Zdravím, mám prosbu, chci si stavět dalšího singla, tentokrát MTB na zimu. Přední náboj bych chtěl asi tak Deore/LX a chtěl bych zaplíst přímo, tedy bez křížení. Je to vůbec možný? Díky…
Zapletení MTB náboje přímo
13 nepřečtených-
-
Ano, pokud to kolo bude na véčka. Pokud budeš dávat kotouče, tak musíš zaplést kříženě alespoň na straně u kotouče…
-
pokud máš V čka tak jo, na kotouče to není dobrý nápad
-
Ty naboje na to ale nejsou stavene, staci se podivat na praskle priruby tech naboju na netu. Jedine, ze bys pouzil silnicni na to urcene, jenze u silnicnich ti zas nebude pasovat pocet der. Snad nejaka 105, Ultegra, ale Shimano tusim oficialne radialni vyplet u zadneho sveho naboje nedoporucuje.
Stejne, cehoz chces dosahnout? Kdyz pouzijes pekne stribrne draty treba 1.8 a poradne zapletes, vyplet bude vypadat dobre a hlavne bude bezpecny a neco i vydrzi.
-
No dráty chci použít určitě bílý…jako když to nepůjde, tak se nic neděje, je to jen designový vylepšení předního kola, když aerospoky jsou tak drahý :-D
A třeba náboje od sramu nebo něco jinýho levnějšího, čemu by to nemuselo vadit? To kolo bude čistě do města, na zimu do sněhu, žádný divočiny…to by pak mohlo vydržet, když to bude na velkejch pláštích, na silničce to určo je horší…
-
Taky bych se bál prasknutí přírub, kde se u MTB nábojů nepočítá s radiálním zatížením. Pokud to dovolí tloušťka přírub a ohyb u hlaviček drátů, šlo by to možná řešit výrobou výztuh k těm přírubám, tedy děravých koleček třeba z nerezu, která by se přiložila zvenčí k přírubám a zapletlo by se to skrz ně. Provlečením drátů by se to zafixovalo a bránilo jejich vytržení.
-
O zaplétání nic nevím, ale mohl by jsi mi prosím vysvětlit to s tím radiálním zatížením? Přes dráty se síla i při kříženém výpletu přenáší skrze dráty jako radiální nebo ne?
-
Jasně, jen moment, připravím nákres.
-
Viděl bych to následovně. Vůči ráfku jdou dráty sice víceméně radiálně skoro vždy, ale vůči přírubě, která má mnohem menší průměr, už nikoli – tam jdou křížené dráty v extrémním případě i téměř po tečně. To jednak způsobí, že v cestě vytržení drátu z příruby (což ale není největší problém) stojí výrazně více materiálu, a jednak to, že se tolik nekumuluje napětí v místě uchycení příruby, jejíž odtržení od těla náboje je asi hlavní nebezpečí.
V nákresu ukazuju dva nejsvislejší dráty, na kterých si lze představit, že náboj visí. Zatímco u radiálního výpletu tah drátů odtrhává přírubu od těla náboje, u kříženého výpletu příruba dráty jen propojuje a jako kolíbka nese náboj.
Taky se to dá podat tak, že u kříženého se v přírubě střídají směry tahu drátů – jeden jde doleva, druhý doprava atd., takže táhnou proti sobě (přičemž mezi jejich hlavičkami se nenachází tělo náboje a materiál je tam stlačován, ne natahován) a ve výsledku spoj příruba – tělo náboje namáhají méně.
-
Díky za nákres a komentář :). Netušil jsem, že u kříženého výpletu jsou ty dráty takto položené :o), musel jsem se jít podívat na kolo a přesvědčit se :).
Tím pádem už chápu to větší namáhání, přenáší se větší síla v radiálním směru příruby :). Na druhou stranu při kříženém výpletu vznikají větší síly tečné, které kroutí náboj okolo jeho osy…na to už je ale asi náboj stavěný :).
Tak jsem rád, že jsem se dověděl něco nového.
-
Rado se stalo. On ten krizeny vyplet naboj nijak nekrouti, pocet dratu po smeru a proti smeru je stejny na kazde strane a jakykoli tecny tah dratu se vyrusi uz v prirube a na naboj se neprenese (kdyz mluvime o kole, ktere neprenasi zadny vykon po nebo proti smeru jizdy). Pokud vyplet prenasi moment pri rotaci kola, tedy pokud clovek slape nebo brzdi kotoucovkou, tak tecne sily v prirube budou u obou vypletu cca stejne, jen u radialniho vypletu bude mnohem vetsi napeti dratu a tedy i radialni namahani naboje, coz je koneckoncu duvod, proc je nutne pouzit krizeni u zadniho kola a / nebo kotoucovych brzd.
-
Rado se stalo. On ten krizeny vyplet naboj nijak nekrouti, pocet dratu po smeru a proti smeru je stejny na kazde strane a jakykoli tecny tah dratu se vyrusi uz v prirube a na naboj se neprenese (kdyz mluvime o kole, ktere neprenasi zadny vykon po nebo proti smeru jizdy). Pokud vyplet prenasi moment pri rotaci kola, tedy pokud clovek slape nebo brzdi kotoucovkou, tak tecne sily v prirube budou u obou vypletu cca stejne, jen u radialniho vypletu bude mnohem vetsi napeti dratu a tedy i radialni namahani naboje, coz je koneckoncu duvod, proc je nutne pouzit krizeni u zadniho kola a / nebo kotoucovych brzd.
-
V pripade gravitacniho zatizeni, ktere jsme resili puvodne, mas ale pravdu v tom, ze tam jsou tecne sily u krizeneho vypletu vetsi. Nicmene ty prave priruba bez potizi rozlozi a zvladne.
-
-
-
-
-
-
-
Nová reakce na zakládající
Pro zobrazení diskuse se prosím přihlaste nebo zaregistrujte.
