horolezecky. Výtah jezdil po šikmé stěně jámy, to je ta blíž ke mně.

Jáma Nittmann II není tak fotogenická, ale je obezděná pěknou suchou břidlicovou zídkou. Zasahuje druhé a třetí patro.

Plánek spodního patra dolu se zimovišti netopýrů.

Vedlejší halda z odpadu z Nittmannu II

Z haldy je parádní výhled do údolí Moravice, které je tu zatím široké a majestátní.

Z haldy je rovněž nejlepší pohled i na masivní opěrnou zeď, která zadržuje hlušinu kolem jámy Nittmann II, která ústí vpravo od chaty.

Po překonání hrozně moc gravel terénu člověk sjede k nejspodnějšímu vyústění dolu, jámě Nittmann III. Ta bohužel, jako i další důlní díla v okolí, slouží k ukládání odpadu místními chataři.

Jáma je zajištěna mříží.

Za mostem se nachází pomník Carla Weisshuhna, průmyslníka a pradědy Joy Adamsonové.

Po výjezdu po cestě směrem na Staré Techanovice se nachází tři Raabovy doly, poslední je přístupný po domluvě. Tohle je nicméně druhá štola.

Třetí, zpřístupněná štola.

Kostel v Nových Těchanovicích je jeden z mnoha tady, uvízlých v bezčasí poválečného nevývoje. Hřbitovy v Sudetech mě fascinují, rád luštím nečitelné jména a letopočty, ale sluníčko klesá, jedem dál.

Grunt po němcích. Než převládne marný vztek, rychle nahoru, směrem na jámu Lhotka.

Vjezd do areálu dolu Lhotka, nad jámou se ještě pne opuštěná těžní věž. Pamatuju si ještě, jak se kola věže otáčela.

Kryté kolejiště, rozbitá nádrž na naftu a všudypřítomná břidlicová drť. V naprostém večerním tichu, vedru a absolutním bezvětří má lokalita intenzivní atmosféru.

Za depem a vodní nádrží jsou rozsáhlé odvaly. Celá oblast dolu Lhotka je těsně nad úrovní Moravice poddolována ještě masivním dolem Pollack, otevřeným štolou na dně údolí, kterou odtékají zpod kopce důlní vody.

Koleje do zpracovacího provozu.

Uvnitř budovy pod věží se potichu nadechuje ústí jámy Lhotka, pozorovatelné škvírou v rozpadlých dveřích. Důlní větry padají soustavou štol a komínů, ochlazené a ztěžklé vystupují na světlo štolou v boku údolí, kam jsem ale už nepokračoval a vzhledem k pokročilé době, prázdným bidonům a kousavému hlaďáku zamířil k domovu.