Tak mě napadlo – jaký smysl má to duralové jádro kotouče? Rychlejší roznos tepla po kotouči? Ten je přeci při brždění zahříván rovnoměrně po celém obvodu. Snad jen, že to líp rozvede teplo i do těch náběhů k unašečům – ale to mi nepřipadá zas tak hyper významná plocha… že by to vedlo ke snížení teploty na povrchu kotouče o 100 stupňů… nevím – co myslíte?
Shimano ICE kotouče
344 nepřečtených-
-
Neznáš bimetal? Kdepak asi udělali soudruzi z NDR chybu? :-)))
-
Sendvičové konstrukce se dělají již stovky let, tak co je na tom špatně?
-
To, že to má jádro z hliníkové slitiny ještě neznamená, že to má jinou roztažnost. Pán asi chyběl, když se ve čtvrté třídě probírali jednotky SI. Co taková platinoiridiová tyč :), jinak do hliníkových slitin se přidává železo a nikl, který stabilizují tepelnou roztažnost. Kdyby to nefungovalo, tak máš v autě dubové písty :)
-
Jo a proto se par tech kotoucu, pri testu nejakeho bikemagazinu, rozpadlo na kusy.
Osobne si myslim, ze tam musi byt pnuti jako prase.
-
Zajímavý, že při běžným použití jsem ještě neslyšel, že by se to někomu stalo…
-
Dokážu si představit, že při testu to zahřáli až do extrémů až nastal problém.
V praxi za jízdy se pak naopak chladí lépe a k tomu extrému se ani zdaleka nepřiblíží.
-
-
tak pnutí tam bude určitě, ale podle mě nebude o nic větší než v celoocelovém kotouči… tam hodně rozdílné teploty vnějšího kruhu a vnitřních vzpěr udělají taky svoje…
-
Destrukční test není problém udělat s žádnými brzdami, jde o to , jaké parametry při destrukci panovaly. Bylo tam porovnání s jinou konstrukcí brzdného systému? Byly u toho uvedeny hodnoty brzdného účinku v závislosti na čase, teplotě a absorbovaného výkonu. Pokud ne tak, tak je to o ničem. :)
-
Hledat to nebudu:) Ale asi to nebylo poradne chlazeny, coz na kole byva pomerne dobre. Kazdopadne za stejnych podminek testu klasicke kotouce vydrzely.
-
bylo to v rámci standardního testu brzd, nic zaměřeného na destrukci
-
Neviděl jsem ten článek a ani neznám metodiku kterou to dělají, proto nebudu tvrdit co je lepší. Jde o to jestli je metodika správně navržena. Sám je na kole mám a proti klasickým se určitě lépe chladí. Na některých úsecích, které pravidelně jezdím, tak nebyl problém nerezový kotouč zahřát tak, aby byl dole fialový, ale je to neobjektivní posouzení, to je mi jasné.
-
metodika vznikla dřív než Ice kotouče, jestli pak Shimano něco upravilo netuším, ale v dalších testech už to bylo OK
-
Pamatuji si dobu z Metalexu, kdy se změnila metodika měření brzd pro závodní auta (vycházelo se DIN), nová metodika pro nové systémy se dělala při nižší teplotě, než když se zkoušely systémy starší, které měli horší chlazení a horší účinnost atd.
-
no ani moc nebylo. nechali si to proste otestovat inde v nejakej certifikovanej skusobni (co skusobne mountain bike neni) a tam to vyslo OK. (zavesila to sem volakde tina, nechce sa mi to hladat.) nicmenej ich vysledky z toho mountain bike testu mi prijdu daleko viac releventne a praxismässige, navyse ten problem s „rozlepenymi“ kotucmi som uz videl aj na nejakom nemeckom fore. co nic mnemeni na tom ze s kotucmi hope je nove xtr najlepsia brzda aku som kedy mal :-).
-
A vidíš, u mě je Hope brzda + XTR kotouče nejlepší kombinace, co jsem kdy měl. A přitom podle BF by mi to nemělo brzdit a kotouče by se měly rozpadnout :D.
-
to je prave super na inetnete, zacnes nieco hladat a najdes ze je to od super bomba cez nemastne neslane az po uplny shit. :-)
-
-
-
Asi upravili metodiku:-)
-
-
-
-
-
-
-
-
Doufal jsem, že se tu debata trochu víc rozvine, když se tu řeší každý technický detail každé dílčí části každého komponentu. Nakonec jen jeden zvláštní vtip a 2 odsuzující reakce na něj…
-
vicemene pujde o odvod tepla pres tu hlinikovou cast do unasece a dal pripadne do naby. Preci jenom ten unasec diky svy konstrukci k tomu chlazeni prispeje pomerne hodne. Teplotni vodivost nerezu je tragicka, u hliniku je to supr. Jako supr vychytavka mi prijde novej Saint kotouc kde je ta hlinikova cast vytazena z toho sendvice a profilovana – v tomhle pripade si myslim ze to fakt bude chladit vyrazne lip. Problem je ze mam dojem ze tyhle shimano kotouce se pomerne rychle sjizdej a cena rozhodne neni zanedbatelna.
-
To mi právě nepřipadá, že by se přes tak malou styčnou plochu mohlo přenášet nějaký nezanedbatelný množství tepla… Nicméně jak píšeš o těch Saintech – jestli je to hliníkové jádro vytažené mimo brzdnou plochu – tam tomu věřím.
-
-
Jezdím je druhou sezónu a fungujou bez problémů…
-
Já je teď nahodil nedávno na The One a zatím spokojenost. Lépe se poperou s tou minimezerou Formulí než origoš kotouče (nené to tak náchylné na šrktání a cinkání).
-
no ja pockam na ty Saintacky :-) ale zatim mam jeste nejaky 203 nerezy a s moji spotrebou kotoucu to je na veky, resp po skoro 3 letech jezdeni a asi 10 parech desticek (vetsina sitrovany Goldfreny) jsou original formula kotouce pouzitelny, sice maj ted tak 1.5 ale zatim problem neni :-o
-
Tak to já jsem taky ještě nikdy žádný kotouč neopotřeboval.
-
A ty Sainťácky, to už není nic pro mě, to by bylo už pro mě opravdu extra předimenzované.
Jestli jsem to dobře pochopil, tak SM-RT99 bude pouze ve 203mm velikosti. A jinak se budou u 2013 Saintů používat XT kotouče.
-
A ještě k tomu je otázka, zda bude k dispozici 6-děrová verze (k tomu SM-RT99).
-
ha, v mem nadseni mi tech nekolik podstatnych faktu co jsi zminil uteklo :-)
protoze me by se libila 180 dozadu kde brzda sila staci ale mam obcas problem s prehrejvanim. No aspon usetrim a budu jezdit ty klasicky nerezovy :-)
-
Ja vozím nerezový s ICE destickama a vliv prehrivani na brznou silu jsem zatim nezaznamenal.
-
tak jedna vec je vliv na brzdnou silu ale to u sintrovanejch goldfrenu je minimalni, spis me vadi ze jsem schopnej tu brzdu (Formula The One) uvarit a jak to vypada tak po uvareni je brzdovka pomalu na vymenu. Nejen v tomhle zlaty shimana. Ale ted mi celkem fungujou tak je nebudu moc pomlouvat :-o
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Smysl těchdle kotoučů mi uniká, na lepší odvod tepla bych to neviděl, přeci jen vždy bude teplo vodit lépe materiál který je v jednom kuse, než jakéši na sebe nanýtované plošky Bezproblémové roztažení kotoučů (aniž by se pokroutily) vlivem tepla, což řeší plovoucí kotouče tady taky nepřichází v úvahu, protože tyto kotouče plovoucí nejsou, takže nevim k čemu je todle dobré.
-
s tim ze ti nerez povede teplo lip nez ten sendvic bych si dovolil zasadne nesouhlasit, tepelna vodivost hliniku je cca 3× vetsi nez zeleza takze pri stejny konstrukci kotouce – mysleno brzdna plocha prinejtovana k unaseci to bude mit vliv pomerne velkej. Jasne ze tak muze byt limitujici prave ten nytovany spoj ale zase co projde pres nyt se hezky roznese po celym unaseci o cemz bych si dovolil u nerezovyho kotouce pochybovat.
(klasickej pokus demonstrujici zasadni rozdil v tepelny vodivosti nerezu a medi je asi 1m dlouha tyc, konec ponorenej do kapalnyho dusiku, nerez muzes vzit klidne rukou, med taky ale uz ne bez nasledku :-)
-
Jde o ten přenos tepla přes spoj, tam bude ztráta a čím starší a vyjebanější ten spoj bude, tím to bude horší, že odvádí dural teplo lépe než nerezová ocel je mi jasné:-DD
-
Mě by zajímalo porovnání teplot těch hliníkových unašečů oproti ocelovým u klasických kotoučů z jednoho kusu. Pokud to funguje, tak se tvrdí, tak by měla být teplota těch hliníkových unašečů vyšší, protože se do nich rychleji odvádí teplo z kotouče přes ten nýtovaný spoj. Kdyby udělali test, kdy na obou srovnávaných kotoučích vykonají stejnou brzdnou práci, a bezprostředně potom by udělali infračervený snímek v rozumnym spektru, tak by hned všichni viděli, jak se kde líp roznáší teplo.
