Rozhovor: Kristýna Havlická, holka, co umí jezdit hodně rychle

Mnozí z vás možná tápou, o koho se jedná, ale určitě řada z vás ví, že Kristýna Havlická je jednou z tváří české značky Rock Machine. Můžete ji znát z české enduroserie, ale také z mnoha videí, které oblétly svět, a to nejen českého internetu. Mnohem víc vám o sobě poví sama v našem rozhovoru níže, tak hurá na něj!

Ahoj Kristýno, prosím v rychlosti se nám představ, aby si všichni udělali obrázek, o koho se jedná.
Ahoj, jsem osůbka, která se baví kolem. V zimě si obuji buď skialpy nebo si bílý prášek užiju na prkně. Občas visím na skalách, občas se procházím na slacklině. No a co mě fakt baví, je cestování, objevovat a chillovat s čajíkem, ať už je to kdekoliv…kde se mi líbí.

Děkuji za představení a pojďme rovnou začít aktuálním tématem. Jak zvládáš aktuální situaci kolem covidu? Zbrzdila tě opatření v tréninku, nebo pokračuje beze změny?
Nijak mě to neomezilo, ba naopak, můžu více času trávit na kole, jelikož nejsem na bytě v místě, kde studuji. Jsem doma a kdykoliv můžu vzít kolo a jít ven si zajezdit. Lehce mi to nabouralo jen uzavření okresů, ale taky se to dalo zvládnout.

Focení s Janem Voglem v Karlově pod Pradědem, flanelka, sluníčko a zábava!
Jsem rád, že zmiňuješ studium na vysoké škole. Dá se skloubit v podstatě profesionální cyklistika a studium tak, aby člověk měl dostatek času na oboje?
V mém případě to není úplně jednoduchá kombinace. Studuji na Ostravské univerzitě animaci. Je to neuvěřitelně časově náročná záležitost. Do toho mám jiné kreativní činnosti a kolo. Takže se prostě občas musím kousnout a týden v kuse sedět u PC a tvořit (nejvíc mi to usnadní škaredé počasí), ale jsou chvilky, kdy mě jízda na kole dokáže přivést k různým kreativním nápadům. Není to třeba jen o animaci, ale v mém případě i o grafice a ilustracích. No a do toho se připravovat na zkoušky a tak dále.

Když studuješ ten design, můžeme vidět na tobě nebo na tvém kole něco, co sis sama navrhla?
Ne ne, na kole nic a na dresu jsem poslední roky měla jeden svůj vzor, co jsem si jednou vytvořila. Nic velkého, jen takový malý detail.

Jarní ježdění a focení s Honzou na lokálu, co jsem postavila.
Jak jsem zmiňoval, jezdíš za českou značku Rock Machine a také vozíš kola od Karla Stárka, neboli Kastar. Co je tvůj hlavní stroj na závody, máš na kole něco speciálního? A na čem třeba jezdíš v zimě?
Nemám moc druhů kol. Můj hlavní závodní stroj je BLIZZARD 90-297 RZ. No a teď nově ještě dirťák . V zimě na kole moc nejezdím. Poslední dobou to mám tak, že brouzdám na skialpech po horách. Občas se na kole projedu, ale jen když to opravdu stojí za to (cruisovat v prašanu). Ale i sjíždění sjezdovek je super .
Co se týče výbavy kola, obměňuji jen ráfky a teď nově pedály. Ráfky mi dodává Kastar na každou sezónu a pedály budu vozit od RGD bike. Abych nezapomněla, tak mám možnost kolo doplnit o Ergon gripy. Osobně nerada vozím batoh na zádech (pokud to není výletovka, ale nevyhledávám to), tak vozím některé potřebné věci na kole jako je duše, pumpička případně lepení. Ostatní už mám po kapsách.

Rainy day na Dolní Moravě a drcení pevňáka. Fotograf: Jan Vogl.
Jak jsi na tom se servisem kol? Zvládneš si základní či dokonce pokročilejší opravy udělat sama, nebo to svěřuješ prověřenému servisákovi?
Většinu si na kole opravím sama, ale ne všemu rozumím nebo ne na vše mám nářadí. Když to zavezu osůbce, která tomu rozumí, tak jsem potom i klidnější – vím, že se na to mohu spolehnout. Mohlo by se stát, že bych toho víc pokazila než opravila .

