72 x na velkou!

Tak v pátek 21.8.2020 v 15:00 nebo 16:00 hod. je dole u popelnic start. Podle toho, jak to budu stíhat :-)

Turisto, jestli nahore bude pivko a klobasky, tak ja bych to parkrat dal.....behem cesky nahoru mne 5× predjedes, pak ti od piva 10× zamavam …parkrat to zopakujem, v poledne budu naplech a ten zbytek nejak utocis:)

Ahoj , vypadá to dobře. Budu fandit.

Sakra, teď jsem se chtěl kouknout na hlasování a místo toho jsem kliknul, že mě to neláká :-D

Tak jestli hledas zpusob jak si to ulehcit, tak idealne stoupani s protisvahem, do ktereho to muzes rozjet.

Je to mazec, dá se to a je to hlavně o hlavě. To je moje hlavní doporučení. Mi teda stačil kopec 22× a jezdil jsem přes hřeben na střídačku strany. I tak to byla pakárna a tenhle způsob už opakovat nebudu :) faktem je, že se potom strašně dobře jezdilo :)

Název vlákna mě evokoval něco jiného… :-)

Budu ti v tom vedru držet palce, ale mineme se o 24h. Tam budu projíždět kolem pulnoci ze soboty na neděli.

Ať to dneska šlape!

Tak je to tam!!!

Vyjel jsem něco před druhou odpoledne a skončil bez deseti minut po 18 hodinách. Počasí ideální, přes den sice trošku tepleji (34°C), ale večer teplota klesala pomalu (což je velmi důležité pro aklimatizaci) a zastavila se na luxusních 19°C, jen při půlhodinovém dešti asi 2 hodiny před koncem se ochladilo va 17°C, ale to už jsem byl aklimatizovaný.

Největší komplikaci jsem zažil hned zkraje – na lavičku v dřevěné autobusové zastávce naproti popelnicím jsem si odložil batoh s jídlem, pitím, kávou a oblečením. Do hodiny zmizelo úplně vše – původně jsem považoval za prakticky vyloučené až nemožné, aby ve 34°C někdo lezl do dřevěné boudy a i kdyby tam vlezl, tak že to nemá kdo ukrást – v chatové oblasti na konci světa, kde žije jen pár domorodců. No, ukrutně jsem se spletl :-(

To mi řádně hned zkraje rozhodilo pedály a prověřilo mentální odolnost – moc nechybělo a vztekle jsem to zapíchl. S vodou problém nebyl, jezdil jsem půl km daleko pro radioaktivní bublinky, ale po 6 litrech jsem se pomalu začal vznášet. Záložní varianta byl Bílý Halštrov, který teče hned vedle a z nějž jsem už pil.

Okolo osmé večer jsem začal řešit kam na jídlo a už byl skoro na odjezdu do Vernéřovské hospody, s tím, že si nechám něco zabalit i na noc a vysomruji tam nějaké triko a dlouhé rukávy z čehokoliv a taky něco na kolena. Naštěsí se v pravou chvíli objevil Standa na svém elektrostroji s Helenkou a vzal věci pevně do svých rukou. Vernéřovská hospoda má totiž otevřeno jen v neděli, takže tam bych nepochodil. Dovezl mi návleky na kolena a věnoval luxusní trikot, který zaujme čestné místo v mém cyklistickém šatníku a v němž pojedu Sokolovskou 24. Na jídlo mě zavedl do hospody k velmi ochotmé paní Jitce, kde jsem do sebe rychle natlačil nejprve pytel brambůrek a pak už to šlo v poklidu ráz naráz – klobásky, tlačenka, kávička, druhá kávička… Paní Jitka přislíbila, že nezavře před půlnocí a tak jsem měl jistotu, že nezůstanu přes noc o hladu, kdy mi na ni zabalila ještě dvě klobásky a chleba. Stada přidal láhev s kávou, kterou mi rovněž věnoval, za tu ukradenou. A spoustu podivných sušených věcí k jídlu, z nichž jsem dvě, než jsem je před svítáním snědl, použil místo ukradené rukavice na pravou, občas zlobící, kyčel :-)

Mazec, velká poklona a gratulace.

Dobrá práce.