Zdravím, dokázal by někdo nacenit historické jízdní kolo? Jedná se o kolo přibližně z let 1935–1927. Značka kola, uvedená na předním štítku je „Original TRIMOL“.
Moc děkuji za Vaše odpovědi!
Předválečné historické kolo
54 nepřečtených-
-
Nacenit ti ho nedokážu, jen tě opravím, není to TRIMOL, ale TRIPOL (máš to ostatně i na té fotce sedla)…
https://aukro.cz/…l-7056100041
http://www.historickakolapisek.cz/index.php?…
-
Moc děkuji za poskytnuté informace a také upřesnění názvu výrobce.
-
Rádo se stalo…
-
Výběr z produktůPřejít do shopu (Kola)
Pinarello PRINCE FX TiCR Ultegra Fulcrum Wind 400 disc kolo, červené
177 999 Kč
MOC 180 999 Kč -
-
Parada, mezivalecna kola me fascinuji. Dodnes me tezce mrzi, ze jsem si nenechal jedno takove kolo z kontejneru. Behem 90. let a jeste zacatkem milenia s dostupnosti levnych „horskych“ kol v marketech tato kola lide hromadne likvidovali. Zapominaje, ze jim slouzily desitky let kazdodenne do prace po nekolik generaci a casto jim ani po tech desitkach let nic moc nebylo. Pokud kolo nebylo bourane, nebylo tam co poskodit a to malo bylo snadno opravitelne. Stredy byvaly kovane 4hrany, ale byl to jiny standard nez dnes. Mohutne loziska, konuse byly srubovane na osu. Kliky take kovane. Parkrat jsem mel stredy rozdelane. Ram a vidle byly letovany mosazi nebo i stribrem. Vsude pomerne jakostni ocel, beznymi stipackami bylo temer nemozne prestrihnout spici z kola, i soucasne DT Swiss jsou proti tomu blato, nemluve o pozinku. Blatniky zdobene ornamenty, fakt hezka prace. Pozdeji v 50.letech a dal za komancu sla kola do kopru jako vse ostatni, ze 4hranu se preslo na srackove klinky a kliky, co skalpovaly kotniky, vsechno se neustale povolovalo…
-
Moje řeč, nezbavujte se lehkovážně veteránů. Ale ani poválečná kola bych nezatracoval.
-
Kdyz se rekne a, melo by se rict i b.. tedy sice to bylo bytelne a odolne kolo, ale taky vazilo i pres 20 kilo.. a o pohodlnem jezdeni bych taky asi uplne nemluvil.
-
Dědkové na tom jezdili celoročně denně do práce třeba 10 a víc km a nestěžovali si.
-
A jejich dědové chodili těch 10km pěšky a dědové jejich dědů taky, ale navíc v dřevácích i v zimě a museli přitom dávat pozor na vlky a potulné lapky.
já bych spíš napsal „nemohli si stěžovat“ :-) co by se asi tak stalo, kdybys jim řekl „dědečku, nechcete vyměnit tu dvacetikilovou fixku bez brzd za tady to pohodlné městské kolo, s přehazovačkou, hydraulickými brzdami, odpružením a s váhou poloviční?“. to je prostě vývoj.
všichni to vyhazovali proto, že málokdo měl místo na to, skladovat na půdě starou plečku dalších 30 let aby potom našel někoho, kdo v tom má zálibu a mohl mu to věnovat za odvoz. Tak si prostě koupili lepší kola.
-
A kolik z nich na to sedlo ještě v Tvém věku.
-
Ale jo, jezděj na tom dědkové do hospody furt. Nemusej to zamykat.
-
-
Však to byla pracovní kola s důrazem na výdrž a spolehlivost, ne nějaká hračka zhejčkanejch hejsků :)
-
tak ona tehdy kola byla taky celkem drahá věc, málokdo měl doma více bicyklů jako zdejší osazenstvo.. mnohdy jedno kolo muselo stačit jak na výlety, tak i pracovní cesty, včetně bikepackingu..
-
v 20. letech (192×) bylo kolo v hodnotě cca půlročního (někde i ročního) dělnického platu.
Prodej na splatky byl běžný.
Konec konců levný budík stál cca měsíční plat- i ten se prodával na splátky.
-
Nádherné kousky.
