Test: Crankbrothers Candy 7 - důstojná konkurence pro SPD

Když se mi naskytla příležitost otestovat nášlapné pedály Crankbrothers Candy 7, neváhal jsem a možnost využil. A to především z důvodu, že před mnoha lety jsem vozil první generaci Candy a pak přešel na SPD.

Do testu jsem šel tedy se zvědavostí, jak technologie pokročily a jak si aktuální třetí generace Candy bude stát v porovnání s osvědčenou klasikou, pedály Shimano XT PD-M8000. Pojďme si tedy společně Candy proklepnout.

Rozporuplný Crankbrothers

Na poli nášlapných pedálů asi těžko budete hledat společnost, která rozdmýchává emoce více než Crankbrothers (dále jen CB), ať už pozitivní, nebo negativní. Ke všemu má v tomto oboru CB velice silnou konkurenci - Shimano a jejich systém SPD. A jak všichni víme, pedály Shimano jsou odjakživa nesmrtelné a můžeme počítat s tím, že stačí měnit opotřebované kufry a naše pedály budou spokojeně používat ještě vnukové našich vnuků. Nicméně zdá se, že aktuální CB Candy 7 třetí generace, které bych zařadil na úroveň Shimano XT, se do boje pustily se vší parádou.

Představení

Řada Candy je zaměřená především na horskou cyklistiku, přímo výrobce ji doporučuje pro trail, XC a gravel. Oproti řadě Egg Beater (ikonické pedály mezi cyklisty známé jako “šlehače”), která má obdobné zaměření, se řada Candy liší ohrádkou slibující lepší oporu tretry. Navíc testované Candy 7 se pyšní originálním konstrukčním řešením, ale o tom později.

Celkově v řadě Candy najdeme pět modelů označených číslicemi 1, 2, 3, 7 a 11. Čím nižší, resp. levnější model, tím nižší číslice v názvu. Jen rychle a ve zkratce se podívejme na to, čím se jednotlivé modely mezi sebou liší:

• Candy 1 - lisovaný ocelový zámek, ocelová osa, plastové jednodílné tělo, kuličkové + kluzné ložisko
• Candy 2 - lisovaný ocelový zámek, ocelová osa, hliníkové jednodílné tělo, kuličkové + kluzné ložisko
• Candy 3 - kovaný ocelový zámek, ocelová osa, hliníkové jednodílné tělo, kuličkové + kluzné ložisko
• Candy 7 - kovaný ocelový zámek, ocelová osa, hliníkové dvoudílné tělo, vyměnitelné vymezovací podložky pod podrážkou tretry, integrovaný “nárazník”, kuličkové + kluzné ložisko
• Candy 11 - titanový zámek, titanová osa, hliníkové dvoudílné tělo, vyměnitelné vymezovací podložky, integrovaný “nárazník”, kuličkové + jehlové ložisko

Ceny se pohybují zhruba od 1200 Kč u modelu Candy 1 až po závratných 10 999 Kč u modelu Candy 11. Cena testovaného modelu Candy 7 je 4299 Kč. Jak můžete vidět, řada Candy je plně ucelená a vyberou si z ní cyklisté nenároční i fajnšmekři.

Konstrukce a zpracování

V případě pedálů bych tuto kapitolu jen přeletěl, tady přece není co vymýšlet. Ale Candy 7 jsou z tohoto pohledu zajímavé hned ze dvou důvodů - jednak samotným neobvyklým konstrukčním řešením, jednak i komponenty použitými uvnitř pedálu, které už při prvním pohledu vyvrací zvolání odpůrců zmíněné v nadpisu kapitoly.

Candy 7 (stejně jako Candy 11) se skládají hned z několika hlavních částí. Je jimi ohrádka pedálů složená ze dvou částí, zámek (tzv. křídla) se středovou nosnou trubkou, středová osa, spíše designové vsadky s logem výrobce, výměnné podložky pod tretry, nákružek kolem víčka (výrobce ho nazývá oprávněně nárazníkem, protože pochytá všechny rány od terénu a samotné víčko zůstane bez poškození a půjde vždy snadno odšroubovat) a pak samozřejmě spojovací šrouby, matice osy a ložiska.


U ložisek stojí za to se na chvilku pozastavit, protože nejsou použita žádná levná bezejmenná ložiska, jako jsme zvyklí u naprosté většiny konkurence. Na vnější straně pedálu je použito kuličkové ložisko Enduro MAX, které charakterizuje absence vnitřní klece a vyšší počet použitých kuliček než u konvenčního ložiska. Jednoduše řečeno ložisko díky tomuto řešení má lehčí chod a především je více odolné rázům. Ne nadarmo jsou ložiska Enduro MAX oblíbená mezi majiteli celoodpružených rámů, kde se často využívají v jednotlivých otočných čepech zadní stavby. Na vnitřní straně pedálu je použito kluzné ložisko, a to ne ledajaké, ale vyvinuté a vyrobené většině strojařů známou americkou společností Igus, která se specializuje právě na kluzné prvky. A že společnost Igus vývoji ložiska pro CB věnovala nějaké úsilí, potvrzuje i fakt, že se tímto počinem chlubí na svých webových stránkách. Z článku stojí za vypíchnutí bod týkající se výrazně prodloužené doby životnosti ložiska i při kontaktu s nečistotami.


