200km na Kolonádu
Přidat foto
S východem slunce už mám 80 kilometrů za sebou a přejíždím hranici přes řeku Moravu do Slovenské republiky.
Hned za hraničním mostem vede po protipovodňových hrázích cyklostezka, po které jsem se vydala na jih po proudu řeky.
Kdyby tam položili lepší asfalt, byla by po hrázi pro silniční kolo luxusní cesta a dalo by se rychle dojet daleko. Je to spíš jen pro gravel, škoda. Nezapomínají ale na vyznavače polních cest s odpruženými koly, pro ně vede pod hrází klasická hlinitá polňačka a přemýšlela jsem, kterou z cest majitelé terénních kol využívají ;-) Okolo je lužní krajina a komáři. Dobře se na to dívá z kola, takové uklidňující prostředí, ale na zastavování to není. Ideální cesta pro transit, až na ten povrch.
Přes Myjavu se musí po lávce, z jedné strany je nájezd, z druhé železné schody. Miťo ji onehdá testoval při cestě z Vídně. Za lávkou je k pokračování cyklotrasy (za stromy v pozadí na snímku) vyšlapaná pěšinka, dalo se tudy kolo převést. Objízdná trasa podél Myjavy vede po hrubém štěrku a přišla mi nevhodná i pro gravel.
Cyklotrasu po povodňové hrázi jsem opustila na křižovatce se silnicí ze Svatého Jána do Hohenau. Přes řeku Moravu je hraniční most, po kterém jsem přejela do Rakouska.
Silnice od hranice k městečku Hohenau na obzoru.
Z Hohenau vede podél železniční trati do Břeclavi cyklostezka. Asfalt, bohužel, skončil v Rabensburgu a přejela jsem na silnici. Na stezku jsem se už nevracela, ztráta důvěry je sviňa věc ;-)
Odměnou mi bylo zastavení u těchto tří zajímavých pahrbků před Bernhardsthalem. Jsou to starověké pohřební mohyly.
Je u nich pěkné posezení a ptačí pozorovatelna.
Na informační tabuli je o pohřebních mohylách povídání.
Od Bernhardsthalu je to po přeshraniční silničce do Poštorné už jen pár kilometrů.
Já jsem ale odbočila po hlavní na západ a pokračovala po rakouské straně až do Katzelsdorfu. Ne že by se tama jelo špatně, v sobotu po ránu byl provoz prakticky nulový. Zdá se, že i v Rakousku bude pro delší přesuny platit, že je lepší, než spoléhat na ne vždy povrchem slušné cyklostezky, zvolit vhodný čas pro jízdu po silnici ;-)
Kostel v Katzelsdorfu
Hraniční přechod Katzelsdorf-Valtice. Kousek za hranicí je odbočka na západ mezi vinohrady směrem ke Kolonádě na Reistně. Nevybavuji si, že by u odbočky bylo nějaké značení, určitě ne pro směr od Rakouska.
Cíl na obzoru! Hm, trochu mě to zaskočilo, ale vyjela jsem :-)
Vrcholové foto na Reistně
Do Mikulova přijíždím víc než hodinu před polednem, ale s prohlídkou měst mám smůlu. S nějakými turisty se počítá, ale já se navíc dokážu trefovat do takových akcí, že je snímek historických památek téměř nemožný. V Kunštátě to byl trh s hrnci, v Telčí jarmark na náměstí a v Mikulově se rožnilo prase a pořádaly se tam hody.
Mezinárodní cyklistický závod byl odkloněn z průjezdu Mikulovem hned na předměstí zpátky na Pálavu. Beztak jeli moc rychle, než aby si je člověk mohl nějak prohlížet :-)
Na zpáteční cestě jsem v Pravlově vyfotila jednoho z Phar Lapů
Počasí se musí využít, na sobotu hlásili pod Pálavou denní maxima jen 28°C a celý den zataženo vysokou oblačností, slunko nehrozilo. V tomto období už jsou i rána teplá, to se dobře vyjíždí v noci, není tak velký rozdíl teploty.
I při velmi časném výjezdu dlouho před svítáním mi stačilo pod dres tričko s dlouhým rukávem a návleky na lýtka, aby mi na ně netáhlo (kolena chráním tříčtvťákama před průvanem celý den i v létě).
Narychlo jsem naplánovala dva cíle a zakomponovala i cyklistický závod, který se každým rokem jezdí přes naše Údolí Bobravy. Zajela jsem prozkoumat cyklostezky po Slovenské a Rakouské straně podél Moravy a podívala jsem se na Kolonádu na Reistně nad Valticemi, kde jsem ještě nikdy nebyla. Naplánovala jsem trasu tak, aby mi to vyšlo na 200km a s rezervou stihla v poledne průjezd pelotonu Mikulovem.
