Bezpečnost na kole - jak přežít zimu na silnicích?

Zima je tu a venku je tma jak v pytli dřív, než většina z nás vyrazí z práce. Pro některé cyklisty změna času na zimní znamená automaticky přesun na válce či trenažer, jiní se ale nenechají odradit a silnice brázdí i potmě. V takovém případě je samozřejmě namístě myslet na svou bezpečnost, ta nespočívá jen v tom, že si „fláknete na řídítka pořádné světlo“. Čím vším si můžete ještě pomoci k tomu, abyste se na kole cítili bezpečněji?

Světla nejsou jen do tmy

Potmě by světla měla být samozřejmostí, to je bez debat - nejen proto, že je povinné je na kole mít. Jenže to, že není tma, zdaleka neznamená, že je dobře vidět. Zvlášť v prosinci přijdou dny, kdy je tak zataženo, že je tma v podstatě celý den. A co teprve, když vás někde zaskočí mlha... Zejména v takových dnech byste se na silnicích měli chovat, jako by tma byla. V zimním sychravém počasí má smysl blikat či svítit i ve dne, ideálně nejen vzadu, ale i vpředu. Nejste-li si jisti, jak dlouho vám světla vydrží nabitá, vezměte si do kapsy záložní blikačku, baterky nebo powerbanku. Těch pár gramů navíc za vaše bezpečí stojí. Nezapomínejte ani na to, že v chladném počasí baterie vydrží nabité výrazně kratší dobu než v létě.
Oficiální požadavky na světla či odrazky naleznete ve vyhlášce č. 341/2014 Sb. Byť některé mohou znít poněkud zastarale, v principu bychom se jimi měli řídit. Kromě „samozřejmostí“, jako že dopředu patří světlo či odrazka bílé barvy, dozadu červené a do výpletu či na pedály oranžové, se v ní dovídáme i to, že odrazka či světlo musí být ve výšce 250 až 900 milimetrů nad úrovní vozovky (což v praxi kupříkladu činí užívání čelovky ilegálním, problém by ale u větších rámů mohl nastat i se světlem na řídítkách), nebo že jeho plocha nesmí přesahovat 2000 milimetrů čtverečních (což v praxi znamená například čtverec o straně dlouhé necelých 4,5 centimetru). Ale co si budeme povídat - už jste někdo dostali pokutu za to, že máte světlo 901 mm nad úrovní silnice? Ta vám samozřejmě hrozí víc za to, že světla nebudete mít vůbec.

Někdy se vyjížďka nečekaně protáhne ...... a slušná světla se tak hodí.

Ve vyhlášce je připomenuta i povinnost vozit na kole světlo po setmění, ale i požadavek na jeho výdrž. Světlo schválené k použití „musí svou kapacitou zajistit svícení po dobu nejméně 1,5 hodiny bez přerušení“. Zatímco v ČR má cyklista na výběr, jestli bude vzadu plynule svítit, nebo blikat, třeba v Německu je blikání na silnicích výslovně zakázáno. V případě předního světla je v ČR blikání povoleno jen v případě, „je-li vozovka dostatečně a souvisle osvětlena“. V citované vyhlášce je uvedeno například i to, že cyklista předním světlem nesmí oslňovat protijedoucí řidiče, vhodný úhel světla je definován následovně: „Světlomet musí být seřízen a upraven trvale tak, aby referenční osa světelného toku protínala rovinu vozovky ve vzdálenosti nejdále 20 metrů od světlometu a aby se toto seřízení nemohlo samovolně nebo neúmyslným zásahem cyklisty měnit.“ (Což v praxi - při nejvyšší povolené výšce světla 900 mm od silnice - znamená, že by paprsek světla měl svírat s kolmicí k zemi úhel nejvýše 87,5°)

Reflexní prvky a výrazné barvy

Odrazky už v dnešní době lze naštěstí i podle zmíněné vyhlášky nahradit reflexními prvky. Ty ve výpletu kol mohou být zastoupeny reflexními samolepkami na ráfcích, bocích plášťů či reflexními prvky umístěnými na bočních částech oděvu, ty na pedálech mohou být nahrazeny reflexními prvky na tretrách či nohavicích. Právě v těchto místech jsou v pohybu, takže upoutají pozornost řidičů snáze než ty „statické“. Není na škodu mít nějakou tu reflexní samolepku i na helmě, která je vaším nejvyšším bodem, a je tudíž vidět z největší dálky. Reflexních prvků je více druhů - některé „prostě nějak odrážejí světlo“, ty vytuněnější, tzv. retroreflexní materiály, odrážejí světlo plus minus s takovou intenzitou, jakou na ně září.
To, že je tma, ještě neznamená, že už je jedno, jakou barvu máte oblečení. Čím výraznější barvy nosíte, tím menší je pravděpodobnost, že vás některý řidič přehlédne. Reflexní prvky by ale neměly chybět ani na zářivě žluté či oranžové bundě.

