Moje letošní bikeparky

Letos jsem mohl jezdit trochu více než předchozí roky, takže jsem párkrát zavítal i do několika bikeparků. Kdyby se to někomu hodilo, tak přidávám krátké hodnocení každého z nich z pohledu hobby jezdce.

Peklák (Vysočina, Česká Třebová) – Bikeparkovou sezónu jsem zahájil v květnu na Pekláku, pak jsem se zde vrátil ještě v červnu. Za mě super bikepark, sice trochu kratší ale velmi rozmanité lajny. Skvělé na učení techniky i skákání. Hezky se tu posouvají limity. I když je hezké počasí, tak se u lana ani o víkendu většinou nedělají fronty a kopec se dá točit pořád dokola. Nejvíc se mi líbí Malinovka, Drtikol a DH1. Škoda, že je ten kopec krátký. Moje hodnocení: 4/5.

Heipark (Oderské vrchy, Tošovice) – Bikepark mám 15 minut autem od domu, takže návštěv bylo letos více (minulý rok jsem nevěděl že se v Tošovicích vůbec jezdí). Vlek je za 250 na odpoledne a 300 za celý den, což je bezkonkurenční cena. Sice je to malá hrouda (převýšení asi 90 metrů), ale je tu spousta zábavy. Zvláště modrá Jumpline a černá Matafaka je povedená (a ještě není úplně dostavěná) a člověk si hezky zaskáče. Většina skoků jsou lavice, na druhou stranu docela dlouhé a některé kopnuté docela nahoru. Myslím, že to už chce trochu umět skákat a pro začátečníky to moc není. Nevýhoda je, že v bikeparku není nic mezi modrým flow prakticky bez skoků a Jumplinou s docela velkými i dlouhými lavicemi. Bikepark je pořád ve výstavbě, příští rok by měla přibýt nová lanovka/vlek. Před pár týdny otevřeli obří asfaltový pumptrack. Jsem docela rád, že to mám kousek od domu. Moje hodnocení: 4/5.

Szczyrk (Beskydy, Polsko) – V červnu jsem se poprvé podíval na Szczyrk a byl jsem nadšen od první jízdy. Bližší zkušenost jsem popsal v beskydském vlákně, takže jen krátce. Jsou tu prakticky jenom dvě lajny, ale jsou dost dlouhé a neomrzí. Modrá Air Line, které se v půli kopce mění na modrou Flow Line, a červená enduro lajna Zboj, která v půli navazuje na červenou enduro lajnu Otik. Z Otika se v závěru odpojuje černý Otesánek. Značení obtížností je podle mého názoru trochu posunuté. Modrá by měla být ze 2/3 červená. Červená by měla být na některých místech černá. A černá je kapitola sama pro sebe. Modrá je v horní části plná velkých lavic, v druhé polovině jsou skoky trochu menší, ale stále je jich plno. Druhá polovina je dobrá i pro úplné začátečníky. Enduro lajny mi přijdou jako ilegály, které dostaly trochu více péče. Poměrně úzká pěšina, spousta kořenů, hodně dropů přes pařezy a klády a nespočet míst, kde to jde slušně potáhnout a odpálit. Černá je pěkná, ale člověk už to musí mít v ruce. Docela dlouhé dvojáky, na kterých je třeba trocha odhodlání. Stejně tak prudší pasáž na sjezdovku, kde není radno zvolit blbou stopu. Bikepark jsem navštívil o prázdninách ještě dvakrát a vždycky mi aspoň hodinu pršelo (i když podle předpovědi nemělo). Tratě se dají v pohodě jezdit i dešti, drží to většinou pěkně. Nevýhodou je podle mého pomalá horní lanovka, fronty o víkendu (zvláště když je hezké počasí) a horní červená je na některých místech bahnivá i v létě. V příštích letech by měla přibýt další enduro lajna z vrcholu kopce. Moje hodnocení: 5/5.

