Ahoj,
jsem ve fázi návrhu RD a rád bych omezil pozdější náklady na bydlení. Proto přemýšlím nad stavbou FVE. Rád bych se zde zeptal majitelů na jejich zkušenosti s FVE. Jaký máte výkon, jaký druh panelů, jaký systém zapojení, kam případně ukládáte přebytečnou energii . . .
Děkuji za přínosné zkušenosti.
Zkus Electro Dad na YT
Rock Machine Torrent INT e70-29B dámské elektrokolo, stříbrné/černé/mint
od 76 499 Kč
MOC 90 499 Kč
Výprodej -29% Rock Machine Storm INT e70-29 elektrokolo, červené/černé/stříbrné
39 699 Kč
-29%
MOC 55 599 Kč
Jako příklad dobré, ale pokud je záměrem i pochopit o co jde, tak spíše https://1url.cz/3KaHI
Mám osmým rokem 5KWp, 20 panelů, bez baterie. Bez dotace nenávratná investice. V dnešní době je za podobnou cenu (230t) podobně velká s baterií. Ta návratnost je asi dost diskutabilní i dneska, ale zas máš pak možnost „nezávislosti“ na dodávce od dodavatele – pokrytí při výpadku proudu. Dle mého to bez dotace nemá smysl.
Odpověděl si na tři otázky ze čtyř a ta čtvrtá o svepomoci se tím odpoví sama.
Je ale otázka, jestli skutečně nenávratná. Jestli se bude přecházet v následujících letech na elektromobilitu tak, jak si to představuje Brusel, je asi jen otázka času, kdy to posune ceny elektriky do nesmyslu. Nikdo se nezabývá v rámci tzv. nulových emisí tím, zda vůbec bude tolik energie na trhu, nemluvě o tom, že její výroba rozhodně emisně nulová není. Jenomže tupost EU je nekonečná a sebereflexe nulová, jak už dokázali na přidávání bio složky do paliva…
Kolega zacal RD stavět vloni a taky se zajimal o FVE. Jiny kolega ji totiz ma jiz nekolik let a konzultovali to spolu, tak jsem neco zaslechl.
Výsledek je ten, ze ten kolega, co nyní stavi, do toho nakonec nešel, ze se mu to nevyplatí. Ze vysoké naklady na pořízení se zacnou vyplacet na hranici životnosti. A nemel tedy duvod ted investovat penize, které se mu nemusi vrátit a mit na baraku technologie navíc.
Ja tomu uplne nerozumim, ale pochopil jsem, ze tam byl mimo jine (te navratnosti vs zivotnosti) i problem v tom, ze v zimě, kdy je potreba energie vysoká (na topení), tak to tolik nepokryje a naopak v létě to vyrábí a ty ji musis bud necim spotřebovavat (baterie, proud v bazenu, klimatizace…) nebo ji posílat zpet do sítě (a to pry zadarmo není).
Ze to na papíře stavitelé hezky spocitaj, ze je to boží, ale ten kolega co to uz cca sedm let má a kazdomesicne si opisuje elektroměry, to tak ruzove (vynosne) nepopisuje.
Nejen technologie na baráku navíc, ale i další bonus: Hasiči se toho bojí a pokud by došlo k požáru, má velitel pravomoc rozhodnout, že neohrozí své lidi a hasit se nebude…
Jediné čeho se na tom můžou bát by asi byla baterka, ne?
V noci ano. Přes den máš dráty vedoucí od panelů pod napětím i když to odpojíš od střídače/baterky.
Proto je asi chceš udělat na bezpečné napětí.
Proto se mezi strídač a panely dává odpojení. Odpojí se panely – střídač a další části můžeš hasit.
Smůla je, když kvůli panelům nemůžeš hasit střechu…
To už je potom stejně na totálku, tak je to v podstatě jedno – mám dřevostavbu. A jaká je pravděpodobnost že dům shoří?
Podstatně větší, než že vyhraješ ve sportce :)
Znám osobně jednoho, kterému měl tu smůlu. Po požáru znova panely nedal, že prej těch pár korun, které to vydělá nestojí za nervy při rekonstrukci.
Hasiči jsou vybaveni pro bezpečné hašení pod napětím do 400V. V praxi to vypadá tak, že když máš na střeše pár panelů, tak je to moc nevzrušuje, ale když přijedou k velké střeše pokryté panelama, tak velitel zásahu opravdu může dát pokyn nehasit. To, že můžeš mít panely zapojené do stringů a mezi nima odpojovače na věci nic nemění.
Dokonce jsou země, kde nesmíš na střeše provozovat panely na vyšším napětí než těch 400V a tuším v něměcku bys měl mít někde na označeném místě, kam hasiči můžou, centrálně ovládaný odpojovač, který panely odpojí.
S bateriovým úložištěm je to ještě veselejší, ale to je na dlouhé psaní.
Osobne to vnimam tak, ze odpojovac je zaklad, baterky pak idealne mimo obytny prostor.. I ta dokumentace a samozrejme odpojovac v miste co nejlepe dostupnem dava rozhodne smysl.
Ja osobne zvazuji, ze bych panely nemel na baraku, ale na strese pristresku na auta (pomerne velka strecha), od baraku cca 5m v nejblizsim miste.. baterie pak bud tez pod pristreskem (ze 2 stran obehnan betonovou zdi) nebo v externim sklepe (de facto maly betonovy bunkr na zahrade vedle pristresku na auta).
Jen se musí vědět, kde se má co odpojit. Tohle reálně funguje v průmyslu, ale u RD obecně ne. Jo, dá se to řešit, ale vlastně to skoro nikdo nedělá.
tlacitko total stop a dokumentace ke zdolavani pozaru se k bytovym domum doklada uz roky, neni to zas takova pitomost aby to neslo k RD s FVE..
Přesně tak, cental a total stop s dokumentaci zdolávání požáru je u byťáků a jiných retail staveb povinná roky. Udělat si v PD nového RD total stop je prkotina co náklad zvedne o pár drobných.
Tyhle řeči jak je to na RD nebezpečný mě vždycky rozesmějou, hlavně v kontextu toho, v kolika zařízeních máme doma všichni bateriové články, revize elekto má většina (pokud vůbec) jen z kolaudace, atd… :)
tak hlavne pokud hasic jede k pruseru, vi kde je total stop, kde jsou baterie (plynovy
lahve, autogen atd.) tak ma mnohem vetsi sanci postupovat efektivne…
No vidíš a já píšu o něčem jiném. Tak alespoň ses zasmál.
Však já neříkám, že to nejde, ale že se to moc nedělá. Stejne tak, jako ve většině RD nenajdeš hasicak a když jo tak zase nemá revizi.
dokud ma hasicak tlak tak ho taky nereviduju…
Samotný tlak není jistota fungování.
nojo jenze kdyz mas hasicaku hodne tak se mi nechce. Spis je tak po 10letech necham znovunaplnit. Ale obecne me zase to srani kolem pozarnich revizi moc nebavi. Jako prohlidky pozarnich ucpavek, kontroly topnych kabelu a dalsich, ktere maji realne zivotnost desitky let…
Hasicaky mam v dilne, domacnosti, dome a chalupe aspon vzdy dva. V jednom aute vozim dokonce i cisty hasivo. Ale revize, to je jak s kominama…:)
To si vybaven pěkně. Interval 10let pro nové naplnění je asi hodně. Myslím, že za 5–6 let by to mělo být. Ale i tak si vybaven lépe než 99% lidi.
A co se v hasičáku teda „kazí“. Měl jsme zato, že ukazatelem je tlak. Po 10 letech bys měl udělat i tlakovku na lahev, což se pravě dá spojit s novou náplní. Mám v autě jak hasičák tak takovou tu samozhášecí trubku v motoru, doma chata… vždy po 2 plus hasicí deka (což je na použití pro ženskou snad nejlepší věc). Hasičák po 10 letech vyměňuji, přesně jak Kesu, (ty 3 co jsem už vyměnil tak fungovaly, přece je nevyřadím bez odzkoušení).. Teď jsem všechny vyměnil za CO2, přijdou mi lepší, starý se rychle udaly :)
Revize řešíme jen ve firmě, ale to jinak nejde
Jako, že dáš ženské deku, když je rozpálená do běla? :-)
Náplň se prý může časem „slepit“ a zacpat trysku. Alespoň tak mi to vysvětloval náš bezpecak v práci.
Taky bych řekl, že návratnost žádná sláva a vícméně nula od nuly. Vzal bych to jiným pohledem: máš 200–300k navíc, tj. nebolí tě si FVE pořídit? Jsi v produktivním věku a v pohodě na to vyděláš? Tak jdi klidně do toho, protože za 15 let ty ušetřené peníze budou mít odhadem poloviční cenu a ve stáří budeš za snížené náklady za elektřinu rád. Přirovnal bych to k investici do vlastní studny: máš zbytečných cca 100 tisíc? Tak studnu určitě ano, protože budeš mít vodu na zalévání a případně i na pití téměř zadarmo.
Jasně, zadarmo to úplně nebude, u FVE omezená životnost, u studny čerpadlo a jeho provoz, pro pitnou vodu opakované testování …
Ale jestli máš možnost, tak cokoliv na zkvalitnění trvalého bydlení do budoucích let nejsou vyhozené prachy. Topil jsem dřevem, nechal předělat na TČ. Investice vysoká, provozní náklady prakticky stejné, takže se mi to takzvaně „nezaplatí“. Ale to pohodlí, čisto v baráku, získaná nová pěkná sklepní místnost místo kotelny … nejde všechno přepočítat jen čistě ekonomicky.
Já bych do FVE šel hned ale náš 25 roků „starej“ barák má složitější tvar, dvojitě lomenou střechu, 13 střešních oken … moc panelů bych tam nedal. Tehdy se s FVE nepočítalo.
Můžeš si dát i panely na fasádu. Viděl sem to u nás a třeba v Dánsku to je celkem rozšířené (přemýšlím nad tím). Po kladů pro FVE si můžeš přidat vlastnictví elektroauta. Pak snáze uloziš přebytky. Zásadní (zcela) je potřeba to řádně realizovat a dořešit s hasiči, aby se v případě pruseru jen nepřijeli podívat jak ti hoří barák.
Problém je, že pokud elektromobil používáš k dojíždění do práce, tak v době kdy FVE produkuje máš auto málokdy doma a odpoledne po příjezdu z páce už toho moc nedobiješ.
To je dávno vychytané, stačí mít 2 auta. Jedno nabíjíš, druhým jezdíš… :-)
…a to se vyplatí! :D
To se spalovákem ideálně nějaké takové
Dnes zprovozňované FVE buď nemají placené přetoky do sítě, nebo za ně dostáváš nula nula nic a nebo je mají dokonce zakázané.
FVE vyrábí elektřinu v době, kdy nejsi doma a domácnost má malý odběr a naopak večer, kdy jsou všichni doma FVE už nic nevyrobí. Bateriová úložiště jsou (i s dotacema) při současných cenách ekonomický nesmysl.
Přesně.
Já si to ještě položil jako správný blázen do kol. Lepší je investovat 100k do kola a každou cestou do práce ušetřím. Za 5 roků mám investici zpátky což u FVE rozhodně nebude.
tak takhle razantne bych to nerek. Aktualne to resim, s clovekem kterej je pomerne insider ale zaroven je to troufam si rict letitej pritel, takze jsem si pomerne jistej ze mi dava uprimny info. A ekonomickej nesmysl to proste uz pri soucasnych cenach elektriny neni(nemluve o pomerne razantnim zdrazeni ktery nas bezpochyby ceka) za predpokladu pouziti dotace, a neocekavani nejaky zazracny navratnosti, ale radove 10let. To je celkem prd, jasne, ale furt to neni „ekonomicky nesmysl“. Jina vec je si vyresit vztah k dotacim jako takovejm, a eko stopu fv panelu a baterek, ale to je jina pisnicka
nechci ti brát iluze, ale je dost naivní věřit tomu, že bateriové články, jejich balancéry, bateriový management, solární měniče a síťové měniče vydrží jako komplet více než 10let.
Takže když budeš mít kliku, tak se ti to zaplatí, ale že bys na tom za současných podmínek vydělal, s tím se nedá moc počítat
Záleží také na distribuční sazbě a schopnosti vyjednat individuální cenu. Já si třeba letos v červenci domluvil speciální individuální cenu silové elektřiny (výrazně pod cenou na burze) na 2 roky tak, že mi to včetně distribučních poplatků (sazba přímotop D45d), OZE atp. plus DPH vychází komplet jen 2Kč/1kWh.
Mám ale velký odběr – jede mi doma řada počítačových serverů nonstop.
Hele tohle si mysli spousta lidi, ze maj dany fix a jsou vysmaty.
Ale ta spolecnost ti to zdrazi tak jako tak. Mozna malinko dyl, ale v cervenejch pro tvuj dobry pocit nebudou.
Ty jako zakaznik pak budes moct bez probLemu moct jit jinam, ale nepomuzes si.
Ted to bude par mesicu tak, ze se retence uplne stopnout a tem spolecnostem vlastne bude jedno, jestli pujdes pryc nebo ne.
Zatím mi to takhle vychází již 10 let a vždy jsem pak domluvil individuální mimoceníkovou sazbu. Někdy to ale chtělo delší vyjednávání, nebo dát výpověď a pak najednou s cenou hýbat šlo…
Chapu. Ale dnes je situace, ktery cesky trh s energii nezna.
Bude to zalezet firma od firmy. Ale vetsine se s fixem nevyplatis a bud prijmes zvyseni, nebo te s klidem pusti jinam. Zalezi jakou ma ktera firma strategii (udrzet zakaznika i za cenu ze jsou v cervenych cislech, nebo byt v cernych a vydelavat).
Spis zalezi kdo ma kolik nakoupeny jeste za starsi nizsi ceny.
.
FVE má dost smysl k bazénu na ohřev vody pomocí TČ. Tam se dá dost přebytků využít.
Trochu mě přijde že většinu ceny tvoří projekt, různé střídače, řízení a montáž. Ale cena samotných panelů není zase tak extrémně vysoká.
Ale co prostě jen vzít panely a DC proudem například ohřívat vodu v bojleru?
Co se stane s panelem pokud ho zapojím naprázdno?
Pokud panely zapojíš naprázdno, tak je na nich napětí, ale nedávají proud. Narozdíl od teplovodních kolektorů ti nehrozí přehřátí média pokud nebudeš ohřívanou vodu odebírat.
Využívat přebytečnou energii z FVE k ohřevu užitkové / topné vody je celkem rozumné. Ale než ohřívat vodu DC proudem je výhodnější použít nějaký levný solární měnič, protože ti umožní díky MPPT „harvestovat“ z panelů mnohem více energie
Ano, že nebudou dávat proud jsem věděl. Šlo mě spíše o to jestli se nezničí.
Přesně tohle jsem chtěl vědět – zdali je moje úvaha správná a nebo budu ještě něco potřebovat. Jdu googlit co je to MPPT
Ale co prostě jen vzít panely a DC proudem například ohřívat vodu v bojleru?
Potřebuješ MPPT mezikus, pro odporovou zátěž bude jinak účinnost systému úplně na nic.
Co se stane s panelem pokud ho zapojím naprázdno?
Nic. (bude se nepatrně víc zahřívat)
Super, přesně to jsem chtěl vědět. Jdu mrknout co je MPPT
Bez dotace cca 80.000,– vč montáže, 8 ks panelu. Bojler 200 L.
Možná dotace 35.000,–
V dnešní klas. novostavbě je ohřev TUV největší položka spotřeby.
Takže když ti to za rok udělá z 15.000,– 4.000,– tak návratnost deset let oproti běžnýmu el. ohřívači?
Cenově srovnatelný s bojllerem s t.č., plusem je nulová hlučnost, minusem, že v noci jedeš na patrony.
Dělá se i set hybridní klimatizace s ohřevem TUV, což by dávalo smysl, přebytkama chladíš nebo topíš, ale na kolik to příjde netuším. Panel může být naprázdno to mu nevadí.
Kolik stojí dneska v průměrné rodině ohřev TUV čistě elektrikou (s dobrou sazbou) nebo plynem? Měl jsem pocit, že ohřev TUV vysloveně jen na mytí vychází ročně spíš kolem 5 tisíc, nebo ne? Tj. pořizovat FVE nebo solár případně jen na TVU by smysl moc nedávalo.
Nehaním to:-), jen jsem to taky zvažoval 3 roky zpět při přechodu na TČ. Alespoň pár FV panelů nebo kolektorů, to by se mi na střechu vešlo. Bylo mi ale vysvětleno, že ohřev TUV stojí málo (díky topnému faktoru TČ pak samozřejmě ještě výrazně míň) a kvůli těm pár tisícům úspory ročně to nemá cenu. Čím víc techniky, vícecestných ventilů atd., tím spíš se taky něco pos..kazí.
Mame dvoupatrovy barák, cca 80 metru patro, rekonstrukce (zateplení, okna), klasicky kravim se sedlovou střechou. Topime a ohrivame vodu plynovym kotlem (nejakej starší smejd) a za lonskou sezonu (zena, deti doma a byla vcelku dlouha zima) jsme platili 24k. Toz k platbě za plyn. A ohrev vody je naprostá minorita. Je to videt na mesicnich spotrebach, kdy v létě se plyn skoro netoči.
Mně to taky přijde. V minulém domě jsme topili a ohřívali TUV propanem, na zahradě nádrž. V zimě jsem chodil k nádrži nervózně sledovat ukazatel, spotřeba byla docela velká. Ale jak se přestalo topit, tak za celé léto se ručička na měřáku pohnula jen o chlup. V přepočtu na peníze hrubým odhadem tak za 2–3 tisíce (12 let zpět) za ohřev TUV mimo topnou sezónu.
Přidám svoje zkušenosti se spotřebou el na tuv a topeni. Rd s podkrovim, 160m2 užitné, nejde o pasiv, 4 členná rodina, vytápěni TČ – hřeje i tuv. Mimo topnou sezonu 40kw měsíčně na tuv, v topne pokud neni mraz tak do 200kw/ měsíc. Cely barák mimo topnou 200kw/ měsíc. Takže ohřev vody je fakt minorita. Za rok cca 4MW a cena 12k se vsim svudy. Plyn nemám vůbec samozřejmě. Pro mě nemá fev smysl…
Sorry, za mystifakci, já se motám kolem domů s tepelnou ztrátou kolem 3–4 kW, tam je ohřev TUV už spotřebou nad vytápěním. Ohřev TUV el. bojlerem u 4 člené rodiny s dětmi kolem 12.000,– /rok. (cca 3 roky zpět). Celkovou spotřebu samo ohýbá jestli má dům dvojsazbu, nebo s plynem jednosazbu a jak často jsou koupačky a ne sprchy atd. atd. Jinak k těm FTV panelům spíš než eko, nebo úspory bývaj tlačeni u novostaveb aby domu vůbec vyšel PENB skrze požadovaný podíl obnovitelné energie, elektřina je pro PENB špatná. Jak nemáš možnost plynu a nechceš komín (kterej to dnes sám už nezachrání) tak jseš docela nahranej, a u domku se 3 kw ztráty je klasický tepelný čerpadlo taky návratově kdesi daleko.
Přesně, u těch pasívních domů je TČ víceméně zbytečnost. Stačí obyčejný elektrokotel za pár peněz a nebo nechat manželku víc vařit:-)
Náš dům rozhodně úsporný není. 25 let, porotherm bez zateplení, nezateplená podlaha (bohužel), jen půlka podsklepená, průměrná okna, spočítaná tepelná ztráta asi 14 kW:-). Je trochu větší, takže musím topit hodně. Zatím oba s paní vyděláváme, problém to není.
A teď otázka? Když potřebuješ fve aby ti vyšlo PENB- kontroluje to někdo? Je to nutná součást ke kolaudaci?
Nejde jen o ftv, to co mas v PENB musis mit ke kolaudaci, pokud to mas jinak musis dolozit novy PENB a ten ti musi vyjit a SU by to nemel bez toho zkolaudovat. Kontroluje to statni energ. inspekce, loni udelala 250 kontrol, kolik z toho zamerenych na PENB nevim, ale jelikoz kontroluje i FTV elektrarny tak toho asi moc nebylo.
Aby mi vyšlo PENB tak tam mám FVE.
Takže dokud nebudu mít na střeše panely, tak nezkolauduju?
podle me ne, bez tech pasnelu je to prece nevyhovujici stav (PENB) a stavebni urad by to nemel zkolaudovat,,,jaka je praxe, ze to da do zavad a mas treba rok na odstraneni to fakt nevim
Kolauduješ čestným prohlášením přece. Je běžná praxe, že se do projektu píšou věci tak aby vyšel nesmysl PENB a realita to řeší samozřejmě jinak. Bohužel doba je taková. A bude mnohem mnohem hůř.
Se snad stale dela zaverecna kontrolni prohlidka stavby, ne?
Záleží na konkrétním SU. Tomu našemu stačí a nikam nechodí. Přeje tomu i covid totalita.
Tak to pak jo. :-)
To bych skoro řekl, že takhle SÚ fungovat nemá.
Správně bez FVE nemá dostat kolaudaci, pokud je někde praxe jiná, tak ke to v rozporu s legislativou.
PENB se zpravidla při kolaudaci nekontroluje, kontrola může být maximálně ze strany SEI na popud všímavého souseda. Celkem normálně potkávám elektricky vytápěné RD, které mají PENB ke stavebnímu povolení na TČ vzduc/voda, nebo kotel na zemní plyn. PENB při kolaudaci řeší aktuálně novela stavebního zákona, která mění působnost PENBu, kdy stavebník bude mit povinnost zpracovat PENB při zahájení stavby a mít ho nejpozději k žádosti o kolaudační rozhodnutí a bude nejspíš kontolovaný při kolaudaci (účinnost od 1.7.2023).
Ja u plynu odhaduji ohrev teple vody tak max 5–6k za rok. Jinak by mi to nedalo na tech 24k vcetne vytápění, ktere mi na tuty dela majoritu. Barak jsem si ztraty pocital v nejaky online kalkulacce a vyslo cca 8 kw, ale ten výpočet může být velice úsměvný.
Každopádně jsi me nahlodal a hned jak budu doma si musim zjistit rozdily v ohrevu vody a topení ;-)
Já bohužel zatím nemám praktickou zkušenost (pracuje se na tom a doufám že již brzy mít budu – ale moje motivace není ušetření, ale provoz zařízení v místech s obtížnou dodávkou elektřiny), ale čistě podle výpočtů aktuálně stojí panely 12kKč/1kWp (i4wifi; ještě před půl rokem to bylo podstatně levnější) a za rok vyrobí 1 MWh elektřiny (zdroj: https://ec.europa.eu/jrc/en/pvgis). Takže elektřina ze samotných panelů bude po 4 letech stát jako ze sítě (3 Kč/kWh). K tomu připočítej práci s instalací, držáky na střechu, kabely, konektory a elektroniku (střídač pro zapojení do sítě – https://shop.gwl.eu/…-45-90V.html?…) a jsi na návratnosti tak 10 let.
