Ahoj, nechal jsem si předělat gravel z Tiagry na kompletní GRX. Kliky RX810 48–31, přehazovačka RX810 11sp. Od přestavby mi dost střílí řetěz a řazení vzadu je dost nepřesné, padají převody i o dva pastorky v záběru. Nechal jsem je to poštelovat, ale změnu nevidím. Nemůže být problém to, že mi tam nechali Shimano 105 (téměř novou) kazetu 11–32? Tvrdí, že ne, ale mě se to nezdá, četl jsem v recenzi, že se k GRX dávají MTB kazety. Diky za Vaši radu.
Kompatibilita GRX a silniční kazety
155 nepřečtených-
-
Tím to být nemůže – kazeta je kompatibilní, viz kompatibilita
Problém bych hledal v ohnuté patce, délce řetězu nebo nastavení hazky…
-
Promaž lanko v bovdenu, zkontroluj délku řetězu. A jestli je patka rovná.
Já vozím 11–36 a bez problémů.
-
Diky za odpovědi. Jak přesně zkontroluji délku řetězu? Je nový, takže vytahaný být nemůže.
-
… zkontroluj počet článků. Jestli je kladka dost napnutá. Na tak malou kazetu potřebuješ asi kratší. Dej velkej/velkej a uvidíš, kladka by se napnout na max.
-
Diky za odpověď, mrknu na to. Škoda, že toho není schopen servis.
-
A propos, nějaké tipy na kvalitní servis v Brne? Přistěhoval jsem se po letech zpět do ČR a nemám přehled. Na ceně až tak nezáleží. Diky
-
Věčná otázka :) Dobří mechanici v Brně jsou, ale najdi mezi nimi takového, který tě neojebe na cenách dílů nebo práce. Já jsem to nakonec vzdal, nakoupil jsem si nářadí a všechno si dělám sám.
-
Máš nějaký konkrétní případ ojebu zákazníka mechanikem?
-
Ojebem myslí, že to ten mechanik nemá za ceny jako na kupkole, případně ještě levněji.
-
A? To přece není ojeb
-
Ojeb to neni, ale treba ja osobne nemam problem zaplatit kvalitni praci, ale platit v servisu za material 2× tolik nez za kolik ho koupim sam nechci. Takze podobne jako sparrow_cz jsem skoncil u toho, ze si veci delam sam.
-
No já to asi sám nezvládnu a rad někomu zaplatím, tak kdyby byl tip na vynikající brněnský servis…:). Zjistil jsem, že jsou věci ve kterých jsem dobrý a pak ty, na které talent nemám a rád rozhýbám kola ekonomiky. Takže prosím, pošlete vaše zkušenosti.
-
Ja osobne, v zavislosti na tom co potrebuji a v jake kvalite, chodim do tri servisu – bikeplac (odbornici na zaplejtani kol), pepebike (takovy bezny servis na co nemam naradi, napr. lisovani), hape (cokoliv, kdyz mne jinde zklamou, autorizovany serivs mavic a tak).
-
Diky
-
-
-
-
-
Přesně. Eshopy prodávají s DPH a maloobchodně, mají náklady s balným atd. Od dílů u mechoše čekám, že to bude minimálně za ceny bez DPH. Prostě je to podnikání a já chápu, že je potřeba vydělávat, ale ne na mě.
-
No to je přece jasný.
-
A na kom/čem?
-
Nechápu otázku. Snažíš se snad naznačit, že cykloservisy mají nějaké speciální právo na existenci?
-
jo
pro ty co mají obě ruce levé, nebo se jim s tim nechce dělat, nebo si vydělají víc než když se budou hrabat v kole a mechanika pak v klidu zaplatí
-
Jenže cykloservisy si účtujou kolem 500 za hodinu práce. Je jen čistě můj názor, že tohle je nadhodnocené, protože pro mě ta služba takovouhle hodnotu obvykle nemá.
-
Jo
Splňuji všechno co jsi zmínil. Mohl bych poprosit o doporučení kvalitního servisu, jak to udělal orm? Diky moc
-
-
-
-
tak to si hodně mimo
-
Proč? Já jako zakoš to prostě nekaceptuju. Že někdo to akceptuje je jeho svobodná volba. Třeba můj automechanik by si mě nedovolil takhle natáhnout. Taky za ním jezdím z Brna 100km, protože se známe a má moji důvěru.
-
Mě se zdá že netušíš jak funguje DPH a taky že nářadí na spoustu druhů různých kol, školení techniků a spousta dalších věcí něco stojí a pětikilo za hodinu servisu fakt není přemrštěná cena, když do toho započítáš všechno.
Přijde mi že lidi si 30 let po revoluci pořád myslí že ti někdo něco udělá zadarmo melouchem a ještě bude rád protože ty peníze od zaměstnavatele přece stejně dostane pořád stejný.
-
Je fakt, že účetní nejsem a v daních mám docela guláš. Ale netvrď mi, že cykloservis pro mě nakupuje díly s DPH.
Co se týče té hodinové sazby, tak mě to přijde moc vzhledem k tomu, jak je servis kol složitý byznys. Jednoduše – nářadí je většinou malé a ruční, nepotřebuješ na to žádné speciální prostory, není to nebezpečné, nedělá se na směny, odborně je to nenáročné, atd.
-
Vtipálku
-
No on to možná kupuje bez DPH, ale někdo ho zaplatit musí – koncový zákazník, tedy ty. Takže těch 21% nejde do kapsy prodejci ale státu, jako by šlo když si ho koupíš na kupkole.