-
Teplota hliníkových unašečů bude nižší, teplo co do sebe absorbují jsou schopny stejně rychle zase vyzářit. To nejsou akumlačky.
-
Hliník dokáže teplo i rychle vyzařovat oproti oceli? Na jaký veličině je to závislé?
-
Obsah tohoto příspěvku je blokován.
-
Tepelná vodivost se tomu říká. :)
-
Já si vždycky tepelnou vodivost spojoval s tepelnou výměnou…
-
jj, jedná se o tepelnou výměnu, kotouč-paprsky-vzduch, proto jsou i ty paprsky černé, protože černá barva lépe převádí teplo.
-
Obsah tohoto příspěvku je blokován.
-
chtel si asi napsat ze cerna barva lepe vyzaruje teplo ne prevadi
-
Pohlcuje, převádí a vyzařuje, kdyby nevedla, tak ani nemůže přijmout a na druhé straně vydat. :)
-
takze natrenej hlinik na cerno povede lepe teplo nez obyc :) ale no tak… Vedenim tepla rozumej prenos tepla z jednoho konce na druhej.
-
Samozřejmě, proč myslíš, že se chladiče dělají černé, to pro zvýšení tepelného přenosu.
-
pro lepsi prenos povrch-vzduch! A ne pro vedeni tepla uvnitr materialu. Jeste sem tam napsal co tim vedenim mam na mysli protoze ty to vsechno michas dohromady a pouzivas zvlastni pojmy- prevadeni.
-
Černá barva na povrchu způsobí lepší odvod tepla z tělesa, to vytvoří větší teplotní spád v tělese samotném, tudíž zlepší tepelnou propustnost nebo odvod tepla.
-
-
To je kvůli vyzařování, ne kvůli přestupu tepla.
-
Obsah tohoto příspěvku je blokován.
-
tak teda cernejch chladicu sem moc nevidel nehlede na to ze dalsi vrtsva neceho (barvy) mezi chladicem a vzduchem bude akorat tak izolant pro predani tepla z chladice do okoli.
-
nebude ta černá jen jako povrchová úprava? třeba sůl a podobný věci syrovej hliník úplně sežerou.
-
Elox?
-
vrstva eloxu je horsi vodic nez hlinik bez takze tim si moc nepomuzem i kdyby to bylo fialovozeleny
-
Obsah tohoto příspěvku je blokován.
-
Jak tu už bylo uvedeno, povrchová úprava má vliv na emisivitu.
Emisivita černého eloxu E=0,9, emisivita leštěného hliníku E=0,05, emisivita galvanizované oceli E=0,28.
Emisivita je definovaná jako poměr intenzity vyzařování reálného tělesa k intenzitě vyzařování absolutně černého tělesa se stejnou teplotou. Emisivita tak určuje schopnost tělesa vyzařovat teplo. Je to bezrozměrná veličina.
-
Ale jakmile tam je proudící vzduch, tak se jako základ uvažuje přestup tepla a emisivita se odsouvá na druhou kolej – pak se samozřejmě vyplatí mít povrch s menší emisivitou, zato s lepším přestupem tepla (bez vrstvy navíc… na druhou stranu elox asi taky nebude moc na obtíž při přestupu tepla). Spíš pak jde o to, že v případech, kde je vliv vyzařování zanedbatelný v porovnání s přestupem tepla, se zpravidla nevyplatí investovat do povrchu čistě za účelem zlepšení emisivity – spíš už, jsou li kladeny podmínky na trvanlivost a podobně, jak píše lukas.
-
Já ti rozumím, řekl bych, že při jízdě se vyskytují oba stavy odvodu tepla, záleží na otáčkách kola, když po sjezdu dorazíš do technické pasáže, kde jedeš rychlejším krokem, tak tam moc nucený ventilace nebude.
Já bych to nechal na vývojářích těchto systémů, důležité je aby to brzdilo a my si nerozbili čumec. :)
-
Při pomalejších sjezdech je sice menší proudění vzduchu, ale taky menší brzdný výkon (průměrný), takže to podle mě je menší problém uchladit.
Smysl tohohle vlákna jsem cílil tak, že výrobce něco udělá a nějakym způsobem to představí zákazníkovi. Tolikrát už jsem se přesvědčil o tom, že vývojáři se podřizují marketingu a pak se na pult dostávají věci, které fungují stejně (v lepším případě), ale vypadají jinak, aby se líp prodávaly. Zajímalo mě, jaký je tu teoretický pohled na tyhle kotouče – zda je to jeden těchto případů. Já osobně vidím opodstatnění v chladiších na deskách a pak tedy v tom novym Saint kotouči, ale ICE u TX a podobně mě moc nerajcuje – ale zkušenost nemám žádnou. zkušenosti jsou kategorie sama o sobě.
-
Já myslel situaci kdy z rychlého sjezdu vlítneš do technické pasáže, ale to je jedno.
My si tu můžeme říkat jak nám to připadá podle subjektivního pocitu a jak píšeš, některé novoty jsou horší než osvědčené způsoby. A pokud nemáš možnost udělat zátěžový test někde v laborce, tak se stejně k nějakému transparentnímu výsledku nedobereš.
Myslím, že se shodneme,že absorbovaná energie je třeba pro zachování brzdného někam odvést a kolik wattů odejde přímo z kotouče a kolik přes žebra nebo jestli svým profilem žebra imitují vrtuli a zlepšují zároveň proudění okolo kotouče, tak to tady asi nevyřešíme. Osobně si myslím , že jde o kombinaci všech možností.
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Abych byl upřímnej, tak už podle tvýho předchozího značně jednoduchého podání tématiky jsem si myslel, že tomu moc nerozumíš. Čekal jsem, jestli to potvrdíš nějakým pořádnym flákem a je to tu. Tak teď si jen projít celý vlákno a odfiltrovat z informací ty, co jdou od tebe…
-
No třeba to železo, rozpuštěné do pístů, je taky perla.
-
-
O snížení tepel. roztažnosti ani slovo. Na to je tam křemík.
-
Nanokrystalické hliníkové slitiny s přechodnými kovy (Cr, Ni, Fe, Zr, Ti atd.). Tyto slitiny se vyznačují vynikajícími mechanickými vlastnostmi a tepelnou stabilitou, které výrazně převyšují konvenční hliníkové materiály. Slitiny jsou vyráběny technologií práškové metalurgie, která zahrnuje ultrarychlé chlazení tavenin a kompaktizaci vzniklých prášků. Změny mechanických vlastností zkompaktizovaných materiálů v závislosti na teplotě umožní vyhodnotit jejich tepelnou stabilitu a možný potenciál pro výrobu tepelně exponovaných součástí.
-
Ale jo, můžeš tady zkopírovat co chceš :-) Do pístů je prostě křemík.(12 – 18%). Vyjímečně 20–25%
-
Já vím, že v pístech je jako hlavní složka z těchto důvodů křemík. Motorové písty jsem uváděl jako další druh hliníkové slitiny, kde je eliminovaná roztažnost hliníku. :) Pro zlepšení tepelné stability je v pístech ještě zalitý tepelný setrvačník, ocelové mezikruží nad pístním čepem. :)
-
To je ovšem zase úplně něco jiného, než jsi původně psal, že?
-
Já hlavně reagoval na ten bimetal, dával jsem příklady kde se nebo pomocí čeho upravuje tepelná roztažnost. Neměl jsem žádný zájem dohadovat co kdo používá v pístech. Kdybych měl vypisovat jaké jsou slitiny hliníku, tak tady můžeme dělat diplomku z metalurgie :)
-
-
-
-
no a jak souvisí tepelná stabilita s teplotní roztažností?
-
Slovíčkaření. V tom slovíčku jsem se nějak zhlédnul :-)
-
Já si myslím, že tady už zbytečně slovíčkaříš :)
-
Ne – asi mě sere, že mám za 3 týdny mít odevzdanou bakalářku, tak si to tu vylejvám na lidech na B-F. Asi už jsem trochu nepříjemnej :-D
-
No tak kua neflákám se a makám, dřu jak kůň, píšu, ne?
Ale tak jo, skoč si na jedno, ono to občas pomůže :)
P.S. Nezapomeň použít slovíčkaření i v bakalářce. Nebo ještě líp, při obhajobě :)
-
Obsah tohoto příspěvku je blokován.
