Campagnolo - italská legenda

Když se řekne “kolo osazené Campagnolem”, je hned jasné, že se jedná o prémiový stroj, aniž bychom museli vědět, kdo je jeho výrobcem. Sady Campagnolo jsou jako pravé diamanty, zvyšují hodnotu šperků a liší se jen počtem karátů a výbrusem. Campagnolo je historií i dědictvím v kombinaci s inovací a elegancí, které vytvářejí nejznámější jméno v cyklistickém světě. Některé komponenty této značky jsou pro sběratele skoro posvátné, respektované a ceněné jsou ale všechny.

Příběh této značky se začal psát na Croce d´Aune v italských Dolomitech 11. listopadu 1927 na závodě GP della Vittoria. Organizoval jej 26letý závodník a inženýr Tullio Campagnolo, který ho zároveň účastnil. Při jízdě do kopce na svém kole potřeboval složitě demontovat a otočit zadní kolo, jak bylo tehdy zvykem, aby “zařadil lehčí převod”. Při zápase s klasickém uchycením kola maticemi s promrzlýma rukama ztratil docela dost času. Přesně v tomto momentě si řekl onu slavnou větu: “Něco se musí změnit.” Vrátil se do dílny ve svém rodném městě Vicenza a v roce 1930 si nechal patentovat první páku rychloupínacího mechanismu kola. Tím se zrodila legenda.



V roce 1933 si Tullio založil ve Vicenze firmu Campagnolo, kde začal ručně vyrábět své rychloupínáky. V roce 1940 zaměstnal svého prvního zaměstnance a vyvinul svou první legendární přehazovačku rychlostí Cambio Corsa. Obsluha dvoupákové přehazovačky umístěné na zadní stavbě kola vyžadovala značnou obratnost, při jejím ovládání se totiž velmi snadno připletly prsty do výpletu zadního kola. I přes to si ale po válce získala celou řadu příznivců mezi profesionály a na stupně vítězů vynesla taková jména, jako byli Gino Bartali či Fausto Coppi. Její vylepšená jednopáková verze s názvem Paris-Roubaix z roku 1949 patří ke sběratelským skvostům. I přes úspěch přehazovaček Cambio Corsa Campagnolo rychle pochopil, že budoucnost patří lankovým (bowdenovým) přehazovačkám. Proto v roce 1951 uvedl na trh další legendu - první paralelogramovou přehazovačku Gran Sport. Tato klasická přehazovačka, jak ji známe dodnes, vynikala precizním zpracováním, přesností a v porovnání s konkurencí i nízkou hmotností. Stejné aspekty přinášely úspěch i dalším generacím produktů. V roce 1961 přišel model Record a v roce 1967 Nuovo Record. Tento model byl tak úspěšný, že na dvě desetiletí ovládl profesionální cyklistiku a 90 % jezdců používalo právě tyto komponenty. Značka Campagnolo ale nebyla jen o přehazovačkách, ale o celých sadách komponentů, jako je hlavové a středové složení, převodníky, kliky, sedlovky, náboje, brzdy, různé rámové úchyty a vedení pro bowdeny, samozřejmě ipřesmykače.



Vše vynikalo vysokou kvalitou a nízkou hmotností, což byly pro profesionály rozhodující vlastnosti. Vrchol této evoluce komponentů přišel v roce 1975 v sadě Super Record, která sbírala úspěchy až do konce 80. let. Z té pochází další sběratelská ikona - modrý kufřík se sadou Super Record s pozlacenými prvky, vydaný v roce 1983 k příležitosti 50. výročí založení firmy. V tomto roce ale zároveň její zakladatel Tullio Campagnolo zemřel.



Z obrovského množství různých sad komponentů stojí ze sběratelského hlediska za zmínku brzdy Delta z poloviny 80. let. Okouzlily svým elegantním a zároveň futuristickým designem, hlavu pomotaly nejednomu mechanikovi - skládaly se totiž z neskutečných 76 dílů. Po Campagnolu sahali téměř všichni špičkoví italští rámaři, ale i výrobci ze zahraničí. Nejvýraznější byla spolupráce Campagnola s výrobcem kol Ernestem Colnagem a historicky nejúspěšnějším jezdcem Eddym Merckxem. Campagnolo ovšem “obouvala” skoro všechna velká jména od konce druhé světové války až do konce 80. let. Neuvěřitelnou úspěšnost má od roku 1968 do roku 1988, kdy jezdci na Campagnolu vyhráli 27 z 31 Tour de France. Ikonou bylo i v tehdejším Československu, kam se komponenty dovážely pro reprezentaci a montovaly se na závodní rámy Favorit. Za svůj úspěch Campagnolo vděčilo především enormnímu úsilí v laboratorním vývoji a zároveň práci v terénu, při pozorování cyklistů a sbírání zpětných vazeb od nich. Pozici jedničky na trhu si Campagnolo udržovalo až do konce 80. let, kdy podcenilo nástup nového segmentu horských kol, kterým nevěnovalo náležitou pozornost při vývoji nových komponentů. Vývoj stagnoval i v silniční cyklistice a Campagnolo příliš spoléhalo na úspěchy starších produktů. V důsledku toho Campagnolo dostihly a předstihly značky Shimano a Sram.
Po roce 2000 se Campagnolo opět probralo a přibližně od roku 2010 se s novými produkty využívajícími například uhlíková vlákna vrátilo do absolutní špičky. Dnes je jisté, že dokud bude žít profesionální cyklistika, bude žít i Campagnolo.



Na závěr je nutné připomenout, že Campagnolo nebylo jen o kolech. Firma vyráběla i dnes už vysoce ceněné slitinové disky pro Lamborghini, Alfa Romeo, Ferrari či Maserati, disky pro auto Ferrari Formule 1, kotoučové brzdy pro skútr Lambretta, ale i specialitky pro satelity NASA či luxusní otvírák na víno.


Text a foto Andrej Fortis - noelgabriel
Překlad a korekce - Tomáš Vitvar - jecnak

Související téma ve fóru

Komentáře

Pro zobrazení diskuse se prosím přihlaste nebo zaregistrujte.