Nějaký prostor potřebuješ, takže to máš nájem, topení, elektřina … pak máš plat servisáka, netuším kolik to bežně je, ale dneska už se lidem moc nechce proacovat za míň jak 200 hrubého na hodinu. Za tohohle člověka musíš odvést sociální a zdravotní + další náklady – dovolená, nemocenská … klasická poučka říká že náklady na zaměstnance vychází ± dvojnásobek hrubé mzdy. A to není všechno, někdo to kolo musí převzít, zadat objednávku, vyjet fakturu … předat zpátky a tyhle lidi taky musíš zaplatit z těch 500/h, takže ti z toho všehovšudy moc nezbude.
Je to jen hodně zjednodušený popis, ale pro představu by mohl stačit. Jinak já si taky na kole dělám většinu věcí sám, jelikož mě to baví a tak nějak mi přijde že to k tomu patří, ale jsou lidi co to nezvládnou a nemají nářadí. Pro ty tady jsou ty servisy a ty holt něco stojí. Prostě jak se říká, když chceš mít opici, musíš mít na banány :)
-
Dík za odpověď. Ze zvědavosti – nemůžu si dát např. DPH za novou kazetu do nákladů a na fakturu napsat něco jako „oprava pohonu“?
Jinak chápu, že z provozu sevisu mám náklady – ale o ně si snižuju zdanitelný zisk, ne? Do toho spadá všechno co píšeš – nájmy, mzdy, nářadí, vybvení, atd. Takže např. zakoš mi dá 500 za práci, já jako firma dám 400 na provoz, tak mi zbyde 80 korun čistých + 20 zdaněných, ne? To mi dá nějakou marži blížící se 20%, což je super. A v servisech v Brně je narváno, takže to trh asi nesrovná, ale spíš to půjde ještě nahoru.
-
Počítal sis někdy svou hodinovou mzdu?
-
500 korun na hodinu je takova dustojna mzda za odbornou praci ve meste. Zeptej se svarece kolik ma.
-
Servis kol je odborná práce? Musíš na to mít nějaký profesní titul, oprávnění, akreditaci, nebo alespoň učňák? Musíš být členem nějaké organizace nebo komory, která ti dá koncesi?
Svářeč asi není dobrý příklad, ten teda papír mít musí, i když ty kurzy jsou celkem rychlé.
-
Pokud servisujes normalni kola, tak ano. Naradi, prostory, energie a vzdelavani, odvody. Svarec sice musi mit papir, ale bezne treba dela externistu, kdy vse dostane a jen svari. A za 500 je jeste skromny. Ja obcas tocim a striham a to je vetsinou kolem 5K na den s vlastni vybavou- cca 100K+ PC a placeni programu a hudby. A to je dolni hranice, kdy to ma cenu delat.
-
-
-
Zákazník ti dá 500 za práci (včetně DPH). Z toho cca 87 Kč patří státu. Proti tomu jsou náklady (nájem, materiál, odpisy atd). Pokud to vše je od plátců tak jim zaplacená DPH se odečítá od těch 87 Kč. Rozdíl patří státu každý měsíc. A pak se vezme těch 413 co zbylo z tý 500 odečtou se náklady bez DPH a máš hrubý zisk, ze kterého musíš odvést daně a kvazidaně.
-
Vidíš, to máš pravdu. Plátce musí na faktury psát ceny s DPH. To jsem si neuvědomil a za nepřesný výpočet si sypu popel na hlavu :)
-
-
-
-
A kolik by sis představoval hodinovou sazbu? Uvědom si, že to není hodinový plat servisáka, ale že se z toho musí zaplatit komplet provoz. Nějaký prostory potřebuješ i když třeba ne jako na autoservis, profi nářadí není úplně laciný a ta odbornost, zkušenost a zručnost taky není malá. To, že se nedělá na směny provoz spíš prodražuje. Mě to pětikilo přijde adekvátní
Já nemám rád když mají jakoby nízkou cenu práce a z napálených marží na dílech se to dotuje a pak servis má praktiky jako donesené díly nemontujeme apod. Ať mají adekvátní cenu práce a rozumné ceny komponentů, pak nemusí řešit, jestli je díl koupen u nich nebo ne a lidi nebudou mít potřebu kupovat díly jinde.
-
+1
-
Já bych se spokojil s poctivým živnostníkem. Na servis kol přece nemusím mít zrovna firmu se sekretářkou, showroomem a velkým zázemím. Takovému borcovi bych s klidným svědomím dal 300, možná 400 za hodinu, podle složitosti. Přece jenom vyměnit bovdeny, vyčistit ložiska, seřídit řazení, a podobné běžné servisní úkony zvládne každý jouda. Za složitější věci, jako třeba zaplétání kol, servis tlumičů bych dal i na té horní hranici.
-
Jsem OSVČ, naštěstí v jiném segmentu než cyklistika. Je potřeba počítat také s tím, že spoustu času ti vezme i práce, za kterou ti nikdo nezaplatí, ale čas ti to bere. A to třeba i 20–30% pracovní doby. Je potřeba udělat nějakou cenovou nabídku, odpovědět na nějaký dotaz zákazníka, zvednout telefon a někomu se chvíli věnovat, zúčastnit se nějakého vstupního jednání, připravit návrh smlouvy o dílo, připravit předávací protokoly, fakturu, referenční list,… Nehledě na to, že občas musíš zkontrolovat zálohy dat, aktualizovat software, opravit něco na serveru, aktualizovat webovky, nachystat podklady účetní a pod. Jako OSVČ jseš taková holka pro všechno a bere to čas. Takže když ti servisák bude účtovat 500,–, tak takhle nenaúčtuje denně 8hodin, ale tak 6. Protože taky bude muset dělat i jinou práci, kterou mu nikdo nezaplatí – doobjednat materiál, uklidit v dílně, zúčastnit se školení a pod.