-
Tak pane docenta, jde vám opravdu obsah mojí práce, nebo se tu teď budeme hodinu popotahovat o slovíčka? To je toho – pevnost a tuhost – oba snad víme, že tu mluvím o betonu, ne?
-
Obsah tohoto příspěvku je blokován.
-
Celá vaše diskuse je už sice poněkud výrazně „odkloněna“ od původního tématu, nicméně nelze nereagovat. Kolego, pokud se chystáte vyplodit bakalářskou práci a následně nebýt za totálního trotla (nejen) u státnic, pak doporučuji nastudovat rozdíl mezi tuhostí a pevností, který je, troufám si tvrdit, zásadní. Tady skutečně nejde o slovíčkaření… Ber to jako přátelskou radu, ne jako šťourání.
-
:-D Ó vážně? Děkuji převelice. Po 4 letech studia na ČVUT jsem o tom neměl tušení!
-
Po vaší reakci trochu pochybuji o tom, že jste naši diskuzi skutečně přečetl – to by musel význam slova „slovíčkaření“ v tomto kontextu pochopit snad každý.
-
-
-
-
Obsah tohoto příspěvku je blokován.
-
-
-
To me tesi:)
-
-
-
Obsah tohoto příspěvku je blokován.
-
-
-
-
-
-
Obsah tohoto příspěvku je blokován.
-
-
-
hu? kuku?
-
Už to nehul :-D
-
Obsah tohoto příspěvku je blokován.
-
jo … a ještě černá zeštíhluje, takže paprsky unašeče můžou být tlustší (tedy větší plocha) a pojmou a pak odevzdají tedy více tepla, ale budou vypadat tenčí :-)))))
-
-
-
-
Tak jsem nebyl línej a našel jsem si to:
-
na ty přesné pojmy co je vyzařování a co je přestup a co je emisivita nejsem, ale jde o to, že hliník nejen ze rychleji převezme teplo od té ocelové části, ale taky ho rychleji přepraví na studenější části (to je ta tepelná vodivost), a navíc ještě hliník umí rychleji předat vzduchu teplo. Prostě hliník na vzduchu umí rychleji chladnout, tohle je víc chemie než fyzika, prostě má hliník lepší povrch na to, aby předal teplo okolí. Dokonce je v tomhle lepší, než měď, ta zase teplo rychleji rozvádí. Proto se měď používá na rozvod tepla, ale na výměnu se vzduchem se používá hliník. A to u všemožných chladičů.
Jak se do toho zapojí elox nepovím… barva tvoří izolant a tím škodí.
-
a v cem pak je ten povrch tak jinej a lepsi ze tomu vzduchu rychleji preda teplo?
-
Kazdá látka ma koeficien prestupu tepla a tepelne vodivosti ,nechce se mi to hledat ,ale je to zakladni fyzika ze stredni skoly, prochu vetsinu bezne uzivanych latek jsou koeficienty k dispozici. Takze pri konstrukci neni problem spocitat si co bude vhodnejsi.
-
-
V čem se mylím? Rad se nechám poučit.
-
Nemýlíš se :)
-
Nemýlíš se :)
-
Jak můžeš mít tabulky, kde je uvedena alfa pro každý materiál, když ta alfa je závislá ještě na několika dalších faktorech, které s tím materiálem vůbec nesouvisí?
-
Leda by tam byly přesně stanovené podmínky (např. vodorovný povrch, 0 rychlost proudění, vzduch při laboratorní teplotě…) a to je ti pak v případě kotoučů informace totálně k ničemu.
-
V tom mas asi pravdu, tabulky budou zrejme jen pro 20°C. Zitra se na to zkusim vic podivat.
-
Tam jsou zanesené údaje z testů a měření probíhajících v reálném prostředí, to se nedělá v laboratoři, v laborce se dělá jenom prvotní rozbor na porovnání mezi třeba původní a novou technologií.
-
Kazdopadne, i kdyby to byly jen hodnoty pro konkretni podminky, da se to pouzit pro navrhvprototypu, kery se po vyrobeni vystavi zkouskam, ktere to overi. Tak to v praxi stejne funguje. Nejaké tabulky koeficientu alfa jsem nasel, zatím tedy spis jen vyber materialu pro stavebnictvi.
-
Když jsem ještě navrhoval výměníky a počítal tepelné ztráty budov, tak na to byly grafy, kde byla závislost na proudění vzduchu, teploty, vlhkosti vzduchu, slunečního svitu atd. Do tabulky by to ani nešlo zapsat. Tabulky byly třeba pro výpočet chlazení rozvaděčů a podobných zařízení.
-
Vim ze takovy tabulky byly pro stavebnictvi.
-
-
-
-
To víš že to existuje, to jsem předpokládal že víš. Potom se nedivím, že včerejší diskuze probíhal, jak probíhala. Jak myslíš, že se počítají tepelné ztráty budov. A nejsou to jen tabulky, ale grafy u budov hlavně grafy, pro jednu budovu z jednoho materiálu, minimálně 4 rozdílné alfy pro vnější plášť. Co se týká strojírenských zařízení, tak je to podobné a pokud nejsou musí se dodělat.
-
U budov se používá součinitel prostupu tepla. A je to v podstatě součet násobků experimentálně určenejch hodnot. Až mě příště budeš poučovat o něčem ze stavebnictví, tak už na to reagovat nebudu. Nevykládej si to špatně, ale myslím, že o tom víš ještě míň, než já. Jestli chceš spojovat prostup tepla s chladnutím kotouče… Víš doufám, že je něco jiného součinitel PROSTUPU tepla a součinitel PŘESTUPU tepla?
-
Jenže, za mého mládí si musel spočítat koeficient (součinitel) pronikání (přechodu) tepla a o tom mluvím, že pro vnější plášť jsme měly grafy pro alfu vnějšího prostředí.
-
Ano – to dává smysl. Ale přechod a pronikání jsou dvě rozdílné věci.
-
Já si tady nebudu hrát na slovíčkaření, přechod je mezi dvěma a pronikání je skrz něco, teplo při své pouti přechází při pronikání a proniká při přecházení, To že aby se v tom vyznali přiřadili jednotlivá slova nějakým dějům je sice hezké, ale z technického hlediska je to tak. Jdu se věnovat něčemu užitečnejšímu.
-
-
-
-
-
-
-
Součinitel přestupu tepla je – „alfa“ a je daná jako koeficient pro každý určitý případ a zjišťuje se experimentálně (obvykle).
Tepelná vodivost, tak ta je po včerejšku už snad jasná.
Tak se dá říci, že má pravdu.
-
-
-
-
hlinik bude urcite na vzduchu chladnout rychleji ale to nesouvisi v zadnym pripade s nejaky vymyslenym koeficientem ze predava vzduchu rychleji teplo ale s tepelnou kapacitou. Zkus si o tom neco zjistit a nebo se to da i snadno zmerit doma. Zkus hledat kalorimetr. Ono je tezky tady neco vysvetlovat kdyz pulka lidi co tu prispiva si vymejsli svoje vlastni veliciny kterejm dava svoje vlastni vymysleny fyzikalni vlastnosti :)
-
Chladnout bude rychleji, ale bude při tom ztrácet stejné množství tepla, ne?
-
jo presne tak, to sem zapomnel dodat :) diky mensi tepelny kapacite bude za stejnej cas chladnejsi ale delta Q bude stejny
-
Akorát hliník má dvojnásobnou tepelnou kapacitu než ocel, ale jinak dobrý. :)
-
ja ale nemluvil o konkretnim pripadu
-
No pokud se tu ke konkrétnímu případu vyjadřuješ, tak asi o něm mluvíš a pokud ne, tak s čím porovnáváš tu tepelnou kapacitu když píšeš, že je menší. Tak u toho druhého musí být větší, logicky. :)
-
vlastne jo je to naopak. Obecne bude hlinik chladnout pomalejs nez ocel diky vetsi merny tepelny kapacite ale za predpokladu ze oba vzorky budou mit stejnou hmotnost. Kdyz se to ale prevede na kotouce tak tam uz se o stejny hmotnosti neda mluvit a tudiz mluvime uz o tepelny kapacite (kolik je potreba tepla k ohrati kotouce o jeden stupen) ktera je vztazena uz na urcitej predmet. A jelikoz je hmotnost hlinikovyho kotouce mensi nez ocelovyho tak se ta dvojnasobna merna tepelna kapacita hliniku „maze“ a je otazka jestli se bude ochlazovat rychleji ci pomaleji. Pocitat se mi to nechce :)
Dalsi vyhoda dvojnasobny merny tepelny kapacity hliniku je v tom, ze je schopen pojmout 2X vice tepla (vztazeno na jednotku hmotnosti) nez ocel a tudiz odebere vice tepla z brzdny oblasti a diky nasi znamy tepelny vodivosti to teplo umi i rychlejs transportovat dale do naboje atd. A kdyz se tyhle vsechny veci poscitaj tak to da ve vysledku to, ze se hlinkovy kotouce brzdej „lip“ diky tem vsem vecem co sem tu popsal :)
-
Když porovnám, nerezový kotouč s kotoučem s paprsky, tak bych řekl, že váha je +/- stejná (nechce se mi hledat váhy kotoučů na netu), tak zde dochází k využití větší tepelné přepravní kapacity, kamkoli. Ještě chvilku si budeme opakovat fyziku a třeba to dáme dohromady :)
-
vVhy jsou ± stejne. Prurez paprsku je znatelne vetsi takze by mel mnohem lepe odvest teplo do celeho kotouce a i do naboje
-
Obsah tohoto příspěvku je blokován.