Opustíme materiál a přesuneme se k ježdění. Jak jsem v úvodu zmiňoval, mohli jsme od tebe vidět poslední dobou několik videí, ve kterých si účinkovala jako jezdec. Je to něco, co tě více naplňuje, nebo je u tebe stále na prvním místě závodění?
Baví mě oboje, užívám si oboje. Neumím říct, jestli mě baví víc to nebo to. Každé má něco do sebe. Mám ráda ten pocit závodní atmosféry, ale tady se soustředíš na to, abys do cíle dojel co nejrychleji. U točení to chceš zajet v co největším stylu a snažit se přitom nezrakvit. Zábava nechybí ani na jedné straně.


Když už se bavíme o závodění, co si tak pamatuji, tak tvoje prvopočátky nebyly hned u gravity ježdění, ale spíše u cross country, mohla bys nám napsat, jak ses dopracovala až k samotnému enduro ježdění?
Začátky… Kdybych měla zabrouzdat hluboko do historie, tak jsem na kole začala jezdit ve třech letech. Jako prcek jsem začínala gymnastikou (v době kdy jsem chodila do školky), potom jsem navázala na základce na atletiku (tehdy za Sokol Opava), k tomu jsem hrála florbal a jezdila na kole. S atletikou jsem skončila a začala se více věnovat florbalu (pod FBC Ostrava). V sedmičce na základce jsem si při basketu udělala výron na kotníku a vezlo se to se mnou. V prváku na střední přišla operace vazů, a tím i konec florbalu. Zároveň mě to nenaplňovalo a taky ohledně strachu z přetrhnutí operovaných vazů. Samozřejmě jsem do toho jezdila závody na kole (v době florbalu). Jak už zmiňuješ, klasické XC, ke kterému mě přivedla mamka. Párkrát se mi něco povedlo vyhrát, ale moc mě nebavilo šlapat do kopce, když mi to spíš jelo z kopce . Postupně se začalo objevovat u nás endurko. V roce 2015 jsem si vyzkoušela v Koutech nad Desnou první závod na půjčeném kole a od té chvíle jsem se do toho sportu zamilovala.

Vzpomínková na MČR v Enduru.
Jaké máš ambice na tuto sezónu? Zůstaneš pouze u české enduroserie, nebo tě to láká i někam za hranice?
Ambice nějaké jsou, kalendář je plný, ale nějak to nehrotím. Když se letos podaří něco odjet, tak budu ráda. Už bych si i nějaký závod dala. Pro tento rok bylo v plánu i zahraničí, ale po covidovém zhoršování jsem to nechala plavat. Chtěla bych si ale někdy vyzkoušet aspoň jedno EWSko , láká mě to.

K závodění samozřejmě patří také trénink, už jsme ho nakousli v jedné otázce výše, ale teď by mě zajímalo, jak takový tvůj trénink vypadá? Vezmeš si kolo a jdeš jezdit, nebo po vzoru světových jezdců, například najíždíš i kilometry na silnici či chodíš do posilovny?
Můj samotný trénink nemá nějaká tvrdá pravidla. Většinou to spočívá na náladě. Když mám chuť jít jezdit kilometry, tak se jdu prostě projet. Když mě po cestě popadne si dát do těla, máknu si víc do kopce nebo přidám na rovince. Jelikož nemám silničku ani gravela, tak většinou vezmu kolo a jdu si zablbnout do lesa na lokál nebo tam, kde mě to baví. Baví mě i objevovat neznámé a klidně se i ztratit, dát svačinku, kochat se panoramaty, přírodou…
Když vynecháme kolo, tak bych k tomu tréninku přidala i slacklinu pro zpevnění celého těla, popřípadě balanční desky, také lezení nebo práci se svojí vlastní vahou. Do posiloven mě nebaví chodit, samotná atmosféra mi je tam nepříjemná. Ani workoutová hřiště nevyhledávám. V zimě, jak už jsem zmiňovala, tak jsou to ty skialpy, popřípadě snowboard. Dělám to, co mě baví, a snažím se to propojovat a využívat vše, co mi to může dát. Nejsem žádný hrotič kilometrů ani výškových metrů.
Tuto zimu jsem chodívala hrávat i hokej, florbal nebo fotbal s klukama. Sníh není překážka a letos ta zima byla ku prospěchu, co se týče zamrzlých rybníků . No, a bobovačky k tomu taky patří .