-
Nakoupit si vybaveni, zaplatit najem prostor, drzet zaruku…
-
Když to ještě rozvedu v případě že by se jednalo o OSVČ který by dělal pouze servis (tzn. prodával pouze drobný servisní materiál) a nebyl plátcem DPH tak by to vypadalo zhruba takto:
denní výdělek (viz výše) – 6h x 500,– = 3000,–
měsíčně 20 dní x 3000,– = 60 000,–
z toho zaplatí pronájem prostor, drobný materiál, občas nějaké nářadí – řekněme 20 000,–
60 000,– – 20 000,– = 40 000,–
Teď ještě musí zaplatit sociální a zdravotní (cca 6000,–) a daně z příjmu (zjednodušeně daní paušálem 60/40) – 60 000,– * 40% * 15% = 3600,–
Po zdanění a sociálním a zdravotním mu zbude 30 400,– čistého.
Při přepočtu na čistý hodinový výdělek to potom dělá 190,–/h.
Nutno si uvědomit, že OSVČ nezná dovolenou a pokud si volno udělá, tak nemá příjem… Pokud si potřebuje zajít k lékaři nebo je nemocný, tak je to to samé…
-
kamaro diky. A ty, sparrow si to poradne precti. Jako bonus si nech od nekoho vysvetlit jak funguje dph. A papirovani, financaky a jejich teror, datovy schranky apod.
-
Takže ve výsledků nadprůměrná mzda, na kterou 3/4 obyvatelstva nedosáhne. A navíc člověk dělá to, co ho baví. Za mě vše v pořádku, co víc si přát :)
-
Nechť si tedy 3/4 obyvatel bastlí a domrvuje své bicykly vlastnoručně, když na tom přece vůbec nic není. :-)
Zbytek nechť i nadále používá služeb cykloservisů. Jaké prosté.
-
Tak to tedy ještě dopočítám, když zahrnu nějakou „dovolenou“ + nějaký seek day. Dovolená standardně 5 týdnů + 1 týden navíc (seek day, případná nemoc, návštěva lékaře a pod.), tzn. 6 týdnů, cca 1,5 měsíce.
Zbývá mu tedy 10,5 měsíce na výdělek, tzn. 30 400,– * 10,5 = 319 200,–
Po rozpočítání na 12 měsíců 319 200,– / 12 = 26 600,– čistého. Je to sice pořád více než průměrná mediánová mzda, ale ne zase o tolik. A jestli se to Jiřímu zdá moc a vidí v tom díru na trhu, hurá do toho :-)
-
Neni to seek day ale sick day.Kdyz uz musis pouzivat anglicke vyrazy tak se anglicky nauc.....
-
seek day – den hledání, třeba zákazníků, ne? :)
-
-
K tomu ještě přidej nějaká pojištění a ejhle – nic světoborného. A to se nikdo nebaví o skladových zásobách dílů, které jsou v případě komerčního servisu nutností a také zatěžují hospodaření.
Navíc se předpokládá plynulý přísun zakázek do servisu a jeho plné vytížení, což vůbec není pravda.
(Sám se v kolech vrtám už jen proto, že mě to baví. Dokud jsme doma jezdili všichni (2+3), mělo to, krom ceny, i další nepopiratelné výhody, jako třeba dostupnost servisu 24/7.)
-
Škoda že nemám rád lidi a husí kůže mi naskakuje už jen při pomyšlení, že každý den budu muset něco domlouvat s cizím člověkem. Jinak bych této díry na trhu nepochybně využil :))
-
Blízký servis používám poslední roky jako záložní rychlý zdroj drobností. A jsou dokonce věci, u kterých je jedno, jestli je koupím tam, nebo na e-shopu.
Díra na trhu je a není. Je celkem pravděpodobné, že servisů je v dlouhodobém průměru právě tolik, kolik se jich uživí, říká se tomu tržní hospodářství. Žádné dotace na cykloservisy snad nejsou, jestli jsi o ně tedy nenapsal Andrejovi na fejsbůk.
Že se teď s covidem lidi zbláznili a zahltili kapacitu supermarketovými plečkami na přestavbu … Mohu Tě ujistit, že být servisákem není žádná velká výhra, speciálně ty plečky člověka ale vůbec netěší, protože u nich je od počátku jakákoliv snaha marná. A právě takových dostaneš pod ruce nejvíc. A jejich majitelé čekají zázraky, ne-li rovnou nemožné – a mají největší problém s cenou práce. (I to bude jeden z důvodů, proč třeba nějaký servis bere jen kola jím prodaná.) Každý den by ses modlil k Aliviu, při přijetí Deore bys běžel přisypat drobné do kostelní kasičky.
Servis bez prodejny se mimo největší města asi nemá šanci uživit. Jenže prodejna, to jsou další stovky tisíc až miliony korun v riziku. Větší prostor, víc zaměstnanců…
-
když vidím, jaká tam má můj dvorní servisák kola, pak ho trochu lituji-samé plečky a navíc často špinavé, rezaté, zablácené. Když mu dám vyplést nějaký ráfek-pak má spíše radost, že si „odpočine“.. :-)
-
Špinavé kolo by snad ani servis neměl brát.
Tohle vyřešil jeden servis u nás ve městě. Má v dílně mycí box a tam kolo umyje a naleští. Nejlevnější to není, ale prý na to dost lidí slyší. Protože, když bydlíš na bytě, je mytí kol někdy docela problém.
