Radikální prostatektomie - zkušenosti

S plynem nevím, ale dělá se radioterapie „s nádivkou“ – nacpou do pacienta, do okolí prostaty gel, který sníží expozici okolních tkání. NIkde jsem nezaznamenal cenu, ale asi raketa…

Dík. To už jsem zkusil – ono i se ptát má své limity. Třeba až do rozhovoru s doktorem v nemocnici nikdo (ani ChatGPT) nezmínil takový drobný fakt, že vedlejším účinkem radioterapie je nevratné poškození okolních tkání do té míry, že jsou sice omezeně funkční, ale pokud by snad někdy bylo nutné ve stejné oblasti operovat, takto poškozená tkáň se nehojí a někteří doktoři přímo operaci v takovém místě odmítají = takže pokud jsou třeba takhle zasažená střeva a za pár let máte v dané oblasti problém, tak místo operativní léčby je z toho třeba permanentní vývod…

Takže jdu 29.9. na operaci. Tím to tady asi můžeme uzavřít, ale klidně tu budu sdílet své postřehy z celého procesu – nejsem bohužel určitě poslední, koho tohle potkalo.

Máš pravdu… Jen se k tomu musím nějak psychicky propracovat.

Dotaz – jasně je to jiné u každého, ale jak dlouho Ti trvalo se dostat po operaci do stavu, že jsi mohl nějak normálně fungovat – myslím v rámci domova? Já zatím nahlásil, ať se mnou v práci nepočítají tak měsíc a přímo v kanclu tak dva, možná víc s tím, že je to ničím nepodložený odhad – jen aby tak nějak chápali, že to bude delší…

Tam jsem byl na magnetické rezonanci.

Hele, ono tohle není o zkoušení. Buď máš znalosti, vzdělání a zkušenosti a pak jsi schopen posoudit svůj stav sám (a pravděpodobně taky pracuješ jako doktor) a nebo Ti výše uvedené chybí a pak nezbude nic jiného, než se spolehnout na doktory. Dva urologové by navrhli ozařování, dvě konsilia (z toho jedno složené ze čtyř onkologů a jednoho urologa) navrhlo operaci. Další možnost byla aktivní sledování = pravidelné biopsie, testy krve a magnetické rezonance. Chci se toho zbavit, ne hrát ruskou ruletu. Holt v životě je to někdy drsnější. Proto je potřeba ho žít, dokud to jde…

Nějaká zkušenost s metodou Rezüm?

Tak to jsi první z asi šesti lidí se kterými jsme byl v kontaktu, co nemá „s funkcí“ problém. Budiž Ti přáno!

Já no to přišel náhodou – měl jsem asi týden pocit, jako bych si učůrnul – nejlíp bych to popsal tak, že to bylo jako bych stál ve vodě a špičkou pinďoura se dotýkal hladiny. Začalo to nenápadně. Nebyl to pocit na močení, jen jsem začal mít pocit, že jsem „prosákl“. Jenže v trenkách nic. Tak to bylo celý den. V noci nic, ráno taky nic ale behem řekněme hodiny ten pocit znovu nastoupil. Bylo to otravné, protože jsem díky tomu intenzivně zatínal svěrač a pak to během dne bylo už únavné na břicho".

Tak jsem zašel na urologii. Doktorka mne vyšetřila a poslal na krev a z krve vyšlo zvýšené PSA (2,79). Moje problémy samy ustoupily, po týdnu se znovu objevily, ale asi za tři dny zase nic a už se to neopakovalo (tzn. to co mne přivedlo k doktorce, samo bez léčby či jakékoliv snahy odeznělo). Test na PSA jsme zopakovali o měsíc a půl později a PSA vyšlo 3,07. Po prvním PSA se mne doktorka ptala zda jsem před odběrem jezdil na kole (tlak na prostatu zvyšuje hladinu PSA), ale já nejezdil. U druhého odběru už jsem si dal pauzu od kola tři dny.

Takže Magnetická rezonance, nález, biopsie, potvrzení nálezu Cleason score 6. Takže rozvaha co s tím, rozhodnutí k operaci a 29.9. se jde na to.