Bikové kurzy jsou také jedna z aktivit, u kterých tě můžeme potkat. Všiml jsem si, že se kurzy odehrávají převážně na Rychlebských stezkách, můžeme tě potkat při této práci i jinde? Jak ses vůbec dostala k samotnému učení?
K této činnosti jsem se dostala opět čistě náhodou. Trávím dost času na Rychlebských stezkách a ta komunita je tam obrovská. Potkávám tam samé zajímavé a skvělé lidi. No a jedni z nich si mě sami vybrali do Bajkové školky. Jednoho dne proběhl telefonát s potenciální nabídkou a já jsem na ni kývla. Konkrétní kurzy Bajkové školky se nacházejí na Rychlebských stezkách, ale ukážu se i na Flowride kempech.
Byla potřeba si dodělat licenci instruktora, případně jakým způsobem se dá dnes taková licence získat?
Ano, bez toho bych nemohla vyučovat. Samotné licenční kurzy provozuje u nás v Česku bikelicence.cz. Projdeš si kompletně metodickými postupy pro samotné učení. Samotnou mě překvapilo, kolika kroky se dá dojít k jednomu jízdnímu úkonu.

Blátotlačka na Rychlebských stezkách. Náhodné focení s kolem jdoucím fotografem Ondřejem Grundem.
Ještě mám na tebe jednu otázku, a to, která je tvá nejoblíbenější lokalita na ježdění? Doporučila bys ji našim čtenářům?
To není úplně snadná otázka, protože je spousta krásných míst a stále pro mě nová místa objevuji. Co je pro mne nejblíže, je Kopřivná. To mám necelou hodinku. Potom samotné Rychlebky (ani ne tak o trailech, ale o samotném místě). Ráda se vracím i do Trutnova, a nemusí to být ani lokální traily – ona samotná projížďka okolo Teplic nebo Podkrkonoší je krásná. Beskydy jsou fajn na projížďku přes kopečky s neustálým výhledem na Lysou.
Všechna místa mají něco do sebe, neumím říct, kde to mám nejradši. Každý si najde to své někde jinde. Mám ráda jak flow traily, air lines, tak i pořádnou techniku na RS nebo pořádnou nálož hrabanky.
Kdybych se bavila o zahraničních trailech, tak to mám nedostatky. Na kole jsem navštívila část Slovenska, kde to také mělo své kouzlo, a Polsko. Tak si teď tak vlastně říkám, že je na čase to napravit .

Nepopsatelný pocit navlékání mistrovského dresu z MČR v Enduru na Klínech.
Kristýno, moc ti děkuju za tvůj čas a odpovědi, které si nám do rozhovoru poskytla. Je něco, co bys závěrem chtěla zmínit?
Díky za příležitost pro tento rozhovor a na závěr mě napadlo asi jen toto: Ať už je to cokoliv, dělejte to pro RADOST a pro své vnitřní naplnění.

Kristýnu najdete na Instagramu a Facebooku. Můžete se podívat i přímo na její web.

Odkaz video na Pinkbike.com
report_problem Našel (našla) jsi v textu chybu?
mtbiker-komunitaCZ 
clear
Proč se Ti článek nelíbí?
Odeslat zpětnou vazbu
Formulář se odesílá

Komentáře

Momentálně se tu nenacházejí žádné komentáře

Abys viděl(a) celou diskusi, musíš být přihlášený/á.
Formulář se odesílá
Přidej komentář
Formulář se odesílá

Podobné články

Unboxing: Haibike Nduro 6 - mullet do těžkého terénu

Unboxing: Haibike Nduro 6 - mullet do těžkého terénu

Hledáš ebike na ty nejtěžší traily, enduro závody a zdolávání náročného terénu? Možná právě Nduro bude pro tebe to pravé. Jsi zvědavý na výbavu? Čti dál.
Od základu: XC, TR, AM, EN, DH – kde je rozdíl?

Od základu: XC, TR, AM, EN, DH – kde je rozdíl?

Horská cyklistika se dělí na několik disciplín – od běžného lesního/asfaltového ježdění do kopců až po extrémně náročné sjezdy. Které disciplíny známe a jak se jmenují?
Unboxing: Bulls Wild Creed RS - „drtič“ trailů z Německa

Unboxing: Bulls Wild Creed RS - „drtič“ trailů z Německa

Více zdvihu, více zábavy – záleží už jen na vašich schopnostech, jak dobře umíte kolo ovládat. Wild Creed je připraven na všechno.
keyboard_arrow_up