Husqvarna a její armádní speciál

Husqvarna je jednou nejstarších firem ve Švédsku, přičemž továrna byla založena v roce 1697. Jako specialista na výrobu z železa a oceli firma vyráběla za posledních 300 let nespočetné množství výrobků včetně jízdních kol.

Původně se ovšem Husqvarna specializovala na zbraně, však také její název zněl dříve Husqvarna vapenfabrik (Zbrojovka Husqvarna). Ostatně logo firmy dodnes reprezentuje hledí pušky. V letech 1850 - 1880 a dále se jejím stěžejním sortimentem staly další domácí spotřebiče té doby, jako například šicí stroje, ale i pánve, mlýnky na maso, sporáky a další výrobky ze železa. Poptávka po podobných strojích, přístrojích a příslušenství odrážela bohatnutí populace díky průmyslové revoluci a sociálních změnách a Husqvarna toho dokázala včas využít.
V roce 1897 začala firma vyrábět jízdní kola a včas zachytila jejich celosvětový boom. Poměrně rychle si získala popularitu, protože společnost Husqvarna vždy vyráběla kvalitní výrobky. Poptávka rostla tak rychle, že brzy nestíhala dodávat a výroba kol vyžadovala větších a větších výrobních prostor v přeplněné továrně. Už v roce 1905 o sobě Husqvarna mluvila jako o největším výrobci kol ze severských zemí. Díky dobré obchodní organizaci a pobočce v každém hlavním městě na severu Evropy se kola prodávala i za hranicemi Švédska. Kola a šicí stroje se v tu chvíli staly novým stěžejním sortimentem.
Husqvarna vyráběla kola pro širokou veřejnost a nesoustředila se na závody. Rok za rokem firma rostla a sledovala módní a technické trendy. Kola pak vyráběla i pro jiné značky, kterým poskytovala i speciální ozdobné součásti, převodníky a další prvky. Jedním z kol produkovaných v továrně Husqvarna, ale prodávaných pod jinou značkou, byla kola Gripen (v překladu Gryf, tedy mýtický kříženec orla a lva).
Jako každý velký výrobce dávala a dává Husqvarna svým kolům známý a rozpoznatelný design a vždy se snažila zlepšovat. Dokonce i drobné detaily byly dobře a kvalitně provedené. Už před rokem 1910 Husqvarna, stejně jako většina výrobců kol v té době, začala produkovat i motocykly (v počátcích se zahraničními motory). Společnost Husqvarna tak následovala motocyklový poválečný boom, byť se se svými motocykly začala prosazovat až po roce 1928. Od té doby byly jejich motorky až do poloviny 50. let vysoce hodnoceny odbornou veřejností. Když se po druhé světové válce změnil švédský zákon a povolila se jízda na kole s motorem (stejně jako i jinde v Evropě) i bez řidičského průkazu, Husqvarna si vyrobila vlastní moped. Byl to dobrý produkt, ale tehdejší mládež považovala Husqvarnu za zpátečnickou a nemoderní značku.

Švédský armádní speciál m/42 od Nymansu - stejný výráběla i Husqvarna

Ale vraťme se zpět k jízdním kolům

Na konci 40. let minulého století vytvořila firma pro svá kola vlastní držák nářadí z tehdy “nového” materiálu jménem plast a ergonomický pedál, který nazvali Ortopedal. V té době také vyráběli kola jako “lehkou sérii” s hliníkovými kryty řetězu, blatníky, nosiči a někdy i ráfky.
Od konce 50. let minulého století poklesl prodej téměř všem výrobcům kol, protože hlavním kultem té doby byl osobní automobil. Husqvarna ale v tomto ohledu neměla co nabídnout. I když se kola stále hojně využívala a relativně slušně prodávala, výrobní kapacita převyšovala poptávku, a když Husqvarna v roce 1961 dostala nabídku od společnosti Monark (Monark-Crescentbolagen) na výměnu výrobních závodů, neváhala. Husqvarna vyměnila výrobu kol, nábojů a mopedů za výrobu řetězových pil Monarks. Monark následně vyráběl i kola pod značkou Husqvarna, bohužel ale jejich kvalita nebyla taková. Tak či tak pro zákazníky byla atraktivnější kola Crescent a z těchto důvodů i produkce skončila.
Husqvarna ovšem byla skutečným vítězem této transakce, protože dnes je známá pro svoje kvalitní řetězové pily po celém světě a vlastní třeba i známou firmu Gardena. Husqvarna se tak přeměnila, jako už několikrát, ve výrobce zcela v jiném odvětví a prosperovala.

