Zdroj: Návštěva bikeparku nebo trailcentra je jako žolík v kartách. Od první návštěvy přestáváte býti hobíky, výletníky a póvlem, i kdybyste neopustili stánek s občerstvením.

Přivezli jste si nové kolo z krámu, nebo jste s pocitem profi servisáka narovnali řídítka bicyklu po vybalení ze škatule. Svět vám leží u nohou a vy víte, že další vyjížďka bude epická.

A skutečně je. Vrátíte se, začnete bombardovat sociální sítě fotkami, dojmy a odpověď na sebe nenechá dlouho čekat. Samé “Ty jezdíš v teniskách?” a “Fajn kolo, ale brzdy by snesly upgrade.” nebo “Předělej to na bezduše, ušetříš minimálně pět kilo rotující hmoty.” Suma sumárum, měli byste zahodit kolo, nakoupit kontejner věcí a bez deseti let tréninku pod dohledem profesionálního kouče se ve společnosti nevyskytovat. Jak z téhle šlamastyky ven?

Rádiový klid

Ne každý musí vědět, jakou máte tepovku, kde jste byli, s kým jste tam byli a na čem jste tam byli. Většina rad je míněných dobře, ale jen v určitém kontextu, který pro začátek situaci spíš komplikuje. Určitě je super mít perfektně vyladěné komprese a odskoky a vybrat rám se správným poměrem progresivity, anti squatu a čert ví čeho, ale pro začátek stačí vědět, že pokud vás kolo chytne, asi nezůstanete u základní výbavy. Není ale kam spěchat. Klidně se uzavřete do své soukromé bubliny, kdy budete jezdit pro sebe, pro svou radost a nebudou vás trápit ani trendy, ani fakt, že v zemi krále Miroslava je flow intenzivnější.

První rande se servisákem

Úplný start máte za sebou. Jezdíte po lese a zpaměti dokážete odříkat Altus, Acera, Alivio, Deore, SLX, XT a XTR. Okamžitě vás napadne: “Moje raketa za 20 tisíc má přehazovačku Acera? Fuj, valím minimálně pro XT, nejsem socka!” V tomto momentě zabrzděte. Přehazovačka je sice modlou při porovnávání pindíků, ale dokud to řadí, netřeba měnit. Mnohem větší službu udělá výměna plášťů, brzd nebo jejich kotoučů za větší. Už tím se dá kolo přizpůsobit terénu, ve kterém se pohybujete nejčastěji, a ani to nestojí tolik jako Eagle kazeta. Zaměřte se proto prvně na komponenty ovlivňující pohodlí a ovladatelnost kola.

Jednooký mezi slepými králem. Víte, co dělají jediná dvě kroutítka na vidli? Skvělé, víc na přednášku turistům nepotřebujete!

Čas na kosmetiku

Pokud kolo občas používáte, dřív nebo později nějaká součástka půjde do kytek. Většinou expedice do tajů servismenů startuje defektem. Vyměnit duši? Nebo zalepit? Samolepkou, nebo klasicky? Základní výbavu doplní pár inbusů a máte pocit, že MacGyver je oproti vám totální břídil. Jenže jak kolo dostává zabrat, objeví se větší překážky. Bouchnutý ráfek, ohnutá patka, zadřená ložiska, a zejména noční můra v podobě tajemného “křupání od středu”. V tuto chvíli máte možnost buď metodou pokus-omyl nabírat zkušenosti a investovat do domácí dílničky, nebo se smířit s tím, že dáte milované kolečko do spárů servisu, kde bude jistě týrané a ještě se vám (oběma) bude stýskat.

Nářadí na pokročilejší servis je tak dobrá investice pro váš progres. Nejen proto, že kolo umí být hodně náročná společnice, ale i proto, že se nevyřadíte v terénu. Určitě se vyplatí k základnímu multiklíči přidat i momentový klíč, vazelínu, oleje, čističe, zip pásky a nezapomeňte se (zvláště v době covidové) zásobit materiálem. Náhradní brzdové destičky, řetězy nebo pláště jsou spotřební materiál a nebudete na ně chtít 14 dní čekat.

Není důležité dobře jezdit, ale dobře u toho vypadat

Fajn, kolo jezdí, nejslabší součástky jsou vyměněné za lepší, ale pořád si o vás okolí nemyslí, že jste svou duši upsali Sramu. Jak to změnit? Šaty dělají člověka! Důležité je si nastavit priority. Takže vynechat tenisky, vynechat proužek mezi nohavicí a chráničem, a protože už vám sebevědomí po počátečním knockoutu zase roste, je třeba pořídit i brýle - minimálně pro začátek cool videí, kde si je budete ve slow motion půl minuty nasazovat.

Pravdou ale je, že na oblečení se na MTB aspoň trošku šetřit dá, zvlášť pokud nepotřebujete gatě s plínou. Na platformy kecky stačí, rukavice nemusí stát tolik a pokud netrváte na jízdě za každého počasí, vyhnete se i zkoumání prodyšnosti materiálů. Ostatně, koukněte, jak nakládá Blake Samson i bez goretexu. Opačným případem jsou chrániče. Můžete stokrát říkat, že “kdo nepadá, jezdí pod své možnosti”, jenže kdo padá a zraní se, nejezdí vůbec.

Boty jsou poznávací znamení. Do dobré společnosti jedině s fajfteny, mezi kámoše se dá i s jinými značkami, ale střezte se tenisek! To je jak v crocsech na ples...