To rozhodnutí je blbý v tom, že nemám žádné problémy, v noci spím jak děcko a kdybych byl exhibicionista, mohu na veřejnosti čůrat obloukem jak zamlada. :D Ten psychologický blok je v tom, že se vlastně člověk rozhoduje mezi ruskou ruletou (aktivní sledování – chodí se několikrát do roka na krev a pokud to výsledky indikuji, případně jednou ročně na MR a biopsii – takže pokaždý čekáš, jestli je to ještě dobrý, nebo už ne), nebo operace (tahle volba s sebou nese loterii v podobě neznámého rozsahu snížení kvality života – pomočování, ztráta erekce). Třetí možností je radioterapie, která mi nabízena nebyla – zřejmě proto, že se volí v případě, kdy pacient nemá (ale plánuje děti). Tak je to loterie rovněž, ale jiná – jednak nemusí být zasaženy všechny rakovinné buňky, ale hlavně okolní tkáně jsou zasaženy zářením rovněž. A pokud někdy v budoucnu nastane situace, že ne nutné v zasažených tkáních provést operační zákrok je dost velká pravděpodobnost, že to doktoři odmítnou dělat, protože ta tkáně s ehojí buď blbě a nebo vůbec. Takže když to vztáhnu ne sebe, tak pokdu bych si nějak vydupal radioterapii a třeba za deset let bych měl problém se střevy, mohl bych skončit třeba bez konečníku a permanetním vývodem. Děkuji, nechci…(takhle nějak jsem o tom uvažoval.

Takže shrnutí:

Zjištění PSA je jednoduché – z klasického odběru krve. Vyšetření u urologa není žádné drama a mně třeba ani prostatu přes konečník doktorka neprohmatávala – jen mi prohrábla pytlík a projela ho ultrazvukem. Takže pokud máte někdo jen trochu pochybnosti, jděte se nechat vyšetřit.

Jak píše Kos_CZ. Vyšetření krve na PSA by mělo být standardem prevence, myslim že od 50 je to automatické, ja si ten test nechávám dělat od 40, ze začátku kolem toho mela doktorka zbytečně kecy, potom si zvykla, nevim proč to neni při prevenci automatické od tech 40 let normálně, ten rest stoji asi 3 kila

Já byl na operaci 2023, PSA děsivých 13… Co vím, tak nejsou jasné příčiny vzniku, ale jsou známy rizikové faktory. Taky prý to může růst dlouhé roky, než se objeví potíže. Hodně jsem o tom zpětně přemýšlel, proč mi byl v 48 diagnostikován tumor prostaty. Předně jsem si udělal závěr, že jsem byl strašný *****, že jsem nešel k urologovi už dávno. Pak si myslím, že jsem si to uhnal během ježdění na kole přes zimy, kdy jsem si nejspíš vypěstoval nejdřív chronický zánět z prochladnutí. Zpětně si myslím, že někde k roku 2019 jsem začal pociťovat jisté potíže – občas častější čůrání, tlak v podbřišku, trochu zhoršená sexuální funkce (horší ejakulace). Já to přičítal stárnutí a řešil to nejvíc kokotsky, jak to jde – kupoval prostenal apod – zdálo se mi, že je to lepší. V tom období jsem měl zároveň silný stres – problematická změna zaměstnání, dokončování domu a stěhování, stres s tátou se stařeckou demencí. Stres je další velmi silný rizikový faktor. Na svoji obhajobu musím říct, že 2019 jsem byl u praktické, že cítím tlak v podbřišku, resp. takové nejasné tahy/tlaky. Jinak si na ni nemohu stěžovat, ale na uro mě tenkrát neposlala. Vzala to za namožený podbřišek, že jsem moc velký sportovec, že moc jezdím na kole…

V roce 2022 jsem začal pociťovat silnější příznaky. Zvláště po kole, honění, nebo po sexu, jsem musel i 2× za noc čůrat. Zase úřadoval můj strach z doktorů a říkal jsem si, že je to tím, že po kole moc piju. Začalo se mi stávat, že jsem byl na kole, zastavil na čůrání a měl jsem problémy s vyprázdněním. Tenký proud a když jsem domočil a zastrčil ho, tak mi ještě ušlo trochu moči do gatí. Ten útlak na sedle to vše hodně zhoršoval. Konečně jsem se rozhoupal, že musím na uro. Do té doby jsem neměl v životě žádné větší zdravotní potíže a vše přičítal stárnutí, kancelářské práci, moc dlouhému sezení na kole. Ale v hlavě jsem začínal tušit, nebo spíš vědět, že to bude rak. Ale stále jsem to vytěsňoval myšlenkou, že mě doktorka seřve, že jdu pozdě, napíše pilulky na zánět prostaty a bude vyřešeno. Kolo jsem koncem léta 2022 dal do garáže. Po kontrole následovala biopsie a za pár dní zdrcující diagnóza a razantní sdělení dvou urologů (kterých si dost vážím), že to musí ven, roboticky, kde je menší riziko následných komplikací. Jestli někdo neprožil něco podobného, tak si těžko umí představit, jak šílené jsou hlavně noci po takové diagnóze.

