Mountain of hell 2025
Přidat foto
Cestu do Les2Alpes jsem zvolil vyhlídkovou, přes zjevně oblíbené místo vrchařů. Název jsem bohužel zapoměl.
Zahrádka Les2Alpes.
Tudy vede poslední třetina závodu.
Některý úseky, když k tomu člověk přijel poprvý byly trochu na morál, ale pak už to šlo.
Jízda v rozbředlym sněhu je neskutečně vyčerpávající, něco mezi jízdou pískem a hlubokou vodou :-) aspoň ty pády tolik nebolí.
Zatímco v tréniku se člověk na ledovci brodil 20-30cm krupicí, na závod byl přichystanej regulérní čistej led, z čehož se přiznám, jsem dostal opravdovej strach. pořadatelé to naštěstí viděli podobně, takže se startovalo z "mezipatra" a start se ještě dvakrát odkládal, dokud to trochu nezměklo.
Ubytovanej jsem byl v autě. Během konání závodu byly všechny parkoviště otevřený i přes noc a zdarma.
Můj první závod v životě, navíc rok po úrazu kolena a půl roku po tom, co jsem se půl roku jen válel, takže fyzička prakticky na nule. Ambice tudíž nebyly velký, hlavně jsem chtěl přežít a nebýt aspoň poslední, což se povedlo a dokonce jsem byl ze všech Čechů nejlepší (rozuměj jediný :-)) Během těch 3 dnů ježdění jsem zaznamenal asi 10 pádů, z nichž nejmíň polovina byla naštěstí na sněhu, ale stějně jsem odjížděl neskutečně zmlácenej. Poježdění to bylo nádherný, přesně takový, jak si MTB představuju, jinak samotnej závod se samozřejmě z velký části jede ve vláčku, předjíždět se dá jen občas a přes prach neni vidět na cestu, ale tak to prostě je a mě osobně i bavilo se snažit trochu „probíjet“ dopředu.
(vloženo 7.1.26)
