Bílá hora

Letohrádek Hvězda nechal postavit Ferdinand Tyrolský, dlouholetý císařský místodržící v českých zemích. Je pravděpodobně autorem původního návrhu. Základní kámen byl položen r. 1555. Stavbu vedli Giovanni Battista Aostalli a Giovanni Lucchese, po nich Hans Tirol a Bonifác Wolmut. Letohrádek sloužil zábavám a odpočinku při lovech.

Obora kolem letohrádku Hvězda. Tady, před hradbami Prahy, byl Fridrich Falcký 31.10.1619 slavnostně přivítán. A už 4.11.1619 se stal českým králem.

Jedna z hlavních cest. Oboru založil v roce 1534 v lese Malejově nad vsí Liboc král Ferdinand I. Habsburský.

Ohradní zeď obory, Tady bitva končila a jednotky, kterým zeď bránila v útěku měli největší ztráty. V roce 196o byl výkopovými pracemi rozrušen hromadný kostrový hrob při zdi obory Hvězda v blízkosti vchodu ze strany od Vypichu. https://staletapraha.cz/pdfs/pha/1966/01/08.pdf Zajímavým zjištěním bylo nepietní uložení ostatků padlých vojáků.

Na vrcholu Bílé hory se stojí malá mohyla s prostým pomníkem, který byl odhalen k 300. výročí bitvy v roce 1920. Podnět k jeho vybudování dali na počátku 20. století sokolové, konkrétně Jan Kolátor, starosta župy Podbělohorské. Dochovali se návrhy podstatně monumentálnějších pomníků od Stanislava Suchardy, nebo Františka Bílka, které ale nebyli z řady důvodů realizovány. V těchto místech stála na začátku bitvy stavovská vojska a ze spodu od Řep a Ruzyně na ně útočil nepřítel.

Kostel Panny Marie Vítězné na Bílé hoře. Předchůdcem kostela byla jednoduchá kaple vystavěná po bitvě v letech 1622–1624. Kaple sloužila jako místo uložení ostatků vojáků, které nebyly řádně pohřbeny. V roce 1704 byla už značně zchátralá kaple přestavěna ,zasvěcena sv. Václavovi a bylo povoleno sloužit v ní mše. Stavba byla postupně upravována a rozšiřována a 8. srpna 1706 vysvěcena už jako kostel Panny Marie Vítězné.

Rozhledna Šiška. Rozhlednu ze staré cisterny vytvořil sochař Čestmír Suška. Je vysoká 11,5 m a poskytuje výhled na jihozápadní část Prahy.

48 metrů vysoké ventilační komíny Strahovského tunelu navrhl architekt Jiří Trnka.

Velín městských pražských tunelů na Strahově byl postaven r.1997 pro Strahovský tunel. Později, v letech 2000 až 2004, začal sloužit i k řízení ostatních tunelů Městského okruhu.

Rozpadající se tribuny Strahovského stadionu. Je údajně největším stadionem na světe s kapacitou 250 000 míst, z toho 56 000 k sezení. Výstavba začala v r.1926 pro VIII. Všesokolský slet. Od roku 1955 se tu konaly v pětiletých odstupech celostátní spartakiády, poslední v roce 1986. Poslední masovou tělovýchovnou akcí tu byl r. 1994 XII. všesokolský slet.

Výhled na Prahu

Kinského zahrada . Od roku 1901 zpřístupněna veřejnosti.

Rotunda Nalezení svatého Kříže v ulici Karoliny Světlé. První písemná zmínka pochází z roku 1365, je ale mnohem starší. Pravděpodobně byla postavena někdy po roce 1125.

Kostel Sv. Martina ve zdi je původně románský, goticky přestavěný v Martinské ulici na Starém Městě. Byl postaven někdy v letech 1178 až 1187.Protože k jeho jižní stěně přiléhala staroměstská hradební zeď, získal přídomek "ve zdi".

Pamětní deska připomínající členy sochařské rodiny Brokoffů pohřbené na bývalém hřbitově u kostela Sv. Martina.

Budova bývalé restaurace Praha, která byla součástí československé expozice na světové výstavě EXPO ’58 v Bruselu.Po skončení EXPO byla demontována a v roce 1960 znovu postavena v Letenských sadech. Dnes slouží jako kanceláře.

Těšnovský tunel. Vede pod zemí dopravu kolem budov Ministerstva dopravy a Českých drah a Ministerstva zemědělství. V době stavby zde sídlilo ústředí Komunistické strany Československa a proto bývá přezdíván jako Husákovo ticho. Je dlouhý 360 metrů, zprovozněn byl 1. října 1980.