-
Tak samozřejmě – v reálu je větší objem i povrch, což umožňuje větší ztrátu tepla a ještě rychlejší chladnutí. Není to ale tím, že hliník ztrácí teplo rychleji, ale tím, že má větší povrch.
-
Tepelný tok, který odchází z tělesa se vypočte jako součin plochy, rozdílu teplot a součinitele přestupu tepla označovaného jako alfa nebo HTC.
HTC je rozdílné nejen podle materiálu, ale i podle konkrétních parametrů v dané chvíli. Tak nezáleží jenom na materiálu, ale i na okolních podmínkách včetně teploty samotného tělesa.
Našel jsem ti tady o tom nějaké povídání, doufám , že zdroj je dostatečně věrohodný
http://www.vutbr.cz/…_verejne.php?…
http://ottp.fme.vutbr.cz/…pitola-4.htm
a ještě nějaké obrázky pro ty co to nechtějí číst
bohužel grafy pro HTC hliník-vzduch a ocel-vzduch jsem nenašel
-
Obsah tohoto příspěvku je blokován.
-
To tu říkám celou dobu.
-
-
-
-
ja fyziku studuju takze si to rad zopaknu akorat si nejsem jistej jestli ses ten spravnej s kym se o tom bavit kdyz davas vsemu nazvy jak se ti hodi a motas vsechno dohromady i kdyz to spolu vubec nesouvisi
-
To že nepoužívám školní (odbornou)terminologii je možné, v běžném životě se tak nemluví. :)
-
Ale tady se snažíme bavit o technickym problému, kde je odborná terminologie nezbytná alespoň do té míry, aby se nepletly různé pojmy – což se tu děje.
-
-
-
-
Obsah tohoto příspěvku je blokován.
-
-
-
Akorát měrná tepelná kapacita se vztahuje na jeden kilogram. Hliník je cca 3× lehčí, než železo, takže stejný objem železa má větší tepelnou kapacitu, než stejný objem hliníku. Takže stejný kotouč ze železa má větší tepelnou kapacitu, než z hliníku. Slitiny na tom nebudou o moc jinak. Jinak dobrý.
-
Základní jednotka je vztažena na jeden kilogram a ne na objem. Tak pokud se bavíme o něčem a neuvádíme jinou souvztažnost vycházím, že se bavíme v základních jednotkách. A pokud se budeš bavit o žebrech na kotoučích tak ty svým objemem to bohatě vyrovnají.
-
nerikej mi ze se v tom co si napsal vyznas? To je asi zamer to vzdycky takhle zaonacit aby se v tom nikdo nevyznal a pomalicku se preslo z tepelny vodivosti na prostupnot tepla cihlama :) Nikovlas chtel jenom priblizit ze tady nejde o mernou tepelnou kapacitu protoze nezkoumame jak je to s teplem u 1kg kotoucu ale u jednoho kotouce a proto musime pouzit tepelnou kapacitu a vyjadril to objemem kotouce protoze z objemu a hustoty se da zjistit co? No prece hmotnost kotouce z toho ci onoho materialu a tim padem i tepelna kapacita kotouce podle materialu. Ale to uz sem tu popisoval vejs ale stejne to k nicemu nevede.
-
Tak – pokud by ty kotouče měly stejné rozměry, pak ten ocelový má větší tepelnou kapacitu.
Tedy při ztrátě stejného množství tepla se ten hliníkový ochladí víc.
-
Ano, co se týká pracovní plochy kotouče (toho sendviče) tak ten má výkonově menší tepelnou kapacitu, kterou zároveň vyrovnává lepší schopností odvádět teplo. Protože teplo vzniklé při brždění je pro oba případy stejné. Kdyby tomu tak nebylo, tak by se ten sendvič přehřál. Chybějící tepelnou kapacitu vyrovnávají žebra kotouče, které díky svým rozměrům mají větší objem a plochu. Jsou schopny pojmout tepelnou energii z kotouče a rychleji předávat teplo do okolí, ať už do vzduchu nebo náboje. Doufám , že jsem vyjádřil myšlenku těmi správnými slovy. :)
-
Ne úplně správnými slovy, ale tentokrát tomu šlo aspoň trochu rozumět. Pořád to ale vychází z předpokladu, že teplo bude přes ten nýtovaný spoj přecházet bez nějakého většího odporu do unašečů („žeber“)- proto by mě zajímaly ty snímky z infračervené kamery, jak jsem psal na začátku. Abys tu po dvacátý znovu opakoval co, co si můžeme přešít na stránkách Shimana – to není nutné.
-
Já ti rozumím, infračervené snímky by byly zajímavé, bylo by nejlépe vidět. Ale ty tady asi nikdo mít nebude a asi i na netu viset nebudou.
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Tady test pro stejnou brzu s ICE kotoučem a obyč kotoučem
-
Kdo umí číst ty grafy, tak je mu to jasné, ale kdo o tom nic neví tak to stejně nepochopí proč může mít 100°C vliv na brzdný efekt.
-
mužeš mi to tedy osvětlit.mám obyč kotouče a ty ice bych si chtěl koupit.a nemá ta vnitřní hliníková část vliv i na hmotnost…jak je cca široká?
-
Kotouč jsem neměřil, ale předpokládám že síla kotouče je +/- stejná (podle oka), co se týká využitelnosti, tak doporučené max opotřebení je stejné jako na běžných kotoučích. Nejsem gramař, tak jsem je nevážil. Myslím si , že než o váhu, tak šlo o brzdný efekt nebo o obojí.
A teď trochu to zjednoduším o čem to je. Brzdná účinnost každé brzdy je ovlivněna teplotou. Pokud teplota ve styčném místě překročí určitou mez, začnou brzdy vadnout, dochází k tzv. zplynování, je to něco podobné jako aquaplaning. Jelikož nerezový kotouč hůř odvádí teplo ze styčného bodu, je nárůst teploty rychlejší a dříve se dostaví vadnutí brzd, v tu chvíli se začne na brzdu více tlačit a teplota už sice nemusí stoupat, ale přehřívají se destičky. Když ale zlepšíš odvod tepla z pracovní plochy, brzdy si ponechávají po delší dobu dobrý brzdný účinek a ty nemusíš zvyšovat tlak na páku a tím nedojde tak rychle k vadnutí brzd (přehřátí destiček). Z pohledu odebraného výkonu, brzdy se sendvičovým kotoučem jsou schopny pohltit více energie.
Máš různé způsoby měření účinku brzd:
1/ brzdný účinek při určité teplotě pracovní plochy
měří se potřebný tlak, odebraný výkon a to v závislosti na čase při konstantní teplotě pracovní plochy
2/ zabsorbování konstantní energie (zastavení setrvačníku)
při konstantním tlaku v brzdném systému
měří se čas a teplota, opakuje se v na sebe navazujících cyklech různých charakteristik prodlev (tato metoda nejlépe simuluje provozní podmínky)
3/ brzdný účinek při určitém energetickém odběru
měří se teplota, potřebný tlak, a čas po který brzdy jsou schopny odebírat požadovaný výkon
-
díky za ochotu vysvětlit,ale asi jsem se spatně vymáčknul
zajímalo mě jak je cca tlustá pouze ta vnitřní hliníková vrstva (1mm nebo mín nebo víc)předpokládám že síla celého kotouče v brzdné části je 2mm(hliníkový unašeč je asi silnější)
zajímalo mě co jsi vyčetl z těch grafu(o kolik je lepší sendvičový (ICE) proti klasickému celokovovému kotouči)
díky za trpělivost a ochotu
-
Jsou jen 1,9mm a to i 180mm velikost. A jsou mírně lehčí než předchozí verze bez hliníkového jádra.
-
Tady odkaz na srovnání hmotnosti SM-RT76 a SM-RT86, tedy kolik odlehčilo hliníkové jádro
-
-
Chápu to správně, že jsou ty kotouče třívrstvé? Tak to pozor BERU ZPĚT všechny pochybovačné řeči funkčnosti, to jsem nevěděl!!! Myslel jsem že je to ocel plech nanýtovaný na dural unašeč.