(vloženo 21.7.24)
Komentáře
Švih a report jako se patří Baruš, krásná práce a těším se na další. :)
Za dne, nemluvě o odpoledním hicu, by cesta kolem Podivína a před Lanžhotem opravdu ničím nezaujala, tam by bylo za trest jet. Je to placka, kolem akorát pole, železniční trať a dálnice, Ale takto v chládku za rozbřesku je to pěkná podívaná. Všude kolem cvrčí cikády, z polí je cítit strniště, do toho z dálky šum dálnice… Příjemná jízda :-)
Kandíku, bylo tam ráno velmi příjemně. Vůbec celá cesta nad ránem byla příjemná, dá se jet po pěkné silnici, poslouchat cikády a ševelení kol, občas někde hopká zajíc, v obcích přeběhne kočka, cinkne zvonek na věžních hodinách, na poli vykukuje srnka a na nebi mezi mraky prosvítá měsíc, občas je vidět i nějaká ta hvězda. Cesta až k hranicícm není na zevlování po památkách a turistických zajímavostech, to je prostě jen zážitek z jízdy noční a pomalu se probouzející krajinou. Přemístím se takto do vzdálenějších cílů a vlastně to ani neunaví. Příjemný relax.
tam muselo bejt krasne tak kolem ty ctvrty paty rano.....
Krása, Baru, sem si zrovna řikal, jestli nebudeš někde u trati, když jsem sledoval doma v chládečku stream ze závodu Brno – Mikulov – Brno, mimochodem moc povedený závod! Ujela si parádní streku a opět si to parádně naplánovala, já většinou moc neplánuju, nezkoumám profil ani klima a pak si to tedy dostateně protrpím, ale co nás nezabíje, to nás posílí! ;-) Včera jsem tedy kolem Kyjova a Hodonína hlavně cestou zpět objevil dost pěkných cyklostezek, některé tedy bohužel byly poznamenány čouhajícímí kořeny! :-(
A též smekám před tím se dokopat k půlnočnímu výjezdu, já většinou vyjíždím rovnou do palerma! ;-)
Weissi, děkuji :-)
Mojčku, už jsem psala Kožíškovi, vyjížděla jsem hodinu po půlnoci a vrátila jsem se před šestou odpoledne. Tempo mám pomalé, málokdy se vejdu s časem jízdy do času na mapy.cz. V sobotu to bylo prakticky bez větru, pokud trošku pofukovalo, tak proti mě.
Hodně slušný. Klobouček…:-)
Tomíku, děkuji :-)
Miťo, naštěstí brzo ráno nebylo komárů moc a měla jsem dlouhé rukávy i zakryté nohy. Ale na chvíli jsem zastavila a hned se kolem mě rojili, takže na zastavování to tam určitě není. Ono ani není proč zastavovat jediné zajímavé na cestě bylo měřící prkno a bunkr, do kterého se dalo i vlézt. Sobota stejně nebyla den na focení.
Kožíšku, vyjížděla jsem hodinu po půlnoci a měla jsem pauzu na snídani s doplněním flašek vodou na benzince na začátku Břeclavi. Mají tam synpatickou terásku se stolečkama, kde si i v noci může člověk v klidu sednout. Pak už vlastně není kde nabrat vodu, až v Mikulově, proto jsem měla bidon i za sedlem, ale zase není důvod to zbytečně vozit.
Jáchyme, většinou takový protisvah klesá, jak se k tomu člověk blíží. Tohle se vztyčovalo čím dál výš a sjezd mizel pod horizontem, to bylo neuvěřitelné :-D
Jinak v cílové oblasti dominovala naprosto bezkonkurenčně odpružená éčka vzhledu terénního motocyklu s velkýma kolama. Zahlídla jsem jen pár postarších trekových kol bez motoru, co bys na prstech spočítal. Pak už jen silničky v pelotonu.
Miťo: zrovna minulý týden jak jsem jel z Velké Bíteše od Báry, jsem předjížděl skupinku důchodců na ekolech a ti byli zpocení- lépe řečeno byli rádi, že jsou rádi. Já ekolo nevlastním, (ale láká mě to).
plysovykozisek: na ekole se člověk asi nezpotí :D Vtip! Brácha na cyklodovolené říkal ebajkerům nezpocení.
“ S východem slunce už mám 80 kilometrů za sebou”, tak v kolik hodin Báro vyjíždělas z domova? Pokud je zataženo, bez slunce dají se v pohodě teploty i +35 stupňů Celsia. Nedávno jsem v takové teplotě jel. Protože nesvítilo slunce vůbec jsem se nezpotil věř/nevěř.
Pěkně Báro! Hezké čtení. S povrchem cyklostezek máš pravdu, s komáry taky. Hlavně nezastavovat :D