Kopřivná (Jeseníky, Malá Morávka) – Na Kopřivné jsem už párkrát v minulosti byl, letos mi to vyšlo celkem třikrát. Kopřivná je podobně jako Peklák rozmanitý bikepark, kde si začátečník i pokročilejší jezdec najde to svoje. Příjemný modrý flow, skákavá Spicy s menšími i většími skoky, nová Gap Line s velkými dvojáky, kořenová Gravity a dvě černé sjezdové, kdy zejména DH2 je v horní pasáži pěkná/zajímavá. Oproti tomu druhé poloviny DH tratí, které jsou u obou stejné, mi přijdou o ničem. Bylo by dobré to tu trochu upravit, třeba přidat pár skoků nebo klopenek, místo rovné a nezáživné rubačky po kořenech. Z enduro závodů jsou viditelné/vyjeté rychlostní zkoušky, takže se dají jezdit i ty (ale asi by se to nemělo). Na lanovku se dají dát tři kola a jezdí docela svižně, ale občas jsou zde fronty. Naposledy jsem měl problém o víkendu zaparkovat. Nejvíc se mi líbí Spicy a DH2. Moje hodnocení: 4/5.

Kouty (Jeseníky) – Na Koutech je super, že tu jsou dlouhé lajny. Červená Stará Medvědice mi přišla jako taková flow lajna (třeba v tom Polsku by to mělo modrou barvu). Červená Hřebenovka taky fajn, některé skoky už na mě byly trochu delší. I přes pekelné rolety se mi nejvíc líbil černý Koutíkův sen, akorát na moje kolo mi připadaly některé pasáže už trochu ostřejší. Viděl jsem, že v září dostala trať trochu péče, takže to bude v budoucnu trochu příjemnější. Kouty mi přišly fajn, akorát škoda, že je lanovka trochu dál od parkoviště a i o všedním dni o prázdninách tu byly mraky lidí (fronta na lanovku naštěstí nebyla). Moje hodnocení: 5/5.

Schladming (Nízké Taury, Rakousko) – V srpnu jsme se ženou vyrazili do Alp a já si vzal kolo na dny, kdy bude unavená z pěších výletů nebo když bude hnusně. V plánu byl Schladming, Leogang a Livigno. Z Leogangu sešlo, protože pršelo, tak jsme pak jeli rovnou do Söldenu. Do Livigna jsem rovněž kvůli počasí nedojeli. Od Schladmingu jsem měl vysoká očekávání. Moje první alpské ježdění. Po první jízdě jsem byl ale trochu rozčarován. Zahájil jsem červenou sjezdovou a takové rolety jsem ještě neviděl. Z červené jsem se posléze přesunul na černou sjezdovou a dojem se zlepšil. Rolety tu sice byly, ale přišlo mi to takové jezdivější. Pak jsem si dal jumplinu a bylo jasné, že zbytek dne budu kombinovat černé DHčka a jumplinu. Po obědě jsem zkusil nakouknout na modrou flow, kterou jezdilo asi nejvíc lidí. Tohle fakt ne, nechápu, proč tohle vůbec staví. Po dosavadním ježdění mi přišlo, že je to snad i do kopce (zelená lajna pro děti v Tošovicích má větší flow). Přesunul jsem se zpátky na černé/červené a bylo mi dobře až do poslední jízdy, kdy jsem se na World Cup Downhillu potkal se stromem. Naštěstí vesta to nějak pobrala, ale rameno mě docela bolelo. S odstupem času Schladming hodnotím pozitivně, ale upřímně jsem čekal víc. Moje hodnocení: 4/5.

Sölden (Ötztalské Alpy, Rakousko) – Z mojeho pohledu nejméně zábavný bikepark, kde jsem letos byl. Projel jsem většinu trailů na straně údolí s lanovkami (nejel jsem Fernar a Olm Volle Line – zavřeno) a k tomu i ilegál, který se dříve jezdil (Traien Trail). Po projetí modré Harbe Line a červené Ollweite Line se mi vybavila modrá v Schladmingu a já se ptal, proč někdo něco takového vůbec staví. Hrůza. Zatáčky a boule do kopce, když se to trochu rozjede, tak přijde stoupání, kde je třeba šlapat a takhle to pokračuje několik kilometrů. Scenérie byly sice fajn, ale to mi je jedno, protože si primárně chci dobře zajezdit. Pokud chci scenérie, tak půjdu na pěší túru. Po tomhle hrůzném zážitku jsem se vydal na červenou enduro lajnu Leiterberg trail a byl jsem potěšen. Moje nadšení mi však vydrželo zhruba do půlky a pak se charakter hezkého enduro trailu změnil na vrstevnicovou stezku a přišlo mi, že je většina do kopce. Zbytek dne jsem se proto kombinoval červenou flow Teäre Line s černou skákavou Zaahe Line a černý kamenitý Nene Trail, který se mi líbil ze Söldenu asi nejvíce. Hezké bylo i zpestření při dojezdu k lanovce, kde byly odbočky na trochu náročnější prvky. Sölden mě docela zklamal. Pro někoho, kdo má rád flow traily (i do kopce) asi dobré, ale jinak bída. Moje hodnocení: 2/5