-
-
-
-
jako kluk jsem na tom jezdil běžně – na nějakou esku nebo favorita doma nebylo – dobře to jelo tak 13–15 km/h, docela to stoupalo, pružinové sedlo bylo bomba a taky mě jako kluka bavilo přední světlo s tlumeným a dálkovým světlem (to mám dodnes někde schované)
-
Ano, je treba rici i to B. Nechci se s tebou hadat, pac ti te vazim, ale tady se hodne mylis a take mozna nevedomky mystifikujes fotkami nejakych vojenskych staveb (ty mivaly zesilene ramy). Ja se take nebavim o kolech z let 1918, ale spis kol z dob konce 1. republiky a 2. svetove, tech byly jeste v 90. letech plne kontyse. Tato kola v zakladu zase tak tezka nebyla, nebyl velky rozdil od povalecnych Esek, Premieru atd. Skutecne to byly pomerne jakostni roury do mufen, ja jsem mnohokrat ty kola opravoval a ram s vidlici mel nanejvys 4 kila, ta hmotnost se u teto kategorie kol az tak nesnizila. Ani dnes hlinikovy ram a vidlice nejakeho mestskeho kola pod 3 kila nema. Take jsem na 2 kolech prarodicu dost jezdil (na panskem coby 4lety uvnitr ramu), pozdeji jsem mel jedno vlastni (z kontejneru, bohuzel jsem se jej zbavil). A byla nesmirne pohodlna, to bych chtel zduraznit. Bylo to dane sirokyma falcovyma plastema, oceli a prohnutyma savlema vidlice. Pomerne hezky toto eliminovalo rozsekane cesty, typicky panelka, s tim maji problem i dnesni nejlepsi vidlice. Rafky (falcaky) take nebyly tezke, ja nevim, vice nez pul kila nemely, parkart jsem to prepletal, naby stejna hmotnost jako vicemene u pozdejsich Esek, spice normal 2 mm, Torpeda byla v 99% nemecke, ta hmotnost je dodnes vicemene podobna.
A ted k tomu B. Je treba si uvedomit, za tady mas komplet kolo. Pro ty mene chapave, ma to celoobvodove blatniky, nosic, svetla, zvonek… Ve chvili, kdy si tyto prvky namontujes na kterekoliv moderni kolo (bezny trek, nejaky horak, a to myslim bezna hlina) tak se taky pod 15 kil nedostanes. Ja jezdim na „modernim“ kole, ktere ma odhadem 17–18 kilo a to ma jen 8 rychlosti (Nexus). Uplne v poradku. A ted si kup moderni kozene sedlo Brooks, ale na vahu se radeji nedivej. Nebo si kup nejake holandske sedlo s pruzinama na ty jejich mestke plecky. Pod kilo se nedostanes.
Kolo s 1 rychlosti se chova jinak, kdo nevyzkousel nezna, tak radeji at nekeca. Ten pohon ma tuzsi odezvu, mozna nema takove ztraty, v konecnem dusledku se na stejny prevod vylame vice, nez na odpovidajicim kole s prevody.
-
tak za ty dvě vojenská kola se teda omlouvám, přiznávám, bylo to ode mne trochu trolleníčka.. občas jsem prostě rozverný.
ad pohodlí – já nejsem tak starej, abych na takovém předválečném kole jezdil ještě někam do závodu Rudý Říjen soustružit, v teplákách a se startkou v hubě, to přiznávám, ale zase nejsem tak mladej, abych na takovém kole, co se vytáhne ze stodoly na chalupě neseděl a nejel a to i vícekrát než jednou. Pohodlí není jen o tom, že je sedlo s pružinama, ale taky o tom, že to těžké kolo se singlespeed prostě není na to, aby se na tom nějak dramaticky šlapalo, proto prostě kolikrát do nějakého kopce místo šlapání se to vedlo, takže hovořím o celkovém pohodlí přepravy, nikoliv jen o posedu. Do polabí na cyklostezku fajne, ale na vysočinu do kopců tortura. Ono nedarmo se říkalo "chceš-li poznat co je dřina.. " ta váha je už prostě jen daná technologii tehdy a dnes. I když to dnes ověsíš jako vánoční stromeček, pořád (vyjma nějakého oceláku ze supermarketu v ceně lepší večeře) si na tom líp váhově.
tedy abych to zkrátil – já jsem nehaněl předválečná kola (nebo obecně starší kola). ostatně, já sám mám schované dnes již historické Basso, které si možná někdy zrenovuju. Má to prostě takový nostalgický nádech a obdivuju sběratele a nadšence a dám se i do řeči když takové potkám (koneckonců v mém profilu na fotkách i takové kolo mám).