-
Hliníkové jádro (v části na obvodu) a na něm ocelové plochy pro kontakt s deskami.
Hezky se to promítlo i do té nižší váhy (odkaz SM-RT76 x SM-RT86). Tím nechci říct, že jsou lehké. I SM-RT86 jsou pořád relativně těžké a nic pro ultragramaře.
-
No ale u 180mm už je váha téměř shodná, a u 203mm to už bude úplně v poho, mám o čem přemýšlet:-)
-
Tedy shodná s HOPE floating, které mám na biku.
-
-
-
to je prave videt super na tom novym Saint kotouci kde je to hlinikovy jadro vyvedeny ven a profilovany. Prijde mi to jako chytry reseni kdyz uz se s tim serou. Jenze centrlock to pro vetsi rozsireni asi zabije :-(
-
Ale ICE -TECH SM-RT86 jsou na 6 děr, které jsou teda ty saint.
-
-
Aha, no pěkné to není, ale funkční stopro jo, shimano diktuje, ty tři vrstvy je revoluční řešení jak prase.
-
-
-
-
-
Doplnění k tomu testu.
Jsou tam testované tři provedení brzd, předpokládám, že XT a SLX jsou testovány buď komplet v ICE nebo v základu. U deorek jsou desky jako na starém SLX či XT, pokud už dělají i tyto desky s chladičem nevím, nehlídám to. :) Tak tam by měl být rozdíl jen v kotoučích.
První graf uvádí čas potřebný k selhání brzd při stoupajícím zatížení v časových skocích.
Druhý graf uvádí čas potřebný k selhání brzd při brzdném účinku 1050W. To znamená po jakou dobu byly brzdy schopny podávat brzdný výkon 1050W.
Třetí a čtvrtý graf uvádí brzdnou účinnost při nějakém konstantním zatížení (konstantní tlak na páku). Příklad: původní provedení po zahřátí dosahuje teploty nad 400°C brzdný výkon klesá, přehřívají se destičky, jelikož klesá brzdná účinnost (tření) teplota padá na nějakých 350°C ale je to pořát hodně na to aby to brzdilo. Brzdy s technologií ICE dosáhnou teploty pod 300°C což nezpůsobuje v daném případě degradaci destiček a přitom stačí stále odvádět teplo, proto ten cca konstantní brzdný účinek, teoreticky by trval až do doby než by se destičky sjely :)
-
-
-
-
-
Kolik z těch výhod maj na svědomí desky s chladičem a kolik kotouče? Mám teda za to, že je to test celých brzd(první dva grafy). Jinak graf č.3 znamená, že při použití ice kotoučů dosáhne brzda maximálního účinku a brzdí na max pak už po celou dobu? No tak to je zázrak, to musím mít, tomu říkám revoluce. Uvidíme co praxe, bo grafy jsou pěkné, ale obchod se dílama na kola je jen obchod a ten jak je známo je plný podvůdků, nezávislých testů a zkušeben.
-
Ten graf evidentně není založen na datech z experimentů, ale je odhadnutej (=vymyšlenej) – to tam ale samozřejmě neuvádějí.
-
Souhlas, ten první graf bez hodnot je určitě vymyšlený a takhle ideální to jistě nebude.
-
-
-
-
-
Když už jsme u těch ICE koutoučů. Jaký je rozdíl kromě tvaru mezi XT s SLX když váha je stejná?
Doufám že žádný jako u brzd a člověk ušetří nějakou korunu…
-
O pár příspěvků výš máš odkaz na test těchto kotoučů, tak se na něj koukni a bude ti to jasné, možná :)
-
nevíš váhu u 180mm kotouče XT ICE ?
-
O pár příspěvků výše jsem teď hodil odkaz na druhé vlákno, kde jsem vkládal hmotnost SM-RT86 ve 180mm i 160mm.
-
díky
-
-
-
Já slyšel, že XT brzdy mají oproti SLX keramické pístky – jestli je to pravda a jestli je to fakt výhoda – to nevím…
-
oboje maj keramický…
-
Dík.
-
-
zřejmě jediný rozdíl SLX x XT je chybějící Free stroke a samozřejmě design…
-
Ten design bych prosil vysvětlit pokud nemyslíš výměnu jednoho písmenka a umazání druhého.
-
XT přece mají jinou barvu než SLX…
-
prostě vyměnili kryt nádržky za lesklý a připsali Free stroke
no takhle když to koumám, tak vidím ještě trošku rozdíl v ServoWave, ale funkční rozdíl bude minimální…
-
Tvuli nastaveni ma TX jinou paku nez slx ,jsou tri typy te paky ,ta zakladni ma serizeni vzdalenosti od gripu jen imbusouvym klicem. SLX ma pakdu jde je ten plastovej sroub na serizeni rukou a XT ma kovanou paku s nestaveni volneho zdvihu pistku.
-
-
-
-
-
-
Tak i u těhle kotoučů se může stát, že s některou brzdou se nevejdou. A to jsem si nejdříve myslel, že se to stát nemůže, nýty samotné dopředu vůbec nepřesahují.
180mm je v pohodě, u 160mm mi to bez problémů šlo s The One.
Ale už nešel 160mm + Elixiry. Unašeč tam škrtá o třmen a to o takovou pacičku, která brání většímu zasunutí desek. A vadí tam opravdu výrazně, bylo by třeba celou tu jednu pacičku uříznout. To by asi šlo na funkci rostlináře by to nemělo žádný vliv. Mně se to řešit nechtělo, tak jsem se u Elixiru na ně vykašlal.
U The One konec unašeče přesahuje nepatrně třmen, ale tam uprostřed třmenu, kde to ničemu nevadí (není tam tedy nijak extra místa, ale dosta aby si to určitě nemohlo škrtnout ani při mírném vychílení kotouče vůči třmenu).
-
Leda by tam byly přesně stanovené podmínky (např. vodorovný povrch, 0 rychlost proudění, vzduch při laboratorní teplotě…) a to je ti pak v případě kotoučů informace totálně k ničemu.
-
špatně zařazeno…
-
-
Koukám, že se tu sešlo takové kvantum menších i větších odborníků na kovy a termomechaniku, že by nám ho mohli závidět na kdejaké odborné konferenci :D
-
Obsah tohoto příspěvku je blokován.
-
Hmm. Taky se mi zdá. Nahlédl jsem do tohoto vlákna, že se třeba dozvím něco zajímavého (zejména z praxe) o brzdových kotoučích a tady to přitom vypadá, že tu elita národa řeší nejdůležitější součást transgalaktického samohybu…:-)
-
Když jem to zakládal, tak mi šlo spíš o polemiku nad principem, než o souhrn praktických zkušeností.
-
Tak tak, ale žádný výrazný zápor jsem tu nenašel, vypadají moc dobře, takže si je prostě pořídím:)
-
-
Uz jsem zacal i premyslet nad tim, jestli by nestalo za to, nasypat to do Ansysu… ale pak jsem se nastesti probral :-D
-
-
Pořídil jsem nový SH XT Ice kotouč (160, 6děr) nasadil a ejhle co se nestalo, při brždění se mi rozvibrovala celá zadní stavba. Mám sice staršího supa u kterého je to běžné, ale s předchozími XT kotouči a teď s 2az jsem takový problém nikdy neměl. Má někdo s ice podobnou zkušenost, tak že by třeba byly měkčí než předchozí celoocelový model? nebo jen potřebují zajet?
-
neviem ci to suvisi s vibraciou ale tiez ich mam nove a makke su jak hovno, krutia sa po zahriati jak svina.
-
-
Při včerejší inspekci jsem měřil tloušťku (opticky se mi zdálo, že je tam drobný schodek a hle. Nový měl necelých 1,8 mm, po 1000 km při použití polymerových desek s chladičem 1,6 mm. Ta výdrž je teda nic moc, když uvážím, že to teoreticky vydrží dalších 1000 a můžu ho zahodit. Obyčejný Pro-T mi vydržel skoro 2 sezóny a to jsem ho huntoval sintrovanými deskami.
Jak dlouho vydržel vám?
-
Na enduru skoro sezónu a půl ježdění a závodění, několik bikeparků… Pak už teda začínalo být vidět hliníkový jádro, no :).
-
To samé. Ve spolupráci se stejnými destičkami a brzdami se mi kotouč ICE víc obrušuje a po sjezdu
při max zahřátí má větší házivost než klasika xt kotouč…
-
No…tak to je dobrý. :D Za 7 kil je to super matroš. Jak to zbrousím na jádro půjde z domu a nový už nebude. Takové benefity to nejsou, abych každé 3 měsíce kupoval nový.
-
Obsah tohoto příspěvku je blokován.