Přední bubnová brzda ovládaná řetězem vedeným vidlicíZajímavé zjednodušené provedení klik

První jízdní kola ve službách švédské armády byla soukromého vlastnictví nebo byla zakoupena pro účely testování. Pěchota vybavená jízdními koly byla poprvé představena v roce 1901, kdy Gottlandic pěší pluk I 27 ve Visby na jízdních kolech doplňoval jezdecké jednotky. V roce 1942 bylo ve švédské armádě šest pěších pluků vybavených jízdními koly, které využívaly modely m/30 a m/42.
Existovaly však také tandemy pro použití polními radisty a speciály pro převoz raněných a munice na přívěsném vozíku, jako tomu bylo ve švýcarské armádě. Po druhé světové válce, v roce 1947, bylo rozhodnuto rozpustit cyklistické pěchotní pluky. K tomu došlo mezi lety 1948 a 1952. Cyklistické cykelskyttebataljon však existovaly až do konce 80. let.

Detail napojení zadní stavby a uchycení nosičeDetail představce

Rám vyobrazeného kola je modelem m/42 a byl nejběžnějším armádním kolem, které bylo vyráběno několika švédskými výrobci kol - Husqvarna, Rex, Monark a Nymans (což je tento případ) od roku 1940 do padesátých let. Na sedlové trubce svařovaného rámu utilitární konstrukce bez jakýchkoli zbytečností najdete číslo rámu. Bohužel téměř všechny informace o sériových číslech a produkci byly ztraceny. Některá kola mají před sériovým číslem vyraženo na rámu N jako Nymans Verkstäder. Vojenská kola pak běžně nemají štítek, jako tomu bylo u kol civilních. Stabilní geometrie kola odpovídá určení kola, stejně jako masivní zadní nosič s úložnou schránkou na levé straně obsahující základní nářadí, kožený řemen pro uchycení a zabezpečení nákladu a pumpu. Povšimněte si přední bubnové brzdy, jejíž ovládání je vedeno levou nohou vidlice a krkem až k páce a místo lanka a bowdenu je použit řetěz, přičemž vzadu je pouze torpedo Novo. Páka na sedlové trubce slouží ke snadnému přenášení stroje. Kolo bylo původně vybaveno světlem umístěným na představci, jak bývalo běžné ve 30. letech, a bylo napájeno dynamem švédské značky Asea. Řidítka byla snadno nastavitelná pomocí šroubovacího mechanismu na představci. Na ráfcích o rozměru 26 palců jsou obuty pláště o šířce dvou palců s neobvyklým vzorkem. Hmotnost kola pak přesahuje 24 kg.

Text a foto Andrej Fortis - noelgabriel
Překlad a korekce - Tomáš Vitvar - jecnak

Další čtení a zajímavosti:

report_problem Našel (našla) jsi v textu chybu?
clear
Proč se Ti článek nelíbí?
Odeslat zpětnou vazbu
Formulář se odesílá

Komentáře

Abys viděl(a) celou diskusi, musíš být přihlášený/á.
Formulář se odesílá
Přidej komentář
Formulář se odesílá

Podobné články

Mini bikepacking na ostrově Utö

Mini bikepacking na ostrově Utö

Brázdění štěrkových cest na ostrovech v Baltském moři představuje snad to nejpříjemnější, co může Švédsko cyklistům ze světa nabídnout.
Le Petit Bi - neviditelný průkopník městských kol

Le Petit Bi - neviditelný průkopník městských kol

Kola, která byla první svého druhu, by se dala spočítat na prstech. Le Petit Bi je jedním z nich. Vznikl na základě myšlenky vytvořit univerzální kolo pro celou rodinu, které by se vešlo do auta. V dnešní době možná běžný postup, ve třicátých letech ale celkem unikát.
Alcyon - posel míru zrozený k vítězství

Alcyon - posel míru zrozený k vítězství

Ne nadarmo se Francie označuje za kolébku cyklistiky. Ze země galského kohouta pochází velké množství značek, které své jezdce dostaly až na stupně vítězů v nejvýznamnějších cyklistických závodech. Paradoxem je, že většina z těchto značek už je minulostí. Jednou z těch nejúspěšnějších byl Alcyon.
keyboard_arrow_up