Ale také stojí za zvážení, jak tu lidi píšou, že cena elektřiny půjde nahoru (vypínání elektráren v Německu, nestabilní větrníky…). Takže pokud si to myslíš také, tak se to vyplatí.
cena elektřiny skutečně poroste, bohužel jedním z hlavních důvodu jsou aktuálně protlačované časově nespolehlivé zdroje (větrníky, slunce) – přeloženo = o přebytky do sítě ve špičkách, kdy máš šanci mít něco na víc nebude mít nikdo zájem, protože by si zvyšovali nevyváženost sítě. Pokud budou EU bezmozci pokračovat v nastolené politice nulových emisí, možná se brzo dočkáme pořádného výpadku;-) Pokud chceš ale někde provozovat „ostrovní“ systém, tak stejně nemáš moc na výběr:-)
To šlo rychle: cena elektřiny značně stoupla právě teď a současně se objevily násobě levnější baterky (https://shop.gwl.eu/…2V100AH.html?…).
Tak to je pecka. Před 8 roky jsem žluťásky (3,2 V/40 Ah) kupoval za něco ke 2 tisícům. Zkusím to pohledat.
Já bych se chtěl zeptat, když už se tu tak rozjela diskuze, jestli někdo máte zkušenost s malým větrníkem. Hodilo by se mi to na ten ostrovní systém pro vykrytí výpadků když je zataženo – dokonce jsem si v meteorologických datech našel, že když je zataženo, tak většinou taky víc fouká, takže by se to hezky doplňovalo :-). Bohužel jsem na internetu našel v podstatě na všechny větrníky velmi špatné recenze – že to třeba po pár měsících odejde.
A když jsme u ty ekologie, tak jsou studie, ze kde jsou vetrnici, tak nejsou ptáci, takze takovahle elektrarna dost ohyba cely ekosystém.
Z praktickeho hmatatelneho hlediska, možná hluk?
Jako, ze by si postavil ostrovnim vetrnik s 80m vrtuli?
Jestli bude treba chtit tezit bitcoiny, tak velkou vrtuli oceni :-D
To je problém i zemního tepelného čerpadla, to vyžene ze z půdy všechny živočichy a ta je tak v podstatě mrtvá…
To jsem nepozoroval, krtkům se tam líbí.
Jestli chceš, můžeš se přijít podívat ke mě (vrt) nebo k bráchovi (zemní korektor) jak je půda „mrtvá“ bez krtků :)
Nemám to ze své hlavy. Spíš jde o žížaly, brouky… Nějakou dobu to trvá…
Je to hlučné, drahé a nedává to skoro žádný výkon. Co víc bys chtěl vědět? ;-)
Jako záložní zdroj jedine centrálu
Jo, to jsem taky počítal, a teoreticky by ani nemusela sežrat moc benzínu (když mi jde jen o situaci, kdy dlouho nesvítí). Ale nějaká, co spolehlivě bezobslužně nastartuje, asi taky bude stát raketu.
Dělal jsem letos tři ostrovní systémy s centrálou. Automaticky start, vlastní akumulátor, ovládací rozvaděč. Myslím že to vycházelo na cca 80.000,–
Komplet včetně baterií, panelu, měničů, atd.jednofazovy systém.
Cca pres 400.000
Super, prozradíš mi typ centrály?
Větrníky jsou naprd, jestli tedy nebydlíš někde hodně vysoko v extrémně větrném místě a nepostavíš hodně vysoký stožár.
Je to radiolokátor, takže vysoko a na stožáru to je :)
Mám 5,4 kWp s třífázovým asynchronním střídačem a 12kWh baterií. Zatím jen od konce června, takže bez delších zkušeností jak se to bude chovat v chladnějších měsících.
Zatím máme denní spotřebu (nákup) na elektroměru cca 0,5 kWh, běžná spotřeba domu je cca 6 kWh, typické přetoky do sítě cca 20 kWh. Takto to vypadá v letním provozu.
V současné době řeším doplnění klimatizace do vzduchotechniky pro chlazení z přebytků v létě a snížení spotřeby v zimě (pro přitápení).
Příští rok bych si rád koupil elektromobil, takže přes léto budu přebytky utápět do něj.
Ale mám ideální podmínky pro provoz – pracujeme s ženou z domu, auto stojí pořád v garáži, dvakrát v týdnu s ním na půl dne vyjedu do 200km. Čili ocením chladnější kancelář v létě, nabíjení auta si můžu řídit dle přebytků atd. Po zvýšení spotřeby domu jako celku budu FVE posilovat o další panely.
Podle mých propočtů se návratnost začne zlepšovat až při nabíjení auta, jinak mi to vychází až na 15 let. Ale kvůli penězům jsem si to nekupoval, mě to prostě baví. A mám v případě výpadku zajištěný provoz kanceláře, u nás to vyhazují celkem často.
tohle presne by se mi hodilo nejlepe s dotaci a pak k tomu jeste pripojit 3kw vodni turbinu na zimu. A to by bylo aby to ostrovne nefungovalo:)
Jak velky/stary barak mas a jak topis? Ted byl chladnejsi tyden a moc nesvitilo, jak dlouho jsi jel na tu baterku, resp. topite uz?
(Mam barak 2015 nizkoenergeticky, el. natapena voda pro podlahovku v celem dome, el. ohrev TUV, el. vareni, topeni ale zpravidla v dubnu vypinam a zapinam v rijnu az denni teploty jsou dele pod 10°C).
Diskuze je pro me zajimava, taky o FVE uvazuji, jak moc to dava smysl, prip. v jakem setupu.
Jako nezbytnost vidim baterku add nejvyssi vyroba v obdobi, kdy je spotreba mensi a spotreba v obdobi, kdy jiz slunce nesviti.. otazka je potrebna kapacita.. asi by bylo nice to have mit panely+baterky dimenzovane na 2–3denni spotrebu v jarnich, prip. dokonce podzimnich dnech, tj. aby panely daly i s podzimnim kratkym slunecnym dnem dostatek vykonu k nabiti a nasledne baterky udrzely barak v provozu dalsi 2–3dny i kdyz bude zatazeno, tj. panely nedaji nic.. ale obavam se, ze to bude dost overkill reseni.. :(
Me by ty vetsi baterky davaly smysl hned z nekolika duvodu:
Add navratnost – predstava, ze na tom clovek nejak moc vydela je urcite mimo, ale elektrina pujde hodne nahoru a to ne jen o par procent, ale nasobne v nejblizsich par letech diky vygumovanym ekoteroristum a jejich lobby v Bruselu.. :( ceny emisnich povolenek na tunu co2 aktualne vyskocily na desetinasobek, papalasi velkych zemi se zavazali k uzavreni uhelnych elektraren a zaroven omezeni jadernych a i kdyby papalasi u nas nakrasne meli rozum a koule (haha) prosadit dostavbu/modernizaci Temelina/Dukovan a idealne vystavbu dalsi, tak bohuzel bude CR ovlivnena debilni energetickou politikou zejmena v nemecku kvuli provazanosti soustav. :(
Pasivní RD cca 90m2 obytné plochy, kolaudace 2011. Fototermické panely s 600l zasobníkem. Tepelná ztráta cca 2kW. Vše na elektřinu s dopomocí toho fototermického systému.
Roční spotřeba cca 5MWh, od roku 2017 cca 6,5MWh (začali jsme pracovat z domu a dostavěli saunu, ta za rok vezme cca 1MWh).
Teďka v létě když je baterka večer nabitá, tak do rána klesne na cca 60%. Pokud by vůbec nesvítilo, tak by se do večera vybila. Ale ono i když třeba prší, tak to cca 500W dává a pokryje to trochu spotřebu přes den. Takže si troufám říct, že do dalšího rána by to ještě vydrželo.
Kapacita baterek se ideálně doporučuje 3× výkon panelů, čili pro mých 5,4kWp bych mohl ještě jeden až dva moduly přidat. Nyní mám 12kWh, jeden modul má 2,4kWh.
Já naopak doufám, že jádro dostavovat nebudeme, protože je to ekonomický nesmysl. Energie z jádra je bohužel dnes již dražší než z obnovitelných zdrojů (FVE, VTE) a nevím kdo by to od nás kupoval. Když Němcům přestane foukat, tak si koupí levnější energii z Francie nebo Španělska, kde foukat nebo svítit bude. Co my budeme dělat s takovou elektrárnou, my ji jako daňoví poplatníci bohužel budeme platit. Spíše by se mělo tlačit na Smartgrids a taky bychom konečně měli schválit nový energetický zákon (měli jsme ho mít dle EU schválený již na začátku roku a jsme snad poslední kdo tak ještě neučinil), který by měl vytvořit právní základ pro drobné výrobce energie a pro akumulaci energie. Trendem je jít cestou menších zdrojů energie, které jsou blíže celkové spotřebě a pro stabilizaci sítě využívat akumaci. Což s nárůstem elektromobility a rozvojem Smartgrids dává smysl. Jaderka je bohužel úplně špatné a drahé řešení, na pokrytí základní spotřeby nám stačí to co máme. Spíše bychom měli budovat více větrných elektráren, protože ty mají lepší využitelnou produkci v rámci roku.
Máš pravdu ale základním problémem je právě akumulace . Nejsem energetik ani ekonom ale když vidím obrázek obřího batery-packu … to jsme všichni zešíleli? Pokud se naprosto zásadně nezmění technologie ukládání do baterií (grafen, vodíkové palivové články a kdoví co dalšího), tak velmi rychle narazíme na nedostatek kovů jako lithium nebo kobalt. Nejlepší akumulace by byla na bázi gravitace ale přečerpávaček u nás také moc není.
Zdroje energie pro společnost musí být především výkonný a stabilní, což splňují uhlí, plyn, vodní i jaderné elektrárny. Uhlí nechceme, plyn je drahý a navíc závislost na Rusku, vodních elektráren u nás nedostatek, příliv-odliv se nás netýká, zbývá nám asi jenom to jádro.
Samozřejmě je potřeba cpát ohromné peníze do výzkumu termojaderné fúze, nových baterií bez kovů atd, to se určitě děje a časem z toho snad i něco bude. Ale obávám se, že ještě dalších pár desítek let se bez klasických jaderných elektráren těžko objedeme.
Pro jednotlivé domácnosti s RD je fotovoltaika určitě do budoucna zajímavá ale nedovedu si představit, že celá ekonomika zemí bez majoritního podílu vodních elektráren pojede čistě na OZE. Jako moderní společnost jsme hrozně rozežraní, s elektřinou je všechno velmi pohodlné a vyžadujeme ji neustále víc a víc. Co je horší, v zemích třetího světa se to množí a bohatne a už jim nestačí chodit pěšky a mýt se v potoce. I oni chtějí víc a víc energie.
Ony ty battery packy nejsou zase taková šílenost, spíše ale fungují pro překlenutí krátkodobého nedostatku v řádu hodin, max. pár dní. Postupným vývojem je už v nich těch kovů pořád méně (Tesla se blíží bezkobaltové baterii). Jako úložiště to funguje s nejlepší účinností (oproti třeba vodíku, což je z hlediska účinnosti úplná tragédie), má to náběh v milisekundách. Když budeš mít dostatek drobných zdrojů energie (lokální FVE s bateriovým úložištěm a ještě připojeným elektromobilem) tak máš k dispozici velkou kapacitu pro ukládání energie (než bych vybil elektromobil na provoz domu, tak funguji v zimě cca 4–5 dní) a navíc uvolníš kapacitu na dálkových vedeních. Tyto mohou být poté využity pro pokrytí lokálních nedostatků (zataženo a pod.), které se týká většinou jen drobného území velikosti kraje. A na zimu lokální stabilní zdroj s dobrou regulací – třeba tu paroplynku pro okres nebo i menší.
Podle mě se to vyvine ke kolísavé ceně energie – v době špičky bude dražší, mimo špičku levnější. A ty špičky nebudou řízeny jen hodinově (jako je to nyní), ale na základě skutečné potřeby energie v síti. Pokud budu mít doma dostatečně kapacitní baterii, můžu energii kupovat když je levná a z baterií pojedu když bude drahá (případně ji v tuto chvíli budu i do sítě prodávat – toto by měl řešit právě ten nový energetický zákon).
Jinak i ten uran musíš někde těžit (taky závislost na Rusku) a vzhledem k tomu, že stále ještě není vyřešeno co s ním budeme dělat bych byl opravdu nerad, abychom se tímto směrem vydali.
Když do baterií ukládáš energii ze solárů, kterou bys jinak nevyužil je to Ok, ale nabíjet je ze sítě je v tuhle chvíli nesmysl, protože učinnost nabití a vybití baterií je podle použitých článků 75 – 85%, zbytek energie se promění na teplo přímo v článcích nebo balancérech. Střídavinu ze sítě musíš napřed usměrnit a snížit, nebo zvýšit napětí podle počtu použitých baterií a při vybíjení baterií provést to samé, ale opačně. Oba procesy mají nějakou účinnost, v důsledku čehož přijdeš minimálně o třetinu energie. Baterie mají velmi omezený počet naíjecích cyklů. A čím větší DOD využíváš tím více a rychleji si baterie ničíš, takže musíš počítat s jejich amortizací.
Používat pro tento účel elektromobil je ještě větší nesmysl, protože baterie v elektromobilu jsou extrémně drahé a pokud vím, tak o možnosti ukládat energii v EV se zatím jen diskutuje, ale reálně to žádné auto neumí. Popravdě účinnost nabíjení EV je také jedna z věcí, která se propagátorům elektromobility moc nehodí a tak se v podstatě zamlčuje. Když nabíjíš EV rychlonabíječkou (třeba Teslu u Superchargeru), tak zhruba 25% energie zmaříš přímo v nabíječce na teplo. A další energii zmaříš zmíněnou chemickou účinností bateríí, k tomu připočti ztráty vedením a transformací mezi elektrárnou a nabíječkou a rázem jsou emise v úplně jiných číslech
Mně vadí ty baterie jako takové. Použití malých baterií do mobilů, tabletů atd. je fajn, i když v tom množství už to také začíná být problém pro planetu. V autě nebo UPSce párkilovou olověnou baterku taky potřebujeme. Ale naskládat si do baráku desítky a stovky kil olověných baterek, nebo postavit ty velké batery-packy s tunami baterek, to mi fakt přijde na hlavu a do budoucna jako velký *******. Nejsem žádný ekoaktivista, jen mi vadí nesmyslné plýtvání surovinami a … ještě to navíc dotovat a zvýhodňovat.
Jen drobnost. Olověné baterky se nepoužívají. Používají se LiFePo4 (lithium, železo, fosfát), která neobsahuje reaktivní kovy mangan a kobalt. Baterie tak nehoří a není třeba ji chladit.
používají se i olověné baterie, protože jsou levné a pro toho, kdo alepoň trochu myslí na ekologii mají jednu zásadní výhodu, že jsou narozdíl od Li ION baterií recyklovatelné. Vůbec nechápu, že zelení vůbec neřeší, že se chrlí megatuny bateri pro elektromobilly, stacionárbí úložiště a recyklace prakticky neexistuje.
Tak ona recyklace větrných, nebo solárních elektráren taky nebude žádná hitparáda.
solární elektrárna je hlavně křemík s hliníkem, větrná elektrárna hlavně spousta laminátu. Recyklovat se to nedá, ale jsou to alespoň celkem běžné materiály.
Ale LiFePO4 a hlavně Li Co baterie jsou založeny na vzácných kovech, které jsou nazývány vzácné, protože vzácné jsou a v tuhle chvíli jejich recyklace není vůbec vyřešena. Pokud se vůbec recyklují, tak se recyklují měděné a hliníkové elektordy, ale ten substrát na Litiové a Cobaltové bázi v praxi nikdo nerecykluje. Až tak zelené tyhle technologie jsou.
Jen pro info, pokud vím, tak v jedné Tesle je podle velikosti baterie mezi 20–30kg vzácných kovů a bývalo to násobně více, když začínali.
Recyklace se rozjede až bude dostatek surovin k recyklaci. Dnes se to ještě nikomu nevyplatí, protože by neměl dostatečný přísun materiálu k recyklaci, ty baterie z notebooků a telefonů to zatím nevytrhnou a systém jejich sběru nefunguje asi tak jak by měl.
Laboratorně jsou na cca 95% recyklaci. Chybí zdroje surovin, aby se toho nekdo chopil.
No hlavně se to nikomu nevyplatí.
to jsou jen marketingové kecy, že je recyklace možná. První elektromobily už dávno dosloužily, stejně jako bateriová úložiště a recyklaci technicky nikdo nezvládá a co je hlavní nikdo ty automobilky nenutí, aby to řešily, ale hlavně, že je to green deal
Green deal z hnědého uhlí.
Jojo, v CZ podmínkách je v postatě elektromobil lepší parní stroj. Ale eko image tam je, to je hlavní
Zase bych nepřeháněl, určitě to smysl má, ale né to takhle tvrdě a nesmyslně tlačit
jako každodenní doprava hlavně v městech ideál.
Tak podíl zdrojů na výrobě elektřiny (červenec 2021) ruské jádro 34%, ekologické hnědé uhlí 33%, ruský plyn (kupuje se přes burzu, je tam zastoupení i jiných těžařů) 11%, FVE (většinou ekologicky zabraná zemědělská plocha) 5%, vodní 5%.
Takže z 1/3 to auto nepřímo jezdí na uhlí, tj. Přirovnání k lepšímu parnímu stroji sedí.
Tj. Pokud to někdo s ekologii myslí vážně, tak určitě nejezdi elekto autem. Protože tady se bavíme o cool image ekologa, ne o ekologii.
Moderní auta s konvenčním pohonem už nyní
Pro blaho města udělala dost, pokud je něco do města ideál, tak právě využití MHD nebo nemotorové dopravy. Jen tohle nezapadá do té image ekologa…
Pokud jde o CO2, tak toho uhlí je tam poněkud více
Mně zatím ta elektromobilita fakt přijde na hlavu. Nemám „mentální eko-blok“ jezdit moderním spalovákem, který má možná nakonec menší ekologickou stopu a stojí +/- stejně jako menší éčko. Navíc neřeším potíže s dobíjením, s krátkým dojezdem když jedu i jinam, než jen do práce a zpět. Jsem rád, že na nádrž dojedu cca 950 – 1000 km. Vývoj motorů jde neustále dopředu, jezdí se za pár litrů/100 a servisovaná auta s EU5 nebo EU6 už moc nesmrdí. Pokrok je znát.
Když bych měl peněz málo, nekoupil bych si holt ani normální moderní auto ale ani elektroauto, protože bych na to neměl.
Dokud se zásadně nezmění koncepce baterií, elektroauto fakt nechci ani zadarmo. V žádném případě ale nechci, aby se z mých daní přispívalo jiným na „elektromobilitu“, tj abych dotoval nákup nesmyslu někomu dalšímu. Kdo chce z nějakého důvodu elektroauto, nechť si ho samozřejmě pořídí ale bez jakýchkoliv dotací:-)
Tvá naivita mě udivuje. Bohužel, díky podobně naivním lidem se budeme ještě hodně divit při každé faktuře na elektřinu nebo každé účtence od pumpy.
Jedna ze super recyklaci Tesly byla pouzit ty baterky z aut do domacich baterii. Prave.
Protoze je tak moc nezatezujes a casto nevybijis…
Takze za velke penize vyrazene baterie :D.
to nechce ale nikdo vidět a slyšet
Jde o to, že když by v té síti byl přebytek energie (slunečno, větrno) tak se může dostat cena té energie i do záporných čísel. Čili regulátor ti i může zaplatit za to (popř. koupíš energii hodně levně), že se té energie zbaví a ty si nabiješ baterky v podstatě z přebytků energie v síti (obdobně jako z vlastní FVE). A účinnost bateriového úložiště je pořád jedna z největších, srovnatelné by to bylo snad s využitím potenciální energie (přečerpávačka, závaží), s tím že tu baterku můžeš postavit na rozdíl od ostatních zdrojů kdekoliv. S vodíkem je to nesrovnatelné, tam je využito jen kolem třetiny energie, zbytek jde do ztrát.
Dnes nabízejí možnost z auta napájet jiné spotřebiče (nebo dům) Kia a Hyundai – funkce POV – power over vehicle). Očekává se, že Tesla tuto funkci softwarově odblokuje až s představením 1 milon mile baterie, kdy bude mít dostatečnou rezervu v životnosti baterie. Jinak baterie v elektromobilu jej přežije, při 2000 nabíjecích cyklech a 300km dojezdu na jedno nabití to vychází na 600k km. Kdyby se to auto používalo na 300k km (běžný nájezd fosilů), tak druhou půlku té životnosti si ta baterie může vybrat v akumulační funkci. Ale ta baterka ani po tomto nebude mrtvá, jen její kapacita třeba 50% už nebude vhodná na ježdění. Potom se bude ještě využívat jako stacionární AKU.
2000 nabíjecích cyklů x 300km dojezdu != 600k km!
Takhle to počítat je nesmysl…
A co je špatně. Jen jsem tím chtěl říct, že baterie přežije auto (než morálně zastará, popř. mechanicky odejde).
mohu tě ujistit, že tohle je jen zbožné přání výrobců, ale realita je trochu jiná. Kup si třeba pět let starého Leafa a uvidíš kam dojedeš.
Z garaze ven a zpet uz ne? :D
Bohužel není to tak
8 let stará Tesla po zaruce baterii je neprodejna.
Leasing nepoužitelný.
Cena výměny baterii násobné převyšuje cenu auta.
Ale jasné technologie se výrazně zlepšují.
Špatně je to, že tohle by platilo kdyby:
A drobná poznámka: I částečné nabíjení je nabíjecí cyklus = Těch 2000 cyklů je nějaká hodnota, která říká ( a teď nevím, zda je na to norma, nebo si to výrobci stanovují podle sebe) kolik nabíjecích cyklů je článek schopen tak, aby měl stále ještě X procent své nominální kapacity = po těch řekněme 1500 cyklech už nebudeš mít max. dojezd původních 300km, ale jen 264km. Třeba…
Jen doplním, pro životnost baterie je lepší, když se nenabíjí na 100 % ale myslím, že na 80 %. Takže dojezd potenciálních 240 km.
O balancování článků mám něco načteno.