Dolní Morava (Kralický Sněžník) – Kdyby mě lanovka nestála 400, tak bych tam asi ani nejel. Na druhou stranu záplava videí mě trochu nalákala a tak jsem si řekl, že si pojedu zaskákat místo Tošovic na Dolní Moravu. Většinu času jsem strávil na červeném trailu, kde jsem s výjimkou dvou divných dvojáků, naskákal všechno. Některé lavice vyhazující do svahu/šutrů jsem ale moc nepochopil (první jízdu bacha). Vršek černé skákací se i přes vítr ještě dal, ale druhá černá skákací sekce už mě nepotkala v ideální formě. Trochu mi na ty nakoplé skoky chybělo srdíčko, takže jsem to jen jednou lehce projel. Na druhou stranu je fajn, že i u nás rostou lajny, kde se toho stavitelé nebojí. Fajn byla “drsnější” sjezdová část černé, ale škoda, že ty úseky nebyly delší. Modrá byla tragédie, kterou jsem v půlce vzdal (asi se to pak možná rozjede, ale nechtělo se mi čekat a ztrácet síly). Nevyhnu se srovnáním s modrou flow na Szczyrku a je to zkrátka nebe a dudy. Z mého pohledu nemám moc motivaci se zde vracet, zaskákat si zajedu do pro mě bližších i výrazně levnějších Tošovic. Moje hodnocení: 3/5

Enduro Trails Bielsko Biala (Beskydy, Polsko) – Poslední letošní výprava s lanovkou byla na Enduro Trails do polského Bielska. Lanovka vyváží na kopec Szyndzielnia, odkud vedou v zásadě dva traily zpátky dolů pod lanovku (černý Dziabar a navazující červený Debowiec nebo Gondola; anebo část modré flow, která se napojuje na červenou jumpline SahAira a následně Gondolu). Pokud neodbočíte z modrého flow, tak dojedete na druhý kopec Kozí hora, odkud vede několik trailů (černé DH+, Kamenolom, červené Starý zelený a Cygan a modrý flow Twister). Zpátky k lanovce je to pak pořádný kus. Na traily na Kozí hoře můžete vyšlapat po stoupacím trailu. Za den absolutně není šance stihnout všechno. A to nemluvím o ilegálech, kterých je tu povícero a jsou peckovní. Místní nejdelší flow trail spojující oba kopce je takový průměr, i když jsou zde místa, která se mi moc nelíbila. SahAira mě docela zklamala, protože k doskočení některých skoků je potřeba pořádně valit, ale jeli jsme jí jenom jednou v dešti. Naprostý top byl pro mě DH+, to bych mohl točit klidně celý den. Hezký přírodní enduro trail se správným sklonem a hravými pasážemi. Fajn byl Dziabar a Debowiec, takové pozvolné enduro – zatáčky, kořeny a šutry. Z několika ilegálů jsme jeli jen Borsuk a byl jsem nadšen. Fakt hezké ježdění, taková delší Řeka (pro beskydské bikery). Teď už budou zapadané listím. Oficiální traily jsou dle info z Facebooku uklizené od listí, takže se tam letos ještě jednou možná vypravím. Moje hodnocení: 5/5

Tento rok jsem samozřejmě pojezdil i spoustu lokalit bez lanovky, aby si někdo nemyslel, že si jen vozím prdel. I když to bylo v plánu, tak jsem bohužel letos nestihl Livigno, La Thuile a polskou Černou horu. Snad to vyjde příští rok, zvláště na La Thuile se hodně těším. Možná kouknu i do francouzských bikeparků. Posun v ježdění tento rok taky byl, takže jsem spokojen. Všechno odježděno na hliníkovém Propainu Tyee.