-
-
-
Ono ze startu dokáže dost odradit to, že jdeš do něčeho s čím se na hraně uživíš, ale potřebuješ připravit prostory a vybavit je – nábytek, dílna,… to pravděpodobně přesáhne půl milionu, které musíš mít a dát je do toho. A navíc mít ještě rezervu na pár měsíců, než se trochu zavedeš a bude se o tobě vědět…
Prošel jsem si tím před třemi lety, kdy jsme společně s manželkou dali oba dva v práci výpověď a začali dělat na sebe – děláme stejný obor. Nyní bych se již jako zaměstnanec nechtěl vrátit, ta částečná svoboda se mi líbí. Naše výhoda je ta, že děláme ve vlastních prostorech, nemáme žádné závazky (hypotéka, leasing a pod.), syn je již dospělý a má rodinu. V podstatě nám stačí, že si vyděláme na vlastní provoz. Rádi bychom si vzali i delší „dovolenou“, ale máme tolik práce, že se nám to zatím nedaří nějak udělat – problém je vyčlenit delší časový úsek kdy bychom nepracovali kvůli různým smluvním závazkům, ne to že bychom si nemohli finančně dovolit být třeba 3 měsíce úplně bez příjmů.
-
Tohle zaměstnanci nevysvětlíš.
-
„twle, dyk to auto te nic nestalo, s to preci vodepsal z dani, neee !? “
zazil jsem vicekrat, chytam tunelovy videni kdykoliv si na to vzpomenu.....
-
Jo,tohle je super,všechno si vodepíšeš,né?Ve finále i sebe.
-
Jojo, osobně bych byl pro to, aby každej povinně začínal 2–3 roky jako OSVČ, to by někteří koukali…
-
-
-
-
-
Jenže ten zaměstnanec maká 8h a padla, nemusí nic řešit, prostě dělá co se mu řekne, má v tom placenou dovolenou, není jeho problém když firma nemá zakázky nebo nějaká roční doba je slabší, dostane placený volno.
-
-
A ještě je potřeba dodat,že servisní sezona není 12 měsíců.
-
Proč?
V zimě připravujou kola lidem na sezónu a v létě je taky spousta věcí na opravu, nebo ne?
-
Nedonutí lidi ani 50% mimosezonní sleva na práci aby vozili kola přes zimu do servisu.Při prvním oteplení se pak diví,že dodací lhůta jsou 3 týdny.
-
tak sem asi vyjímka..dávám do servisu koncem listopadu..
-
Budiž Ti za to dík :)
-
prostě, jak se oteplí, potřebuju na seřízené kolo nasednout a jet a ne řešit nějaké problémy :-)
Dost věcí zvládnu sám, ale vyplétat ráfky nechávám profíky a na pravidelné garančky taky raději chodím (kvůli doživotní záruce na rám)..
-
-
Nápodobně. Vždycky dávám kolo do servisu až po sezóně, u mě většinou vychází na přelom říjen/listopad. Po servisu pak už jen zazimuju, na jaře vytáhnu a můžu hned jezdit, žádné špekulování že to a to nefunguje a servisy začínají mít plno :)
-
Počkej? Ty si dáváš kolo do servisu? To bych od znalce a radila stran technických fines kompatibility, seřízení a montáže vůbec (a průběžného poptávače ve vláknu daruji-vyměním-levně.prodám) určitě nečekal. Co umí servis a Ty to ještě neumíš? Nestálo by Ti za to naučit se to také? Ušetřil bys :-D.
-
A ještě k tomu je práce na kole zábava srovnatelná s jízdou.Akorát nářadí to chce nakoupit a to je taky dost peněz
-
Tak jak co. Běžný servis ano. Ale zase máš věci, které řešíš jednou za čas a na to si kupovat specíání nářadí nebo to řešit na koleně a riskovat zničení drahého komponentu. Tu pak vyjde servis levněji.
-
Co máš na mysli konkrétně?
-
Třeba na zafrézovánírám nebo lisy na ložiska.
-
Jako zásadní výhodu vidím přístup k naší ‚kapesní‘ firemní zámečnické dílně, tedy vč. vytahováků, závitníků, spousty přípravků a udělátek, ale i soustruhu … a hlavně soustružníka.
Kdybych stavěl víc a „na kšeft“, tak bych se těm frézkám a spec. závitníkům nevyhnul, takto bez nich dovedu docela dobře žít a není-li zbytí, tak se ledacos dá dílensky vyrobit/uzpůsobit z jiného nářadí.
Lisy se většinou dají rychle vyrobit nebo se udělá nástavec na nějaký již existující, to je tady denní chléb.
-
No je fakt, že takovej závitník na středové složení jsem použil jednou a byl drahej.Ten mi žena vyčítá
-
he, aktualne stavim kolo pro dceru, z rohu garaze jsem vytah ram co jsem ta mel " na semeno". Ram byl za 700Kc, stredovy slozeni jsem se stestim povolil, zavity samozrejme zarezly zasvineny. Vyresil to zavitnik za 2200 ( " no co, naradi se neztrati, zejo").
A to se vyplati :)
-
Aha … znamenám si … rámy skladovat bez středového složení.
Nedávno jsem vytáhl z krabice po pár letech silniční (alu) rám i se šroubovacími miskami, misky šly povolit naprosto bez problému, protože byly při poslední údržbě (mnou) závity důkladně namazány zelenou vazelínou a skladování proběhlo v suchu. Vidím, že jsem si ušetřil 2.200,–.
-
no protoze ses o to stredovy postaral sam, tzn. jak pises jsi ho namazal a rozumne utah. Ja ten ram koupil jako bazar, i s tou osou, ram ocel, povoloval jsem to s takovyma zvukama, ze jsem si rikal ze to vytacim vc. zavitu :)
-
A žádná penetrace po prvotním utržení nepomohla?