Chtěl sem toliko sdělit, že prostě vývoj je vývoj. Nejlepší tehdejší kolo se sotva vyrovnají dnešním i průměrným, notabene pokud bychom přepočetli tu tehdejší cenu na dnešní. Tenkrát na tom jezdili, protože nic lepšího nebylo – a zcela logicky, když bylo k dispozici něco lepšího, tak po revoluci to většina lidí vyházela do šrotu..
-
jel jsi k tomu na nějakým favoritu z někdy z 50– 60 let? To sice mělo hazku a tři kolečka, ale aspoň to moje po dědovi mělo v důsledku jeden převod lehčí než ten nejlehčí na tom tříkkolečku na kamarádovo favoritu, co měl po svém tátovi, ingoty železa to byly stejné, ale to moje bylo poněku pohodlnější – aspoň na našich místních špatně asfaltovaných cestách, což byla obrana proti nepříteli z imperialistické ciziny, aby mu byl ztížen případný postup, takže rovin fakt moc nebylo. Jo a velké plus – to torpédo smykovalo (mezi kluky ceněno) ty favorití brzdy byly neskutečné srajdy, celé to okořenilo to, že jednoho krásného dne mu na favoritu praskl rám.
-
teď se přiznám že nevím jak to myslíš, ale na favoritu ze 60. či 70. let sem párkrát sedával, jako mladý jinoch, takže vzpomínky jsou již zamlžené. pamatuju si, že můj děd jezdil s berany otočenými nahoru. Veřím tomu, že kdybych na to sedl dnes a srovnal to se svým dnešním kolem pochopitelně by to byl křáp, ale taky je třeba vzít v úvahu faktor, že tenkrát nejen nebylo nic jiného, ale též jsem byl o nějaký ten rok mladší a nějaké to kilo lehčí :-)
jinak co se týče smykování a případného „enduro“ ježdění v rámci sídliště, toto v mém mládí obstarala klasická modrá skládačka, patřičně „polozávodně“ upravena oholením o blatníky, nosič, světla, brzdu a podobné zbytečnosti..
-
myšleno nadřít se do kopce – z mojí zkušenosti bylo to starý fávo pekelnější než to kolo ze 30. let , protože i ten nejlehčí převod na fávu byl těžší
dělat srovnání s dnešními koly je samozřejmě pitomost, rozdíl z pohledu uživatelské přívětivosti a komfortu zřejmý jako u všech samohybů
-
-
-
-
-
-
-
K ceně kola -stav podle fotek nic moc. Těch kol je mezi sběrateli mraky a kdo tohle chtěl už to dávno má v lepším stavu. Takže za mě to má cenu jen pro někoho, kdo chce nějak doplnit sbírku a má rád rust mode, nebo s tím dělá expozici „poklady ze stodoly“. Podle toho se taky odvíjí cena – když bude u zájemce velký faktor chci to, tak tipuju, že to na nějakých 5–7 tis Kč uhraješ, pro většinu lidí je to jen další v řadě bez povšimnutí
-
Děkuji moc za doporučující informace!
-
Jestli tam ten kus v super stavu se prodal na Aukru pod 5000, tak doufat 5 až 7 za jeho trosku je fakt jackpot ve sportce.
Je to šrot a né investiční veterán , je dost nepravděpodobné že na rekonstrukcí materiálem a prací vůbec vydělá.,
-
však jsem psal – faktor chci to u kupujícího.
Ono obecně 99 procent historických aut, motorek, kol, modelů, hudebního vybavení hodinek atd na trhu má prakticky nulový investiční potenciál – pokud zahrneš náklady na uskladnění, údržbu, inflaci, ztracenou příležitost využití peněz jinak a svůj čas
-
… a renovace není vůbec levná záležitost.
-
Ta z toho dělá jen větší ekonomický nesmysl – aby to mělo nějaký smysl, musí být renovace cíl – modelaření 1:1
-
Ale život není jenom o penězích.