-
-
-
Zajímalo by mě, kolik dělá z té síly 1,8mm ta vrstva oceli, než to dojde na alu. Jinak už jsem to psal jinde – kotouče Shimano XT SM-RT76 mají nové 1,7mm a při 1,5mm se to má měnit. Takže podobně dobrá vyhlídka. Taky se mi nepodařilo zjistit minimum u Avid HS1.Nové mají 2mm.Jestli taky 1,5mm? V manuálu jsem to nenašel.
-
Tiež som po asi 2500–3000 km už na hliníku. Ale stále si vravím, že už na to seriem a do konca sezóny musí ten bike vydržať :D. Potom vytiahnem lyže a na bicykli porobím všetko čo treba :D
-
No aby ses ve sjezdu nedivil, že najednou nemáš kotouč. :) On hliník ubývá krapet rychleji než ocel.
-
Verím v skorý sneh :D
-
-
-
-
Zdravím, využiju tohle vlákno se svým dotazem. Zvažuji koupi kotouče na přední kolo a vybírám mezi RT68 a RT81 (180 mm). Zajímalo by mě jaký je mezi nimi rozdíl (v brzdném výkonu, ne v unašeči), jestli RT81 brzdí o tolik lépe aby se vyplatilo připlatit. Případně jak je to s jejich životností. Věřím že je hodně z Vás vozí nebo vozilo a mohou se k tomu tedy vyjádřit se svojí zkušeností. Díky
-
rozdíl v brzdném výkonu bych nepoznal. tak velkou osobní zkušenost abych mohl mluvit o životnosti nemám.
-
Díky
-
-
Mam ZDE svoje tema kde se to resilo, kdyztak si to precti cele, meli by tam byt i informace o SM-RT81
-
Děkuju, nějak jsem to téma při hledání přehlédl.
-
-
-
Oživím.
Mám už nějakou dobu brzdy Zee a kotouče SM-RT99 tedy XTR ICE a pořád s tím jsou problémy. Kotouče stále hází. Vždy je třeba tak 2–3 vyjížďky klid a pak se to vrátí. Naposledy to začalo hodně škrtat v jednom místě po intenzivnějším brždění.
Nečekal bych u těhlech kotoučů takové problémy. Pokaždé se snažím vycentrovat třmen a dorovnat kotouč (tlakem ruky), kde to nejvíce hází.
Máte někdo jiný nápad co s tím, nebo zahodit a koupit něco jiného?
-
srovnat rovnačkou/kleštěma opatrně
pak bych zkusil prohodit zadní a přední kotouč, jestli je máš stejně velké. Mně to dělá taky přední a když sem je prohodil, dělá to furt ve stejném místě, takže kotoučem to neni a podle mě mám nějak blbě zafrézovanou šestidíru na nábě.
-
Mám CL kotouče. Tady bych problém nehledal. Rovnačku, kleště mám, ale vždy to pomůže jen na chvíli.
-
měl jsem stejnej problém a zsjitil jsem že navářka na rámu je fakt lehonce šikmo oproti kotouči..
byla brzda a destičky prostě lehce šikmo vůči kotouči což znamenalo menší mezeru pro průchod kotouče a tímpádem se tam našlo i to lehčí zvlnění kotouče… vyřešil jsem to přibroušením adaptéru tak, aby po utažení byla brzda rovnoběžně s kotoučem..
-
takhle jsem to myslel… může bejt křivej adaptér, navářka, cokoliv a to jak na PM tak IS :)
-
Jj chápu, adaptér, navářka je v pohodě. Mám je 3 roky, při předešlých kotoučích (Avid HS-1 a Superstars) to nedělalo tolik.
Zkoušel jsem si s tím pohrát a jakmile člověk párkrát zabrzdí i jen na stojanu je to hned rozladěné. Takže asi jednině nové kotouče. Jen v těch Centerlock není moc výběr, tak asi redukce 6děr a klasiku. Nějaké typy?
-
Avid na unaseci jsou centerlock, mam je na silnici a pohoda. Jak na avid brzdy nadavam, tak u kotoucu to asi prehodnotim.
Mne by to docela zajimalo, co to zpusobuje, mam uplne stejnou zkusenost. Navarky na ramu nebo vidlici to nedelaj, protoze i na nove vidlici to zase skrta na stejnem miste a srovnat to proste nejde.
-
Ma zkusenost s shimano na unaseci je takova, ze jek to clovek jednou narazi a prihne, tak uz se to proste srovnat nepodari. Nebo spis nasucho to clovek porovna, po par zabrzdenich je to to stejny.
-
-
Špatně zafrézované dosedací plochy jsou u ICE kotoučů větší problém než u jiných, jak se snáze ohýbají. A v tomto případě opět (jak píšu už níže) dojde k tomu, že se bržděním ohýbají a nemůže následně dojít k jejich samovolnému srovnávání.
-
-
-
-
-
-
Taky mi to dělalo ale na XT brzdách a ice kotoučích tak jsem tam hodil Avid HS 1 a nemusím ani štelovat při výměně druhé sady kol. A ještě jsou podstatně tišší.
Ty Ice jsou strašně tvrdé na rovnání. Vždy jsem doma sešteloval a po prvním sjezdu zase škrtaly. Někdy to po 20 sec přestalo někdy ne. Ještě jsem uvažoval o Sram centerline .
-
Já bych to viděl na špatný přístup k ICE kotoučům.
ICE kotouče jsou poměrně náchylné na dočasné mírné zkroucení, které vůbec ničemu nevadí a vždy se zase sami srovnají. Nikdy předtím jsem nejezdil brzdu, kde bych na kotouč a třmen nemusel tak dlouho sáhnout.
Stačí mít třmen přesně rovnoběžně s kotoučem (podle nerovného kotouče se to ale už nastavuje blbě), aby desky dosedaly opravdu přesně na kotouč a nedocházelo ke křivení kotouče tlakem desek.
Pokud se tohle dodrží, tak je to zcela bezúdržbové. Za 3+ let na ICE kotoučích na všech svojich kolech jsem nemusel rovnat ani jednou ani jeden kotouč.
Sem tam se teplotou po delším sjezdu nepatrně zvlní, ale to se vždy velmi rychle samo srovná.
Tedy kromě pár sekund po puštění brzdy mi za jízdy neškrtají nikdy.
Pokud to neohneš více z důvodu pádu (tam už je rovnat nutné), tak neustálým rovnáním a seřizováním třmenu to jen zhoršuješ.
Jak není úplně přesně rovný, tak třmen pak srovnáš pokaždé jinak a nikdy ne zcela správně. A tím akorát dochází k tomu, že následně ohýbáš kotouč tlakem desek a to už se pak samovolně nesrovná.
Dokonce jsem se s tímhle seřízením + mi pístky chodí perfektně dostal k tomu, že při výměně desek vůbec nepovoluju třmen. Jen roztáhnu pístky.
A jak je seřízen kotouč přesně na střed třmenu + dobře chodí pístky, tak si to po výměně desek a namačkání páky na zatíženém kole sedne zase přesně do seřízené pozice.
-
+1, poslední roky vozím na bajku jedině ICE a víceméně bez nutnosti na ně dodatečně sahat. Ohnutý po pádu jsem ale rovnou měnil za nový.
-
Díky. Zajímavá zkušenost. Takže když je neustále musím ladit za poslední rok a půl, tak raději zahodit, protože už nepůjdou dorovnat?
Na adaptérech a rámu jsem si nerovností nikdy nevšiml. Mám problémy spíše se zadní brzdou v tomhle smyslu. Přední mi naopak po zimě zas jen a jen píská. :D
-
Mám na zápletech někde ICE, někdo normál šestidíry XT a žádný rozdíl mezi nimi nepozoruji.
-
No ICE jsou o dost měkčí a náchylnější na kroucení. Základ je nestrkat s nima kolo do stojanu:)
-
-
Si měl jen štěstí, že nebyl vykurvenej. U jinejch kotoučů takovej problém nemám.
-
Spíš jsi měl ty smůlu… Už jsem mohl mít tak 10 kusů a s žádným nebyl problém.
-
Možná je to tim, že to mám na XTR brzdách, ty maj menší mezeru než XT, SLX, který to poberou.
-
Může být, já je měl vždycky na XT nebo Hope.
-
-
-
Myslis stesti na 10+ kouskach co jsme meli na vsech kolech doma?
-
-
A teď mi v souvislosti se sousedním vláknem (kde se řeší, kde jsou utahovací momenty na kole pod 5Nm) napadla další souvislost.
Dotaz, pro ty, co tak často ohýbají ICE kotouče. Nemáte je přetažené? Utahují se momentem pouze 2–4Nm a přetahováním ji opravdu nesvědčí. Tedy v případě, že máte na 6 děr.
-
To je zajímavý postřeh. Něco co u AVID/SRAM kotoučů člověk prostě neřeší. Šrouby utáhne co to dá a jezdí, nic se nevlní, žádný divný zvuky se neozývají.