-
Na to je jednoduchá odpověď – čím jsem starší, tím méně mě baví rýpat se v kole :). A třeba zapletení kol jsem v domácích podmínkách ani nezkoušel a rovnou šel zbaběle do servisu.
-
Zrovna na zapletení obyčejných kol, pokud neděláš něco extragramařského s papírovými ráfky a nitěmi místo špic, vůbec nic není. Rýpat se v kole mě sice nebaví víc, omezuji na nejnutnější potřebnou míru, ale s přibývajícími lety mi to pocitově jde víc od ruky a dělám snad méně chyb.
Ale máš pravdu, s koly Mavic jsem také celkem dvakrát využil služeb servisáka, protože dovedl (2× a rychle) sehnat i už zdánlivě naprosto nesehnatelné historické ploché dráty (zicral) do zadního výpletu. Pořizovat si kvůli jedněm zápletům jejich klíč a nejspíš i tenzometr se mi úplně nechtělo.
-
-
-
-
-
-
Nechci ti do toho výpočtu šťourat, ale mám nějaké nejasnosti.
Z tvého výpočtu jsem pochopil, že drobný servisní materiál dáváš zákazníkovi zdarma v rámci práce. Že za něj nic nemáš, proto ho odpočítáváš. A taky mi nesedí, že počítáš 8hod/den. V sezoně jsi nejspíš vytížený na 100%. Ale v zimě třeba jen polovinu doby.
-
Z toho odpočtu 20 000,– nejvíce spolkne ten nájem, energie a pod. Je pravda, že materiál bude účtovaný samostatně, ale budeš dost omezený tím, co přes tebe bude moct jít. Do limitu neplátce DPH ti zbývá potom cca 20 000,– za měsíc, tj. cca 1 000,– na den. To je tak na lanka, bowdeny, řetezy a opravdu jen drobný materiál. Navíc tím že to přes sebe přetáhneš jako neplátce DPH v případě danění paušálem z toho platíš daně, takže si k ceně za kterou to koupíš musíš připočíst cca 20%, aby jsi to nedotoval.
To s tím vytížením v průběhu roku bohužel znamená to, že přes sezónu kdy by jsi nejraději jezdil a trávil dovolenou s rodinou jsi v dílně více než 8 hodin, protože musíš vydělat na zimu, kdy to je s příjmem horší.
A za sick day se omlouvám, nikdy jsem to nečerpal tak s tím nemám zkušenosti :-)
-
-
-
-
Já každému přeju, aby vydělával co nejvíc. Ale je potřeba si uvědomit, že průměrná mzda v Brně je letos nějakých 38k kč. A i když tady na fóru bude každý tvrdit, že má víc, tak ta realita prostě tak nevypadá. Když to člověk přepočte na hodinu, tak to nedá ani dvě stovky. Takže, běžný člověk má zaplatit těměř třemi hodinami své práce jednu hodinu mechanika? To je trochu nepoměr. Proto se spoustě lidí prostě nevyplatí dávat kolo mechanikovi, ale servisovat si ho sám, protože většina servisních úkonů se dá lehko naučit.
-
No a u nás je servis, kde neberou toho, kdo si kolo nekoupil u nich.Takže jseš donucenej se to naučit sám.To že ten servis ještě nezkrachoval kvůli odmítání zákazníků nechápu.(Nejspíš to táhne prodej elektrokol a následný servis)
-
Jak je vidět z diskuse, dost lidí má dost svéráznou představu co by měl stát servis kola. Takže ceny aby se jim to fakt vyplatilo dělat jim nikdo nedá a tak se rozhodli být hlavně prodejce a servis mít jen jako nutné zlo u toho co prodali.
-
I to je jeden pohled na věc. Hodně záleží na lokalitě a kupní síle. Co si tak občas popovídám, tak čím chudší kraj, tím víc servis. Navíc se poměr prodej ↔ servis výrazně mění v průběhu roku a také podle počasí.
-
Jo to by tak odpovídalo, tady je bohatej kraj a tak prostě nemaj problém táhnout cyklo i bez servisu.Já tam kola kupoval a servis měl, pak jsem ale zradil a tak jsem musel zařídit dílnu doma.
-
-
-
-
-
-
-
-
Samozrejme, ze nakupuje s DPH, teda pokud nakupuje od platce a pak zalezi jestli je sam platce. Nechce se mne to podrobne vysvetlovat, ale ta tvoje predstava nema s realitou nic spolecneho. Jinak 500,– za servis dam rad, kdyz je kvalitni. Horsi bylo dat penize za servis a doma si tomdodelat sam.
-
souhlas! Profíkovi, který umí, dám peníze rád !
Vím, jaká řehole to je- fungovat jako živnostník (10 let)…Musel jsem to vzdát a nechat se zaměstnat.. Ale ten pocit svobody-být svým pánem už chybí.
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Nakonec je to asi takhle pro mechoše v Brně lepší.Když už jsi z nich udělal ojebávače.
-
-
-
Skladal som viacero GRX, pozor na dĺžku reťaze. Manuál pre GRX odporúča dlhšiu reťaz ako ostatné cestné sady, viď strana 11:
https://si.shimano.com/…1-01-ENG.pdf
Ak tam bola od výroby tiagra, ten kto skladal možno len primeral novú reťaz ku starej.
Taktiež spojka na kladke zvykne byť nastavená od výroby dosť silno (strana 25) stačí dať dole krytku a povoliť.
-
super, to mi pomůže
-
-
U GRX je délka řetězu velká, velká +5–6 článků ( viz. manuál).