-
To máš pravdu, ale protože jsou peníze a čas na světě jsou pro každého z nás velmi omezený zdroj, je třeba je vynaložit tak, abychom z nich vytěžili maximum pro co nejlepší všechny fáze života a že ta poslední – s útlumem vlastní ekonomické aktivity bude nejnáročnější, tedy není čas mařit peníze zbytečně.
-
To je do jisté míry pravda, ale každý to „zbytečně“ vidí jinak.
-
-
Je rozdíl mezi emocionálním sběratelstvím a skutečným investováním do alternativních aktiv. Problém většiny lidí spočívá v tom, že zaměňují vzácnost na lokálním trhu se skutečnou historickou a tržní hodnotou.
Investiční potenciál věci je přímo úměrný jejímu významu v globálním kontextu. Předměty jako Škoda 120 nebo hračky Igra mají hodnotu pouze pro úzkou skupinu lidí v postkomunistických zemích, kteří k nim mají citovou vazbu. Jakmile tato generace odejde, poptávka zmizí, protože pro sběratele v USA, Francii nebo Japonsku tyto věci nemají žádný technický ani estetický přínos. Skutečná investice, jako je zmíněná Alfa Romeo z roku 1938, je ceněna po celém světě. Je to umělecké dílo na kolech, jehož hodnota není vázána na lokální sentiment, ale na historii automobilismu jako takového.
Trh s opravdovými unikáty je záměrně neinkluzivní a není nizkoprahový. Nejcennější kusy se nikdy neobjeví na Bázoši nebo jinejch inzertních serverech. Salony, aukčních domy a soukromý sbíreky. Kde je vstupenkou nejen vysoký kapitál, reputace a kontakty. Člověk, který neumí cizí jazyk a není schopen komunikovat v cizím jazyce pak kupuje „zbytky“ na lokálním trhu. Tím se dostává do segmentu, kde je obrovská konkurence laicků, co šroubuje cenu nahoru u věcí, které objektivně takovou hodnotu nemají. To, co lidé považují za „investiční příležitost“, je často jen naleštěnej a předraženej kus něčí nostalgie, který koupili na vrcholu lokální bubliny.
Mnoho lidí hledá cestu, jak zbohatnout na věcech, které jsou jim blízké, což vede k fenoménu nákupu masově vyráběných předmětů v domnění, že věkem získají na ceně. Takže ne 99 % všech starých věcí, ale 99% těch masových lowend bylo vyrobeno v obrovských sériích. Investice do objektů, které si ve své době mohl dovolit skoro každý, málokdy funguje, protože jich existuje příliš mnoho. Pokud se kupujete to,co v roce 1990 stálo v každé druhé garáži, nekupujete investici, ale pouze udržuje při životě masový produkt, jehož náklady na údržbu a skladování spolehlivě vymažou jakýkoliv teoretický nárůst ceny.
Když někdo koupí kolo za 5 tisíc korun a za pět let ji prodá za 8 tisíc, má pocit, že vydělal. V realitě však pravděpodobně prodělal. Pokud započítáme inflaci,náhradní díly a hlavně čas strávený renovací či sháněním dílů, zjistíme, že hodinová mzda takového „investora“ je hluboko pod minimální mzdou. Navíc jsou zde náklady obětované příležitosti , ty prachy mohly být v jiným aktivu, které nevyžaduje tolik práce. Skutečný investor, až na unikátní případy, nekupuje veterána aby ho opravoval v garáži. Kupuje prověřený kus s jasnou historií, který uloží do profesionálního depozitáře, kde jeho hodnota roste díky jeho rodokmenu, nikoliv díky tomu, že ho někdo po víkendech „leští“.
-
A někdo má radost, že to zvládnul sám, ikdyž je to jen staré křeslo po dědovi.
-
srovnáváš nesrovnatelné – ten kdo má radost, že to zvládl sám do toho většinou s vizí – opravím to, užiju si a ještě je to investice, kterou se zajistím – tento popis přesně odpovídá mentalitě řady „takyveteránistů“ v oboru samohybů, kteří se nakonec nestíhají divit a vznikají potom v inzerci „raryty“ na slovo vzaté – ono teda je třeba k tomu férově poznamenat, že řada „influencerů“ z daného zájmu přičinlivě pracuje na tom, aby si to mainstream daného zájmu myslel, jak skvělé dělá investice.