Ten jeden cyklus se tuším bere 10 – 80%. Všechny automobilky mají dole rezervu aby nedošlo k podbití článků a zničení baterie. Teslu je možné nabít do plna, ale nedoporučuje se to dělat běžně. Mělo by se to používat před delší cestou a po nabití vyrazit. Pro běžný provoz se pohybovat v rozsahu 20–80%.
Bilancování se spouští když je baterie skoro vybitá, takže občas není špatné to tak udělat a doma ji připojit k nabiíječce.
Každopádně baterie přežije auto…
Baterie se současnými akumulátory asi těžko.
Autoforum :-)
Ti jsou tak zaujatí proti elektromobilitě, že z jednoho případu dělají dogma pro všechny auta. Sorry, ale tento server je opravdu jen pro pobavení :-)
Lepší je si najít nedávno zveřejněná data Tesly ohledně kapacity baterií a průběhu jejich degradace u vozů s nájezdem 200k mil. To je alespoň trochu vypovídající statistika, která neni sestavená na základě jednoho kusu, se kterým bylo kdovíjak zacházeno.
data Tesly? :-) Zeby neustále nelhali, tak jako jejich guru Musk? Tomu snad nevěříš.
Tak že vyzobávají třeničky co se jim hodí, nezpochybňuji. A nepochybuju, že to udělá i Tesla do své statistiky.
V malých letadlech jsem LiPolky používal a tam mi to smysl dává, ale direktivně přecházet na elektromobily je špatně.
Jinak šéf má u střešní elektrárny baterii olověných akumulátorů vyřazenou z paletové ještěrky. U elektrárny funguje už asi dalších osm let. Ale je to docela blbuvzdorné olovo.
Dej si do Google/Youtube – Tesla battery pack fail/service… :D
DOD neboli hloubka vybití je nastavena výrobcem elektromobilu / bateriového úložiště. Většinou se používá DOD kolem 80%, což znamená, že z celkové kapacity baterie tě výrobce neumožňuje využívat více než 80% kapacity. Rozsah je omezen jak na straně přebíjení, tak podbíjení tudíž by za normálních podmínek nemělo nikdy dojít ke kritickému podbití baterii, které není nebezpečné, ale spolehlivě ničí bateriový článek, tak ani k přebití, které je u Litium Cobaltových baterií velmi nebezpečné, protože to je to co způsobuje ty efektní požáry mobilních telefonů atd, kterých na youtube najdeš spoustu.
I když baterii využíváš optimálním způsobem, tek tě mohu ujistit, že baterie auto sice přežije, ale kapacita rapidně klesá stejně jako třeba u mobilního telefonu, nebo notebooku, které využívají stejnou bateriovou technologii jak naprostá většina elektromobilů! Chceš snad tvrdit, že Tvůj mobil má po třech letech používání stejnou výdrž?
Stávající mobil mám 4,5 roku. Nabíjení v podstatě každý den, čili bude mít cca 1600 cyklů. Ještě mi ale celý den vydrží. Bohužel jsem se první tři roky k baterce nechoval zrovna šetrně, nechával jsem ji přes noc trvale připojenou na nabíječce. Nejvíce ji nyní vadí chlad, když je teplo tak funguje ještě v pořádku :-)
Notebook, který mám stejně dlouho, má baterku stále v pohodě a vydrží na ni jet cca 3 hodiny jako na začátku. Ale ten má daleko méně cyklů. Poslední rok jsem si u něj snížil strop pro nabíjení na 90%.
A proč mobilu vadí být připojený přes noc na nabíječce? Však se dobije a pak nabíjení odpojí, ne?
Já tak dobíjim všechny telefony, co jsem používal, a nevšiml jsem si, že by jim to vadilo
Manželka dobiji svůj iphone, když má kolem 20% a už má po 3 letech druhou baterku na odpis :D
Kolega ma taky takto mobil stale na nabijecce a divi se, ze mu baterka odejde kazdy rok,zatimco ostatnim, kteri volaji cca stejne jako on, odejde treba po trech letech.
Já to tak dělám s každým telefonem, co jsem kdy měl a nikdy jsem problém s vydrží baterie neměl :)
Teď mám 2lete BlackBerry key2, a i když mu dam zahul, tak od 3 ráno, kdy vstávám, do 11 večer, než jdu spát, pořád vydrží s cca 20% zbytkem. Když ho o víkendu moc nepoužívám, tak mám večer kolem 70 % bez potíží.
Předchozí telefony taky bez problémů držely.
Ty jsi důchodce, co už nemůže spát nebo usiluješ o to, abys co nejdříve umřel?
Jen čtyři hodiny spánku denně by mě spolehlivě zabily.
Mám dojem, že řidič MHD, ti spát nepotřebují. :))
Tak tak, ti se vyspi v práci.
Jezdím dělené směny a z ranních částí si toho moc nepamatuju :D
No ještě, že nejezdím autobusem ;-)
…Jednou bych chtěl umřít pěkně v klidu ve spánku jako můj děda.
A ne u toho trpět a křičet hrůzou, jako těch 30 lidí, co je vezl v autobusu…
Případně naborova kampaň „bojíte se, že umrete sami? Staňte se řidičem mhd“ :D
Já ho znám trochu jinak, ale autobus je lepší. xD
Mobil bys neměl nechávat v nabíječce hlavně kvůli požární bezpečnosti. Pokud selže battery management a nabíjení se neodpojí, tak baterie se přebije a po nějaké době začne hořet (může i vybouchnout). Každý rok i v čechách takhle pár domácností vyhoří kvůli mobilům nebo tabletům. Notebooky mají sofistikovanější ochranu, tam je riziko zanedbatelné.
A proto ho mám na poličce u postele :D
A ty máš baterii v laptopu nebo mobilu s vodním (v případě tesly glykolovým) chlazením?
A teď se zamysli nad tím, proč je u EV potřeba ty články chladit.. V mobilu/NTB stačí pasivní chlazení jak na provoz tak nabíjení, což je u EV trochu problém. Takže poznámka o chlazení je v této souvislosti naprosto mimo
Ono je to ale naprosto opačně. Chlazení/ohřívání článků je třeba brát jako výhodu zvyšující životnost baterie. Ono to chlazení by se do mobilu nebo notebooku dost špatně vlezlo.
Chlazení akumulátorů do mobilu či noťasu je kravina. Jestli má mobil akumulátor 4Ah a je po dvaceti hodinách vybitý, je to průměrný odběr 0,2A. Při vnitřním odporu článku 0,2–0,3Ohm (LiOn 18650) je ztrátový výkon na článku 0.2A0.2A0.3Ohm = 1.2mW. Při povrchu článku to fakt nemá smysl chladit. U noťasů je to obdobné, jen články mají nižší kapacitu. I když to přeženu: Výdrž 2h, články 3Ah. 1,5A1,5A0,3Ohm = 675mW. Řádově jsme úplně jinde, nicméně 0,7W na článku, který není izolovaný či ohřívaný jinými članky v baterii není problém. A to v noťasech problém není.
Ohřev článků by smysl měl při nabíjení článku při nízkých teplotách. Studeným LiXX článků vysoké nabíjecí proudy vyloženě škodí.
V letadle jsem byl schopen vybít baterku 3s2Ah za 6minut průměrným proudem 20A. Po letu byla příjemně teplá. Lipolky měly nižší Ri než 0,3Ohm, tuším kolem 0,15Ohm
A to mas teda nejakeho malickeho bublinaka, ze ti bere prumerne jen 20A :) I kdyz nebudu resit akrobaticke modely, tak hornoplosnik – pohoda let o rozpeti 1,5m si bere 30A a vic, po startu kolem 50A nez to trochu ziska vysku a rychlost.. akumulator 3S/3Ah LiPol neni chlazeny a je v uzarenem prostoru (neofukovany vzduchem) a v chladnejsim pocasti si o nej muzes pak ohrat ruce – chvili.. ale nijak vyrazne se to taky nehreje (ze by to presahlo napr. 55°C)
Akrobaty a turbiny bezne mivaji prumerny odber pres 100A a chlazeni je maximalne ve smyslu ofukovani vzduchem.
Add vnitrni odpor – pamatujes si dobre.. i cinske no-name LiPolky (Turnigy, Rhino) maji vnitrni odpor cca 5 az 15mOhm na clanek.
IMHO chlazeni/predehrev clanku je zalezitost v oblasti stovek amper odberu, coz samozrejme u auta je bezna realita – pri reseni vypadku posilovace rizeni na starsim dieslu (elektro-hydraulicky) si napr. posilovac pri toceni volantem v nulove rychlosti – natoceni kol pred couvanim – vezme 150–200A.. kolik si vezme z baterky elektromotor, ktery ma roztahnout auto z 0 pri rozjezdu fak netusim, ale budou to sileny cisla..
2,7t auto plus 3,5t vlek a pri rozjezdu na elektrinu to ukazuje vetsinou 40–60kw (hadam ze pri necem jako 370V). Jakmile je to teren nebo tak tak to ukaze 99+. Elektromotor se stridacem ma mit kolem 85kw.
Jinak dvoumotorovy hydroplan ukazoval pri startu 160A pri 22V. Silene se hraly kabely a konektory i pri tusim 8mm2.
Kabely k baterkám a pohonům do elektroaut mají klidně i 40 mm2 (děláme je v práci – AVUHSF pro KIA/Hyundai)
Tak to půjde i CU radikálně vzhůru :))
Celkově je lidstvo odsouzeno k zániku :)
Tak hlavně, že tomu věříš :)
Aktivní chlazení ne každé EV má. Začalo se s ním uvažovat/montovat z důvodu větších potřeb chlazení, kde už pasivní chlazení nestačí. Díky tomu se zejména mohla zkrátit doba nabíjení (super charger by Tesla nikdy bez aktivního chlazení nezavedla) a mohl se také zvýšit motorový výkon. Takže aktivní chlazení opravdu s úmyslem prodloužit životnost baterií nesouvisí. Ano, bez něj by si články rychle odepsal, ale v kontextu toho, o čem se tu bavíme, aktivní chlazení žádnou životnost neprodlužuje
„.. Jde o to, že když by v té síti byl přebytek energie (slunečno, větrno) tak se může dostat cena té energie i do záporných čísel. ---“
Plovoucí cena energie pro malospotřebitele je rychlá cesta do pekla. Viz třeba nečekané extrémní únorové mrazy v Texasu. Cena energií skokově vzrostla až o 10 000% a řadu lidí tak spolehlivě poslala do bankrotu.
Jenže na tohle jsou daleko lepší přečerpávací elektrárny. Velká kapacita, skvělá návratnost.
Akorát u nás nějak jejich budování zamrzlo. A nemusí to být taková megastavby jako Dlouhé Stráně. Kopců tu máme dost.
Vzhledem k tomu, ze jsme vsichni pres den pryc (zadny home office), tak by pro me bylo idealni, abych pres den (ve spicce) dodal elektrinu do site a vecer, az bych si chtel nabit treba ten elektro vehikl, bych si ji zase ze site v tom samem mnozstvi odebral a dobil si auto, svitil a pod. To jest v obvykle nizkem tarifu. Prachy bych nechtel zadny. Myslim, ze by to bylo win – win. Tedy alespon minimalne v lete a blizkem „okoli“. Bazen nemam a mit nebudu, klimatizaci take zatim ne a na plochou 100 m2 strechu se vejde panelu spousta. Tech 300 litru TUV bych mel ohratych za pul hodiny. Ty bateriovy uloziste jsou dobry leda pro prepery.
Stačí tři lednové inverzní dny s bezvětřím a celý ten naleštěný ekologický systém solárních a větrných elektráren je na dně… Představa, že komplet nahradíme (v případě ČR) cca 6 000 000 vozidel se spalovacími motory, vypneme uhelné elektrárny a nedostavíme ty jaderné je směšná, protože v nejlepším případě se staneme čistým dovozcem elektrické energie (pokud vůbec bude odkud), v tom horším dovozcem s výpadky při cenách nesrovnatelně vyšších, než jsou ty dnešní. Výpadky z daní z benzínu a nafty si stát bude muset někde vzít.
Naprosty souhlas.. vzdy jsem fandil OZE z principu mi to davalo smysl, libi se mi to technicky, ale fakt je takovy, ze kdyz nesviti a nefouka, tak s tim clovek vubec nic neudela a dokud nebude rozumna technologie na skladovani energie, tak se bez toho jadra neobejdeme.. argumenty, ze z toho je nebezpecny odpad a OZE je reseni je pokrytectvi bo FVE panely po konci zivotnosti, laminatove kontrukce vetrniku i clanky na bazi Li = nebezpecny odpad.
Co se tyce recyklace lithiovych baterii, ktere jsou zasadni jak pro akumulaci FVE, tak elektroautomobily, tak sic nejsem zadny odbornik, ale z publikovanych zprav napr. tady nebo tady i jinych, ktere jsem historicky cetl to chapu tak, ze to nikdo moc nechce delat, protoze je to pracne, nebezpecne, v zasade se z toho nedoluje zpet lithium ale jen vzacne kovy, v CR zadny zpracovatel stale neni a ti stavajici se brani prijimat LiFePo4 akumulatory (nyni prevazne vyuzivane pro FVE) protoze proste neobsahuji vzacne kovy = nevydelaji na tom.
Napada me, ze jedina cesta, jak to bude probihat bude prikaz EU, ze se to recyklovat musi > nasledne budou vymyslet dotacni program na to aby to ty firmy vubec chtely delat > ty prachy na tyto dotace musi nekde vzit, tj. zdani uz jednou zdanene odbery elektriky nebo zavedou dan novou. hura!
+1
LiFePO4 se používá ulozistich hlavně kvůli bezpečnosti, protože nehoří, nevybuchuje. Dát si do baráku něco co nelze hasit fakt nechceš. Zatím je LiFePO4 asi o čtvrtinu dražší než klasické Li ION a má nižší hustotu energie, kvůli čemuž se minimálně využívá v elektromobilite, protože za více peněz by to při srovnatelné hmotnosti mělo ještě nižší dojezd.
No minimálně… Veškerá Čína (včetně Tesly 3 odtamtud dovážené) na tom jede…
“Cells used in Model 3 are the highest energy density cells used in any electric vehicle. We have achieved this by significantly reducing cobalt content per battery pack while increasing nickel content and still maintaining superior thermal stability. The cobalt content of our Nickel-Cobalt-Aluminum cathode chemistry is already lower than next-generation cathodes that will be made by other cell producers with a Nickel-Manganese-Cobalt ratio of 8:1:1. As a result, even with its battery, the gross weight of Model 3 is on par with its gasoline-powered counterparts.”
Co tím chtěl básník říci?
že Tesla 3 nepoužívá Iron-Phosphate (LiFePO4), ale Manganese-Cobalt Li-ION, což je i přes inovace ta požárně nebezpečná technologie, kvůli které elektromobily nelze uhasit, protože při jejich zahoření se generuje kyslík, takže hoří i pod vodou.
Americká. Čínská verze ne.
Třeba tady máš konkrétní citaci místo výkřiku ze tmy…
jj, taky jsem čuměl, že Číňani jsou v tomhle jaksi napřed:
https://www.auto.cz/…sobem-140912
Koukněte na specifikace, baterie lifepo4…
Číňani jsou trochu jinej svět než skanzen jménem EU.
Byl jsi někdy v Číně? Já tam létal spoustu let pravidelně a takovéhle kecy mě vytáčejí k nepříčetnosti.
Tak 90% území Číny je skanzen, kde lidé žijou v naprosté bídě. Zbytek jsou průmyslové aglomerace hlavně na východním pobřeží, kde je na pár kilometrech koncentrován veškerý průmysl. Život tam není žádný med a většina pracovníků tam žije ve smogem zamořených městech v ubytovnách umístěných přímo v areálech továren a makají v těžko představitelných pracovních podmínkách. Na vrcholu toho všeho je pár luxusních měst jako Shenzhen, Šanghaj, nebo Peking. Ty ale z celkové plochy Číny zaujímají tak možná 2%, ale je to to co se ukazuje v televizi.
Myslel jsem, že jsou napřed co se baterií do aut týká… Rozhodně ne, že jsou napřed v jiných oblastech, i když ty poslední dvě dekády byly nepopiratelně velkým skokem vpřed pro stamiliony Číňanů.
Jak říkáš, bydlet bych tam určitě nechtěl a v některých oblastech bys musel jako Číňan makat 46 let na to, aby sis mohl pořídit byt. U nás je to něco přes 10 a v Německu snad 4–5.
Přesto je pořád lepší to, že něco vyrábějí a zásobují svět, než když tam v 70. letech děti udávaly svoje rodiče a když došel třídní nepřítel, tak začali bojovat proti sýkorkám, protože mohou za hladomor, protože žerou úrodu… :-)
Zkrátka, určitě lepší bouchat v mnohahodinových směnách Iphony ve Foxconnu, než zabíjet rodiče, pak sýkorky a pak umřít hlady…
A to ještě nezmiňuješ, že tam si byt nepořídíš napořád, ale na určitý čas. Pak propadne vládě. Píšu to dost jednodušeně, ale takhle mi to popisoval kamarád z Viscofanu, který tam nějakou dobu byl pracovně.
Brácha tam byl zase v nějaký fabrice prohlídnout mašinu na osazování plošných spojů. Od něho mám zase informace ohledně technologickému náskoku, který Čína má. A nějaký žvásty ohledně kopírování? Momentálně nemají moc co by ze západu kopírovali.
jj, myslím, že ta doba je 70 let…
Měl jsem na mysli technologicky. Samozřejmě že život tam nic moc. Ale momentálně se v EU dělá všechno proto, abychom se začali přibližovat.
Co FV panely na plechové střeše a kvalitní uzemnění proti blesku? (barák na kopci) Kdysi jsem se o fotovoltaiku dost zajímal a ohledně tohoto jsem zaznamenal dost protichůdné názory. Někteří mi i tvrdili, že na plechové střeše to pořádně ochránit nejde…
Ahoj, nemá někdo zkušenosti kromě fotovoltaiky i s větrnou turbínou na domě? Konkrétně s nějakou typu „šroubovice“? Třeba zde: https://ezgrogarden.com/…ar-windmill/ Měla by být oproti normální vrtuli efektivnější a nezabírá tolik prostoru. Dá se to sehnat někde v EU? Díky
Odpovím po roce a půl, kdyby to náhodou někoho zajímalo v budoucnu.
Jakákoliv malá větrná elektrárna v zeměpisných podmínkách jako je ČR nemá žádný význam a jsou to vyhozené peníze, pokud to člověk nechce jenom jako hračku.
Bo malo fuči!
Klidně bych vyhodil to slovo malá.
Minimalni rychlost pro turbinu je 5mm/s, to mi neprijde jako neco v CZ nedosazitelneho
http://vitr.ufa.cas.cz/male-vte/
Tady si můžeš nakonfigurovat větrnou elektrárnu.
Hlavně nezapomenout vzdálenost o obydlí kvůli hluku už se jich pár muselo stěhovat.
Tady video s nadšencem, co si tím prošel a funguje mu pro jeho požadavky: https://www.youtube.com/watch?…
A tady je druhý: https://www.youtube.com/watch?…
Dlouho sem nikdo nepostnul nic ohledně FVE na RD. Tak jaké jsou vaše čerstvé zkušenosti a jaká doporučení?
Momentálně jsem ve stavu finálního rozhodování jestli ano/ne (spíš ano) a pak jakou firmu. Zdali čínský Solax či GoodWe anebo něco přihodit za Victron. Předpoklad 10–11 KWp (více se mi na mou komplikovanou střechu nevejde), cca 10 kWh baterky s možností rozšíření na 20 kWh.
Přemýšlím, co s přebytky v létě, až je nebude nikdo chtít „vykupovat“ ani zadarmo. Ve Středočeském kraji zatím zprávy o nevýkupu a nepřipojování nejsou ale počty FVE narůstají a časem bude asi problém ve všech krajích. V nejhorším přidat asi klimačku nebo se na starý kolena naučit těžit BTC:-)
Klidně se zeptej na co chceš, tomuhle oboru se věnuju.
Výhoda GoodWe je, že nemají tak uzavřený systém jako Solax – i po pár letech nebude problém třeba přidat baterie nebo koupit jiné. Solax má výhodu v 150% asymetrii (umí až 5 kW) na fázi. Zas je to uzavřený systém, dneska koupíš baterky a když budeš chtít za pár let přidat další, řeknou ti, že mají nový model a ten není kompatibilní se starým. Victron je „předražené“ ufo pro hračičky a ostrovní systémy.
V létě ideálně do bojleru, sauny, bazénu, klimatizace, elektro auta… Od příštího roku třeba sousedovi nebo někomu z rodiny, pokud to bude funkční.
Ahoj,
můžu napsat naše zkušenosti s FVE na rodinném domě. Je toho ale hodně, nevím jestli se mi to bude chtít pěkně vše psát a nějak strukturovat…
Dům: Novostavba (3roky), lokalita Brno venkov (východně od Brna), zastavěná plocha 100m2, užitná cca 160m2, energetický standard něco mezi nízkoenergetický a pasiv, obálka budovy komplet cihla + polystyren, plastové okna vyššího standardu.
Obyvatelé – 2 dospělí a jedno dítě 4 roky, do měsíce druhé dítě
Plochá střecha, barák tvaru L, dlouhá strana orientovaná cca na jihozápad. Na střeše 2× fototermický panel na bojler a 11 FVE panelů.
TUV – bojler na elektro
Vytápění – elektrické odporové kabely zalité v cca 9–5cm anhydridu. Spíš taková poloakumulace (ani přímotop ani akumulace).
Máme v obývacím pokoji akumulační krbovou vložku na dřevo a keramický komín vedený vnitřkem. Přes zimu topíme dřevem každý den, hodně si tím pomáháme a dokážeme tím dodat dost energie do celého domu. Kolik dřeva spotřebujeme? Myslím že cca 2,5 až 3 m3 tvrdého dřeva za sezónu.
Jinak standardní domácnost, pračka, sušička, komply, LCD tv, trouba, indukce, myčka, spousta nářadí v dílně na elektro, atd…
Máme tarif D57d.
Je třeba zdůraznit, že do domu nění přivedeno kromě vody a elektřiny nic. Žádný plyn.
Tak, roční spotřeba před instalací FVE byla zaokrouhleně 5 MWH.
V říjen 2022 nás připojili na ten lepší měřič (první paralelní připojení) a FVE jede na plný výkon a dodáváme do sítě.
FVE na střeše je 11 panelů (výkon jednoho a typ z hlavy nevím, zapojeno na jeden string), celkem instalováno je 4,95 kWp. Baterie jsou Lifepo 10,7kWh Pylontech, střídač 8kW Goodwe.