Vlevo maskovaný ninja, vpravo do dálky zářící cyklista.

Bez helmy ani na nákup

Argumenty jako „když mě srazí kamion, je už dost jedno, jestli jsem měl helmu“ nechte cynikům a myslete na „běžné“ pády, kterým se vyhne málokdo. Stačí mokré koleje, štěrk v zatáčce, nečekaná díra (zvlášť v dešti se díry s oblibou schovávají pod louže), ale i chvilka nepozornosti - a průšvih je na světě. Při takových pádech vám helma může zachránit život, nebo minimálně zdraví. A stejně jako byste jistě nevyjeli potmě bez světla ani kilometr do pekárny, mělo by totéž platit o helmě, samozřejmě nejen potmě.

Brýle nechrání jen před sluníčkem

Nosíte na kolo brýle, jen když svítí sluníčko? Jistou logiku to má, ale… Neříkejte, že vám do brýlí nikdy nenarazila moucha nebo čmelák. A že to jistě byla pěkná šlupka… Zní celkem logicky, že když si brýle nevezmete, bude vám hmyz narážet přímo do očí. A nejen hmyz, ale i prach ze stavenišť či náklaďáků jedoucích před vámi. Ať už vám do oka vletí cokoliv, příjemné to nebude. Navíc se leknete a můžete zazmatkovat. Nehledě na to, že kromě rozptýlené pozornosti bude (snad dočasně) oslaben i váš zrak. Zvlášť na tyto dny, kdy přes poledne svítí sluníčko a v pět hodin odpoledne je tma, jsou ideální fotochromatické brýle, které se samy zabarvují na základě toho, jaké je světlo okolo. Za bílého dne tedy budou jejich “skla” tmavá jako u klasických slunečních brýlí, potmě budou čirá a brýle budou plnit hlavně funkci ochrannou. Nechce-li se vám do takových brýlí investovat, existuje ještě varianta pořídit levné brýle s výměnnými skly a to záložní vozit (samozřejmě v pytlíku či pouzdře) s sebou v kapse či batůžku…

Za slunečného zimního dne...... a v ranním mlhavém pološeru.

Rukavice jako ochrana před chladem i úrazem

Asi netřeba připomínat, že je v zimě přinejmenším vhodné vozit rukavice s dlouhými prsty. Nejenže vám zajistí, že vám nezmrznou ruce, ochrání vás i při případném pádu. Proto má smysl nosit tenčí dlouhé rukavice i v létě. Sedřené klouby na prstech nejen dost bolí, ale i se špatně hojí. O stržených nehtech asi netřeba mluvit. Zvlášť jestli se v práci neobejdete bez psaní na počítači, je asi zbytečné riskovat neschopenku v důsledku „obyčejného“ pádu, který by se s rukavicemi obešel bez následků. Pro ilustraci uvedu svůj nedávný zážitek, kdy mě auto předjíždělo tak těsně, že mě vzalo zrcátkem přes hřbet ruky. Díky pořádně macatým rukavicím nemám ani modřinu.

Někdy je rozumnější to vzdát ...... a radši vyrazit do terénu.

Sdílejte svou polohu

Vždy je dobré, aby někdo věděl, kde se nacházíte. Aktuální polohu lze díky vyspělým technologiím sdílet různými způsoby. Jsou na to aplikace v chytrých telefonech, nově tuto funkci uvolnila i pro neplacené účty Strava. Pomocí funkcí Live Track či Group Track lze sdílet polohu i z Garmina, beztak ale vyžaduje aktivní spojení s telefonem. A pokud náhodou nejste kamarádi s moderními technologiemi, pošlete aspoň občas někomu ze svých blízkých SMS o tom, kde jste a kterým směrem hodláte pokračovat. A je-li na vás i SMS moc, počítejte s tím, že pohlednice může přijít třeba i po týdnu, kdy už může být na pomoc pozdě.

Stejně mám pocit, že bych v tomhle případě dřív umrzl, než by pro mě dorazila pomoc.

Detekce nehod na Garminu

Novější Garminy mají zabudovanou i funkci tzv. detekce nehod. I ta vyžaduje připojení k telefonu a zadání alespoň jednoho „nouzového kontaktu“, kterému případná zpráva o vaší nehodě přijde. Když máte detekci nehod zapnutou, aktivuje se například pádem kola na zem. Upadlo vám nešťastnou náhodou, protože jste si ho špatně opřeli o strom? Nic se neděje, odeslání nouzové zprávy nějakou dobu trvá a máte dost času ho zastavit. Garmin i telefon vám v tu chvíli začnou pípat a na jejich displejích se informace o tom, že se snaží odeslat zprávu nouzovým kontaktům, také objeví. Po nějaké době se zpráva odešle, což vám Garmin také sdělí. Na displeji se v tu chvíli ještě objeví možnost odeslat nouzovým kontaktům zprávu s textem „jsem v pořádku“ pro případ, že se jedná o planý poplach. Mám zkušenost, že se funkce aktivuje i ve chvíli, kdy párkrát „drcnete“ předním kolem o silnici ve snaze z něj oklepat bláto, při hodně prudkém zabrždění, nebo dokonce po přejetí hodně nerovného železničního přejezdu. Ale lepší, než kdyby to bylo naopak a případný pád to zaznamenalo jen v případě, že kolo udělá tři kotrmelce za úplňku směrem na sever.