-
Díky
-
-
-
-
Precti si manual, tam to najdes.
-
-
-
Mrkni jestli nemáš optislick lanka, u těch se mi oloupal ten kluzný materiál. ucpal bowdeny a řazení v podstatě přestalo fungovat. Někdy nezařadilo, jindy přeskočilo o dva převody, jindy normálně o jeden. Ale zase je pravda, že to ucpání bowdenů nějakou tu stovku km trvalo.
-
no pane jo…tak tohle slyším poprvé! Dám si taky bacha! :-)
-
to jsou ty co se dodavaly s XTR 12sp? pred tim me kdosi varoval uz tehdy, ze to neni zadna vyhra…
-
Myslim, ze Shimano to dava skoro vsude- minimalne na Ultegre atd. to byvalo a smysl mi unika. :-) Celkem za trest produkt.
-
Najprv malé upresnenie, Shimano vyrába v princípe 3 druhy káblov:
- polymer, nedajú sa pomýliť sú hnedé/bronzové (viď obrázok nižšie) pribalené ku XTR/Dura-Ace
- optislick, šedé/do modra, Ultegra/105/XT/SLX
- nerez (bez povrch.úpravy)
Polymer ide dole najrýchlejšie a robí najväčśí bordel. Optislick je na tom podstatne lepšie ale aj ten postupom času ide dole.
A teraz zaujímavá časť: GRX 810 používa polymer, GRX 600 optislick. Čiže prípadne prekáblovať by dávalo zmysel, no ten bordel ostáva aj dnu v páke…
-
jo, tak me odrazovali tim padem od toho polymeru…
-
Ano,polymer je peklo.Když jsem chtěl jen vyměnit lenko od přehezky/vedeno komplet v bowdenu v rámu/tak ten polymer v bowdenu udělal takovej špunt,že se lanko na tvrdo kouslo.
-
A jakou máte zkušenost s teflonovými lanky od Jagwire / Alligator – jsou černá? Vyměnil jsem optislick na XT řazení za výše zmíněné teflonové lanko. Přijde mi že zatím drží, ale abych věděl na co se mám připravit a za jak dlouho?
Holt jestli to nevydrží dám broušené nerez lanko a bowden v kuse.
-
Teflon se sice na exponovaných místech ošoupe, ale neudělá v bowdenech/pákách takový bordel jako ty povrchové úpravy od Shimana a i s ošoupaným lankem řazení funguje spolehlivě.
-
Díky, tak to je potěšující informace :)
-
-
-
-
Je to možné, bývají u vyšších řad (měl jsem je u Ultegry) a na pohled mají takový lehce zašedlý průsvitný povlak.
-
-
-
Mohou fungovat druhé záplety se silniční kazetou na kole s GRX sadou.
GRX 2×11 převodníky 46–30, kazeta Shimano HG700 11–34, přehazka RX810 GS.
Druhá silniční kola na úzkých pláštích s kazetou 105 nebo Ulterga 11–30 (v nejhorším 11–32) – nejvíce by se líbila kazeta 11–28, ale tu už asi bude moc velký rozdíl.
Může to fungovat bez dalšího přenastavování, nebo je GRX sada tak citlivá na délku řetězu, že to bude zlobit? Zkoušel někdo, jestli to rozdílné odstupňování kazety vadí? Vzhledem k velikosti převodníků by se v silničním modu jelo cca z 95% na velký převodník.
-
To asi pochytá B šroub, já mám spíš strach z té 46/11, že to bude na přišlápnutí málo. Spíš se kloním k 810 s 48–31.
-
Ale jen předesílám, že to jsou mé úvahy, kam bych osazení budoucího kola chtěl směřovat. Tedy dvojí záplety taktéž. Používám to tak už na stávající krosce, ale v kombinaci s kompakty 50–34.
-
To asi pochytá B šroub
A to je právě věc, na kterou bych sahat nechtěl ;-) Převody do rychla budou chybět jen velmi málo.
-
-
Pokud nebudeš mís stejný náboj, budeš muset měnit i napětí lanka šaltru.
-
Používám teď čtvery záplety a šaltr je ok.. náboje stejný nejsou, kazeta ano
-
Záleží na štěstí. Já mám dvoje (různé náby) a přehazka se ladit musí i třmen, trochu naprd. Lepší je stejný náboj, kazeta vliv nemá pokud je to seřízený na 11–34.
-
Takže ti silniční kazeta s menším rozsahem šlape dobře, i když to máš primárně seřízené na tu 11–34?
-
Zatím mám na obou 11–34, ale jednu mám už zničenou a na jaro už mám připravenou 11–32. Zatím nemám osobní zkušenost, ale nevidím důvod, proč by to nešlo.
-
-
-
Mám troje kola, proton, eurus, Easton Aero. Proton a eurus jsou stejné, R4 na Easton je jiný.
-
-
A přenastavovat třmen brzdy… atd.
Pokud by se to realizovalo, tak by se to oboje točilo na 350DT.
-
Stejné náby, nebo zkusit doladit kotouče podložkama.
-
Jinak abych nemusel šahat na B-screw, tak chci obě kazety co nejblíže u sebe – 11–34 gravelové záplety a 11–32 silniční.
-
Ne že by se podložky na CL nedaly sehnat, ale běžná skladovka to není.
Ale ten dotaz nebyl na kompatibilitu náb, pokud se bude muset lehce ladit napětí lanka, tak je to drobnost.