-
To nepopírám , ale nazývej věci správnými jmény. To že utopíš v koníčku tisíce až statisíce, prostě není investice.
Emocionální sběratelství generuje spotřební užitek (radost, identita, nostalgie) . To je legitimní, ale ekonomicky jde o spotřebu, nikoli investici. Investice je definována očekávaným reálným výnosem po očištění o náklady.
Rodin co za likvidaci „cenných“ sbírek a „cenností“ po členovi rodiny museli zaplatit víc než jim to přineslo, Tedy přineslo jen náklady… bylo nepočítaně. Přesto se to dal a dál opakuje.
-
jen bych řekl, že u řady sbírkových, skutečně investičních, předmětů je fajn, pokud to v čase uchová hodnotu – tedy to dorovná inflaci a svoje „údržbovoskladovací“ náklady
ono to taky není jen o tom, kdy koupit, ale taky jak dlouho držet a kdy prodat – stačí se podívat na česká předválečná auta a motorky – odchází generace, co s nimi pamatovala zelenější trávu, pevnější poprsí žen a muzikovější muziku a cena těch běžnějších začíná docela zajímavě klesat – protože mizí trh a často to jaksi není komu předat, protože to další generace neumí udržet v chodu a proč by to dělaly
-
jj, vloni jsem prodával takového tuctového motorkového „veterána“ (prasátko), kterého jsem si před dvaceti lety vymazlil jen pro radost a pro „expedice“ s partou. Před nějakými deseti lety začaly šplhat ceny do nesmyslů, že jsem se s tím nakonec bál i někam vyjet, abych nakonec nenašel jednoho dne garáž prázdnou. Moje priority se pozměnily, začal jsem uvažovat o prodeji už zbytečného, jenže jsem to z různých důvodů tři roky odkládal. Zájemci se našli skoro hned (věkově spíš o dost víc než 50), ale ta lačnost už začíná padat, za co bych to hned odbyl před třema lety (můžu porovnat s kamarádem, co tehdy prodal), o tom jsem si vloni mohl nechat jen zdát. Přesto jsem na tom asi neprodělal – ale jen proto, že jsem tehdy ještě nakoupil „za flašku rumu“ a prodal kousek pod vrcholem bláznivé vlny. Ale ani tak bych se tím neuživil. Teď si dávám do kupy jiného mazla z toho období, zas jen tak pro radost. A realisticky počítám s tím, že jsou to utopené peníze. Prostě rozmar. Při prodeji by se vrátil jen zlomek. Ta nostalgická vlna už se nebude opakovat.
-
motorky z doby ČSSR jedou vlastní story – tam je to ještě horší o to, že jsou plné novodílů z východu – nic proti tomu, pokud to potom někdo nevydává za echt originál a nesnaží se to prodat za cenu echtoriginal. A o úletu bájného 500 OHC nemluvě – to se jen po hypu odepíše pár stovek tisíc Kč na kus.
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
na fóru https://www.nakole.cz/ je jeden co se o historická kola zajímá. A líp to nafoť, na poslední fotce ostříš na štěrk v pozadí, víc fotek
-
To kolo ma podle fotek nepůvodní ráfky /resp spíš celá kola/ (nekde z 60.-70. let)
- dále nepůvodní rukojetě (opět 60.+ léta)
- zničenou kůži na sedadle. Jen oprava sedadla je kolem 1000 (před 10 lety).
- Dynamo vypadá taky na ty 60. léta, světlo by mohlo být předválečné.
- chromování řidítek a pružin sedla je v čudu.
Takže spíš to někdo koupí jako zdroj dílů…
-
Kde to dynamo vidis? Ten stin na zdi? Z toho bych naopak tipoval neco ve stylu stareho Bosch dynama.
-
viz šipka, připadá mi jako oxidované Alu dynamo Ruhla(?) z DDR.
zde bych čekal spíš takovýto tvar:
https://aukro.cz/…l-7107287510
/ale ano našel jsem na internetu dynamo Bosch tohoto tvaru- jen jsem se s nim u takovehoto kola nesetkal/
-
No a kdyz kouknes na ten stin, tak bych rekl, ze to ma spis tvar jako neco takoveho.
-
ano mohlo by být. Jenže to by mělo být mosazné niklované/ chromované. Toto je spíš hnusný zašedlý hliník.