Postupujete na vyšší úroveň, chce to nové kolo

Za kolo jste utratili dvacítku, doplňky už sežraly dalších deset tisíc z vašich těžce vydělaných peněz. Přichází doba bikerské dospělosti, kdy už jste prozřeli. Už víte, že GoPro z vás dobrého jezdce neudělá a v jediný rozměr 29” věřiti budete. Neblahou komplikací tohoto osvícení je, že začnete cítit, že vaše XC je sice horské kolo, ale rockgardeny už mu jaksi nechutnají.

Nastává čas na Velký skok s významem blížícím se roku 1958. Připravte se na studium srovnatelné se zkouškovým. Která barva je nejrychlejší? Je lock-out nutnost, nebo svatokrádež? Direct sale ano, nebo ne? Znamená absence držáku na bidon nutnost antidepresiv? V této fázi rozhodování se zaměřte na své plánované cíle. Podle nich se odvíjí doporučené zdvihy, materiály, geometrie, bikovací lokality. Fórum je podobných dilemat plné, společnou radou je ale hlavně nespěchat a být pokorným realistou. Když máte bikepark za domem, budete uvažovat jinak, než někdo, kdo za ním pojede dvě hodiny. Sjezdař bude mít na all-mountain kolo jiné požadavky, než turista. Teprve až z tohoto bludiště vyjdete, pořídíte si PF, neboli První Full. Opět jste pánem tvorstva, minimálně do doby, než se s ním dostanete mezi lidi.

Druhá třída upgradů

Až pomine úžas z naleštěného stroje, vzniknou nečekané starosti a problémy. První je většinou, jak zabránit tepennému krvácení ze škrábance v laku. Druhý se týká správného nastavení. Sag, rebound, komprese, vzorek, správné destičky… A s tím nadchází druhá etapa doplnění dílny o všechny ty exotické vynálezy, jako je pumpička na vidlice, bezdušová páska, měrka na řetěz a další. Nepsaným pravidlem je, že všechny tyto nástroje se pořizují až ve chvíli potřeby a nesou s sebou proto bonusové investice. K pumpičce velký servis vidle, k pásce nové ráfky a k měrce velmi snadno spadne do košíku i nová kazeta. Má to své výhody, ušetříte za dopravu. Pořád ale počítejte s tím, že dražší kolo sice víc vydrží, ale i víc potřebuje. Známému rčení o opičce a banánech se nevyhnete, cyklistika není levná. Pokud proto máte finanční strop na kolo, započítejte do něj i výbavu okolo.

Staňte se odborníkem na všechno

Pokud jste úspěšně absolvovali předchozích šest fází, jste ve finále. Dál už není kam zajít. Nastal čas vybrat si specializaci a vytroubit ji do světa. První odborností je ladič. K němu nepotřebujete umět jezdit, důležitý je váš akustický projev, abyste na cyklostezce dokázali celé skupině vysvětlit benefity elektronického řazení a rozdíly mezi HSC a LSC. Druhou specializací je tradicionalista. Toho poznáte podle roztrhaných riflí. helmy pomačkané jak po bitvě na Moravském poli a kola z předminulé dekády, jehož prorezlé trubky majitel postupně nahrazuje dubovými klacky. Jenže i s touto archaickou výbavou klasik pokoří s prstem v nose vše, co v okolí má. Třetí specializaci, tzv. “režiséra” vynechám, YouTube je jich plný.

Čtvrtou variantou je samozřejmě restart. To znamená, že své současné kolo odložíte, enduro vyměníte třeba za gravel a začnete znovu od první fáze. Tento přístup se dá velmi dobře kombinovat se specializací mechanika, kdy můžete všem přátelům beranů vysvětlovat, oč jsou 820 mm dlouhé vlaštovky lepší.

Cyklostezka klade před MTB experta nároky na jednoznačné názory - sluchátka jsou ok, nebo zlo? Smí se sem s kočárkem? Smí mě předjet rekolo?
Cyklistika je fajn v tom, že si v ní svou cestičku může vyšlapat každý. Důležité je, aby nás kolo bavilo a hledali jsme to, co máme společné. Dvě kola, řídítka v ruce a pocit dobře stráveného času.

[Úvodní foto: Návštěva bikeparku nebo trailcentra je jako žolík v kartách. Od první návštěvy přestáváte býti hobíky, výletníky a póvlem, i kdybyste neopustili stánek s občerstvením.]

report_problem Našel (našla) jsi v textu chybu?
mtbiker-komunitaCZ 
clear
Proč se Ti článek nelíbí?
Odeslat zpětnou vazbu
Formulář se odesílá

Komentáře

Momentálně se tu nenacházejí žádné komentáře

Abys viděl(a) celou diskusi, musíš být přihlášený/á.
Formulář se odesílá
Přidej komentář
Formulář se odesílá

Podobné články

Od základu: XC, TR, AM, EN, DH – kde je rozdíl?

Od základu: XC, TR, AM, EN, DH – kde je rozdíl?

Horská cyklistika se dělí na několik disciplín – od běžného lesního/asfaltového ježdění do kopců až po extrémně náročné sjezdy. Které disciplíny známe a jak se jmenují?
Chceš zlepšit projev svého biku? Začni tady!

Chceš zlepšit projev svého biku? Začni tady!

Každý známe kámoše, který nás bude přesvědčovat, že koupě karbonového představce za stovky eur s vidinou ušetření 20 gramů je právě to, co posune naše ježdění do nebeských výšin.
Od miniendura přes XC raketu až po trailbike – metamorfózy jednoho biku

Od miniendura přes XC raketu až po trailbike – metamorfózy jednoho biku

Pokud nepočítám nespočet krátkých „bokovek“, je to už osmý rok, co to táhneme spolu. Řeč není o mé manželce, ale pochopitelně o mém biku.
keyboard_arrow_up