Tak skončila jedna část mého života, mladická, celkem bezstarostná. Pak už začal zcela jiný příběh. Snažím se žít jinak a líp (resp. abych se cítil co nejlépe každý den), ale zpětně bych si za svůj přístup nafackoval do bezvědomí. Zdánlivě stačí málo… poslouchat své tělo a nebát se doktorů. Obavy z prstu v konečníku jsou totálně směšné, oproti tomu co následovalo pak.

Reaguji, jak jsem přišel k problémům mé PROSTATY.

Od mozkové příhody v r. 2017 ( nechodil jsem na jednu nohu, levá ruka ochrnutá a nemluvil – což bylo to „nejhorší“ :-) ,ale snažil jsem se a dnes jsem na 95% OK. No a od této příhody mě poslali i k uroložce, kam jsem chodil 1× ročně. Postupně se zvyšovalo mé PSA z 3,2 až na 6 vloni zjara, což jsem zpozorněl a začal se vzdělávat, co který parametr po odběru krve, výsledků z ultrazvuku atd. znamenají. U PSA 6 si mě pozvala urolozka 1.12.25 na další kontrolu. Doplním, že ještě jednou za rok chodím na ultrazvuk břicha. No a od toho mého podrobného zkoumání jsem dospěl k názoru, že má uroložka není až tak moc důsledná. :-(

Takže jsem zpozorněl u několika zásadních parametrů: 1. PSA a fPSA ( což je tzv. volná PSA ) a poměrem těchto dvou hodnot vyjde tzv. FRAKCE a když je frakce méně jak 25% , tak je třeba zpozornět a urolog by měl poslat preventivně na MRI, což má urolozka neudělala. ,:-( 2. Velikost prostaty, která je normálně o objemu max 30ml, no já si spočItal, že můj objem prostaty je cca 120ml, což je 4× více. 3. Urolozka po jejím ultrazvuku vždy psala, že prostata je homogenní , jenže po ultrazvuku břicha ( též koukají i na prostatu ) uváděli už od roku 2022, že mám prostatu nehomogeni. No a po mém vyhodnocení uvedených údajů jsem 1.12.25 chtěl po uroložce žádanku na MRI. Divila se proč a že žádnou rakovinu nevidí :-(, nicméně po mém nátlaku žádanka byla. MRI v Motole ukázalo ( nechal jsem si poslat výsledky ) , že jedna z důležitých hodnot PI RADS je 5, což je nežádoucí maximum ( PI RADS: 1–2 je vše OK, 3 je takové rozhraní a 4,5 už je jasný příznak možné rakoviny. No a nyní je víceméně jasné, že se dost zanedbalo :-( Předevčírem jsem byl na BIOPSII a 4.2.26 mi sdělí verdikt. Já jen doufám, že rakovina bude jen v prostatě, to pak půjde též na RAPE, pokud bude hůř , tedy metastáze, tak to asi nechám být, tedy žádné ozařování. Ještě doplňuji, že větší PSA ještě nemusí znamenat problém ( z hlediska rakoviny ) ale je dobré buď mít výborného urologa, nebo si sám pohlídat mnou výše uvedené parametry.

Tak snad mnou uvedené postřehy někomu pomohou a budou kolegové cyklisté moci více „tlačit“ na svého urologa, zda jsou mnou uvedené údaje z vyšetření OK.

Protonová léčba je v zásadě radioterapie jako každá jiná. Jen dražší, pro providera velmi lukrativní a proto dobře marketovaná.

Limity radioterapie dobře popsal Kos výše. Je to trvalá zátěž která se ti v budoucnu může vymstít při dalším problému v pánvi – třeba CA rekta. Další problém jsou very late effects v čele se sekundárními malignitami.

Long story short: pro padesátniky sedesatniky je .metodou volby RAPE. Pro 70+ je naopak první volba RT nebo W+W, případně hormonoterapie což je kastrace a o tom se tu nebavíme;)

Kamaráde držím ti palce ať vše dopadne jak má a opět pojedeme L'etape s úsměvem. Drž se.

Držím palce.