A s nečistotami souvisí další komponent stojící za pozastavení - těsnění kluzného ložiska. U Candy 7 je toto řešeno vskutku neobvykle, a to pomocí těsnění s dvojitým břitem, a aby to nebylo málo, je další těsnicí kroužek přidaný také z vnější strany. Jen pro porovnání, většina konkurenčních pedálů spoléhá na jednoduché těsnění jedním gumovým kroužkem…


Prvkem stojícím za pozastavení je i samotný zámek, který je u Candy 7 vyroben z kované oceli. Určitě jste se v minulosti v diskuzích na internetu setkali s tím, že si lidé stěžovali na to, že jim zámek prasknul či se ohnul při nárazu do překážky. Toto se bezpochyby může stát, ale v naprosté většině případů se tyto zkušenosti týkaly levnějšího provedení, kde jsou křídla vyrobena z běžné lisované oceli, ne výrazně odolnější kované. Je to vlastně i takový podnět k zamyšlení, zda má smysl si připlatit za vyšší řadu (už Candy 3 mají zámek z kované oceli). Celý zámek je pak umístěn na duté ocelové trubičce, která je kluzně uložena do hliníkového těla pedálů a otáčí se kolem osy. Teoreticky tedy máte čtyři možnosti, kam můžete zaseknout kufr na tretrách.

Prvotní nastavení a dojmy z jízdy

V tomto odstavci bych se rád zaměřil na jednu věc, která extrémně ovlivňuje pocity z fungování pedálů - prvotní nastavení kufrů, resp. výměnných podložek na pedálech.


Candy 7 prostě nejsou jako SPD od Shimana ve stylu přišroubuji kufr na tretru a jedu. V balení kromě kufrů najdete i podložky pod kufr a sadu vyšších podložek na pedál. Na pedálu už jsou namontované nižší podložky. Součástí balení je i přehledný postup, jak správně “nakonfigurovat” podložky na pedálu, resp. tretře. Pro úplně jednoduchý výběr podložek si z návodu můžete vystřihnout šablonu, která volbu podložek usnadní. Pokud budete mít štěstí na dobrého prodejce, bude mít k dispozici totožnou šablonu, ale vyrobenou z tvrdšího papíru, se kterou se lépe pracuje. Tomuto kroku důrazně doporučuji věnovat zvýšenou pozornost, protože pokud zvolíte nevhodnou konfiguraci podložek, bude pedál fungovat špatně, hodně špatně.

Ze zajímavosti jsem si vyzkoušel oba případy špatně zvolených podložek. V prvním případě jsem měl kufr vysunutý příliš daleko od podrážky tretry (při zacvaknuté tretře byla mezi dezénem podrážky a pedálem mezera, tretra se o pedál opírala pouze v oblasti zámku/kufru). Při této konfiguraci byl pocit na pedálu příliš nejistý, tretra se viklala, uchycení bylo celkově nestabilní, po delší době šlapání člověk přes tretru “cítil” zámek pedálu. Druhý případ byl přesně opačný - vyměnil jsem podložky na pedálu za vyšší, kufr byl tedy jakoby více zapuštěný v tretře. Zacvaknutí tretry bylo obtížné, musel jsem moc zatlačit do pedálu, a rovněž vycvaknutí bylo náročné.

Když jsem ale podložky nakonfiguroval správně, bylo zacvaknutí i vycvaknutí naprosto bezproblémové. Neprovází ho hlasité “cvak” charakteristické pro SPD, naopak zacvaknutí i vycvaknutí je takové jakoby jemné, bez hlasitých projevů, nicméně dostatečně výrazné a jisté. Oceňuji rovněž to, že tretru je možno zaháknout klasicky SPD způsobem (nejdřív špička, potom zadní strana kufru), ale i naopak (nejdřív zadní strana, potom špička). Tento způsob jsem měl oblíbený u svých starých Candy a velice rychle jsem si na něj opět zvykl i u testovaných Candy 7. Nebo taky můžete nohou prostě plácnout na pedál ve správných místech a přední i zadní strana kufru zaskočí současně. Díky těmto možnostem mi nacvaknutí do pedálu přijde jednodušší než u SPD systémů.


A aby konfigurace pedálu nebyla tak jednoduchá, nesmíme zapomenout na různé druhy kufrů, které CB nabízí a které se od sebe liší úhlem možnosti natočení (tzn. volností paty) i úhlem vycvaknutí. Popsání těchto kufrů pomůže obrázek o kousek níže a já jen dodám, že u většiny pedálů řady Candy jsou v balení kufry zlaté barvy. Výjimkou jsou Candy 1, kde v balení naleznete kufry růžové, které jsou vhodnější pro méně zkušené jezdce.