Projekt řešen na klíč, cena cca 430tis, dotace myslím cca 210tis. Vše vyřízeno docela rychle (na poměry ČR), podpis smlouvy únor 2022, první fáze instalace (panely+kabeláž) červen 2022, první záloha 1/2 ceny díla, druhá fáze instalace (elektro, rozvaděče, baterie, střídač, atdd) červenec 2022, doplatek za dílo, první paralelní přípojení říjen 2022 a dotace přišla na účet myslím v říjnu 2022.
Jak jsme začli prodávat až v říjnu tak jsme toho moc neprodali a přes zimu nebylo skoro nic. Nicméně jsme prodávat ani moc nechtěli. Nejlepší energie je ta, která je přímo v místě výroby spotřebovaná. Snažíme se vše dělat když tak nějak svítí, odložit start spotřebiče na poledne, atd. Když svítí pere se 6× denně a pouští se susšička. Pak 3 týdny nepereme… Atd…
Nedělá nám problém se trochu životně přizpůsobit jinému rytmu. Tzn. že když je hezky a FVE vyrábí tak se doma něco děje.
Zatím to nemám exaktně podložené daty, to budu vědět až budu mít FVE přes plovoucí rok a budu mít data, ale třeba v lednu a únoru jsme nakoupili od distributora v NT cca 370kWh a ve VT cca 72kWh. V březnu už jenom NT 87kWh a VT 13kWh. Zatím můžu říct, že v květnu to bude skoro nula, protože je opravdu vidět zvýšení výkonu přes den.
Zatím jsme spokojení a myslím si, že nám to pokryje minimálně 3/4 roku tak, abychom byli více méně soběstační.
Zatím přemýšlím jak to udělat s přetoky, protože prodáváme za ceny denního trhu – 500kč jako poplatek distributorovi za MWH. V závislosti na kolísání cen prodáváme za cca 1,5 až 3,5 kč za kWh.
Do budoucna to bude asi problém, v létě může být cena i záporná při dodávkách do sítě ve špičce. Už letos na velikonoce museli odstřihnout FVE na 100kWp od sítě kvůli dobrému počasí a malé spotřebe domácností a podniků v ČR. Uvidíme.
No doufal jsem, že si přes letní sezónu uděláme nějaký budged na zimní topnou sezonu. Uvidíme. Možná nějakou virtuální baterii (produkt od ČEZ)? Nevím…
Koupili bychom znovu, na RD určitě doporučuji. Mít topení vodou tak je to ještě lepší.
Do budoucna chceme instalovat klimatizaci na léto a do několika let pořídit elektromobil (to ale počítáme s navýšením výkonu FVE).
Kdyby jste něco chtěli, napiště a zkusím doplnit.
V.
Hezky popsané a vlastně nic moc překvapivého. Zajímá mě za pár let, jak to bude s těmi zápornými cenami, odpojováním apod. Co by mě trochu štvalo u 5členné domácnosti je prát potažmo sušit podle počasí. Pere se totiž zpravidla, když je venku mokro a chladno. A když vyženu 3 kluky ven ráno, po obědě a ještě třeba odpoledne. Tak je to určitě na jednu nebo 2 pračky. Na druhou stranu v létě obrovský přebytky a pořizovat si kvůli nim klimatizaci, saunu apod.? Sauna super věc, ale ne v létě. Klima nedělá každému úplně dobře. Vychází mi z toho stále ten samý závěr a pochybnost o smyslnosti FVE.
Jinak naprostý souhlas s tím, že nejlepší je vyrobenou energii doma spotřebovat. Proto se kloním spíš k ostrovnímu systému, tak jako jsme to vymysleli u našich svépomocí. V zimě jim výrazně pomohla instalace menších krbovek vedle otevřeného krbu. Před jarem přímotop, který vytěžuje FVE tak, aby baterie nepřesáhla cca 95%. K tomu vyměněná okna na podzim. Doma 3 kubíkové nádrže o jejichž nahřívání se staralo Rapsberry…nicméně svítilo tak málo, že se sotva podařilo nahřát 100l bojler. Naši prakticky přestali topit v radiátorech v těch nejhorších měsících. To šetření už je ale přehnané a stala se z toho spíš taková hra, která se mi úplně nelíbí. Bohužel, lidi nad 70 let to tak často mívají.
Je to hra o to, jak tu elektřinu co nejlépe využít. Základ je že čím větší baterie tím víc adidas… Ale samozřejmě narážíš na ekonomickké limity… Řekl bych, že ideálně tak 2–3× větší kapacita v bateriích než instalovaný výkon na střechu.
Výkon tak, abys nevyžral kapacitu přenosové soustavy pro celou vesnici (prostě mám to prvoplánově pro sebe). Přebytky? Je to třeba řídit.
Sice máme elektrický topný kabel, který neumožňuje akumulovat, ale přemýšlím že do pár let osadím nové termostaty s nějakou dobrou konfigurovatelností (například přes aplikaci, nebo nejlépe přes otevřené api) abych si mohl společně s watrouterem hrát…
Už jsem si to vyzkoušel na topení v koupelně, kde máme cca 350W kabel v podlaze. Jsem schopný to utáhnout i přes noc z baterie a je to tak malý výkon že to uživím z FVE 11 měsíců v roce. Když to budu chytře spínat když bude výkon z panelů i v zimě,
tak budu topit i v zimě. Ano, nezatopím si ve velké místnosti (kuchyň a obývák) ale tam topím krbem a vařením a lidma. Ve spacích místnostech se netopí :-)
FVE není pro všechny. Aby to bylo efektivní tak to vyžaduje určitou konfiguraci nemovitosti a určitou konfiguraci mindsetu. Potom to dokáže uspořit většinu nákladů za energie. Jinak je to diskutabilní…
A ano, trochu se bojím abych to nemusel za rok dva v létě konfigurovat na bezpřetokový režím. Může se stát, že bude každý kdo vyrábí ve špičkách penalizován za dodanou energii…
ad „Je to hra o to, jak tu elektřinu co nejlépe využít.“
Spíše bych to nazval Je to hra o to, jak se stát otrokem fotovoltaiky. Sice to sám na střeše nemám, ale sleduji jak téma n FB, tak i jinde a nic jiného nevidím. Otázkou je, jestli to stojí za to.
Mnoho lidí, co má potřebu takhle někde psát to totiž většinou přehání. Bud se na tom stanou „závislí“, podobně jako na tiktoku a nebo to jsou extrémní šetřílci, co chodí ometat panely a chcou za každou cenu využít každý watt.
Normální člověk se na to kouká spíš jako dlouhodobý doplněk, který mu pomůže snížit náklady. Zároveň to může být hračka/zábava a k tomu záložní zdroj pro případ výpadku(hlavně v budoucnu). Není třeba v tom hledat nějaký svatý grál. Má to svoje plusy a mínusy, jako všechno.
ad „Zároveň to může být hračka/zábava …“ Pokud nemáš tu smůlu a nenastoupil jsi do letadla jako je třeba Malina.
Je mi jasné, že je spousta spokojených uživatelů, kteří to nikde neventilují, ale ty případy, kdy namontují panely a pak se několik měsíců nic neděje nebo se čeká na revizáka nebo se čeká na připojení nebo se čeká na vyřízení dotace nebo se čeká až někdo přijde něco opravit nebo …
Sám jsem o tom docela dost uvažoval, ale udělal jsem zásadní chybu, že jsem se podíval na solarforum, na FB a na další místa. Nevědomost při rozhodování ano/ne je tady asi osvobozující. A vzhledem k tomu, že mi už není 30, tak váhám.
Na druhou stranu, když teď skopčáci vypli jejich atomovky, dá se čekat, že bude nouze o elektřinu a cena půjde nahoru i přes zastropování, protože na něho nebude dost peněz v rozpočtu.
Po krachu Union banky máš taky peníze pod polštářem? Podvodníci budou vždy a všude. Obrať se na firmu, která je na trhu dlouhodobě a máš relativní jistotu. U maliny a spol většinou skončili právě ti, kteří si často nechali pro korunu vrtat.
Peníze pod polštářem nemám a Union banka mi žíly netrhá. Banky jsou pod dohledem ČNB a vklady jsou pojištěné. U investic je to jiné, ale tam jsem si vědom rizika.
Naproti tomu u FVE mi to občas připomíná divoký západ, kdy nebyly žádné pravidla. Výsledkem jsou jednak letadla (a malina není sám, viz často se vyskytující varování u euronom, schliger a také u solar solution), ale také to, že i po schválení stavby revizákem se novopečený majitel pochlubí na FB a znalí jen kroutí hlavou a tvrdí, co to za patlala mohlo být, že to tak udělal (např. panely na dvou lištách, panely pod komínem, kde je vidět ostrý stín, visící a nevyvázaná kabeláž, kabely vedené bez chrániček atd.). A problém je, že to laik nemá šanci sám vědět a něco jako nezávislý stavební dozor asi neexistuje. Další věcí je, že každý sám je nejen investorem ale i „projektantem“, protože obchodník nabídne maximum i když to klient tak nadupané nepotřebuje. A když je těch nabídek více a každá jiná, tak „projektant“ vybírá nakonec obvykle jen podle ceny nebo co má soused.
Takže to „Obrať se na firmu, která je na trhu dlouhodobě a máš relativní jistotu.“, když se člověk v tom prostředí nepohybuje a jen vychází z kladných hodnocení na webu firmy, která to montuje, není až tak jednoduché.
Na závěr, vím, jsem pesimista, ale to je prý každý optimista s životními zkušenostmi. :-)
To má víc faktorů. Vidíš taky jenom jednu stranu. To, že to jsou soukromé stavby, tak se plno věcí nedodržuje a často to je na požadavek zákazníka nebo se to prostě přizpůsobí podmínkám(pane Nováku tady uprostřed zahrady budete mít 3 metrovou zemnící tyč a na střeše stanici ISS. Kvůli požárního tlačítka Vám potáhneme kabel přes Vaší 200 metrovou zahradu, kde nás nezajímá, že máte zámkovku za 2 miliony – zákazník tě pošle do patřičných výšin). Kolikrát to je i o ceně, většinou vyhraje nejlevnější nabídka, která je ale nejlevnější z nějakých důvodů. Pokud chceš nejlevnější produkt, musíš očekávat i nejlevnější provedení.
Další výrazný problém jsou normy. Může to vypadat nepochopitelně ale na FVE téměř neexistují žádné normy. Když jo, jsou většinou převzaté ze zahraničí. Sami nejpovolanější jakožto ČKAIT apod. podávají často rozporuplné vyjádření. Co projektant, statik, hasič, revizák, elektrikář, to názor a každý by to udělal jinak „lépe“.
Kdyby měla být každá FVE ťip ťop(projekt, pbř, statika, revize, analýza rizik, hromosvod…), tak by tě 10 kWp vyšlo minimálně na mega. Samozřejmě není problém to tak dělat, ale kdo to koupí?
Jo, tomu všemu rozumím a chápu to, že pohled ze strany dodavatele bude (může být) jiný. Jen s jedním si dovolím nesouhlasit. Pokud chci nejlevnější produkt, tak provedení musí být bezchybné a ušetřit se dá jen na objemu nebo levnějších komponentech. Ale i v tom případě bych jako zákazník měl vědět, že to tak je.
Problém vidím spíše v tom, že jako laik nemám reálnou možnost jednak vybrat spolehlivou firmu, poznat zda je práce odvedená správně (normy samozřejmě neznám) a taky neumím odhadnout to, jak dlouho ještě bude firma existovat. U instalace nové kuchyně uběhne jen velmi krátká doba, kdy se závada projeví. U FVE ta doba rozhodně krátká není. A co pak s tím.
„Kdyby měla být každá FVE ťip ťop …“ – ale to je právě ta chyba, že neexistují normy, které by to tip, ťop vynutily. A kdyby existovaly, tak zas tak nahoru cena nepůjde, Tomu nevěřím. Materiál i elektronika zůstávají prakticky stejné, rozdíl bude zejména v těch detailech, které jsem uvedl výše. A obsah tvé závorky by snad měl být samozřejmý a osobně se divím, že asi není, když to uvádíš.
Když jsem kdysi dávno v minulém tisíciletí stavěl barák, tak k tomu byl potřeba stavební dozor, který začal už studiem stavební dokumentace před zahájením stavby. A už tam se našly chyby, které projektant musel opravit. U FVE mi něco takového chybí. A přiznám se, že nevím, jestli takoví nezávislí lidé bez vazby na nějakou montážní firmu existují.
Jinak, díky za tu debatu.
To, že nejsou normy, není chyba těch, co to montují.
Materiál ani elektronika rozhodně nezůstávají stejné. Jenom samotný hromosvod, co by splnoval vše co má, od Dehnu tě vyjde na několik set tisíc, kde máš zbytek? Přepětovky, které někteří nemontují vůbec a ti co jo, tak vždy dolů do rozvaděčů. Ony by měly být ale na střeše. Vidíš u někoho na střeše nějakou krabici? Jak to na tu střechu budeš chodit kontrolovat? Vše má své pro a proti a ne vždy i normy dávají úplně logický smysl.
Víš kolik stojí jenom samostatná statika na objekt? A kdy ji dostaneš, když ji dneska poptáš? Možná za rok? Dobře se to mluví, ale realita je trošku jiná.
Stavební dozor si můžeš sehnat a bude k tomu většinou stačí obyčejný elektrikář, nemusí to být odborník přes FVE.
Na hodně věcí normy jsou a stejně se nedodržují. Revize jsou zjevně k ničemu…
Zákony tu taky máme a nedodržují se, co na to chceš říct? Pokud někdo dá revizi na něco, co je proti normě, kope hrob sám sobě. Zákazník si může zavolat nezávislého revizáka, ten k tomu dá zprávu, co je špatně. S tím pak můžeš postupovat dle zákona.
Hromosvod o Dehnu na RD několik set tisíc? To opravdu ne. Je to sice drahé, ale takhle zase ne. :) Materiál byl cca 60 tisíc + svodič přepětí od Dehnu (tam je koncová cena na netu sice asi 24 tisíc, ale dodavatel ho má za polovic). Na střeše jsou dva jímače a svod HVI kabelem…
Jenom ten HVi kabel stojí 1200–1500 Kč/m ;-) Ty svodiče přepětí, pokud máš optimizéry, tak jenom pro fotovoltaiku potřebuješ 3, kde je zbytek baráku? Kde je projekt, analýza rizik, práce toho co to namontuje, revize… 200k jen to fukne. Většina lidí brečí, že fotovoltaika je drahá, protože je vyjde na čtvrt mega(po dotaci). Ted jim zkus říct, že k tomu mají přidat 200k jenom na hromosvod ;-)
Já to řešil v rámci novostavby. Materiál a práce se vešla v pohodě do 100k. Projekt a analýza rizik by se měla dělat nezávisle na tom jestli je hromosvod Dehn nebo ne… :D Hlavně doufám, že je Dehn opravdu tak kvalitní jak se tváří. Máme největší hromosovod široko daleko. :)
Ta kvalita těch komponent je na úrovni jiných výrobců, určitě si nekupuješ Mercedes. Jde o to, že Dehn jsou defakto ti, kteří ty normy vytvářejí. Takže si to šijou sobě na míru a na základě toho pak prodávají předražené komponenty. Je to pro lidi, co neví co s prachama nebo co se nechají postrašit, že když tam nebude Dehn, nebude to fungovat jak má. Neznám žádného elektrikáře, co by měl Dehn na baráku. Ne nutně proto, že to je špatné, jenom to za ty prachy vůbec nestojí.
S tím co píšeš dole se před koncem zeleného bonusu dělala 30kWp za mega. Když vidím ty ceny za které to dnes staví tak náklady jsou půlka a celá dotace je něčí zisk.A to ještě namontují nejlevnější panely co seženou. Tak jako vždy, když se dotacemi zprasí trh.
Montujete FVE bez projektu-jehož součástí by měla být kompletní PD, bez revize a neupravíte hromosvod?
Neber si to špatně, ale právě takových chytráků jako ty, je plný internet. Si zkus nějakou tu nabízenou sestavu, co vidíš od firem koupit. Ve výsledku tě to vyjde stejně nebo dráže, akorát s tím navíc strávíš tunu času.
Vypracovával jsem technická řešení, následoval projekt, montáž. Na vše k FVE co se týká elektriky normy jsou. Chyba je , že je neznáte. Hromosvod od Dehn to je vtip? A neměli by jste instalovat svodiče přepětí, ale .. Pokud to nevíš, ani neodpovídej.
Promiň, ale vůbec nerozumím řeči tvého kmene, ani co chceš říct.
Jo a ještě jsem chtěl napsat, že navržené to máme asi docela dobře (respektive na míru tak jak se hodí pro nás).
Za celou noc (12h) nám při vypnutém elektrickém topení vyžere odběr cca 13% baterie – tj nativní odběr domu.
Když nebudeme topit, prát a přežijeme vlažnou vodu, tak jsme schopní 2–3 dny fungovat relativně normálně (i nějaké rozumné vaření – těstoviny a rýže) jako rodina doma i když bude pršet nebo úplně zataženo a nebudeme odebírat ze sítě.
Jinak řečeno, máš to neskutečně předimenzované. Pokud nemáš ostrov nebo to přímo nebyl tvůj požadavek, tak ideál večer baterka full, ráno když začíná svítit, baterka vybitá. Jestli za celou noc vycucneš jenom 13% baterky, tak bys měl skoro ekonomičtější ji nemít vůbec…
jak píšeš, při roční spotřebě 5 MWH. to moc smysl nedává, návratnost bude hodně nadlouho
Předimenzované to není. Stačí aby začalo temperovat topení v nějaké místnosti, nebo si zapnout na hodinu dvě ohřev vody v TUV a baterie letí dolů. Pokud bude venku cca 3–6st C, nebudu aspoň dva dny topit tak už se topení v podlaze rozjede naplno. Potom to vycucá baterii přes noc jedna dvě…
Nepamatuji si to přesně, ale myslím že instalovaný výkon topení v podlaze je něco mezi 6–7kW a bojler má topnou spirálu na cca 2kW.
Za mě je kapacita ještě malá na to, abys při normálním provozu (temperování, jednou za dva dny nahřát bojler) vydržel „skoro jako ostrov“ víc než den bez sluníčka.
Budoval jsem na podzim, částečně svepomoci. Panely na strechu jsem daval sam, elektrikarinu mi delal odbornik. Nevyslo me to nejak zasadne levneji, ale rekl bych, ze tam mam za tu cenu vic ty elektrikarsky prace.
Nakonec jsem dal prednost Číně pred (s nadsazkou, ale jen lehkou) Indií, co zabere celou mistnost, dělá kravál, ma menší účinnost a výkon a je o pulku dražší. Vyhody Indie ja nevyuziji.
A jestli Solax nebo GoodWe? Jak bylo napsano nade mnou. Jen ja teda verim, ze se casem najde nekdo, kdo to bude umet opravovat nebo repasovat, bo se mu to vyplatí. Nebo treba taky ne.
Ja mam na prebytky uzavrenou smlouvu na rok na fix, takze jsem zatim vysmaty.
Jestli 10 nebo 11kwp, tak bych zustal u 10, bo si tim nezavres cestu k virtuálním bateriim. Treba to bude casem cesta.
A musi to cloveka bavit, mne to zatim drží a jsem rad, ze jsem si to poridil. Ta ekonomika (navratnost) je sporná. V cenach na konci roku hezka, pred dvema lety naprosto v nedohlednu. A treba v dnesnich cenach (spot) uz sto takova radost taky není. Je to hrozne dynamicky proces, kde spravnou cestu dokaze urcit jen vestecka koule…
Díky za příspěvky.
Naše situace: větší RD, TČ vzduch-voda, roční spotřeba cca 14 MWh, ČEZ D45D, aktuální nové měsíční zálohy 9k Kč. Průměrná denní spotřeba RD: přes léto 20–23 kWh/den, jaro a podzim cca 35 kWh/den, v zimě TČ bere dost a jsme zhruba na 60 kWh/den. Celoročně non-stop jedou dvě větší lednice, domácí ČOV (to je spotřeba asi jako třetí lednice), přes den nějaké počítače, robotické vysavače, od jara do podzimu sekačka, malé čerpadlo v jezírku, nárazově myčka, pračka, sušička … klasická domácnost.
Bazén nemáme a neuvažujeme, elektroauto zatím nepotřebujeme ale možná za 10–13 let v důchodu se bude menší elektromobil na nákupy a ježdění po doktorech hodit.
Máme volné prostředky, poloha RD a orientace střechy celkem OK, a tak jsem si říkal, že bychom mohli zainvestovat do FVE, která nám spotřebu (snad) dlouhodobě sníží třeba o 1/3. Navíc získáme jakýsi pocit nezávislosti alespoň mimo topnou sezónu. Je to chybná úvaha?
Po diskusi s pár známými (vlastníky FEV) jsem nabyl dojmu, že „čím větší baterie, tím lépe“. Také jsem chtěl mít kolem 20 kWh ale je to vlastně rozumné? Nepanikařím a nechci se pojišťovat na mnohadenní výpadky. Pokud by nastala situace jako na UA bude už asi všechno jedno:-(. Ani kratší výpadky nejsou u nás časté a na pár hodin mi při vypnutí TČ, pračky, sušičky … bude menší baterie kolem 10–12 kWh stačit.
Je mi jasné, že v zimě nevyrobím nikdy dost a v létě budu mít přebytky. Naučíme se pračku, myčku a sušičku pouštět přes den ale i tak bude v létě nadbytek.
Prostředky na investici jsou a rád bych si něco smysluplného do domu pořídil. Chtěl bych mít pocit, že šetřím na provozních nákladech, zhodnotil jsem RD pro sebe nebo jednou své potomky a třeba mít radost ze zelenějšího řešení. Nedokážu se ale zorientovat, jestli je lepší:
Ještě na doplnění – chtěl bych systém s co nejmenšími starostmi. Nechci neustále řešit a hlídat prodejní ceny a spekulovat s přeprodejem přes nějaké prostředníky. Ideálně nechat vše u ČEZu i za cenu menšího zisku.
Mám v rukách celkem dost nabídek. Nejlevnější s GoodWe kolem 370 tisíc (10 kWp, 14 kWh), se Solaxem kolem 400 tisíc (10 kWp, 12,4 kWh) a s Victronem 370 tisíc (7,4 kWp, 10,6 kWh, střídače 48V/3000VA) nebo 490 tisíc (11kWp, 10,6 kWh, výkonnější střídače 48V/5000VA). Jsou to ceny už po odečtení dotací. Není to málo, no.