Radar - vaše oči vzadu

Možná to bude znít jako reklama, ale tenhle vynález se Garminu opravdu povedl. Radar je sice poněkud dražší, objemnější a těžší než většina „obyčejných“ blikaček, ale vzhledem k jeho přínosu se to vyplatí. Nejenže vás bude prostřednictvím Garmina upozorňovat na auta, která se na vás zezadu řítí, zároveň ve chvíli, kdy nějaké vozidlo rozpozná, automaticky zintenzivní blikání. Z toho mívají řidiči mimochodem většinou obrovskou radost, z vlastní zkušenosti vím, jak nepříjemné je zejména potmě za blikajícím Radarem jet. Pro hračičky má ještě jeden bonus - po stažení příslušné aplikace do Garmina vám auta, která vás předjela, dokáže i spočítat a následně promítnout na mapu.

Gaciron W08-40A a V9M-1000 jsme testovali docela nedávno.

Silničáře někdy zima zaskočí...

Ve výčtu nebezpečí číhajících na silnicích v zimě samozřejmě nelze opomenout led. Má smysl sledovat výstrahy vydané Českým hydrometeorologickým ústavem, ale i používat selský rozum. Když přes den pršelo nebo sněžilo a v noci je pod nulou, dá se celkem očekávat, že silnice budou namrzlé. Přimrzat ovšem může i kondenzovaná vlhkost ze vzduchu nebo mlha. Je proto jistější si v takových podmínkách vybírat spíše hlavní silnice, které bývají nasolené. Zejména potmě se námraza leskne podobně jako sůl a je těžké včas poznat, o kterou z variant se jedná. V takové chvíli stojí za to občas sesednout a přitlačením na nakloněné kolo zjistit, zda podjede...

Ctěte pravidla, ale ustupujte silnějším

Na silnice by na kole neměl vyrazit nikdo, kdo nezná značky a dopravní předpisy. Těmi bychom se samozřejmě měli všichni řídit a nejezdit na červenou, po chodnících, po dálnicích, v protisměru, pod vlivem alkoholu... Však to všichni dobře známe a jistě poctivě dodržujeme Mezi motoristy se ale bohužel najdou tací, kteří dobře vědí, že cyklista je „ten slabší“ a „ten zranitelnější“, takže nakonec ve vlastním zájmu uhne a přednosti, na kterou má nárok, se v rámci pudu sebezáchovy vzdá. Je proto dobré zejména ve městě na každé křižovatce přibrzdit a tak trochu počítat s tím, že nás řidič jedoucí z vedlejší buď nevidí, nebo prostě ignoruje. Z mého dlouholetého pozorování vyplynulo, že nejhorší výhled mají ze svých vozů řidiči dodávek zásilkových či rozvážkových společností, proto hlavně jim je dobré jít co nejrychleji z cesty bez ohledu na to, že jste na hlavní nebo máte zelenou...

Další zajímavé čtení:

report_problem Našel (našla) jsi v textu chybu?
mtbiker-komunitaCZ 
clear
Proč se Ti článek nelíbí?
Odeslat zpětnou vazbu
Formulář se odesílá

Komentáře

Momentálně se tu nenacházejí žádné komentáře

Abys viděl(a) celou diskusi, musíš být přihlášený/á.
Formulář se odesílá
Přidej komentář
Formulář se odesílá

Podobné články

Od základu: Jak přežít v provozu?

Od základu: Jak přežít v provozu?

Silniční cyklistika s sebou přináší i určitá úskalí. Co dělat pro to, aby výjezd proběhl bezpečně a podle představ?
Bezpečnost především

Bezpečnost především

Pokud stejně jako já rádi jezdíte v černé barvě, možná je čas na lehké přehodnocení. Jak pomůžeme své bezpečnosti na cestách, když sáhneme po něčem výraznějším?
Test světel KLS: kolik lumenů je potřeba?

Test světel KLS: kolik lumenů je potřeba?

Dny se krátí, ale chuť jezdit je pořád. Je však potřeba to trošku vychytat a na cestu vidět. A taky být vidět. Co nás může zajímat při výběru světla nebo blikačky? Pár světel a rozdílů mezi nimi si ukážeme v tomto testu.
keyboard_arrow_up