Hodně štěstí.

Držím palce, pytlík jsem nosil v kapse u tepláků.

Pokud tam nechces/nemuzes jit, zavolej jim a pozvi si je domu. Prijdou i s urnou az za tebou.

Píšeš, jak kdyby jsi snad byl na Bulovce.

:). Přidávám se k přání, ať jsi co nejdřív v cajku a v pohodě.

drzim palce, cevka je fakt exkluzivni opruz.

Taky držím palce, a díky za reportáž, pro naši věkovou skupinu je to myslím dost aktuální téma.

Díky!

Já jsem skoro týden od vytažení cévky a zatím to není nic moc – stačí delší dobu stát a už krvácím = chce to opravdu dát tomu čas…

Moc držím palce. Pěkné napsáno.

Díky! Ať se všechno vyvíjí k nejlepšímu a (mimo jiné) zase lítáš kila kilometrů!

Ahoj a přeji stále méně potíží. Jinak děkuji za jasný popis a jasnou řeč ????, je to pro nás jistě velice přínosné.

Ahoj. Přeji, ať vše dobře dopadne a jde „jen“ o zánět.

PS : Toto je cyklistické fórum, fórum o prostatě ne e :-)

Ahoj,

na biopsii jsem byl třikrát, dá se to vydržet. Naposledy jsem dýchal nějaký plyn a bylo to o hodně lepší. Už si nevzpomínám, jestli se za to něco připlácí.

V tvým věku fifty fifty operace vs RT. Ale uvidíme po biopsii.

Jo, to je specifikum cyklistickeho fora :-)

hele, dobře dopadni… držím palce.

Jen pro Tvou informaci – existuje ještě varianta, kdy se tato biopsie provádí přes hráz – tedy skrz kůži mezi pytlíkem a konečníkem. Já to takhle absolvoval na soukromé klinice a stálo mne to 8000Kč, ale zaplatil jsem to rád, protože mi to přišlo malinko šetrnější. Ale vyžadovalo to taky předchozí komplet vyprázdnění střev.

Teˇjsem byl na kontrole, chodím po půl roce – vyšetření, ultrazvuk a PSA. Před tím jsem vždycky trochu nervozní, ale dopadlo to dobře. Na kole jezdím, teď chodím do sauny a plavat. Inkontinence je slabá, ale úplně už se ji asi nezbavím, ale nijak moc to neomezuje. Co se týká erekce, tak hodně mírné zlepšení, ale je mi 65 svoje jsem si užil, ale pořád ještě doufám. Na inkontinenci mi dost pomáhají ty prášky na zklidnění močáku. Akorát mi tu inkontinenci podporuje kafe, a na to nemám dost silnou vůli abych ho nepil.

Máme štěstí, že žijeme v době, kdy žijeme. Dneska je možnost se ptát do nekonečně ChatGPT – dříve odpadneš Ty, než AI. Samozřejmě je nutno brát odpovědi s rezervou, ale je to dobrý zdroj například vysvětlení výsledků vyšetření, laboratorních testů. Jde tak získat i dodatečné informace, vysvětlení popisů snímků apod. Doktor většinou nemá čas hodinu vysvětlovat to či ono, ale jako příprava je myslím AI velmi dobrá a na doktora pak lze vysypat jen otázky velmi konkrétní.

Ještě mě napadá, že změna barvy moči mohou dělat po čase leky. Tedy pokud se bavíme o zabarvení.

Ahoj, to se mi stávalo první týdny po operaci, pak se to samo ztratilo. Jediná komplikace z tohoto hlediska byla nějaká infekce asi po půl roce, v moči byly nějaké bakterie. Projevovalo se to pálením při močení To se vyléčilo antibiotiky a od té doby nic.

Zdravím tě kolego a rád slyším, že se cítíš přijatelně :-) Koukám, žes fakt pašák, gratuluju ! Ranní procesy jsou jaké ? To víš jsem čekatel, tak mě zajímá každý detail. Byl jsi na JIP ? No a fakt zkušenosti zde od ostatních jsou nenahraditelné. A na sestřičky moc nekoukej :-) ať náhodou nezjistiš, že ti prostatu zapomněli vyndat a lulánek chce sestřičky hned prohnat :-) :-) :-)

Nenech se ukolébat pokrokem – hlavně opatrně! Ale pochopitelně blahopřeji k návratu domů – to na hojení hodně pomáhá!

Zdravím kolego. Jak je 4. den po operaci ?