Pokud Shimano kotouč potřebuje volné uchycení na nábu, aby se mohl kroutit včetně paprsků, tak už je to fakt slušná haluz. Já tedy žádné Shimano kotouče už asi kupovat nebudu, protože mi nevyhovuje tvar jejich děr pečlivě spočítaný na japonském superpočítači tak, aby hrana díry co nejvíce zachytávala za hranu destičky. Ale kdybych náhodou koupil kolo s ICE kotouči, tak budu vědět. Díky.
-
Obsah tohoto příspěvku je blokován.
-
Já mám teda zkušenost, že co jsem měl Avid kotouče, tak brzdily hůře než shimano. Kámoš přecházel na XT a taky potvrdil. Zase byly to ty obyč co dávají k brzdám, takže ve vyšší řadě už třeba rozdíl nebude.
-
Malý moment není volné uchycení. Jestli utahuješ šrouby u jiných kotouč co to dá, tak to děláš tedy hodně špatně. U jiných kotoučů bývá moment většinou o trochu větší, ale pořád je to skoro vždy kolem 6Nm, tedy ani náhodou „co to dá“.
-
Ale no tak přiměřeně, abych neurval ani šroub, ani závit v nábě. Proti povolení tam mám modrej loktajt. Nicméně pokud unašeč nebo popř. přímo paprsek kotouče potřebuje nějaké zvláštní zacházení, jinak se kotouč začne kroutit, tak je fakt něco špatně v návrhu.
-
Tak ono je to vlastně jasný. Ukazuje to na příliš velkou tepelnou roztažnost zvoleného materiálu. Pokud je paprsek pod šroubkem moc přitažený, tak materiál roztahující se při brždění nemá pod šroubkem dost prostoru a musí někam jinam a tedy do paprsku samotného, který ať už dočasně nebo trvale zdeformuje.
-
To bude ono… Sendvičová konstrukce brzdný plochy a hliníkovej unašeč, to přenáší teplo ke šroubům jedna báseň! :) :)
-
Ty kráso tohle jsou fyzikální a mechanické perly, na které by i kdejaký člověk s dokončeným základním vzděláním zůstal nevěřícně zírat.
-
A argumenty máte, nebo jen tak z nudy hejtujete? Běžně užívané slitiny hliníku mají minimálně 2× vyšší teplotní roztažnost a 10× vyšší tepelnou vodivost než uhlíkatá ocel. Smysl hliníkového plátu v sendviči mezi ocelovými brzdovými plochami je ten, aby se teplo rychleji rozvedlo do celé plochy kotouče a do unašeče a mohlo se tím pádem také rychleji vyzářit. Smysl hliníkového unašeče je stejný. Odvést teplo z kotouče a vyzářit vlastní plochou unašeče a popř. náboje. Z toho nám ovšem celkem logicky vyplývá, že ten unašeč se bude rychle a hodně zahřívat (i rychle chladit, ale to nás netrápí).
No a protože se bude zahřívat, tak se bude i roztahovat. Na fest dotažené šrouby by tak teoreticky mohl svou tepelnou expanzí i utrhnout.
Nicméně to není závada, ale vlastnost. Výhoda tohoto systému oproti ocelovému kotouči z jednoho kusu je nesporně vyšší schopnost chlazení a nižší teplota kotouče a destiček. Nevýhoda jsou problémy s kroucením. Ono to zní paradoxně, ale je to tak. Ocelový kotouč se sice snáze přehřeje, ale díky poloviční tepelné roztažnosti se ani v těchto extrémních režimech nemá tendenci tolik kroutit, jako sendvič s hliníkem, který si udrží nižší teplotu a lepší brzdné účinky, současně se ale už začne kroutit.
-
Ty kráso, další grafoman po 3022…
-
Zrovna v tomto případě zas až tak mimo není. Až na to utrhnutí šroubů teda :)
-
-
Když používáš výrazy jako „teoreticky by mohl“ a podobně, přivádí nás to zpátky k té asi nejzásadnější otázce:
Jaké máš vlastně vzdělání?
-
A jinak trochu matematiky k tomu trhání šroubů: Neznám přesné rozměry, tudíž se budeme bavit jen v řádech:
Plocha průřezu šroubu je řekněmě 10 mm2, pevnost může být kolik? 500 MPa? Spíš víc. Ok – na přetržení potřebujeme asi 5kN (to je tíha 500 kg). Hliníkový unašeč má teplotní roztažnost dvojnásobnou než ocel – rozdíl je tedy cca 0.000012 K-1. Modul pružnosti hliníku je cca 70 GPa – stlačení o 0,000012 tedy vyvolá napětí 0,84 MPa. Na ploše cca 20 mm2 to je síla 16,8 N. Aby byla dosažena síla 5 kN, musel by se unašeč v místě připojení na náboj ohřát o cca 300 K. To jsem ale pominul fakt, že šroub je pochopitelně pružný, takže zatížený tahovou silou se protáhne, čímž napětí klesne – ve výsledku to znamená, že bude nutný třeba dvojnásobný rozdíl teploty. Jestli „teoreticky“ ohřeješ brzdový kotouč tak, že v místě šroubů u náboje bude mít 600 °C, máš u mě pivo.
-
Tak na začátku píšete „v řádech“ a 100 a 600 je stejný řád, alespoň pokud se pohybujeme v desítkové soustavě. Šroub je sice pružný, ale zapomněl jste, že je taky nějak dotažený. A právě to se tu řešilo, že se u ICE kotoučů nesmí šroub přetahovat. Ale já to vůbec nechci rozporovat. Viděl jsem nýty utržené tepelnou roztažností snýtovaného materiálu. Pokud takhle z placu dovedete vysypat odhad pro tuhle aplikaci a udělat závěr, že v tomto případě to nehrozí, tak mi nezbývá, než uznale pokývat hlavou a smeknout klobouček.
Nicméně co přesně z toho plyne? Že je slitina hliníku pro tuhle aplikaci super stabilní materiál a že se kotouče nekroutí? A proč tu teda píše tolik lidí, že se jim ICE kroutí?
-
Protože hliník je měkčí než ocel. Stačí do nich drknout a jsou ohnuté. Nic víc za tím nehledej.
-
Tyhle argumenty typu: „Má to jinou teplotní roztažnost, tak se to kroutí.“ „Materiál cvičí.“ To se učí na Vysoký škole života, ne?
To je přece úplně fuk, že je kotouč udělanej s materiálů s různou teplotní roztažností – beztak je zatíženej různym rozdílem teplot, takže v něm vznikají různá pnutí bez ohledu na materiál. Nemluvě o silách, které vznikají už jen silovým zatížením při brždění – díky nim může v kotouči vznikat v obvodu tah a unašeči tlak nebo naopak – záleží na tvaru unašeče.
A že šroub je dotažený? To má znamenat, že se dál neprotahuje? Nebo snad, že pracovní diagram oceli má konvexní tvar?
Lidi říkaj, že se jim kroutěj ICE a jiní říkaj, že se jim kroutěj ocelový. Jaký z toho uděláme závěr? Že ice jsou horší? Zajímavá demagogie.
To je fakt šok, žes viděl nýty utržené teplotní roztažností snýtovaného materiálu, ale spíš by mě zajímalo, zda to bylo na brzdových kotoučích, protože pokud ne, tak je to asi tak relevantní, jako ta přesolená polívka, co jsem v poledne měl k obědu.
-
Jdi na tu bakalářku :)
-
-
mícháš jabka s hruškama, kroutí se ten plíšek v sendviči tlouštky cca 1 mm, unašeč je kus hliníku a ten se jen tak nezvlní, natož roztáh aby utrh šrouby.
navíc vůle v dírách včetně závitu je docela velká, řek bych větší než v zářezu dosedací plochy unašeče na náboj.
-
-
Pointa dobrá, počty taky celkem sedí a s teorii bych souhlasil. Ve výpočtu máš ale jednu signifikantní chybu. Při tepelné roztažnosti unášeče nebude šroub namáhan na tah ale smyk – střih. Poprosil bych o korekci výpočtu. :-)
-
Na smyk je namáhán brzdnou silou. Roztažením unašeče (zvětšení tloušťky) je namáhán tahem.
-
Za predpokladu dostatecne tesnych der pro srouby to bude teplem jak tah, tak smyk. Unasec se rozepne vsemi smery, nejen na sirku.
Mimochodem mi prijde, ze vsichni zanedbavate prevod tepla do naboje, ktery pak taky urcite zapracuje a do samotnych sroubu.
Co to napriklad udela se srouby? Kdyz teplotou nabydou na objemu a naboj take, budou vic sevrene v zavitu. Nemohlo by to roztrhnout naboj kolem zavitu? Nebo to srouby tlakem zformuje a po ochlazeni budou v zavitu volne? 8-)
-
Myslím, že tyto tvoje uvahy nebudou všeobecně platné tak jako ostatní tvoje zákony.