U Victronu mi bylo vysvětlováno, že je nejlepší, nejlépe do budoucna rozšiřitelný, díky 3 střídačům lépe regulovatelná každá fáze, záloha celého baráku a nikoliv jen několika okruhů atd. Jak jsem psal výš, nevadí mi koupit dražší systém ale samozřejmě pokud to má nějaký smysl:). Díky
S takovýma spotřebama už si měl mít FVE dávno. Pocit nezávislosti získáš pouze, pokud si necháš napojit celý barák na zálohované okruhy – v praxi se to téměř vůbec nedělá, zvlášť při tvojich odběrech nemáš šanci to ukontrolovat a shazoval by sis pořád jistič. Tohle by dobře řešil ten victron, ale bude to darda. Takže dopředu si vytipovat, které okruhy chcu zálohovat – měly by to být spotřebiče do 3 kW na fázi. Hlavně si to nechat pak napsat i do smlouvy.
VB neřeš, protože ty budeš mít fotovoltaiku nad 10 kWp ;-)
Jakou máš střechu? Pokud můžeš, šel bych určitě orientací východ/západ. Klidně 10 kwp na každou stranu a 15 kW střídač.
Jinak to jsou pražské ceny? Celkem ústřel, pokud v tom není wallbox, optimizéry atd.
Na ±10 kW baterie rovnou zapomen. V 6 večer je budeš mít plně nabité a v 10 večer vybité. Jdi do něčeho snadno rozšiřitelného a nebo se plácni přes kapsu rovnou, jak chceš. Pokud bys chtěl nějaký upgrade do budoucna, tak Solax vyřaď.
Pro názoenost přidávám, jak to vypadá s 10 kW baterkou u někoho, kdo má 1/3 spotřeby jako ty ;-)
Ja mam uplne jine mysleni a zamery s FVE nez treba Azmir. Zalohu pri vypadku jsem vubec nechtel, nemam pro ni vyuziti. Az bude u nas pravidelne vypadavat proud, tak to mozna predelam.
Co se tyce baterii a jejich predimenzovani. V zime je nenabijes vubec, at jsou velky nebo maly jak chtej. A v lete ke zase temer nevybijes. Takze se hodej v tomhle obdobi, kdy uz je tepleji, ale jeste topim (tepelko) nebo treba v lete, kdyz je dlouho hodne hnusne (to zas tak casto neni). Takze je otazka, jaka je vlastne ta jejich navratnost. U me kdyby nebyly na ni dotace, tak ji asi ani nemam (pozor, Victron ji mit treba musi).
Co se tyce rozsiritelnosti Solaxu, tak se to normalne dělá, neni to zadna věda. Stridace jsou zapojeny paralelne a rozsireni muze stat jen par penez.
Urcite bych nesel v tvem pripade do 11kwp a urcite ne ten slabsi Victron, tam vubec nechapu opodstatneni. Baterky asi nejaky rozumny stred (v zime diky TC vse vyrobené rovnou zdelas a v lete nemas co z baterek zivit). A zkusil bych oslovit jeste nekoho, mas ty nabidky docela drahy.
Pretoky ja prodavam za 4kc/kwh, ale ta doba je momentálně pryč. Treba jeste ale prijde. Pripadne nejaka forma VB, kdybys mel FVE do 10kwp. A premyslet dnes, co bude za tri roky, je jako střílet v mlze…
Tak začíná se to krystalizovat, díky:-).
Tj. silnější střídače od Victronu Multiplus II 48V/5000VA, ok?
V seznamu položek jsou dva regly Victron MPPT 150/100T, tři baterie Pylontech US 3000 C 48V/3,55kWh, jeden wallbox.
Střecha je několikrát lomená a orientovaná od JV po JZ se sklonem 30 °, tj. až na tu geometrickou komplikovanost poměrně ideálně. Trochu to kazí množství střešních oken, tj. dám na ni 10–11 kWp. Víc tam nedostanu. Je možné případně využít na dům navazující přístřešek s orientací na JV a SZ, kam by se vešlo dalších 3–5 kWp. Ale už by se musel kus kabelu táhnout vzduchem, trochu stíní strom, není to ideální. S přístřeškem jsem počítal do budoucna za nějakých 5–10 let až strom bude muset dolů. Ale instalační firma by na toto budoucí rozšíření rovnou připravila kabel.
Hromada krabic od Victronu se mi na stěnu garáže vejde, místa tam je dost, v tom problém není. Jak jsem psal, v létě vychází průměrná spotřeba cca 20 kWh, tak to bych jel zadara i s 10 kWh bateriemi, ne? Spotřebiče bychom pouštěli převážně ve dne. V zimě moc nenabiju a neušetřím, to chápu. V jarních a letních měsících (spotřeba 35 kWh za den) by možná větší kapacita baterií byla přínosná, neboť přes den by se nabila a i s občasným sepnutím TČ na lehké přitopení by mohla stačit. Ale jestli dodatečná investice kolem 100k za dalších 10 kWh má smysl.
Jsem blízko Prahy, satelity, zákazníků hodně, ceny vysoké. Ale samozřejmě požádám i další firmy o nabídky. Dík
Vetsinu otazek si musis odpovedet sam, kazdy ma tu filozofii a ekonomiku FVE uplne jinou. Takze bude tisic nazoru, ale spocitat si to musis nakonce sam. Silnejsi Victron uz opodstatneni nekde ma, mne na dojizdeni do prace staci Cina, nepotrebuju na tuhle cestu John Deera. Ja poridil Solax za cca 290k a prachy navic za Victron jsem v tom naprosto nevidel. A do dnes nevidim. Alespon pro me a rekl bych, ze i pro vetsinu instalaci.
Jeste se muzes podivat na stridace Deye, maji vyhody obou systemu. Ale i nevyhody, zalezi jak na to koukas.
Máš pravdu ale pokud člověk není expert nebo jasnovidec, tak až v průběhu používání zjistí co všechno mělo být jinak a možná to už předělat a změnit nepůjde.
Koukal jsem samozřejmě dost po těch internetech, na nějaká fóra a v podstatě nejvíc se nadává na GoodWe, trochu méně na Solax a jediné co jakž takž lidi doporučí je Victron s tím, že to ale bude drahé. Peníze netisknu ale přežiju rozdíl 100k v ceně srovnatelných sestav, pokud bude navržený systém smysluplný a bude mě těšit. Proto pokračuju ve sběru informací i zde na „nejlepším fóru skoro na všechno“ (bez ironie)
A na co se nadává na ty GoodWe? Ať vím na co se mám připravit :-D
Hlavne na prehrivani. Dodelavaj se vetracky, cca 1000 investice.
Už jsem o tom přemýšlel. Mám tu sestavu v technické místnosti a v létě, když je nahřátý bojler pořád na 80st C od termiky tak je v té malé místnosti poměrně teplo. Cca 30–35st C. Díval jsem se na data z aplikace a pak má měnič teploty okolo 40–50st C. Což už sám chápu, že to není úplně to pravé ořechové.
Nemáš nějakou inspiraci jak to chladí? Zbastlit nějaký větrák z počítačové skříně?
Taky se chystam k Solaxu neco vyrobit. Alespon pro dobry pocit. Taky jsem cerpal inspiraci. Vetracky za 50, termostat za 200 a trafo mam nejaky stary doma…
Na GoodWe se nadava protoze toho je nejvic, stejne jako se treba nadava na Garmin. Je to nejlevnejsi system, ma svy omezeni, ale pro vetsinu domacnosti bude naprosto dostatecny. Solax je o generaci nad GoodWe, ale jak uz psali, je to uzavreny system, takze muze do budoucna vadit, ze jdou k tomu jen jejich baterky. Nebo se najde nekdo, kdo bude repasovat nebo se to.proste nejak obejde a vymysli. Instalaci bude jenom pribyvat, takze bych se nedivil.
Victron je v CR nabozenstvi, pro standartni rodinny dum nema opodstatneni. Spis naopak. Bude se hodit na ostrovni systemy (chaty, karavany), kde casto pada sit a nebo treba jeste, kde jsou potreba velky rozbehovy proudy, vysoky staly vykony a podobně. Ale to pak neni 3×3000 a mozna ani ne 3×5000, ale pak uz nejaky couplingy. Vykonova konkurence Solaxu je cca ten 3×5000. Jako John Deer, je to skvelej traktor, uveze to obri furu řepy s prstem v nose, ale potrebuju to na primestke dojížděni? Ale Victronisti se mnou nebudou souhlasit a najdou tisice duvodu, proc je nejlepsi. A budou mit pravdu. Ale jen pro nekoho… A taky se na to nadava, je to stejny, jen jich je min, tak se i min nadava. Nebo se tomu nerika neduh, ale vlastnost.
Hele, a je nějaká nečínská varianta toho GoodWe? Jestli je tedy Victron moc, co jiného se nabízí?
Bohuzel diky nasemu mereni po fázích tech vyrobcu moc není. Bo potrebujeme menice asymetrické…
A obecne neverim, ze nejaky menic nema rodokmen z Asie. Na Victronech ma soused made in India.
Ja jsem se ve finale rozhodoval mezi Solaxem a Deye. GoodWe jsem vyradil jako „zastaralejsi“, Victron jako krok naprosto stranou pro moje vyuziti a ostatni bud symetricky, klony Solaxu nebo Deye (Drazice, Sun), drahy reseni (Studer) nebo pripadne jeste malo v CR rozsireny.
Kazdy si polozte otazku, co chcete aby to delalo nedelalo a podle toho vybirejte system. Ale budte k sobe uprimni. Jak u toho auta. Ja nepotrebuju zorat pole ani aby to jelo 300…
To je úplně jedno jestli to vyjede z linky v Číně nebo Indii…
Jasně, kvalitativně si nedělám iluze že to bude jiné :-) Ale řeším, jestli budoucí FV na střeše mít hlavně pro provoz stávajícího TČ (3f v podstatě symetricky) nebo to rozházet po fázích pro celou spotřebu domu a trvat na co nejvyšší asymetrii. Topení i natápění TUV jsem schopný si naprogramovat cíleně na to, že se bude energie spotřebovávat hlavně odpoledne, kdy jsou lepší světelné podmínky. TČ to samostatně nikdy neutáhne, ale minimálně bych si tím mohl to TČ „přikrmovat“. Přebytky, pokud budou třeba z doby kdy není TČ v provozu pak do baterek …
Z nějakého důvodu mi to GoodWe není sympatické, tak se ptám na alternativy …
Upřímně ted nevím, jestli to má i Solax, ale z GoodWe si můžeš vytáhnout(má 18 pinový konektor) 2 piny na spínání zátěže a Goodwe ti sepne daný spotřebič jenom, když bude určitý přetok(dá se myslím nastavit hodnota i čas).
Neco za 1500 ma i Solax v nabidce. Tusim adapter box? se to jmenuje?
OK, nějaký programovatelný výstup by byl fajn – stáhl bych si to vlastního systému a řídil bych tím třeba potřebu teplejší vody (400 l už něco pojme). Normálně ohříváme na 50 (s hysterezí myslím 3), každé pondělí termická desinfekce. Takže pokud by hrozily přetoky, tak bych na chvíli zvýšil požadovanou teplotu. Ale moc přetoků nepředpokládám, nemám úplně jednoduchou střechu a počítal jsem to asi na 2,5 – 4 kWp, čerpadlo má štítkový příkon bez bivalentního zdroje 2 kW. S nějakou tou vyrovnávací baterkou …
Ted nevim uplne cisla, ale mam pocit, ze jsem za trochu vic jak polovinu brezna vyrobil stejne jako za prosinec, leden a unor dohromady. TC se s tim da sice prikrmovat, ale je to naprosto zanedbatelne. To nema vubec smysl.
Asymetrie je důležitá, bez ni ta navratnost je jeste vetsi. Leda ze bys prodaval draz nebo stejne jako nakupujes. Pripadne VB a mit levnou distribuci.
Mozna se jeste koukni na solarni kolektory, taky dokazou tepelku hodne pomoct. Mely by v podstatě predehrivat tepelki vodu a ono nemusi tolik samo topit. Snad si to nepletu.
GoodWe mi bylo taky nesympaticke, proto jsem zvolil Solax. ;)
Fototermiku určitě nechci, jsem elektrikář a ne topenář :-) Symetrii bych využil jen pro to tepelné čerpadlo (štítkově 2kW). Znamenalo by to podstatně levnější střídač …
Jj, to je pravda. U Solaxu cca 70 vs 30…
Na to je hezké video s p. Bajerem https://www.youtube.com/watch?…
Kouknu, děkuji!
Ono stojí za to, projet celý playlist o fotovoltaice s Bajerem, ten chlap to umí pěkně vysvětlit. Kapitoly o elektromobilech jsem ale přeskakoval, stejně autem jezdím ve dne a po návratu z práce či výletu bych ho z domovní baterky nenabil.
Já jsem před lety obhájil na FV diplomku, takže nějaké základy mám, ale od té doby se hodně změnilo – i střídače i úložiště. Pro mě by elektromobil (nebo PHEV) jako dojíždědlo do práce smysl dával (denně cca 70 km, podle toho jestli po cestě nakupuju) – když se vracím domů, tak už by mělo být nahřáto a natopeno a pak bych jen nabíjel :-) Ale na to nebudou ještě nějaký ten rok peníze …
To jsem dobá videa i pro nás laiky, už koukám na čtvrtý díl:-) Díky
Větší rozběhové proudy jsem řešil kvůli TČ. Mám trochu výkonnější Mastertherm BoxAir 45I, něco to žere. V létě běží jen na ohřev TUV ale díky smyčce s cirkulací na teplou vodu (=pohodlí) se mi tak 3× za den zásobník TUV nahřívá. Při ohřevu TUV jede TČ krátce pár minut ale na plný výkon. Nechtěl bych, aby se mi v létě na ohřev TUV brala energie částečně ze sítě, když budu mít plné baterky. Ale asi by bylo možné domluvit se se servisem Masterthermu a nechat defaultně nastavit pomalejší ohřev TUV. Pobavím se o tom s techniky. V praxi je mi jedno, jestli se zásobník TUV ohřeje za 5 nebo 10 minut.
U GoodWe jsem četl výtky na dvě věci ale nevím, jestli jsou pravdivé: vyšší vlastní spotřeba až 70–100 W, tj. v zimě ho člověk prý spíš živí, než by něco vyráběl. Druhou výtkou je prý neochota dodávat energii z baterií při menších odběrech. Typicky zapnutá jedna lednice v noci v létě, nic jiného neběží, baterky jsou nabité ale údajně GoodWe nemusí brát z baterií. Opakuji, nevím, jestli je to pravda, nechtěl bych šířit nepravdivé informace.
Stále sbírám informace a rád si nechám poradit. Pomineme-li vyšší pořizovací náklady, tak proč konkrétně se Victron pro běžný RD nehodí?
K prvnimu odstavci. Mne by třeba nevadilo, kdyby mi to vzalo kratkodobe neco ze site, bude to par korun denne, ale usetrim hodne na vstupni investici. Solax i Deye jsou na tohle ale lepsi nez GW.
Druhy odstavec. Vyssi spotrebu nevim, mozne to je, ale Victron bude mit minimalne stejnou, spis větší. Ale hrozne tezko se to meri. Je to ale spotrebic, ze vzduchu tu elektrinu nepremeni nic.
Pri nizkych odberech to dela i Solax. Je to vlastnost, ktera se u Solaxu da vypnout. Myslenka je ekonomicka. Ze se střídači nevyplati kvuli malymu odberu energii pretvaret, kdyz by treba to same nebo vic sezral sam pro sebe. Tak radsi spi. Ale v lete, kdyz jsou baterky plny a neni cim je vybit jinak, tak proc ne.
Porizovaci naklady jsou ale zásadní na to, ze to vetsine domacnosti neprinese nic navic oproti konkurenci. Pak takovy ty veci, ze to dela hluk, vibrace, zabere misto, ma mensi efektivitu, je slozitejsi na montaz a tedy chyby uz jsou skoro nicotny. Zasadni je, ze to za ty penize neudela sluzbu navic.
Díky. Půjdu se u nás ve vsi na instalaci Victronu od stejného (potenciálního) dodavatele podívat, hluk a vibrace mne nenapadly. Bude to sice případně v garáži ale ta je součástí domu.
Tj. pro náš RD bys spíš doporučoval neblbnout s Victronem, ušetřit 100k a vzít Solax? Známý se rozhodl pro dodavatele Woltair a systém se Solaxem, 11 kWp panely a 12,4 kWh baterkami Tripple a wallboxem. Větší baterie aktuálně firma nenabízí, rozšiřitelnost sytému asi nic moc. Ale třeba není potřeba jej rozšiřovat. Fakt nevím. Ten známý má v plánu přebytky hlavně prodávat ale jak dlouho to půjde? Mám již z loňska od Woltairu také nějaké nabídky. Jednání s nimi bylo slušné ale samozřejmě je to velká firma, má hodně instalací a tím pádem také nespokojené zákazníky na diskusních fórech:-)
Co se mi u velkých firem vč. WoltAiru moc nelíbí, jak vždycky jen to zboží, kterém jim připlavalo v kontejnerech je to nejlepší. Před pár měsíci to bylo GoodWe, nyní Solax, to moc důvěru nebudí.
Rozhodnuti je na tobě, JA jsem do nej nesel, nenasel jsem si pro nej racionalni duvod. Je to jak drahy bryle. S Oakleyema udelas parádu, ale funkcne mi Smithy vyhovujou uplne stejne a byly za pulku. Ale ja nejsem TY!
Co se tyce tech baterek k Solaxu, tak tvuj znamy ma verzi t30, ktera se instaluje do venkovnich prostor, protoze ma v sobe integrovane vyhřívání. Ale muzou se dat jen ctyri a 12,4 je tedy maximum. Standartne se ale pouzivaji baterie t58, ktere se daji taky seriove spojit 4, ale daji dokupy 23.2kwh. Pripadne bez verze master, ale s parralel boxem jde jeste vic. Na druhou stranu, nemuzou byt instalove, kde mrzne. Jaka kapacita baterii je potreba je otazka financi, ekonomicnosti, potrebnosti, navratnosti, sobestacnosti atd. Chce to taky hodne propocitat. A taky at jen nechvalim, tak u seriove zapojenych baterek pri pozdejsim pridani bude nová baterka pravovat jen jak nejvice ojeta baterka v serii. Princip nejslabsiho clanku retezu.
Díky. Čím víc koukám na videa a snažím se číst fóra solárníků, tím víc nabývám pocitu, že bez vzdělání v elektrotechnice prostě budu muset mít šťastnou ruku při výběru dodavatele a doufat, že to dopadne dobře.
Na dvou známějších fórech (nechci sem dávat přímo odkazy na SF a MP) v podstatě neuznávají nic jiného, než Victron. Ještě na SF s přimhouřením oka jo ale stejně cokoliv mimo Victron je brané asi jako tady kolo z Tesca. Na MP je pak vyvrhel každý, kdo si FVE nepostaví sám.
Prošel jsem několik videí O. Bačiny. Potvrdilo se mi pár věcí od tebe, cos tu psal:
Asi se tedy znovu porozhlídnu po Solaxu. Baterie i střídač budou ve vyhřívané garáži, ani ve velké zimě tam neklesá teplota pod 10–15 °C. Raději bych šel do baterií T58. Možná bych nešel hned do 23 kWh ale případné rozšíření ze dvou na čtyři baterie by bylo určitě buďto rychle a nebo vůbec.
Ja prosel podobnym vyvojem jako ty.
Na forech tohohle typu se doporucuje Vitron, protoze tu je dlouho, takze nejaka tradice ci poza, protoze se často snazej o nejakej ostrov nebo protoze si tam pisou lidi „konickari“, co si s tím hrajou, tunej a podobne (neco jako tady na BF, moje zena ale taky nepotrebuje karbonovy enduro, ale ja proste jo ;)). A obycejnej uzivatel jako ja tam nenapise, i kdyby byl spokojenej.
Tak hotovo: 11 kWp na střeše, v baráku 14,2 kWh baterek a plná zeď modrejch krabic:-)
Zatím mě to baví, pořád sleduju spotřebu, výrobu … je to další koníček, no. Mám cukání přikoupit dalších dvě baterky a zvednout kapacitu na 21 kWh. Zkusím pár týdnu až měsíců počkat.
Jako vše má Victron výhody i nevýhody:
--vyšší cena
--zabere více místa v interiéru (sklep, garáž, technická místnost)
--vyšší hlučnost, trochu nižší účinnost
--výrazně vyšší pracnost instalace (problém instalační firmy, která … si to ovšem nechá zaplatit)
+možnost mít více menších stringů. Já mám např. 6 stringů po 4 panelech, další kabely připraveny a protaženy jako rezerva. Užitečné na komplikované střechy. Na svou střechu jsem dříve nadával, pár firem (vč. ČEZu) mně s ní poslalo do háje, že to jako nepůjde. Lomená střecha s několika orientacemi od JV po JZ se ukazuje jako výhoda, něco se mi teď v létě vyrábí od 6 hodin ráno do 8 do večera. Křivka výkonu je plošší ve tvaru hory Říp. Ano, instalace pracná byla.
+se střídači MultiPlus-II 48/5000 trvalý výkon 3×4 kWh, krátkodobě 3×5 kWh
+záloha celého domu, tj. nemusím řešit, kde mám připojenu např. anténu internetu, dmychadlo domácí ČOV, pohon vrat garáže a brány atd. Poběží vše, dokud nedojdou baterky
+rozšiřitelnost systému, snadno lze přidat jak panely, tak především baterky
+nižší cena baterií: Pylontech US3000C (3,55 kWh) je aktuálně na e-shopech v ČR už od 29 tisíc s DPH (na Aliexpresu za polovic ale asi dost komplikovaná doprava, přímo nepošlou)
+nízkonapěťová stejnosměrná část, v kabelech na půdě a v bateriích jen pár desítek V, snad doufejme menší riziko požáru.
Pojistku domu jsem každopádně nechal ještě před instalací řádně navýšit a doufám, že ji nebudu potřebovat. Samozřejmě až časem se ukáže, jestli to byla nebo nebyla dobrá volba.
Trošku bych tě opravil s tím MP. Tamnější komunita neodsuzuje lidí, kteří si nepostaví FV sami, ale lidi, kteří si ji nepostaví bez dotací.
máš pravdu, oprava
Zkusím se zeptat tady, třeba má někdo zkušenost… Mám dva EANy, jeden pro můj odběr, druhý pro prodej přebytků. Již skoro 10 let, od začátku obojí u ČEZ. Tím že mám dva EANy, neměl by být problém přejít k jinému dodavateli jen s jedním z nich, druhý u ČEZ nechat. O to se nyní snažím – odběr mít u EON, výkup u ČEZ. ČEZ se ale cuká, tvrdí, že oni vykupují jen od těch, kteří mají u nich i odběr.
Žádnou takovou podmínku jsem ale ve smlouvě nenašel – nemáte prosím někdo k tomu nějaké „právní“ stanovisko? Buď jsem něco přehlédl, něco si vyložil špatně, a nebo mě ČEZ jen vodí za nos.....
