Zdarec bajková komunito,
chtěl bych se rozepsat, jak už název vypovídá, o problémech bajkingu hlavně na severu Brna — převážně o ilegálních trailech na území pod správou Mendelovy univerzity. Všechno, co tu zmíním, se ale dá aplikovat na jakýkoliv ilegální trailík napříč republikou.
V posledním roce a půl se častěji na lokálních trailech setkávám se záškodnickými akcemi od lesáků a už jsem s nimi měl i tři větší konfrontace (vždy poklidného charakteru). Bohužel, od všech tří jsem se dozvěděl, že sílí tlak na rušení a zahazování všech ilegálních trailů pod správou Mendelovy univerzity.
Nejvíce tímto postižená oblast je momentálně právě sever Brna — hlavně traily od Hádů směrem na Bílovice a Kanice, ale zmiňován byl i Vranov a další.
Můžeme se bavit o tom, čím si tuto pozornost tyto lokality vysloužily. Podle více nezávislých zdrojů (lesáci i trailbuildeři z okolí) je příčin víc, ale hlavní je prostě ta, že ilegálních trailů rapidně přibývá — často i na citlivějších místech, třeba kolem vodních toků nebo studánek. A samozřejmě taky prostě jezdí víc lidí než dřív.
Krásný příklad: od Hádů po Bílovice/Kanice vzniklo za poslední 2 roky víc než 6 trailů.
Ruku na srdce — i z pohledu bajkera je to na tak malou oblast fakt dost. Navíc většina z nových trailů tak trochu postrádá smysl, nebo je vedená opravdu troufale.
Dělat trail pro trail podle mě není cesta. Trail by měl být něčím zajímavým, měl by vypíchnout určité prvky v krajině, ne jen generická cesta lesem.
Přijde mi, že s přílivem nových bajkerů do komunity přibylo i pár nehezkých zlozvyků:
- Každej novej objevenej trail hodit do jakýkoliv mapový aplikace.
- Stavět trail všude, kam se podívám, jen aby nějakej byl.
- Něco se mi nelíbí na trailu → překopu si to, nebo postavím vedle svůj.
- Každej spadlej strom hned řezat aku pilou, místo ho prostě objet.
Trochu si tu rýpnu do vlákna MTB Brněnsko a hlavního aktéra Ufonacz — nic osobního, ale i tohle jsou přesně příklady, kde by neuškodilo trochu víc pokory a rozumu.
Na kole sice nejezdím 40 let, ale dostal jsem se k tomuto sportu v době, kdy to byla ještě celkem rarita. Enduro bylo v plenkách a jediné, co se znalo, bylo DHčko nebo XC.
V tu dobu platilo pár hezkých, nepsaných pravidel:
- Pokud člověk využívá ilegální trail, tak ho nemusí hned dávat do pěti map a osmi veřejných skupin po celým internetu.
- Pokud chce člověk poznat novej trail, buď se zeptá okolních bajkerů, nebo napíše do uzavřenější skupiny, případně se domluví s někým na vyjížďce a ten ho po známých trailech protáhne.
Ono to mělo svoje kouzlo a komunita se tím utužovala.
Chápu, že tohle všechno problém nevyřeší, ale trochu rozumu a pokory by mohlo pomoct naše trailíky udržet déle při životě, ať už v okolí Brna, nebo kdekoliv jinde.
Nemyslím si, že bychom měli přestat mluvit o trailech nebo sdílet jejich stav — to je super, když to dává smysl. Ale dělejme to v menších, uzavřenějších skupinách, ne na veřejných fórech nebo bajkových stránkách, kde to vidí padesát tisíc lidí.
Na závěr
Co si o tom myslíte vy?
Máte pocit, že je u vás taky „přetrailováno“?
Měli by se noví bajkeři víc zajímat o nějaký bajkerský kodex, nebo už je to stejně jedno a situace se bude jen zhoršovat?
Uvědomme si jen jedno, les není jen náš, ani jen lesáků, ale všech lidí kolem.
Zkusme se nad tím občas zamyslet a nedovolme, aby to (v nadsázce) jedna skupina nebo jeden člověk zkazil všem.