Teplem se samozřejmě díra v unašeči roztahuje a né že by šroub svírala. Šroub se roztáhne méně, bo železo.
S ohledem na vůle v díře je to ovšem stejně jedno
-
Hmm, asi jo. Nicmene ten strih na srouby nejspis bude, protoze se naboj i unasec tezko rozepnou do stran stejne. Ale asi by to i v pripade uplne presne diry pobralo to zvetseni der, o kterem pises.
Skoda, stahuji namitku. 8-)
-
-
Já jsem v tom počítal, že šrouby se ohřejou stejně jako unašeč (připouštím, že jsem byl na straně nebezpečné, protože se spíš ohřejou míň). Jasně – teoreticky se zvětší i průměr kotouče a tím vzroste rozteč těch děr…
Stejně je to všechno pakárna – od samotnýho brždění tam vznikají mnohem větší síly. Jak říkáš – kdyby byl takový problém v rozdílné teplotní roztažnosti materiálu, patrně bychom potřebovali ocelové náby, protože náboj, který se roztahuje 2× víc (hliník) než šroub (ocel) by přeci vedl k tomu, že se závity zvětší a šroub z nich vypadne… (sarkasmus).
-
A to jsme se ani nezamysleli nad tim, kdy zacnou jednotlive dily menit mechanicke vlastnosti diky prehrati. Nebo rovnou tat…
-
Jet-fuel can't melt steel beams!
-
-
Moje nohy.
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Což mimochodem vysvětluje i ty povolující se nýty, o kterých píše Murphy-HC níže. Materiál cvičí, nýty se povolují.
-
Ty nyty jsou ale mezi sendvicem, ktery dostava nejvetsi sodu, a tim unasecem.
Srouby, ktere drzi unasec, jsou v tomhle smeru v podstatne lepsi pozici. A unasec je dost masivni.
-
Aha, a nezapomněl jsi na síly co na kotouč při brzdění působí?:)
-
Tak v tomhle pripade zase budou v nevyhode srouby, ne? Sroubu je 6, nytu je vic.
-
šroub se ale nevymačká a nebo když jo, tak ho stihneš ještě několikrát dotáhnout.. kdežto nýty ne.. nýt se ti vymačká a už s tím neuděláš nic..
-
Zklepnes ho.
-
To je imho o nicem… ten cep ma byt v kulate dirce a ne ve vymackanej sisatej.. to. Pak zaklepanim nic nevyresis..
-
Vyřešíš, kotouč nebude chrastit. U plovoucích Hope jsem se naklepal až až :)
-
to je možný, já myslel že se bavíme o chrastění Shimano kotoučů s unašečem který mají slabší nýty :)
-
-
-
-
-
-
-
-
utrhnout rikas?
Nebylo lepsi to prejit mlcenim.
-
Obsah tohoto příspěvku je blokován.
-
-
-
Tipnu si: pekař, nebo kuchař?
-
-
Ty 3Nm nebo kolik se u RT86 uvádí mi přijde jako dostatečný utažení s ohledem na neodrbání šroubků, proti povolení tam jsou nejspíš ty podložky. Nicméně nevim jak by se mohl ten hliníkovej unašeč kroutit. Jestli jsem to dobře pochopil, tak by v tom unašeči měla bejt výhoda kotoučů, díky němu se nemůže vlnit/kroutit celej kotouč jako u levnějších variant. Nevim jakej je oproti jinejm kotoučům u RT86 poměr cena vs. funkce, ale když s nim při nandavání kola nebouchnu o třmen, tak je více-méně v pohodě a lehce ho dorovnávám jen při výměně kol nebo sundavání třmenů (abych mohl třmeny co nejpřesněji vycentrovat).
-
Našel jsem doma kola s těma cinknutejma kotoučema neopatrnym nasazováním kol, přední při brždění ve vyšší rychlosti trošku bzučí, ale vibrace z nej nejdou. To jen pro info co na nich bzučí, ale už jsou stejně pod 1,5mm, takže na výměnu.
-
-
-
-
-
Tím to nebude… Dotahuju je celkem na krev, co se mi párkrát povolily, a bez problémů.
-
Nevim jak s ohybanim, za tech par let, co je jezdim skoro na vsech kolech ani jeden ohyb (a ze jim obcas dam naloz), ale uz se mi jednou povolily nyty spojujici brzdnou cast s unasecem. Na obou 203mm. Chrastilo to pak hrozne. Reklamace uspesna. Dalsi dva povolily v nytech o neco mene, tak jsem neresil. Nejlepe se to pozna cvrnknutim nehtem do kotouce ze strany.
-
příště zkus místo reklamace kotouče trochu rozklepnout nýty a máš klid
-
Nerozklepes tam bohuzel nic tak aby se to po prvnich par jizdach nevratilo.. jak jsem psal vejs.. ten nyt je v kulate dirce a kdyz ji vymackas do sisaty, tak to ma vakl zacne to chrastit.. a doklepnutum nic nevyresis.. :)
-
Krom toho mi tak okometricky prijde, ze to nebude snadno kujny material.
-
nepíšu to protože bych si to jak bývá na BF zvykem vycucal z prstu, ale protože jsem to už na třech kotoučích dělal.
na posledním, 203 mm kotouči naposledy loni na jaře – od té doby ani náznak vůle, prostě to funguje
-
Zase kdyz to jde vyreklamovat… Shimano se pry vubec nebranilo.
Trosku chrasi tak polovina tach kotoucu po delsi dobe pouzivani, ale tyhle dva byly opravdu extrem…
-
-
-
-
-
-
-
-
Tak tady se diskutuou veci to ziram, ja jezdim uz tolik let a nikdy jsem neslisel neco o zborcenych kotoucich nebo ze se krouti a nebo ze desticky chytaji za diry atd.
Jinak na kazdem kotouci od Shimana je napsana minimalni tloustka a ta je 1,5mm.
-
Tak je nove mam :) na predku 180mm rt86 a na zadku 160mm rt81. Metalicky desky shimano a brzdy XT. Brzdi to krasne a tise. Nejvetsi vyhodu cekam v extremech – sjezd s mymi 140kg v horkym lete.
Z ceho jsem ale v rozpacich ksou fakt ostre hrany na vsech okrajich. Jak je ten vnitrek z hliniku, tak plech kouka ven jak ziletka. Povazuju to za dost nebezpecny. Pri drzkopadu se o to opres razdva a budes mit zraneni vetsi, nez z havarky samotne. To soudruzi z japan moc nezvladli.
-
Zkoušel sis někdy šáhnout na jiný kotouč? Všechno to jsou nepěkně ostré žiletky… :-)
-
Jasne. Napr rt56 co jsem tam mel predtim. Taky by ses asi riznul. Ale musel by ses snazit. to co je na tech sendvicich, to je fakt brutal… tam se fiknes, kdyz ho blbe vezmes do ruky…
-
Včera jsem dával RT 86 a nepřišlo mi, že by byly nějaké extrém ostré na hranách
-
Tak nevim esi to neni naka divna serie. Proste na rezu ten hlinik neni v rovine a je tam mirnej zlabek. Cumi ven ty vnejsi ocelplechy. Kdyz to prezenu – neco jako cerstve nabrouseny brusle :)
-
Ted jsem zkusil 4 × 203 a 3 × 180, vsechny maji lehky zlabek, zadny ale vylozene nereze. Ale urcite jsem takovy mel taky. Mozna to byly ty vyreklamovane. Tehdy mne to taky zarazilo.
-
No tak doufam, ze je nemam z naly nepovedeny serie. Takovy nekrestansky prachy za to chteji. Na auto je to lacinejsi :)
-
-
-
-
-
-
Kolikrát jsi při pádu spadnul na kolo? A když, tak kolikrát z toho bylo na kotouč?
-
Na kolo parkrat. I kolo na mne. Ale to jsem mel Vcka :)
Ale i tak tam ty ostry hrany nevidim v nicem vyhodny. Naopak potencialni nebezpe i tam je. Pri drzkopadu nevidim az tak nerealny, aby ses o kotouc riznul.
-
Minuly tyden jsem koupil dva Shimano kotouce, ted kdyz to daty ctu tak jsem se schvalne podiva jak je to ostry.
Ostry to neni! Je to jako obraceny nuz na maso, nechtene se o to nikdo nerizne.
Jedna se opravdu o kotouce od Shimana?
-
Jojo, shimano v origo krabicce a ofiko cz distribuce.
-
-
Znám lidi, co si udělali od rozehřátýho kotouče spáleninu, ale o říznutí žádným…
-
Obsah tohoto příspěvku je blokován.
-
-
-
-
-
Nová reakce na zakládající
Pro zobrazení diskuse se prosím přihlaste nebo zaregistrujte.