Se divíš? :-D Taky bych ti vypověděl smlouvu…
Google, hned první odkaz…
Jako výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů energie můžete uzavřít smlouvu o povinném výkupu s dodavatelem, který je na vašem distribučním území státem stanoven jako povinně vykupující. Podporu získáte za celkový objem elektřiny dodané do distribuční sítě a bude vám vyplácena povinně vykupujícím.
Je otázka, jaké vykupující ceny ti nastaví, aby se ti ten částečný přechod vyplatil…
Díky, googlit umím, ale já se neptám na to co povoluje zákon, ale na znění typické smlouvy o výkupu kterou uzavírá ČEZ. Jemu nikdo nezakazuje to smluvně omezit a tvrdit, že bude vykupovat jen od těch kteří od něj zároveň i odebírají. Ale vím že jsou spousty lidí kteří mají u nich odkup a odběr mají jinde. Sám jsem to ve smlouvě nijak omezené nenašel, tak proto se ptám dalších, třeba to tam někdo máte…
Já bych samozřejmě mohl jít s výkupem taky k E.ON, ale ti dneska vykupují 1500 za MWh a to by byla celkem dost nevýhoda…
Právní stanovisko na to, že nějaká společnost ti musí zároveň dodávat a od tebe vykupovat? Taková povinnost určitě neexistuje. Když jsem si nechal stavět FVE, tak jsem s tímto také bojoval. Odebírám od Innogy, a přebytky ode mě vykupuje Eon. Nejvíc mě tehdy pobavili u Čezu. Jelikož jsem nebyl (a ani nejsem) odběratelem, tak mi nabídli 48 hal za kW :)) Kdybych byl odběratelem, tak mi tehdy nabízeli necelou korunu. Eon mi tehdy dal okamžitě 2,50. Nyní mi dávají 3,50.
Obávám se že nemáš pravdu a sám sis to vlastně potvrdil.
Pokud víš, že ČEZ rozlišoval ceny pro případ, kdy zákazník je zároveň i odběratelem a kdy není, je jasné, že pokud si zvolíš ten případ kdy odběratel jsi, budeš smluvně povinován jím být (tedy k tomu existuje i právní stanovisko).
Já mám FVE připojenou v 2013, tedy ještě s nárokem na zelený bonus. Podmínky pro splnění nároku upravuje Zákon 165/2012 Sb. Já jedu v tržním režimu, a tam to ČEZ má jako podmínku uvedenou na webu https://www.cez.cz/…rznim-rezimu, nicméně nic takového ve smlouvě (která je rozhodující) dle mého nemám. Proto se snažím zjistit zda jsem jen něco přehlédl, nebo to ČEZ tvrdí na webu a v novějších smlouvách, ale nikoliv v té mé…
Pokud jsi uzavřel s někým smlouvu takovou, že jsi povinován jim odprodávat i od nich kupovat, tak samozřejmě platí smlouva. A je to normálně smluvní vztah, který podléhá obchodnímu zákoníku. Já jsem jen reagoval na to, že nechápu na co chceš právní stanovisko. jestli na to, že existuje nějaká zákonná povinnost, aby jedna firma zároveň vykupovala a prodávala zároveň, tak takováto povinnost samozřejmě neexistuje.
Já jsem ve své smlouvě žádnou relevantní část neviděl, proto jsem chtěl od někoho relevantní pasáž (právní stanovisko přece není jen k zákonu ale třeba i ke smluvnímu vztahu). Nicméně teď už vím co jsem přehlédl:
V článku „Doba trvání smlouvy“ (z té smlouvy o výkupu) je bod 8.
„Smluvní vztah automaticky zaniká posledním dnem měsíce následujícího po ukončení odběru elektřiny na základě Dodávkové smlouvy“.
Tím je věc jasná, s výkupem půjdu také jinam :)
Zkusím trošku provokativní téma. O FVE jsem si toho sice snažil docela dost přečíst, ale přečíst neznamená vědět a čím víc čtu, tím v tom mám větší guláš. Proto se dovolím zeptat.
Roční odběr mám kolem 5MWh. Převážná část spotřeby jde do 2 jednofázových el. boilerů (pod kuchyní 60l a pod koupelnou 120l) a na provoz počítače, pračky, myčky nebo TV. Topení a sporák jsou plynové a elektroauto si zcela jistě nepořídím (nevěřím jim). Protože jsem s manželkou v důchodě, tak je spotřeba prakticky celodenní. Výpadky elektřiny jsou u nás spíše výjimkou a jsou krátkodobé (obvykle bouřka).
Nabídky firem vidím převážně jen s instalací baterií ale vzhledem k popsanému, kdy je převážná část spotřeby během dne, cenám a životnosti baterií (plus občas viděným požárům baterií FVE) uvažuji o instalaci FVE cca 10 kWp (cca dvojnásobek průměrné roční spotřeby) s 3f hybridním střídačem bez baterií s využitím virtuální baterie. Problém je v tom (pokud jsem to správně pochopil), že elektřinu beru od Dobrá energie a „ČEZ – Elektřina pro soláry – Podmínkou ale je, abyste odebírali elektřinu přímo od firmy ČEZ.“ se mě tak asi netýká. viz třeba https://elektrickevozy.cz/…-baterie-cez
Zda jsou u nás povoleny přetoky nevím. Bohužel bydlím v části ulice, kde ještě neproběhla rekonstrukce rozvodů elektřiny a rozvody jsou stále dráty na sloupech. Vzhledem k orientaci hřebenu střechy S-J, bych polovinu panelů nechal umístit na východní straně a polovinu na straně západní do samostatných stringů.
Primárním záměrem není ušetřit při instalaci za každou cenu, ale spíše to, že co tam není, to se nemůže pokazit. Na druhou stranu, zachytil jsem někde nepotvrzenou informaci, že přímý prodej je vhodnější než virtuální baterie.
Je podle vás tato úvaha příliš naivní a bez baterie nemá FVE smysl a nebo je reálná?
Kámoš, co dělá FVE, naopak baterky moc nedoporučuje, pokud je vysloveně nepotřebuješ, nebo nechceš, ale záleží to hodně na průběhu spotřeby, osvitu… On dělá zákazníkům analýzy (ne)návratnosti na základě měření, než navrhne řešení. Má na to měřáky s logováním, které zákazníkům nainstaluje po nějakou dobu a pak to vyhodnotí…
To se mi nejak nezda. Ja naopak uvazuju, ze bych si poridil jen baterky a k tomu spot tarif – az to bude nekdy mozne. Ale barak mame komplet na elektro, tak to mozna taky hraje roli.
Ten tvuj pohled aby vychazel, tak bys musel nakupovat do baterek na tom spotu pravidelně minimalne o 1.5kc/kwh levneji nez je bezna cena v době, kdy tu energii spotrebovavas. A budes s investici do nakupu baterie/zivotnosti tak nejak na nule. Treba dneska takove rozpeti ani neni.
Baterie u fve z meho pohledu (za pul roku pouzivani) v zime naprosto nenabijes a v lete naopak nevybijes. Takze se hodi je mit bud nabity pro pripad vypadku (to nedelam) nebo jako podporu vykonu pres den (kdyz prijde mrak nebo se spusti vykonny spotrebic, ale na to staci malicka baterie) nebo na spotřebu v noci v tomhle prechodnem obdobi a pocasi (tam je otazka, jestli se to financne rentuje).
Ja bych sazel na to ze diky masivni explozi instalaci FVE, se spotova cena behem dne po vetsinu roku dostane nekam k 0Kc. A v ten moment by se mi seplo nabijeni baterek.
Nebo taky muze byt, ze Nemci vypli jaderky a najednou v lete nefoukne, tak bude Evropa za fve jeste rada a platit zlatem. Ma to stejnou pravdepodobnost.
Kazdopadne ted ve „spicce“ se to pohybuje kolem 2500 (neco pres 100 euro), takze pro tvuj vydelek by ceny opravdu musely jit nekam k nule. A to bylo letos asi trikrat. Dvakrat nekdy v noci a jednou na Velikonoce.
A to jsem jeste do ty 1.5kc rozdilu nezahrnul ztraty pri transformaci do a z baterky a nakup neceho, co tu transformaci i udela. Finalne si to ale musis spocitat a obhajit sam, treba mas nekde velmi levne pristup k baterkam, treba z nejakych vyrazenych elektroskutru a podobně.
Pro vydelek staci vyuzit rozdil mezi spotem a aktualnim tarifem. A jestli CEZ bude nadale trvat pro tarif D57 na 7kc / kWh tak mi to celkem dava smysl. Jasne ta zima bude chtit poradne propocitat. Tam se bude lamat chleba :)
Jakym zpusobem chces vyuzit rozdil mezi spotem a aktualnim tarifem? Neni to bud jedno nebo druhe? Nebo budes umet dostat dva elektromery na jednu domacnost?
Nerozumim. Kdyz si projizdim spotovou cenu den po dni, skoro kazdy den by se dalo nakoupit do 2kc / kWh. A to i v zime.
Vsak to nerozporuju. Spot je ted momentálně nejlevnější. Ale to prece neresi tvoji myslenku poridit samotne baterky. Aby tohle tvoje fungovalo, tak by cena v prubehu dne na tom spotu musela hodne a pravidelne kolisat a to se ted proste nedeje.
Aby se tohle vyplacelo, tak se v podstatě da rict, ze bys potreboval, aby byly ceny na spotu naopak hodne vysoko. Aby to kolisani cen bylo znacnejsi.
Baterky bych mel prave k vyhlazeni tech maxim. Obcas ten spot ulitne nekam >6kc kwh a moznost nejake velke akumulace jinak nemam.
Jo to si fakt musis spocitat sam na nejakym modelovym roku. Aby se ti investice treba 200k nejak rozumne vrátila…
A ja jsem nerozumnel tomu, jak chtes pro zisk vyuzit rozdil mezi tarifem Cezu a spotovou cenou…
To snad ani nejde mit najednou 2 dodavatele elektriny ne?
To si taky myslim, proto jsem se zeptal.
Ano, to je sice možné, ale nezapomeň si k tomu připočítat režii dodavatele (kdysi nebyla, ale teď má třeba bezdodavatele.cz 300,–/MWh odebrané energie) a k tomu amortizaci a ztráty baterek cca 2500,–/MWh a jsi skoro na 5000,–/MWh. To už ten rozdíl k zastropované ceně není až takový. Respektive jsi na stejné ceně, protože na OTE vidíš ceny bez DPH.
Toto je výhodné jen když to uložíš někam, kde to stejně budeš potřebovat během následujících dní nebo hodin potřebovat. Třeba si nahřeješ zásobník vody a ve špičce jedeš topení ze zásobníku bez jeho dohřevu (tady je amortizace v podstatě nulová), nebo mimo špičku pustíš TČ a nahřeješ si vodu a předtopíš dům nebo si nabiješ auto.
Jak píše Venda, amortizace baterek něco stojí. Já používám cílené nabíjení své dost velké baterky (24kWh) pokud je rozdíl mezi sedlem a špičkou vyšší než 100 Euro. Toto ale není pravidlem, rozdíl je spíše kolem 40 Euro.
Jinak větší baterka znamená mimo možnost využít její kapacitu a menší počet cyklů při běžném provozu a menší proudy vztažené na článek, takže ve výsledku i delší životnost.
Při větší instalaci FVE se budou sedla ve slunečných dnech pohybovat kolem té nuly, ale špičky v tomto dni asi nebudou vyšší než 100 Euro (bateriové systémy budou nabité, čili nebudou odebírat ze sítě, takže cena bude nízká). Takže tady je podle mě lepší na spotových cenách tu energii zdarma narvat někam, kde ji stejně potřebuješ – do ohřevu vody nebo nabití auta (pokud ho máš zrovna doma na nabíječce).
V tvem případě, stalo by za zvazeni, jestli neporidit jen fve k bojlerum pres nejaky bell.
A ke klasicke fve. Taky nejsem zastancem baterii, mam ji jen, protoze je na ni dotace. Na druhou stranu, alespon mala baterie se hodí. Na vykryti výkyvů v prubehu dne a na pripadnou vykonovou pripomoc zpetne k panelum. Cca 3kwh?
Cez neni jedinny, kdo nabizi VB, kazdopadne vsichni budou chtit, abys odebiral od nich. Je to proste jeden produkt, ne dva. A co se tyce prodeje, jake budou ceny je ve hvezdach, pred dvema mesici se prodavalo za 4kc, ted pres Velikonoce za 0.5kc/kwh…
A 10kwp na strese je vcelku dost na ziveni dvou malych bojleru a neco k tomu. Zjistit vytizenost site a povoleni pretoku je základ. Jak pro dimenzovani velikosti ci premysleni nad VB ci prodejem.
Těch 10kWp na střeše jsem myslel takto nadhodnocené právě kvůli virtuální baterii. Možná by stačilo i méně, ale odhadnou to neumím a panely navíc asi nejsou tím, co výrazně zvyšuje cenu.
Předpokládám, že s více panely „našetřím“ na říjen až prosinec, kdy spálím to, co se vyrobí od jara. Pokud jsem četl správně, tak se VB k lednu nuluje a další rok se začíná s nulou. A když tam něco zbude, tak se holt akcionáři ČEZ budou mít lépe. :-)
Problém je v tom, že jak to tak jednou postavím, tak se už do budoucny vzdávám dotace.
Ještě k tomu „stalo by za zvazeni, jestli neporidit jen fve k bojlerum pres nejaky bell.“ – to by asi znamenalo zvlášť přívody k boilerům a to není zrovna snadno realizovatelné.
Pokud máš tak malou spotřebu a ještě většina z toho je nahřívání vody, tak nepotřebuješ FVE. Na to ti stačí solární panel(y), regulátor a měnič. Reálné náklady do 30 tis Kč(dle velikosti), klidně včetně baterie. Např. https://www.bch-battery.cz/…Wh-d1782.htm – je toho tuna po různých webech, vzal jsem první odkaz z googlu
Dík za tip.
Mám za to, že odkazovaný set s 380 Wp je hodně málo na ohřev 180 litrů TUV.
Tam bych to viděl tak na 2,2 až 2,5 kWp aby to stihlo spolehlivě nahřát oba bojlery.
Tedy cca šest přibližně 400 W panelů s cenou kolem 5000,– za kus a k tomu jednoduchý regulátor Bel, Síton nebo Ecosolar boost v ceně pět až deset tisíc. K tomu pár metrů kabelů, jištění a kotevní systém na střechu. Baterky žádné netřeba. Horká voda celkem spolehlivě od jara do podzimu i při slunečných zimních dnech.
To zní velice zajímavě a čert vem dotaci.
Předpokládám, že by boilery asi musely mít 2 topné spirály. U boileru z Dražic to je řešitelné. Stažení kabelu ze střechy o 3 podlaží dolů by už proveditelné bylo.
Jenže sám to neudělám a neviděl jsem že by to bylo někde inzerované jako možná dodávka. Budu hledat, snad někoho najdu.
Myslím si, že v rámci NZÚ je možné žádat i na tento druh FVE. Konkrétně je to „Fotovoltaický ohřev teplé vody“ s výší podpory max. 45.000,–. Ale neznám další informace o konkrétním objektu, jak je jinak řešen ohřev vody a pod.
Ano je na to dotace 45 + 5 tis na projekt.
Příjemné překvapení. Díky za doplnění
Mám panely 5×440, bivalentní bojler 200 l Dražice.
prijde mi, ze ve tvem pripade je lepsi se na celou fotovoltaiku ****** a poridit jen system kolektoru na ohrev vody. bojlery uz mas. od oka bych rekl, ze si vemou 4/5 tve rocni spotreby a investice do kolektoru bude desetinova, oproti zamyslene predimenzovane fve.
Já jsem šel do fotovoltaického ohřevu TUV. Vyšlo mi to levněji než fototermika, jednodušší montáž a daleko méně starostí s provozem.
kdyz se obe varianty vhodne navrhnou, budou ekvivalentni jak funkcne, tak cenove. a kazde ma sva pro a proti.
jake jsou podle tebe starosti s provozem kolektoru? z mych zkusenosti jsou obe slunecni technologie bezudrzbove.
No v mém případě hlavně nemusím u fotovoltaiky řešit, co s přebytečným teplem v létě, žádné případné výměny média v potrubí, odvzdušňování, péče o čerpadlo ani nic podobného.
Navíc jsem nemusel řešit, jak dostat trubky ze střechy garáže do sklepa rodinného domu k bojleru.
Tak já jsem to instaloval rovnou při stavbě domu, takže s trubkama nebyl problém. Mám kolektory na svislo na fasádě, takže v létě tepla dost a nepřehřívá se to ( dosažitelné maximum je cca 70 stupňů). Za 12 let provozu jsem na to nemusel sáhnout. Souhlasím s JSt…
Dobrá, přesvědčili jste mne ;-)
Upravuji tedy znění poslední věty mého původního příspěvku na: ,,a stejně jako u fototermického ohřevu žádné starosti s provozem."
Ahoj, mám fototermiku na ohřev TUV cca 5 let a už jsem jednou musel nechat doplnit glycerin a odvzdušnit systém. Jinak údržba žádná. Stálo mě to tuším okolo 3 tisíc…
Jinak bych řekl, že to asi nemáme úplně nejlépe navržené. Přes slunečný letní den má bojler i 85st. Řekl bych že je to mírně poddimenzováno z hlediska velikosti akumulační nádoby – bojler (máme 230l).
Efektivita je ale výborná. Prakticky topíme elektřinou do bojleru jenom 4 měsíce v roce. Jsem zvědavý jak dlouho celý systém vydrží pracovat.
Jako ale popravdě kdybych to dělal dnes a ne před 12 lety, tak bych šel rovnou do FVE. Za 3 roky připravuji rekonstrukci domu a fototermika půjde asi dolů a bude nahrazena FVE na fasádě. I z důvodu sjednocení vzhledu panelů na jiných částech fasády.
Ale účinnost fototermiky je opravdu perfektní. Bohužel aby jela, tak je potřeba přímý sluneční svit. Ale když svítí, zase není potřeba topit či ohřívat vodu, protože to zastanou bez problémů solární zisky i zbývající FVE. FVE umí na rozdíl od fototermiky vyrábět i při zatažené obloze (výrazně méně, ale umí), což je pro mě krizové období kdy musím nakupovat energii. Vzhledem k ceně panelů začíná být FVE i zajímavý obkladový materiál fasády v porovnání třeba se sibiřským modřínem.
Jako fasádní řešení to je celkem dobré, ale prostě ne všude se to hodí. Nám by se energeticky si hodilo mít část na fasádě (JV strana) a část na střeše (JZ), ale vzhledově by mi to doma neprošlo …
Naprosto chápu. Já mám moderní barák se sedlovou střechou s nulovými přesahy s výškou oken, která odpovídá výšce panelů. Takže můžu v podstatě udělat na fasádě pásy panel-okno-panel a ty panely zalícovat s lícem dřevěného obkladu. V celočerném provedení panelů to nebude ani vypadat tak špatně.
Na Tvém domě by to opravdu nešlo, za to bych si musel urazit ruce.
Jasně. U moderního domu to i vypadá slušně. U mě (myslím) dává smysl to dát pod hřeben střechy a do mís, kde v době předpokládaného největšího využití nebudou zavazet komín a ty okení prvky… Navrhovali jsme domek s ohledem na okolní zástavbu a podle toho, aby se nám i vzhledově líbil :-)
čau, mladej něco nastavoval v SEMS Portál a od té doby mi tam chybí tato tabulka. V aplikaci i na stránkách v pc. Nevíte někdo, kde se to nastavuje? Dík
To snad odstranit ani nejde, zkusil bych se odhlásit a přihlásit.
Vykopu jednu mrtvolku a dovolím si položit dotaz, co fotovoltaika bez baterek jen a pouze na ohřev bojleru ? Máte někdo, prosím ? Díky
Co tě zajímá?
a ekonomicky ti to dává smysl?
Jestli to dá ekonomicky smysl asi záleží na dotaci. Já dával v říjnu 2023 na střechu 6 panelů pro 2 bojlery 120 a 60 litrů. Tehdy byla pro seniory dotace 90 tisíc a nebylo potřeba měnit bojlery. Stálo mě to 98 tisíc a v ušetřené elektřině už se to zaplatilo.
Pak se snížila dotace a byl povinný bojler jako součást dodávky (fakt, nevymýšlím si) a dnes to je už zase jinak. Podle toho, jak jsem se později bavil s pracovníkem firmy, tak počet instalací výrazně poklesl a dnes je asi živí spíše jen velké projekty. Ale něco ještě dělají.
Na druhou stranu, zrovna minulý týden jsem měl problém, kdy zblbnul regulátor a bojler se přehřál až tak, že vybouchla plastová trubka v přívodu studené vody. A když mi to bouchlo kousek od hlavy, tak to nebylo moc příjemné. Naštěstí to prdlo jiným směrem než jsem stál. V ten moment nastalo peklo. Hukot jak startující Jumbo a všude pára metr od stropu a než jsem stačil zastavit přívod vody, tak na podlaze bylo cca 5 cm vody. Pro informaci, byla náhoda, že jsem v době výbuchu u bojleru byl. Spláchl jsem v bytě a výsledkem byl hlasitý randál. Až později jsem zjistil, že to byla pára, co šla do nádoby splachovače, původně jsem myslel, že je nějaký průšvih s kanalizací. Šel jsem se do sklepa podívat co se děje, cítil jsem smrad hořící izolace a viděl jsem, že regulátor FVE nahřívá ze sítě bojler, když ho nahřívat neměl v bojleru bylo cítit chvění a regulátor jsem vypnul. Bohužel už pozdě, krátce na to to vybouchlo.
Problém byl v tom, že teplotu bojleru nastavoval i měřil přímo regulátor a termostat bojleru nebyl zapojen. Kromě toho nezafungoval pojistný ventil. Po opravě a výměně bojleru už je v sérii zapojen i termostat, který je součástí bojleru. A tak by to už mělo být OK.
98tKc za 6 panelu a prislusenstvi? Ty dotace jsou zlo:(
Je to tak, na druhou stranu, nikdo si moc neuvědomuje, co v tom všechno je, když se to dělá pořádně.
Samozřejmě pokud vezmeš materiál přes někoho na firmu a nainstaluješ to „za víkend s bráchou“, protože on si poradí se střechou a ty si dobrý elektrikář, tak to samozřejmě vyjde na jiný peníz, když nepočítáš svůj čas.
Nj, asi to tak bude. Samodomo mi to vyslo ani ne na polovic a to jsem kupoval navic dve topny telesa do bojleru.