-
-
Jestli je toto dynamo „Ruhla z DDR“ tak už asi další žádnou radu nechci…
-
Co tím gestem "už žádnou radu nechci“ vlastně sledujete? Má to být důkaz, že když se někdo spletl v jedné součástce, tak se zbytek té hromady rzi zázračně proměnil v cenný kus historie, na kterém vyděláte statisíce?
Pojďme si vyložit karty na stůl. To dynamo to kolo nespasí. I kdyby bylo pozlacený a osobně ho na kolo montoval pan Tripol (ano, Tripol, ne váš vysněný „Trimol“). Nic to nemění na faktu, že zbytek stroje jsou v aktuálním stavu prostě trosky. Stavět hodnotu investice na tom, jestli je dynamo z NDR nebo z roku 1920, je jako snažit se prodat totálku Felicie za cenu Ferrari jen proto, že má v motoru původní svíčky.
Ukazuje to spíš že jste hledal jste potlesk, ne fakta. Dozvěděl jste se o nepůvodních dílech, zničeném sedle a hlavně nulovém tržním potenciálu. To, že se teď urážíte kvůli určení typu dynama, je jen vaše úniková cesta. Je to snadnější než si přiznat, že vaše představa o "pokladu“ narazila na tvrdou realitu trhu.
To je ta investice vs. nostalgie: Tohle není Bugatti na dvou kolech. Je to masový produkt své doby v zuboženém stavu. Skutečný investor ví, že hodnota věci není dána jeho zbožným přáním, ale ochotou někoho jiného ji zaplatit.
Pokud z toho kola máte radost, tak si ho nechte, vyčistěte ho a kochejte se jím. Je to hezký koníček a zachování kulturního dědictví zní jako skvělý ušlechtilý cíl. To se totiž poslouchá mnohem lépe než například „nechal jsem se utáhnout na nostalgii, neumím trojčlenku a spočítat s inflací“.
Ale hlavně nebuďte ten sebestředný typ, co si přijde pro pochvalu. A když mu nezatleskají a neplácají po ramenou, začne kolem sebe kopat kvůli jedné prkotině. Realita na Aukru vás totiž propleskne mnohem víc než tohle fórum.
-
Já Vás poprosím, nepište mě už žádné Vaše mentorující komentáře, opravdu o to nestojím.
Předem Vám moc děkuji.
-
-
Nemůžeš věřit všemu, co se píše na BF. :-)
-
gratuluju, na aukru šlo něco podobného za tři stovky…
naprosto se nediím tomu, jestli někdo netipl správně bosch – protože v DDR se vesele převádělo po válce to, co bylo dřív německé. Takový zářný příklad za všechny, jeslti by jste z fotky nedokonale ostré poznal rozdíl BMW 327 a EMW 327 – fabrika stejná postupy stejné, model stejný, akorát jedno z nich je DDR.
-
Tak hlavne borec sem dal fotky, kde je videt stin dynama, navic jsou uplne blbe nafocene a ted se cili. Jedina z tech fotek nahore neni ostra, ale je zaostrene na zed za kolem. Vice arogance tou posledni reakci take ukazat nemohl.
-
… tak proč se vrak hodnotil podle dynama, které tam nebylo skoro vidět?
-
Ja nevidim nejaky rozpor, normalni diskuze. Chtel znat hodnotu kola a par odpovedi dostal. Na to, ze nebyl schopen jasne napsat duvod dotazu, co s kolem zamysli, cele je to takove vesteni, tak kolo ma celkove ohodnocene, dostal ruzne nazory a ted uz je na nem, aby si vybral.
-
-
tak si třeba myslí, že si nechce přiznat splnění snu, že má poklad z půdy. Ono reálně kolik je skutečně zajímavých kol na světě, které stojí za sbírku? Tipl bych, že v ČR jich bude mít valnou většinu Cink
-
-
-
Dík za detail dynama. Omlouvám se- z přecházejících fotek jsem to nespoznal.
Pro jistotu – můžeš sem nahodit foto prední+ zadní náby (vycházel jsem z ráfků, obvykle tam bývají falcáky)
díky.
-
Ono to z těch fotek co dal poznat nešlo. Bylo jen vidět, že tam nějaké dynamo je.
-
-
-
-
Téma bylo zamknuto, nelze přidávat další reakce
