Sedm důvodů, proč před sezónou navštívit Chorvatsko

Pokud chcete spojit cyklistiku s dovolenou, Chorvatsko vám k tomu na jaře dává jedinečnou příležitost.

V dobré víře spojit příjemné s užitečným, vydali jsme se společně s přítelkyní na týdenní dovolenou do chorvatského letoviska Poreč. Ona čistě z rekreačních důvodů, já proto, abych najel nějaké předsezónní kilometry. Realita však předčila očekávání a Poreč mě doslova vybídla k sepsání této pozvánky zahrnující důvody, proč zrovna tady strávit část jarní přípravy.

1. Dostupnost

Kraj je doslova prošpikovaný nepřeberným množstvím stezek...

Pokud jedete autem, tak na rozdíl od Mallorky nebo jiných částí Španělska, je cesta do Chorvatska z časového hlediska záležitostí jedné pracovní směny s přesčasem. Večeři v Poreči stihnete, i když začnete balit teprve ráno v den odjezdu. Z Prahy 870 km, z Brna 670 km, z Ostravy 830 km, Bratislava 610 km, zbytek si dopočítejte za domácí úkol.

2. Provoz a řidiči

Poreč je především turistická destinace. V prvních jarních měsících je spousta podniků ještě zavřená, vytíženost hotelů malá a tomu odpovídá i míra provozu na místních komunikacích. Hustota provozu je srovnatelná s dobou nejtvrdšího lockdownu za Covidu. Pro vyjížďky na kole je to ideální stav, stejně tak jako pro samotnou cestu, kdy máte jistotu, že nebudete trávit půlden popojížděním v nekonečných kolonách.

Hodnotit v okolí Poreče chování chorvatských řidičů by bylo zavádějící. Jednak jich z kraje jara na cestách moc nepotkáte, navíc je mezi nimi mnoho cizinců, takže potenciální nepříjemnosti na cestách nemůžete automaticky házet ani tak na místní řidiče jako spíš na turnus, který jste si zvolili - holt někdy se prostě ocitnete na skvělém místě ve špatnou dobu.

3. Ubytování

Apartmány v dané oblasti seženete na jaře již od čtyř tisíc korun na týden. Pro početnější skupiny zřejmě jasná volba. V případě, že cestujete sami anebo třeba jen ve dvou, není od věci si zaplatit ubytování v některém z mnoha hotelů, které je mimo letní sezónu výrazně levnější. Vyjde vás to oproti apartmánu v případě jedné osoby asi na dvojnásobek, ale máte zajištěnu snídani, večeři a v některých zařízeních k dispozici fitcentrum, bazén, saunu - v drtivé většině bez dodatečných poplatků.
S koly hoteliéři problém nemají. Buďto vás odkáží na vyhrazenou místnost sloužící jako kolárna, v případě dražších exemplářů vám dovolí vzít si svého drahouška na pokoj.

4. Kvalita cest

...klikaté cestičky uprostřed lesů, farem a polí s minimálním provozem a kvalitním asfaltem...

Cesty nemají chybu. Jasně, nerovnosti se občas najdou, ale na propadlé okraje vozovky, které vás nutí jet půl metru od krajnice jsem nikde nenarazil. Kraj je doslova prošpikovaný nepřeberným množstvím stezek, které mají leckdy lepší kvalitu než naše silnice první třídy. Občas vám cestu znepříjemní drobné kamínky na cestě, jedná se však vesměs o lokální záležitosti. Chorvatsko netrápí mrazivé zimy, a to se pozitivně projevuje na životnosti vybudované infrastruktury.

5. Počasí

To bývá v Chorvatsku oproti Česku v průměru o pět stupňů teplejší To by z našeho pohledu ještě nebyla žádná výhra, zásadní rozdíl však spočívá v tom, že na Istrii se nepotýkají s tak markantními výkyvy teplot jako my. Moře je docela spolehlivý termostat. Na přelomu zimy a jara je tady příjemných 10 - 15°C, občas může zapršet, ale nestává se, že by během dvou dnů teploty spadly hluboko pod nulu a potom zase vyletěly zpět.

6. Profil, krajina, Motovun

A teď to nejlepší. Přímořské oblasti v bezprostředním okolí Poreči jsou cesty převážně rovinaté až mírně zvlněné. Kdo má rád houpavou jízdu s lehkým náznakem klasiky, určitě si přijde na své. Specifikum zde tvoří místní komunikace, které svým charakterem připomínají spíše cyklostezky. Na klikaté cestičky uprostřed lesů, farem a polí s minimálním provozem a kvalitním asfaltem můžete bez problémů vyrazit i s mladšími jezdci.

Cestou do vnitrozemí se silnice vždy mírně zvedá a po zhruba dvaceti až třiceti kilometrech se začnete pohybovat v podobné výšce, jako jste zvyklí u nás. Zásadní rozdíl oproti našim končinám však spočívá v tom, že občas mezi tří až čtyř set metrovými vrcholy okolních kopců sjedete do údolí s nulovou nadmořskou výškou a zničehonic se ocitnete uprostřed louky obklopeni malebnou pahorkatinou téměř toskánského charakteru. Z vrcholů kopců se vám pak naskytne panoramatický pohled do širokého okolí. To vše na jaře za absolutního klidu, protože turisté se tam v té době nacházejí zcela minimálně anebo vůbec.


Kdo potřebuje trénovat delší kopce anebo si v nich libuje, může se usadit v oblasti Motovunu. To je právě jedna z oblastí, která se mezi horami doslova propadla do země, a v jejímž bezprostředním okolí se nachází několik kopců o délce od tří do sedmi kilometrů, při jejichž zdolávání nastoupáte dvě stě až čtyři sta výškových metrů. Nenechte se však zmást číselnými parametry a holedbat se nízkým průměrným sklonem. Často se stává, že po mírném začátku kopce narazíte na patnáctiprocentní rampu, někdy i kilometr dlouhou, po jejímž zdolání vám zbývající část stoupání, byť třeba s pouhým čtyř procentním sklonem rozhodně nepřijde jako rovina.

Pokud nejste limitováni časem, vyplatí se při projížďce Motovunem zastavit v některé z četných kaváren - pokud v době vaší návštěvy už budou mít otevřeno. Musíte však myslet na to, že zpátky k moři to budete mít zhruba třicet kilometrů a cestou bude třeba překonat minimálně jeden kopec.

7. Možnost skupinových tréninků

Zatímco v před začátkem jara se na českých silnicích prohánějí pouze skalní odpůrci virtuálních trenažérů, v Chorvatsku potkáte během jedné jízdy několik organizovaných skupin. S velkou pravděpodobností se mnoho cyklistů bude nacházet i ve vašem hotelu a pokud nejste zarytý introvert, nebudete mít problém se s někým domluvit na skupinovém tréninku. Třeba během společné snídaně.


V letošním roce již předsezónní přípravu v Chorvatsku nestihnete, na ten příští si však už naplánujte termín. Nebudete litovat.