Neco podobneho jsem ted absolvoval s tepelkem aby pak rekli, ze se meztitim zmenily podminky a zadnou dotaci nedostaneme. Vyhozenejch x tisic zbytecne a nakonec nic:(
Jen pro informaci.
Jsou, o tom není sporu. Ale být za blbce a nevzít si, když někdo dává, nemám zájem.
Jinak další nabídka jiné firmy byla 135 tisíc za stejný počet panelů. Takže kdo z toho měl vývar, když i dnes za mnohem horších podmínek na tom vydělávají, je asi zřejmé.
A nebo ta firma nabízela to, co si výše jmenoval, že si nedostal ;-)
Nikoliv, byli to podvodníci, kteří oblbovali jak je složité vyřídit dotaci a na tom stavěli cenu.
Přitom vyřídit dotaci bylo velmi jednoduché.
To je snad efektivnější mít kolektor na vodu a tu přímo ohřívat.
Dnes už snad ani ne. FVE panely jsou dnes za hubičku, lépe se integrují do stavby, mají snadnější připojení (kabely x potrubí), v fototermice potřebuješ zásobník s výměníkem, fotovoltaiku můžeš (přes střídač) napojit na stávající bojler.
Vždy je to o zhodnocení každého případu, každý dům je jinak připravený.
Souhlasím s tebou, každý dům je individuální. Jsme spokojený uživatel termiky. Funguje obojí, každé má své pro a proti…
Taky mám obojí, nicméně dnes bych šel do FVE i na ohřev vody. FVE umí i při špatném počasí něco málo dát, kdyžto fototermika potřebuje slunečný den. A v tomto slunečném dni už i ta FVE dá dostatek na ohřev bojleru.
Chlapci teď straší s těmi pravidelnými revizemi ?Znáte podrobnosti jak to je ?Perioda ,cena atd.
Si děláš srandu ne. A jak to dle tebe bylo doteď? Periodu máš uvedenou v aktuální revizi.
Já se jen ptám ? FV nemám a lidi co ji mají tak o revizích nic neříkají :)
Tak mi prozraď to tajemství periodu a kdo má vlastně oprávnění to provádět?
Je to vyhrazené zařízení?
Ano samozřejmě je to vyhrazené technické zařízení a podléhá pravidelným revizím. Není to přesně dané, jaká je perioda. Určuje to revizák, každý může mít tu dobu teoreticky jinou, bývá to ale okolo 4 let. Právo provádět to má kdokoliv s osvědčením revizního technika na „elektro zařízení“(nevím jak přesně se to jmenuje dle zákona).
Lidi o revizích většinou nic neříkají, protože málokdo ji má dýl, jak právě ty ±4 roky. A hlavně obecně lidi v česku revize moc neřeší.
Jako „podepsat“ se pod to asi nebude sranda ?:)
https://elektrika.cz/…systemu-2022
Záleži jak ti to fa namontuje a dodrží projekt včetně návodů výrobců komponent :)
Podle mě bude sranda ?:)
To není jak kdysi ,že přišel Franta a dal ti tam razítko :)
Podepíše se pod to normálně kterýkoliv revizák, samozřejmě by ideálně měl mít vybavení pro FVE, ale nemusí. Změří impedanci a jde dom. Většinu nebude zajímat kvalita provedení, pokud to není vyloženě nebezpečné.
Přečti si ten odkaz:))) „změří impedanci a jde dom“:)))
A? To je jenom soubor nějakých doporučení někde na webu. Důležitý je bohužel jenom ten podpis na konci a ne obsah.
Jenom doplním, že žádný právní předpis nestanoví povinnost provádět pravidelné revize v bytových a rodinných domech. Pokud je ale perioda pravidelných revizí ve výchozí revizi stanovena, pak je samozřejmě rozumné se tím řídit.
Pro upřesnění co je a není elektrické VTZ viz následující obrázek, přičemž eVTZ I. třídy je možno uvést do provozu jen na základě osvědčení vydaného pověřenou organizací – TIČR.
Čaute. Máte někdo aktuální zkusenosti s FV? Máme koupený nově dům s elektrokotlem a bojlerem. Šestiletá novostavba takže lze čerpat dotace. Bungalov, 450mm Ytong, střecha východ západ, popř.budu stavět velkou garáž se střechou na jih. Láká mě FV i kvůli bytu který budeme pronajímat a tam je to taky vše na elektřinu a za rok cca7Mwh. Tedy možnost sdílení elektřiny nájemníkovi. Byl by tady někdo od fochu a ne namotivovani obchodaci schopní prodat fotovoltaiku komukoli a kamkoli? Popř tip na solidní realizační firmy? MSK, kousek od Opavy. Díky.
Vy pronajímáte byt se spotřebou 7MWh, tedy cca 50–60 tisíc ročně? Chudák nájemník, až mu příjde faktura … to v bytě fakt nechceš.
Budeme pronajimat. Je to 115m2, vysoké stropy, tarif D57d a MWh aktuálně za 3040,– vč DPH a tuším že to bude okolo 43.000,–. V paneláku 3+1 platí moje máma za topení, elektřinu a ohřev vody a plyn v součtu více.
Je to komplet spotřeba, topení, ohřev vody, vaření, provoz domácnosti s malým děckem, takže tak pět praček a sušiček za týden, víceméně se furt někde svítí atd. Topí se na trenyrkovou teplotu, té mojí je furt zima. Nepřijde mi to úplně moc.
Odpadají revize plynového kotle, komínů. Udělali jsme podlahové topení, elektrokotel, bojler. Ekonomický mi to vycházelo daleko lépe než řešit plynový kotel, novy komín atd. Náklady na pořízení a řešení plynu by se vracely snad patnáct let.
7 mWh? Máme cca 110 m², byt v paneláku, vaření teda plynem a topení dálkově, 2 děcka, 3× klima na topení a chlazení a spotřeba cca 2,6 mWh ročně. Svítí se furt všude, pračka jede taky denně, televize jako kulisa o víkendu celý den :)))
Spotrebu bytu v jednotkach mWh bych v pohode utahl autobaterkou, to bych neresil.
Máme vše na elektřinu, jak ohřev vody tak topení.
Rozdíl je v tom, že vaříš na plynu, topení a ohřev vody máš dálkově…
Zkus se podívat na vyúčtování připočítej k tomu energii z toho plynu a na to vytápění a ohřev TUV. A pak mám sem dej to výsledné číslo.
250 kWh plyn ručně topení nevím, jak to pročítat, zálohy na teplo jsou 2000 Kč měsíčně a vrací nám, topím v zimě klimatizacemi, jede jenom radiátor v obýváku
250KWh plynu je cca 24 kubíku plynu? To je nic
Takže za to vytápění a ohřev TUV platíš cca 20.000,– ročně? To máš klidně ty 4MWh v elektřině :-) Přičti to k těm 2,6MWh běžné spotřeby a 0,25MWh na vaření a jsi na těch 7 MWh :-)
Na vyúčtování za teplo to budeš mít v GJ, tak si to přepočti na MWh…
Elektřinu mám za 8 Kč kWh, sazba D02d. Letošní fix na 2 roky vychází na cca 7,30, nic moc
V bytě jedu všechno na elektriku, plyn vůbec nemáme. Roční spotřeba okolo 6 MWh.
Vytápění přímotopem, nezateplený krajový byt a je to hned. My to měli v bytě ještě horší a co pak dokázali nájemníci, to mi hlava nebere. Naštěstí letos se bude konečně zateplovat.
Zatepleno máme jen do dvora 12cm EPS a ještě prakticky dvě stěny 3,2×6m jsou společné s chodbami.
Ale ve stropě mezi tramy mám 28cm vaty a nad ní ještě jako izolaci podlahy horních bytů je deset cm EPS.
Byt jsme kupovali v roce 2004 a od té doby se každý rok na schůzi zateplení řešilo. Já dal aspoň při rekonstrukci 7cm vaty pod sádroš (jsem pod půdou) a do podlahy se vešlo jen 6cm PUR. 2020 se zateplily stropy 20cm EPS a spotřeba klesla z 11MWh na 9 (bohužel byt pod náma byl až na 3 zimy prázdný). No a pak jsme se odstěhovali do baráku, kde projedeme 4.5MWh při víc jak dvojnásobné ploše. Na topení jde cca 500kWh, TUV cca 300kWh a obojí tepelkem
Tomu se mi skoro nechce věřit :) vychází mi to na 3kwh na den v topné sezóně za vytápění. Předpokládám tepelko, takže reálně 12kwh tepla denně. Extrémně nízká spotřeba…
Je to pasivní kostka, akorát orientace není ideální, máme to na jihovýchod. Tak jsem kouknul na čerpadlo a letos je to mírně jinak.
Já nechtěl snižovat stropy, víceméně i kvůli toho jsem ten byt koupil. Koupil jsem k němu i půdu kde jsem dělal další byty tak jsem si mohl zateplit jak se mi zlíbilo. Kdybych snížil stropy dejme tomu na 2.6 metru, mohlo by to taky být jinde ta spotřeba. Ale nechtěli jsme, ten opticky větší prostor je super. Podlahy jsem vybral suť a dal polystyrenbeton a na tom ne ještě deset cm EPS.
Na barák jsem zvědavý jak to bude se spotřebou tam, máme 45cm Ytong, nějak okolo 110 metrů bungalov. Začnu tím že 30cm lajdácky udělané izolace ve stropě zvednu někde k půl metru. A pak se dál uvidí.
Nj.. my máme tuhle spotřebu v rodinném domě, proto se divím. Ale jestli tam jsou spirály, tak to chápu. V tomto případě bych šel ovšem do plynu, spotřeba 1/3. ⇒ Návratnost do 4–5 let.
TČ to řeší
V bytovce byly kotle na uhlí pro čtyři partaje jeden. Náš vchod byl rozhádaný, tak si každý vyřešil vlastní topení elektrokotlem, já pak dával topné kabely. Plyn je před bytovkou, do baráku zavedený není.
Plynový kotel okolo stovky, přivedení plynu do bytu, novy komín tak pade odhadem, nějaká bečka na vodu. Každoroční revize jak kotle tak komínů.
Elektrokotel 14.000,– a bojler 8000,– Levnější elektřina na distribuci 22 hodin denně.
Náklady 150.000,– plus a nebo 22.000,– Odhadují, že spotřeba elektřiny pro běžný chod domácnosti bude někde okolo 1500,– na topení dle aktuálních záloh zbývá 2100,–
Úplně si nemyslím, že by plyn byl za 700,– Možná tak půlka.
To jsou ty odhady… Tolik by to reálně nestálo ani dnes. V době, kdy jste to dělali bych to viděl na polovinu. A podlahovka se do ceny nepočítá? Ta byla zdarma? Ano, plyn je reálně 1/4 ceny za kwh, v případě tarifu pro topení 1/3.
Podlahovka zdarma nebyla, ale byla by prakticky stejná jak pro plyn tak pro elektrokotel.
Dělalo se to asi čtyři roky zpět. Covid kdy letěly ceny do nesmyslů. Měl jsem tehdy rozpočet na tři byty na topení, bojlery, podlahovka, odpady na více než 660.000,– elektro. Z 80% svépomocí jsme to zvládli za asi 250.000,–
Trochu tě s dovolením poopravím. :) Máme nový RD, vše na elektriku a topíme téměř výhradně krbovkama (takže ekvivalent spotřeby e.e. bytu). I tak roční spotřeba 7–8 MWh. Ano, sušička jede minimálně jednou denně, ano bydlím tam se třema ženskejma, ale i kdybychom se trochu uskromnili, tak si nemyslím, že bychom se na tvůj odhad záloh dostali. Momentálně mám asi jeden z nejlevnějších tarifů a i tak 8MWh=44 000 Kč= 3666,666 měsíčně. Mám v plánu instalovat fotovoltaiku na bojler, ten žere fakt dost a do budoucna asi FVE bude. Co jsem tak sbíral data od kolegů, kteří už ji nějaký pátek provozují, tak ta návratnost je celkem OK…
Tak v tom případě je naše spotřeba el. na celý byt skvělá. Ale já zase nesvaruju rámy. ;)
Mám právě v plánu FV na barák, která by eventuálně prikrmovala tenhle byt a klidně ještě jednu nemovitost co máme. Tak právě řeším jestli je to nesmysl nebo ne.
Co jsem na to koukal a jestli si to dobře pamatuju, tak by to pokrývalo aktuální spotřebu bytu jen při dodávce tvých přebytků, párovaly by se energie chytrých elektroměrů. Nic jako virtuální baterii jsem nezaregistroval a navíc se zase uvažuje o paušálu za odběrné místo. Takže kvůli tomu bych FVE nepořizoval.
Naštěstí žádný rámy taky nesvařuju :)
Musels co :)
Nemůžu si pomoct, to je jak rudej hadr na bejka. :D Nicméně já už ani nepájím. Rámařsky jsem momentálně zaostalej. :)
Ajo, vidíš to, neznalost, jen povědomí. :)
To máš asi stejný jako má paní, která roky dělala historický šerm. Ta vždy, když slyší místo šermovat ,,mečovat", tak by vyletěla z kůže :)
A veslaři pádlují…
Jojo, já taky lezu z kůže u pojmenování rondel, kruháč nebo kruhová křižovatka… a používá to každý.
Občas se dá zaslechnout i zámecká dlažba – asi proto že betonové prefabrikáty používali na dláždění nádvoří…
Když někomu něco nedává smysl, tak mu to nedává logistiku – to jsem už vybuchl smíchy.
Zámecká dlažba :D
a architekti „něconamalujou“
držátk místo gripů
šlapátka místo pedálů .. no nic, jdu něco dělat.
To sdílení se Ti vyplatí (resp. smysluplně funguje) pokud máš na té druhé straně celkem žravý spotřebič který můžeš na dálku spustit. Třeba ten bojler, v létě klimu a pod. Čili když vyrábí FVE a začíná dodávat do sítě, v ten okamžik na dálku zapnout ten bojler na druhé straně, aby se ta spotřeba párovala. Záleží i na tom zda jsi nebo nejsi na spotu (tady bude hrát velkou roli i to, že často je elektřina v záporu a ty by jsi dodával do sítě a ještě za to platil, pokud ti to ta protější strana ve stejném čase nespotřebuje). To řešení může mít strašně moc variant, ale časem to spěje k nějakému chytrému řízení.
Jsi na to m v podstatě stejně jako naši sousedi. Dům starý cca 7 let, zděný+venkovní zateplení, elektrokotel do podlahovky, kamna bez výměníku, 2 děti. Taky mají spotřebu 9MWh s tím, že celou zimu topí v kamnech.
Výrazně je to ovlivněno úrovní zateplení baráku – oni (stejně jaky Ty) mají dům zateplený tak, aby splnili požadavky aktuální normy. Nic navíc, žádná rekuperace a pod. Navíc to tak vyšlo ve výpočtu, stav po realizaci může být dost jiný (většinou horší).
Další soused má trochu menší dům starý 8 let, jsou jen dva bez dětí, dřevostavba se zateplením (taky v podstatě na úroveň normy), elektrokotel s podlahovkou, krbová kamna bez výměníku. Opět nic navíc, v zimě topí krbovkama. Spotřeba 2,5MWh. To je asi minimum na co se dá u toho RD dostat (oba odjíždí do práce a pod.).
My máme ve výsledku taky cca 9MWh. Máme na elektriku vše (včetně auta což samo o sobě jsou cca 3MWh), NEmáme krbová kamna, máme 13 let starý pasiv, pracujeme oba z domu, provozujeme saunu (cca 1MWh), již bez dětí. Velkou část si pokrýváme FVE, ze sítě taháme cca 3,5MWh a za komplet elektřinu (včetně jističe a pod.) jsem loni platil 17.000,– Kč. Dřevem topím jen v dílně, abych mohl „svařovat“ :-)
Tajně jsem vesmíru vysílal žádost o tvůj posudek a tady ho mám! :D Díky za ty sousedský reference. Jsem rád, že naše spotřeba není nějaký výstřelek. Ikdyž po loňském nedoplatku za vodu jsem holkám zakázal napouštět vanu každý den, tak třeba to i trochu stáhneme. :) A na ten vliv soláru na bojler jsem zvědav. Co jsem tam měl pár měsíců měřící zásuvku, tak to dalo někde mezi 1/4–1/3 spotřeby. K zásuvce na sušičku se naštěstí nedostanu. Možná by pak šla z domu. Ale ta aspoň pěkně topí, což je v technické místnosti rozhodně potřeba. :D Těch 2,5 MWh je sen, ale to my asi nikdy nedáme. Manželka to moc neřeší… :) Ten tvůj model je luxus, když uvážím že to zahrnuje i auto…
BTW kdybys pájel, tak bys to ještě stáhnul :D :D :D
Sousedka, stejný byt, jsou tam jen dva, každou chvíli někde pryč, topení a vaření plynem, nezateplený strop, ale zase je vytápí byt pod nimi. Pod námi je pod polovinou bytu studený nebytový prostor. Její byt sousedí se studenou chodbou poloviční plochou.
Celková její spotřeba plyn a elektřina okolo 4000,–
ještě uvedu příklad z praxe… 3 totožné byty v bytovce nad sebou. Prostřední byt nejmenší spotřeba, spodní byt nad nezatepleným sklepem dvojnásobná spotřeba energie, horní byt – nezateplená půda/střecha – trojnásobná spotřeba energie oproti prostřednímu bytu. Rozdíl tedy pouze v tom, s čím sousedí podlahou a stropem, zbytek sdílených zdí totožný. Potvrdilo se ve více vchodech. Přesto je i tohle porovnání zavádějící.
Za mě je jediná relevantní metoda porovnávání mít energetický štítek (poctivě vypracovaný ne jen aby se neřeklo při prodeji), protože na jeho vytvoření se používá jasně daná metodika a nevstupuje do hry fakt, na jakou teplotu kdo topí, kolik žije v domácnosti lidí atd atd.
A na základě tohoto výpočtu pak je relevantní vybírat zdroj tepla a kalkulovat s návratností různých zdrojů.
Jojo, to je mi jasné. V zásadě souhlas. Ale…
Tak štítek je dost mimo alespoň podle našich zkušeností. Na všech nemovitostech co máme nebo jsme měli nesedí.
Horní byty co jsme prodávali byly udělané štítky podle reálného stavu jak jsem je postavil a ne podle projektu. A stejně vyšla spotřeba elektřiny 4MWh na topení. Reálně bylo 2.6MWh na kompletní chod domácnosti kdy borec vytápěl na 25 stupňů. Zase el.kotel a bojler.
Tak čerstvý vyúčtování-info od kolegy. Má rekonstruovaný starší RD, instalovaný výkon 8,9 kWp. Vloni vyrobil 9,7 MWh, 3 MWh spotřeboval hned, 6,5 si zpětně odebral z virtuální baterky, 0,2 věnoval ČEZu. Faktura na 20 000 Kč. Kdybych spotřeboval 9,7 při mém současném tarifu, zaplatil bych 52 000 Kč. Kolik taková elektrárna může stát? +/- 300? Takže návratnost +/- 10 let, když se nezmění podmínky?
Těch plus minus 10 let mi to taky vycházelo. A to jsem do toho ani nepočítal, kolik by za tu dobu udělalo těch 300K v nějaké, i třeba konzervativní, investici a nezapočítával jsem do toho ani čas strávený stáráním se o to, ani riziko se změnou podmínek ze strany státu/dodavatele.
Ty podminky se ale prave uz zmenily. VB od Cezu dost podrazila, o nejake uspore se da mluvit jen pokud si do ni posle max 4MWh za rok. Pokud vic, pak dost narusta cena.
Treba v mem konkretnim pripade by me rocne vysla VB o cca 200kc levneji nez kdyz bych pretoky uplne vypnul. A je to pocitano oboji na stejny Cez tarif (to znamena, kdyz nebudu VB u Cezu, nemusim byt u Cezu vubec a muzu byt tedy u jineho levnejsiho dodavatele a tim bych se jeste naopak dostal do plusu).
Přesně tak, na VB se spoléhat nedá, je to jen tarif. Takže FVE dimenzovat na to, co jsem reálně schopen spotřebovat. Pokud dělám z domova, ohřívám bazén, hodně klimatizuju, a sem tam dobíjím auto, tak si to člověj nějak obhájí.
Ono to není tak jednoduché. 2/3 energií potřebuješ od listopadu do března a to z FVE dostaneš tak max 10% instalovaného výkonu. Takže předimenzováním panelů dosáhneš v zimě vyšší soběstačnosti. Samotné panely jsou dnes na celé FVE v podstatě to nejlevnější. A to, že máš v létě přebytek je celkem jedno.
Mluvíš mi z duše. Kdybych dnes stavěl nový dům, tak má fasádní rošt zateplený pořádnou vrstvou minerální vaty (nebo jiná prodyšná izolace), fasádní fólie, provětrávaná mezera a obklad z FVE, tam kde se rozměrově nevejde tak dřevo, CETRIS, corten nebo něco podobného. Ty FVE panely použité jako obklad by byly nejlevnější, navíc by vyráběly. Na fasádě by měly vyrovnanější výkon v průběhu roku.
Soběstačnost jako argument beru, ale nemá to nic společného s ekonomikou.
Jakto, že nemá? Panely jsou v porovnání s cenami baterií a měničů poměrně levné. Tudíž se ekonomicky vyplatí mít jich na střeše co se tam vejde. Pak ti dokážou pokrýt velkou část spotřeby i v zimě a to, že máš v létě nadvýrobu fakt není problém. Těm panelům nijak neškodí, když z nich energii v létě nevyužiješ. V podstatě ani nemusíš mít výkon měničů nadimenzovaný na výkon panelů při maximálním letním osvitu.
Já mluvím o pořízení FVE nebo zůstat na drátech. A třeba při našich 4.6MWh ročně včetně topení je to nesmysl.
V zime, i kdyz dam trikrat vic panelu, tak to je furt tri krat nic a zimní provoz tepelka mi to nepokryje. Nebo alespon ja to tak mam…
sobestacnost v kontextu fotovoltaiky v nasi zemepisne sirce je v zasade usmevny termin. ;-)
Ale jo, jsou oblasti, kde zafouká a jsi na půl dne bez elektriky a pak to beru, že si to člověk zdůvodní. Jako ostrov to se samotnou FVE fakt je s moderním barákem nesmysl, to by se to muselo kombinovat s kogenerační jednotkou a spoustou baterek.
Dokud mě legislativa nedonutí FVE pořídit, tak ji dávat nebudu. Prostupy na střechu baráku, garáže a chráničku k budoucí terase mám připravené.
taky je potřeba zohlednit to, že když někdo má solár tak obvykle i elektřinou víc plýtvá (třeba klima jede častěji nebo vytápí bazén). To jsou věci, které nutně každý nepotřebuje :)
Virtuální baterie se vetšinou nevyplatí. Když si spočítáš kolik dáš za poplatky a za distribuci (jestli se to nezměnilo tak se platí v obou směrech) tak to už tak dobře nevychází.