U pedálů od CB však chybí jedna věc, na kterou jsou lidé zvyklí z SPD a a považují ji takřka za standard - nastavení předpětí pružiny. Ano, ani u Candy si nemůžete nastavit sílu potřebnou pro vycvaknutí, je to dáno konstrukčním řešením pedálu. Osobně mi to nijak nevadilo, sílu pružiny výrobce vybral přiměřenou, a pokud bych to měl přirovnat k SPD, síla zhruba odpovídá střednímu nastavení předpětí. Ale neberte to úplně doslovně, je to spíše takové “pocitové měření”. Tak či tak absence tohoto nastavení mi nijak nevadila, protože síla zvolené pružiny byla srovnatelná se silou, kterou mám nastavenou na SPD pedálech.

Charakteristickou vlastností pedálů od CB je odolnost vůči ucpání bahnem, u řady Candy tomu není jinak. Bahno přichycené na podrážce tretry pedálem prostě propadne, nebo ho protlačíte, nikde se nemá šanci zaseknout a znemožnit správné fungování zámku. Toto je společné pro řadu Egg Beater bez ohrádky i pro Candy s ohrádkou.

Zajímavým detailem jsou stříbrné frézované plošky na odlehčené ohrádce pedálu. Vždy jsou jen z jedné strany. Přemýšlel jsem, jaký by tak asi mohly mít účel, přece jen to jsou pro výrobce náklady navíc… Nejdřív mě napadlo, že by to mohlo být odfrézováno čistě jen kvůli vzhledu. Tuto možnost jsem ale vyloučil, protože odfrézování je asymetrické, není na obou stranách pedálů, a každý stylista či designér vám potvrdí, že lidský mozek nemá asymetrii rád, a proto to nemohla být žádná designová návnada pro potenciální zákazníky. Jako druhá věc mě napadlo, že frézování je ryze funkční záležitost. Pokud si pedál nastavíte do polohy, v jaké je při jízdě, je odfrézovaná sražená hrana vždy na spodní straně a vepředu ve směru jízdy. V tomto případě se hned vkrádá myšlenka, že konstruktéři mysleli i na takový detail, jakým je zachycení pedálu třeba o nějakou skalku nebo pařez a tímto frézováním se snažili eliminovat ostrou hranu, která by se právě mohla o překážku zaháknout. Díky sražení by se pedál po překážce pouze sklouznul. Na nic víc jsem nepřišel, ale pokud vás napadá nějaká další možnost, podělte se v komentářích.

Závěrečné zhodnocení

Netušil jsem, že to někdy napíšu, ale u CB Candy 7 oceňuju zejména mechanické zpracování, které je podpořeno volbou značkových ložisek a skvělým utěsněním. Už to samo o sobě slibuje dlouhou životnost. Pokud správně zvolíte konfiguraci podložek právě pro vaše tretry, pak Candy 7 poskytnou i slušnou oporu při šlapání. Trochu překvapivě jsem se na nich cítil stabilněji než na mých XT PD-M8000. Hlavní nevýhodu lze najít taky velice snadno, je jí absence nastavení síly pružiny. Prostě si sami neurčíte, při jak velké vyvinuté síle vás má pedál pustit ze svého sevření. Pro mě osobně to však nebyl žádný problém, síla vypnutí je nastavena na příjemnou úroveň. Otazník visí nad cenou, která je u testovaných Candy 7 více než dvojnásobná oproti zmiňované osvědčené klasice Shimano XT. Ano, existují levnější verze, ale ty postrádají možnost nastavení výšky pomocí výměnných vložek, což se ukázalo jako zcela klíčové pro perfektní funkčnost pedálů. Je to pak tedy taková trošku ruská ruleta, zda si podrážka vašich treter bude rozumět s “továrním stavem” u nižších řad Candy. Navíc frézované hliníkové tělo u Candy 7 vypadá opravdu pěkně.

Klady:

• mechanické zpracování
• výměnné podložky pro vymezení vůle mezi dezénem tretry a pedálem
• skvělá stabilita tretry při šlapání
• vzhled

Zápory:

• nelze nastavit předpětí pružiny, tzn. sílu vypnutí
• oproti SPD zdlouhavější prvotní nastavení

Více detailních informací o testovaných pedálech naleznete na stránkách dovozce Progress Cycle.

Test pedálů Crankbrothers Candy 7 vznikl díky spolupráci se shopem MTBIKER, kde si můžete vybrat z více než 400 různých pedálů. Nakupováním v obchodě MTBIKER podporujete redakční tvorbu, proto pokud se vám obsah líbí, budeme rádi, když nás nákupem podpoříte v rozvoji.