-
-
-
-
-
Přiživím se na vlákně. Začal jsem přemýšlet o svém budoucím kole a největší otázka je pohon. Chtěl bych opět zachovat Campu 1×11. Ale zároveň chci zvětšit rozsah kazety na 11–42. Doteď jsem žil v tom, že silniční a MTB 11s kazety mají jiný spacing pastorků a tudíž jinou celkovou šířku. Teď tu takhle študuju to GRX a koukám, že tam veselé míchaj silniční a bajkový kazety a já se ptám – WTF? Byl by někdo tak hodný a objasnil mi to? Děkuji :)
-
U 11s Shimana je spacing a šírka pastorků stejná u MTB i silničních kazet. Rozdíl je v šířce ořechu. Kazety (silniční) s max 32 zuby nemůžou být tolik nasunuté k výpletu, aby do něj nezasahovaly. K větší (MTB) kazetě je potřeba na silniční ořech přidat podložku.
-
Jo, o tomhle vím. Teď jsem se ještě dočet, že u silnice je spacing 2,72/2,74 a bike 2,9. Nicméně všichni, co dali MTB kazetu na silniční pohon jsou spokojený. Dám to tam taky. :)
-
A to ten Campa saltr bude v pohode zvladat?
-
11s Campa a 11s Shimano kazety jsou ,,zaměnitelné".
-
Mysleno tech 42 zubu.
-
36 dává. Na 42 už budu muset vzít jinej šaltr s dlouhým ramínkem a nastavit patku…
-
Tohle už ale je dlouhý ramínko ne? 55 a 75mm jsou. Nebo ne?
-
Tohle je střední. Podle toho, co jsem dnes googlil, by měli dělat ještě delší.
-
Raminko nema preci vliv na to jak velky pastorek na kazete prehazka vezme. Delka raminka ma vliv na to jak velky rozsah zvladne napnou. To jsou rozdilne veci.
-
tak tak
musí sedět rozsah i max velikost
-
No vždyť. Na to střední ramínko je těch 27 zubů na hraně.
-
Pokud je to myšleno obecně, tak samozřejmě že ramínko má vliv, konkrétně pozice horní kladky. Není to tak dávno kdy byly populární předělávky na 11 sp Shimano, které se skládaly z velkého pastorku a ramínka co to pobralo a dá se to koupit pořád
https://www.wolftoothcomponents.com/…ailleur-cage
https://www.garbaruk.com/…r-cages.html
A i Shimano RD-M9100 má ve verzi SGS oproti GS větší jak jak napínací rozsah tak maximální pastorek přičemž se liší jen tím ramínkem, u 1× systému se tyhle hodnoty mění společně.
-
No uvidíme. Kazetu 11–42 doma mám, tak to zkusím s tím roadlinkem nahodit. Ale podle mě už to to střední ramínko nedá…
-
Cetl jsi co jsem tu psal :-)? Pokud ty prehazky jsou stejne a lisej se jen delkou raminka, tak delka raminka nema vliv na to, jak velky pastorek prehazka jeste zvladne. Na druhou stranu, nekdy funguje i neco co vyrobce nedoporucoval. Vozil sjem na sve ultegre 6600 s kratkym raminkem kazetu 11–32 a dvojprevodnik v predu, coz podle vyrobce fungovat nemelo a nejak to fungovalo :-).
-
-
Poloha kladky ano, ale ne delka raminka. Predelavky byly i pro 10s shimano. Sam mam takhle predelanou 10s xt prehazku, ktera byla delana na 36z a 42z nevzala. Delka raminka zustala stejna, meni se jen poloha horni kladky, coz je zrejme z toho prvniho odkazu, kde se meni jen jedna cast voditka. Vem si jak velky rozsah zvladaly mtb prehazovacky s trojprevodnikem 44–33–22 a kazetou 11–34, ale vetsi kazety nedaj, ikdyz rozsahem by s tim nemely problem. Tvuj posledni odtavec dokazuje, ze to michas :-). Delka raminka = rozsah, poloha kladky = velikost pastorku. Muze a nemusi se to kombinovat, napr. ve tvem prikladu xtr prehazovacek velky pastorek zvladnou obe verze, ale kvuli vetsimu rozsahu je potreba delsi raminko, tj. pokud bys mel kazetu 16–51, tak by to dala i ta gs prehazka, protoze rozsah by byl stejny jako u prehazky 10–45.
-
Nemíchám ne? :) Můj předpoklad byl, že těch 11–42 už je moc velký rozsah na to, aby to to střední vzalo ramínko. Že tu 42 nevezme horní kladka je jasný, už teď je to hrana, je to dělaný na max. 32z pastorek.
Nicméně asi to to střední ramínko nakonec vezme, protože má uváděný rozsah 37 zubů. Což jsem pochopil je součet rozdílu zubů vpředu a vzadu (21+16). Mít ten road link, tak to jdu večer do dílny zbastlit… :)
-
Ja reagoval na xtonda. Pokud ma tvoje prehazka kapacitu 37, tak by nemela byt kapacitne problem u kazety 11–42, protoze to je 31. Resit musis akorat tu horni kladku. Jinak ano, kapacita u vice prevodniku se pocita jako (nejvetsi prevodnik – nejmensi prevodnik) + (nejvetsi pastorek – nejmensi pastorek), coz pro 3×9 mtb bylo (44–22)+(34–11) = 22 + 23 = 45, tj. kapacita 45z.
-
-
To co píšeš platí pro přehazovačky co mají horní kladku v ose otáčení ramínka, tam na řazení a velikost použitelné kazety má vliv pouze chod paralelogramu, na délce ramínka, délce řetězu, rozsahu převodníků skutečně nezáleží.