Zvlášť poslední dobou, kdy právě ty distribuční poplatky vzrostly. Takže ty si tu energii do VB neukládáš zadarmo, ale za cenu té distribuce. Když ji potřebuješ z VB dostat, tak opět platíš distribuci. Cena distribuce (zajímá Tě ta při ukládání do baterie) je často vyšší než třeba v zimě cena na spotu.
On to ten ČEZ má dobře spočítané, aby to vypadalo dobře, ale v reálu to moc výhodné není. Zvlášť u běžných tarifů (D02 a pod.) kdy je ta cena za distribuci opravdu vysoká.
On typ tarifu který člověk má (nebo který by mít mohl) do toho výpočtu celkem hodně vstupuje a dost mění výsledky.
Distribuce se platí jen jednou.
Jenže vyrábíš především v létě a spotřebováváš především v zimě. A na to zatím žádnou nevirtuální baterii nevymysleli. :) Takže ČEZ je ****** a já budu dál topit zničený palety z práce… :D
No tak ono se to dá celkem pochopit. Ty vyrábíš v době kdy je elektřina pro ČEZ v podstatě bezcenná (v létě přes den) a dodávat by jsi ji chtěl kdy ji chce každý a je kvůli tomu dražší (v zimě). Zadarmo to být nemůže :-)
Mrkni jaká je teď cena energie na trhu.
EDIT: Hádej, kdy budu nabíjet auto. Ne, nebude to dnes 14–17h, to si zatopím v sauně. Počkám si na zítřek, kdy to bude v záporu. Ale pravděpodobnější bude, že to zítra došťouchnu z FVE a ze sítě nebudu brát vůbec. O víkendu má být slunečno, navíc víkendová nižší spotřeba, myslím si že cena bude cca –50Euro v sobotu od 12–16 hodin. Uvidíme zítra po 13. hodině jak mi tato predikce vyjde.
Ty bláho o tom člověk musí tak hrozně přemýšlet, kdy a co, že to můj mozek snad vůbec nepobere. Zlatý zkapalněný dinosauři :)
Vítej ve světe moderní energetiky obnovitelných zdrojů a nepálení dinosaurů :-)
A zkus to potom vysvětlit doma ženě, kdy může pustit tu sušičku a kdy ne :-) Že je potřeba se mrknout na cenový graf, vyhodnotit predikci ceny na základě předpokládané poptávky a výroby z OZE a třeba odložit sušičku na zítřek :-)
Problém FVE je opravdu v tom, že sám vyrábíš v období kdy je ta cena hodně nízko. Když jsi na spotu, tak svou výrobou ušetříš v podstatě jen za distribuční poplatky. Když máš baterku, tak se své energie jedeš i v noci (ušetříš za silovku i za distribuci, ale pokud jsi náročné spotřebiče uspokojil přes den, tak celková spotřeba v noci může být velmi malá).
nemusíš přemýšlet a platíš cca polovinu co dinosauři – přišlo mi dneska roční vúčtování – platíme 5,6 Kč/kWh, auto papká i se ztrátama v průměru 18kWh/100 km = 1,036 Kč/km nebo můžeš přemýšlet, dostaneš se na spot a ano někdy může chvíli stát kWh taky 20Kč, ale jindy je to buď reálně za nula, nebo ti za to, že si dobíjíš auto zaplatí (samozřejmě myšleno za silovou elektřiku a těch 5,6 Kč/kWh máme včetně všeho – vyúčtování děleno odběrem).
Dinosauři jsou dobří :) , jen jsem ještě nikde neviděl důkaz, že je to po nich-ale to jen tak trochu mimo.
18kWh to buď jezdíš jak důchodce a nebo Tvé auto nezná dálnice a okresky.
Jinak si říkám, zda náhodou už někdo nenabízí chytré nabíječky, které nějakým způsobem řídí aplikace, dle nastavené maximální spotové ceny.
18kWh je v pohodě udržitelná průměrná spotřeba. Odpovídá mé průměrné a to jezdím po dálnici celkem dost.
Velmi zjednodušeně ropa je z mořských mikroorganismů z doby před 200 – 300 mil let, které žily v moři a po konci života padly ke dnu na dně mělkých moří, kde byla malá koncentrace kyslíku a tím došlo pouze k částečnému rozkladu. Po zakrytí sedimenty došlo k chemickým pochodům, které začaly vytvářet kerogenovou vrstvu a tím jak narůstala po miliony let vrstva sedimentů – rostl tlak a teplota -ve chvíli, kdy je to 2–4 km pod povrchem a teplota je 60–120°C, tak se kerogen začne přetvářet na ropu.
Zapomněl si na poslední možnost – mám efektivní auto a jezdím efektivně.
Nabíječky na spot jsou – akorát to má limit v tom, že to neřídíš vypnuto zapnuto ale jede to tak, že vždy to dobíjí min proudem, který nabíječka povoluje – což je např 400 nebo 230V / 5A
To je jedna teorie, ale jsou i další: https://www.osel.cz/…zapadat.html
No a ty zprávy, jak po letech otevřou vrt na vytěženém nalezišti a najednou je tam opět ropa, to jsou buď lži a nebo je ta teorie neplatná.
teorie je platná – ta ropa tam zůstala vždycky, akorát byla zpravidla technologicky nerentabilně vytěžitelná = šlo se těžit o kousek vedle, kde to samé šlo vytěžit třeba s polovičními náklady, nebo tam byla jiná technologická překážka – stejně tak jako palivo do jaderných elektráren – taky dnešní „vyhořelé“ palivo je plné energie pro budoucí použití
18,5 mam prumer a jezdim zejmena dalnice a rozhodne ne pomalu.
Za 17kwh jezdí náš služební MB EQA 250. 7km po přivaděči 90km/h a 3km po městě.
Tak jsem se seknul. Není za –50Euro, ale –35Euro od 14 do 16 hodin.
Nad návratností podobné investice jsem kdysi velice krátce přemýšlel, kdy jsem byl před rozhodnutím, zda jít do fotovoltaiky, po odečtení dotace za 250 tisíc. Nešel jsem do toho, ale nakoupil jsem akcie od ČEZu ve stejné hodnotě. Dividendy mi pokryjí 70 – 90% ročních nákladů za energie (každý rok jsou jiné a pohybují se mezi 50–90 Kč za akcii). Po pěti letech jsem ušetřil násobky toho, co doplácí běžný majitel FVE za elektřinu. A hodnota počáteční investice je aktuálně dvojnásobná. Tolik k ekonomice fve a vstupní investici.
Za me super prispevek, bez ironie. Je to pohled, ktery temer nikdo nebere v potaz. A to, nejde tech 300K vyuzit jinak a bez starosti?
Chapu ale, ze nekdo je hracicka, ma to jako konicek nebo je silne ekologicky orientovany. Sam o fotovoltaice premyslim a nejsem porad rozhodnuty.
K počítání návratnosti totiž každý přistupuje jinak, povětšinou zahrnuje a zanedbává faktory podle toho, jak chce, aby mu to vyšlo. Ale již nekalkuluje se vstupní investicí, kterou je možné i konzervativně zhodnocovat. A pokud má člověk 300 tisíc na elektrárnu, měl by i zvážit, jak dobře lze tyto peníze zhodnotit. Pokud je investuje do elektrárny, pak mu vydělají například 30 tisíc ročně (možná víc, ale hodně z toho už proplýtvá). Ty stejné peníze lze zhodnotit i konzervativním investováním, budu se držet hodně při zemi.. 7%. Takže 21 tisíc ročně. Životnost f.v. elektrárny odhadněme na 15 let beznákladového provozu (což samozřejmě není, že :) Tzn, po 15-ti letech je rozdíl výdělku FVE a akcií 15*9= 135 tisíc ve prospěch FVE. Jenže po těch 15-ti letech má člověk co peníze zainvestoval 300 tisíc (uložených ve fondu, akciích atp) a člověk co pořídil FVE má před sebou novou investici za 500 tisíc (bo inflace…)
A pozor, touhle úvahou lze porazit investici do FVE i kdyby peníze ležely na blbém spořáku za 3 procenta :)
Nechtěl jsem kazit radost ;)
Dobrá myšlenka.
Podobnou myšlenku praktikuji s operákem na auta. Peníze, které bych musel jednorázově dát do akontace investuji a vychází to pořád líp, než to pořídit a následně po 4 letech prodat. Operák beru zásadně jen finanční službu, servis a pojištění si platím sám, nepotřebuji mít ve splátce na 80 tisíc km 4 sady pneumatik :)
Akorát, že v té kalkulaci chybí jedna naprosto zásadní proměnná a to je vývoj ceny energií v příštích letech. Svým způsobem je investice do FVE sázka na to, že greendeal bude a bude šroubovat ceny energií na jiné cenové hladiny než jsou dnes. I když ve světle toho co se děje v USA asi k nějakým korekcím v „zelené“ strategii EU dojde, tak emisní povolenky a odstavování stabilních zdrojů elektřiny v nějaké formě zůstane a ceny poletí nahoru a to se v návratnpsti investice do FVE samozřejmě projeví.
Ceny poletí nahoru v zimě, když nesvítí a nefouká. A to pak vlastní FVE moc nepomůže.
Ať tam zahrneš cokoli, můžu ti garantovat, že kalkulace návratnosti nemůže ve prospěch FVE téměř nikdy vyjít. A pokud bys zahrnul i ceny revizí, oprav, tvůj čas a nedejbože financování úvěrem/hypotékou, bude rozdíl ještě propastnější. PS. Pokud dramaticky poroste cena energií, poroste i inflace a i peníze bude možné zhodnotit lépe. To jsou úzce provázané aspekty.
Mimochodem, když tam chceš zahrnout vývoj ceny energií a její distribuce, kalkuluj i s tím, že může jít dolů, tak jak se to v poslední době děje.
Kdyz pujde nahoru elektrina, pujdou nahoru dividendy CEZ.:-) Ale vazne, vyssi cenou elektriny rozdil nemusi byt takovy, ale ve prospech elektrarny to asi nevyjde nikdy.
Původní stav (2021): spotřeba domu 6MWh (cca 30.000,–), nafta do auta 30.000,– Celkem 60.000,–
Stav nyní: spotřeba domu 3,5MWh, celkem 17.000,– Servisní smlouva k elektrárně (kontrola 1× rok, revize 1× 4 roky 4.000,–), dohromady 21.000,–.
Úspora cca 39.000,– ročně. Cena FVE v roce 2021 200.000,–. Někdy v roce 2026 bych ji měl mít zpět a začne mi už vydělávat.
Kdybych v tu dobu ty peníze dal do akcií ČEZu, tak bych na tom byl lépe – v té době byla cena kolem 600,–/akcii.
Kdybych ty peníze dal do akcií ČEZu o rok později, už by to tak nevycházelo – v té době 1100,–/akcii, čili cca cena jako dnes. ČEZ vyplácí celkem pěkné dividendy, ale jejich výše je stejně jako cena akcií dost obtížně predikovatelná.
Jasně, nikdo rozumný by nenarval celou částku do jedné akcie a v jednu dobu, ale rozložil by to v šiřším spektru a čase. Jenže spousta lidí by nemusela zvládnout psychicky pohyby na akciových trzích, kterých jsme nyní svědky.
A takto k tomu přistupuji i já, FVE je pouze drobná část mého investičního portfolia. V podstatě je to investice do úspory provozních nákladů.
A přesně tohle je ten tendenční „výpočet“, aby to vyšlo. Kalkuluješ s naftou do auta 30 tisíc, ale pokud jsi kvůli toho pořídil auto o půl mega dráž za to, že je to elektro, pak tuto vstupní investici zakomponuj do výpočtu. Jinak jsi zahrnul pouze úsporu, ale ne náklady. A k tomuto musíš přistupovat komplexně. A když teda nezahrnuješ vstupní investici, tak já ti s dovolením škrtnu položku úspory za auto… tedy roční úspora pouhých 9 tisíc. A tedy návratnost dlouho za životností systému.
pockej – koupil novy auto pokud vim a pokud srovnavame kategorii novych aut tak tam penale za elektro pul mega fakt neni.
A s tou jistotou 7% na kapitalovych trzich. Jasne, do chvile nez se pri prvnim 20% propadu poseres a prodas – jak ostatne pise nekdo vyse
Kategorii ale srovnatelných aut, tedy např. nové auto TM3 srovnatelná s nějakým naftovým co benzínovým sedanem, ne s Kodiakem za 1,1 mil.. Půl mega to asi nebude, ale rozdíl ve vstupní ceně auta tam bude rozhodně…
Má Tesla Y prijde ti menší?
To nee, ale kamaro nemá Y, ne? Myslel jsem srovnat auta sedan/sedan.
Ma
Aha, tak to se omlouvám, už se mi to plete. Mea culpa
V kategorii auta ve které jsem vybíral nový vůz je cenová parita mezi BEC a ICE. Nebudu kupovat dachnu jenom proto, že je to nejlevnější – chci cestovat trochu komfortně, chci větší a bezpečné auto. A jestli bych kupoval Kodiaqa 4×4 nebo TMY 4×4, tak je cena shodná. Zase jsem nazapočítával nižší servisní nákladu u BEV.
Ono by bylo super kdyby si lidi investovali na stáří. Ty to znáš a už Ti to přijde jednoduché – ale na začátku jsi tomu musel také věnovat nějaký čas. Ale pro spoustu lidí je nakupování akcií nebo ETF něco čemu nerozumí a nevěří tomu. I s DIPem má spousta lidí problém pochopit, že jejich naspořené peníze se mohou klidně zmenšit. Buďme rádi, že mají peníze aspoň v penzijku. Nechtěl bych vidět co by spousta lidí dělala v současné době, kdy by jim celoživotní úspory lítaly o jednotky procent nahoru dolů podle toho jak se Trump vyspí. Spousta lidí by volné finanční prostředky utratila za spotřebu, takto si alespoň koupili FVE a snaží se ušetřit. Nemyslím si, že by většina lidí své volné finance investovala do akcií.
Asi není potřeba někoho přesvědčovat. Spíš bych to bral jako druhý možný pohled na věc, kterým se vlastně málokdo zabývá. A jasně, že když někdo neví, jak ty peníze zhodnotit a nechce to řešit, nemá vůbec cenu to takhle řešit. Správně tady zaznělo, že o ty peníze lze při nesprávné investici také přijít.
A v neprospěch toho srovnání také hraje fakt, že pokud výnos použijeme na pokrytí platby za elektřinu a ne na pokrytí inflace, za těch 10 nebo 20 let, nebo na jak dlouho to budeme počítat, už nemáme zdaleka to, co jsme do toho vložili. Ale právě inflace z toho značnou část ukousne.
myslím, že je zbytečné o tom sáhodlouze diskutovat – realita je elementárně jednoduchá, kdy kombo BEV, FVE, TČ lidem ekonomicky nevycházelo ve srovnání s „konvenčním“ řešením ICE/hybrid, full on grid, dálkové topení/plyn, tak se to nebude množit jak houby po dešti.
Ještě by možná stálo za to tvůj rozbor trochu rozvést s relevantní informací. Kdyby se proti sobě postavila investice do fve řekněme 250 tisíc při spotřebě 6 mWh ročně + celková roční platba od poskytovatele, tj. stálé poplatky plus to, co odebereš ze sítě a proti tomu postavil zisk z inevstice 250 tisíc třeba 5% plus klasická faktura za roční odběr elektřiny ze sítě (48000 – 12 500). Tedy, pokud bys po zhodnocení investice „platil za elektřinu“ ročně 35 500 Kč, tak jaká bude návratnost investice do fve?
Jak jsi přišel na cenu 48 tisíc? Pokud vytapis elektřinou, máš tarif D56d a tam jsou dneska ceny v nízkém tarifu cca 4,1 Kč+ paušál. Tzn ročně 30 tisíc. I s FVE zaplatíš za elektřinu řekneme 15 tisíc, protože prostě v zimě nevyrábíš a musíš topit nejvíc. A paušál taky musíš platit. Rozdíl tedy 15 tisíc. Roční úrok těch 12500 jak píšeš. Fve ti reálně ušetřila 2,5 tisíce. To máš tak na údržbu a revize. O jaké návratnosti se pak bavíme?
Jo, já jsem bral sazbu D02d, že někdo má doma plynový kotel a FVE bere jako doplněk k tomu, a použije ho třeba na bazén nebo auto, případně na ohřev vody v bojleru. A nekřič na mě, já s tebou samozřejmě souhlasím, že ta úspora tam je a vlastně není :)).
Mám kámoše, co topí plynem a spotřebu elektriky má skoro 8 mWh ročně, běžný RD, dvě děcka a bazén.
Jednoduchá FVE bez baterek (nebo termika) na ohřev užitkové vody se podle mě vyplatí skoro každé rodině s dětmi
Pánové můžete mi prosím poradit s FVE na RD? Dost o ní přemýšlím hlavně z důvodu snížení spotřeby elektřiny a taky kvůli částečné soběstačnosti.
RD cca 250m2, 2 domácnosti, 1 elektroměr, topení a TUV plyn, možnost větší části domu přitopit dřevem. Topení tedy neřeším. Nicméně díky 2 domácnostem, z toho rodiče důchodci, 2 mrazáky, 2 lednice, navečer 3 tv … není spotřeba domu zrovna malá a je podle mě celkem vyrovnaná.
Roční spotřeba 4,12 MWh.
Myslím, že rozumně navrženou fve, by se spotřeba mohla snížit na polovinu, při celkem rozumných nákladech.
Elektro auto, zatím není v plánu, klima taky ne.
Podle mě celkem nemá smysl uvažovat o prodeji přetoků.
Doporučuju FVE jak na spotřebu domácnosti, tak i na TUV. Odhadem spotřebuješ cca 1/3 na topení, 1/3 na TUV a 1/3 na zbytek domácnosti.
TUV budeš mít díky FVE cca 3/4 roku zdarma
200l bojler sežere za rok kolik? 3,8MWh? A FVE je schopno spolehlivě ohřívat tak 8 z 12 měsíců. Takže ušetřeno cca 2500KWh a při cenně 6kč to je hezkých 15 tisíc no :)
A při ceně FVE řekněme 250 tisíc, úspora 15 ročně se bude docela dost dlouho umořovat. Plus paušál za připojení k síti je taky dobré z té úspory odečíst. O tom se moc nemluví, máš FVE a neplatíš vlastně nic…:)
On ale píše o FVE na ohřev TUV, jestli to dobře chápu. To je 5–7 panelů + střídač připojený na spirálu v bojleru. Tato instalace je kolem 40.000,– Kč v materiálu.
Bez asymetrického střídače, bez baterií. Senioři si na toto mohli vyřídit dotaci a po jejím odečtení to měli v podstatě zdarma.
Mám o to momentálně zažádáno. Dotace 35, firma bude chtít kolem 20. Tak jsem zvědav. 2,28 kWp… V plánu je na to připojit i nějakou odporovou zátěž, když to půjde…
Za mě z hlediska FVE asi nejrychleji vrácené použitelné minimum pro většinu domů, které nemají BEV a vodu ohřívají jinak než TČ. Podstatnou část roku budeš mít nahřátý bojler, v podstatě skoro zadarmo (z hlediska nákladů instalace). Cokoliv jiného by bylo dražší, navíc toto bude mít nulové provozní náklady…
Jj, tak jsem to vyhodnotil. Za málo peněz a úsilí, hodně nahřátý vody. :)
To je zakladni ekonomicka uvaha v tehle problematice. Nejvic se vyplati vyrobenou elektrinu spotrebovat, pak uchovavat v baterii a spotrebovat a nejmene vyhodne prodavat do site nebo resit nejake virt. baterie.
Ok, to jsem přehlédl
Řešíme jen ohřev vody :) Tam to s dotací pro běžnou domácnost bývalo 45 tisíc? Svépomocí jako ostrov bez papírů cca 25k, důchodci za korunu. Když si vezmeš těch 45 tisíc, tak máš investici za 3 roky zpátky. To není vůbec špatný.
Co prosimte znamena „svepomoci a bez papiru“?
Tak správně by si měl mít i na ohřev TUV projekt, instalaci od firmy a následnou revizi technikem. Už jen kvůli pojišťovně a legálnosti. Toť ty papíry.
Svépomocí sem myslel, že si sám za 10 000 koupíš 6 panelů, měnič za 6000, nějaký jištění a kabely třeba za 5000 a konstrukci za 5000. Sám to hodíš na střechu, sám zapojíš, zprovozníš a nikomu nic hlásit nebudeš :)
Aha, tak ja myslel, ze se tady hazi nejakejma serioznama cislama a ne resenim, ze kdyz vyhoris, dostanes od pojistovny pendrek.:-)
Tak těch 45k s dotací je seriózní číslo s firmou, projektem a revizí :)
Taky jsem realizoval ohřev 200 l vody v bojleru vlastní spirálou s FVE. Funguje to výborně, jedna z mála věcí, kde se dá mluvit o rozumné návratnosti.
Mám to bez střídače, dělá to slovenská firma Logitex.
Ta klimatizace na DC vypadá zajímavě, to sem neznal.
Pokud to máš se spirálou na DC, tak pozor na jištění. A taky pozor na použitý materiál toho bojleru. Když tohle kdysi řešily Dražice, tak vím, že se musela měnit nějaká funkční část nádoby, jinak to bylo řešení na několik měsíců než ti to koroze rozežrala :-)
Dražice už od toho snad úplně ustoupily, bylo to fakt nebezpečné.
Já jsem o tom při stavbě přemýšlel, má nataháno spousty kabelů navíc. Ale už je to pár let. Vím, že s tím byly problémy. Dnes bych šel přes nějaký jednoduchý střídač a AC patronu do spodního slotu … Mám TČ Alpha InnoTec, ale ze střechy bych to neukrmil, tak bych si aspoň přes léto ušetřil starty čerpadla :-)
Já zaznamenal Dražice právě s logitexem.
Mám Dražice, měnila se celá patrona, 2 nezávislé spirály, bojler už byl 10 let starý ale už uměl tohle bivalentní připojení, zatím to takto funguje 2 roky.
Měli homologované řešení s dotací. Na řešení se mi líbí, že není třeba zdroje nijak přepínat a od cca března do září si můžu dovolit shodit jistič na ohřev z AC.
TUV mi moc řešit nejde kvůli stavebním a instalačním důvodům. Celý dům je relativně nedávno rekonstruovaný. Zbývá mi jen ta spotřeba domácnosti. A i tady bude ta úprava rozvodů zajímavá.
