Budapešť 2026

Tak skoro po měsíci stráveném zde na Slovensku nastalo správné počasí, respektive vítr, který konečně nevanul ze SZ směru. Letos jsem chtěl vyzkoušet novou trasu, a to přes Visegrád a dále kolem Dunaje až do Budapešti. Pár kilometrů za Visegrádem začala ta správná dopravní špička, která byla v kombinaci se zdejšími rozmlácenými silnicemi opravdová lahůdka. Ve městě jsem pak tradičně vymetl snad všechny červené. Návrat na Slovensko nebyl o moc lepší – provoz byl sice hlavně ve směru do města, s čímž jsem počítal (jednalo se fakt o souvislou šňůru aut), jenže těch pár chudáků, kteří mířili ven, mě neměli skoro šanci bezpečně předjet. Co chvíli tak někde stavím a pouštím před sebe nashromážděná auta. Naštěstí se to po pár kilometrech uvolní a cesta až na hranice probíhá v poklidu. Ještě někde v Maďarsku mě předjíždí pomalu auto, vidím stažené okénko spolujezdce, který se vyklání ven a já instinktivně čekám aspoň nějakou nadávku. O to víc mě překvapilo, když vidím vztyčený palec a pán povzbudivě tleská. Že by na to měl vliv Tadejův kroj, který jsem si dovolil dneska obléknout? Jinak domů se dostávám přes půl jedenáctou, takže plán, že bych to rád spíchnul do oběda, se mi podařilo s velkou rezervou splnit