Jakmile ale je kladka vyosená, tak to všechno souvisí a poloha horní kladky a tedy schopnost vzít velkou kazetu závisí na rozsahu převodníků, délce řetězu a samozřejmě tvaru ramínka a vůbec nedává smysl oddělovat délku ramínka a vyosení kladky, ono rozdělení krátké/střední/dlouhé je jenom orientační. Shimano běžně má u silničních přehazek u GS verze nejen větší napínací rozsah, ale i hodnotu „max low sprocket“ a ramínko značené jako GS klidně může být nejen delší, ale může mít i jinou polohu kladky než SS. To se dá zjistit jen tak, že budu mít obě vodítka fyzicky.
Stejně tak u RD-M9100/M8100 není nikde řečeno, že GS je pouze kratší nebo je i méně vyosené, protože na obsluhu 45t pastorku prostě stačí menší vyosení než je potřeba u 51z. Když se dívám na výkresy RD-M8100, kde GS a SGS má samostatný výkres, tak ta ramínka jsou jinak tvarovaná, není to jen o délce. A přijde mi, že to vyosení je u SGS větší. A že by GS verze chodila na kazetě 51–16 stejně dobře jako SGS verze, na to bych rozhodně nevsadil.
-
Jak myslis, nebudu tu asi ztracet cas presvedcovanim te, kdyz mas svuj nazor. Sve argumenty jsem ti prednesl. Vice k tomu nemam co napsat. Kazdopadne co pises o tech m9100, tak nejdrive pises, ze jsou stejne a lisej se jen delkou voditka a ted pises, ze asi maji i jinak vyosenou kladku, tim vlastne podporujes co jsem psal, tak co ti na to ma clovek napsat.
-
To co se snažíš mi podsunout sem nikde nenapsal. Verze M9100 se liší jen ramínkem – tělo je shodné, ale nikde nepíšu, že jen délkou toho ramínka, ono taky co to je délka ramínka u přehazek, kde osa horní kladky je jiný bod než osa otáčení ramínka a spolu s osou spodní kladky tvoří trojůhelník.
Každopádně tvoje věta z 4.2.2022 14:58
Raminko nema preci vliv na to jak velky pastorek na kazete prehazka vezme.
není pravda, ramínko má vliv dost podstatný.
-
Nepotrebuji ti nic podsouvat, protoze presne to jsi v prispevku v 15:39 napsal
„A i Shimano RD-M9100 má ve verzi SGS oproti GS větší jak jak napínací rozsah tak maximální pastorek přičemž se liší jen tím ramínkem,“
Raminko, v kotextu diskuse delka raminka, nema vliv na to, jak velky pastorek prehazovacka pobere. Trajektorie horni kladky a dalsi parametry na to vliv maji. Znovu, diskuse je o delce raminka. Ja myslim, ze nejsme ve sporu, jen nechapes co pisu a snazis se to vyvracet.
-
Ano, napsal sem, že se liší ramínkem, ale už sem nenapsal, že ramínka se liší výhradně délkou.
Rozlišení SS/GS/SGS nebo krátká/střední/dlouhá je jenom orientační, rozhodně to neznamená že mají shodnou pozici horní kladky. Konečně v Shimano specce těch přehazovaček kde GS pobere větší pastorek než SS a podobně SGS vs GS je několik
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Nemáte někdo vyzkoušenou Shimano GRX RD-RX810-GS s větší kazetou než je psaných 34z?
-
není jednodušší dát menší převodník? předpokládám že to máš 2×11
-
Radši menší kola, 650b a nízký úzký pláště
-
Nebo předělat na 1×11.
Otázka ceny.
-
-
-
Na Diverge jsem ji měl s 11–40 kazetou ale dole už to nechodilo ideálně, s 11–36 chodila bez problémů.
-
Kolega má na Diverge jeho přítelkyně 11–42 a tvrdí mi ze to chodí.
-
Tak to chodit nějak bude, ale na spodních pastorcích už ta horní kladka přehazovacky bude daleko od pastorků, do ideálu daleko.
-
-
-
-
Je to 2×11, 46/30, tam asi menší převodník nedostanu a polovička skučí že by chtěla lehčí převod…
-
už teď si 2zuby za max. kapacitou přehazovačky 40z
možná to 36z na kazetě veme, ale už to nenapneš a nevím jestli ty 2z něco vyřeší
42z tam fakt nenarveš
-
Asi to bude muset překousnout, jen jsem si to chtěl ověřit. Známý mi tvrdil že 42 to vezme v pohodě.
-
42z vezme verze pro 1×11 – tu vozím
ale ne při 2×11
-
Řešení by bylo převodník tahu lanka, horská přehazka a kazeta, ale to už není za pár peněz.
-
-
Má rozdíl 16 vpředu (46–30) a 23 vzadu (34–11), takže ještě zub zbývá. 36z by to možná vzalo, nějaká rezerva tam bývá, ale 2z nic moc neřeší, to je sotva půl převodu.
-
máš pravdu neumím počítat :( – ale je to jak píšeš nic moc to neřeší
-
-
-
-
Nová reakce na zakládající
Pro zobrazení diskuse se prosím přihlaste nebo zaregistrujte.
Podobné diskuse
- Kompatibilita Shimano GRX klik
- Sachs 3000 - kompatibilita silničních duálů
- Kompatibilita silníční/mtb Shimano
- Presmykač GRX DI2 vs silnicni kliky 50/34
- Silnični třmeny kompatibilita s mtb páky
- Kompatibilita 8sp kazet MTB vs silniční
- kompatibilita silnicni 10 rychlostni kazety Ultegra na MTB
- Kompatibilita bikové řazení a silniční šaltr (vše shimano)
- Kompatibilita kufrů Shimano SM-SH51 a starších, silničních pedálů
- Upgrade na GRX
